úterý 19. srpna 2014

Jan Broulík: Pleteme si v souvislosti s ekonomickou analýzou, díl 4: Ekonomická analýza práva není jen o prosazování ekonomických cílů do práva!

K odmítání ekonomické analýzy práva dochází často proto, že ekonomická analýza je obvykle vnímána jako přístup k právu, jehož náplní je (pouze) prosazování ekonomických cílů do práva. Lze se kupříkladu setkat s názorem, že ekonomický přístup k právu je nevhodný, protože absolutizuje ekonomické cíle a opomíjí cíle neekonomické. Automatické spojování ekonomické analýzy práva s ekonomickými cíli však není správné. Ekonomická analýza toho totiž nabízí mnohem více, a není tedy jen o prosazování ekonomických cílů do práva!

Normativní a pozitivní ekonomie
Jak jsme si řekli v prvním dílu, ekonomie je věda zabývající se racionální volbou ve světě, ve kterém jsou zdroje ve srovnání s lidskými potřebami omezené. V rámci této definice ekonomie se tradičně odlišují její dvě větve, a to sice větev normativní a větev pozitivní. Obě větve spolu souvisejí a vycházejí ze stejných metodologických základů. Jejich náplň je ovšem výrazně odlišná. Normativní ekonomie se zabývá společenskými cíli (typicky ekonomická efektivnost) a jejich dosahováním. Normativní ekonomie „sleduje využití zdrojů, jejich organizaci ve výrobě a rozdělování z nich plynoucích přínosů mezi lidi“[1] a ptá se, jestli některá uspořádání využití zdrojů jsou z hlediska navrženého cíle lepší než jiná, popřípadě které využití je nejlepší. Zároveň se snaží zodpovědět otázku, jak společnost může takového využití zdrojů docílit. Normativní ekonomie se tedy zabývá tím, jak by věci měly být (sollen). Druhou větví ekonomie je pozitivní ekonomie, která nemusí mít s efektivností nic společného. Pozitivní ekonomie se nezabývá tím, jak by věci měly být, ale tím, jak věci jsou (sein). Pozitivní ekonomie popisuje, vysvětluje a predikuje lidské jednání či jiné jevy.

Normativní a pozitivní analýza práva
Dichotomie normativní a pozitivní ekonomické vědy má svou paralelu také v oblasti ekonomické analýzy práva. Normativní ekonomická analýza práva do práva přivádí ekonomické cíle.

Pozitivní ekonomickou analýzu práva je možné členit na dvě její podoby.[2] První podobou je pozitivní ekonomická analýza práva snažící se vysvětlit strukturu právního systému. Pozitivní analýza v této podobě se ptá „proč máme takové právo, jaké máme“, a snaží se zjistit, zda lze existující právní normy chápat jako nástroje směřující k dosažení ekonomických cílů. Zřejmě nejznámější aplikací tohoto směru je Posnerova teorie efektivnosti common law, podle které je „common law nejlépe (ne dokonale) vysvětleno jako systém maximalizující bohatství společnosti“.[3]

Pozitivní ekonomická analýza ve své druhé podobě se zaměřuje na predikci toho, jak lidé budou reagovat na právní normy. Předmětem zájmu je to, jak právní normy ovlivní rozhodování lidí o tom, jakým způsobem budou jednat. Jako příklad lze uvést analýzu právní úpravy odpovědnosti za škodu, ve které se snažíme za pomoci ekonomické teorie a ekonomických nástrojů zjistit, jakým způsobem se změní chování potenciálních škůdců při zpřísnění (či změkčení) standardu odpovědnosti. Podobně se je možné ptát, jakým způsobem budou řidiči reagovat na zavedení bodového systému. Takováto analýza se ekonomickými cíli zjevně nezabývá.

Příčina omylu
Existenci mylné představy, že ekonomická analýza práva vždy souvisí s ekonomickými cíli v právu, lze paradoxně připsat na vrub osobnostem, které ekonomickou analýzu nejvíce zpopularizovaly. Známé práce Garyho Backera a především Richarda Posnera se totiž téměř výlučně zaměřují na témata, která s efektivností souvisí.[4] Zřejmě z tohoto důvodu se proto právníkům obeznámeným s ekonomickou analýzou práva pouze letmo při jejím zmínění jako první související pojem vybaví „efektivnost“.

Závěrem
Pokud je někdo přesvědčen, že ekonomické cíle do práva (nebo do jeho určité oblasti) nepatří, a zároveň se domnívá, že ekonomická analýza práva je pouze o ekonomických cílech (efektivnosti), přirozeně se bude aplikaci ekonomické analýzy bránit. Protože však ekonomická analýza nabízí také mnoho jiných užitečných informací, bude vaničku vylévat i s dítětem.

Poznámky:
[1] GREENWALD, D. (ed.). The McGraw-Hill Encyclopedia of Economics. 2nd edition. McGraw-Hill, 1994, s. 744.
[2] POSNER, R.A. Some Uses and Abuses of Economics in Law. The University of Chicago Law Review, 1979, Vol. 46, s. 288.
[3] POSNER, R.A. Economic Analysis of Law. Aspen Publishers, 2003, s. 25.
[4] „Snad kvůli kontroverzním a dobře známým názorům soudce Richarda Posnera, byla velká pozornost v rámci odvětví law and economics věnována ekonomické efektivnosti […], zatímco [jiné druhy] ekonomické analýzy byly přehlíženy.“ MAGAT, W.A. Howard Latin’s Analysis of the Legal and Economic Considerations in the Decisions of Judge Breyer. Law and Contemporary Problems, 1987, Vol. 50, s. 88, poznámky pod čarou vypuštěny.

1 komentář:

Matej Pustay řekl(a)...

V prvom rade by som chcel velmi ocenit celu seriu clankov tykajucich sa ekonomickej analyzy. Je totiz podla mna niekedy az "komicke" (a dufam, ze tym nikoho neurazam, nie je to urcite cielom) diskutovat na tuto temu s niekym, kto proste nema ani zakladne vedomosti z oblasti ekonomie... Nic menej mozno by som si dovolil jednu otazku. Ak spravne chapem, tak podla Vas ma analyza dopadu planovanych ustanoveni pozitivny charakter. Nic menej nemal by sa prave v tomto pripade uplatnit nevyhnutne aj charakter normativny? Nejde pritom podla mna o to hladat ekonomicky ciel vo forme efektivity, ten ciel moze byt stanoveny uplne nezavisle a v inej forme (zlepsenie bezpecnosti cestnej premavky). Nic menej ekonomicka analyza prava by sa v tomto pripade podla mna mala uplatnit prave ako prostriedok, ktory nam povie akym sposobom by mala byt nastavena "cesta" k tomuto cielu tak, aby u ludi vyvolala chcenu odozvu. Nedostavame sa tym ale do roviny normativnej - do roviny toho co by malo byt?