pátek, prosince 14, 2012

Volba prezidenta ČR, aneb pražská losovačka

MV svým jednáním zpochybnilo a pokřivilo pseudonáhodný výběr petičních archů -- vzorků, z nichž se počítalo, jaké procento podpisů získaných prezidentskými kandidáty neplatí. Nerad bych, aby tato zásadní nekompetentnost zapadla. Proto tento post, vycházející ze zjištění Tomáše Peciny a článku Vladimíra Meiera.

Srhnutí: MV tvrdilo, že vzorek archů vybralo objektivní a ověřitelnou procedurou. Ve skutečnosti však MV výběr zkompromitovalo prvkem libovůle a neověřitelnosti.  MV svým nepředvídatelným zásahem změnilo archy zařazené do vzorků a nelze vyloučit (ledaže by MV chybovost přepočítalo na správných vzorcích, viz Poznámku 4 níže), že takovým způsobem, aby Dlouhý a Okamura (těsně) nedosáhli hranice 50 tisíc podpisů. České prezidentské volby nedosáhly standardu, na kterém při nakládání s náhodnými vzorky nutno trvat.

Podrobně: Kandidáti na prezidenta republiky měli získat aspoň 50 tisíc platných podpisů. K prokázání předložili MV příslušné petiční archy, které sami očíslovali od jedničky výše (resp. které byly takto očíslovány při předávání, tj. v době, kdy MV nemohlo o ne/platnosti jednotlivých podpisů nic vědět).  MV nebylo s to ověřit na každém z archů, kolik obsahuje neplatných podpisů. Proto MV vybralo ze všech archů dva vzorky archů po 8.500 podpisech. Tak například Vladimír Dlouhý odevzdal 6678 archů (viz str. 2 rozhodnutí MV) a z nich MV vybralo dva vzorky po přibližně 945 arších (tj. cca. 1890 archů celkem), jak plyne z celkového počtu 6678 archů, celkového počtu 59.165 podpisů (viz str. 2 rozhodnutí MV) průměrného počtu 9 podpisů na arch a podílu 8500/9.

Následně MV (s korekturou ze strany NSS, že správně se mají chybovosti obou vzorků průměrovat) spočítalo procento nesprávných podpisů na každém ze vzorků, tato procenta zprůměrovalo a o toto procento zkrátilo počet všech podpisů.  Tak u Vladimíra Dlouhého činila průměrná chybovost 17,3 % (chybovost prvního vzorku 16,24 %, druhého vzorku 18,36 %). Tedy se vychází z toho, že z 59.165 podpisů dodaných Vladimírem Dlouhým jich bylo jen 82,7 %, tj. 48.929 platných (viz str. 119 rozhodnutí MV, kde se však ještě chybovost obou vzorků nesprávně sčítá).

Podstatné je, jakých 1890 archů MV z celkového počtu 6678 archů vybralo. Pokud by vybralo 1890 archů nejméně chybových, mohlo se z nich dopočítat, řekněme, průměrné chybovosti 10 % a dospět k závěru, že Vladimír Dlouhý odevzdal 53.248 platných podpisů (= 90 % x 59.165, což převyšuje hranici 50 tisíc). Pokud by naopak vybralo 1890 archů nejvíce chybových, mohlo se z nich dopočítat, řekněme, průměrné chybovosti 20 % a dospět k závěru, že Vladimír Dlouhý odevzdal 47.332 podpisů (= 80 % x 59.165).

Aby bylo možné věřit tomu, že chybovost všech podpisů dobře odpovídá chybovosti vzorků (tj. že ze všech podpisů dodaných Vladimírem Dlouhým jich opravdu bylo cca. 17,3 % chybových), nutno vzorek vybrat náhodně. MV například mohlo do nějakého veřejně kontrolovatelného mega-sazka-stroje 6678 vzestupně číslovaných míčků a vylosovat 1890 z nich. MV použilo jiný přípustný způsob: generátor pseudonáhodných čísel (str. 27 rozhodnutí MV), tedy algoritmus, který na základě vstupních parametrů 11035115245, 2 na 31 a zejména 12345 vygeneroval posloupnost 1890 čísel v intervalu 1..6678 (ponechme stranou drobné nedostatky i to, že vstupní parametry byly nenáhodně zvoleny MV).

Čekali byste, že pokud pseudonáhodný generátor "vylosoval" např. archy č. 12, 156, 337, ..., bude se průměrná chybovost počítat právě z takto číslovaných archů. Avšak to MV neučinilo. Namísto toho archy svévolně přečíslovalo. Takže vylosovalo-li se např. číslo 12, nepočítala se chybovost z archu, který Vladimír Dlouhý odevzdal jako arch č. 12, ale například z archu č. 412, přičemž toto číslo 412 MV stanovilo svévolně a oznámilo je až po provedeném losování. S jistou nadsázkou (viz Poznámku 1 níže), postup MV je tak absurdní jako následující příklad:

V Sazce, před zraky televizního národa, vylosovali míčky č. 5, 7, 13, 31, 45 a 49. Sazka však tomu, kdo tato čísla vsadil, odmítla výhru vyplatit. Vysvětlila mu: Milý pane, je pravda, že jste natipoval čísla 5,7,13,31, 45 a 49. Je také pravda, že byly vylosovány míčky s přesně těmito čísly. Ale generální dneska na poradě řekl, že vylosovanému číslu 5 ve skutečnosti odpovídá dvanáctka, číslu 7 šestka, číslu 13 čtrnáctka, číslu 31 čtyřicítka, číslu 45 třicítka a číslu 49 trojka. Správná výherní posloupnost tedy zní 12, 6, 14, 40, 30, 3 a tu jste, jak uznáte, netipoval. Tak se nezlobte a nashledanou.

MV tak pseudonáhodný generátor čísel částečně vytunelovalo a ve výsledku do určité míry postupovalo tak, jako by rovnou přiznalo:

Vážení kandidáti na prezidenta, vážení občané České republiky. Je sice pravdou, že výběr archů mohl reálně ovlivnit, zda ten či onen kandidát přesáhl hranici 50.000 podpisů. Vždyť Vladimíru Dlouhému chybělo pouhých 2,14 % podpisů a Tomiu Okamurovi 2,28 % podpisů. Ale víte, jak jsme ten důležitý výběr, na kterém spočívá integrita celé prezidentské volby, dělali? No prostě tak, že jsme to nějak přeházeli. A fakt jsme u toho postupovali rovně a férově. Věřte nám.

Poznámka 1: Pro spravedlnost nutno přiznat, že MV přečíslovalo archy nikoli jeden po druhém, ale zpravidla po celých stovkách (navíc z každé stovky archů jich do kontrolního vzorku spadne cca. 30). To poněkud omezuje možnost manipulace. Tak mohu-li arch 1 přečíslovat na 155, arch 2 na 6070, arch 3 na jiné libovolné číslo..., pak mohu výběr zmanipulovat skutečně libovolně. Avšak mohu-li jen tolik, že např. z archů 1-100 učiním např. 501-600, z archů 101-200 např. 6001-6100, ..., pak jsou mé možnosti manipulace omezenější, byť stále podstatné. Podstatné i proto, že chybovost archů je velmi různorodá a k celkové chybovosti významně přispívají archy s 10 vadnými podpisy (tento počet vad na arch představoval u archů Vladimíra Dlouhého v 2. kontrolním vzorku maximum). Níže ukazuji, nakolik přispívají archy s 1, 2, 3, .. 10 chybnými podpisy k celkovému počtu chybných podpisů (po kliknutí se graf zvětší). To vše vypočteno z 2. kontrolního vzorku Vladimíra Dlouhého.

Poznámka 2: Náhodný výběr obecně považuji za dobrou metodu (ne však ke kontrole duplicit) a v tomto směru se mi líbí i majoritní stanovisko NSS, včetně komparativních poznámek (odst. 31 usnesení NSS). Avšak musí být zajištěno, že tento náhodný výběr je skutečně náhodný a ověřitelný. Opak je cestou do pekel, resp. k masivní volební manipulaci (které se kandidáti nemohou bránit). Netvrdím, že by MV vzorky skutečně manipulovalo (myšleno: vědomě vzorky přetřiďovalo tak, aby určitému kandidátovi uškodilo či pomohlo). Ale to není podstatné. Podstatné je, že tuto manipulaci nelze rozumně vyloučit.

Poznámka 3: Tento post není kritikou NSS, ani jeho majoritního stanoviska (to i disent je, myslím, radost číst). Okamura i Dlouhý totiž ve svých návrzích vytunelování náhodného výběru nenapadli. Dlouhý napadal jen skutečnosti, že: (a) MV chybovosti sčítalo a nikoli průměrovalo; a (b) MV nesprávně hodnotilo některé z odevzdaných podpisů jako neplatné (viz odst. 4 usnesení NSS). Okamura pak sice obecně vznesl námitku proti metodě náhodných vzorků, ale tuto námitku opomněl jakkoli konkretizovat (viz odst. 43 an. usnesení NSS). Předpokládám, že není úlohou NSS, aby z úřední povinnosti pročítal české weby a iniciativně hledal pochybení MV. To měli učinit kandidáti, resp. jejich právní zástupci.

Dodatek k poznámce 3 (reakce na Petera Brezinu): Lze argumentovat, že po kandidátech nelze požadovat, aby konkrétně namítli porušení náhodného výběru, zvláště vzhledem k tomu, jak krátkou lhůtu měli pro podání svých návrhů NSS: rozhodnutí MV byla vyvěšena 23.11., za doručené se považovala 26. 11. (§ 26 odst. 3) a během dalších 2 pracovních dnů, tj. do 28. 11., bylo nutné NSS podat návrh. Takové argumentaci bych ale rád oponoval:

(a) MV nutno přiznat, že ve svých rozhodnutích o odmítnutí registrace precizně popsalo algoritmus výběru. Kandidátům nic nebránilo během dostatečných 5 dnů (viz též bod (b) níže) tento algoritmus prověřit a vytvořit návrhový bod, že skutečný výběr archů tomuto algoritmu neodpovídá (kandidáti sice ještě nemohli znát důvod této odchylky, ale ten není pro dostatečnou konkretizaci návrhového bodu relevantní). Pokud to kandidáti opomněli a rozpor mezi deklarovaným algoritmem a skutečným výběrem nenamítli, jde to k jejich tíži.
(b) Na průběhu (a uskutečnění) voleb mají legitimní zájem nejen Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura, ale i ostatní kandidáti a všichni občané ČR. Tento zájem pak odůvodňuje zvýšené (avšak stále reálně splnitelné) nároky na účastníky řízení a jejich právní zástupce.
(c) Tomio Okamura mohl svůj zcela obecný návrhový bod proti proceduře náhodného výběru konkretizovat i po 28. 11., avšak neučinil tak. (Jakkoli doplňování nových bodů po lhůtě možné není, srov. § 71 odst. 2 SŘS, který se patrně analogicky vztáhne též na řízení ve věcech volebních, § 88 an. SŘS, judikatura připouští konkretizovat již uplatněný návrhový bod i později, srov. rozsudek NSS z 24.8.2008, č.j. 4 As 3/2008 - 85, odstavec 32.)

Poznámka 4: MV by mohlo však své selhání odčinit, a to tak, že by chybovost vzorků přepočítala, tentokrát na správných arších (zařazených, anebo nezařazených do vzorku dle číslování, jak byly archy odevzdány, a ne dle přečíslování MV). Co ale, kdyby po přepočítání počet platných hlasů u některého z kandidátů překročil 50.000 :)? Mimo to je otázkou, nakolik je ne/ověřitelnost náhodného výběru významná v poměru k ne/možnosti kandidátů přezkoumat, zda MV ověřilo podpisy správně, v souladu s údaji v neveřejných registrech.

P.S. Mohla by se Vám hodit stránka www.zakonyprolidi.cz (plná znění právních předpisů na webu).

40 komentářů:

Tomáš Pecina řekl(a)...

Skutečnost je ještě horší.

Dan Dočekal včera dohledal na ministerském webu smlouvu s HP, a podle všeho se zdá, že kompletní algorithmus byl zveřejněn několik týdnů před termínem pro odevzdání petičních archů. To znamená, že i kdyby MV algorithmus respektovalo, byla by volba nezákonná, protože kandidáti si mohli vypočítat, které archy budou ověřeny, a "slabé kusy" dát někam jinam.

Nevíte, kde má tento stát tlačítko RESET?

Jan Vaněk jr. řekl(a)...

"MV nebylo s to ověřit" je příliš silné tvrzení: jistě by s to bylo, s několikanásobnými náklady, ale nehodlalo to dělat, nejsouc k tomu nuceno volebním zákonem.

Idea zákonů pro lidi (aneb lacinější nápodoba ASPI zadarmo na webu) se mi též líbí, ale například už před šesti týdny jsem jim hlásil, že odrážky v § 1 původního znění zákona o mandeličkách jsou naprosto špatně a kusy chybí, obratem slíbili nápravu a pořád nic. Tak se bojím, aby nechyběl kus textu i někde, kde si toho nevšimnu.

Peter Brezina řekl(a)...

Celá ta kauza si (i z mé strany) zasluhuje mnohem větší pozornost, než jakou jsem ji momentálně schopen věnovat. Nicméně pokud by výsledkem této nehoráznosti (nazývat to šaškárnou mi už přijde nepřípadné) byla intenzivní diskuse o volebním soudnictví, bylo by to celé myslím v konečném důsledku prospěšné.
Teď oč mi jde: jak tady naznačil i Jenda, a jak to na několika místech probleskuje většinovým stanoviskem, v neprospěch stěžovatelů výrazně hrálo to, že neunesli břemeno tvrzení, tedy že manipulaci s náhodným výběrem ani netvrdili, natož že by ji prokázali (respektive TO ji tvrdil velice obecně). Vzhledem ke krátkosti lhůt, složitosti věci a nejasnosti ministerskeého postupu (to přečíslování myslím vyšlo najevo až poté, co Tomáš Pecina dostal z MV odpověď na svou otázku podle InfZ) se ale domnívám, že k tomu měl soud příhlédnout z vlastní iniciativy - jistý náznak v tomto smyslu se objevuje minimálně v disentu.
Byl by to nepochybně obrovský zásah do principů správního soudnictví, domnívám se ale, že by byl přiměřený závažnosti protiprávního konání, kterého se dopustilo MV. No a je právě otázka, zda by takový zásah byl vzhledem k tomu, že šlo o volební věc, tím spíše přípustný, nebo tím spíše nepřípustný. A dále, zda by v rozhodování o otázce vyjádřené v předešlé větě mělo sehrát roli, že šlo o přezkum registrace, nikoli výsledků voleb.

(Ve výše uvedeném vycházím částečně z toho, že kandidát (či jiný oprávněný subjekt) nemá možnost své podání doplnit mimo onu krátkou vymezenou lhůtu - mýlím se v tom?)

Jan Petrov řekl(a)...

Peter, díky moc za dobrou poznámku. Hloupě jsem si neuvědomil, že kandidáti ve lhůtě pro podání žaloby vážně nemohli vědět, co víme teď. Pokus o odpověď najdeš v novém předposledním odstavci postu.

Jan Petrov řekl(a)...

Jan Vaněk jr. Naopak, MV bylo volebním zákonem nuceno ověřovat jen vzorky. Resp. MV fakticky mohlo prověřit chybovost klidně i všech archů, avšak toto zjištění by, s ohledem na text zákona, nemělo bezprostřední význam. Mohlo by však představovat dobrý argument v navazujících soudních řízeních.

Peter Brezina řekl(a)...

(k doplněné protiargumentaci:)
obecně vzato se mi zdá, že Jendovy protiargumenty jsou validní, ale v této konkrétní situaci mám silné pochybnosti. Když to večer komentovali v ČT, odvolával tam Zdeněk Kühn i Aleš Gerloch (teda myslím že oba) na presumpci správnosti rozhodnutí orgánů veřejné moci. To si sice taky nemyslím, že je zrovna pro tuto situaci přiléhavý komentář, ale tady jde navíc o něco ještě jiného: nemusím presumovat, že to rozhodnutí je správné (a když proti němu brojím, tak tím spíš), ale asi je nutno presumovat alespoň tolik, že orgán veřejné moci ve svém rozhodnutí nelže. Což se tady zřejmě stalo. No a k té lži by možná měl volební soud přihlédnout z vlastní iniciativy, pokud v mezidobí vyplave na povrch. Opravdu si nemyslím, že lze stěžovatelům přičítat k tíži, že s odůvodněním rozhodnutí polemizovali a neodmítli jej prvoplánově jako vylhané...

Anonymní řekl(a)...

V SR našťastie existuje stabilná varianta "zákonov pre ľudí", a to je <a href="jaspi.justice.gov.sk>JASPI na webe Ministerstva spravodlivosti SR</a>.

Napriek tomu si však viem predstaviť pár vylepšení, najmä aby to ľudia aj čítali a tiež si nemyslím, že by to s právnym povedomím vyzeralo u nás lepšie ako v ČR, napr. medzi najbežnejšími predpismi by sanachádzala rekonštruovaná verzia Občianskeho zákonníka, Obchodného zákonníka, Občianskeho súdneho poriadku, Trestného zákona, Trestného poriadku a Správneho poriadku.

Tlačítko RESET sa nachádza jedine v čl. 23 Listiny. Ústavné orgány sa znemožnili a zákonné prostriedky zároveň nie sú účinné.

Ondrej Pivarči

Tomáš Pecina řekl(a)...

JP, vaše dodatečné poznámky ve mně evokují kousavou glosu, že by se mělo uzákonit povinné zastoupení žalobce mathematikem :-)

Vojtěch Kment řekl(a)...

Přidám odkaz na svůj páteční článek ve stejné věci:
Volby - Nevolby 4 : 3.

Článek je poloformální, částečně rešeršního charakteru.

Ze svých vlastních názorů uvedených na závěr článku bych asi uvedl, že lhůtu dvou pracovních dnů (byť fakticky 5 dnů) pro sestavení skutkových tvrzení do návrhu považuji za nedostatečnou.

Vojtěch Kment řekl(a)...

Ad T.P. 15.12.12 16:29
Návrh T.O. obsahoval návrh na ustanovení znalce nebo znaleckého ústavu pro přezkum matematických záležitostí. Majorita to odmítla. (body 8 a 54 usnesní T.O).

Christabel řekl(a)...

Dobrý den,
možná jsem nečetla pozorně nebo to špatně interpretuji, ale chtěla jsem se zeptat, v kterém stadiu celého procesu bylo provedeno přečíslování archů?

Totiž, pokud bylo provedeno po doručení archů ministerstvu, ale před kontrolou údajů, nemohlo jít o legitimní proceduru, která by právě bránila tomu, aby si kandidát podle předem známého algoritmu spočetl, který arch bude kontrolován?

Vzpomněla jsem si v této souvislosti na svou maturitní zkoušku - otázky jsme měli předem očíslovány, ale před vlastní zkouškou je komise přečíslovala. Takže i když maturant věděl, že umí např. čtyřku a neumí dvanáctku a i kdyby dokázal manipulovat s čísly tak, aby si vytáhl čtyřku, nebylo mu to nic platné - mohla to být kterákoliv z pětadvaceti otázek. Tedy to bylo opatření ve prospěch férovosti zkoušky.
Omlouvám se, pokud je tato otázka irelevantní, nestíhám sledovat vše, co se o problému napíše.

Jan Petrov řekl(a)...

TP: Vyšetřovací zásada je nebezpečná. Dává soudům moc a zakládá nerovnost mezi účastníky. Souhlasíte s tím, aby Dlouhý a Okamura postoupili, anebo nepostoupili podle toho, co zrovna soudci četli na webu? Resp. zda soudci zrovna měli náladu kandidátovi pomoci (přiznat, že něco četli), anebo ne (nepřiznat to)? (Soudní spravedlnost je z povahy spíše procedurální než všeobjímajícně květinková; samozřejmě procedurální forma musí být reálně efektivní, ne jen pouhá fasáda.)

Předpokládám (P1), že byste souhlasil: ÚS může pro defekt náhodného výběru ústavní stížnosti vyhovět, jen pokud stěžovatel tento defekt namítne. To ale mohl učinit již u NSS. Chcete-li tedy (za P1), aby ÚS volby pro defekt náhodného výběru zrušil, pak nutně musíte napadnout též přílišnou krátkost lhůty, ve které kandidáti mohli podat svůj návrh NSS.

Ale: Tomio Okamura mohl svou námitku konkretizovat i po 28.11. Vladimír Dlouhý mohl zkusit svůj žalobní bod doplnit i po 28.11. (pak by NSS mohl podat ústavně konformní výklad, že se pravidlo § 71 odst. 2 SŘS na řízení dle § 89 SŘS nevztahuje, resp. vztahuje omezeně). Proč dovolit kandidátům, aby si schovali karty až před ÚS? Přílišná lehkost souhlasu s tím, aby ÚS zrušil volby, a to i poté, kdy jsou známy jejich výsledky... Jak dlouhou lhůtu byste tedy kandidátům k ověření algoritmu dal (shodneme-li se na tom, že to stejně někdy musí provést)?

PB: Na tom něco je, ale správní úřady mohou lhát leckomu, a přesto mu jen proto nevzniká právo na ex-offo přezkum. Proč privilegovat prezidentského kandidáta před daňovým poplatníkem či stavebníkem? (V případech vymezených v § 114 odst. 1 SŘS připadá v úvahu obnova řízení, avšak za předpokladu, že účastník bez své viny nemohl rozhodující skutečnosti či důkazy uvést v původním řízení.)

VK: Vyšší chybovost druhého vzorku byla dána následujícím: ukázal-li se při kontrole na druhém vzorku některý podpis duplicitní k podpisu na vzorku prvním, přičetla se tato duplicita jako chyba ke vzorku druhému. Zejména ale není rozhodující, zda T.O. navrhl přezkum znaleckým ústavem. Podstatné je, zda (a jakou) T.O. napadl vadu.

Christabel: Ve Vašem případě se nejprve oznámilo přetřídění a pak se losovalo; maturitní komise nemohla ze své vůle ovlivnit, kdo dostane jakou otázku. Naproti tomu MV napřed losovalo (oznámilo algoritmus) a pak oznámilo přetřídění; MV tak mohlo oznámit takové přetřídění, aby se trefilo do "vhodných" vylosovaných čísel. Přitom přetřídění zřejmě mohlo mít na přetřídění podstatný vliv.

Jan Petrov řekl(a)...

Tohle je, myslím, důležité (viz Poznámku 4 vloženou na konec): MV by mohlo chybovost podpisů přepočítat. Stačí k vylosovaným číslům přiřadit archy dle číslování při odevzdání, ne dle přečíslování. A pak zjistit průměrnou chybovost na těchto arších.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad JP:

To je několik otázek najednou, a IMHO nijak jednoduchých.

A. Je ve věcech registrace přezkumná pravomoc NSS omezena rozsahem žalobních (stížních) bodů?

Podle mne nikoli, protože pro tento typ řízení neplatí obdoba § 75 odst. 2 SŘS. Legitimní je ale i opačný názor.

B. Může/musí NSS přihlížet ke skutečnostem, které vyšly najevo až po podání volební stížnosti (neboli, jak půvabně píše Klára Samková, "domáhání se"), bez ohledu na to, odkud se o nich dozvěděl?

Protože neplatí ani obdoba § 75 odst. 1 SŘS, měl by soud tyto nové skutečnosti zohlednit. I zde se dá ovšem argumentovat opačně.

C. Je lhůta dvou/pěti dnů dostatečná?

V případě, že na první otázku odpovíme kladně, pak patrně nikoli. V této lhůtě není v lidských silách rozhodnutí podrobit takové analyse, která by umožnila formulovat volební stížnost vyčerpávajícím způsobem, mj. není možné nechat zpracovat znalecký posudek na správnost konstrukce a/nebo aplikace výběrového algorithmu. Na místě by byla lhůta nejméně dvou týdnů, jako pro kasační stížnost, optimálně dvou měsíců, jako u správní žaloby proti rozhodnutí.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad Chris:

Vnitro tvrdí, že přetřídění provedlo mezi první a druhou kontrolou, neumí to nicméně prokázat (a jediným přesvědčivým důkazem, že nedošlo k podvodu, by bylo u kritických třech kandidátů dodatečně překontrolovat i zbývající archy a publikovat výsledky).

Princip je tu zcela jiný než u vaší maturity: volební procedury jsou pro demokracii tak důležité, že nelze připustit ani stín pochybnosti o tom, že byly skutečně dodrženy, a pokud ne, má to jasné konsekvence (v krajním případě i neplatnost voleb). Zde procedura prokazatelně dodržena nebyla, a mnozí, včetně majority u NSS, se tváří, že se vlastně nic nestalo, hlavně že budeme mít volby: vždyť vlastně o nic nejde, no ne?

Jan Petrov řekl(a)...

Oprava: přetřídění mohlo mít na výsledek podstatný vliv.

Jan Petrov řekl(a)...

Vojtěch Kment: Ve své reakci na Váš postřeh (můj koment z 16.12.12 2:18) jsem se spletl. V druhém vzorku Tomia Okamury byly systematicky vyšší téměř všechny druhy chyb, nejenom duplicity. Srov. doplnění postu pana Meiera.

Diskrepance mezi některými zjištěními na prvním a druhém vzorku mi připadají divné, ale napřed si udělám exaktnější analýzu, nakolik se stalo něco nepravděpodobného.

Christabel řekl(a)...

Děkuji za odpovědi.
Za sebe bych nespatřovala problém v tom, kdyby byly archy ze strany ministerstva přečíslovány poté, co byly ministerstvu doručeny, ještě předtím, než se s nimi jakkoliv pracovalo (= mohly být identifikovány např. archy s evidentně pochybnými údaji).
V tom bych viděla naopak opatření proti možné manipulaci ze strany samotných kandidátů (viz výše).
O takovém přečíslování by však měl být pořízen minimálně nějaký protokol.

Souhlasím s tím, že nelze připustit pochybnosti o dodržování volebních procedur.
Pokud však hovoříme o dodržení procedur - jaké procedury máme v tomto případě na mysli? Zákonné?

Pochopitelně se mi postup, který zakládá tak mnoho nejasností a pochybností, také nelíbí, nicméně mám dojem, že někteří komentátoři požadují po ministerstvu v otázce kontroly podpisových archů mnohem více, než sám zákon.

(Sama zastávám názor, že celé to divadlo je zbytečné, pokud se neověřuje přímo podpis petenta - a ten se neověřuje. Takto to vypadá jako soutěž o to, kdo případně opíše aktuálnější databázi osobních údajů. Naopak nechápu, proč vyřazovat občany, kteří uvedli faktické namísto trvalého bydliště, pokud jde jinak o existující občany, kteří projevili vůli podpořit nominaci toho kterého kandidáta. Uvést faktické bydliště je logické, protože logický postup ověření správnosti podpisu by byl, kdyby se ministerští úředníci došli dotyčného zeptat, zda to opravdu podepsal.)

Anonymní řekl(a)...

Co se pokazit muze,to se zcela jiste pokazi..u nas plati dvojnasobne..((

Vojtěch Kment řekl(a)...

Ad JP:
vycházím především z čl. 36 Listiny a z čl. 6 Evropské úmluvy. V nich je zakotven soudní přezkum "v přiměřené lhůtě" (je tím rozuměna asi především doba trvání řízení, ale požadavek lze vztáhnout i na lhůty řízení předcházející). Lhůtu 2/5 dnů pro daný merit nepovažuji za přiměřenou, zejména pro možnost přesného namítání všech skutkových vad. Pochopitelně, že doktorka Samková si mohla připravit své námitky ve své věci, výhradně právního charakteru, dostatečně včas předem. U návrhu T.O. pak ohledně skutkových vad použila "brokovnici" místo "kulovnice". Vy požadujete tu kulovnici, o což ve světle samotného SŘS asi může být právní argumentace, a nevylučuji, že i můžete mít pravdu. Pokud ale budete při lhůtě 2 dnů trvat na přezkumu pouze naprosto přesně vyspecifikovaných namítaných vad, tak IMO jste v rozporu s výše uvedenými LP dokumenty. Jiná věc je, že i kdyby se NSS rozhodl věc přezkoumat úplně, tak to ve lhůtě 15 dnů asi ani on nemohl stihnout. Což minorita i dle mne adekvátně označila za pouhé předstírání poskytnutí soudní ochrany ve formálním smyslu.

Do této nemožné situace ovšem NSS přivedl zákonodárce.

Souhlasím s TP v 16.12.12 3:37, s tou výhradou za sebe, že jsem podrobně vztah SŘS k provedenému řízení neanalyzoval, nemám na to hotový právní názor.

Ohledně vhodnosti "přizvání matematiků" ať již k návrhu nebo soudem. Celá věc má v sobě inherentně řadu matematických záludností. Pokud nemáte takové znalosti dost čirou náhodou v sobě a jste "ryzí právník" (tj. matematikou málo dotčený, podotýkám, že jsem na právnické fakultě zažil i přednášejícího, který studentům diktoval /sic/ vzorečky a přitom pravil, že pravděpodobnost hození lichého čísla na kostce je jedna třetina), tak si ani nutně neuvědomíte, že je potřebujete. Typicky nabydete dojmu, že "něco můžete zanedbat". Chápu, že během 15 dnů by se těžko se znalcem něco stihlo interaktivně probrat, ale takto usnesení majority NSS obsahuje i nepodložená tvrzení, o nichž se to teprve ukáže.

Prof. Přibáň včera v ot.V.Moravce upozorňoval na chybějící expertní prvek v českém prostředí, a to obecně.

Ad Christabel:
Trvalé bydliště se vyžadovalo, protože to je požadavek prováděcího zákona č. 275/2012. Na druhé straně, samotné MV vydalo "vzor petice" pro kandidáty na svých webových stránkách, které žádnou indikaci potřeby vyplnit trvalé bydliště podepisujícím neindikuje. Další připojené instrukce jsou již správné, ale pokud nějaký kandidát nebo jeho pracovníci použili formulář vnitra, nebo se jím inspirovali, tak si zle naběhli.

Všem:
Náhodnost generátoru a z toho vyplývajících voleb údajů k ověřování je naprosto podstatná, stejně jako dodržení určitých postupů pro zpracování vzorků. Četl jsem poslední článek Python pro dnešní večer p. Peciny o možném vlivu "přerovnání po stovkách", se kterým se hravě dosáhl na 52 tisíc hlasů s tím, že to pochopitelně lze i naopak. Osobně se nedomnívám, že by někdo na MV byl schopen provést takovéto přerovnání exaktně (tj. tou metodou jako p. Pecina), protože by již předem musel vědět, který údaj bude/nebude platný, tj. provést celou kontrolu všech archů napřed, což by se asi těžko utajilo. Ale je pochopitelně možné, že někdo si řekl - tady jsou podezřele vypadající archy, tak je do kontroly nějak zařadím. Čímž je to celé ale v loji. Právně hned v několika ohledech, statisticky taky.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad VK:

Na thema vhodné střelné zbraně pro podání soudu mívám časté diskuse s advokáty, s nimiž spolupracuji. Já jsem stoupencem methody "odstřelovací pušky", proto jsou má podání extremně krátká, oni by občas raději brokovnici, případně kaťuše, na což já odpovídám, že zřejmě s Werichem předpokládají: "To je blbý, to se ujme!".

Kontrola všech podpisů je samozřejmým předpokladem "přerovnávacího podvodu", ale protože se archy skenovaly, nemyslím si, že by ji nebylo možné utajit, zejména existují-li off-line kopie CEO, podle nichž by se dalo postupovat. Pracnost je značná, ale nikoli extremní: pro 60 tisíc podpisů a 0,5 minuty na kus vychází 500 pracovních hodin. Kromě toho, jak to bylo organisováno, není nikde záruka, že kontrolu nezaplatil daňový poplatník.

I když se spíš kloním k názoru, stejně jako vy, že "na tohle ministerstvo nemá" (intelektuálně), nelze pominout, že právě tento druh podvodu je zároveň velmi efektivní a obtížně odhalitelný.

Vojtěch Kment řekl(a)...

Jak jsem až nyní zaznamenal, tak je třeba navíc podotknout, že MV přerovnalo archy před zařazením do náhodného algoritmu u každého kandidáta JINAK!

Použité vstupní pořadí archů:
10 (prefix prvního kandidáta)
300-400
001-100
401-700
801-900
...

11 (prefix dalšího kandidáta)
001-100
1501-1600
101-1500
1601- ...

Podle souboru vsechny1.pdf zmíněného na stránce článku p. Peciny Ministerstvo vnitra nezákonně manipulovalo s petičními archy.

Jan Vučka řekl(a)...

Věc má více zajímavých rovin. Jak to bylo třeba s mezirezortním připomínkovým řízením? Bylo nějaké u návrhu zákona? Možná je to jen tím, že nepracuji s eklep.vlada.cz pravidelně, ale nemohu najít výstup připomínkového řízení k zákonu, pouze k vyhlášce. Pomůže mi někdo šikovnější?

Anonymní řekl(a)...

Četl jsem včera rozhodnutí ve věci T. Okamury a v disentu mě zaujala úvaha o vhodnosti hranice 3% zakládající premisu správnosti či naopak nesprávnosti všech ostatních hlasů.

Dovedeno ad absurdum, jsou tedy možné (teoreticky, statisticky patrně nikoliv) následující situace:

Kandidát odevzdá petiční archy s 54.450 podpisy.

1) V prvním osmiapůltisícovém kontrolním vzorku bude zjištěno 50% neplatných podpisů (tj. 4.250).
V druhém osmiapůltisícovém vzorku budou 2% neplatných podpisů (tj. 170).
Celkem se tedy kandidátovi v souladu se zákonem odečte 4.420 neplatných hlasů, čímž mu zůstane krásných 50.030 platných hlasů. K průměrné 26% chybovosti podpisů se nepřihlédne.

2) Pokud by ale naopak byla zjištěná chybovost prvního vzorku 28% (tj. 2.380 podpisů) a chybovost druhého vzorku 24% (tj. 2.040 podpisů), bylo rovněž celkem odhaleno 4.420 neplatných podpisů, ale kandidátovi se odečte 26% všech podpisů (tj. 13.117). Tím se kandidát dostane na 37.333 hlasů a prezidentem se nikdy nestane.

V obou případech je průměrná chybovost vzorků stejná, ale pouze ve druhé případě vede k vyřazení kandidáta. Kandidátům se tak měří podstatně odlišným metrem, což nepovažuji za vhodné.

Jan Alt

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad JA: Co jste popsal, je statisticky prakticky nemožné. Chybovost vzorků se při náhodném výběru nikdy nemůže takto drasticky lišit. Bez ohledu na to, že presumovat v některých případech správnost všech ostatních "podpisů" je opravdu jedním z důvodů neústavnosti prováděcího zákona.

Anonymní řekl(a)...

Teď se mi asi nepovedlo odeslat komentář. Pokud se to podařilo a komentář by se objevil duplicitně, prosím o smazání libovolného z nich.
Je mi jasné, že uvedený příklad je statisticky nemožný, což jsem i předesílal v jeho úvodu. Chtěl jsem, aby na větších číslech lépe vynikla nevhodnost právní úpravy.
Téhož výsledku lze docílit i s čísly nižšími a statisticky věrohodnějšími.
Kandidát dodá 51.000 podpisů.
1) V prvním vzorku jsou neplatná 4% (340 podpisů), v druhém 2% (170 podpisů). Při průměrné chybovosti 3% odečtu 510 podpisů a kandidátovi zůstává postačujících 50.490 podpisů.
2) V prvním vzorku jsou neplatná 3% podpisů (255 podpisů), v druhém rovněž 3% (255 podpisů). Při téže chybovosti (3%, 510 podpisů) ovšem tentokrát odečítám 3% ze všech dodaných podpisů, tj. 1.530 podpisů. Tedy třikrát tolik. Navíc to mého jednapadesáti tisícipodpisového kandidáta vyřadí, neboť mu zůstane pouhých 49.470 podpisů.
Jan Alt

Guy Peters řekl(a)...

Osnova volebního zákona v eKLEPu. Ale upozorňuji na to, že jde o vládní intranet, takže musíte mít login a heslo.

OFF TOPIC: Když je tady pořád to nesmyslné moderování, opravdu by nešla vypnout alespoň ta příšerná CAPTCHA? Prosím.

Vojtěch Kment řekl(a)...

Nějak nemohu spát.

Ad JA:
jste mužem disentu. Přečtěte si body jeho odůvodnění č. 41 až 48, které vrcholí prakticky Vaším vlastním závěrem v Usnesení Vol 11/2012 na jeho stránkách 22-23/27.

Protiargumentem majority by zde mohlo být to, že se pod 3 % nedostal vůbec nikdo, takže v daném případě potenciální nerovnost mezi kandidáty nevznikla.

Argument disentu bych pak spíše podal tak, že systematickým výkladem uvedených norem nelze dojít k žádnému celkovému souladnému rozumnému výkladu, ergo nelze rozumně vykládat ani dílčí normu. Což ale také může mít ústavní konotace.

Obecně:
Jinak jsem sepsal další blog post Volba prezidenta v úzkých, jehož 90% shrnuje zde probírané téma z mého pohledu, pro obecnější čtenářstvo. Zhruba 10% článku na jeho závěru se týká dosud neprobírané problematiky (ne)přesvědčivosti přezkumu NSS činnosti MV při jeho kontrole údajů petic vůči registrům.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad Guy Peters: nemaje login a heslo, je mi to platné jak mrtvému zimník.
(když tak mi to napište na můj soukromý mail, který jistě snadno opatříte)
Jak to bylo s připomínkovým řízením? Bylo? Kde je zpráva? Podivností v zákoně jsem si všiml ještě předtím, než propukla sčítací aféra a chvíli jsem na text němě zíral, než jsem dospěl k nějakému použitelnému výkladu. On na to nikdo nepoukázal v připomínkovém řízení? Jak se s připomínkami vypořádalo MV? Tento dokument bych velice rád viděl.

kocour řekl(a)...

Jan Vučka:

Když se mi ozvete na Jmeno.Příjmení na hrad.cz, tak Vám to pošlu. Je to hotový zákon, není tam co tajit, každý by na ty připomínky měl nárok podle 106 ...

P.H.

R. Janda řekl(a)...

Tak zprávy se zpožděním rozštěkaly hlídací psy. Článek pana Kmenty dnes vyšel na Neviditelném psu, a před chvíli vyšel tento článek na iDnes:
http://zpravy.idnes.cz/vzorce-davaji-navod-prezidentskym-kandidatum-f4p-/domaci.aspx?c=A121220_083328_domaci_hv

Vojtěch Kment řekl(a)...

Ad R.J. 20.12.12 10:34 a ad T.P. 14.12.12 15:22
Tak oficiální média zatím opakují zprávu Črozhlasu: Vnitro dalo prezidentským kandidátům předem návod, jak vyzrát na petiční systém (...ministerstvo šlo náhodě naproti...) a jsou tak asi o 6 dnů za prvním příspěvkem p. Peciny z počátku tohoto blogu. Časem třeba pochopí i obsah vlastního článku, který je v zásadě o krok dál.

Ad R.J. 20.12.12 10:34
Děkuji Vám za mou citaci. Zdvořile si dovolím upozornit, že mé příjmení je Kment a nikoli Kmenta, jaké má např. jeden investigativní novinář. V druhém pádě tedy je v mém případě "článek Kmenta", zatímco u jiného autora s příjmením Kmenta by to skutečně bylo "článek Kmenty". Žádného pana Kmentu ani neznám, zatímco nějaké Kmenty ano. Ale děkuji za citaci.

Vojtěch Kment řekl(a)...

MV reaguje tiskovou zprávou na výše uvedenou realaci rozhlasu
Prezidentští kandidáti nemohli vědět, které petiční archy s podpisy Ministerstvo vnitra zkontroluje
.

Z hlediska tohoto článku J. Petrova ovšem žádný vývoj není.

Guy Peters řekl(a)...

Abych se přiznal, Váš e-mail jsem nenašel, ale již jste zřejmě kontaktoval Kocoura. Kdybyste chtěl ještě kontaktovat mne, tak můj e-mail je uveden na mých webovských stránkách.

R. Janda řekl(a)...

Ad Vojtěch Kment: mea culpa, omlouvám se. Měl jsem ošklivé tušení, že něco píšu špatně, ale nedal jsem se.

Jan Vučka řekl(a)...

Díky laskovosti jednoho kolegy jsem získal text, který šel do mezirezortního připomínkového řízení:

§ 23
VARIANTA I
5) Ministerstvo vnitra ověří správnost údajů na peticích namátkově na náhodně vybraném vzorku údajů u 8 500 občanů podepsaných na každé petici. Zjistí-li nesprávné údaje u více jak 1% podepsaných občanů, provede kontrolu u dalšího vzorku stejného rozsahu. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje
a) chybovost u více jak 1% občanů podepsaných na petici, je toto zjištění důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny,
b) chybovost u méně jak 1% občanů podepsaných na petici, nezapočítá Ministerstvo vnitra tyto občany do celkového počtu; důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny je toto zjištění v případě, kdy po odečtení nesprávných údajů z obou ověřovaných vzorků je občanů podepsaných na petici méně než požadovaných 50 000.
VARIANTA II
(5) Petici předloží navrhující občan v podobě listinné a s výjimkou podpisů v podobě elektronické ve formě datového souboru ve formátu stanoveném v prováděcím předpise. Ministerstvo vnitra porovná namátkově na náhodně vybraném vzorku totožnost údajů na obou peticích a ověří správnost i úplnost všech údajů na petici předložené v elektronické podobě. Občané, u nichž bylo zjištěno nesprávné vyplnění údajů, se do celkového počtu občanů podepsaných na petici podle odstavce 4 nezapočítají; nezapočítávají se ani občané, ohledně jejichž údajů bylo při namátkovém porovnání zjištěno, že nejsou na obou peticích totožné.


Stále tedy není známo, jak přesně se v zákoně ocitla ona neslavná pasáž. Vnese někdo do problému více světla?

Peter Brezina řekl(a)...

variantě II jaksi nerozumím (přijde mi to jako alternativní znění onoho ustanovení z úplně jiného návrhu zákona), varianta I je důkazem, že MV mělo záměr ty volby zlikvidovat od samého počátku...

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

mohl by mi zde prosím někdo erudovaný odpovědět na otázku, jak je vůbec možné počítat potřebný počet podpisů pro presidentského kandidáta statistickou metodou? Byl přeci stanoven minimální počet 50tis. podpisů a MV provedlo jen jakýsi statistický průzkum či spíše odhad pomocí statistické metody, zda byl tento počet u jednotlivých kandidátů splněn. Výsledné počty MV tedy jsou jen odhad. Statistická metoda přeci vůbec nemůže dát zcela jistou odpověď na otázku, zda kandidát dosáhl předepsaného počtu podpisů. Spojovat statistickou metodu s volbami nebo peticemi mi přijde zcela skandální. Bude se třeba v budoucnu tato metoda uplatňovat třeba při volbách do PS ČR? Když má být něco exaktně sečteno jak je možné uplatňovat statistickou metodu? Mohl bych například takto platit pokutu? A o tom zda jsem příslušnou částku složil by rozhodla statistická metoda vzorku předložených bankovek ? Když bych měl štěstí mohl bych zřejmě i ušetřit. Je jasné, že toto je zcela absurdní situace, ale jak je možné takto postupovat při volbě hlavy státu? Zaráží mne, že zde padá mnoho argumentů, ale nikoho vůbec nezaráží metoda zkoumání potřebného počtu hlasů, která je ve skutečnosti jen odhad. Děkuji za odpověď!

Anonymní řekl(a)...

statistika umí to, že z náhodného výběru lze za jistých podmínek usuzovat na celý soubor s předem známou pravděpodobností.

Michal Šimek

Pavel Gardavský / zakonyprolidi.cz řekl(a)...

Dovolte prosím (byť patrně s "křížkem po funuse") krátkou reflexi na komentář "Jan Vaněk jr. řekl(a)... 14.12.12 19:52".

Web zakonyprolidi.cz byl spuštěn v polovině roku 2011. Jeden a půl roku byl v hlavičce štítek "beta". V rámci "beta období" jsme zlepšovali funkce a zlepšovali data. Zlepšení jsme průběžně popisovali do http://www.zakonyprolidi.cz/blog.

A ano, pan Jan Vaněk jr. adresoval jeden z problémů "beta období" - občasné vadné seskládání vyhlášených znění předpisů, ke kterému mohlo dojít, když např. byly posouvány účinnosti některých ustanovení ještě před tím než právní předpis jako celek nabyl účinnosti. Týkalo se to jen vyhlášených znění, tj. konsolidovaná znění v tomto ohledu byla v pořádku vždy.

O cca 5. ledna je štítek "beta" pryč a s ním i u všech předpisů problém popsaný panem Vaňkem jr. na příkladě vyhlášeného znění 95/1995 Sb. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-87/zneni-0).

Z výše uvedeného také vyplývá, že znění právních předpisů nejsou pro zakonyprolidi.cz statické, ale že se seskládávají z fragmentů jednotlivých ustanovení v podstatě reálném čase . To přináší různé typy výhod. Pokud by byl zájem, mohu se o nich rozpepsat více.