středa 28. listopadu 2012

Protekcionismus vs konkurence

Soutěžní právo vychází z ekonomického názoru, že fungující hospodářská soutěž je pro společnost prospěšná. Cílem spotřebitelů je získat výrobky (služby) za co nejnižší ceny, v co nejvyšší kvalitě, a v co největším výběru. Nejvhodnějsím ekonomickým systémem pro zajištění tohoto cíle, jak ukázal i historický vývoj, je tržní ekonomika. I čtyřicetiletá zkušenost Československa ukázala neefektivnost jinéh alternativního systému, a to centrálně plánované ekonomiky.

Mezi hlavní pilíře tržní ekonomiky patří fungující hospodářská soutěž a volný obchod mezi zeměmi. Na tyto skutečnosti se mnohdy pozapomíná a státní intervence někdy mají, pod záštitou různých argumentů, tendenci potlačovat konkurenci a vytvářet bariéry vstupu na trh, což vede k neefektivitě a je v důsledku k újmě spotřebitelů.

Narazil jsem dnes na včerejší projev místopředsedy Evropské komise Siima Kallase na summitu Bruselu k dopravě, který byl pro mě milým překvapením.[1] Kallas v projevu uvádí, že sleduje jak sílí názory, že tržní ekonomika je problém, nikoliv řešení. Upozorňuje, že takové názory jsou nebezpečné a v důsledku vedou ke snížení konkurenceschopnosti a zvýšení nezaměstnanosti. Zdůrazňuje, že je naopak potřeba méně státních intervencí a odstraňovat bariéry vstupu na trh, ať již technické, administrativní nebo regulatorní, aby byl vytvořen prostor pro fungování tržních sil a realizaci inovací. Kallas je původem z Estonska a v projevu upozorňuje i na svoji neblahou zkušenost z období fungování centrálně plánované ekonomiky v Sovětském svazu.

V projevu se zaměřil na oblast dopravy, které byl summit věnován a upozornil na překážky vstupu na trh, které v Evropě existují v sektoru železniční přepravy, silniční přepravy a lodní přepravy. V případě železniční přepravy Kallas upozornil na fenomén existence specifických šedých struktur a propojení železničních inkumbentů na politické a lobbystické struktury.

Železniční sektor je dobrým příkladem situace, kdy mají národní státy tendenci chránit „tzv. národní šampióny“. Vzpomínám si, když se v České republice poměrně nedávno řešila a diskutovala otázka uzavření dlouhodobé smlouvy mezi státem a společností České dráhy a její dopad na možnost vstupu nových přepravců na trh železniční přepravy osob. Problematika železniční přepravy jistě není jednoduchá a má mnoho specifik, ve kterých je potřeba se orientovat. Vstup nových železničních přepravců na relaci Praha-Ostrava je však učebnicovou ukázkou toho, proč je konkurence dobrá a ve prospěch spotřebitelů. Po vstupu nových přepravců na trh došlo k podstatnému snížení cen, rozšíření výběru pro cestující a zlepšení kvality přepravy.[2] Dosavadního inkumbenta na trhu přinutila po mnoha letech k podstatné změně chování až „hrozba“ konkurence. Na mnoha jiných relacích však podmínky přepravy podobné těm stávajícím na relaci Praha-Ostrava běžné nejsou. Například na relaci Praha-Zlín rychlé a komfortní vlaky s příslušnými službami (občerstvení, zásuvky, připojení na internet) dostupné nejsou.[3] Nový přepravce by na trh zřejmě vstoupil, avšak rychlíky inkumbenta jsou dotovány, což působí jako překážka vstupu na trh.

Projev Sima Kallase je mi sympatický i proto, že v současnosti zaznívají hlasy pro větší státní intervenci a regulaci. V tomto kontextu považuji za důležitou roli soutěžních institucí, které by neměly působit jen ex post, ale měli by prostřednictvím své činnosti ex ante usilovat o rozvíjení konkurenčního prostředí a upozorňovat na vytváření bariér vstupu na trh, ať již technických, administrativních či regulatorních. Součástí legislativy a státních opatření, které omezují nebo mohou omezovat konkurenční prostředí by mělo být vyhodnocení důvodů pro takové omezení, v čem spočívá efektivnost zavedeného opatření a zda nelze daný problém řešit jiným alternativním způsobem bez nutnosti omezení hospodářské soutěže na trhu. Pokud takové vyhodnocení neexistuje, měly by být soutěžní instituce první v řadě, kdo se na obranu konkurenčního prostředí hlasitě ozvou a takové vyhodnocení budou vyžadovat.

--------------------------------------------------------------------------------

[1] http://www.europolitics.info/pdf/gratuit_en/325308-en.pdf
[2] Viz např. http://ekonomika.idnes.cz/porovnani-vlaku-z-prahy-do-ostravy-du5-/ekonomika.aspx?c=A121115_200452_ekonomika_top
[3] Viz např. aktuální zpráva na http://ekonomika.idnes.cz/pendolino-regiojet-ani-leo-express-ze-zlina-nepojedou-pp0-/eko-doprava.aspx?c=A121127_1859695_zlin-zpravy_ras

Žádné komentáře: