středa 17. prosince 2014

Marek Litzman: Jak se měnily poslanecké platy v posledních 20 letech

Diskuze o poslaneckých platech v uplynulých týdnech rozvířila mediální vody i diskuze na internetu. S mírným odstupem je čas podívat se na to, jak se platy poslanců vlastně vyvíjejí.

Hned ze začátku jedno upozornění. Zkoumán je čistě základní plat poslance. Tento plat lze navýšit a v praxi je často navyšován příplatky za účast ve výborech a za další funkce. Součástí jsou pak taktéž náhrady, z nichž některé jsou vypláceny paušálně, tedy bez přímého vztahu k výdajům. I z nich pak lze samozřejmě něco ušetřit.

Tuzemské poslanecké platy neprodělávaly v uplynulých letech lineární vývoj. Naopak prodělaly několikeré zmražení (např. v roce 2003 či v roce 2007), dokonce i snížení. Přesný vývoj základního platu zobrazuje obrázek 1. Za pozornost mimo jiné stojí to, že již v tomto vyjádření je patrné, že platy dosáhly svého maxima v roce 2007. Poté tři roky stagnovaly, načež došlo k poklesu, který dosud nebyl kompenzován.

Pro rok 2015 nicméně došlo ke skončení přechodného období, kdy byly platy sníženy a zmraženy na snížené úrovni. V takovém případě mělo dojít ke skokovému návratu na původní vyměřovací základ. Základ je navíc odvozen od průměrné mzdy, která v mezidobí postupně rostla. Tato „nulová“ situace je na grafu znázorněna rudou barvou. Pro politickou neprůchodnost došlo ke kompromisnímu návrhu ze strany Rozpočtového výboru a dohodě na nižším růstu, který je znázorněn zeleně. Nakonec však mimo jiné pod tlakem veřejnosti i prezidenta republiky došlo k dohodě (a lze očekávat, že dojde i k přijetí) na nižším růstu, který je znázorněn barvou oranžovou. Je tím patrné, že nejpravděpodobnější návrh stále nebude kompenzovat ani snížení již dříve provedené.

Obrázek 1: Vývoj základní poslanecké mzdy

Podívejme se na konkrétní výši meziročních změn. Již z prvního obrázku je patrné, k jak velkému navýšení (více než dvojnásobnému) došlo v roce 1997. Aby nebylo měřítko neúměrné, jsou v obrázku 2 zahrnuta jen data od roku 1998. Modrá linie zde ukazuje růst nominálního platu. V tomto pojetí došlo k jejich poklesu za celou dobu pouze dvakrát, v letech 2010 a 2011. Zajímavější je nicméně pohled na šedou křivku. Ta zobrazuje poslanecké platy v reálné změně, tedy po připočtení vlivu inflace. Zde je patrné, že k drobným poklesům reálných platů docházelo již dříve, avšak v posledních letech se tak již stalo přímo pravidlem. Posledním rokem, kdy došlo k reálnému růstu poslaneckých platů, byl rok 2007. Od té doby se platy v reálném vyjádření pouze snižují. V některých letech i o více než 5 %

Obrázek 2: Nominální a reálný meziroční růst základního poslaneckého platu

To je lépe vidět na obrázku číslo 3. Zde jsou platy znázorněny v reálném vyjádření ve vztahu k roku 1993, který je uvažován jako 100. I zde je patrné, že zatímco mezi roky 1997 a 2007 docházelo k relativně pozvolnému růstu, v roce 2007 nabraly platy přesně opačný směr a propadly se kumulativně o 32 procent. Patrné taktéž je, že ani nejštědřejší varianta (tedy ponechání zákona beze změn) by plně nedopomohla k návratu na úroveň před rokem 2007. 

Obrázek 3: Index reálného platu poslance (1993 = 100)

Poslední graf pak zobrazuje poslanecký plat jako násobek průměrné mzdy v zemi. Nepřekvapí, že dramatický pokles je viditelný i zde. Zatímco mezi roky 1997 a 2007 se platy držely v okolí trojnásoku průměrné mzdy, postupnými poklesy poslaneckých platů a naopak růsty reálné mzdy došlo k poklesu poměru až k hranici dvou, tedy kdy poslanecký plat tvoří „pouhý“ dvojnásobek průměrné mzdy. 

Obrázek 4: Poslanecký plat jako násobek průměrné mzdy v ČR

Pokud dojde ke schválení návrhu ve znění, které (k 17. 12. 2014 tj. k datu psaní tohoto textu) prošlo Poslaneckou sněmovnou a zamířilo do Senátu, dojde k postupnému růstu platu poslanců. V návrhu je upraveno postupné zvyšování platové základny až na základnu předvídanou zákonem i v současné době, avšak ad hoc sníženou dočasným opatřením. K tomu by podle návrhu mělo dojít v roce 2019, kdy by měl být plat opět odpočítáván z 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. 

1 komentář:

Marek Pokorný řekl(a)...

Tenhle článek ukazuje naprosté nepochopení pro statistiku + manipulace ze strany politiků. Základní plat politka se nemění, jen z politických důvodů, aby nedošlo k naštvání voličů. Proto poslanci mají ony "vedlejší příjmy" za různé kluby, náhrady, cestovné atd. To v důsledky tvoří vyšší náklad, než je samotný základní plat a hlavně jsou to valorizované složky. Přes ně se pak fakticky realizuje mzdy poslance. Pokud tedy má být analýza korektní, tak musí tyhle složky zahrnovat, jinak je to jen přistoupení na kamufláž poslanců a celý statistický vývoj se tím stává jedním velkým nesmyslem. Náklad, který totiž na poslance se musí zaplatit má reální základ, jsou to reálné peníze, který daný poslanec spotřebovává a ty reálné peníze existují. Je to jeho odměna a je jen formálismus, jestli se budeme bavit, že ta odměna je realizována na výplatní pásce nebo jakoukoliv jinou formou. Proto tyhle grafy jsou v důsledku jen analýza formálního stavu věci, ne reálného nákladu a příjmů poslanců, takže je na nic.