04 dubna 2013

Lukáš Hoder: Válka v Iráku byla legální

Poněkud provokativní nadpis? Asi ano. Je zde nicméně desetileté výročí války v Iráku (2003), tak by jsme se mohli znovu podívat, jak to celé bylo. Zkusím ukázat, že v rámci dvacetileté historie sporu OSN v. Irák a s ohledem na složitost interpretace rezolucí Rady bezpečnosti OSN by válka v Iráku mohla být považována za legální. Mimochodem, otázka pravidel interpretace rezolucí Rady bezpečnosti je na celé věci to nejzajímavější. 


Nejdřív krátce sepíšu politické okolnosti války, pak už bude následovat víceméně legální pohled. 


Ochotní a schopní

Památník 2. světové války, Washington, DC
Válku v Iráku vyvolaly USA v době „inventury“ své bezpečnosti po teroristických útocích z 11. září 2001. Režim Saddáma Husajna nedokázala doložit zničení svých dlouholetých a zdokumentovaných zásob chemických a biologických zbraní a příliš se neměl ke spolupráci s inspektory OSN. Do roku 2003 již porušil asi 17 rezolucí OSN, takže trpělivost na straně USA nebyla velká. USA byly navíc na vrcholu své hegemonní moci po konci studené války a osobní i strategické motivy k vyřešení problému se Saddámem byly velmi silné (jak jsem napsal třeba zde).

Koalice států „ochotných a schopných“ Irák odzbrojit byla poměrně široká a čítala okolo 50 veřejných členů a poměrně dost dalších zemí bylo ochotno pomoci tajně (další desítky post hoc). Velká Británie tvrdý postup podporovala, Rusko a Čína oponovali a Francie lavírovala, nicméně aktivizovala svoji letadlovou loď, povolala rezervy a do velitelství U.S. Central Command na Floridě vyslala své generály. Vážně uvažovala, že se k akci připojí.

Problém s Irákem nicméně začal už v roce 1990, kdy Irák vojensky obsadil Kuvajt a s pomocí jeho ropy chtěl vyřešit svůj dluh po osmileté válce s Íránem. USA a dalším zemím se to nelíbilo a po několika měsících jednání vydala RB rezoluci 678, která autorizovala členy OSN k použití síly proti Iráku. Ten byl následně vojensky poražen a bylo uzavřeno příměří. V následujících třinácti letech pak RB vydala k Iráku nespočet dalších rezolucí, které většinou reagovaly na nedodržování podmínek příměří ze strany Iráku.

678

Základem k argumentaci ohledně legality války v roce 2003 jsou asi dvě desítky hlavních rezolucí, které Rada bezpečnosti k Iráku od roku 1990 vydala. Debatuje se například o rozsahu původní autorizace nebo o tom, zda mohla přežít více jak deset let od rezoluce 678. Nebudu zabíhat do podrobností, jen napíšu, že v případě Iráku byla v roce 1991 autorizace mimořádně široká (nebyla omezena jako v jiných případech) a byla pravidelně RB připomínána. RB například v rezoluci 707 v roce 1991 uvedla, že podmínky dle rezolucí RB (např. zbrojní kontroly) jsou zásadní pro obnovení míru a bezpečnosti a Irák je musí splnit. Navíc, RB v ostatních případech většinou buď autorizaci k použití síly proti státu výslovně zrušila (Bosna) a nebo autorizaci dopředu časově omezila (Rwanda). Nic takového v případě Iráku neudělala a autorizace nemohla jen tak zaniknout.

1441

Nicméně, bez ohledu na předchozí řádky, rezoluce 1441 z prosince 2002 odkázala na všechny předchozí rezoluce RB a především na klíčovou rezoluci 678. Dále uvedla, že Irák má poslední příležitost, aby splnil své závazky vůči OSN. RB prohlásila, že Irák neustále porušuje podmínky příměří z roku 1991 („in materiál breach“), a že pokud této poslední příležitosti nevyužije, bude čelit „vážným následkům“ („serious consequences“).

Rezoluce 1441 nicméně také stanovila, že další porušení závazků ze strany Iráku bude hlášeno Radě bezpečnosti, která dále „posoudí“ („consider“) situaci. Tyto věty (čl. 4, 12) měly zabránit možnosti automatického použití síly proti Iráku a ukazují pečlivou diplomacii a vyvažování. Členové Rady bezpečnosti se prostě dohodli, že spolu nesouhlasí, a rezoluci 1441 naformulovali přesně tak, aby vyhovovala oběma stranám. Zde se ukazuje složitost interpretace rezolucí RB, které jsou často spíše politickým dokumentem a mnohdy se na jejich tvorbě právníci ani nepodílí. Ostatně, co jsou to vlastně rezoluce RB z hlediska mezinárodního práva?

Přesto klíčový článek 12 rezoluce 1441 obsahuje dvě vodítka pro argument, že USA k vojenskému zásahu již druhou rezoluci nepotřebovaly.

a) Serious Consequences

Co znamená fráze „serious consequences“, když už ji RB do tak pečlivě tvořené rezoluce vložila? Fráze „serious consequences“ na jedné straně zřejmě nedosahuje úrovně slavného „all neccessary means“ (automatické použití síly), ale na druhé straně by ani neměla být jen prázdnou hrozbou.

Při detailnějším pohledu na historii jednání RB vůči Iráku najdeme dvě použití fráze „serious consequences“ nebo „severest consequences“ v podobných situacích (1993, 1997) a v obou případech po jistých konzultacích došlo bez další (druhé) rezoluce RB k použití síly proti Iráku. Pokud je tedy „all neccessary means“ kódem pro automatické použití síly, neznamená „serious consequences“ kód pro situaci, kdy je použití síly možné a to s ohledem na následující konzultace, nicméně již bez nutnosti další rezoluce? Členové RB si museli být vědomi, že termín „serious consequences“ už v případě Iráku s jistými následky použili...

Na přesné záznamy jednání diplomatů před deseti lety si ještě počkáme, nicméně velvyslanec Francie při OSN z roku 2003 Jean-David Levitte na jedné konferenci potvrdil, že rezoluce 1441 měla znamenat „agreement to disagree“. Prohlásil, že Američané k válce nepotřebují druhou rezoluci a dodal svá slova z roku 2003: „Let’s agree to disagree between gentleman, as we did on Kosovo, before the war in Kosovo…”

b) Consider

O zajímavém Levittově prohlášení mi řekla prof. Jane Stromseth, která patří mezi smetánku washingtonských právníků v otázkách mezinárodního práva. Posledních dvacet let pracovala na vysokých pozicích buď pro Bílý dům, Ministerstvo zahraničí USA nebo jako profesorka na Georgetown Law. U Stromseth jsem loni psal paper o metodách interpretací rezolucí Rady bezpečnosti a otázkou Iráku jsem se tam trochu zabýval. K debatě o Iráku Stromseth dodala: Klíčová bitva se udála o čl. 12 rezoluce 1441, kde se nicméně nakonec píše, že RB pouze „posoudí“ („consider“) situaci po zprávě zbrojních inspektorů. A to, že Irák podmínky rezoluce 1441 (tedy umožnění inspekcí) nedodržel, je zřejmé.

Jistě, je to poněkud nejistý argument, ale já bych dodal, že podobnou interpretaci použil i generální tajemník OSN Kofi Annan v roce 1998, a to v době, kdy Irák porušil rezoluci 1154. USA, VB a Francie následně vojensky zasáhli.

P.S.

Otázek na archivy z jednání před deseti lety nicméně zůstává mnoho, uvidíme, jestli se někdy otevřou. Třeba se postupně také vyjasní pravidla interpretace rezolucí RB a já mezitím odpublikuju ten paper. Zatím to ale vypadá, že vývoj směřuje jinam. Kam? To se dozvíte zde.

21 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Lukáši, promiň, ale posuzovat dnes legalitu války v Iráku jen podle textu rezolucí RB je prázdná hra se slovy. Tvůj výklad považuju za nesprávný i z hlediska samotného textu rezolucí RB (několik tvůrců normy - Rusko a Čína - výslovně popřeli tebou nadhozený výklad, zmocnění využít jednu ze dvou výjimek z kogentního použití síly je třeba vykládat restriktivně atd.), ale bráno v kontextu toho, co poté vyšlo najevo (jeden z aktivních účastníků ozbrojené akce předložil RB falešné informace o údajné existenci ZHN v Iráku atp.) je podle mne tvrzení o legalitě neudržitelné a myslím, že alespoň v akademickém prostředí o tom panuje téměř konsensus.

Viz (velmi namátkou) zde dopis (velmi známých) profesorů mezinárodního práva ze 7/3/2003 ("...Neither security council resolution 1441 nor any prior resolution authorises the proposed use of force in the present circumstances...."),

nebo případně citace z relativně nedávné nizozemské zprávy Davidsovy komise (zajímavé by bylo provést takové vyšetřování v ČR):

According to a detailed legal investigation conducted by an independent commission of inquiry set up by the government of the Netherlands headed by former Netherlands Supreme Court president Willibrord Davids, the 2003 invasion violated international law. Also, the commission concluded that the notion of "regime change" as practiced by the powers that invaded Iraq had "no basis in international law." [25][34] Also, the commission found that UN resolution 1441 "cannot reasonably be interpreted as authorising individual member states to use military force to compel Iraq to comply with the Security Council's resolutions. ..."

Pavel Caban

Tomáš Sobek řekl(a)...

Tak nakonec se prý ukázalo, že válka v Iráku byla legální. No to se mi ulevilo. Konec dobrý, všechno dobré.

Anonymní řekl(a)...

Skutečnost, že válka v Iráku (2003)byla legální a legitimní je z pohledu právního jasně podložitelná nejenom resolucemi RB OSN, ale především faktem porážky Iráku ve válce v roce 1991 a povinností poraženého diktátorského režimu Saddáma Husajna respektovat vůli vítězného mezinárodního společenství v čele s USA. To, že řada akademiků (i v samotných USA) je proti legalitě války 2003 nemá nic společného s právem, ale jde o politické názory, řízené populárním a široce rozšířeným antiamerikanismem.

Otázkou k diskuzi, která v právních kruzích bohužel neexistuje, ale měla by konečně začít, je legalita a legitimita války v Afghánistánu, na níž se bezprostředně podílí i ČR a kdy důvody invaze a její právní podklad lze snadno vyvrátit.

Anonymní řekl(a)...

Ad anonymní (uvítal bych, pokud byste se podepsal): Ten první odstavec je rafinovaný sarkasmus, nebo to myslíte vážně? O válce, která si vyžádala přes 100 000 obětí, píšete, myslím, příliš lehkým perem. Pokud to myslíte vážně, nemáte pravdu - mohu Vás ujistit, že žádná "povinnost poraženého režimu respektovat vůli mezinárodního společenství v čele (sic) s USA" v mezinárodním právu opravdu neexistuje.

Pavel Caban

Anonymní řekl(a)...

Třeba se za posledních 20 let změnili právní dějiny, ale právo začít válku existovalo vždy, protože nejde o žádnou právní fikci danou mezinárodními normami ale o jednoduchou fakticitu. Stejnou fakticitou (a nikoliv právní kontrukcí) je i stát.

Jiří Kostka

Anonymní řekl(a)...

Ad Pavel Caban:

Je-li posuzování legality války v Iráku podle textu rezolucí RB jen prázdná hra se slovy, pak tím implicitně říkáte, že mezinárodní společenství souhlas RB k intervenci nepotřebovalo vůbec, neboť text rezoluce jsou jen prázdná slova. Co jiného než primárně text Charty a rezoluce z pohledu právníka v daném případě zkoumat?

Argument o tom, že několik tvůrců normy dodatečně výslovně popřelo jeden z možných výkladů, neznamená, že takový výklad je vyloučen. V případě RB nefunguje autentický výklad (navíc podaný jen dvěma členy z patnácti). Vedle tohoto si stálí členové Rady jsou (a musí) být vědomi všech možných jazykových nuancí použitých v textu rezoluce. Domnívám se, že v článku předložená argumentace je možná.

Stejně tak nemá z hlediska právního žádný význam, že ex post vyšlo najevo, že jeden z aktivních účastníků ozbrojené akce předložil RB falešné informace. Přestává být zákon zákonem jen proto, že je přijat na základě špatných či nepravdivých informací? Asi nikoliv.

Osobně děkuji za nekonformní a podnětný příspěvek.

René Cienciala

Anonymní řekl(a)...

Ad Pavel Caban (první komentář):

Nesouhlasím s Vámi, že posuzovat legalitu války v Iráku podle textu rezolucí RB je prázdná hra se slovy. Implicitně tím říkáte, že text rezolucí je bezpředmětný, pak by ale mezinárodní společenství k intervenci souhlas Rady nepotřebovalo vůbec. Co jiného v takovém případě z pohledu právníka primárně posuzovat, než text Charty a rezolucí?

Zcela irelevantní je argument, že několik tvůrců normy (Rusko a Čína) výslovně popřelo nadnesený výklad; to je politická proklamace, nikoli právní argumentace. V RB nefunguje autentický výklad, natož podaný jen dvěma členy z patnácti. Navíc si zrovna stálí členové Rady jsou a musí být velmi dobře vědomi všech jazykových nuancí použitého textu, o němž se dlouho diskutuje. V článku předložený výklad, jakkoli mainstreamově nekonformní, je možný a legitimní.

Vaše další tvrzení, že ex post vyšlo najevo, že jeden z aktivních účastníků ozbrojené akce předložil RB falešné informace o údajné existenci ZHN v Iráku, opět nemá z hlediska právního přílišný význam. Přestává být zákon zákonem (čímž se nevyjadřuji k povaze rezolucí Rady) jen proto, že ve prospěch jeho přijetí byly vzneseny i špatné či nepravdivé informace? Asi stěží.

Osobně děkuji za podnětný článek.

René Cienciala

kocour řekl(a)...

Legalitu války určuje vítěz. Je to tak těžké pochopit? Legalita je jen uměle vytvořená fikce.

P.H.

Lukáš Hoder řekl(a)...

Díky Pavle za komenty.
Pro mě to "prázdná hra se slovy" není, protože jde o otázku interpretace rezolucí RB, což je zásadní téma, které budeme řešit v budoucnu stále.

Co se týče tvých námitek.
1) Je pro otázku interpretace rezoluce RB důležitější její text, Radou bezpečnosti připomenuté staré rezoluce, tajná jednání mezi členy RB nebo jejich veřejná vystoupení? Ta jsou samozřejmě důležitá dle doktríny, ale v konkrétním případě to nejsou jediné zdroje pro interpretaci, jak potvrdil ICJ. Viz Kosovo Advisory Opinion, par. 94.

2) Ohledně restriktivního výkladu souhlasím, nicméně v paperu jsem argumentoval ve prospech developmental (evolutive) interpretation... na to zde ale asi misto neni.

3) Dopis profesorů je velmi obecný, nereaguje na konkértní argumenty.

4) Existuje zpráva Davidsovy komise v angličtině?

Lukáš Hoder řekl(a)...

Jsem rád, že se Tomáši Sobkovi ulevilo.

Anonymní řekl(a)...

Lukáši, „prázdnou hrou se slovy“ myslím to, že zabývat se pouze textem rezolucí při znalosti kontextu a důsledků války mi připadá neadekvátní. Ta válka způsobila smrt přinejmenším 100 000 lidí, takže posouzení její legality podle mě nemůže být jenom nějakým nezávazným intelektuálním cvičením s textem. Pokud ji takto účelově obhajují její původci, budiž, ale nezávislé komentáře by se podle mě měly snažit o hlubší vhled.

A pokud jde o výklad samotného textu rezolucí - tady je přehledné shrnutí argumentů pro i proti legalitě, ze kterého vychází výklad o legalitě jako „ubohé nedochůdče“:

http://www.iraqinquirydigest.org/?page_id=2175

Zpráva Davidsovy komise je tady (v angličtině je pouze summary):

http://vorige.nrc.nl/multimedia/archive/00267/rapport_commissie_i_267285a.pdf

P.H. (kocour): „Legalitu určuje vítěz“ – v tomto případě to tedy vypadá, že vyhrálo mezinárodní právo („When considering these competing arguments, the prevalence and strength of opinion that considers the 2003 invasion to be unlawful is instructive. It is difficult to definitively poll opinion amongst all international law experts but all signs point to an overwhelming feeling that the war was illegal. The senior teachers of international law in Britain’s leading universities make up a group whose views are globally authoritative and likely to be reflective of the different schools of thoughts across the discipline. Amongst this group, the vast majority disagree with the revival argument.“

http://www.iraqinquirydigest.org/?page_id=2175).

Pavel Caban

Lukáš Hoder řekl(a)...

Pavle, moc ti nerozumím. Válka měla strašné důsledky, ale posuzovat její legalitu je jiná věc a nevidím nic špatného ji zkoumat i v rámci nezávazného intelektuálního cvičení. Jednak jsem chtěl upozornit na téma interpretace rezolucí RB, jednak na argumenty, o kterých se tolik nemluvilo, a to v rámci omezeného prostoru na blogu.

Díky za odkaz, mrknu na to.

Ad René Cienciala: Díky.

Ad P.H.: Poměrně přísný pohled.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Představa, že interpretace obsahu rezolucí RB OSN představuje, představovala nebo bude představovat jakkoli významné téma, je vysoce idealistická.
Ve skutečnosti hrají rezoluce RB OSN zanedbatelnou úlohu v tom, co se nakonec stane. Mocnosti samozřejmě ocení, když se jim podaří, aby jejich záměry RB posvětila, je to dobré PR pro lid, ale kdo může, nakonec si stejně bude dělat, co chce.
RB OSN efektivně neřeší, nevyřešila a zřejmě nevyřeší prakticky nic konkrétního, co by se i jinak nevyřešila samo v podstatě stejně, je těžce ve vleku událostí a obsazena státy, která jsou tam logicky z hlediska politického, ale jsou absurdní z hlediska hodnotového. RB je nakonec jen na to, aby o její činnosti psali akademici ty papery.

kocour řekl(a)...

Lukáš Hoder:

To je v rámci sbližování právní fikce s okolní realitou ...

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Lukasi, upozorneni na tema vykladu rezoluci RB ocenuju. Moje poznamky smerovaly k tomu, ze vyklad, ktery popisujes, je jednostranne zastavan UK, USA a spol. (tusim, ze znamy vyklad UK, resp. lorda Goldsmithe, je zalozen na v zasade stejnych argumentech) a ze vyrazne prevazujici nezavisly nazor na legalitu valky v Iraku je opacny (viz mj. muj odkaz). Celkovy kontext, tj. skutecnost, ze udajne dukazy (o existenci ZHN), jimiz se oduvodnoval utok, se nasledne ukazaly jako falesne, ze rozhodovani RB OSN provazely velmi podezrele okolnosti (http://web.archive.org/web/20080407085915/http://www.cnn.com/2004/US/02/28/un.britain/index.html) atd. jsou pro posuzovani zpusobu rozhodovani RB OSN podle me taky relevantni. Tj. zajimave by myslim bylo celkove zhodnoceni toho, co se delo, 10 let pote.

Pavel C.

Lukáš Hoder řekl(a)...

Ad Pavel C.:

Máš pravdu, psal jsem ukázku toho, jak se k tématu dá přistoupit a ukázat, že válka byla legální. Podobné texty jsou ale myslím naprosto legitimní.

Co máš na mysli “celkovy context”? Zmiňuješ dva příklady, které jsou naopak používány odpůrci války… Nechci to směřovat tímto směrem, ale zkusím odpovědět.

1) Ohledně ZHN – např. v posledním vydání učebnice MPV Čepelka/Šturma (2008) se píše: Irák „přistoupil k maření požadavků odzbrojení v oblasti ZHN. Místo jejich zneškodnění pod mezinárodním dohledem, přičemž nikdy nenabídl dokumentaci o jejich zničení, postupně také přikročil k ignorování inspekcí...“. Podle zprávy OSN z roku 1997 šlo o „31 tisíc kusů chemické munice, 600 tun komponentů k výrobě nervových plynů... 17 tun k výrobě bakteriologických zbraní, postupně ...“ atd. To je přesně ono. Ostatně Rada bezpečnosti několikrát Irák varovala, že musí doložit, jak se svými obrovskými zásobami ZHN naložil. To neudělal. Nešlo jen o fantazii USA.

2) „podezřelé okolnosti“ – takže tajné služby pracují? To považuji za normální. Ohledně rezoluce 1441 ale považuji za důležitější, co Hans Blix řekl Radě bezpečnosti. Po 60ti dnech, které Irák v rezoluci 1441 dostal ke spolupráci s inspektory, Blix řekl: “Iraq appears not to have come to a genuine acceptance – not even today – of the disarmament, which was demanded of it and which it needs to carry out to win the confidence of the world and to live in peace.” I tři měsíce od schválení rezoluce 1441 Blix uznal, že Irák podmínky nesplnil.

K tomu kontextu bych ještě přidal další citaci z Čepelka/Šturma. "Francie patřila mezi největší věřitele Iráku svými investicemi do ropného průmyslu: obávala se, že by případná změna vlády v zemi se mohla též dotknout těchto pohledávek... Rusko dokonce v předvečer války ještě vyjednávalo ... o svých možných budoucích investicích ve zdejším ropném průmyslu." O programu Ropa za potraviny asi psát nemusím.

Jinak souhlasim, ze válka byla velmi problematická, nejen z pohledu mezinárodního práva.

Lukáš Hoder řekl(a)...

Ještě k tomu, jak jsi psal na začátku... "zajímavé by bylo provést takové vyšetřování v ČR". To souhlasím. Víš o nějaké české debatě na toto téma?

Já vím jen o citované učebnici MPV (2008), která o válce píše zajímavě. Např. rozebírají argumentaci o "material breach", které je také zajímavou cestou, jak k legalitě přistoupit (s. 818). Viz porušení příměří - material breach smlouvy - odstoupení od smlouvy - vynucení podmínek silou.

Lukáš Hoder řekl(a)...

Ad Dan Dvoracek:

Hm, celkem silný a nepřesvědčivý názor. Co se týče otázky interpretace, jde o poměrně důležitou věc, kterou vcelku často řeší ministerstva zahraničí po celém světě, mezinárodní tribunály v konkrétních případech (ICJ, ICTY..) nebo i byznys (např. v souvislosti se sankcemi).

Co se týče významu rezolucí, doporučuji v mém postu odkazovaný sborník. Rezoluce RB za poslední roky celkem expandovaly ve své normativní roli v mezinárodním právu, regulují sankce, obchodování s diamanty, otázku mezinárodních finančních transakcí (v souvislosti s terorismem), atd.

A co se týče "dobré PR pro lidi" - otázku legitimity v mezinárodní politice bych nepodceňoval.

Co se týče "RB OSN efektivně neřeší, nevyřešila a zřejmě nevyřeší prakticky nic konkrétního"... To je hodně konkrétní názor. :)

A ohledně "RB je nakonec jen na to, aby o její činnosti psali akademici ty papery." RB není "globální vláda", ale těleso vytvořené po 2. sv. válce, aby se v ní vzájemně vyvažovaly velmoci, což se trochu daří. Za posledních 60 let nebyla přímá válka mezi velmocemi, což myslím může být částečně připisováno i RB.

Anonymní řekl(a)...

Lukáši, o žádné české debatě bohužel nevím. Ani v médiích, i když spolehlivé informace vlastně stačí vygooglovat. Mám pocit, že je to český přístup k některým tématům, o kterých se prostě raději moc nemluví, resp. mluví spíš jednostranně.

Jak jsem říkal, díky za příspěvek, oceňuju uvedení tématu, ale já za sebe bych považoval ze vhodnější v rámci osvěty popsat převažující postoj k (i)legalitě vláky. Pokud jde o kontext, máš pravdu, přesahuje to už trochu rámec blogu, ale myslím, že ten kontext je mnohem širší než popisuje učebnice MPV. Počínaje „Programem pro americké století“ (PNAC) z konce 90. let, který volal po změně režimu v Iráku a ze kterého do značné míry vycházela Bushova administrativa, po přípravy na válku v Iráku téměř ihned po 11. září 2001 („In the days immediately following 9/11, the Bush Administration national security team actively debated an invasion of Iraq. A memo written by Sec. Rumsfeld dated Nov 27, 2001 considers a US-Iraq war. One section of the memo questions "How start?", listing multiple possible justifications for a US-Iraq War …“) atd. atd. USA a UK prostě nejspíš hledali záminku pro válku, což Blair vlastně následně přiznal (In December 2009, former Prime Minister Tony Blair stated that he "would still have thought it right to remove [Saddam Hussein]" regardless of whether Iraq possessed weapons of mass destruction or not.“). (Citace jsou z Wikipedie, kde jsou odkazy na konkrétní zdroje.)

Pokud jde o Blixe: „Blix's statements about the Iraq WMD program came to contradict the claims of the George W. Bush administration,[6] and attracted a great deal of criticism from supporters of the invasion of Iraq. In an interview on BBC 1 on 8 February 2004, Dr. Blix accused the US and British governments of dramatising the threat of weapons of mass destruction in Iraq, in order to strengthen the case for the 2003 war against the regime of Saddam Hussein. Ultimately, no stockpiles of weapons of mass destruction were ever found.“.

Pavel

Lukáš Hoder řekl(a)...

Díky za debatu. Opakuji, že mým cílem nebylo napsat příspěvek "v rámci osvěty", ale alternativní pohled. Osvětový text můžeš napsat třeba ty.

Ohledně tvých citací Wikipedie, raději bych byl opatrnější. Odkazy vedou hlavně na jakýsi "Washington’s Blog", který je jasně politicky profilovaný v rámci americké vnitropolitické debaty... pro mě to není moc důvěryhodný zdroj.

Anonymní řekl(a)...

Taky díky za debatu. Chápu, že jsi to pojal jako jeden z možných alternativních pohledů, v ČR se ale o tom podle mě převažujícím pohledu obecně psalo dost málo, proto jsem se ozval.

Odkazy na Wikipedii jsem měl nejblíž po ruce, myslím, že se dají brát aspoň jako základ pro podrobnější zkoumání.

Pavel