čtvrtek 23. srpna 2012

Proč mu nikdo nepůjčí na kauci?

Aktuální nesnáze bývalého hejtmana Ratha se zaplacením 14-ti milionové kauce vyvolávají otázku: proč vlastně u nás nefunguje trh s půjčkami na kauci? Business model je jasný: soud uloží kauci, vy tolik hotovosti nemáte. Jste ochotni si půjčit (a zaplatit nějaký úrok) a budete schopni i splácet, protože k vrácení jistiny stačí pouze dojít k soudu, což ostatně máte v poctivém úmyslu. Pokud vás zatknou v USA, stačí dát do googlu „bail bonds“ a vyběhne široká nabídka firem ochotných vám kauci poskytnout. Zadejte v češtině „půjčky na kauci“ (nebo cokoli podobného) – a nic.
Menší upřesnění – půjčky na kauci jsou u nás běžně nabízeny pojišťovnami v balíčcích pojištění právní ochrany. Jenže to je podstatně odlišný produkt, který a) většina obviněných zřejmě nemá a b) neřeší situaci, kdy jste obvinění z trestného činu a až v té chvíli sháníte hotovost na kauci. Také je možné, že část spotřebitelských „půjček na cokoli“ od solidních i méně solidních finančních zprostředkovatelů je nakonec použita právě na kauce. Nicméně půjčky na kauci se nerozšířily jako specifický produkt šitý na míru trestnímu procesu.

Těžko říci, proč se půjčky na kauci u nás nestaly běžným businessem. Trestní řád je nijak neomezuje, ba dokonce jejich možnost předjímá (v §73a odst. 1 „…Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.”). Na druhou stranu je ale ani nerozvíjí, neupravuje konkrétní postavení komerčních poskytovatelů kaucí v trestním procesu, jako je tomu např. v USA. Existuje snad nějaká drastická regulace jinde v právním řádu, která půjčkám na kauci brání?
Možná nejdůležitějším faktorem je slabá poptávka, tj. potenciální trh není tak hluboký, aby uživil půjčky na kauce jako specifický produkt. V roce 2006 byl poměr složených kaucí k obžalobám neuvěřitelných 1/1000. (Dnes je to předpokládám více, ale aktuálnější číslo jsem nenašel). Pro srovnání v USA je to přibližně 300/1000. Z nízkého počtu složených kaucí ale nepoznáme, zda je jejich počet nízký proto, že soudy je málo „nabízejí“ (a tudíž ani nemá smysl půjčky poskytovat), nebo zda je soudy sice nabízejí často, ale obvinění je nemohou složit a zůstávají ve vazbě (protože z nějakého jiného důvodu neexistuje trh s půjčkami).
Půjčky na kauci, alespoň tak, jak fungují v USA, mají i své stinné stránky. Ve snaze vymoci peníze od obviněných, kteří před soudem prchli, se komerční ručitelé uchylují někdy k drsnějším praktikám. Pravidla jsou pro ně nastavena až příliš shovívavě (pokud se obviněný nedostaví k soudu, propadá státu jen menší část záruky, ta se navíc neskládá s každým případem v hotovosti atd.) V evropském pojetí je natolik explicitní zapojení soukromého sektoru do trestního procesu asi nemyslitelné. Na druhou stranu soukromí ručitelé mají jasný finanční zájem na tom, aby se obviněný k soudu opravdu dostavil. Což nese očekávané výsledky – obvinění, kteří byli propuštěni na kauci od „bailbondsman“ mají větší úspěšnost se u soudu ukázat než obvinění, kteří ceteris paribus byli propuštěni jiným způsobem (evidence viz Helland and Tabarrok, The Fugitive: Evidence on Public versus Private Law Enforcement from Bail Jumping, J of Law and Economics 2004. )
Půjčky na kauci, pokud by byly nastaveny rozumně, by měly v našem prostředí svůj pozitivní význam. Za prvé by zpřístupnily kauce obviněným, kteří si je momentálně nemohou dovolit. (Čímžto nad ex-hejtmanem Rathem slzu neroním :). A za druhé by snížily počet obviněných držených ve vazbě a přispěly trochu k řešení jiného ožehavého problému, přeplněných věznic.

13 komentářů:

FORTUNA řekl(a)...

No, možná, že to bude proto, že v česku je vazba, aby ten, co v ní je, vyměkl (s tím souhlasím s Rathem. Proč už nebyl dávno před soudem obviněn?), pak možná i proto, že tu hrozí nebezpečí, že mu kauce nebude vrácena.

Zatímco v Americe kauce slouží hlavně k tomu, aby se stát o takového nemusel starat, než bude obviněn a aby do doby než bude shledán vinným se neomezovala jeho svoboda více než je nutné, a aby stát měl při tom záruku, že se k soudu dostaví.

Mirek Vorlický

Jan Slanina řekl(a)...

Myslím, že ta absence trhu nemá jednu jednoduchou příčinu na straně soudů, ale víc drobnějších příčin.

(1) jestli dobře chápu, tak USA je tradiční útěková vazba, ochrannou vazbu zavedli až 1984 a nejsem si jistý, jestli u nás oblíbenou koluzní vazbu vůbec znají. zatímco útěkovou vazbu nahrazuje kauce velmi dobře, u ochranné a koluzní je v podstatě nepoužitelná. u nás se vazební důvody s oblibou kombinují, nejspíš "pro jistotu".

(2) obecně větší objem úspor mezi obyvatelstvem v ČR než v USA: myslím, že u nás je většina "slušných obviněných" (tj. takových, u kterých je rozumná šance, že budou podmínky propuštění na kauci plnit) schopna složit kauci, když už jim je nabídnuta, z vlastních či rodinných prostředků. naopak v USA těch úspor moc není, většina lidí má spíš spoustu dluhů.

jinak řečeno: ono je to taky dost drahé (10% či víc). u nás člověk, který by si mohl dovolit zaplatit 100 000 Kč bond agentovi nejspíš bude schopen sehnat kauci 1 000 000 Kč. v USA je IMHO mnohem častější, že lidé, schopní zaplatit relativně dost (a splácet to další rok na kreditní kartě) nejsou schopni ty peníze složit hotově a potřebují agenta.

(3) v USA se lidé často pohybují sice v rámci USA, ale daleko od domova. když Vás obviní na Havaji a rodinu máte v Kansasu (neřkuli v Maine), tak využijete bond agenta prostě proto, že rodina na tu dálku nemůže efektivně pomoci. ale je to stále plusmínus jeden právní systém, takže bond agent si to pořeší. u nás by ekvivalent vzdálenosti bylo Tenerife a Finsko, jenomže EU opravdu není to samé, co USA. a naopak v těchto situacích Vám (teoreticky) může pomoci ambasáda.

Nic z toho nemám statisticky podloženo, to je práce pro Vás :-)

PS: a "jemu" by IMHO nepůjčil ani žádný rozumný bond agent, protože každý rozumný bond agent bude mít (stejně jako každá rozumná banka) limit angažovanosti na jeden případ. A "jeho" kauce je prostě příliš nadprůměrná.

Jan Slanina řekl(a)...

A možná úplně nejzásadnější je skutečně ten právní rámec (předpokládám, že na to jste narážel poznámkou o v našich podmínkách nemyslitelném explicitním zapojení soukromého sektoru do trestního procesu): pokud je text na wikipedii pod heslem "bounty hunters" korektní, tak v USA má "kauční věřitel" právo prostě jet uprchlíka chytit, respektive si pro něj poslat drsného hocha (jestli se dobře pamatuju, tak si tím vydělával hrdina amerického seriálu "Odpadlík", kterého dávala nějaká tuzemská televize za našeho dětství).

To si skutečně v evropském poněkud etatistickém prostředí neumím představit.

Vanguard řekl(a)...

Neznám právní úpravu v USA jinak než z filmů a Wikipedie a možná se tedy mýlím, ale řekl bych, že v USA se kauce vrací, pokud je obviněný dodán soudu, i když předtím podmínky propuštění na kauci porušil, případně propadá jen část kauce, jak je zmíněno i v článku. To je právě zajištěno existencí těch bounty hunters, o kterých píše p. Slanina ve svém druhém příspěvku. Bail bondsmen má tedy poměrnou jistotu, že o své peníze nepřijde.
Právní úprava u nás je ovšem taková, že pokud soud podle § 73a/3 TŘ rozhodne, že kauce připadá státu, je to rozhodnutí (po právní moci) definitivní a nic na něm nezmění ani následné dodání obviněného soudu. Pro případného věřitele je tak riziko příliš velké.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Slanina, 23.8.12, 22:23, 22:46

Ano, domnívám se také, že nejzásadnější je právní rámec, pro BAIL a vůbec pochopení, čemu BAIL slouží.

BAIL je nějaká hodnota, kterou někdo složí, a která funguje jako záruka, že z vazby dočasně propuštěný člověk, DPČ, se dostaví k soudnímu řízení.

Na Wikipedii jsem si přečetl BOUNTY HUNTER, BH, až k CONNECTICUT. Text dává smysl a chápu jej.

Ten, kdo za DPČ složí v USA kauci se nazývá BAIL BONDSMAN, BB, a jeho úkol je, se postarat, aby DPČ se k soudu dostavil. V opačném případě hodnota, kterou BB složil, propadne.

K tomu, aby BB, do jehož "ochrany" byl DPČ soudem i svěřen, mohl splnit takovou povinnost má nejen právo DPČ najít, ale především ho k soudu i dostat. K tomu slouží BH, jehož služby BB pro ten účel najme. BH přísluší pak 10% z kauce za jeho snahu. BH smí vniknout nebo vstoupit na nemovitost, bez soudního povolení, ale jen pakliže ona patří nikomu jinému než DPČ.
(tedy, pozn.: patří-li nemovitost i dalším subjektům, tam již BH bez povolení vstoupit nesmí).

V česku by toto za dané situace vůbec nemohlo fungovat, nejspíše by to skončilo tak, že BB by někomu ukradl občanku, složil by hromádku skla,kterou by znalec ocenil na třeba 14 mil Kč, DPČ by soud pustil, DPČ a BB by utekli na Kypr, nebo jinam a soud, až by zjistil, že má hromádku skla, by odsoudil člověka, kterému BB ukradl občanku, k zaplacení 14 mil. Na něj by se pak vrhli exekutoři a on a celá jeho rodina by musela prodat všechen svůj majetek. Asi tak.

Dokáže si někdo představit,kdyby se tu našel nějaký zoufalec,který za někoho složí peníze, čeho by se takový zoufalec domohl, kdyby DPČ se třeba házel marod? Nebo by se nějakým znalcem nechal udělat nesvéprávným, i na 10 let předtím, a bylo by to.

Mirek Vorlický

FORTUNA řekl(a)...

ad Vanguard, 24.8.12, 9:49
§73a/3 TŘ. Děkuji. Tak jak jsem předvídal.
mv

Anonymní řekl(a)...

V souvislosti s Rathem nekde psali, ze kauce v CR jsou pomerne malo caste, dokonce tam myslim uvadeli cca 70 kauci za rok (muzu si to spatne pamatovat, ale rad by mel byt dobre). Pri takovem objemu zadny div, ze se do toho businessu nikdo nehrne. Honza

Anonymní řekl(a)...

ad Vanguard:

V §73a tr.ř. je schována ještě další odlišnost české "peněžité záruky" od skutečné "kauce" v americkém pojetí. U nás je totiž peněžitá záruka (byť zaplacená třetí osobou) následně použita na náhradu škody způsobené trestným činem (§73a odst. 7). A dále při uložení peněžitého trestu je pak peněžitá záruka použita právě na úhradu tohoto peněžitého trestu (§73a odst. 6). Odsouzený, za kterého byla předtím peněžitá záruka složena, tak ani nemá možnost si namísto peněžitého trestu odpykat náhradní trest odnětí svobody.

Jinými slovy, ani sám obviněný nemá vrácení peněžité záruky plně ve své moci (s výjimkou té relativně úzké skupiny trestných činů, u kterých nedošlo k žádné škodě a ani nepřichází do úvahy uložení peněžitého trestu).

Pavel Kandalec

Anonymní řekl(a)...

Mně se úvěrové kšefty s kaucí ani moc nezamlouvají, v podstatě mi z hlediska rovnosti vadí i kauce, protože se fakticky zvýhodňuje bohatý nad chudákem. V USA se kšeftuje s vězením, s kaucema, s výsledkem právního sporu atp. a stal se z toho normální byznys podobně jakým je tamější showbyznys, loterijní byznys atp. Možná by to chtělo zachovat v justici trochu důstojnosti.

Teoreticky je velice sporné, zda je soudce vůbec schopen správně stanovit kauci vzhledem k tomu, že nemůže vědět, jak je pro obviněného svoboda "cenná".

Jan Pokorný

FORTUNA řekl(a)...

ad Pavel Kandalec, 25.8.12, 13:47

...konečně by tedy někdo měl Rathovi říci, že zůstane ve vazbě než ho prostě někdo někdy někam pustí...

ad Jan Pokorný, 25.8.12, 13:48

Naopak. Jak jsem to pochopil, když se DPČ dostaví k soudu, BAIL je vrácen, DPČ platí pouze úroky BB a možná, že bych dal ruku do ohně i za to, že DPČ dostane od státu úroky zpět, když nebude shledán vinným. Když bude, bude mít čas na to, aby si v base na úroky peníze vydělal, a je splatil, ne? Myslíte pane, že je justičně důstojné, aby si soud/stát vzal peníze, které BB složil, aby DPČ nemusel být ve vazbě (než je shledán vinným)?

mv

Anonymní řekl(a)...

"PS: a "jemu" by IMHO nepůjčil ani žádný rozumný bond agent, protože každý rozumný bond agent bude mít (stejně jako každá rozumná banka) limit angažovanosti na jeden případ. A "jeho" kauce je prostě příliš nadprůměrná."

Uff, 14 milionu Vam prijde pro takoveho cloveka moc? Kolik by ta kauce mela byt? Chapu, ze treba na 1,4 miliardy by asi nedosahl, ale myslim, ze treba 140 milionu by z vlastniho majektu sehnal (kdyby se ho nebal vytahnout na svetlo). Mate predstavu v jakych cislech v CR verejna moc "hospodari"?

Jan Slanina řekl(a)...

Ad Anonymní: prosím, rozlišujte dvě věci:

(a) přiměřenost kauce poměrům obviněného, závažnosti jeho skutku, způsobené škodě a tak dále.

(b) přijatelnost výše kauce z hlediska obchodního rizika třetí osoby, která skládá kauci v rámci své obchodní činnosti a snaží se dosahovat zisku.

kauce přiměřené podle hlediska (a) může být naprosto nepřijatelná podle hlediska (b) a naopak.

já jsem se vůbec nevyjadřoval o tom, jestli je kauce 14 milionů přiměřená osobním a majetkovým poměrům MUDr. D.R.

jen jsem psal, že si myslím, že by mu podnikatelský subjekt tu kauci nesložil.

to je stejné, jako kdyby si úspěšný advokát chtěl koupit růžové ferrari s okrovým čalouněním. na to mu žádná rozumná leasingová společnost nepůjčí, přestože cena auta může být přiměřená jeho majetkovým poměrům.

Anonymní řekl(a)...

bounty hunters neboli dnes oficiálně Fugitive recovery agent.

Pokud se mohu vyjádřit, tak lovci odměn jsou placeni kaučními věřiteli, kteří právě chtějí takto získat kauce zpět. V zásadě je to tak, jak píší kolegové výše, že dodáním k soudu a dále po odsouzení od pachatele má možnost získat nějaké peníze zpět. Buď je vysoudit a následně dostat exekučně, či si je pachatel ve vězení zpravidla odpracuje.

Praktická výhoda systému v USA je ta, že obviněný se fakticky stává "majetkem" ručitele, který ho v USA může odkudkoliv vytáhnout. Neplatí na něj ani ochrana v bytě či na pozemku a fugitive recovery agent může kamkoliv vléz, pokud má důvodné podezření, že se tam osoba nachází.
Je zde dost analogie s českými soukromými exekutory, i když exekuovaným je ten, kdo se nedostavil k soudu na kauci složenou jiným.

Jinak samozřejmě fugitive recovery agenta si může najmout kdokoliv, tedy i rodina uprchlého. Nebo může být vyhlášen "lov za odměnu" obdobou veřejného slibu.

A vše si prosím neplést z odměnami za informace vedoucí k dopadení, které vypisuje místní Law Enformeced autorita (orgán činný v trestním řízení), zpravidla policejní orgán nebo žalobce.

PAtrik Šebesta