27 února 2015

Evropská odpověď na migraci aneb solidarita po evropsku

Není týdne, abychom neslyšeli o dalších úmrtích migrantů, kteří se snažili na přeplněných chatrných bárkách překonat Středozemní moře ve snaze dostat se do Evropy. Dle Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) se v roce 2014 snažilo takto do Evropy dostat 207 tisíc migrantů (z nichž přes tři tisíce na cestě zemřelo) a čísla za rok 2015 naznačují, že bude hůř. Dle Frontexu, evropské agentury monitorující hranice, totiž přes 90 % migrantů volí Středozemní moře jako cestu, jak se do Evropy dostat. Evropská unie nese odpovědnost za řešení tohoto problému – její politika zavřených dveří či ”pevnosti Evropa” migranty nutí k tomu, aby hledali nelegální a velmi nebezpečné cesty vstupu na její území. V tomto postu se budu věnovat několika bodům, které by dle mého měly být součástí diskuze o migraci do EU.


Média nám bohužel často prezentují pouze následky a nevěnují se příčinám, které ke zvyšujícím se počtům migrantů na moři vedou. Dle poslední čtvrtletní zprávy Frontexu (mezi červencem a zářím 2014) překročilo hranice EU bez vědomí členských států přes 110 tisíc migrantů. Z nich 46 % byli Syřani (37.533), druhé místo obsazuje Eritrea (13.672). Tato čísla potvrzují vzestupný trend migrace občanů těchto dvou národností. Je nezpochybnitelné, že vliv na zvýšený počet migrantů směřující do Evropy má syrská krize (vysvětlení pro zvýšení počtu Eritrejců je zde), tedy lidé, kteří jsou ohroženi na životě a nebezpečnou cestu podnikají proto, aby v Evropě požádali o azyl. Nejedná se o ekonomické migranty (zajímavý článek se statistikami zde).

Členské státy EU slovem migrant nicméně často chtějí ukázat, že mezi osobami snažícími se dosáhnout evropských břehů nejsou pouze osoby, kterým náleží mezinárodní ochrana, ale i ekonomičtí migranti, ke kterým státy závazky nemají (nebo ještě lépe teroristi, a ti ať v moři zhynou). Společně se jim říká většinou “mixed flow”, tento termín je řekněme politicky korektní. Podobně je to i s termínem “nelegální imigrace”, který může být problematický, když (třeba i neúmyslně) zahrnuje i ty osoby, které právo na azyl mají (podle ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 se smluvní státy zavázaly, že nebudou kriminalizovat nepovolený vstup uprchlíků na jejich území, pokud se úřadům přihlásí). Místo nelegální migrace se tedy našel pro všechny strany schůdný termín “neregulérní migrant” (irregular migrant), který nikomu neříká vůbec nic, leda to, že není regulérní. I když se to může zdát banální, použitím vhodné terminologie se dá čtenář velmi dobře zmanipulovat a lze v něm vzbudit negativní pocity vůči migraci, což se v poslední době děje.

Zpět k syrským uprchlíkům. V Sýrii je 11 milionů občanů, kteří potřebují akutní pomoc – uprchlíci jsou buď v okolních státech (momentálně přes 3 miliony), nebo jako vnitřně vysídlené osoby v Sýrii (přes 7 milionů). Okolní státy (zejména Jordánsko a Libanon) jsou administrativně a finančně přetíženy a je neudržitelné, aby na ně EU vytvářela tlak, aby zachovaly hranice se Sýrii otevřené pro vstup dalších uprchlíků. Pokud se členské státy EU nebudou v přijímání uprchlíků více angažovat, a tím nemyslím pouze finanční pomoc, ale také přesídlování uprchlíků a další alternativy vstupu, ztratí EU v regionu důvěryhodnost. V rámci EU existují mechanismy, jak se s extrémním nárůstem uprchlíků v důsledku krize vyrovnat – například i směrnice o poskytování dočasné ochrany 2001/55/ES, která obsahuje i jakýsi distribuční klíč, aby některé členské státy EU uprchlíky nebyly neúměrně zatíženy. Směrnice nicméně nebyla použita ani jednou, protože není dostatečná politická vůle.

V reakci na krizi v Sýrii a v okolních státech EU v únoru zveřejnila regionální strategii, s kterou spojila finanční pomoc ve výši jedné miliardy eur. Tyto peníze půjdou na boj s terorismem, vzdělávání, humanitární pomoc v hostujících státech atd. Co ale Sýrie zoufale potřebuje, je politické řešení. A to je v nedohlednu. EU si dle mého názoru onou miliardou ”myje ruce”, protože se mezi sebou členské státy EU stále nejsou schopny dohodnout, jak se ke krizi, která je na našem prahu, postavit. Jedině politické řešení ale zastaví další příliv uprchlíků.

Další bod, kterému bych zde věnovala pár slov, je záchranná operace EU Mare Nostrum, která byla vedená italským námořnictvem pod vlajkou EU ve Středozemním moři. Mare Nostrum byla spuštěna v říjnu 2013 jako reakce na tragédii v Lampeduse a dle informací UNHCR za doby svého fungování operace pomohla kolem 150 tisíc uprchlíků. Nicméně Mare Nostrum byla nahrazena v listopadu 2014 operací Triton, která je pod vedením Frontex a má za úkol monitorování hranic, nikoliv tedy záchranné akce. Prý nebyly peníze (Triton má třetinový rozpočet) a také podle některých členských států EU Mare Nostrum migraci podporovalo, protože uprchlíci věděli, že je někdo cestou zachrání. Toto tvrzení bylo čísly vyvráceno, nicméně adekvátní nahrazení Mare Nostrum je v nedohlednu. Je zde vidět, jak EU k problému přistupuje -  prioritou je chránit hranice.

Chtěla bych skončit optimisticky, ale pak jsem přemýšlela, že napíšu ještě něco o společném evropském azylovém systému... Radši to ukončíme tady. EU a její členské státy v otázce migrace ukazují překvapivě nízkou míru solidarity, a to jak s uprchlíky samotnými, tak se zeměmi, které uprchlíky hostí. Nízká solidarita panuje i mezi členskými státy EU navzájem – jak je možné, že Německo přesídlí 30 tisíc syrských uprchlíků a ČR pouze 70? Ačkoliv na úrovni politické je stále omíláno to, že je nutné řešit příčiny problémů, ne jen jejich následky, v otázce středomořské migrace EU selhává jak v řešení příčin, tak následků.  


Velký dík patří Elišce Flídrové za odbornou pomoc a Pavlí Hubkové za jazykovou korekturu!


23 komentářů:

Robert Zbíral řekl(a)...

Nemohu než nesouhlasit se vším vyrčeným. Teď jsem měl na téma azylové politiky veřejnou přednášku v Olomouci (přišlo přes 100 lidí!) a je zoufalé, jak bezvýchodný ten přístup po všech stránkách je.

Za hlavní problémy považuji v obecné rovině následující:

1) Veřejné mínění rozlišuje pouze na linii my (naši) vs oni (problémoví, nejčastěji muslimové) a přitom nevidí, že naprostá většina obtíží není s azylanty, ale buď přímo s občany v X-té generaci, nebo dlouho usazenými cizinci s trvalým pobytem. Politici toho využívají, zatímco problémy těchto skupin řešit nedokáží, smlsnou si na žadatelích o azyl a všem ukáží svou tvrdou ruku...
2) Samotný přístup k azylu je nesmyslný: už to nikdo nechápe jako základní lidské právo, na které je při splnění podmínek nárok, ale jako jakýsi akt milosrdenství. Ten ořece můžeme poskytovat dle svého uvážení, založené na dobré vůli, dostupných prostředcích, kompatibilitě názorů atd.
3) Řešení pevnosti Evropy nedává smysl: nemám názor ničím podložený, domnívám se však, že pokud už je osoba X ze Sýrie či třeba Eritreje zatlačena zpět od hranic EU, prostě to jen bude zkoušet tak dlouho, dokud neuspěje (či se neutopí...). Těžko předpokládat, že i s ohledem na množství zaplacených prostředků pašerákům prostě jen pokrčí rameny, přizná neúspěch a vydá se na cestu zpátky do rodné vesnice/uprchlického tábora.
4) Pozice ČR je opravdu k pláči. Na hlavu patříme k nejhorším státům dle počtu žadatelů o azyl, absolutně je jich tolik co studentů průměrného gymnázia, přitom se z nich dělá pomalu celonárodní hrozba č. 1. Z Evropského uprchlického fondu ale na jednoho uprchlíka čerpáme snad se všech států EU nejvíce, to si zase pohlídat dokážeme...

Tomáš Sobek řekl(a)...

"Nemohu než nesouhlasit se vším vyrčeným." Z Tvého komentu mi přijde, že se vším vyřčeným souhlasíš.

Robert Zbíral řekl(a)...

Jasně, psal jsem rychleji, než myslel. Hlavně že studentům pořád radím, ať píšou co nejjednodušeji. Vůbec nejlepší by bylo bez záporů "Mohu jen souhlasit se vším vyřčeným"...

Martin Matějec řekl(a)...

K bodu 3), jaké je tedy řešení? Dát azyl všem?

Josef Novák řekl(a)...

To je tak báječně sluníčkové...


- "přitom nevidí, že naprostá většina obtíží není s azylanty, ale buď přímo s občany v X-té generaci, nebo dlouho usazenými cizinci s trvalým pobytem." - Vaše logika opravdu nemá chybu. Hádejte, jak se ti problémoví "občané X-té generace" objevili. Asi sem přiletěli z vesmíru, že...

- "už to nikdo nechápe jako základní lidské právo" - hmm, a kolik milionů/desítek milionů imigrantů si myslíte, že je ještě Evropa schopna uživit?

- "pevnost Evropa" - taky dobré, nedávno tady v politicky korektní mainsteamu proběhlo fotka, jak na hranicích té "evropské pevnosti" krmí vojáci ilegální imigranty sedící na plotě té pevnosti hamburgery nebo co to bylo. Pevnost si představuju vážně jinak, než tuhle šaškárnu typu "kdo přeleze plot, vyhrál"

- "Na hlavu patříme k nejhorším státům dle počtu žadatelů o azyl" - kolik těch sluníčkových lidiček jste si, pane Zbírale, v rámci vylepšování image ČR a naplnění solidárních kvót a na podporu jejich základního práva nechat se živit někým jiným vzal domů? Aha, žádného...

Robert Zbíral řekl(a)...

Idealistické a právně čisté: Nechat požádat o azyl všechny, řádně žádosti přezkoumat a poprat se s výsledky.

Realistické a únosné: Jak jsem psal na začátku komentáře, situace je poněkud bezvýchodná. EU hlavně musí zajistit, aby se uklidnila situace v problémových státech a skončily tam nekonečné konflikty. To je asi taky poněkud idealistické, takže dalším úkolem je, aby EU pomohla řádně se postarat o uprchlíky v místě konfliktů. Když ti budou mít zajištěny podmínky v souladu se základy lidské důstojnosti, nebudou nuceni (nyní bezvýchodnou) situaci řešit pokusem o získání ochrany v EU. Bude to stát peníze, ale jde vlastně o veskrze racionální rozhodnutí.

Realistické a neúnosné: Nechat ty chudáky utopit, případně je z hrůzy nacpaných táborů v Sýrii "výlečit" hrůzou nacpaných táborů v Řecku či Itálii.

Martin Matějec řekl(a)...

Tomu moc nerozumím, on jim někdo zakazuje požádat si o azyl, resp. žádosti nejsou přezkoumávány?


EU a Itálie již na příjem uprchlíků vynaložily nemalé prostředky (např. zmiňované Mare Nostrum) a nezaznamenal jsem, že by se někomu nedostalo základní péče. Kritizovat tedy EU za to, že problém neřeší, mi přijde dosti laciné.
Možnost intervence EU v Sýrii v zájmu ukončení konfliktů - asi stejně tak realistické, jakože s nezaměstnaností budeme bojovat tím, že všem umožníme najít si práci.

Robert Zbíral řekl(a)...

Nikdo nezakazuje žádat o azyl, ale:

1) Pevnost Evropa se tvoří přece kvůli tomu, aby se sem nikdo nedostal, takže logicky zde omezení jsou.
2) Při překonání hranice se často aplikuje metoda zatlačení (push-back) a nikdo se s nikým nevybavuje.
3) Přezkoumání žádosti může vypadat všelijak, v Řecku je kupodivu výsledek podle statistik dopředu vždy jasný... Totéž u péče, adjektivum "základní" si každý jistě dokáže představit různě a mé standardy budou podle všeho vyšší než u Okamury.

Nahoře píšu, že ukončení konfliktů díky EU je utopie. Klávesnice mi sama dopisuje, že pod současnou architekturou "společné" zahraniční politikou se EU ani neshodne, kde se Sýrie na mapě nachází :(

Martin Matějec řekl(a)...

Pokud za minulý rok přistálo u italských břehů přes 150 tisíc uprchlíků, tak se metoda zatlačení nejspíš zas až tak často neaplikovala. Pokud vím, tak nějaké náznaky sice byly od Řecka a Bulharska, ale Komise jim oficiální cestou sdělila, že takhle by to opravdu nešlo.
No nevím jak Okamura, já si za základní představuju přístřešek, jídlo, oblečení, léky atd. a toho se jim prozatím dostává. Vy byste měl jakou představu?

Robert Zbíral řekl(a)...

O mojí představu snad až tolik nejde, já se plavat na Lampedussu nechystám. Zprávy mnoha nevládek (možná zaujaté) i rozhodnutí ESLP (doufejme nezaujaté) ale naznačují, že "základní standardy" vždy naplněny nejsou.

Simon Klein řekl(a)...

Mě nutí k zamyšlení právě skutečnost, že s občany v x-té generaci a s dlouhodobě usazenými cizinci je tolik problémů. Z toho plyne, že Evropa patrně přijímá lidi, které není schopná nebo ochotná začlenit do společnosti (nebo kteří sami nejsou schopni nebo ochotni se začlenit, což je pro tyto účely jedno). Jejich děti se potom rodí do společnosti, která je nepovažuje za vlastní a logicky tedy ani oni se s ní nemohou ztotožnit a hledají alternativní způsob sebeurčení. Dokud se nezamyslíme nad tím, zda a jak můžeme přistěhovalce do naší společnosti plnohodnotně začlenit, zaděláváme si na další komplikace.

Christabel řekl(a)...

Jako úplný laik v této oblasti bych chtěla požádat, zda byste mohla prosím vysvětlit, jak jste došla k premise, že "Evropská unie nese odpovědnost za řešení tohoto problému"? Z čeho pramení odpovědnost EU za miliony lidí, kteří se hrnou do Evropy? A jakou úlohu v tom hraje odpovědnost vlád domovských zemí těchto migrantů? Nesou nějakou spoluodpovědnost? A jak se projevuje?
Byla bych ráda, kdybyste to vysvětlila, zejména v kontextu s druhým postřehem, že volbou vhodné terminologie lze manipulovat se čtenářem.

Faire Fionwe řekl(a)...

Musím se přiznat, že se v teorii lidských práv neorientuju, takže prosím o vysvětlení - jak vlastně vzniká lidské právo? Existují nezávisle na právním řádu (který je má, ale fakticky nemusí reflektovat), protože vycházejí z nějakého "přirozeního řádu" věcí, nebo je to něco, na čem jsme se v tuto chvíli utilitárně dohodli? Jak můžu jako občan poznat, zda je právo na azyl lidským právem, či nikoliv?

Adela Kabrtova řekl(a)...

Omlouvam se, ze pisi bez diakritiky. Ucelem tohoto clanku bylo upozornit na to, ze evropska odpoved na soucasnou migracni vlnu je neadekvatni. Druhym (a logickym) krokem je identifikovat, jak by adekvatni odpoved na migraci mela vypadat, to je k diskuzi. Dle meho je nutne zejmena zmenit diskurz o migraci jako takove. EU tento rok prijme novou agendu pro migraci 2015-2020, uvahy o jejim smerovani jsou proto na miste. Migrace je stale prezentovana jako neco negativniho, migranti jsou jeste pred svym prijezdem stigmatizovani, asociovani s bezpecnostni hrozbou a socialnimi davkami (viz prispevky zde vyse). Imigracni politika EU je podle me obeti tohoto negativniho diskurzu. Clenske staty nechteji vytvorit solidarnejsi azylovou politiku EU, protoze tomu neni nakloneno verejne mineni v clenskych statech, tedy jejich volici. Nedavnym prikladem je pilotni projekt Komise, ktera navrhuje, aby se vytvoril distribucni klic mezi clenskymi staty pro presidlovani uprchliku z tretich statu a jejich relokaci v ramci EU. Ceska republika je jednim z nejvetsich oponentu, opet s odkazem na bezpecnosti riziko. Uprimne se domnivam, ze bezpecnosti riziko se zvysi, pokud uprchliky nechame bez adekvatnich podminek ve tretich statech. Je bez dabat, ze rozhodnuti, zda uprchliky prijmout, je v kompetenci clenskych statu, nicmene bez solidarni evropske azylove politiky si zadelavame na velke problemy. Dnes si muzeme vyskat, ze nas Syrane nepali, protoze o azyl prvne zadaji v Italii, Recku ci Nemecku, nicmene kdo vi, co se v budoucnu stane s Ukrajinou. Jak bychom si poradili, kdyby k nam dorazilo tri miliony Ukrajincu, coz je proporcne pocet Syranu v Libanonu?

Proto je podle me nutne se zamerit na pozitivni aspekty migrace, ukazat, ze ve vetsine pripadu se jedna o uprchliky, kteri potrebuji mezinarodni ochranu, jsou zde i pozitivni ekonomicke faktory apod. Co se tyce komentare ‘jestli ma EU zachranit cely svet’ se ztotoznuji se s Jakubem Camrdou, ktery v postu na Jinem pravu napsal (viz odkaz nize), ze ‘není v možnostech tohoto státu [CR] poskytnout ochranu každému cizinci, který má pocit, že se mu děje v jeho zemi nějaké příkoří. Nelze než hledat rovnováhu mezi intenzitou porušování lidských práv v zemi původu žadatele a možnostmi ČR, resp. celé Unie, nabídnout takovému člověku útočiště. Mezinárodní ochrana může být poskytnuta jen v těch závažnějších případech porušování základních práv […]’ Zajimave je, ze cil spolecne evropske azylove politiky je poskytnout kazdemu (!) statnimu prislusnikovi treti zeme, ktery potrebuje mezinarodni ochranu, primereny
status (cl. 78 SFEU).

Dle meho je v moznostech clenskych statu EU zvysit kapacitu prijimanych uprchliku, at uz se bavime o uprchlickem statusu dle zenevske umluvy, subsidiarni ochrane, stipendiich pro studenty apod. K uprchlikum mame dle meho povinnosti moralni, tak i povinnosti vychazejici z mezinarodniho, evropskeho a narodniho prava. Uplne jsem se zde nechtela poustet do diskuze o ‘pravu na azyl’, ‘pravu azylu’, ci ‘prava pozadat o azyl’. Uz se to zde resilo zejmena v narodnim kontextu, proto doporucuji precist tyto velmi dobre posty (a komentare pod nimi) http://jinepravo.blogspot.no/2011/02/podcenovane-pravo-azylu.html a http://jinepravo.blogspot.no/2011/03/clanek-43-lzps-ustavni-pravo-na-azyl.html.

Tomáš Sobek řekl(a)...

"Jak bychom si poradili, kdyby k nam dorazilo tri miliony Ukrajincu ... ?"


Když přijdou, musíme jim dát, co potřebují. Ale tolik zbraní asi nemáme.

Christabel řekl(a)...

Paní Kábrtová, nerada Vás zdržuji, ale mohla byste prosím odpovědět na mou otázku, viz výše?
Opravdu mne odpověď zajímá.
Děkuji.

Stefan řekl(a)...

Jak koukám, někdo tady viděl "Evropa nebo smrt" :)
Jinak souhlas, dle mého je třeba se chovat jako člověk, a tedy například pomoci stabilizovat Sírii tak, aby odtam lidi neutíkali, a případně se vraceli

Josef Vražina řekl(a)...

Paní Kábrtová, nevím jaké skutečnosti Vás vedou k domněnce, že nekontrolovaný příliv uprchlíků nezhorší bezpečnostní situaci v EU, či dokonce, že příliv uprchlíků bude po ekonomické stránce přínosem. Zkuste zde uvést jednu jedinou zemi EU, v níž žijí velké komunity přistěhovalců, a přitom tato země netrpí kriminalitou imigrantů. Španělsko, Francie, Belgie, ale i Švédsko či Dánsko, mají s kriminalitou imigrantů své dlouholeté zkušenosti. Zkuste zde také uvést jednu jedinou zemi EU, v níž příliv nelegálních imigrantů přispěl k jejímu ekonomickému růstu. Pokud toto nedokážete doložit, nemůžete předvídat, co nekontrolovaná migrace přinese. A taky nemůžete psát, že poukazování zcela reálné hrozby, které jsou založené na zkušenostech ze zemí, kde jsou již v současnosti rozsáhlé komunity imigrantů, je "stigmatizovaní"

Paul Sahara řekl(a)...

Já též nejsem žádný odborník, leč troufnu si domnívat se, že lidská práva jsou takový velice pružný obušek k politickému nátlaku. Problémem naší civilizace, zvlášť palčivě se projevujícím v našich končinách, je naprosté odpoutání některých disciplín od reality. Nechci působit jako zapálený marxista, ale to co si vykouzlíme ve sluníčkových teoriích někde mezi akademickými zaměstnanci, prostě nemusí fungovat jen z toho důvodu, že nebude co žrat. Cynicky řečeno, lidská práva jsou taková, která si společnost může ekonomicky dovolit hájit. Samo sebou někde existuje základní gro přírozeně seznatelných a imanentních práv, jako je třeba právo na život, ale poslední století ta suma práv hypertrofuje, protože za a) je to dobrá pomůcka, jak narušit starobylé principy jako zákaz retroaktivity a nedotknutelnost suverenity státu, b) je to dobrej business pro NGO napojené na veřejné prostředky.

Adela Kabrtova řekl(a)...

Byla bych trochu opatrna s ‘miliony’, dle statistic EASO je v EU podano kolem pul milionu zadosti o asyl rocne. Rozhodne nechci, aby z clanku vyznelo, ze se cely svet zene do EU, tak to urcite neni, migrace je globalni trend a EU je v nem jen male steblo. Samozrejme, ze primarni odpovednost za sve obcany nesou domovske staty, o tom neni pochyb. Nicmene vysidleni osob a jejich pohyb za hranice domovskych statu je zapricinen tim, ze jim domovske staty nejsou poskytnout ochranu, at uz z duvodu konfliktu ci prirodnich katastrof. Co se tyce zemi tranzitu, samozrejme maji take odpovednost se o uprchliky postarat. Nicmene dle statistik se 85% vysidlenych osob a uprchliku nachazi v nizkoprijmovych zemich (low income countries), ktere casto nejsou signatari zenevske umluvy o pravnim postaveni uprchliku (coz je pripad i sousednich zemi Syrie krome Turecka, ktere uznava ale pouze uprchliky z Evropy) a ani nemaji kapacitu na to uprchlikum poskytnout adekvatni podminky. Uprchlici tedy skonci bez formalniho statutu (UNHCR je muze
prohlasit za ‘prima facie uprchliky’), casto nemaji dokumenty, pravo pracovat apod. To je problematicke i z toho duvodu, ze stale vice krizi je dlouholetych a uprchlici muzou v podobne situaci skoncit na pristich 20 let, proto musime hledat dlouhodoba reseni. Co se tyce role EU- jak uz jsem psala v clanku,soucasti problemu se EU stava tim, ze se pro uprchliky stava cilovou destinaci a je tedy nutne na to reagovat a prijmout za reseni odpovednost (ktera se nevylucuje s odpovednosti domovskych ci tranzitnich statu, je spolecna, nicmene z vyse uvedenych duvodu je tezke domovske ci tranzitni staty k odpovednosti hnat). Za druhe je snad jasne, ze zhorseni bezpecnostni situace kdekoliv na svete (a tim spise v blizkosti hranic s EU) nas doma drive ci pozdeji zasahne. Za treti jako mezinarodni spolecenstvi jsme se dohodli na urcitych pravidlech a principech, vtelenych do Charty OSN; UDLP a dalsich lidskopravnich dokumentu. Prekvapuje me, ze lze o solidarite jako takove pochybovat, diskuze by podle me mela byt spis o tom, do jake miry muzeme byt solidarni a jak.

Adela Kabrtova řekl(a)...

Doufam, ze jsem Vam vyse otazku zodpovedela :) Jen bych proprosila, zda by bylo mozne se na blogu podepisovat, nechci zde vest diskuzi anonymne. Dekuji.

Christabel řekl(a)...

Paní Kábrtová, zaměňujete pojmy.
Z toho, co píšete, je zřejmé, že EU je před tento problém postavena; z toho ovšem nutně neplyne její odpovědnost za jeho řešení, nebo dokonce její výlučná odpovědnost. O společné odpovědnosti s domovskými státy jste se v článku nezmínila, asi nedopatřením?
Pokud jde o důsledky zhoršení bezpečnostní situace na světě, tak to nás zasáhne. Především zvýšenou migrací. Tudíž nevím, co jste tím mínila naznačit.
O solidaritě já vůbec nepochybuji. Znakem solidarity je ovšem primárně dobrovolnost. S tím se mi nějak neslučují kvóty na přijetí uprchlíků, to je totiž vnucení shora, nikoliv dobrovolné přijetí.
Uzavřela bych to tím, že Váš text pokládám za manipulativní.
Ad pseudonym, jak mi vytýkáte níže: píšu pod tímto pseudonymem stabilně a dlouhodobě, mám navíc výslovné svolení zakladatelů JP zde pod tímto pseudonymem psát. Upřímně doufám, že s tím nemáte problém, pokud ano, obraťte se na ně.

Lubo Majercik řekl(a)...

"Zkuste zde také uvést jednu jedinou zemi EU, v níž příliv nelegálních imigrantů přispěl k jejímu ekonomickému růstu."
Na toto se odpovídá obtížně, protože počet nelegálních imigrantů můžeme jen hrubě odhadovat, z toho důvodu nelze spočítat jejich vliv. Každopádně efekt regulérních migrantů je podle některých studií pro ekonomiky přínosný: https://www.ucl.ac.uk/news/news-articles/1114/051114-economic-impact-EU-immigration. V Německu nedávno vyšly protichůdné studie: http://www.dw.de/immigration-is-not-a-financial-benefit-to-german-society-says-economist/a-18159468.

Co se týče ČR, tak se nějakých cizáckých hord bát nemusíme, žádosti o azyl dlouhodobě klesají, minulý rok jsme vyhověli 80 žádostem, z nich mimoevropských žadatelů bylo cca 30. Typický migrant u nás je Ukrajinec v produktivním věku, který do systému dlouhodobě přispívá, než z něj začne čerpat.