neděle 4. května 2014

Jan Vučka: Trénink výslechových technik na příkladu Václava Klause

Na Justiční akademii proběhl celodenní seminář výslechových technik. Došlo i na rozbor textu vysvětlení, jež měl podat Václav Klaus ve věci chrastavského atentátu. Pro zájemce o výslechové techniky přinášíme komentář k textu jako malou ochutnávku semináře.

Základní problém záznamu o podaném vysvětlení, který byl publikován již dříve, je jasný: prakticky žádná z hlavních otázek nebyla zodpovězena. Přitom vyslýchající nijak nereagoval doplňujícími dotazy. Položit otázky podle seznamu, pasivně zapsat odpovědi a odejít je smrtelný hřích!

Účelem výslechu je získat relevantní informace. Proto otázky musejí být cílené a také se musejí cíleně vyžadovat odpovědi na ně. Pouze mechanicky zapsat odpovědi by dokázal každý se základním vzděláním za minimální mzdu. Profesionál otázky přizpůsobuje a s vyslýchanou osobou pracuje, aby získal potřebné informace. Některé účinné techniky k získávání odpovědí jsme trénovali na semináři.

Následuje text záznamu s mými komentáři:


Dne 2. 10. 2012 v 15.00 hod. v Praze podal vysvětlení: [...]

Věc, jíž se vysvětlení týká:

- prověřování postupu příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta ČR dne 28. 9. 2012 orgány GIBS pro podezření z tr. činu porušení povinnosti strážní služby dle § 389 odst. 1, 2, písm. a), b) tr. zákoníku
- obv. Pavel Vondrouš – tr. čin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku – vedeno na SKPV KŘP Libereckého kraje

KOMENTÁŘ: Podle této pasáže mělo být vysvětlení podáno ke dvěma různým, byť souvisejícím věcem. Pro každý z obou případů však mohly být rozhodující jiné body. Čistě teoreticky nelze ani vyloučit, že osoba podávající vysvětlení bude mít v jedné věci důvod k odmítnutí výpovědi, a v druhé nikoli. Nepokládal bych to sice zde za pravděpodobné, ale formalitám by mělo být učiněno zadost.
Konečně ani z taktických důvodů není vhodné mít výslechy k více věcem na jednom listu papíru, neboť každý čtenář má pak přístup k informacím o všech případech; i o těch, které se ho netýkají.
Připomeňme na tomto místě povinnost OČTŘ šetřit práv dotčených osob, a tedy nerozšiřovat o nich informace nadbytečně.

[...] uvádí, že poučení rozumí a k věci se vyjádří.

[#1] Otázka: Můžete stručně popsat události před, během a po incidentu v Chrastavě dne 28. 9. 2012?
Odpověď: Byla to pro mne standardní akce, jakých jsem absolvoval stovky během své politické kariéry, ten den jsem byl v Mladé [rukou škrtnuto a připsáno „Staré“] Boleslavi, kde se konala akce rozhodně větší důležitosti. Vždy, když procházíte davem, tak je riziko nějaké mimořádné události větší, nicméně já se snažím být lidem nablízku, abych jim mohl například podat ruku, tedy sám ochranku odstrkuji.

KOMENTÁŘ: Odpověď a otázka jsou mimoběžné. Vyslýchající nereaguje. Hrubá chyba!
Na celém záznamu je nápadné, že otázky mají víceméně logickou návaznost na sebe, ne však na předcházející odpovědi. Jeden z účastníků semináře přišel s teorií, že úkon ve skutečnosti neproběhl a GIBS pouze zaslala e-mailem seznam otázek panu prezidentovi a na Hradě do předpřipraveného dokumentu doplnili odpovědi.
Ať už je pravda kdekoli, na začátku výslechu by se vyslýchající měl snažit začlenit případ do obecného rámce a neptat se hned na incident. Získá tím množství informací o vyslýchaném, což mu umožní zvolit nejvhodnější taktiku výslechu, snadněji tím vyslýchaného rozpovídá, bude pak schopen lépe vyhodnotit informace o konkrétním dění atd.
V našem případě velká část těchto důvodů odpadla (známe postavení vyslýchaného, lze předpokládat jeho spolupráci, ...). I tak měly být nejprve kladeny dotazy na pozadí příběhu, už jen kvůli posouzení spolehlivosti výpovědi. V kolik hodin se například Václav Klaus domnívá, že se incident odehrál? Bylo to spíše ráno, nebo večer? Pokud by si špatně pamatoval obecné údaje, nebylo by možno spoléhat se plně na jeho tvrzení o konkrétních věcech. Špatnou paměť může mít každý; i já, i pan prezident.
Samozřejmě předpokládám, že Václav Klaus má paměť dobrou, ale policejní orgán se nesmí spoléhat na neomylnost vladaře a měl položit kontrolní dotazy i na vedlejší témata.
Dalším problémem je škrtání a přepisování v záznamu čísi rukou. Podobné vpisky snižují věrohodnost záznamu samotného, v našem případě se naštěstí netýkají zásadních pasáží. 
Zejména na počátku výslechu doporučuji volit co nejvíce neutrální slova. Místo incident bych řekl ta událost. Nechť si sám vyslýchaný vybere, zda to bude pokládat za událost, incident, atentát nebo cokoli jiného. Je důležité nekontaminovat výpověď slovy, které jako vyslýchající sám volím.

[#2] Otázka: Kdy jste poprvé zahlédl útočníka?
Odpověď: No nějak podvědomě jsem cítil, že je něco špatně – tedy všiml jsem si odlišného oblečení toho muže, měl nějaký maskáčový oděv, a ještě byl jeden muž vedle něho, ale nedokážu popsat, co mne na něm zaujalo. Kdy přesně jsem si toho muže v maskáčích všiml, to si nevybavuji.

KOMENTÁŘ: Všimněte si, že v předchozí odpovědi není ani slovo o útočníkovi. Přesto je najednou položena návodná otázka, kdy poprvé zahlédl útočníka.
My víme z jiných pramenů, k čemu došlo, a můžeme mezeru v popisu děje snadno překlenout. Ale když je někdo k něčemu vyslýchán, má se k tomu vyjádřit. Budeme-li se slepě spoléhat na to, že vše známe odjinud, proč jsme dotyčného chtěli vlastně vyslýchat?
To samé se týká i dalšího dotazovaní, zejména otázky #4.

[#3] Otázka: Popište podrobně útok tak, jak jste ho vnímal, včetně případného slovního doprovodu střelce.
Odpověď: No bylo to takové rychlé, přede mnou šel pan starosta, za mnou pan hejtman, já jsem rychle pochopil, že se mi nic vážného nestalo, nakonec nemám tendenci být nemocný a dávat najevo, když mám nějaký zdravotní problém, takže jsem pokračoval v chůzi davem dále, jako by se nic nestalo.

KOMENTÁŘ: Odpověděl vyslýchaný na klíčovou otázku? Pokud ne, proč vyslýchající nereagoval?
Tento komentář by šel uvést téměř u všech hlavních otázek.

[#4] Otázka: Všiml jste si, jakou zbraní střílel útočník a jaké použil náboje?
Odpověď: Viděl jsem v ruce toho muže pistoli, to ano, cítil jsem, že do mé pravé paže něco narazilo, myslím ale, že přímo tou pistolí se mne nedotkl. Ten muž tam řekl něco o „rozkradené republice“, ale nijak moc nahlas, že by to vykřikoval do davu, mohli to slyšel jen lidé v nejbližším okolí.

KOMENTÁŘ: Jakou odpověď chtěl vyslýchající obdržet? Lze vytušit, kam ta otázka směřovala doopravdy, ale byla formulována dost nešťastně.
Otázky je třeba klást co nejjednodušším a nejsrozumitelnějším způsobem. Žádné složité konstrukce, prostě se tou nejobyčejnější češtinou zeptejte na to, na co myslíte (srov. komentář k odpovědi #8).
A znovu se opakuje problém zmiňovaný u otázky #2: Václav Klaus něco vypověděl o střelbě? Tak jak se najednou objevila otázka, jakou zbraní útočník střílel?

[#5] Otázka: Jak jste reagoval na útok? Řekl jste něco v reakci na útok?
Odpověď: Já jsem se na toho muže krátce podíval, zamračil jsem se, protože jsem čekal, že v té chvíli zasáhne ochranka, otočil jsem se k ochránci, který byl v tu chvíli nejblíže, a řekl jsem mu něco v tom smyslu „ že to nezvládli“. Mám zkušenost, když se prodíráte davem a ochránci lidi odstrkují, resp. je zadržují, aby se ke mně nepřiblížili.… takových situací jsem zažil mnoho.

[#6] Otázka: Cítil jste po střelbě nějakou fyzickou bolest?
Odpověď: Ani ne, cítil jsem, že se něco stalo, ale šel jsem dál, podával si ruce s lidmi a pokračoval v naplánovaném programu. Sám starosta, který mi byl v tu chvíli nejblíže – asi 20 cm, uvedl v nějaké rozhovoru, že vlastně ani on sám vůbec nic neviděl, ničeho si nevšiml.

KOMENTÁŘ: Viz komentář k otázce#8. Nehovořme o fyzické bolesti, vnímání postavení ani o nástražných výbušných systémech. Bavme se normální, obecnou češtinou. Proč se obyčejně nezeptali „Cítil jste po střelbě bolest?“
V této otázce to není nijak významné, ale naučme se mluvit normálně česky, aby se nám to stalo zvykem. Již jsem viděl otázky, které jsem musel chvíli dešifrovat, než jsem si byl jist, na co se vlastně činí dotaz.

[#7] Otázka: Vnímal jste před útokem postavení a činnost jednotlivých příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta ČR?
Odpověď: Ano, pokud si vzpomínám, tak po mém levém boku šel pan Čech, ten pro mne pracuje již 9,5 roku a svou práci odvádí velmi kvalitně, v čele přede mnou šel pan Jelínek, to je mistr v kix boxu, pak ještě další dva, ale jména nevím, znám je od vidění.

KOMENTÁŘ: Viz následující komentář.
Viz též komentář k otázce #10. Podání vysvětlení se mělo týkat mj. prověřování postupu prezidentské ochranky. Pak ale měly být kladeny podrobné dotazy. Co je to „po levém boku“? V jaké vzdálenosti? Atd. Chybí cílevědomost při vyslýchání.

[#8] Otázka: Vnímal jste činnost jednotlivých příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta během a po útoku?
Odpověď: Jak jsem již řekl, když ani pan starosta si ničeho nevšiml a byl u mne nejblíže, tak zřejmě ani [dopsáno rukou: „další“] ochránci nemuseli toho útočníka vidět.

KOMENTÁŘ: Nikdy se neptejte svědka „Kde ležel ten nástražný výbušný systém?“ Vždy se jej ptejte „Kde ležela ta bomba?“
Otázka „Vnímal jste činnost ...“ je slabší forma nástražného výbušného systému. Věřím, že Václav Klaus je více než schopen si podobnou otázku přeložit, ale obecně se mají otázky klást co nejjednodušším a nejpřirozenějším způsobem. Docela obyčejné „Kde stáli?“ a „Co udělali potom?“ by bylo daleko lepší.
Navíc jsme se z odpovědi opět nic nedozvěděli, ale to se prolíná celým textem.

[#9] Otázka: Hovořil jste následně během dne 28.9.2012 nebo později s příslušníky Útvaru pro ochranu prezidenta ČR o incidentu, pokud ano, tak konkrétně s kým a jak se k tomuto vyjadřoval?
Odpověď: Nemám ve zvyku takové věci řešit na veřejnosti, ale samozřejmě cestou zpět do Prahy jsem mluvil o té záležitosti v autě s panem Čechem, ten byl upřímně zděšený, měl pocit selhání.

KOMENTÁŘ: Co někdo někdy jindy řekl, není svědectví z první ruky. Přesto bylo správné položit podobnou otázku. Svědek ze své pozice mohl získat z doslechu mnoho užitečných informací, které už by orgán mohl dalšími úkony rozpracovat a opatřit solidnější důkazy (srov. následující komentář).
Potíž je v tom, že vyslýchající orgán nereagoval, když svědek nabídl nápadné vodítko: Václav Klaus odpověděl „... měl pocit selhání.“
PROČ měl pocit selhání??? Rozvedl to nějak při tehdejším rozhovoru? Měl pocit selhání, protože si četl esemesku a nedával pozor? Nebo měl pocit selhání, protože správný bodyguard musí být všude?
Dobrý výslech je jako dobrý sitcom: narážka-reakce, narážka-reakce. Ne nutně bezprostředně, ale vždy musí nějaká reakce následovat. Nechávat narážky bez reakce je chyba!
Dovednost reagovat na narážky je klíčová pro úspěsné vyslýchání. V celodenním semináři pro JAČR tomu věnujeme hned několik případových studií.

[#10] Otázka: Vnímáte jednání příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta jako jejich profesní selhání? Cítil jste se ohrožen na životě a zdraví?
Odpověď: Tak jistě by nějaká jiná ochranka mohla reagoval lépe, ale na druhou stranu já sám členy své ochranky umravňuji, aby se na lidi kolem nemračili, já to nemám zapotřebí, chci být lidem nablízku, podat jim ruku, podepsat se apod. Nyní se celý ten režim zpřísnil, já jsem například šel zde na Hradě na oběd a ochránci se kolem mne semkli tak blízko, že jsem to vyhodnotil a také jim řekl, že snad raději na obědy chodit ani nebudu.
Jinak v okamžiku útoku jsem se ohrožen přímo necítil, to přišlo až později, když jsem si sundal sako a zjistil jsem, že mám na rukávu košile krev. Tedy spíše až dodatečně jsem si uvědomil závažnost jednání toho útočníka.

KOMENTÁŘ: Není na škodu zeptat se u výslechu i na domněnky a pocity vyslýchaného. On byl na místě činu, on (např. v případu hospodářské kriminality) pracuje ve firmě deset let a zná prostředí i lidi. Proto jeho postřehy mohu poskytnout užitečná vodítka pro další šetření. Pohovořit si o pocitech a domněnkách může být užitečné i pro navázání kontaktu a posouzení věrohodnosti.
Je ale nutné pohlídat si pečlivě dvě věci: (1) aby nedošlo k promíchání svědectví s domněnkami a (2) abych nekladl svědkovi otázku typu „byl pachatel příčetný?“
Otázka formulovaná „Vnímáte jednání příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta jako jejich profesní selhání?“ neměla být položena. Když už padla, měly následovat doplňující otázky, abychom místo hodnocení, jež svědkovi nepřísluší, získali informace, o které svědek své hodnocení opírá.
Není zřejmé, že by se GIBS snažila řádně objasnit případné selhání prezidentových strážců. Prezident vypověděl, že své strážce odstrkuje (odpověď #1). Tak proč nenásledovala (mj.) otázka, jakou dohodu s nimi měl ten den? Viz teorie sitcomu.
Určitě by šlo vymyslet více otázek k objasnění případného pochybení strážců než jen „vnímáte to jako profesní selhání?“

[#11] Otázka: [I] Jaké Vám bylo způsobeno zranění, [II] kde jste byl ošetřen, [III] byl jste omezen v běžném způsobu života, [IV] jaká je doba léčení ? [V] Jste ochoten dát souhlas s vydáním lékařské zprávy ohledně tohoto zranění pro potřeby orgánů činných v tr. řízení?
Odpověď: Já jsem po příjezdu do Prahy a zjištění, že mám zranění na pravé ruce, volal řediteli ÚVN, ten byl sice mimo, ale zajistil mi ošetření v této nemocnici. Na pravé ruce mám modřiny, které se postupně ještě zvětšovaly, lékaři toto zranění i nafotili. Pokud jde o závažnost tohoto poranění, tak jednoznačně mohu říci, že mi nijak nebránilo v běžném způsobu života a rozhodně mi nebránilo v plnění mých pracovních povinností.

V této souvislosti na žádost orgánů GIBS dávám výslovný souhlas s poskytnutím lékařské zprávy o tomto zranění, včetně fotografií – k tomuto podepisuji zvláštní protokol.

KOMENTÁŘ: Doporučuji klást otázky jednotlivě. Otázka #11 se ve skutečnosti skládá z pěti dílčích otázek, viz hranané závorky s římskými číslicemi v textu.

[#12] Otázka: Byl vám střelbou poškozen oděv?
Odpověď: Na saku mého obleku nebylo poškozeno nic, košile nebyla na rukávu nijak poškozena střelami, pouze jsou na ní stopy krve. Současně tedy dle § 78 tr. řádu vydávám předmětnou košili orgánům GIBS jako věc důležitou pro tr. řízení.

KOMENTÁŘ: Není zřejmé, čemu má zajištění košile sloužit. Chtěla snad GIBS činit analýzu DNA?
Pouhé vyfotografování košile by bylo více než dostatečné. Přehnané konání úkonů patrně souvisí s nedodržením profesionálního odstupu, o němž bude řeč níže.

[#13] Otázka: Byla vám jednáním obv. Pavla Vondrouše způsobena materiální či nemateriální újma ? Pokud ano, jaká a připojíte s k tr. řízení s náhradou škody?
Odpověď: Materiální újma mi způsobena nebyla žádná, ale nemateriální určitě. Nemohu jaksi oddělit osobu Václava Klause od úřadu prezidenta republika, a proto ten útok považuji za útok na úřad prezidenta jako takový.

KOMENTÁŘ: Na konci výslechu by měla být standardně ještě otázka typu „Je něco, co byste chtěl sdělit sám dalšího?“
V případě, který se týká možného profesního pochybení, kde byl navíc na místě zmatený děj, bych takovou otázku položil zcela jistě.

To je vše, co bych k věci uvedl, se zněním záznamu souhlasím a nežádám jeho oprav ani doplnění. Skončeno dne 2. 10. 2012 v 15.35 hod.

KOMENTÁŘ: Podání vysvětlení trvalo od 15:00 do 15:35. Osoba podávající vysvětlení byla řádně poučena o všech svých právech, pak bylo položeno celkem 13 otázek a ještě byl protokol přečten.
Na kvalitní výslech musí být vyhražen dostatek času. Už jen s ohledem na bleskové provedení je jasné, že tento výslech nemohl být proveden kvalitním způsobem.
Též není srozumitelné tvrzení „nežádám jeho oprav“, když se v textu nacházejí hned dvě opravy (viz též u odpovědi #1).

Vyslechla:
plk.JUDr.Naděžda Bartošová
vedoucí 13. odd.GIBS

Přítomen:
plk.Mgr.Dušan Brunclík
1. náměstek ředitele GIBS

KOMENTÁŘ: Je běžné, aby podání vysvětlení konal vedoucí oddělení s náměstkem ředitele?
Radím každému, kdo bych chtěl někdy vést výslech: udržte si od případu odstup. Je jedno, že vyslýcháte člověka, který vykradl fond na podporu válečných sirot v Sahelu, že kvůli němu zemře hlady tisíc dětí a že on si z toho ještě dělá legraci. Vždy musíte být profesionál. Jakmile se necháte vytočit, začnete se soustředit na své emoce, a nikoli na výslech. Podle toho to pak dopadne.
V našem případě to zafungovalo opačným směrem a vyslýchající orgán naopak vycházel příliš vstříc vyslýchané osobě, zřejmě oslněn září prezidentského majestátu. Pořád je to ale stejný druh chyby se stejně vážnými následky. GIBS si neudržela odstup od případu a od osob a výsledkem je špatný výslech.

Vypověděl:
prof.Ing.Václav Klaus, CSc.
prezident České republiky

Text je velmi ilustrativní, dá se na něm vysvětlit mnoho konceptů. Z didaktických důvodů jsem zmínil i několik marginálních věcí, které v tomto případě nejsou vysloveně na závadu, avšak v jiných případech by mohly přerůst v chybu.
Vidí-li někdo ze čtenářů ještě něco, neváhejte využít komentářů pod článkem.
V zájmu spravedlnosti dodávám, že autenticita textu není potvrzená přímo GIBS. Jak však bylo uvedeno dříve, podle tiskového prohlášení policie došlo skutečně ke zveřejnění dokumentu GIBS; a zde uvedený text je dokument, který koluje od samého počátku v tomto znění.
Text proto pokládám za autentický. Pro jistotu jsem učinil dotaz u tiskové mluvčí GIBS, zda se chce vyjádřit k pravosti. O případných odpovědích budu samozřejmě referovat.
Závěrem uvádím, že výslechové dovednosti nejsou tajemným uměním dostupným jen několika vyvolencům disponujícím zvláštním nadáním. Sám jsem si něco podobného v počátcích své kariéry myslel, ale byl to omyl. Výslechové dovednosti se skládají z celkem jednoduchých technik a dají se natrénovat jako cokoli jiného. Zajímavé jsou paralely mezi výslechovými dovednostmi a prodejními dovednostmi, ale o tom si promluvíme někdy na příštím běhu semináře.

6 komentářů:

Jan Vučka řekl(a)...

V zájmu snazšího čtení používám v textu opakovaně "výslech", "vyslýchající" atd., třebaže se formálně jednalo o podání vysvětlení.

Anonymní řekl(a)...

Zajímavé

Jan Vučka řekl(a)...

AKTUALIZACE: rozšířen komentář k otázce #1 (poslední odstavec).

Tomáš Marný řekl(a)...

Soudě dle tohoto textu GIBS celé "prověřování" prezidentovy ochranky jen markýrovala.

Anonymní řekl(a)...

Školení bylo přínosné, ještě jednou díky. ÚZ o podaném vysvětlení V. Klause ještě ukazuje na jeden nešvar - tady byly položené otázky aspoň zaznamenány, takže je vidět, že položeny byly špatně. Většinou se ale otázky vůbec nezaznamenávají (např. "k otázce předsedy senátu uvádím, že tam byl jeden Vietnamec..."), a z pouhé odpovědi nelze vůbec zjistit, na co, jak a proč se vyslýchající ptal...
M. Holík

Jan Vučka řekl(a)...

Dnes mi GIBS zaslala odpověď, že mi neodpoví.