úterý 15. dubna 2014

Jan Exner: Pyramidová struktura světového fotbalu ve světle práva EU. Díl I: Zneužívá FIFA své dominantní postavení?

Za necelé dva měsíce začne v Brazílii další sportovní svátek letošního roku. Jihoamerická země, kde je slovo „fotbal“ svaté, hostí mistrovství světa v nejpopulárnějším kolektivním sportu. Blížící se světový šampionát přináší kromě velkých očekávání fanoušků i vlnu diskusí nad zákonností pyramidové struktury světového fotbalu. Do hry se zapojuje i soutěžní právo EU.

Z kolika stavebních kamenů se skládá fotbalová pyramida? Je tato organizační struktura nezbytná pro řádné fungování fotbalu, nebo překračuje hranici přiměřenosti a porušuje svobodnou hospodářskou soutěž? Domnívám se, že vyloučení evropských fotbalových velkoklubů z přijímání rozhodnutí, která přímo ovlivňují jejich hospodářské zájmy, není nezbytné pro řádné fungování a organizaci fotbalu v Evropě. FIFA tak podle mého názoru zneužívá své dominantní postavení při přijímání rozhodnutí majících přímý ekonomický dopad na fotbalové kluby.  

Fotbalová pyramida

Na vrcholu pyramidy stojí Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) jako řídící orgán světového fotbalu. O patro níže se nachází kontinentální asociace, v našem případě Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). Třetí stupeň představují národní asociace, v České republice konkrétně Fotbalová asociace České republiky (FAČR). Základními kameny celé pyramidy, které stojí na jejím nejnižším stupni, jsou jednotlivé profesionální fotbalové kluby (Sparta, Slavia,...).

V rámci pyramidy jsou stěžejní rozhodnutí přijímána po vzájemném dialogu mezi jednotlivými stupni. Tento dialog se však ve většině případům omezuje pouze na aktéry, kteří spolu v pyramidě přímo sousedí. Nástrojem, skrze který mohou fotbalové kluby projevit svůj názor na přijímané rozhodnutí, jsou jejich národní asociace. Fotbalové kluby však nemají přímou možnost ovlivnit rozhodnutí FIFA, které se značnou měrou týká jejich hospodářských zájmů.

Fotbalové kluby mohou na jednu stranu otevřeně komunikovat s FIFA v rámci neformálního dialogu. FIFA nemůže být hluchá vůči názorům takových klubů, jakými jsou například Bayern Mnichov či Real Madrid. Na druhou stranu, v případě přijímání zásadních rozhodnutí musí kluby postupovat v rámci pyramidové struktury a nemají tak přímou možnost chránit své zájmy. O změnu se pokusila skupina G-14, která sdružuje 18 evropských velkoklubů včetně týmů ze sedmi členských států EU a která navrhla vedení FIFA konkrétní změny týkající se povinností fotbalových klubů vůči FIFA. Předseda FIFA Sepp Blatter však jakýkoliv dialog rázně odmítl s odůvodněním, že skupině G-14 nenáleží v rámci pyramidy žádný oficiální statut.

Hlavní rozhodnutí týkající se světového fotbalu jsou přijímána na úrovni FIFA, načež sestupují pyramidou přes kontinentální a národní asociace až k jednotlivým klubům, které se jimi následně musí řídit jak při vnitrostátních, tak i mezinárodních soutěžích. Sankce za nesplnění povinností stanovených FIFA bývají většinou peněžitého rázu. V krajním případě mohou vést i k vyloučení fotbalového klubu z konkrétní soutěže, což s sebou nese značnou sportovní i finanční újmu daného klubu.

Článek 102 SFEU v akci

Domnívám se, že pyramidová struktura FIFA je vhodným prostředkem pro stanovení základních pravidel fotbalu. Nemyslím si, že soutěžní právo EU vyžaduje, aby měly jednotlivé kluby větší slovo při rozhodování o tom, za který faul se bude udělovat žlutá a za který červená karta. Na druhou stranu si myslím, že mnoho pravidel FIFA obsahuje značný hospodářský prvek, aniž by tato pravidla byla zároveň nezbytná pro řádné fungování a organizaci fotbalu. Tento závěr mě přivádí k otázce, zda výlučná pravomoc FIFA rozhodovat o otázkách, které se přímo dotýkají hospodářských zájmů fotbalových klubů, je ospravedlnitelná ve světle zákazu zneužití dominantního postavení dle čl. 102 SFEU.

Mezi konkrétní pravidla, na která bych se v dalších dílech tohoto seriálu rád podrobněji zaměřil, patří pravidla upravující povinné uvolňováníhráčů jejich kluby pro mezinárodní reprezentační utkání bez nároku na jakoukoliv kompenzaci. Klíčoví hráči se často vracejí do svých klubů se zraněními, která utrpěli při plnění svých reprezentačních povinností. V důsledku toho nemohou hrát, klubu se nedaří a přichází o finanční prostředky plynoucí například z umístnění v pohárové tabulce či z postupu do Ligy mistrů UEFA. Mezi pravidlem FIFA a způsobenou škodou je příčinná souvislost. Soudní dvůr měl před sebou skutkově velmi podobný případ Oulmers, v němž fotbalový klub Charleroi namítal porušení čl. 102 SFEU dotčeným pravidlem FIFA. Spor byl však v průběhu řízení vyřešen mimosoudní cestou. Co by na toto pravidlo řekl Soudní dvůr, kdyby dostal příležitost se k případu věcně vyjádřit? Na to se dnes můžeme jenom ptát. Na druhou stranu, při neustálém výskytu případů tohoto druhu je velmi pravděpodobné, že Soudní dvůr tuto možnost dříve nebo později skutečně dostane.

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

hot topic související článkem je pravidlo o financial fair play, to je podle mě typický příklad fotbalových pravidel, která jsou možná za hranicí práva EU bez ohledu, že to posvětila Komise.

Marek Hofman

Anonymní řekl(a)...

Zrážky futbalových noriem a právnych noriem boli, sú a budú ešte intenzívnejšie. Zaujímal by názor autora na možné riešenie problému. Koľko moci v rámci jej deľby vo svetovom futbale má mať FIFA, koľko Real Madrid? Koľko FACŘ a Sparta Praha v tom českom, či SFZ a Slovan Bratislava v tom slovenskom? Ak by odpoveďou malo byť veľmi zjednodušene počet mandátov v pomyselnom zastupiteľskom zbore futbalu v SR či ČR (v SR napr. Konferencia SFZ ako najvyšší orgán slovenského futbalového hnutia), koľko percent z celkového počtu tam hlasujúcich by mal jednostranným právnym úkonom mať možnosť nominovať Slovan a prečo? Vďaka.
Ladislav Križan

Jan Exner řekl(a)...

Děkuji za Vaše komentáře. Uznávám, že součástí článku měl být i nástin možného řešení problému, abych pouze nekritizoval stávající poměry.

Uvažoval jsem o možných změnách pyramidové struktury FIFA a dospěl jsem k závěru, že o jednotlivých důležitých rozhodnutích, které se týkají hospodářských zájmů jednotlivých klubů, by měl určitým počtem hlasů rozhodovat "zastupitelský sbor" při FIFA obsazený proporcionálně zástupci vyslanými světovými kluby dle např. koeficientu nejlepších fotbalových klubů FIFA, kterých se tato rozhodnutí týkají nejvíce. Další variantou je přijímání rozhodnutí "zastupitelským sborem", v němž by určitou část představovali zástupci klubů, určitou zástupci národních a kontinentálních federací a určitou vedení FIFA.

Jsem si vědom toho, že není na jednu stranu možné, aby každý jednotlivý klub na světě měl jakési právo veta na každé rozhodnutí FIFA. Takový scénář ad absurdum by rozhodování FIFA prakticky znemožnil. Lze si však na druhou stranu představit scénář, že FIFA nepřijme určité rozhodnutí, pokud se proti vysloví určité procento zástupců světových klubů.

Podobný scénář by byl možný i na úrovni národních soutěží. Otázkou je, zda by mělo být zastoupení jednotlivých klubů v takovém zastupitelském sboru rovnoměrné či ostupňované např. dle koeficientů českých či slovenských klubů v rámci UEFA/FIFA. Osobně bych se přikláněl k druhému řešení. Jsem si vědom toho, že v takovém případě by měly největší slovo v ČR Sparta a Plzeň a na Slovensku Slovan Bratislava. Na druhou stranu, právě těchto klubů, které dělají českému a slovenskému fotbalu největší jméno a přinášejí nejvíce finančních prostředků z evropských soutěží, se rozhonutí ovlivňující hospodářské zájmy týkají nejvíce.

Návrh konkrétního řešení problému v případě pravidla, které nutí fotbalové kluby uvolňovat hráče pro mezinárodní soutěže bez nároku na kompenzaci, nastíním v dalším článku, který se na toto pravidlo úzce zaměří.

Ladislav Križan řekl(a)...

Hmmm. Participatívna demokracia vs. akcionársky princíp v športe. Rozumiem Vášmu pohľadu, zvážte jeho prípadnú realizovateľnosť v živote v kontexte môjho prirovnania, že zväzy sú štáty a kluby firmy a FIFA môže byť OSN i iba jej Bezpečnostná rada. A k tej deľby moci v športe iba poznámka- vo FIFA je hlas Nemecka rovnaký ako práve prijatého Gibraltaru. "Akcionársky princíp" je napr. v tenise v ITF. Inak, je skvelé, že sa téme práva v športe venujete, super...:)