Z Camu do Luxu: host na únor

Moc děkujeme Tomáši Pavelkovi za sérii výborných a vtipných příspěvků. Bylo to jako sledovat zrození Zoon Cantabion Pavelkiensis v přímém přenosu (ehm, omlouvám se za ten paskvil, ale studium staro-řečtiny mi nebylo dopřáno). K jeho poznámkám a úvahám si dovoluji pouze podtrhnout jednu důležitou věc: úspěch podobného systému (ať již Cambridge, nebo Oxford, které byť se můžeme nechat mást rivalitou pro média v rámci Varsity či jejího ukončení při Boatrace, jsou v své podstatě duopol) je ve velikosti. Byť tedy jména jsou velká, obě univerzity nemají až tolik studentů. Oxfordská univerzita má okolo 21 tisíc studentů; naproti tomu univerzity na evropském kontinentě bývají o poznání větší (například Univerzita Karlova má něco přes 50 tisíc studentů). Nemyslím, že by v Oxbridgi byli nějací výjimeční akademici, které by člověk nikde jinde nenašel. Je to prostě jenom tím, že co je malé, to může být třeba jednou dobré, pokud se to snaží. A především: "výrobek" v podobě studenta bude dobrý jenom tehdy, pokud má čas ho i někdo opracovat.

Jako hosta na únor srdečně vítáme Michala Lovritše. Michal vystudoval právo na Masarykově univerzitě. Kromě několika let, kdy byl mým milým a drahým kolegou v Oddělení dokumentace a analytiky Nejvyššího správního soudu, byl a je právním překladatelem. V současnosti působí jako právník-linguista na Soudním dvoře Evropské unie, kde se věnuje především překladu písemností z francouzštiny a španělštiny do češtiny. Michal má ale hlavně cit pro jazyk, ať již jakýkoliv; bude nám proto potěšením číst si v únoru jeho příspěvky na toto a další témata...