středa 17. října 2012

Markéta Trimble: Inovace v americkém právnickém vzdělávání

Právnické školství v USA ovládl názor, že současný model právnického vzdělávání neodpovídá potřebám praxe a musí být změněn, a tak americké právnické fakulty hledají způsoby, jak inovovat právnické vzdělávání. Hledání nových přístupů je však omezeno určitým sebezahleděním, které brání konstruktivnímu pohledu do zahraničí a poučení ze zahraničních systémů. A tak se nelze divit, že mnohá vylepšení, která by se dala vyvodit z praxe v zahraničí, jsou v USA prezentována jako pozoruhodné inovace.

Americký systém právnického vzdělávání, který spočívá ve tříletém doktorandském studiu, je mnohými americkými akademiky považován za nejlepší na světě. Studenti absolvují nejprve čtyřleté bakalářské studium a teprve pak nastupují na právnickou fakultu. Bezprostředně po absolvování fakulty mohou studenti složit advokátní zkoušku a po složení advokátního slibu mohou rovnou nastoupit do praxe jako advokáti. Za výhodu je mimo jiné považováno to, že studenti mají kromě právnického vzdělání díky bakalářskému studiu také vzdělání v dalším oboru, což může být přínosné v jejich právnické praxi. Jako na důkaz kvality amerického právnického vzdělávání je poukazováno na to, že v některých zemích (v Číně, Japonsku a Austrálii) byl model výhradně doktorandského právnického studia (bez předchozího magisterského právnického programu) převzat – alespoň na některých fakultách (viz článek zde).

Není však sporu o tom, že americké právnické vzdělávání prodělává těžké chvíle. Pracovní trh přišel o mnoho míst pro absolventy (viz článek zde) a počet uchazečů o studium se dramaticky snižuje (v roce 2012 klesl počet přihlášek o 13,7 % v porovnání s rokem 2011 – viz článek zde). Školné se zvyšuje, studenti se čím dál více zadlužují a čím dál méně si mohou dovolit přijímat méně placená zaměstnání. Přitom potřeba právníků neupadá – jen je to potřeba mezi lidmi, kteří si nemohou právníky za ceny advokátních kanceláří dovolit. Advokátní kanceláře již odmítají najímat absolventy s tím, že je první dva až tři roky budou zacvičovat. Místo toho advokátní firmy požadují, aby právnické fakulty dodávaly „hotové“ právníky. Tlak je tak zejména na rozšíření vzdělávání v praktických schopnostech (viz např. článek zde).

Zatímco potřeba nějak inovovat právnické vzdělávání se zdá být v USA obecně akceptována, přesvědčení, že americký systém právnického vzdělávání je přese všechnu kritiku stejně ten nejlepší systém na světě, vede k závěru, že tento systém se nemůže nic přínosného naučit od jiných systémů. Ve své snaze po inovaci je tak odkázán na vlastní tvořivost. Příklady nově objevených vylepšení však leckdy překvapí tím, jak se podobají praxi jiných systémů. Na právnické fakultě University of Virginia se například ukázalo, že místo tradiční americké právnické výuky v interaktivních hodinách může být efektivnější nejprve studentům materii přednést v rámci přednášky, a teprve poté ji prodiskutovat v menších skupinách v seminářích. Co tento přístup odlišuje od toho, co známe z evropských fakult, je to, že přednášky jsou studentům poskytovány na internetu a že počítače jsou dále využívány ve výuce během seminářů (viz článek zde). Hastings College of the Law, fakulta, která patří k University of California, se rozhodla, že nabídne svým nezaměstnaným absolventům možnost získat praxi v předem dohodnutých místech, která budou vytvořena u zaměstnavatelů na základě principu dva absolventi za jeden plat. Zaměstnavatel tak za plat, který by za normálních okolností platil čerstvému absolventovi, získá absolventy dva. Zaměstnavatelé jsou fakultou vybíráni tak, aby absolventům skutečně poskytli dostatečnou praxi. Tím tak Hastings vytváří vlastně systém koncipientů – opět něco, co evropské právníky stěží překvapí.

Pokud se tak tedy snad dá v tuto chvíli vyvodit něco z amerického systému a jeho současné krize, je poučení, že pohled do zahraničí může přispět k vylepšení vlastního systému doma. K takovému pohledu je zapotřebí více než jen zběžné porovnání (magisterské versus doktorandské studium), ale skutečné zhodnocení znalostí, které si studenti na konci studia odnášejí. Může se pak ukázat, že kvalitní pětileté magisterské studium by bylo srovnatelné se třemi roky právnického doktorandského studiav kombinaci se čtyřmi roky méně náročného bakalářského studia, jehož skutečně použitelné jádro by se dalo – alespoň v některých případech – efektivně vměstnat do dvouletého programu.

Markéta Trimble

5 komentářů:

Michal Bobek řekl(a)...

Ten clanek na tema "jak ostatni skoly ve svete kopiruje ty skvele Spojene staty" je krasnym prikladem zminovane skvelosti a sebezahledenosti, ktera kdyz vidi neco podobneho jinde, tak to preci musi byt od nas, ne?

Ale ono postgradualni studium prava existovalo a existuje tradicne v anglosaskem svete (vcetne zminovane Australie a Kanady) v podobe "conversion courses" ci dalsich degrees: podstatna cast pravniku v drivejsich letech nestudovala jako LLB pravo, ale jiny obor, a pak udelala bud conversion degree plus LLM v pravu anebo jenom conversion a vydala se do praxe. Toto existovalo a existuje dekady a s "unikatnim ejmerickym JD" to nema mnoho spolecneho ...

Vtipne je, ze prave v Anglii se v poslednich dvou dekadach stalo (plne) pregradualni studium prava naopak nutnosti. Tedy je stale mozne studovat neco jineho a pak "konvertovat", ale na lepsi pozice se uz takovy absolvent ztezi dnes dostane.

Anonymní řekl(a)...

Z dřívějších článků jsem pochopil, že na advokacii stačí 3Y bachelor a pak jen členství v Baru. Jinak reforma USA VŠ je i v jiných oborech, např. se uvažuje o zrušení doživotních profesur, protože to vede ke stagnaci.

Jan Vrchota

Anonymní řekl(a)...

Nevim, ale vzdy jsem si myslel (a wikipedie me v tom utvrzuje), ze v USA se studuje bakalar neceho a potom bakalar prava (LL.B.), ktery si tam prejmenovali na J.D. Nicmene si nerikaji doktori, protoze to neni doktorat, ale pouze prejmenovany bakalar.

Take system koncipientu se vytvari hodne z ekonomickych duvodu (aby se mohlo platit min) nez z duvodu doopravdy naucit pravniky "byti pravniky." V USA se to take spatne zduvodnuje. V CR ma kazdy koncipient jednu vysokou skolu a zadnou praxi, v USA maji vsichni (aspon) dve skoly a hodne jich mezi studiemi pracovali.

Anonymní řekl(a)...

O americké právo se mnoho nezajímám, ale jistě v tomto ohledu stojí za srovnání "inovace" na PF UK, které spočívají střídavě ve změně pořadí stejných povinných předmětů a změn počtu pokusů státnic pod záminkou změny akreditace. Za 23 let od listopadu se nedohrabala škola ani ke zrušení rozsáhlých českých "právních" dějin, římana ani šplechtů typu sociologie a psychologie.

Jan Vrbata

Anonymní řekl(a)...

Jednou z výhod postgraduální formy studia práva, která se v americkém právu dle mého názoru poměrně často prezentuje, je rozhled absolventů. Jinými slovy se nejedná o absolventy -"právníky"- pečlivě vypiplané ve skleníku jedné fakulty, ale o lidi schopné lépe porozumět požadavkům okolního (rozuměj neprávnického) světa. Někteří studovali literaturu, jiní chemii a biologii, další zase matematiku. Tato různorodost se projevuje lepším chápáním přání klienta a tudíž kvalitnějšími službami. Zpravidla se tak ve Spojených státech člověk nesetká s právníkem, který by svému klientovi zaslal (pro klienta) nepochopitelné vyjádření či jej v trestní věci zastupoval tak hloupě a hromotlucky, až je i soudci za něj stydno. Obávám se, aby nahrazení dosavadní praxe magisterským studiem nevytvořilo ve Státech zástupy advokátů se středoškolským uvažováním, jako je tomu u nás (důsledek toho, co popisuje předchozí komentář o PF ÚK). Snad k tomu nikdy nedojde.