pondělí 4. března 2013

Lenaerts ve Strakovce

V sobotní nejlepší české právnické drbně (oprava: Noční hlídka Tomáše Němečka v Lidových novinách) jsem se se zájmem dočetl, že ve Strakově akademii se skrývá Koen Lenaerts. Tedy abych byl přesný: v odpověď na otázku redaktora ohledně své nominace vládou na post soudce Tribunálu EU a svůj relativně nízký věk Petr Mlsna mimo jiné uvedl, že „(...) když se podíváte na složení Tribunálu, třetina jsou bývalí soudci, třetina akademici, třetina vysocí státní úředníci. Předhazuje někdo místopředsedovi Soudního dvora Koenu Lenaertsovi, že nastoupil v 35 letech z univerzity? Nebo soudcům Nejvyššího správního soudu?“

Po přečtení těchto řádek jsem chvilku hledal pod stolem svoji čelist, která mi tam někam spadla. Jistě, souhlasím se závěrem Tomáše Němečka v citovaném sloupku, že shoda je to více než nápadná: před jmenováním na Tribunál při jeho stvoření v roce 1989 totiž i Koen Lenaerts získal doktorát v Lovani, dva magistry z Harvardu, byl jmenován profesorem evropského práva na Univerzitě v Lovani, učil jako hostující profesor na College of Europe, Harvardu, atd., byl asistentem soudce Soudního dvora a praktikujícím advokátem v Bruselu. Kromě toho byl i on plynulý ve francouzštině a angličtině, s perfektní znalostí práva ES, publikoval po celém světě a tak trochu ho lidé v oboru znali.

Všichni okolo toho chodí diplomaticky jako okolo příslovečné horké kaše. Tak já do ní zase jednou veřejně šlápnu: způsob, jakým vláda minulý týden navrhla Petra Mlsnu na soudce Tribunálu EU, je zvěrstvo, které ji dle mého skromného názoru Výbor podle čl. 255 SFEU omlátí o hlavu.

Co Výbor dělá a k čemu je jsem před třemi lety krátce popsal zde. V mezidobí se Výbor snažil čelit kritice ohledně nedostatku informací o svém rozhodování tím, že vydal souhrnou zprávu o své činnosti, která je přístupná zde. Zkusme si zahrát takovou malou simulační hru. Podívejme se na celou kauzu jako Výbor podle čl. 255 SFEU, až bude (patrně) příští měsíc rozhodovat o kandidátu navrženým Českou republikou. Abychom navodili zdání skutečné simulace, můžeme si dokonce vybrat charakter, který chce kdo hrát: složení výboru je k dispozici zde. Počítačové fantasy fajnšmekry bohužel zklamu: na výběr není ani zlotřilý elf, ani nerudný trpaslík, ani dáma přioděná v hodně malých zbytcích jemně vydělané kůže. Na druhou stranu můžete hrát za takové evropské justiční špičky jako je předseda francouzské Státní rady, člen anglického Nejvyššího soudu, předseda dánského Nejvyššího soudu, předseda maďarského Ústavního soudu aj.

Podle jakých kritérií budete českou kandidaturu posuzovat? Smlouvy samotné mnoho neříkají, ale ve výše zmíněné souhrnné zprávě jste kritéria již dříve načrtli. Nicméně předtím, než se dostanete k osobě samotného kandidáta (říkejme tomu třeba věcný přezkum), tak vás zajímá proces výběru, který v rámci členského státu proběhl. Výbor se vlády táže, jakým způsobem byl kandidát na vnitrostátní úrovni vybrán, zda byl výběr transparentní, objektivní, zda se na výběru podílela representativní výběrová komise apod. Nezávidím úředníkovi, který bude vládou pověřen, aby Výboru vysvětlil objektivnost a férovost procesu výběru českého kandidáta. Vláda usnesením přijme pravidla pro výběr kandidátů. Fešná komise (nastoupí předsedové vrcholných soudů, Veřejný ochránce práv, ministr spravedlnosti, předseda advokátní komory, vrcholní úředníci...) pravidly ustavená navrhne kandidátku. Vláda však navrženou kandidátku neakceptuje a při nerespektování vlastních pravidel (srov. čl. 8 odst. 3) přijme usnesení, kterým nominuje někoho jiného, byť tento bod zdá se původně ani nebyl na programu jednání vlády. Anebo vláda snad zároveň přijala nové usnesení, kterým revokovala vlastní pravidla pro výběr kandidátů, protože se jí prostě v konkrétním případě nehodí? Zákonnost (o základní slušnosti ani nemluvě) podobného postupu vlády v rámci jednoho a toho samého výběrového řízení mi zůstává záhadou...

Nu, hrajeme-li tu simulaci, tak nevím jak ostatním hráčům, ale mně by coby členu výboru podle čl. 255 SFEU již toto stačilo, abych se s kandidátem zdvořile a rychle rozloučil, a následně tento případ použil jako dobrý podvozek pro vysvětlení jak České republice, tak ostatním poněkud mladistvým a značně nezralým demokraciím, že takto vážně, ale vážně ne, přátelé. Než někdo začne pokřikovat něco o diktátech z Bruselu/Lucemburku: toto je otázka minimálního férového procesu a postupu, nikoliv jakýkoliv „bruselský diktát“ na téma, jak má členský stát vybírat své kandidáty. Ostatně samotná zpráva Výboru (bod II.3.) říká, že, respektuje zvyklosti členských států, Výbor je ochoten akceptovat i jiné způsoby výběru, kupříkladu volbu či kooptaci kandidáta ze členů nejvyššího soudu daného státu apod.

Pokud se nicméně budeme v naší simulaci ochotni přenést přes proces a chceme bavit i o věcných kritériích, tak těch zpráva vytyčuje šest. Přesněji tedy odkazuje na šest okruhů požadavků na kandidáta: právnické schopnosti (schopnosti právnického myšlení a argumentace); dosavadní profesní praxi; schopnost výkonu funkce soudce; záruky nezávislosti a nestrannosti kandidáta; jazykové znalosti; schopnost práce v mezinárodním prostředí, ve kterém je zastoupeno vícero právních kultur. Zpráva říká, že kritéria jsou posuzována souhrně. Jinak řečeno, mírné nedostatky v kategorii jedné mohou být substituovány nadprůměrnými schopnostmi v kategorii jiné. Nicméně, jak zpráva dodává (úvod bodu III), jasný deficit kandidáta v jedné z kategorií může být dostatečným důvodem pro jeho odmítnutí.

Porovnání výše načrtnutých kritérií, podrobněji rozepsaných v samotné zprávě, s oficiálním životopisem českého kandidáta, si diplomaticky dovolím přenechat individuální simulaci čtenářově. Výstupem mnou proběhnuté simulace je, že kandidát nesplňuje vícero z výše zmíněných požadavků. Je jistě pravda, že léta praxe nejsou jediným rozhodujícím kritériem: zpráva Výboru samotná také říká (bod III.2.), že léta praxe jsou pouze rámcovým ukazatelem, který může být substituován výjimečnými právnickými schopnostmi kandidáta. Nejde tedy nutně pouze o délku, ale o kvalitu. Nicméně právě s ohledem na tu kvalitu padá, při vší úctě, dovolávání se příkladu Koena Lenaertse či případně Miguela Madura na obě nohy.

Se svojí simulací si dovolím skončit na tomto místě. Pokud bude Výbor dle čl. 255 SFEU postupovat podle své dosavadní praxe, tak navrženého českého kandidáta zamítne (formálně tedy vydá negativní stanovisko, rozhoduje však Rada EU, které je Výbor poradním orgánem; v dosavadní praxi však členský stát po negativním stanovisku Výboru svůj návrh stáhl).

Závěrečný povzdech: na celé věci je smutná směsice neznalosti, nezájmu a neschopnosti dohlédnout dále než k další pražské vládní agónii s LIDEM či bez lidu. Když byl v roce 2009 Lisabonskou smlouvou Výbor podle čl. 255 SFEU zřízen, tak se na jeho povolání v život dívali různí lidé všelijak. V mezidobí si však myslím vydobil vcelku dobrou pověst, a to právě proto, že jej zajímá kvalita a řádné fungování unijních soudů, nikoliv vnitrostátní politické handly, rošády, a přetlaky. Od české vlády je hezké, že se touto nominací rozhodla výrazným způsobem podpořit legitimitu Výboru. Dala mu šanci plasticky ukázat, jak hodně je potřebný. Již méně hezké je, že se tím Česká republika definitivně zařazuje mezi některé (především nové) členské státy, které mají podobné lekce slušného chování zapotřebí.

14 komentářů:

Michal Bobek řekl(a)...

Dodatek: po uveřejnění tohoto postu mi jeden hodný racek přinesl z Racka (tedy eKlepu) znění onoho usnesení vlády. Musím uznat, že formálně je to vcelku elegatně provedené:

"Vláda

I. souhlasí s upuštěním od vyhlášení výběrového řízení v souladu s čl. 8 odst. 3 Pravidel pro výběr kandidátů na funkci soudce Soudního dvora Evropské unie, přijatých usnesením vlády ze dne 13. července 2011 č. 525

II. schvaluje návrh na jmenování JUDr. PhDr. Petra Mlsny, Ph.D. kandidátem na funkci soudce Tribunálu v rámci Soudního dvora Evropské unie;

III. ukládá 1. místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí notifikovat výběr kandidáta za ČR na funkci soudce Tribunálu v rámci Soudního dvora EU generálnímu sekretariátu Rady EU v souladu s bodem II. tohoto usnesení."

Vláda tedy "souhlasí s upuštěním" od něčeho, kde dle svých vlastních pravidel žádnou úvahu nemá, a pravidla jako taková nicméně zůstavají formálně v platnosti pro budoucnost?

Nicméně jaká pravidla, když mohou být jakýmkoliv dalším usnesením vlády i v probíhajících řízeních zjevně dle libosti nerespektována, že ...?

Anonymní řekl(a)...

No ten životopis je na vnitrostátní úrovni so-so, ale pro budoucího soudce Tribunálu je žalostně slabý. Ale už mě to v této zemi ani nijak nepřekvapuje...

Zdeněk Nový

Tomáš Marný řekl(a)...

No ten životopis je na vnitrostátní úrovni so-so ...
Zajímalo by mě, čemu byste řekl třeba "lehký nadprůměr". To samé a Fieldsova cena navíc?

Anonymní řekl(a)...

Jestli Michale pana ministra trochu nepodceňuješ. Dokázat bez cuknutí brvou vyložit, že premiér amnestii kontrasignovat prostě musel je obdivuhodný výkon.
Jan Lata

Zuzana Vikarská řekl(a)...

Životopis sa neboduje na stupnici od 1 do 10, v životopise sa hľadajú relevantné skúsenosti. Petr Mlsna nominovaný na Tribunál, to je asi ako zapálený civilista z Nemecka kandidujúci na sudcu českého NSS. O tom svedčí i jeho vyjadrenie na schôdzi parlamentného výboru pre európske záležitosti, že ho "velmi zajímá působení Tribunálu SD coby soudu prvního stupně pro dodržování Listiny základních práv EU, jehož úkolem bude nalézání interpretačního způsobu Listiny." Áno, právo na dovolenku v odvolačkách od SVS, spravodlivý proces v súťažných veciach či zásady správneho konania v kauzách pred OHIM, k tomu sa Tribunál raz za čas dostane, ale nie som si celkom istá, či sa táto agenda kryje s predstavou kandidáta...

Anonymní řekl(a)...

Existuje i iny pohlad. Bol som prekvapeny, ako bol jeden polsky kolega-pravnik nadseny nominaciou Dr. Mlsnu. Nizky vek a energicky pristup boli pre neho vyhody v porovnani s niektorymi ospalymi gerontmi z Luxemburgu. Velmi si cenil i to, ze Ceska republika nominovala nie zapaleneho auropeistu, ale ustavneho pravnika. Celkovo sa s nominaciou ceskej vlady stotoznil vetou: "Kiezby si polska vlada vzala priklad z odvaznej nominacie ceskej vlady."

Priklad, ktory uvadza Z. Vikarska, nemusi byt vobec absurdny. Isty civilista bez predchadzajucej skusenosti z ustavneho prava sa stal predsedom Ustavneho sudu SR. Z tejto funkcie plynule presiel (bez nejakej vacsej skusenosti z europskeho prava) do funkcie generalneho advokata.

Mozno som maly fanusik Sudneho dvora EU, ale nominacia P. Mlsnu sa mi nezda zdaleka taka tragicka, ako ju vykresluju T. Nemecek a M. Bobek.

Pavol Šuta

Michal Bobek řekl(a)...

Pavol Suta: bude to mozna prekvapive, ale ja s Vami souhlasim. Take si nemyslim, ze by mel byt urcujici obor (tedy civilista/ustavni pravnik/anebo zapaleny europeista, ktery jiz 20 let nepise nic jineho nez o hospodarske soutezi). Pravda nicmene je, ze v tomto ohledu existuje rozdil mezi Tribunalem a Soudnim dvorem. Oproti Soudnimu dvoru, ktery je diky predbeznym otazkam dosti polyhistorem, tudiz tam jsou znalosti jinych pravnich oboru i vyhodou, Tribunal ma v porovnani se Soudnim dvorem dosti specializovany napad, zamerujici se hlavne na vnitrni trh, hospodarskou soutez, verejne podpory, ochranne znamky apod.
Co je nicmene dle meho nazoru urcujici je jak a na jake urovni je ten ktery obor vykonavan a jake schopnosti tim padem kandidat ma. Jinak receno, neni az tak dulezite, zda si dana osoba pred spanim predrikava jednotliva ustanoveni narizeni 1/2003, ale zda pote, az si je precte, je je schopna ihned uchopit, vylozit, aplikovat, a to vsechno v mezinarodnim prostredi a v nekolika jazycich. Proto take Vybor ve sve zprave i praxi trva na relevantnich mezinarodnich zkusenostech a solidni jazykove vybave, nebot ten clovek musi byt schopen v ramci mezinarodni instituce obratem samostatne fungovat, byt schopen si sve vecne nazory obhajit a prodat ostatnim. A to je dle meho nazoru skutecne onen kvalitatni rozdil, o kterem je rec: neni to o pravnim zamereni, ale o zpusobu jeho dosavadniho vykonu.
Vezmu-li Vas priklad, tak i civilista je dle meho nazoru dobrym kandidatem na unijni soud (o neco lepsi na Soudni dvur nez na Tribunal). Melo by se nicmene jednat o civilistu, ktery plynule pracuje v nekolika pravnich radech a v nekolika jazycich a pohybuje se v nekolika systemech, publikacne i profesne, a diky tomu je v prostredi unijnich soudu schopen fungovat. “Fungovanim” zde myslim pracovat coby plnohodnotna jednotka, ktera ma co rict: pochopitelne je mozne nekoho nekam poslat, a ten tam bude prvnich par let tak nejak sedet, protoze se bude ucit jazyky a obsah samotny, a kdyz se to uz uz nauci, tak ho zase vyhodime, protoze mu bude koncit mandat a v Praze uz sedi pripraveny novy politicky medvidek, ktery toho predchozi chce uz uz odstrcit od fochu. Jiste, i tak se to da delat. Nicmene to neni zrovna efektivni zpusob ani fungovani instituce samotne, a v konecne fazi ani reprezentace CR a jeji povesti coby smysluplneho partnera a hrace. A presne predtim ma branit unijni soudy Vybor dle cl. 255 SFEU.
Ke slovenskemu prikladu, ktery zminujete: ano, jiste, mate pravdu. Dam Vam protipriklad, ke kteremu doslo tusim minuly rok, tedy jiz za fungovani Vyboru (a ktery tak troche naznacuje, ze se casy meni). Ten odmitl maltskeho kandidata, ktery byl predtim predsedou maltskeho ustavniho senatu nejvyssiho soudu, a to ze dvou duvodu: neznalost unijniho prava a v te dobe jiz vysoky vek (tudiz by dana osoba pravdepodobne snad ani nedokoncila jedno funkcni obdobi). Nikdo nepochyboval o tom, ze se jedna o kvalitni osobnost, ktera se nicmene proste uchazi o ten nespravny job. Ale za posledne zminovany pripad nemohu v plne mire rucit, protoze rozhodnuti Vyboru jsou, ehm, duverna, tudiz to pak je co se tak clovek kde doslechne.

Anonymní řekl(a)...

Je bezvadné, že Michal ani s profesorským titulem neztratil dětskou schopnost zakřičet, že císař je nahý. Hloupé je, císaři je to asi jedno, zvlášť když mu v létě prošel ještě absurdnější kandidát na ESLP. Nezbývá než doufat, že odborný Výbor teď zapůsobí na českou vládu výchovněji, než politické Parlamentní shromáždění ve Štrasburku, které nám v létě opět dokázalo, že v politické volbě se dá "domluvit" cokoli...
Pavel Molek

Anonymní řekl(a)...

Neměl by autor v rámci objektivity přiznat, že se o tu nominaci také pokoušel ?


Jiří Hájek

Anonymní řekl(a)...

Tomáš Marný:

Pokud někdo kandiduje na takovou pozici, musí hrát trochu jinou (odbornou, nikoliv politickou) ligu.

Jinak v ČR je řada lidí, kteří ono CV mají stejné nebo lepší, proto jsem uvedl "so-so". Sám jich znám cca 10.

Jinak Fieldsova medaile by se jistě u kandídáta cenila;)


Tedy řečnická otázka: Nikdo lepší tam nebyl?

Zdeněk Nový

Anonymní řekl(a)...

Dobry post, Michale.

ad Jiri Hajek:

Do výběrového řízení se přihlásili pouze I. Pelikánová a P. Mlsna. Autor si na rozdil od P. Mlsny předpokládám řekl, že vše má svůj čas.

Jan M. Passer

Anonymní řekl(a)...

Pavel Molek

ad Jiří Hájek: Nepletu-li se, Michalův článek není primárně kritika doktora Mlsny, ale procedury výběru mezi oněmi dvěma kandidáty. A ta je skutečně ostudná, nejen ve vztahu k nenominované profesorce Pelikánové, ale zejména ve vztahu k oné "fešné" poradní komisi. Tu si vláda nejprve ustavila, patrně zhruba s tímto plánem: zeptáme se jí, jak káže dobrý mrav transparentního výběrového řízení; pokud vybere, koho potřebujeme, v tomto případě jednoho z nás (rozuměj člena vlády), tak budeme její stanovisko respektovat a budeme vypadat hrozně hezky transparentně; pokud vybere někoho jiného, tak budeme její stanovisko ignorovat. Tomu říkam "cargo-konkurs". Chyběl jen kousek a vláda mohla vypadat jako dobrák respektující názor justičních es. Je to logika, která plně sleduje tuto scénku Šimka a Grossmanna (rozuměj vlády a poradní komise):
GROSSMANN: No tak, moje ruka šátralka už loví, já jsem se totiž chtěl zeptat, jestli ty sám si nechceš vytáhnout první problém.
ŠIMEK: Já sám?
GROSSMANN: Je to slavnostní chvilka.
ŠIMEK: Tak, chtěl bych. Chtěl. Moc bych chtěl...
GROSSMANN: ...ale máš smůlu. První tahám já. Lovím. ..
ŠIMEK: Proč jsi se mě ptal, když mě k tomu stejně nepustíš?
GROSSMANN: No, kdybys třeba nechtěl, tak bych vypadal jako dobrák...

Anonymní řekl(a)...


Pavel Molek
P.S.: Samozřejmě, vláda je v roli Grossmanna a poradní komise v roli dobráckého Šimka.

Juraj Gyarfas řekl(a)...

Pre zaujímavosť dopĺňam odkaz na životopis slovenského sudcu Všeobecného súdu Juraja Schwarcza:

https://lt.justice.gov.sk/(S(bhidtg55ppa52erbc0pjvfqy))/Document/AttachmentProvider.aspx?&instEID=57&attEID=10872&docEID=60545&matEID=1537&langEID=1&tStamp=20090603141530090