pondělí 8. září 2014

Jan Broulík: Pleteme si v souvislosti s ekonomickou analýzou, díl 5: Ekonomická analýza není nekompatibilní s jinými přístupy k právu!

V tomto posledním dílu seriálu o nedorozuměních spojených s ekonomickou analýzou práva se budu zabývat odsuzováním ekonomické analýzy za to, že opomíjí jiné než ekonomické souvislosti práva nebo absolutizuje ekonomické cíle. Podle předkládané logiky jsou příslušnému jedinci aplikujícímu ekonomickou analýzu při této aplikaci nasazeny na oči klapky, které mu brání vidět neekonomické aspekty práva. Je tak vytvářen dojem, že ekonomická analýza je nekompatibilní s jinými přístupy k právu. Ve skutečnosti je však možné ekonomickou analýzu kombinovat s jinými druhy analýz práva a také ekonomické cíle mohou být kombinovány s jinými druhy cílů. Ekonomická analýza tedy není nekompatibilní s jinými přístupy k právu!

Ekonomická metoda
Ekonomie se dívá na svět ze specifického úhlu. Na některé jevy klade důraz a jiné zanedbává. Takový postup je v oblasti vědy obvyklý a slouží k umožnění porozumění komplexnímu světu. Aplikace specifického úhlu pohledu však neznamená, že takový úhel je považován za jediný možný a správný. Většina zastánců ekonomické analýzy by se zřejmě přihlásila k analogii zmíněné v podtitulu věhlasného článku Calabresiho a Melameda,[1] kde se hovoří o „jednom pohledu na katedrálu“. Jedná se o odkaz na sérii obrazů Claude Moneta vyobrazujících katedrálu ve francouzském městě Rouen, jejíž fasáda je na těchto obrazech zachycena v různých obdobích roku a dne. Calabresi a Melamed tímto podtitulem chtějí dát najevo, že jimi aplikovaná ekonomická analýza je jen jedním z možných úhlů pohledu na právo. Říkají tedy jinými slovy totéž, co matadoři tohoto blogu řekli v diskuzi pod příspěvkem Jana Komárka.

Ekonomické cíle
Podobně se to má i s ekonomickými cíli v právu. Ekonomická efektivnost je jedním z cílů, který se jako společnost můžeme rozhodnout následovat. Ekonomové se obvykle budou ekonomickými cíli zabývat více než cíli jinými, protože jim více rozumějí a protože jim to přísluší. Neznamená to však, že by ekonomické cíle nebylo možné kombinovat s cíli jinými. Je pouze zapotřebí do příslušné maximalizační funkce zahrnout více omezení.

Příčiny
První příčinou tohoto nedorozumění je patrně nepochopení role zjednodušování reality ve vědeckém výzkumu aplikované s cílem lépe komplexní realitě porozumět. Ekonomické zjednodušování právní reality je nesprávně chápáno jako „kázání“ jediného možného pohledu na tuto realitu. Ve skutečnosti je však z hlediska porozumění komplexnímu fenoménu práva žádoucí, aby na něj bylo nahlíženo z více úhlů a aby různá zjištění byla kombinována.

Druhou významnou příčinou je nepochybně také skutečnost, že mezi zastánci ekonomické analýzy se skutečně naleznou tací, kteří jsou přesvědčeni o exkluzivitě ekonomického přístupu k právu. Zřejmě nejznámějším autorem, který takovéto názory šířil, je Richard Posner. Ten však s postupem času ze své radikální pozice ustupoval, až ji zcela opustil. V současnosti jsou tak asi nejvýznamnějšími proponenty exkluzivity ekonomických cílů v právu Kaplow a Shavell s jejich knihou Fairness versus Welfare. Takovéto názory jsou nicméně vlastní pouze menšině zastánců ekonomické analýzy.

Závěrem
Pokud se někdo domnívá, že ekonomická analýza práva je nekompatibilní s jinými přístupy k právu, a zároveň považuje jiné přístupy za důležité, těžko bude ekonomickou analýzu vítat s otevřeným náručím. Ten, kdo se obrátí na ekonomickou analýzu, se však nevydává na cestu, ze které není návratu. Výsledky ekonomické analýzy mohou být kombinovány s výsledky jiných analýz, nebo případně zcela ignorovány. Je si také nutné uvědomit, že ekonomická analýza sama o sobě produkuje pouze vědění, a jako taková není nebezpečná. Jak tvrdí soudce Nejvyššího soudu USA Stephen Breyer, ekonomické poznatky, byť jsou sebeužitečnější, nemohou samy o sobě poskytnout odpovědi na právní otázky.[2]



[1] CALABRESI, G., MELAMED, A.D. Property Rules, Liability Rules, and Inalienability: One View of the Cathedral. Harvard Law Review. 1972, Vol. 85, No. 6, s. 1089-1128.
[2] BREYER, S. Economic Reasoning and Judicial Review. The Economic Journal. 2009, Vol. 119, No. 535, s. F130.

1 komentář:

Nová Vlna řekl(a)...

Díky autorovi za zajímavou sérii!
Michal Hájek