30 srpna 2012

Vyšlo to (vážně) moc hezky

Se značným zájmem jsem si přečetl rozhovor s nově zvoleným soudcem ESLP za Českou republiku, Alešem Pejchalem, v posledním vydání časopisu Právní rádce s titulkem „Vyšlo to moc hezky“. Rozhovor je to jistě nevšední. Výrazně mě zaujaly tři myšlenky. Z odpovědí na ně si dovolím podrobněji ocitovat a ve zbytku doporučit přečtení celého rozhovoru. Stojí za to.

Za prvé, na téma vhodnosti otevřeného výběrového řízení na funkci soudce ESLP se z rozhovoru dozvíme:

„Na současný systém výběru, a to byl druhý z důvodů, jsem pohlížel jako na poněkud zvláštní. V tom smyslu, že Ministerstvo spravedlnosti vyvěsilo na své webové stránky jakýsi inzerát o tom, že se celkem kdokoliv může přihlásit do výběrového řízení na evropského soudce. Osobně jsem se domníval, že to není vhodný způsob, spíše mi vyhovovala dřívější praxe, kdy úctyhodné instituce, jako právnické fakulty, Nejvyšší soud nebo Česká advokátní komora, navrhly kandidáta, za kterým si stály, protože o něm něco věděly. Ve svém věku, letos mi bylo 60, jsem k tomu přistoupil tak, že hlásit se někam na inzerát je pro lidi po škole.“

Jsa však následně přesvědčen náměstkem ministra spravedlnosti F. Korbelem, že by bylo vhodné, aby kandidoval, a při pohledu na své dva protikandidáty, při kterém pochopil, že by „mohl uspět“, A. Pejchal se nakonec přeci jen „na inzerát pro lidi po škole“ přihlásil, neboť „[…] To už byla ale poněkud jiná situace. Byl jsem vyzván a neodpovídal jsem tak na nějaký inzerát. Za této situace bylo asi učiněno zadost mé ješitnosti (smích - pozn. aut.), nakonec jsem tedy reagoval kladně a na celou záležitost se začal připravovat.

Za druhé, k průběhu samotného výběrového řízení před komisí sestavenou dle čl. 4 odst. 1 nařízení vlády ze dne 26. srpna 2009 č. 1063 se dozvíme:

Ve vztahu k sobě bych to ani velkým výběrovým řízením nenazval. Všechny členy komise, kterou pan ministr sestavil a před kterou se jednotliví kandidáti představovali, jsem za svou mnohaletou právnickou praxi znal osobně a oni znali mě. Myslím si, že o mě věděli všechno. Šlo o to, zda se komise ztotožní s mým pohledem na právo a mou možnou úlohu u ESLP, či nikoliv. Myslím si, že ani jeden z nich nemusel objevovat, zda něco znám nebo neznám, zda jsem o něčem napsal nebo nenapsal. V právnickém světě v České republice se pohybuji velice dlouho a nejsem úplně neznámý.

Za třetí, čeho by si coby český soudce ESLP přál při svém devítiletém působení dosáhnout:

Prvním krokem by mělo být, že ESLP bude úmluvu posuzovat daleko více pohledem Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Ta je interpretačním vodítkem pro výklad veškerých mezinárodních smluv. Musíme si uvědomit, že i Úmluva je mezinárodní smlouvou a veškeré rozhodování soudu je rozhodování o tom, zda byla nebo nebyla tato smlouva porušena. Veškeré termíny ve smlouvě, veškeré kontexty musí být vykládány v obvyklém významu. To je právě ten prubířský kámen, jak se k tomu obvyklému významu dopracovat...

Napadá mě jednoduchá, i když v první fázi možná finančně trochu náročnější metoda. Úmluva byla ratifikována v angličtině a ve francouzštině. Kdo trochu umí nějaký cizí jazyk, ví, že je daleko jednodušší interpretovat text ve stejném jazyce než v jazyce jiném. Pokud interpretuje text v cizím jazyce, v prvním kroku si potřebný termín přeloží. Tady může být ten problém a ten problém v tom skutečně je. Překlad je nepřesný nebo není úplný a od toho se začne často odvíjet naprosto mylná interpretace. Několikrát se mi to stalo i v mé praxi, někdy i ve velice vážných záležitostech. Chtěl bych se zasazovat o to, byť je to zdánlivě záležitost jen politiků, ale já si myslím, že i soud k tomu má co říct, aby byla Úmluva přeložena a hlavně ratifikována do všech jazyků všech členských zemí. Když jsem to počítal, a počítal jsem jen ty hlavní (tedy když se v nějaké zemi hovoří čtyřmi jazyky, vzal jsem jen ten, který je nejvíce používán), tak je to 36 jazyků ve 47 členských zemích. Je to velice nutné i k implementaci case-law a k tomu, aby případy končily na národní úrovni […]


Více Vídeňské úmluvy o smluvním právu (při současném stavu Evropské úmluvy a hlavně její judikatury) a ratifikace Úmluvy ve všech jazycích smluvních stran? K takto zásadním myšlenkám si netroufám cokoliv dodat, stejně jako k výběrovým řízením pro lidi po škole a jasné volbě výběrové komise. Zdá se, že budeme muset výrazně přepsat druhé vydání komentáře k Evropské úmluvě

8 komentářů:

kocour řekl(a)...

Ještě větší tragédie, než jsem čekal.
Víc nemám sílu to komentovat.
P.H.

Anonymní řekl(a)...

To je opravdu neštěstí.

Pavel Caban

chupawan řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
FORTUNA řekl(a)...

Nepodařilo se mi přečíst celý rozhovor. Vyjádřím se jen k tomu, co je zde v příspěvku.

Nevidím v příspěvku žádnou tragedii ani neštěstí. Naopak, konečně někdo na vyšším místě dokáže pochopit a popsat zcela základní problém, který se týká textů v cizím jazyce: viz. poslední citát.

Neviděl bych potřebu Úmluvu v češtině ratifikovat, stačí mít jen správný překlad. Ani toto v česku nebude možné, protože asi 70 let nemáme kvalitní slovník českého jazyka, česká inteligence, vč. právníků, potřebu slovníku neuznává, často si jej plete s pravidly jazyka nebo s encyklopedií, a princip, že VEŠKERÉ TERMÍNY VE SMLOUVĚ, VEŠKERÉ KONTEXTY MUSÍ BÝT VYKLÁDÁNY V OBVYKLÉM VÝZNAMU, je právníky zamítán, protože jej nechápou.

Podřídit se tomuto zcela ZŘEJMÉMU principu by v česku znamenalo překopat nejen celý způsob práva, ale myšlení lidí a vůbec prakticky všeho. Češi jsou tedy odsouzeni k nechápání cizích textů a k následnému rozvíjení mylných interpretací. V konečné fázi nebudou rozumět ani česky. Zde vidím skutečnou tragedii a zcela holé neštěstí na generace.

mv

Jan Potměšil řekl(a)...

Nejsem pravidelným konzumentem rozsudků ESLP, ale toto je opravdu neštěstí. Vybírala ho zasloužilá dojička z obce Horní Kozobrdy, která má nad postelí - coby kvalifikaci - VK? Kdyby tam jmenovali někoho jiného z Hradní partičky, nebyl by to tak zásadní rozdíl...
Jinak Právní rádce - vskutku prestižní časopis, důstojný uvedení takovýchto perel.

Anonymní řekl(a)...

Vyšlo to opravdu hezky? Stále doufám že ten člověk jen popisuje jak se mu podařilo úspěšně vyloupit banku, doufám že to přece jen není rozhovor pojednávající o tom, jak volili soudce do Štrasburku...

Pavla Boučková

Lubomir Majercik řekl(a)...

Více světla na volby vrhá páteční rozhovor s dr. Pejchalem o ESLP pro Český rozhlas 6.
Přílušný pořad Česká justice se dá poslechnout tady.

Anonymní řekl(a)...

Na všem zlém se dá najít něco dobrého - v tomto případě ujištění, že na evropské půdě vede politický proces k stejně trapným výsledkům, jako u nás doma.

Tomáš Richter