čtvrtek 29. prosince 2016

Zdravotnický non-refoulement v pohybu

Lze vyhostit těžce nemocného cizince do země, kde jeho nemoc neumí léčit? Státu přeci nelze ukládat povinnost, aby mu v takovém případě zdravotní péči poskytoval sám. Nebo jo? Co když by vyhoštění tohoto člověka v konkrétním případě znamenalo jeho vystavení nelidskému a ponižujícímu zacházení? To přeci nelze vyvažovat vůči břemenu, které by vyhošťující stát musel nést, pokud by těžce nemocným cizincům, kteří na jeho území pobývají neoprávněně, musel poskytovat zdravotní péči. Nebo jo?
Celý příspěvek

Rozhovor s bývalým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem

V prosincovém čísle Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci vyšel rozhovor Kateřiny Studecké s nedávno odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem. Jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší?
Celý příspěvek

Happy New Year!

Přeji čtenářům Jiného práva radostný a zločinem nerušený vstup do Nového roku.


Celý příspěvek

středa 21. prosince 2016

Mají se čeští korupčníci bát amerického výkonu proti-úplatkářského práva více než českého?

V mém dalším příspěvku bych chtěl v krátkosti představit, co je mezinárodní podplácení, jakým způsobem je tato forma korupce regulována, a proč může být americký výkon proti-úplatkářského práva pro české společnosti a veřejné funkcionáře relevantnější než české proti-úplatkářské právo a jeho výkon. Budeme například diskutovat některé případy korupce v ČR, které se objevily v dokumentech amerických úřadů.
Celý příspěvek

čtvrtek 15. prosince 2016

Nejlepší právnické blogy 2016?

Poněkud bizarní sestavu amerických právnických blogů můžete najít na webu The Expert Institute, který uspořádal The Best Legal Blog Contest 2016. Celkově moc nechápu výběr kategorií ani cíl této ankety, nicméně výsledky nabízí mimo jiné také přehled zvláštností a kuriozit.
Celý příspěvek

sobota 10. prosince 2016

Neznalost zákona neomlouvá ani segway - nebo možná ano?

Kdo ještě neviděl zákaz jízdy na segwayích (prý se skloňuje podle vzoru stroj) po pražských schodech, jako by nebyl. Otázkou ale je, zda podobné zákazy mají smysl, respektive, zda jsou opodstatněné vzhledem k rozsáhlosti území, které regulují.
Celý příspěvek

pátek 9. prosince 2016

Jak interdisciplinární můžou být právníci?

Chtěl bych poděkovat svému kolegovi Janu Broulíkovi za pozvání publikovat na blogu Jiné právo. S Honzou jsem měl možnost několik posledních let spolupracovat v rámci PhD programu Tilburg Law and Economics Center (TILEC) v Nizozemsku. V Tilburgu jsme dostali možnost pracovat v interdisciplinárním institutu, zhruba polovina z nás jsou právníci, druhá polovina jsou ekonomové. V mém prvním příspěvku bych chtěl v krátkosti přiblížit, proč z mého pohledu interakce práva a jiných věd, například ekonomie, může být prospěšná a jakým způsobem může fungovat.
Celý příspěvek

středa 7. prosince 2016

Stejný zločin, jiný trest

Nikoho nemůže překvapit, že soudy rozhodují různě. Vezměte si náhodný trestný čin. Popište ho deseti lidem okolo sebe a zeptejte se jich, jaké a jak vysoké tresty by udělili. Dostanete mnoho různých odpovědí. To samé se stane, pokud má trest udělit deset trestních soudců, co soudí i desítky let. Logicky tak vznikají rozdíly mezi soudci i soudy, jejichž rozsah jsem zkoumal. Následnou otázkou pro každého musí být, zda jsou tyto rozdíly dostatečně velké, aby si zasloužily řešení. 

(Procento uvězněných pachatelů převážně trestného činu řízení bez odebraného řidičáku (§ 337 odst. 1 písm. a) TZ) bez souběhů a mladistvých, 2012-2014)
Celý příspěvek

úterý 6. prosince 2016

Metamorfóza Josefa Montaga a přivítání Branislava Hocka

Děkujeme Josefu Montagovi za jeho listopadové hostování na Jiném právu. Zároveň ho s radostí vítáme jako nového stálého člena našeho autorského týmu. I do budoucna se proto můžete těšit na jeho komentáře a výsledky výzkumu.

V prosinci se prostřednictvím hosta Jiného práva přesuneme z Kazachstánu do Nizozemska. Sváteční dobu nám totiž svými příspěvky bude zpestřovat Branislav Hock.
Celý příspěvek

pondělí 5. prosince 2016

Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?
Celý příspěvek

sobota 3. prosince 2016

Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 3. vydání.

Jak jsem to již učinil několikrát v minulosti, dovolím si využít blogu k drobné (sebe)reklamě mířené primárně na zájemce o soutěžní právo. V nakladatelství C.H. Beck mi totiž právě vyšlo 3. vydání Komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže.

Komentář má 864 stran. Z toho však cca 300 stran představuje text souvisejících předpisů, seznam literatury, index atp. Stručné info o dané publikaci jsou k dispozici na stránkách nakladatelství zde. Níže pro informaci uvádím předmluvu k tomuto třetímu vydání:

"Čtenářům předkládám třetí vydání komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Nejvýznamnější změnou oproti poslednímu vydání je skutečnost, že jsem při práci na tomto komentáři zůstal osamocen, jelikož JUDr. Munková nás 4. května 2010 bohužel opustila. Přesto zůstává její původní originální vliv na podobu komentáře zachován. Množství jí dříve napsaných pasáží jsem sice nahradil vlastním textem, avšak v nezanedbatelném množství případů jsem její původní text (z různých důvodů, včetně časových) zachoval a případně jen drobně aktualizoval a uzpůsobil novému formátu publikace (v takových případech je JUDr. Munková i nadále uváděna jako autorka). V případech, kdy byly zásahy do textu JUDr. Munkové z mé strany výraznější, avšak základní podoba vychází tak jako tak významně z pera JUDr. Munkové, označil jsem příslušné pasáže jako spoluautorované. Věřím, že JUDr. Munková by s tím takto souhlasila. 


Co se týče vlastního obsahu předkládaného komentáře, lze uvést, že od předchozího vydání z roku 2009 uplynula již poměrně dlouhá doba. Textu zákona se od té doby významněji dotkly zejména dvě novely, a sice zákon č. 360/2012 Sb. a zákon č. 293/2016 Sb. Zákon č. 360/2012 Sb. provedl mnohá technická zlepšení, ale současně přinesl některé nové instituty, ať již nové zcela (např. nový delikt v podobě narušení soutěže orgány veřejné správy), anebo jen nově legislativně zakotvené (srov. např. zákonný podklad pro program shovívavosti a proceduru narovnání). Zákon č. 293/2016 Sb. lze pak označit za určitou technickou novelu, když zejména přizpůsoboval zákonný text terminologii nové kodifikace soukromého práva, opravoval legislativně-technické nedostatky, zastaralé poznámky pod čarou a další nedůslednosti. Taktéž však také změnil vymezení skutkové podstaty deliktu narušení soutěže orgány veřejné správy. Nový text komentáře samozřejmě na tyto změny reaguje. Nicméně změny, k nimž došlo od předchozího vydání, jsou mnohem rozsáhlejší, než by naznačovala jen prostá změna zákonného textu. Takové změny plynou z vývoje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, související judikatury soudů (zejm. Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu), ale také z vývoje na unijní úrovni. Unijní soutěžní právo, ač sice pracuje s prakticky stále stejným textem základních norem (zejm. čl. 101 a 102 SFEU), zaznamenalo od posledního vydání značný vývoj, byť spíše evoluční než revoluční. K takovému vývoji došlo v rovině sekundární legislativy (srov. zejm. novou, samostatně komentovanou blokovou výjimku pro vertikální dohody – nařízení Komise č. 330/2010), soft-law, rozhodovací praxe Evropské komise a judikatury Soudního dvora EU. I na tento vývoj v rovině unijního soutěžního práva je v textu komentáře reagováno, když obdobně jako v předchozích vydáních užíváme prameny českého a unijního soutěžního práva při výkladu vedle sebe.


V předkládaném textu komentáře se v určité míře vychází z mých dříve publikovaných prací [zejm. Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012)], avšak i oproti nim bylo nezanedbatelné množství témat mnou autorováno zcela nově (např. komentář k pojmu relevantního trhu, k problematice deliktu orgánů veřejné správy, k některým procesním ustanovením atd.).


Z technického hlediska na tomto místě uvádím, že z hlediska struktury výkladu držím principy nového formátu C.H. Beck šedých komentářů snad s výjimkou širšího využití poznámkového aparátu. V sekci „z literatury“ jsme nicméně zpravidla neuváděli knižní publikace s obecněji či komplexněji pojatým obsahem (ať již české či unijní provenience), a to zejm. z toho důvodu, že bychom je museli opakovaně uvádět prakticky u každého komentovaného ustanovení. Dané publikace jsou samozřejmě uvedeny v závěru v sekci bibliografie, popř. je na ně odkazováno v rámci komentovaného textu. Zejména se v tomto směru jednalo o již zmiňovanou publikaci Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012), dále Petr M. a kol. (2010) a Raus, D., Oršulová, A. (2014); a na unijní úrovni pak zejména Roth, P., Rose, V. (eds.) (2008), Rose, V., Bailey, D. (eds.) (2013), Faull, J., Nikpay, A. (eds.) (2014), Whish, R., Bailey, D. (2015) nebo Jones, A. a Sufrin, B. (2014); obdobně to pak platí např. ve vztahu k procesním aspektům k publikacím Khan, N. (2012) a Ortiz Blanco, L. (ed) (2013), k problematice vertikálních dohod ke Kindl, J. (2009b), Korah, V., O’Sullivan, D. (2002) a Wijckmans, F., Tuytschaever, F. (2011) či u problematiky zneužití dominantního postavení O'Donoghue, R., Padilla, J. (2013).


Závěrem se opětovně hlásím k tomu, že byl při výkladu zachován kritický přístup a postup obdobně jako v předchozích vydáních komentáře. Vlastní text tedy někdy překračuje rámec prostého de lege lata výkladu, ale i tak (anebo právě proto) věřím, že daný komentář splní svou ambici být stále dobrou pomůckou pro praxi a současně dílem přispívajícím k diskusi a tříbení názorů v této stále se vyvíjející oblasti práva."
Celý příspěvek

pátek 2. prosince 2016

Proč se akademici z různých oborů nečtou?

Na Jiném právu v posledních měsících bylo častým tématem Law and Economics. Byť to vypadá, že jde o Law and Economics, nejde někdy spíše o právo z pohledu ekonomie a ekonomii z pohledu práva? Někdy čtu články, ze kterých čiší, že autoři příliš nečtou publikace z ostatních oborů. Proč tomu tak je? Není lepší možnosti se na toto zeptat, než když je hostem Pepa Montag!
Celý příspěvek

úterý 29. listopadu 2016

Mají bohatí dostávat vyšší pokuty? A kratší tresty vězení? Dva experimenty

Princip, že za stejný trestný čin má být uložen stejný trest, je předmětem širokého konsenzu. Vede k němu jak retributivistická, tak i utilitaristická teorie trestního práva. Nicméně, aplikace tohoto principu se může velmi výrazně odlišovat v závislosti na tom, zda je výše trestu chápaná pouze nominálně, nebo podle toho, jak ji subjektivně pociťuje potrestaný. A to prostě proto, že různí lidé můžou stejný trest vnímat s různou intenzitou.

Celý příspěvek

čtvrtek 24. listopadu 2016

Role, trubice a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály (,Válcové dutinky‘)

Autor: Brandon Blinkenberg, CC BY 2.5,
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=170
Již jednou (a dosti dávno) jsem na tomto blogu poukazoval na úsměvná zákoutí unijního práva. Konkrétně šlo o post Euroovečka :o). Nyní jsem nedávno narazil na něco podobného, byť právně jistě závažnějšího. Konkrétně jde v podobě klíčového slova na Curii o "Role, trubice a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály (,Válcové dutinky‘)". Lidsky řečeno, ta trubice, na které je toaletní papír. O co šlo ...?


Jedná se o případ ohledně položené předběžné otázky posuzovaný před SDEU ve spojených věcech C‑313/15 a C‑530/15 Eco-Emballages SA. Předmět sporu asi nejlépe shrnuje generální advokát Sánchez-Bordona ve svém stanovisku s odkazem EU Law Radar takto:

Uvnitř role toaletního papíru je lepenkové jádro. Patří tato vnitřní část k obalu toaletního papíru? Tato otázka paralyzovala francouzské soudy. Její zodpovězení závisí na slově ‚obal‘, které nalezneme ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Pokud bude znít odpověď tak, že toto lepenkové jádro představuje obal, mezi osobami, které by mohly být rozsudkem Soudního dvora poškozeny, by byli nejen francouzští výrobci toaletního papíru, ale i firmy, které se ve Francii zabývají výrobou papírových kuchyňských utěrek, hliníkových fólií nebo transparentních plastových fólií. V případě záporné odpovědi chce Conseil d’État vědět, zda Evropská komise překročila přijetím prováděcí směrnice, v níž byla definice pojmu ‚obaly‘ nepřiměřeně rozšířena, své pravomoci. Ve hře je mnoho milionů eur.

Generální advokát dospěl k závěru, že se o obal jedná. Ke shodnému závěru pak dospěl 10.listopadu 2016 i Soudní dvůr - viz jeho rozsudek. Odpověď na položenou předběžnou otázku zní:

"Článek 3 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004 musí být vykládán v tom smyslu, že válcové dutinky ve formě rolí, trubic nebo válců, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály prodávané spotřebitelům, představují „obaly“ ve smyslu tohoto ustanovení."

Takže - kdybyste to náhodou nevěděli - ta lepenková jádro uvnitř toaletního papíru jsou obaly, i když nic neobalují, ale jsou naopak ony samy obaleny. No a hned jsem zase o něco chytřejší ;-) ...
Celý příspěvek

středa 23. listopadu 2016

Dělá příležitost zloděje?

Kánonické modely nelegálního jednání vycházejí z předpokladu racionality (potenciálního) pachatele. Ten jedná podobně jako kterýkoli jiný ekonomický agent: rozhodnutí, zda realizovat kriminální příležitost, je výsledkem srovnání jejích přínosů a nákladů. Tradičním předmětem zájmu ekonomů jsou náklady, jimž pachatelé čelí, neboť ty jsou přímo ovlivnitelné veřejnou politikou.

Empirické predikce ekonomické teorie zločinu je však notoricky obtížné testovat, neboť změny trestní politiky nenastávají náhodně, nýbrž jsou obvykle vázány na vývoj trestné činnosti a další faktory, jenž mohou ovlivňovat zločinnost. Proto je obtížné separovat efekt změny trestní politiky od ostatních faktorů.

V našem výzkumu (aktuální verze zde) jsme s Tomášem Brabencem testovali ekonomickou teorii zločinu s využitím unikátního kvazi-experimentu na straně výnosů zločinu. Konkrétně jsme se dívali na to, jak zloději drahých kovů reagují na změny v jejich ceně, tedy v hodnotě lupu.

Celý příspěvek

Host na listopad: Josef Montag

Hostování na Jiném právu pokračuje cestou po dálavách, tentokrát do stepí a hor střední Asie. Je mi radostí přivítat na listopad Josefa Montaga, který je momentálně Assistant Professor na International School of Economics v Almaty, společném akademickém podniku London School of Economics a Kazakh-British Technical University. Josef vystudoval PhD v programu Institutions, Economics and Law na Collegio Carlo Alberto v Turíně, poté působil na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a na Mendelově univerzitě.

Josef zkoumá právo. Empiricky. Občas rád provokuje, např. otázkami typu "Should Paris Hilton Receive a Lighter Prison Sentence Because She Is Rich?". Z jeho dalších prací bych vyzvedl velmi pečlivé vyhodnocení dopadů bodového systému v Česku na smrtelné dopravní nehody. A Josef rozhodně není na Jiném právu nováčkem, dříve zde psal například o trestní odpovědnosti viníků dopravních nehod.  Těšíme na nové příspěvky!
Celý příspěvek

pondělí 14. listopadu 2016

Proč Law & Economics frčí víc v USA než v Evropě?

Law & Economics ve své dnešní podobě vzniklo ve Spojených státech, které zůstávají jeho baštou. Oproti tomu Evropa se k tomuto přístupu k právu obecně staví o něco rezervovaněji. Jak rozvádím níže, dle jednoho z vysvětlení může být příčinou tohoto rozdílu různé nastavení právně-akademických institucí. (Další vysvětlení stejně jako zdroje, ze kterých vycházím, naleznete v tomto článku publikovaném v časopisu Jurisprudence).
Celý příspěvek

pátek 11. listopadu 2016

Žaloba na Harvard za rasovou diskriminaci

Sdružení Students for Fair Admissions v roce 2014 zažalovalo Harvard University a University of North Carolina at Chapel Hill za jejich údajnou rasovou diskriminaci některých studentů při přijímačkách, vytváření rasových kvót a vyvažování poměru přijatých studentů dle jejich rasy. Sdružení také nedávno zažalovalo americké ministerstvo školství, když odmítlo jejich žádost o přístup k informacím ohledně přezkumu systému přijímacího řízení na Princetonu.

První dvě žaloby se zasekly v souvislosti s kauzou Fischer v. University of Texas, o které jsem na JP psal zde, zde a zde. Po jejím letošním vyřešení Nejvyšším soudem se žaloby opět rozeběhly a v současností probíhá rozsáhlé „discovery“.
Celý příspěvek

čtvrtek 10. listopadu 2016

Kde hledat české odborné články a jak by to šlo lépe?

Chcete si přečíst o určité právní otázce a zjistit, zda o ní již bylo něco napsáno. Blbej den, v Česku taková databáze neexistuje. Samozřejmě pokud si chcete dohledat článek o Čerokíjích v Tenessee v letech 1796-1814 z počátku roku 2016, tak jej velmi lehce vyhledáte. Kde tedy hledat v ČR? 
Celý příspěvek

neděle 6. listopadu 2016

Martin Madej: Judicial decision on the authority of the British PM to trigger Article 50 TEU - actual outcomes and implications

On Thursday, Queen's Bench Division of the High Court of Justice delivered a long awaited judgment on the authority of the British PM to trigger Art. 50 TEU (Treaty on the European Union) under the Crown's prerogative and concluded it does NOT have such power. The notification according to the Art. 50 (2) TEU can only be given with approval of the Houses of Parliament. The High Court's ruling was made on the background of post-Brexit Britain, sunk in major disagreements about the possibility of Brexit, its nature ("hard" or "soft") and the ability of the Government to secure a good negotiating position. Any judicial decision, favouring one of the camps under these circumstances, naturally was certain to cause a lot of controversy.
Celý příspěvek

pátek 21. října 2016

Petra Novotná: Na právech virtuálně a elektronicky

V září jsem se po několika letech v práci vrátila do školních lavic. Vyzbrojena blokem a propiskou jsem na první přednášce přejela pohledem spolužáky a zjistila, že se topím v moři jablečných laptopů. Klapot klávesnic, který v hypnotických zvukových vlnách následuje za každým slovem vyučujícího, ve mně i po dvou měsících vyvolává zvláštní pocit.

Aby bylo jasno, nemám problém vtěsnat do jedné tašky laptop, čtečku, iPad a dva mobilní telefony, které mě doprovází i na kratších cestách. Bez virtuální příruční knihovny se dnes prakticky neobejdu. Nicméně papír a propiska (či barevné zvýrazňovače) zůstávají mými nejoblíbenějšími studijními pomocníky.
Celý příspěvek

čtvrtek 20. října 2016

Rosa Parks Memorial Lecture 2016: JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D. - "Rodina a dítě pohledem lidských práv"

Common Law Society si vás dovoluje pozvat na tradiční akademickou lidskoprávní přednášku Rosa Parks Memorial Lecture, která je každoročně pořádána na počest bojovnice za lidská práva Rosy Parks. Tento rok se můžete těšit na vystoupení soudkyně Ústavního soudu České republiky JUDr. Kateřiny Šimáčkové, Ph.D., která promluví na téma "Rodina a dítě pohledem lidských práv". Celá akce proběhne již 26. 10. 2016 od 18:30, a to přímo v prostorách Právnické fakulty Univerzity Karlovy, konkrétně v místnosti č. 303.

Celý příspěvek

úterý 18. října 2016

Teror - trocha filozofie na dlouhé podzimní večery

V pondělí ČT2 vysílala německý film Teror. Jde v něm o klasickou „sandelovskou” otázku, zda životy 164 lidí mají menší váhu než životy 70 000 lidí. Tu si ve prospěch většího počtu lidí vyhodnotil i major Lars Koch, který sestřelil letadlo se 164 lidmi na palubě. Unesli ho totiž teroristé, kteří si to namířili na Allianz Arenu v Mnichově. V ní se zrovna měl konat fotbalový zápas mezi Německem a Anglií. Major Koch proto nyní čelí obžalobě pro zločin 164-násobné vraždy. Přitom dobře věděl o rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z roku 2006, že v takové situaci nelze jeden lidský život považovat za důležitější než jiný lidský život. Navíc jednal „na vlastní pěst" bez povolení ministryně obrany. Odsoudili byste ho?
Celý příspěvek

pátek 14. října 2016

The Ban of Russian Athletes at the 2016 Olympics from the Legal Perspective

Sportovní právo jede. Posledně na JP psali Jan Exner a Matěj Tkadlec, předtím něco . Pěkný přehled rozhodovací činnosti ad hoc tribunálů Rozhodčího soudu pro sport (CAS) napsala jinde Markéta Kořínková. Pro zájemce o tato témata bude možná lákavá přednáška Prof. Michaela Geistlingera z University of Salzburg, který 20. října na PrF UK přednese přednášku na téma “The Ban of Russian Athletes at the 2016 Olympics from the Legal Perspective”.
Celý příspěvek

čtvrtek 13. října 2016

Jak být nejlepším učitelem práva na světě?

Mnozí to možná nevíte. Docela dlouho jsem hrál hokej. Byl jsem gólman. Díky tomu jsem si už od dětství vypracoval jeden takový motivační návyk. V čemkoliv, co dělám, si najdu někoho, kdo je mým vzorem či idolem. Snažím se pak od tohoto vzoru co nejvíc odkoukat, pochytit, naučit a sám se tím ve své činnosti řídit. Jako brankář jsem vždy míval slabost pro špičkové kanadské brankáře. Na zdi jsem měl plakát Martina Brodeura či Patricka Roy. I dnes, přestože jsem na sobě už hodně dlouho výstroj neměl, mám v kanceláři plakát, na němž jsou zvěčnění Carey Price a Roberto Luongo. Své vzory pak samozřejmě mám i v právu. Mohl bych jmenovat mnoho právníků, kteří mě inspirují při praktickém zacházení s právem. Dokonce mám vzory v tak úzké disciplíně, jakou je umění právo učit. Moc dobře si totiž uvědomuji, že mám v téhle oblasti hodně co zlepšovat. Během akademického roku proto neustále přemýšlím, jak zlepšit svou výuku. Jak lépe se studenty pracovat. Jak být prostě lepší učitel práva. A o několik postřehů, které jsem za těch pár let učení odkoukal, bych se s vámi rád podělil.
Celý příspěvek

úterý 11. října 2016

Náhodné přiřazování trestů pachatelům trestných činů za účelem výzkumu

“Odsouzení byli náhodně přiřazeni k jednotlivým typům trestu.” Představte si, že tuto větu čtete v novinách, co Vás napadne? Že je takový výzkum neetický? Nelze přece náhodně přiřazovat tresty odsouzeným. Každý by měl dostat spravedlivý trest. Takový, který bude reflektovat závažnost trestné činnosti, potřeby společnosti, oběti i odsouzeného. Možná Vás napadne, že soudce, který to umožnil, by neměl vykonávat svoje povolání. Nebo třeba že se našel odvážný soudce, který se snaží zjistit efektivitu jednotlivých trestů.
Celý příspěvek

pondělí 10. října 2016

Mohou američtí republikáni nahradit Trumpa jiným kandidátem měsíc před volbami?

V pátek, tedy dva dny před dnešní druhou prezidentskou debatou mezi kandidátem republikánů Trumpem a kandidátkou demokratů Clintonovou, zveřejnil deník WashPost výbušnou nahrávku Donalda Trumpa z roku 2005. Zatímco právníci televize NBC celý minulý týden posuzovali, zda si mohou dovolit nahrávku zveřejnit, anonym poslal tip do novin, které neváhaly a kontroverzní materiál zveřejnily ihned. Výsledkem nejnovějšího skandálu je exodus řady republikánským politiků od Trumpa a debaty republikánských právníků, zda lze podle stranických pravidel odvolat kandidáta strany, po nominačním sjezdu a měsíc před volbami.
Celý příspěvek

Martin Archalous: Gina Miller versus vláda – zastaví soudy Brexit?

Výsledek Brexitového referenda, stejně jako nedávné prohlášení britské premiérky, že článek 50 Smlouvy o EU aktivuje v březnu 2017, zaplnil titulní stránky novin. Je jasné, že pro právníky nastávají zajímavé časy – nahradit 40 let práva EU novou legislativou nejde přes noc. Mnoho právních otázek vyvolává i Brexit samotný, respektive proces, který k němu má směřovat. Článek 50 Smlouvy o EU je stručný a konkrétní proceduru výslovně přenechává „ústavním požadavkům členských států“. Ale britská ústava (jako ostatně většina evropských ústav) postup vystoupení z EU neobsahuje. Je zde tedy velký prostor pro právní spory.
Celý příspěvek

pátek 7. října 2016

Z Číny až na druhý konec světa – přivítání Petry Novotné

Během léta nás svými postřehy z Číny zásoboval Hubert Smekal, za což mu děkujeme. Poučili jsme se předem, že v Číně nikdy nemáme pít dobrovolně baijiu, dozvěděli jsme se, že vysvětlovat čínským studentům podstatu plagiátorství se míjí jakýmkoli účinkem (stranou ponechme to, jaké má vysvětlování účinky na studenty české), a uvědomili jsme si, jaké máme štěstí, že u nás nemusíme kvůli efektivnímu studiu před zkouškami chodit do hotelu.
Celý příspěvek

středa 5. října 2016

Právnická fakulta MU pořádá soutěž Právnická povídka 2017

Zdá se Vám, že všechny problémy práva nelze vyjádřit pouze paragrafy a obvyklými právnickými texty? Máte literární talent? Pak neváhejte a zúčastněte se již druhého ročníku soutěže o nejlepší právnickou povídku, fejeton či báseň! Inspirací Vám tento rok může být třeba výrok Porcie ze Shakespearova Kupce benátského: "Chtěls právo, máš je mít, a možná víc, než budeš si sám přát."
Celý příspěvek

sobota 1. října 2016

Michaela Onuferová: Experiment - Statistická diskriminace bývalých vězňů na českém pracovním trhu

Česko se dlouhodobě řadí mezi země s nejvyšší vězeňskou populací. Podle květnových čísel je náš počet vězňů na 100 000 obyvatel 211[1] – tímto se blížíme výrazně více průměru zemí východní Evropy, Ruska a Turecka (236) než Evropě západní (84). Celosvětově zaujímáme 64. příčku, v kontextu EU jsme na 4. místě. Naše věznice pracují na 107.7 % kapacity[2], což nám zajišťuje umístění v první desítce zemí EU.

Náklady na tento druh trestu jsou nemalé; v roce 2014 dosahovaly na téměř 8 miliard Kč[3], tedy zhruba 1200 Kč na jednoho vězně na den. Suma dluhu trestaných osob, ať už během či po výkonu trestu, činila k 31. 12. 2014 292 milionů Kč. Úspěšnost vymáhání peněz se pohybuje pouze okolo 3 %, čemuž výrazně napomáhá i zhoršená situace na trhu práce.
Celý příspěvek

pondělí 26. září 2016

Ústavní soud nesouhlasí s NS ve věci souběhu funkcí

Ústavní soud nedávno vydal pro obchodní korporátní praxi potenciálně značně významný nález ve věci sp.zn. I. ÚS 190/15. V tomto rozhodnutí nesouhlasil s dřívější judikatorní praxí vycházející z některých rozhodnutí Nejvyššího soudu a zakazující tzv. souběh funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance společnosti (např. předsedy představenstva a generálního ředitele). Je třeba říci, že praxe si s limity danými judikaturou NS zvládala poradit a při náležité přípravě interních dokumentů dotčené společnosti a souvisejících smluv s příslušným členem orgánu / zaměstnancem, byl takový souběh s relativně přijatelným rizikem možný. Přesto je vhodné si daný nález ÚS přečíst.
Celý příspěvek

sobota 24. září 2016

Teoretická analýza chyb v právu

Dnes bych rád našim čtenářům přiblížil teoretický rámec pro analýzu chyb v aplikaci práva. Sám jsem se s ním seznámil především prostřednictvím literatury zabývající se soutěžním právem; tuto oblast budu proto také využívat pro ilustraci vysvětlovaných konceptů. Využitelnost tohoto rámce je nicméně mnohem širší: lze ho aplikovat všude tam, kde cílem práva je zabránit chování, které má škodlivé účinky.
Celý příspěvek

středa 21. září 2016

ČSESP Moot Court 2016

Česká společnost pro evropské a srovnávací právo připravila ve spolupráci se studentským spolkem Common Law Society 1. ročník česko-slovenského moot courtu z práva Evropské unie. Níže naleznete nejdůležitější informace o moot courtu, včetně zadání případu, pravidel a časového harmonogramu soutěže. 

ČSESP Moot Court je určen všem českým a slovenským studentům, kteří se chtějí zdokonalit v prezentování právního případu v písemné i ústní formě. Účelem projektu je zejména přiblížit studentům praktický rozměr práva EU, naučit je prezentovat právní argumenty a připravit je na případnou budoucí účast ve větších (mezinárodních) moot courtech, jako například CEEMC nebo ELMC. Tento moot court je tak určen zpravidla (avšak nikoliv výlučně) studentům nižších ročníků, kteří mají doposud malé nebo žádné zkušenosti s tímto typem aktivity.
Celý příspěvek

úterý 6. září 2016

Jan Exner, Matěj Tkadlec: Případ Caster Semenya – Nechme ženy závodit se ženami

Jihoafrická atletka Caster Semenya suverénně ovládla závod na 800 metrů v rámci her XXXI. olympiády v Riu de Janeiro a svoji suverenitu na této trati potvrdila i na nedávných mítincích v Curychu a v Berlíně. Velká část sportovního světa ji však za vítězku nepovažuje. Její kritici volají po opětovné regulaci přirozeného hyperandrogenismu, kterým Semenya od narození trpí a který způsobuje mimo jiné vyšší hladinu testosteronu v její krvi. My si však myslíme, že ačkoliv to ostatní atletky mohou vnímat jako nespravedlivé, ženám narozeným s touto formou vady pohlavního vývoje by mělo být umožněno závodit se ženami. Opačný krok by byl diskriminační a odporoval by jak lidské důstojnosti, tak i samotnému smyslu sportu.




Celý příspěvek

středa 24. srpna 2016

PhD Workshop 2016: Už jen týden...

...zbývá do uzávěrky přihlášek!

PhD Workshop České společnosti pro evropské a srovnávací právo se letos bude konat již počtvrté. První listopadový víkend (pátek 4. 11. až neděle 6. 11.), Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, dvě desítky dotkorandů a tucet skvělých mentorů (akademiků i praktiků), kteří investují svůj čas do podrobné a individuální zpětné vazby na studentské disertační práce.
Celý příspěvek

úterý 23. srpna 2016

Když se středník bere vážně

Ještě než si letní prázdniny dovolí skončit, rád bych po seriózním článku Michala Hájka a Martina Kopy nabídl jedno okurkové téma: středník. Odvažuji se odhadnout, že naprostá většina studentů práv používá středník jen k mrkání jejich smajlíků; ti sofistikovanější s ním možná ještě ve výčtech oddělují položky, které obsahují čárky. Přitom středník se tak báječné hodí mezi leckteré dvě věty českého právního textu!
Celý příspěvek

pátek 19. srpna 2016

Michal Hájek a Martin Kopa: Proč musíme „přijímat uprchlíky“

V posledních dnech a týdnech se ve veřejném prostoru diskutuje nad tvrzením, že Česká republika nepřijme žádného uprchlíka (sousloví „přijmout uprchlíky” – jakkoli terminologicky nepřesné – si vypůjčujeme právě z mainstreamového diskurzu). Alternativou bývá tvrzení, že Česká republika nikoho přijímat nemusí. Nesouhlasně se k němu na sociální síti vyjádřila například Eliška Wagnerová.

Zastánci uvedených tvrzení naopak na sociálních sítích hojně sdílí rozhovor s profesorem Pavlíčkem. V něm prof. Pavlíček zastává tezi, že neexistuje „nárok na azyl“. S touto tezí však nesouhlasíme a rádi bychom v tomto postu předložili několik argumentů, které podle nás vedou k tomu, že subjektivní právo na udělení azylu (či doplňkové ochrany) lze v mnoha případech dovodit. A to hned na několika úrovních – ústavněprávní, mezinárodněprávní, unijní i na úrovni práva podústavního. Na podobná témata se na Jiném právu debatovalo již před více než pěti lety díky postům Jakuba Camrdy a Davida Kosaře a Pavla Molka. Chtěli bychom na ně tímto navázat, zohlednit vývoj, ke kterému v mezičase došlo, a zkrátka a jednoduše učinit první výkop pro následnou diskuzi k tomuto – v dnešní době velmi aktuálnímu – tématu. Vydejme se tedy na cestu.
Celý příspěvek

středa 17. srpna 2016

Hubert Smekal: Jak se studují práva v Číně: Najděte si hotel s klimatizací

Omlouvám se čtenářkám a čtenářům Jiného práva za drastické zpoždění, důvody vysvětluji záhy. Stalo se přesně to, čeho jsem se obával – pár dní před odjezdem se mi opět dostalo cti sdílet stůl s místním proděkanem, což se neobešlo bez spršky přípitků místní pomstou jménem baijou (vizte můj poslední post). Vypěstoval jsem si vůči tomuto moku značnou nechuť, a byť se mi podařilo výrazně zredukovat konzumovanou kvantitu, reakce mého těla mě svou intenzitou dosti nemile překvapila. Zhruba takto si představuji lehčí otravu – místo psaní textu pro Jiné právo jsem zbytek odpoledne a značnou část noci dávil šťávy, párkrát bohužel i na veřejnosti. Do odjezdu z Weihai jsem již neměl na mimopracovní aktivity ani chvilku, načež první dva srpnové týdny jsem vyčlenil na dovolenkové cestování po provincii Yunnan (pokud by někdo měl zájem, napište, jedná se o velmi zajímavou destinaci, místa jako Shaxi, Tiger Leaping Gorge (vizte foto) či tibetský Yubeng jsou kouzelná). Tento článek píši z devatenáctihodinového trmácení na lince Deqin – Kunming (za chvíli zastavujeme v Shangri La), vzpomínám na post Slávky Henčekové o ohleduplných Japoncích a závidím. Číňané jsou pravý opak – v hromadných prostředcích mají v mobilu nastavený hlasitý odposlech, telefon drží nedbale horizontálně nastaven cca 20 cm od úst a přesvědčují okolí o síle svého hlasu. Sluchátka bohužel ještě do Říše středu nedorazila, pokud náhodou Číňanka netelefonuje, tak na mobilu nahlas sleduje seriál, případně poslouchá západní hudbu nazpívanou místním interpretem. Pánové bezostyšně v dálkových busech kouří. (Pomsta přišla okamžitě – opovážil jsem se kritizovat hostitelskou zemi a vysypal se autobus. Ve 3500 m.n.m. je vzduch řídký asi i pro motory… Update: řidiči si naštěstí poradili.)

Nebojte, níže konečně seriózněji!
Celý příspěvek

úterý 9. srpna 2016

Sáblíková neměla u arbitráže šanci na úspěch

Alespoň to tak vypadá podle stručného rozhodnutí Rozhodčího soudu pro sport, které bylo dnes vydáno, a to formálně ve sporu Českého olympijského výboru a České cyklistické federace proti Mezinárodní cyklistické unii. Speciální ad hoc tribunál složený pro olympijské hry se totiž žalobou odmítl zcela zabývat, a to pro nepřípustnost. 
Celý příspěvek

pondělí 8. srpna 2016

Evropské soudy - strážci pravé víry?

Dne 31. května 2016 vydala generální advokátka Soudního dvora (SDEU) Juliane Kokott stanovisko ve věci C-157/15 Samira Achbita v G4S Secure Solutions NV, které zaujalo ze dvou důvodů: je v patrném rozporu s nedávnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) a dle mého názoru nepřímo protežuje křesťanské vyznání.[1]
Celý příspěvek

úterý 2. srpna 2016

Afirmativní akce na amerických univerzitách pokračuje

Velkým překvapením skončila kauza žaloby na University of Texas za její systém zvýhodňování menšin u přijímaček. Poprvé za třicet let ve své funkci soudce Nejvyššího soudu USA hlasoval Anthnony Kennedy ve prospěch pozitivní rasové diskriminace menšin, a SCOTUS tak v poměru 4:3 žalobu neúspěšné bílé uchazečky o přijetí Abigail Fisher zamítl. Specifická texaská kauza ale nemusí znamenat, že by v případě afirmativní akce mělo jít o vyřešenou záležitost. Zatímco třeba Yale raději likviduje své záznamy o přijímačkách, na Harvard a další elitní americké univerzity se valí nové žaloby Američanů asijského původu, které stojí na masivních empirických datech za posledních dvacet let.
Celý příspěvek

úterý 26. července 2016

Hubert Smekal: Když se nejlepší jmenuje Simple

Letos přednáším v letním kurzu na Shandong University již potřetí, proto dnešní příspěvek koncipuji jako shrnutí všech dosavadních zkušeností. Využívám při tom mohutně blogu Politica Mundi, kde jsem loni a předloni své poznatky zaznamenával. První rok byl rozhodně nejtěžší, působil jsem ve Weihai jako jediný zahraniční přednášející, ve stupňovité posluchárně sedělo na devadesát studentů, přičemž anglicky rozumělo zhruba třicet a mluvilo patnáct. Každopádně dekorum se zpočátku dodržovalo - studenti při mém příchodu vstávali, povstali též pokaždé, když chtěli něco říct a tleskali na konci přednášky. Když se to opakovalo, vysvětlil jsem jim, že na mých hodinách tohle není třeba. 

Celý příspěvek

pátek 22. července 2016

Trest zákazu účasti na manifestacích, demonstracích, pochodech a veřejných shromážděních

Před několika dny Vrchní soud v Praze udělil velmi zajímavý trest – třiletý zákaz účasti na manifestacích, demonstracích, pochodech a veřejných shromážděních anarchistických hnutí. Ponechme stranou možný zbytek zákazu (tedy sportovní a kulturní akce), další konotace případu a zaměřme se jen na tento specifický trest. Je možné takový trest udělit podle trestního zákoníku? A pokud ano, za jakých podmínek a co na to ústavní právo?
Celý příspěvek

středa 20. července 2016

Martin Madej: Judicial decision on the authority of the British PM to trigger Article 50 TEU - possible outcomes and implications

Yesterday, a monumental, wood-panelled gothic-style courtroom in the Royal Courts of Justice in London bore witness to a beginning of truly unprecedented legal proceedings, which stem from a dispute over the constitutional form of the so-called Brexit.
Celý příspěvek

pondělí 18. července 2016

Hubert Smekal: S baijiu vstříc světlým zítřkům

Před dvěma týdny stála při příjezdu vedle mého hotelu asi padesátipatrová rozestavěná budova; teď už sleduji, jak borci dolaďují borovicové aranžmá u vchodu. Pln obdivu jim odpouštím, že vždy v sedm ráno mi pod oknem začínají řezat dlaždice a končí v sedm večer. Každý den, včetně neděle. Jaká to inspirace pro mé pracovní nasazení! Bohužel, závazky vůči Grantové agentuře ČR se na vaši lokaci neptají, tudíž se váženým čtenářkám omlouvám za mírné prodlení s prvním čínským příspěvkem. Lukáš Hoder mě důsledně instruoval, že Jiné právo je superseriózní platforma a nikdo tady není zvědavý na nějaké hippie FSS výstřelky, tudíž se mu aspoň zčásti pokusím vyhovět a mé příspěvky situovat na ose fraška - encyklopedie někam kolem průměru, nicméně s vysokým rozptylem v rámce jednoho postu. Zajímá-li se milý čtenář, jak je možné, že při psaní kontroluji bezpečnost práce místních dělníků, když by mi přece Great Chinese Firewall měla přístup na blogger.com zahradit, pak raději odpovím obecně - lidová (a tím spíše komerční) tvořivost zákazy většinou trumfne. Šlo to v Íránu či v Iráku, proč ne v Říši středu...
Celý příspěvek

pondělí 11. července 2016

Může soudce veřejně říct, co si myslí o kandidátovi na prezidenta?

Nad touhle otázkou si mnozí lámou hlavu díky slovům Ruth Bader Ginsburg. Abychom byli úplně přesní, RBG v rozhovoru s Adamem Liptakem z New York Times řekla:

“I can’t imagine what this place would be — I can’t imagine what the country would be — with Donald Trump as our president,” (...) For the country, it could be four years. For the court, it could be — I don’t even want to contemplate that.” S odkazem na slova svého zesnulého manžela také vtipkovala, že v případě výhry Donalda Trumpa se nabízí emigrace na Nový Zéland. Jen pár dnů předtím v jiném rozhovoru uvedla, že podle ní bude příští prezidentkou Hillary Clinton. Zeptali se jí: "Co když ale vyhraje Trump?" Její odpověď: "I don't want to think about that possibility, but if it should be, then everything is up for grabs."

Je to už za hranou?
Celý příspěvek

úterý 5. července 2016

Červenec v Číně s Hubertem Smekalem

Pojištěný červen, květnová energie, březen trestné činnosti bez hranic, únor v Oxfordu a leden v oblacích. Taková je letošní bilance Hosta Jiného práva. Červenec pokračuje v Číně, a to s Hubertem Smekalem z Masarykovy univerzity. Hubert už potřetí tráví červenec přednášením na prestižní čínské Shandong University v hlavním městě provincie Jinan. Shandong University je s více než 57 tisíc studentů jednou z největších univerzit v Číně. Během července se tak dozvíme něco o tom, jak se právo studuje a přednáší v Číně, proč čínská mládež studuje práva a co si myslí o Evropě.
Celý příspěvek

pátek 1. července 2016

Vedlejší specializace "Ekonomie a právo" na VŠE

Na VŠE existuje vedlejší specializace "Ekonomie a právo" již nějakou dobu. Právě jsme její obsah upravili tak, aby více cílil na ony stovky studentů, kteří studují souběžně práva a VŠE. S trochou drzosti bych její obsah shrnul jako "co vám měli na právech říci, ale neřekli"....Základní balíček předmětů specializace tvoří základní kurs L&E, kurs obchodních korporací (Tomáš Richter), ochrana hospodářské soutěže a regulace (Paola Bertoli) a ekonomie kriminality (moje maličkost), k tomu nabídka volitelných. Více než polovina předmětů v angličtině. Uznávám, specializace spíše zaujme studenty, kteří míří do veřejné či akademické sféry (budoucí soudci, legislativci, státní úředníci) případně do financování velkých korporací. Detailní obsah je na webu Katedry institucionální ekonomie Celý příspěvek

čtvrtek 30. června 2016

Stručná historie dohledu odborné péče v pojišťovnictví

Když jsem nastupoval na pozici inspektora pro oblast dohledu odborné péče na dálku v sekci dohledu nad finančním trhem České národní banky, bylo mojí hlavní úlohou identifikovat a činit nápravy systémových nedostatků v činnosti pojišťoven. Psal se rok 2012 a v té době odborná péče v pojišťovnictví byla ještě v plenkách, neboť tento pojem se poprvé objevil jako požadavek na výkon činnosti pojišťoven v zákoně č. 277/2009 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Odborná péče je neurčitý právní pojem a jediným vodítkem pro jeho výklad byla Metodika Komise pro cenné papíry – Posuzování odborné péče (ODBP), říjen 2004, verze 1.1.[1]
Celý příspěvek

neděle 26. června 2016

Martin Madej: O druhém referendu o vystoupení, o rubu a líci demokracie

Když jsem v pátek ráno vložil na Facebook příspěvek s provokativní otázkou, jestli se britské státní orgány nemohou od vůle lidu vyjádřené v referendu odchýlit, nesetkal jsem se s pochopením. Něco takového by bylo „vysoce nedemokratické“, je to pokus o „právničení“ nad něčím, co vzešlo jako jasné demokratické rozhodnutí. Poslední dobou jsem přitom žil pod dojmem, že jakmile se pod mé „právničení“ nepostaví ani ostatní studenti práv (natož neprávníci), zašel jsem příliš daleko. Skutečně zašel?

Svou myšlenku se pokusím obhájit. Základním argumentem mi budiž ten, že žádné většinové demokratické rozhodnutí není nezvratné a lze ho za určitých okolností legitimně změnit, aniž bychom se zpronevěřili ideálu demokracie.
Celý příspěvek

čtvrtek 16. června 2016

Slávka Henčeková: Voľná rozprava o japonskom altruizme a postrkovaní v hromadnej doprave

Pri pobyte v Japonsku, predovšetkým premiérovom a krátkodobom, si nemôžete nevšimnúť niektorých zvláštnosti, obzvlášť ak ste náchylní  k pozorovaniu správania ľudí určitého spoločenstva a občasnému filozofovaniu. Smrkať na verejnosti je neslušné a nikto to nerobí. Fajčiť na ulici mimo vyhradené zóny je nielen neslušné, ale i zakázané, a všetci sa poslušne zgrupujú na fajčiarske pauzy do nakreslených, ohradených či inak vymedzených priestorov pre fajčiarov. Jesť na ulici za pochodu je neslušné. Všetci sa vám klaňajú a sú veľmi slušní, zdvorilí, milí a príjemní. V hromadnej doprave je zakázané telefonovať. Nikto to nerobí, väčšina sa vôbec nerozpráva. Na ústach nosia mnohí rúška. Nie je to kvôli smogu, ani kvôli tomu, že sa prehnane boja o vlastné zdravie. Nosia ich vtedy, ak sú sami nachladení, či inak chorí, aby nenakazili iných. Všimnete si aj japonskú disciplinovanosť. Napr. pred nástupom do vlaku či metra sa slušne zaradzujú na predkreslené miesta na nástupišti, kde sa po príchode dopravného prostriedku veľmi presne a vždy ocitnú dvere (viac k japonskej etikete v hromadnej doprave tu). Rady vytvárajú aj pred reštauráciami a vlastne kdekoľvek inde, kde sa všetci naraz nezmestia, čo je pri počte obyvateľov, predovšetkým v takmer 14 miliónovom Tokyu, pomerne častým javom. Kriminalita je neuveriteľne nízka. Bezdomovcov bežne nevidíte, ak aj áno, nikdy nepýtajú peniaze, hoci by im ich samotní Japonci ochotne dali. A to celé vás núti premýšľať 

Pred premýšľaním mi ale dovoľte jeden verejný prísľub: sľubujem, že na konci tohto premýšľania sa dostanem aj k otázka, či má s týmto správaním niečo spoločné právo a aká môže byť jeho úloha.
Celý příspěvek

úterý 14. června 2016

Ruth Rubio-Marín: Ženy v Evropě a ve světě

Jak jsou na tom ženy v dnešní Evropě a ve světě? Jakým podobám útlaku čelí? A jak s tím souvisí evropský demokratický mandát a závazek EU k sociální spravedlnosti?

Těmto otázkám se věnovala profesorka ústavního práva Ruth Rubio-Marín ve svém projevu v rámci konference "State of the Union", která se konala 6. května 2016 ve Florencii. Český překlad této nesmírně inspirativní řeči najdete na následujících řádcích.
Celý příspěvek

pondělí 13. června 2016

Dokážeme správně rozlišovat a prakticky používat pravidla a principy?

Ve svém dalším příspěvku bych chtěl nastínit některé postřehy, které souvisí s právními přístupy ve světle regulace založené na tzv. rule-based pravidlech a tzv. principle-based požadavcích, a jak tyto přístupy ovlivňují praktickou aplikaci práva, resp. jakým způsobem je nutné tyto přístupy vnímat a pracovat s nimi. Mnozí z nás totiž dokážou pracovat pouze s jedním přístupem, nedokážou se přenést přes existenci toho druhého, a možná díky tomu chybují, aniž si to uvědomují. Účelem tohoto příspěvku je srovnání výhod a nevýhod obou metod regulace, jejich zasazení do praktického kontextu a snaha poukázat na skutečnost, že právo není jen papír, ale mnohdy velmi komplexní a složitá myšlenková činnost přesahující hranice jiných oborů (enterprise risk management, quality management, security management, sociologie, psychologie, apod.). Na konci tohoto příspěvku by čtenář měl být schopen alespoň základně odlišit oba přístupy a porozumět těmto odlišnostem.
Celý příspěvek

středa 8. června 2016

Pojištění včera, dnes a zítra

Úvodem bych chtěl poděkovat Martinovi za velmi vřelé přivítání, a protože sliby by se neměly plnit jen o Vánocích, pokusím se na následujících řádcích vyzdvihnout význam sektoru pojišťovnictví, a dále přiblížit určité vývojové tendence a směřování (soukromého) pojistného práva především na evropské úrovni včetně položení některých otázek souvisejících s možným scénářem budoucí podoby sektoru pojišťovnictví (pochopitelně bez použití křišťálové koule, ale pouze s využitím vlastních poznatků).
Celý příspěvek

úterý 7. června 2016

Pojištěný červen s Robertem Šimkem

Po gentlemanském "posečkání" na poslední májový příspěvek Anny Marhold (btw, nemá chybu!) Vám můžeme představit našeho červnového hosta. Mám obrovskou radost, že jím je právě Robert Šimek. Studovali jsme totiž spolu v Olomouci a strávili jsme tam hodiny, dny, týdny, měsíce a roky zapálenými debatami nejen o právu. Často byl poblíž i dobrý drink v naší oblíbené irské hospůdce. ☺
Celý příspěvek

pondělí 6. června 2016

O „otevřených“ a „uzavřených“ akademických systémech

I když jsem byla host na květen, jak vidíte, pronikám i do části června. Doufám, že mi můžete toto nezdvořilé chování odpustit. Akademici mezi vámi budou vědět, že krása naší profese spočívá v tom, že máme flexibilní pracovní rozvrh a kromě toho zajímavou práci. Cena, kterou za tento luxus platíme, však je, že práce nikdy není u konce.

Ve svém minulém příspěvku jsem napsala něco o mé specializaci v oblasti energetického práva. V tomto příspěvku se s Vámi podělím o pár myšlenek týkajících se některých aspektů (mezinárodního) právnického akademického světa; budou to především myšlenky o „otevřených“ a „uzavřených“ akademických systémech. O tomto tématu by se samozřejmě dala napsat kniha. Vzhledem k omezenému prostoru blogu Vám však nabídnu jen několik úvah, kterými jsem se v poslední době zabývala. Myslím si, že stojí za diskusi.
Celý příspěvek

pondělí 30. května 2016

Investiční arbitráže v roce 2015

Podle posledních statistik washingtonského Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) byl rok 2015 rekordní. Došlo k zahájení doposud nejvyššího počtu nových investičních žalob, které investoři podali k ICSID. Celkový počet nově podaných žalob se vyšplhal na číslo 52. Překvapivé je, že nejčastěji byly žalovány západoevropské státy, hlavně (opět) díky solárním elektrárnám ve Španělsku.
Celý příspěvek

pátek 27. května 2016

Protikuřácký zákon – je třeba klesnout na obecní úroveň

Zákon zakazující kouření v restauraci poslanci neschválili. Co dál v situaci, kdy společnost je v této otázce zřejmě hodně rozpolcená? Poptávka po zákazu je velká.[1] Stejně je ale až tvrdošíjný odpor proti němu.[2] Podle mě jediným správným řešením v této politické konstelaci je skoncovat se snahou regulovat problém zákonem. Nechť se přenese na úroveň obcí. Nechť o tom, zda se v restauracích kouřit smí nebo ne, rozhodují obce obecní vyhláškou.

Proč?
Celý příspěvek

úterý 24. května 2016

O energetickém právu

Jsem ráda, že můj předchozí příspěvek vyvolal tak živou debatu. Také bych ráda poděkovala iniciátorům iniciativy GO-CZECHIA za korekci: jejich iniciativa existuje již od roku 1997 a jejich úsilí přesvědčit českou vládu aby přidala ‚Czechia‘ do databáze trvalo 23 let (23 LET !!). Je neuvěřitelné, kolik energie se muselo investovat, aby se tento proces zahájil.

Teď, když jsem Vás zaujala, Vás nenechám jen tak snadno utéct! Tento týden se chci s Vámi podělit o kratší příspěvek na téma mého hlavního výzkumného zájmu: energetické právo. Chci Vás přesvědčit, že je to téma, o kterém byste měli vědět, a to bez ohledu na Vaši profesní specializaci.
Celý příspěvek

pondělí 16. května 2016

Ex ante a ex post v právu – 2. část

V předchozím příspěvku jsem se věnoval rozdílu mezi ex ante a ex post aplikací (právních) norem. Rozdíl mezi nimi spočíval v tom, zda je prostřednictvím aplikace normy (ještě) možné zabránit škodlivému následku posuzovaného jednání. Dnes se zaměřím na jiný význam, ve kterém jsou tyto pojmy používány. Tento význam se již neomezuje pouze na aplikaci norem, ale pokrývá také jejich tvorbu. Z několika rovin, které tento význam pokrývá (shodně viz např. Solum), je patrně tou na první pohled nejzjevnější právě rozdíl mezi aplikací norem a jejich tvorbou. Významnější je však dle mého názoru rovina, která odráží rozdíl mezi konsekvencialismem a deontologií.
Celý příspěvek

pátek 13. května 2016

„Czechia“ a já

V první řadě bych chtěla poděkovat stálým autorům blogu Jiné Právo za pozvání být hostem na měsíc květen. Pavlína sice napsala, že na rozhovoru v EUI byla ohromená mou češtinou, ale já si zase z toho všeho hlavně pamatuji, že Pavlína velmi silně zapůsobila na naši výběrovou komisi její znalostí práva a ekonomie.

Velice si vážím toho, že mi byl poskytnut prostor na tomto blogu něčím přispět, a to zejména proto, že jsem vlastně trochu „nečlen“, dalo by se také říct „outsider“. V Česku jsem nikdy doopravdy nebydlela, do české školy nechodila, ani česká pravá nevystudovala (český právnický žargon je mi dosud cizí). Doufejme však, že z této pozice mohu přispět svěžími, ne-li novými postřehy, které povedou někoho k zamyšlení. V průběhu tohoto měsíce se s Vámi podělím o několik tematických blogů. Napíši o oblasti energetického práva, o mých zkušenostech v mezinárodním právnickém akademickém světě a o výzvách, které jsou spojené s mezioborovým přístupem k právu. Nicméně jsem se pro dnešek rozhodla začít jiným, trochu lehčím a méně právnickým tématem, které mi je ale kvůli mému zázemí blízko k srdci: vložení názvu „Czechia“ do databází OSN a jeho konsekvence.
Celý příspěvek

Konference ČSESP & MZV (live!)

Keď sa už aj Súdny dvor EÚ rozhodol virtualizovať svoju identitu a predstaviť apku pre smartfóny, je  asi najvyšší čas zmodernizovať aj formát konferencií v našom geografickom priestore.

Dnes prebieha na MZV v Černínskom paláci konferencia ČSESP o dopade práva EÚ na český právny poriadok a ak nie ste medzi stovkou šťastlivcov, ktorí diskusiu počúvajú priamo na mieste, môžete ju sprostredkovane sledovať na facebookovej stránke ČSESP a dokonca sa aj pýtať otázky prostredníctvom platformy sli.do. Bližšie informácie nájdete na webe ČSESP.

Ak ste dnes zavalení prácou, nevadí. O pár týždňov sa na webe ČSESP objaví záznam z konferencie. Celý příspěvek

čtvrtek 12. května 2016

Začněme trestat méně – kdy jindy, když ne dnes?

V březnu na konferenci v Oxfordu bangladešský ministr spravedlnosti vyprávěl, jak se vypořádávají s extrémním počtem vězňů. Následoval dotaz, kolik vězňů mají na 100 000 obyvatel. 43 - tedy pětkrát méně než v současnosti Česká republika. Pokud toto považují za masové uvězňování a stav, který je nutí k dekriminalizaci, co by měla začít dělat Česká republika? Podmínky pro snižování trestních sazeb jsou přitom s klesající kriminalitou i nezaměstnaností nejlepší za poslední roky.
Celý příspěvek

úterý 10. května 2016

Květnová energie s Annou Marhold

Když jsem před třemi lety letěla do Florencie na přijímací pohovor, měla jsem pocit, že EUI je institucí, kde se už delší dobu nikdo česky mluvící nevyskytuje. Při čekání na přijímací komisi moje dojmy potvrzovalo okolní anglicko-italské ševelení. Ale pak se otevřely dveře a já jsem byla ČESKY vyzvána, abych šla dovnitř. Byla jsem v takovém šoku (navíc umocněném profesorem Mavroidisem, který na úvod zvolal: „Dobrý den!“), že si z prvních deseti minut pohovoru nic nepamatuju. Všechno se vyjasnilo, když jsem se po hodině dostala z jámy lvové a osoba, která mě do ní předtím vpustila, si za mnou zašla popovídat. Tehdy jsem poprvé mluvila s naší květnovou hostkou Annou Marhold.
Celý příspěvek

pátek 6. května 2016

Nové Bulletiny Centra pro lidská práva a demokratizaci

V posledních dvou číslech Bulletinu CLPD se objevily kromě dalšího zajímavého čtení i poměrně mimořádné kousky. V březnu to byl exkluzivní rozhovor s prof. Manfredem Nowakem, profesorem vídeňské univerzity a světově uznávaným odborníkem na lidská práva. V dubnovém Bulletinu pak vyšel článek od doc. Veroniky Bílkové a ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové z posledního zasedání Benátské komise Rady Evropy, která vydala své stanovisko ke krizi okolo polského ústavního soudu. S Polskem nedávno zahájila Evropská komise dialog o stavu právního státu podle mechanismu, který má určit, zda existují důvody uvalení sankcí na členský stát EU, jenž by hrubým způsobem porušoval základní zásady EU. Autorky ukazují, jak o situaci v Polsku a o dalších aktuálních otázkách debatuje elita evropského ústavního práva.
Celý příspěvek

pondělí 2. května 2016

Common Law Review: Liability and Compensation for Loss in a Comparative Perspective - Call for Papers

Redakční rada Common Law Review vyhlašuje další Call for Papers. Tentokrát na téma "Liability and Compensation for Loss in a Comparative Perspective". Články v angličtině mohou psát jak studenti, tak absolventi. Rozsah článků je omezen na 2000 - 3000 slov. Přihlašování je možné do 30. června 2016 prostřednictvím emailové adresy CLR@society.cz. Podmínkou publikace je výběr tématu s komparací alespoň 2 právních řádů.
Celý příspěvek

sobota 30. dubna 2016

Soudy on-line

Mám pocit, že se v posledních letech zlepšuje komunikace českých soudů navenek. Průkopníkem byl v mých očích Nejvyšší správní soud. Pokud se nepletu, jako první umístil na svůj web fotky soudců. Jeho web patřil k těm v justici nejzdařilejším. Nejvyšší soud má od letoška nové webové stránky. Taky už se na nich můžeme podívat na jeho soudce. Oběma webům ale podle mě „chybí jiskra“, kterou bych od nich v roce 2016 čekal. V posledních letech pak podle mě boduje zejména Ústavní soud. Má sice taky nový webový kabát, ale jako jediný se vydal na sociální sítě. Facebook Ústavního soudu i jeho Twitter je stále víc a víc sledovanější. Mám přitom pocit, že se Ústavnímu soudu díky sociálním sítím daří lépe a efektivněji informovat veřejnost o svých rozhodnutích a své roli. Stále je ale co dohánět.
Celý příspěvek

neděle 24. dubna 2016

Základní práva

V minulém týdnu vylétla do právního literárního světa publikace Základní práva z per kolektivu autorů olomoucké katedry ústavního práva vedených Michalem Bartoněm.

Tato kniha primárně vznikla jako studijní text pro předmět nesoucí stejný název. Tento povinný dvousemestrální kurz musí absolvovat každý student olomoucké fakulty v úvodu svých právnických studií, do jejichž zbytku si "pod kůží" odnáší potřebné ústavněprávní znalosti, dovednosti a hodnoty.

Rozhodně však nejde pouze o učebnici, která by neměla jiné využití. Naopak mnohé její části nepochybně mohou pomoci praktikujícím právníkům ve všech oblastech, kde základní práva hrají prim (např. při tvorbě ústavních stížností, stížností k ESLP a jiných podání před obecnými soudy, ve kterých jejich tvůrci chtějí uplatnit ústavněprávní argumentaci). Autoři knihy mimo své akademické působení ostatně působí i v praxi, kde se základními právy každý den pracují (na Ústavním soudě, v advokacii, v oblasti klinického právního vzdělávání). Základní práva proto nejsou pouhým teoretickým pojednáním o abstraktních principech poletujících někde v akademických výšinách. Uvědomují si naopak praktické dopady jejich použití a vycházejí z toho, že jde o práva o mnoho přízemnější, každodenní, která i právě teď poletují kolem vás při čtení tohoto postu.

Zde najdete bližší informace včetně obsahu knihy a krátké ukázky
Celý příspěvek

úterý 19. dubna 2016

Divotvorný odkladný účinek ve správním soudnictví

Dlouho jsem tu nic nenapsal. Navíc o vaření. Jak jsem tak ale nakukoval do hodně vroucího hrnce správního soudnictví, zjistil jsem, že na chuť uvařeného jídla má zásadní vliv jedna zvláštní přísada. Odkladný účinek. Může se přimíchat už při podání žaloby. Pro ty, co mají rádi pikantnější chuť, ho lze přidat až u kasační stížnosti. V mnoha případech je přitom jeho přimíchání zcela stěžejním momentem reálného úspěchu ve věci. Pokud se totiž v některých věcech nepřimíchá a jedinou ingrediencí v hrnci je pravomocné a vykonatelné správní rozhodnutí, pak mohou správní soudy míchat a míchat a míchat. Výsledný pokrm se ale vždy podává lehce vychladlý.
Celý příspěvek

pondělí 18. dubna 2016

Michael Sandel - What Money Can't Buy: The Moral Limits of Markets

Přednášku s názvem „What Money Can’t Buy: The Moral Limits of Markets“ přednese Michael Sandel dnes, v pondělí 18. dubna 2016 od 18:00 ve Velké aule Právnické fakulty UK. Online přenos níže.

Celý příspěvek

středa 13. dubna 2016

Panelová diskuze s poslanci Evropského parlamentu: „Jak by měla Evropská unie přispět k řešení migrační krize?“

Studentský spolek Common Law Society zve čtenáře Jiného práva na panelovou diskusi s poslanci Evropského parlamentu na téma „Jak by měla Evropská unie přispět k řešení migrační krize?“, která se uskuteční v pondělí 25. dubna 2016 od 18:00 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (místnost č. 100). 
Celý příspěvek

pondělí 4. dubna 2016

Reflexe postkomunismu - Jan Komárek a Petr Pithart


Ve středu 13. dubna (od 14:00) si budu na PF UK (m. č. 405) povídat v rámci sociologického semináře s Petrem Pithartem o reflexích postkomunismu - v jeho nedávno vydané knize a v řadě jiných, které se v uplynulém roce objevily v cizojazyčných akademických nakladatelstvích (za všechny upozorňuji na The Legacies of Totalitarianism od Aviezera Tuckera a Thinking through Transition, na které se podílela také řada českých autorů).

Všichni čtenáři Jiného práva jsou srdečně zváni.

Jan Komárek

Celý příspěvek

Pozvánka na workshop: Lidská práva, mezikulturní perspektivy a postnárodní kostelace

Center for Law and Public Affairs (CeLAPA) Vás srdečně zve na workshop na téma: "Lidská práva, mezikulturní perspektivy a postnárodní kostelace", který se koná 12. dubna od 13:30hod v budově Právnické fakulty UK, místnost 38.

Registrace: agha@ilaw.cas.cz



Program:

13:30 - 14:00 Ůvodní slovo: Jiří Přibáň "Lidska prava z nelidskosti”

14:00 - 14:50 Lidská práva: mezi právem a politikou

Jan Kysela “Lidská práva: triumf nad propastí?”

Jiří Baroš “Kritika rights-talku a hledání alternativní tradice lidských práv”

Ondřej Preuss “Lidské práva univerzální v čase i v prostoru?”

Lenka Bezoušková “Možnosti a meze konceptu lidských práv v islámském právu”

15:00 - 15:50 Lidská práva a stát

Harald Scheu “Demokracie, lidská práva a řízení podle čl. 7 Smlouvy o EU”

Veronika Bílková “Role lidských práv v zahraniční politice ČR”

Michal Šejvl “Proč začala Evropa mluvit o právech?”

15: 50 - 16: 20 Václav Bělohradský “Globální vesnice uniklých sdělení”

16:20 - 17: 20 Ideje a ideologie lidských práv

Ondřej Lánský “Lidská práva – legitimizační nástroj nebo emancipační projekt?”

Pavel Dufek “Lidská práva a politická teorie: je možno myslet LP “neideologicky”?"

Petr Agha “Hyper-realita lidských práv"

Celý příspěvek

pátek 1. dubna 2016

CC: Cimrman Commons

V nedávné době se v českých médiích opakovaně objevila iniciativa, aby videozáznamy her Divadla Járy Cimrmana byly přístupné zadarmo. Hlavní tváří této iniciativy je Filip Smoljak – syn Ladislava Smoljaka, kterému dle všeho náleží něco okolo 10% autorských práv k uvedeným videozáznamům. Součástí této iniciativy je petice adresována ministru kultury, která vznáší následující požadavek: „Aby novela autorského zákona dala autorům, kteří si své dílo přejí dát k dispozici ke svobodnému šíření, možnost se majetkového autorského práva vzdát ještě za života autora, případně ze závěti, a aby tak mohli učinit jednoduše, bez nutnosti konzultovat s právníky.“

Je hříčkou osudu, že problematikou veřejného užívání autorských děl se zabýval i sám Jára Cimrman. Nečinil tak však zcela dobrovolně: V souvislosti s podezřením z podzemní činnosti totiž rakouská byrokracie obstavila Cimrmanovi všechny příjmy, které mu plynuly z jeho dramatických děl. Místo toho, aby přispíval do eráru prohnilého mocnářství, rozhodl se proto Cimrman raději šířit svá díla zdarma, a to za podmínek, které sám stanovil. Během své návštěvy Tomáše Alvy Edisona portoval Cimrman tuto svou myšlenku do Spojených států, kde zaznamenala velice pozitivní odezvu. Ačkoli sám Cimrman prosazoval pro podmínky veřejného užívání autorských děl označení Cimrman Commons (CC), Američanům činilo vyslovení Cimrmanova jména neskonalé obtíže, a tak se nakonec uchýlili k jinému označení zachycenému stejnou zkratkou: Creative Commons.
Celý příspěvek

čtvrtek 31. března 2016

Spolupráce justičních orgánů České republiky s Mezinárodním trestním soudem v Haagu

Ačkoli se z pohledu České republiky může zdát činnost Mezinárodního trestního soudu v Haagu poněkud vzdálená, nelze ignorovat skutečnost, že zločiny spadající do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, tedy zločin genocidia, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a výhledově i zločin agrese, se dotýkají celého mezinárodního společenství. Mezinárodní trestní soud zároveň rok od roku rozšiřuje sféru svého zájmu, kdy se kromě případů týkajících se několika zemí Afriky nyní věnuje například také situacím na Ukrajině či v Gruzii, tedy v zemích ne až tak vzdálených od ČR. Česká republika tak musí být připravena vyhovět případné žádosti Mezinárodního trestního soudu o právní pomoc.
Celý příspěvek

Jan Kratochvíl: Justiční zkoušky – jinak a lépe?

V předchozím postu jsem vyjádřil své pocity z justiční zkoušky a naznačil jsem, že se domnívám, že by justiční zkouška mohla být dělána jinak a lépe. V tomto příspěvku představím, co považuji za hlavní problémy současné podoby justiční zkoušky a jak by šlo ji zlepšit. Podotýkám, že návrhy na zlepšení jsou jakousi formou brainstormingu a určitě netvrdím, že takto to musí být a takto je to nejlepší. Je dost možné, že mě někdo přesvědčí, že takto by to lepší nebylo.
Celý příspěvek

úterý 29. března 2016

Nová kniha Tomáše Sobka

V nakladatelství Aleš Čeněk vychází nová kniha Právní rozum a morální cit: Hodnotové základy právního myšlení, ve které Tomáš Sobek dále rozvíjí svou analýzu vztahu práva a hodnot (více v anotaci níže).  S radostí Vám ji doporučuji.
Celý příspěvek

neděle 27. března 2016

Zmizelé komentáře k příspěvkům

Milí čtenáři a diskutující Jiného práva, jak jste si asi všimli, od čtvrtka 24. března nejsou pod články viditelné žádné komentáře. Než se v některých začne vařit krev, raději dodáme, že se nejedná o další stupeň "cenzury", ale o technický problém, který se snažíme vyřešit. Bohužel prozatím neúspěšně, vypadá to dokonce, že někomu vše funguje řádně a na levé straně titulky se části posledních komentářů zobrazují všem. Jestli někdo má s danou záležitostí či prostředím Disqusu obecně zkušenosti, budeme moc vděční, když napíšete na zuzi @ vikarska . eu.

Moc se všem omlouváme a doufáme, že situaci co nejdříve napravíme. Celý příspěvek

pátek 25. března 2016

Slávka Henčeková: Dobré mravy v autopoietickom právnom systéme alebo rozprávka päťtisíc a jednej noci

Na blogu Jiného práva sa toho z právnej teórie povedalo skutočne veľa nielen čo do kvantity, ale predovšetkým kvality. Pri hľadaní informácii o autopoietickom systéme práva, resp. o autopoiesis som ale natrafila len na krátku zmienku v príspevku Zdeňka Kühna k inštitucionálnej formalite. Pravdepodobne je dôvodom to, že sa teória práva ako autopoietického systému, ktorej autorom je nemecký sociológ Niklas Luhmann (predstavená predovšetkým v diele Das Recht der Gesellschaft, 1993, resp. Law as a Social System, 2004), v českom, resp. česko-slovenskom prostredí príliš neuchytila (čomu napovedá stručný rozsah publikačnej činnosti na danú tému, predovšetkým od Jiřího Přibáňa či Eduarda Bárányho). Otázka, samozrejme, je, prečo sa o danej teórii v našom geografickom priestore toho nenapísalo o čosi viac. Jedným z dôvodov môže byť terminologická i logická zložitosť teórie, ktorá sa znásobuje jazykom jej pôvodu - nemčinou. Tým druhým by mohlo byť nadobudnutie dojmu, že teória autopoietického systému neprináša nič nové (napr. na rozdiel od iných systémových teórií). A tretím by mohla byť predstava, že daná teória nie je v praxi (a možno ani v teórii), použiteľná. 
Celý příspěvek

úterý 22. března 2016

Šifrování mobilů a debata „going dark“

Teroristé z kalifornského San Bernardina používali mobil iPhone 5C, který po jejich zastřelení našla FBI. V tomto typu telefonů je bezpečnostní slabina a policie požádala výrobce, aby telefon vykuchali a předali obsah. Apple odmítl a strhla se další kapitola boje mezi Silicon Valley a americkou federální vládou, který navazuje na “crypto wars” z 90. let, a který pomalu přesidluje i do Evropy.

Bezpečnostní slabinu v iPhone 5C už nemusí mít novější modely, takže debata samozřejmě není jen o tom, jestli lze někoho nutit předložit obsah mobilu. Zásadní také je, zda lze nějaké společnosti zakázat, aby vyráběla produkty s tak silným šifrováním, že ani samotný výrobce nebude schopen šifrování prolomit. Případně, je možné někoho nutit, aby vytvořil novou technologii, která na žádost policie prolomí bezpečnost jeho vlastních produktů?
Celý příspěvek

neděle 20. března 2016

Cesta ke vzniku Mezinárodního trestního soudu a současný stav

V oblasti mezinárodní trestní justice si letos připomeneme již osmnácté výročí přijetí Statutu Mezinárodního trestního soudu. Tento Statut byl přijat na Diplomatické konferenci zplnomocněných zástupců ke zřízení Mezinárodního trestního soudu, která se konala od 15. června do 17. července 1998 v Římě (z čehož se odvozuje obecně vžitý název Římský statut) a v platnost vstoupil po dosažení potřebných šedesáti ratifikací dne 1. července 2002. Mezinárodní trestní soud tedy letos v červnu „oslaví“ své 18. narozeniny. V lidském životě se jistě jedná o významný mezník, je tomu tak však i u Mezinárodního trestního soudu?
Celý příspěvek

čtvrtek 17. března 2016

Jak Ústavní soud vynalezl kouř bez ohně: nesouvislé poznámky k usnesení Pl. ÚS 15/11

Autorský tým JP byl v minulých dnech označen (kromě svazáků či komunistů) za oporu současného režimu, tudíž si snad mohu bez zhoršení kádrového profilu dovolit "disidentsky" vyjádřit k jednomu z posledních výstupů v Joštově usazeného pilíře establishmentu. Včera bylo zveřejněno usnesení Pl. ÚS 11/15, kterým se odmítá návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 160 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). Toto ustanovení dovoluje předsedovi soudu přikázat incidenční spor v rámci insolvence jinému soudci, pokud by ponechání sporu v hlavním řízení mohlo vést k průtahům. Plénum návrh odmítlo nejtěsnějším rozdílem 8:7 z důvodu chybějící aktivní legitimace navrhovatele. Přiznám se, že po přečtení nálezu se mi z nesouhlasného kroucení motá hlava ještě nyní. Podle znění disentů asi týmž problémem trpí i přehlasovaná menšina. Není se co divit.
Celý příspěvek

úterý 15. března 2016

Vyloučení advokátů židovského původu 15. a 16. března 1939

V(yloučen), E(migroval), Ž(id) - Archiv ČAK
Před 77 lety Advokátní komora pro Čechy reagovala na obsazení země německými vojsky zákazem výkonu advokacie pro advokáty židovského původu. O této otázce se debatovalo již od 4. října 1938 přičemž důvody byly primárně ekonomické – snaha zbavit se obchodních konkurentů. Jak 15. a 16. března 1939 proběhlo vyloučení advokátů židovského původu?


Celý příspěvek

Právnický debatní turnaj: Měla by se uzákonit eutanázie?

Měla by se uzákonit eutanázie? Pět právnických fakult v České a Slovenské republice vyhlašuje debatní soutěž pro studenty práv.
Celý příspěvek

pondělí 14. března 2016

Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních na horizontální úrovni

Děkuji Pavlíně za milé přivítání. V souvislosti s mým dlouholetým zájmem o mezinárodní trestní právo, který začal ve druhém ročníku právnické fakulty platonickým zamilováním se do Mezinárodního trestního soudu, a následným získáním práce, dá se říct, v daném oboru mi kdysi řekla, že „to, co ty děláš, v Čechách dělá tak maximálně šest lidí a ti ostatní čekají, až jeden z nich umře“. Není to tak daleko od pravdy. Během mého hostování na Jiném právu se pokusím s vámi o tuto specifickou oblast práva, která je jinak při výuce na českých právnických fakultách poměrně značně opomíjena, podělit.
Celý příspěvek

Konference ČSESP a MZV: Dopad práva EU na českou legislativu

Dopad práva EU na českou legislativu:
vítaný původce prospěčných nápadů či narušitel domácí harmonie?

I letos bychom čtenáře Jiného práva rádi pozvali na konferenci, kterou pravidelně organizuje Česká společnost pro evropské a srovnávací právo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR

Konference se uskuteční v pátek 13. května 2016 od 9:30 ve Velkém sále MZV v Černínském paláci a věnovat se budeme dopadům práva EU na českou legislativu a hledáním odpovědi na otázku, zda je evropské právo vítaným původcem prospěšných nápadů nebo spíše narušitelem domácí harmonie.

Na konferenci vystoupí:

Úvodní slovo: Martin Smolek.
Panelisté: Robert Zbíral, Jan Kysela, Richard Král, Jan Malíř, Markéta Whelanová, František Korbel (TBC), Jan Grinc, Zuzana Malůšková, Marek Antoš, Jiří Vláčil, Libor Dvořák, Petra Humlíčková, Nataša Chmelíčková, Jakub Camrda, Karel Šimka, Jiří Zemánek, Zdeněk Kühn (TBC), Ivo Šlosarčík, Kateřina Šimáčková a Dušan Uher.
Moderují: David Kosař, Hubert Smekal, Robert Zbíral a Pavel Molek.
Závěrečné slovo: Michal Bobek.


Pro účast na konferenci je nutné se registrovat vyplněním formuláře na webových stránkách ČSESP, kde také naleznete bližší informace. Připomínáme, že členové ČSESP mají při výběru účasníků přednost před odbornou veřejností.

Těšíme se na vaši účast!


Celý příspěvek