středa 19. listopadu 2014

Jak amnestie přeměnila přeměny

Další z příspěvků na téma znovu-naplňování věznic po amnestii ukazuje na datech, že amnestie prakticky zastavila jeden z důležitých zdrojů přítoku nových vězňů, tzv. přeměny. O co se jedná? V běžné představě se člověk do věznice dostane tak, že po spáchání trestného činu je odsouzen k nepodmíněnému trestu a nastoupí do věznice k jeho výkonu. To je samozřejmě pravda, ale překvapivě vysoké procento nástupů k výkonu trestu představují i přeměny podmíněných trestů či trestů obecně prospěšných prací. Pachatel odsouzený k podmíněnému trestu má určenou zkušební dobu (až pětiletou, byť v praxi 72 procent odsouzených má zkušební dobu jeden až dva roky). Pokud během zkušební doby spáchá další trestný čin či jinak nevyhoví uloženým podmínkám, nastupuje do vězení. Obdobně to platí pro pachatele odsouzeného k obecně prospěšným pracím, který se práci vyhýbá či jinak porušuje uložené podmínky.


Přeměny podmíněných trestů představovaly 20% nástupů do věznic k výkonu trestu v roce 2012 a přeměny obecně prospěšných prací 10%. V absolutních číslech celkem 6690 vězňů nastoupilo v roce 2012 do věznic právě tímto způsobem. Amnestie prominula plných 80,630 podmíněných trestů do dvou let. Pro takto amnestované to má praktický důsledek. Při porušení uložených omezení a zejména při spáchání nového trestného činu jim nehrozí, že by museli původně podmíněný trest dosedět „natvrdo“. Analogicky to platí i pro prominuté tresty obecně prospěšných prací, kterých bylo 9,660. Amnestie takto zasáhla naprostou většinu pachatelů ve zkušební lhůtě po podmíněném trestu, u nichž bylo riziko, že jim bude podmíněný trest přeměněn na nepodmíněný. A zasáhla prakticky všechny pachatele, u nichž bylo obdobné riziko přeměny obecně prospěšných prací. Jinými slovy: není co přeměňovat!

Důsledek pro věznice? Na grafu jasně vidíme, že podíl nástupů do věznic formou přeměny obecně prospěšných prací klesl doslova na nulu. Podíl nástupů formou přeměny podmíněných trestů klesl z 20% na 4.6% procenta. Teprve v letošním roce tyto zdroje přítoku začaly nabírat vzestupnou tendenci, ale stále jsou hluboko pod před-amnestijní úrovní. V absolutních číslech je propad ještě hlubší, než by se z grafu mohlo zdát. Zatímco v roce 2012 nastoupilo formou přeměny do věznic 6690 lidí, v roce 2013 jen 570, tedy pokles o 91 procent.[1]

V důsledku zahlazení podmíněných trestů a trestů obecně prospěšných prací tak jen v roce 2013 nenastoupilo do věznic přibližně 6000 pachatelů, kteří by jinak byli nastoupili formou přeměny. Počet přeměn časem poroste, neboť postupně poroste „zásoba“ pachatelů, kteří budou ve zkušební době po podmíněném trestu nebo ve výkonu trestu obecně prospěšných prací. A následně někteří z nich spáchají nový trestný čin či se budou pracím vyhýbat apod., a jejich tresty budou přeměněny na vězení. Bude to ale dlouhodobý proces.

PS: Tento blog je vedlejším produktem práce na projektu „Model predikující vývoj počtu vězňů“, financovaném Technologickou agenturou ČR.



[1] Graf ukazuje přeměny jako procento ze všech nástupů k výkonu trestu. V důsledku amnestie však výrazněklesl i počet „standardních“ nástupů po odsouzení soudem, tudíž propad relativního počtu přeměn byl výraznější než propad absolutního počtu.

6 komentářů:

Jan Broulík řekl(a)...

Libore, proč jen mám pocit, že patříš mezi tu skupinu lidí, kterým amnestie udělala radost? ;)

Náhodou nemáš představu, jaký je podíl mezi fixními a variabilními náklady věznic? Vede pokles vězňů k vyýrazným úsporám? Nebo se utrácí více méně stejně, protože za chvíli budeme na před-amnestijním stavu vězňů, a tak nemá smysl propouštět dozorce a prodávat budovy?

Btw, v grafu máš u jednotek na ose Y zřejmě špatný řád. Měly by tam být desítky procent, ne?

Jan Broulík řekl(a)...

Ještě mě napadá jeden dotaz: Považuješ tenhle výzkum za ekonomickou analýzu práva? Pokud ano, tak v čem spočívá jeho "ekonomičnost"? Nejedná se spíše o jurimetrics nebo empirical legal studies?

Libor Dusek řekl(a)...

1. Omlouvám se, že nebudu citovat čísla. Marginální náklady na dodatečného vězně jsou opravdu velmi nízké. Tím klíčovým marginálním rozhodnutím, které ovlivňuje náklady, je zda otevřít či neotevřít věznici. Zda bude plna z 50 nebo 100 procent - to už jde jen o drobné. Ostatně během 10 let vězeňského boomu vzrostl počet vězňů o cca 50% a počet dozorců jen o 10%, což to dobře ilustruje.

Po amnestii se něco ušetřilo. Zakonzervovali 3 věznice, jednu zavřeli úplně. Propustili přes 3% zaměstnanců (zase, není to moc ve srovnání s cca čtvrtinou propuštěných vězňů). A co dál - k tomu by doufám měl něco říci i ten výzkum - kam a jak rychle bude počet vězňů konvergovat a tudíž kolik bude třeba dozorců a věznic.

2. Jasně, osa je na škále 0-1, tj. 0.2=20%

3. Ekonomie, jurimetrics, ELS - does it matter? The Economist před pár lety ve článku o nových trendech v ekonomii vymyslel jasnou definici: "What defines economics? Economics is what economists do" (http://www.economist.com/node/12851150). Mě tohle škatulkování nějak nefascinuje. Když si položíš otázku, tak pak je třeba použít ty nejlepší dostupné nástroje k jejímu zodpovězení, a ne trvat na tom, že chceš dělat třeba jurimetrics. V tomto případě je velmi vhodným nástrojem vcelku jednoduchý stock-flow model, který je v ekonomii hodně používaný (capital stock, flows in and out of unemployment etc). Takže asi byla slušná šance, že modelování věznic po amnestii se ujme nějaký ekonom.

Pavlína Hubková řekl(a)...

Ad 3. dodávám odkaz z "odborných kruhů":

Jacob Viner reflected this spirit in his oft-quoted statement: “Economics is what economists do.” (We have been unable to find this statement in Viner’s publications, but a remark
by Kenneth Boulding (1941, p. 1), a student of Viner’s in 1932–3, suggests that it arose in conversation.)

(Roger E Backhouse and Steven G Medema, ‘Retrospectives: On the Definition of Economics’ (2009) 23 The Journal of Economic Perspectives 221.)



Takže to vypadá, že ta jasná definice není zas až tak nová a že asi nebude výmyslem Economistu ;-)


Jinak souhlas s tím, že škatulkování je v daném případě spíš matoucí a že je vlastně jedno, jak se tomu bude říkat.

Jan Broulík řekl(a)...

"Jasná definice" kruhem... Škatulkování samo pro sebe samozřejmě význam nemá. Jenže často má význam praktický. Kdyby se například na hodině mikroekonomie začalo studentům vyprávět, že plejtvák obrovský váží 200 tun, tak by se to do škatulky netrefilo a mělo by to praktické následky... ;)

Pavlína Hubková řekl(a)...

No, to jo, škatulkování má určitě význam při systematizaci poznatků, ale už mnohem menší význam vidím ve škatulkování postupů a metod, resp. ve škatulkování pomocí fancy názvů. Mně je vlastně úplně jedno, jestli se to bude jmenovat jurimetrics nebo empirical legal studies nebo třeba duškologie, pokud bude jasné, jaké metody byly použity a k čemu se došlo.