středa 2. ledna 2013

Ještěři, ješterky a kumulace právní znalosti

Moc děkujeme Martinu Diensbierovi za genetický prosinec. Protože luštění genomu je pochopitelně fuška, při které dochází ke zpoždění zápisu, tak jsme rádi souhlasili s tím, že se Martin pokusí ještě k několika ze slíbených témat vrátit nyní v lednu. Jako lednového hosta pak vítám Tomáše Pavelku. Tomáš po vystudování Právnické fakulty v Praze nyní pokračuje ve studiu práva na Právnické fakultě University of Cambridge. Těšíme se, že mezi v podstatě již staré jinoprávní ještěry (pochopitelně se omlouvám Blance) vpluje trochu čerstvého větru jinoprávní ještěrky.

Čtení Martinových příspěvků mi připomělo příspěvek Geoffrey Samuela v zářijovém čísle „Legal Studies“ na téma zda je poznání v právu kumulativní. Jinak řečeno, kdyby někdo resuscitoval takového Ulpiana, Bartoluse či Blackstona, mohl by je po týdenním seznamováním se se současnou společností posadit třeba do taláru? Kumuluje se v právu znalost, anebo je to vlastně stále to samé, a co se mění je jenom společnost, kterou ten který právní řád reguluje? Tudíž pokud by takový Ulpián potřeboval „update“, tak by to bylo jenom na téma jak funguje současná společnost, nikoliv s ohledem na „vědecký pokrok“ v posuzování proporcionality, vyvažování práv, zneužití dominantního postavení, řetězení oproti subsumpci správních aktů apod?

Nastala sezóna doporučení. Tedy slohových prací pedagogů na studenty, kteří chtějí dále pokračovat v postgraduálním studiu jinde (LLM, PhD). Zajímavá bývají v tomto ohledu mezinárodní kulturní nedorozumění na téma k čemu a proč doporučení vlastně je, stejně jako kdo a jak ho má psát. Jestli se kousnu, tak se pokusím na toto téma něco vyplodit, pole je to nosné.

Nezbývá než se těšit na právní události lednové. Ústavní sága na téma zda umět počítat je nebo není požadavkem materiálního jádra Ústavy bude jistě tématem č. 1. Snad poslední záchvěv bezbřehého idealismu mi dovoluje doufat, že by naposledy v tomto Ústavním soudu mohla převládnout nepolitická střídmost (zrušení části zákona o volbě prezidenta republiky, nicméně s odloženou vykonatelností a s tím, že tato volba proběhne ve stanoveném termínu podle stávající úpravy) nad Melčákovsko/Holubeckými úlety postavenými na chatrných základech (smetení všeho při zaklínání se metafyzičnem na základě slabé argumentace v ústavní stížnosti samotné).

Neméně zajímavé, byť nepochybně stranou hlavních reflektorů, bude také očekávané jednání vlády s ohledem na nominaci kandidátů na soudce Tribunálu Evropské unie (viz sloupek Tomáše Němečka v Lidových novinách ze čtvrtka, 13. prosince 2012 – bohužel nemohu najít na internetu Lidovek). Bude vláda ochotna v zájmu jakéhosi případného vnitřního koaličního usmiřování nerespektovat či revokovat své vlastní usnesení o způsobu výběru kandidátů na soudce Soudního dvora EU? Dle čl. 8 odst. 3 daných pravidel může vláda návrh výběrové komise pouze odmítnout, nikoliv sama měnit. Navíc, dovolím si dopovědět to, co na konci daného sloupku T. Němeček pouze taktně naznačil: případná nominace podobného typu nemá za současné konstelace šanci projít výborem zřízeným podle čl. 255 SFEU, který posuzuje kandidáty předložené členskými státy. Vyžadovaná kritéria, podle kterých výbor nominace posuzuje, jsou k dispozici zde. Obrázek si každý (ehm, tedy každý kdo čte francouzsky, neboť dokument zdá se není v jiných jazykových verzích) může udělat sám.

3 komentáře:

Jakub Drápal řekl(a)...

Sloupek Tomáše Němečka je dostupný na stránkách ČAK: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10601

Tomáš Sobek řekl(a)...

Německá a anglická jurisprudence mají odlišnou tradici v chápání toho, co je to právní myšlení.

Gottfried W. Leibniz měl za to, že jurisprudence má být exaktní věda stejně jako matematika. Potřebujeme výchozí právnické axiomy, které budou self-evident, a logicky správná odvozovací pravidla (= vědecké argumentační figury). Pak už to může sekat i neprávník, příp. stroj. Podobně uvažovali Pufendorf, Thomasius, Wolff.

Sir Edward Coke tvrdil, že existuje specifické právní myšlení (legal reason), které se liší od běžné rozumnosti (natural reason). Právní myšlení podle něj spočívá v dlouhodobé zkušenosti s realitou právní praxe, takže právnicky myslet umí jenom staří zkušení právníci. Záměrně přitom zdůrazňoval onu dlouhodobost, aby tím sdělil neprávníkům (zejména svému králi), že si nemají myslet, že rozumí právu jenom proto, že jsou inteligentní a přečetli si zákon. Podobně uvažovali Matthew Hale, Blackstone a další celebrity common law.

Michal Bobek řekl(a)...

Za odkaz na sloupek na strankach CAK dekuji.

Kdyz uz jsem tam byl, narazil jsem take na clanek Tomase Richtera (http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10656) a noblesni odpoved Vladimira Jirouska (http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10660), oboji vrele doporucuji k precteni.

Z Tomasova clanku si dovoluji pretisknout odstavec na tema, kolik tech "noblesnich" advokatu za dobu sveho pusobeni v advokacii potkal:

"Bohužel, má empirická zkušenost se členy advokátní komory tuto teorii nepodporuje. Z bezmála dvacetileté zkušenosti s oborem usuzuji, že četnost noblesních bytostí je v něm zhruba stejná jako v obecné populaci; na jednoho noblesního advokáta připadá myslím jeden umaštěný alkoholik, jeden pozdě chodící lempl, jeden a půl nadutého naboba, jeden a půl zakázkového čaroděje druhé kategorie, jedna desetina skutečně nebezpečného manipulátora a sofistikovaného korupčníka, dva vystresovaní workoholici, jedna třetina žoviálního hulváta a konečně čtyři až pět běžných, poctivých řemeslníků, kteří se svou prací snaží slušně uživit a dělat ji tak kvalitně, jak jen to jde s ohledem na to, kolik je klient ochoten zaplatit."