pondělí 14. prosince 2015

Česká právní věda v mezinárodním srovnání

Think-tank IDEA při CERGE-EI a AV ČR zveřejnil výsledky výzkumu ohledně výkonu české vědy v mezinárodním srovnání. Zde jsou výsledky v novinovém článku. Analýza posuzuje publikační výkon českých vědců v období let 2010 až 2014, a to pomocí kvantitativního hlediska (počet článků) a kvalitativního hlediska (kvalita časopisů, kde se články objeví). Česká věda je porovnávána s jedenácti vybranými zeměmi, a také vůči průměru jejich publikačních výsledků. Tento průměr jedenácti zemí tak stanovuje jakýsi mezinárodní standard, se kterým je ČR srovnávána. Srovnání probíhá v rámci poměrně úzce definovaných disciplín, a to jak v přírodních vědách, tak i ve společenských vědách.

Obecně z výsledků vyplývá, že česká věda dosahuje určeného průměru nebo jej překonává pouze v některých disciplínách přírodních věd a inženýrství/technologie. Společenské vědy jsou hluboko pod průměrem, a to včetně práva.

Autory studie jsou Štěpán Jurajda, Stanislav Kozubek, Daniel Münich a Samuel Škoda.

Vytvoření cíle srovnávání

Do srovnání bylo zahrnuto jedenáct malých a středně velkých zemí, z nichž jen v jedné je mateřským jazykem angličtina. Jde o pět evropských zemí bývalého sovětského bloku, čtyři země západní Evropy a dvě mimoevropské země (Rakousko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Izrael, Nizozemí, Nový Zéland, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko). Údaje byly následně upraveny tak, aby reflektovaly rozdílný počet obyvatel dané země. Zároveň autoři ve studii nabízí i možnost upravit údaje skrze ekonomický výkon dané země (HDP). Takže například skutečný počet publikací Rakouska, které má menší populaci než ČR, je korekcí na počet obyvatel zvýšen o 29 %, zatímco korekce na HDP by naopak vedla k údaji nižšímu o 20 %, protože HDP Rakouska v paritě kupní síly je o 20 % vyšší než HDP České republiky.

Z údajů o výše uvedených zemích tedy vznikl jakýsi mezinárodní standard, resp. průměr, vůči kterému následně studie porovnává výsledky české vědy.

Předmět srovnání

Předmětem srovnání jsou vědecké publikace obsažené v databázi Thomson Reuters Web of Science (WoS; dříve ISI Web of Knowledge), tedy počet publikovaných článků a kvalita časopisů, kde k publikaci dochází. Srovnání tedy ukazuje nejen celkovou kvantitu vědecké publikační produkce ve WoS, ale i rozložení její kvality. To umožňuje srovnat pozici vědních oborů v ČR po stránce celkového i excelentního publikačního výkonu. Studie ukazuje i pohled na dynamiku mezinárodního postavení vědních oborů ČR v čase.

Jako měřítko kvality publikací je využíván citační index časopisu Article Influence Score (AIS). AIS je konstruován na základě citovanosti článků tak, že citacím z významnějších časopisů je dávána vyšší váha. AIS časopisu souvisí s vědeckým renomé časopisu, resp. náročností recenzního řízení. Každý nalezený článek je navíc zařazen do jednoho ze čtyř kvartilů (čtvrtin) časopisů seřazených v daném oboru podle hodnoty AIS, tedy dělí se podle kvality od nejlepší čtvrtiny po nejhorší. Zvlášť navíc se sledují počty článků v nejvyšším decilu (desetině) podle AIS. Jedná se o články zařazené v některém ze 149 právnických časopisů z databáze WoS. Viz zde, případně seznam zde. Žádný český nebo východoevropský právnický časopis tam není. Jsou tam hlavně časopisy z USA, Anglie a Nizozemí, a výjimečně něco z Číny, Španělska či Latinské Ameriky.

Právo

Studie obsahuje především oborové listy, které obsahují výsledky srovnání pro každou vědní disciplínu, včetně práva.

Níže je obecný pohled na společenské vědy, ze kterého je patrné, že většina vědních disciplín společenských věd je hluboko pod kvalitativním průměrem a také poměrně daleko od kvantitativního průměru. Nejblíže průměru, co se týče kvality, jsou mezinárodní vztahy a geografie, a neblíže průměru, co se týče kvantity, je politologie, která je v podstatě přesně na průměru. Právo je v prostoru mínus 80 % od kvalitativního a mínus 80 % od kvantitativního průměru.



A teď konečně grafy o právu. Zde je celkový oborový list pro právo. Níže trochu podrobněji.


V prvním grafu je ukázáno, jak moc čeští právníci publikují. Odpověď je: velmi málo. Formou sloupcových grafů jsou ukázány počty právnických článků z ČR (rozdíl oproti jinak velkým zemím se stírá díky normalizaci výsledků dané země s ohledem na počet jejích obyvatel), a to v jednotlivých čtvrtinách kvality právnických časopisů (+ v horní desetině nejkvalitnějších právnických časopisů). Čím tmavější barva, tím kvalitnější časopisy. Z grafu vyplývá, že lídr je Izrael. ČR je na úplném chvostu.


V dalším grafu je ukázán poměr, v jak kvalitních časopisech se české články objevují. To nevypadá špatně. Sice české články chybí v těch úplně nejprestižnějších časopisech (jen Izrael výrazně boduje), ale zase publikace v kvalitní čtvrtině časopisů tvoří celkem velký poměr všech publikací. Dost bídně je na tom například Estonsko.


V dalším grafu je vidět, pokud to chápu správně, že české mezinárodně relevantní právnické publikace jsou v počtech jednotek za rok. Relevantní dle studie znamená ty, které jsou publikované v některém ze 149 právnických časopisů z databáze WoS.


Ještě nějaký závěr. Otazník vidím jednak ve výběru časopisů, resp. databáze. Je možné u právníků v případě WoS hovořit o reprezentativní databázi relevantních právnických časopisů? Zaměření na americké law review časopisy je ve WoS zcela evidentní. Za druhé, je otázka, zda ve společenských vědách dává smysl se srovnávat s Nizozemím a Izraelem. Celý průměr je pak těmito šampiony do značné míry určen. Za třetí, možná by stálo za to kouknout ještě podrobněji, než jen na obor "právo". Pak by ty výsledky mohly být zajímavější. Ale to už by šlo zřejmě nad rámec této studie.

Žádné komentáře: