čtvrtek 27. února 2014

Jan Grinc: Koordinace hospodářských politik v EU a srovnávací přehled o justici

Letos proběhne již čtvrtý evropský semestr, což je procedura koordinace hospodářských politik členských států Evropské unie vycházející především z čl. 121 Smlouvy o fungování EU. Evropský semestr má podle Komise přispět k tomu, aby hospodářská politika jednotlivých členských států neohrožovala stabilitu společné měny a vnitřního trhu a spíše produkovala synergické efekty. Hlavním bodem evropského semestru je přijetí specifických doporučení k hospodářské politice jednotlivých členských států a u států eurozóny nově i posuzování návrhů jejich rozpočtů. O specifických doporučeních rozhoduje v červnu Rada na návrh (doporučení) Komise (zde loňská doporučení pro ČR). Tato doporučení jsou státy následně povinny zohlednit při přípravě svých rozpočtů a reformních zákonů. Zatímco zpočátku se jednalo skutečně jen o koordinaci bez sankcí, v současnosti jsou na evropský semestr nejrůznější vynucovací mechanismy navazovány – třeba v podobě makroekonomických podmínek v kohezní politice.

Není asi sporu, že jedním z faktorů ovlivňujících národní hospodářství je vymahatelnost práva a nezávislost a efektivita justice v členských státech. I tyto oblasti jsou proto předmětem specifických doporučení. Při přípravě loňských doporučení Komise vycházela ze svého sdělení Srovnávací přehled EU o justici (EU Justice Scoreboard), které vydala v březnu 2013 – brzy nás tedy čeká aktualizovaná verze. České znění dokumentu je dostupné zde, doporučuji ale pracovat se zněním anglickým, v němž jsou správně zobrazeny všechny popisky grafů.

Dokument obsahuje kvantifikované údaje týkající se efektivity justičních systémů členských států. Některé údaje jsou čerpány z podrobné studie CEPEJ z roku 2012

Údaje v dokumentu jsou poměrně zajímavé a někdy (přinejmenším pro mě) i překvapivé. Podle přehledu patří ČR mj. mezi státy s nejkratší průměrnou délkou soudních řízení, s výjimkou řízení insolvenčního. Rozpočet soudů v ČR je v přepočtu na obyvatele pod průměrem EU, počet soudců naopak výrazně nad průměrem. ČR je téměř na chvostu Unie, pokud jde o vnímání nezávislosti justice občany.

Otázkou samozřejmě je, zda jsou tyto údaje správné a o čem vlastně vypovídají. Za zjevně podivný považuji např. poznatek na str. 17 anglické verze, že v ČR na rozdíl od drtivé většiny členských států není dostupná „arbitration“, „non-judicial mediation“ a „conciliation“. Otázky vyvolává i graf o průměrné délce insolvenčního řízení, který má znázorňovat (cituji bohužel typicky humpolácký český překlad): „Čas potřebný k tomu, aby věřitelé získali zpět jejich úvěry. Časové období je od okamžiku nedodržení závazku ze strany společnosti do zaplacení části nebo celé částky dluhu bance. Zohledňuje možné odkládací taktiky stran jako zdržovací opravné prostředky nebo žádosti o prodloužení. Údaje jsou shromážděny z dotazníkových odpovědí místních pracovníků z oblasti úpadku a jsou ověřeny studií o zákonech a předpisech i veřejnými informacemi týkajícími se úpadkových systémů.“ Autoři tedy zprůměrovali kvalifikované odhady insolvenčních správců či soudců a porovnali to se systémem zákonných lhůt? Kdo má zájem, může si zkusit dohledat použité metody.

Ve výsledných doporučeních pro jednotlivé státy Rada na návrh Komise vyzvala k posílení nezávislosti a efektivity justice Bulharsko, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Asi nejkonkrétnější je doporučení pro Španělsko, naopak Slovensku bylo doslova sděleno: „Realizovať opatrenia na zlepšenie efektívnosti justičného systému.“ Maltě Rada doporučila zkrátit průměrnou délku insolvenčních řízení, ačkoli ve srovnávacím přehledu u Malty tento údaj zcela chybí. Komise ale zřejmě čerpala i z jiných zdrojů (viz tento pracovní dokument).

Na rozdíl od doporučení týkajících se rozpočtové politiky je třeba justiční doporučení brát spíše jako upozornění zvnějšku, že se daný stát v negativním smyslu vymyká údajům, které jsou v EU obvyklé. Pokud budou orgány EU činěna v dobré víře a nikoli arbitrárně, mohou mít pozitivní dopad na vnitrostátní politickou debatu. Neumím si ale příliš představit vynucování tohoto typu reforem jakýmikoli sankcemi.

Žádné komentáře: