úterý 12. listopadu 2013

Jan Broulík: Právnická (j)elita v Olomouci

V Olomouci se poslední říjnový víkend konal workshop určený českým a slovenským doktorandům zabývajícím se právní vědou. Jeho cílem bylo umožnit mladým vědcům prezentovat svou práci a získat zpětnou vazbu. O konání této akce se společně zasloužily olomoucká právnická fakulta a Česká společnost pro evropské a srovnávací právo.

V rámci kurzu teorie práva určeného studentům prvního ročníku doktorského studia pražské právnické fakulty jsem se dozvěděl, že právní výzkum spočívá ve „čtení a psaní, čtení a psaní, a čtení a psaní“. Byl jsem proto zvědavý, zda v rámci workshopu dojde k rozvedení uvedené formulace. A vlastně jsem byl zvědavý na slibovanou zpětnou vazbu vůbec.

Mně i ostatním účastníkům představujícím své disertační projekty se dostalo komentářů jak k věcné stránce zpracovávaných disertací, tak k designu projektů. Ačkoli se jedná o dvě propojené nádoby, nechme pro tentokrát substanci jednotlivých projektů stranou. Dle mého názoru totiž pro účastníky byly nejpřínosnější debaty metodologické. Vzhledem k zanedbanosti toho tématu na českých právních fakultách bych se nedivil, kdyby se mnozí z účastníků bavili vůbec poprvé o konceptech, jako jsou výzkumná otázka, cíl projektu, nebo typologie výzkumných projektů (např. normativní či empirický). Na zahraničních právnických fakultách je přitom metodologická příprava studentů a časté vedení debat o designu jejich projektů běžným standardem!

Důraz workshopu na metodologii umožnil, aby zpětnou vazbu studentům poskytovali i lidé věnující se jiným tématům. Po tom, co se k projektu vyjádřil přidělený mentor, se většinou rozproudila debata, ve které nebyla nouze o protikladné názory. Organizátory workshopu je nezbytné ocenit za to, jak kvalitní mentory dokázali pro tuto akci získat. Posuďte sami: Marek Antoš (PF UK), Michal Bobek (College of Europe, Bruggy), Kristián Csach (Univerzita Josefa Pavla Šafárika v Košiciach), Bohumil Havel (Akademie věd), David Kosař (PF MUNI), Zdeněk Kühn (PF UK), Jan Kysela (PF UK) a Robert Zbíral (PF UPOL).

Reakce studentů na obdrženou zpětnou vazbu i na přednášky prezentované Robertem Zbíralem, Michalem Bobkem a Davidem Kosařem oscilovaly mezi stoickou lhostejností a výrazným znepokojením. Celkově bylo mezi účastníky (i těmi neprezentujícími) možno pozorovat znepokojení nad stavem svých projektů. (K dojmům jedné z účastnic viz její blogový příspěvek zde). Sám toto znepokojení považuji za důkaz úspěchu workshopu. Jeho účastníci si totiž začali ptát CO, PROČ a JAK budou „číst a psát“. Přemýšlení nad těmito otázkami je přitom základem úspěchu v jakémkoli vědním oboru.

Závěrem si musím postesknout nad neutěšenou situací právního doktorského studia v České republice. Studenti jsou obvykle svými institucemi využíváni k aktivitám, které je od jejich výzkumu odvádějí (zejména výuka). Jelikož z přidělovaného stipendia není prakticky možné vyžít, jsou doktorandi často souběžně zaměstnáni někde jinde. Není se proto možné divit tomu, že jim na jejich projekt nezbývá čas a že málokterá disertace obstojí v mezinárodním srovnání. O to více je však nutné ocenit účastníky olomouckého workshopu, kteří dobrovolnou účastí potvrdili svůj zájem na vypracování kvalitní práce.

Jan Broulík

9 komentářů:

Olga řekl(a)...

Promiňte, nechci téma příliš zploštit (byť se mi to na malé ploše nejspíš "podaří"), ale nemá-li doktorand jasno v tom, co, proč a jak vlastně má psát...není už na jakékoli návodné proškolování pozdě?

Mě v této souvislosti mrzí, že upadá střední (i základní) školství, ve slohu se už neučí o nutnosti osnovy; že chybí učitelé, kteří by přemýšlivým studentům přibližovali vědu. Snad to mohu po absolvování všech stupňů právnických studií napsat: Skutečnou vědu je lépe hledat v jiných oborech (přírodovědných), právo je jen povětrná nauka;-)

Olga Svobodová

Pavlína Hubková řekl(a)...

Pokud nemá student na začátku doktorského studia úplně jasno v metodách a cílech své práce, nepřijde mi na tom nic divného. Dizertace je dost specifický žánr, její psaní prostě vyžaduje speciální trénink a ten se na pregraduálním stupni neučí (opravte mě, pokud se mýlím) nikde na světě. Málokdo je natolik geniální, aby všechno věděl sám od sebe, a proto většina lidí prostě potřebuje návodné školení. Můžeme se dlouze bavit o tom, co všechno se zanedbalo při nižších stupních vzdělání, avšak mě nejvíc zaráží to, že v českých podmínkách se psaní dizertace neučí (pořádně) ani během toho doktorátu. A proto potlesk za jakoukoli iniciativu, která se to trochu snaží napravit.

Ještě mě napadá poznámka, že pražskému (českému?) konceptu právního výzkumu chybí jedna zásadní složka, a to myšlení. Čtení je sice důležité, psaní taktéž, ale nepotřebujeme ještě nějaký proces, který obě části propojí? O tom nikdo nemluví? To nikoho nezajímá? Na to není čas? Nebo se tak nějak předpokládá, že je myšlení natolik samozřejmá věc, že nemá smysl se o něm výslovně zmiňovat? Jak moc je to samozřejmé? A ve které fázi práce na to přijde řada? ...

Anonymní řekl(a)...

Dovolibl bych si s pí . Hubkovou nesouhlasit. Pokud se musí v právní vědě v roce 2013 nad něčím přemýšlet, tak je to proto, že se předtím moc nečetlo a vymýšlí se již vymyšlené.

Moc nechápu spojení právní věda. Věda je fyzika nebo chemie, právo je řemeslo. Můžeme vymýšlet další a další argumentace ale "pravdu" nakonec určí rozhodnutí soudního nebo správního orgánu, což jak sami uznáte nemá s pravdou ve filosofickém nebo vědeckém smyslu slova nic společného.

Jan Hanzalík

Olga řekl(a)...

ad pí Hubková
Díky za reakci, vidíte, kolik lidí, tolik názorů...Nejsem si jistá, jestli je disertace oproti jiným kvalifikačním pracím specifická (a tedy vyžadující speciální trénink, jak píšete). Popravdě, sama jsem si její osnovu (co, proč a jak mám napsat) namalovala stejně jako osnovu slohové práce na základní škole (opravdu jsem ji rozkreslila do "pavouků"). Neumím si představit, jak by bylo možné do doktorandského nastoupit bez představy o kostře práce (její hlavě i patě:-)) Na brněnské fakultě u přijímaček disertační projekt vyžadovali, ale jinde to možná chodí jinak (ale že i bez té opěrné soustavy - bezpáteřně? - mi připadá opravdu zvláštní).
Ad p. Hanzalík - vidím to podobně.
Pěkný večer všem,
Olga Svobodová.

Anonymní řekl(a)...

FOR: Jan Hanzalík

a zejména právě soudní soustava by měla velmi dobře znát i teoretické práce a směry badatelů právní vědy. Jeden čas se o to opíral Ústvaní soud, posléze i třeba Nejvyšší správní soud.
Bohužel postupně i tyto soudy od tohoto ustupují, či vybírají podpůrné argumenty čistě účelově. Když jsme četl knihu Judikatura a právní argumentace v prvním vydání, tak jsme to tam viděl. V druhém vydání, při srovnání rozsudků soudců, kteří jsou rovněž autory práce, si místy myslím, že jde buď o dvě odlišné osoby anebo je tam Dr. Jekyl a Mr. Hyde.

Ale nesouhlasím, právo je též i věda, a ta chemie je též i to řemeslo. Na průmyslové chemické výrobě není pranic vědeckého...


Patrik Šebesta

Michal Bobek řekl(a)...

Ad P. Sebesta: velice zajimave. Nechcete byt o neco konkretnejsi na tema Judikatury a pravni argumentace, abychom s Vami mohli i pripadne (ne)souhlasit?

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad M.Bobek:
Mě četba druhého vydání Judikatury a právní argumentace (jinak velký dík, knihu moc oceňuji - líbilo, poučilo) podnítila k rozhodnutí napsat konečně polemický článek o (ne)nárokovosti udělování státního občanství, neboť dr. Molek tam neopomněl vyzdvihnout svůj článek, potažmo judikaturu, již považuji za exces, nikoliv důvod k hrdosti. To be continued (insha allah) snad po vánocích na JP.

Anonymní řekl(a)...


Právo je bez spravedlnosti slepé a spravedlnost bez práva nemohoucí.

cit.: Sobek,T.: Právní myšlení. Kritika Moralismu. Vyd. Aleš Čeněk, Praha- Plzeň, 2011

Doktorandi jsou bez právní vědy slepí a právní věda bez doktorandů nemohoucí. :)

P.Kolman, Brno-střed, 2013

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že neznalost metodologie z nikoho nedělá jelito a její znalost zase elitu. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby právnické fakulty poskytovaly nějakou formu školení, ale na druhé straně, kdo se něco dozvědět chce, bez problému si to najde (na internetu a ne v češtině). Pokud vyučující právnických fakult uvádí studenty v rozpaky v Olomouci svými poznámkami o metodologii, pak je třeba se ptát, proč své zkušenosti a znalosti nenabídnou na svých "domovských" školách. Jan vidno, zájem by ze strany studentů nejspíše byl.