čtvrtek 31. května 2012

Legal Clinics a odborná periodika jako součást studia na Harvard Law School

Abych ve čtenářích nezanechala dojem, že Harvard Law School je pouze chladnokrevné na business orientované prostředí plné sobeckých studentů, ráda bych se v tomto postu věnovala druhé stránce výuky práva, kterou je aktivní zapojení studentů do vydávání odborných časopisů a právní pomoci v rámci tzv. legal clinics.

Právní kliniky jsou plně institucionalizované součásti fakulty zaměřující se zejména na poskytování právní pomoci nízkopříjmovým skupinám osob, přičemž právní poradenství poskytují právě studenti pod dohledem zkušených profesionálů. Každá klinika má svůj rozpočet, se kterým hospodaří, což jí umožňuje flexibilní a do jisté míry na fakultě autonomní rozhodování. Kromě práce s klienty, kterým je často poskytován plný právní servis včetně zastupování před soudy a státními úřady, jsou studenti v některých klinikách zapojeni též do nejrůznějších monitoringů, poradenských a konzultačních projektů ve spolupráci s vládními i nevládním agenturami, a to nejen na území USA. V současné době působí na Právnické fakultě 28 klinik, přičemž fakulta nabízí zájemcům prosto pro založení „vlastní“ kliniku dle předmětu jejich zájmu („independent clinic). Jednotlivými klinikami jsou: Capital Punishment, Child Advocacy, Criminal Justice Institute, Criminal Prosecution, Cyberlaw, Disability, Veterans, and Estate Planning, Education Law Clinic of the Trauma Learning Policy Initiative, Employment Law, Emmett Environmental Law and Policy, Family, Domestic Violence, and LGBT Law, Food Law and Policy Clinic of the Center for Health Law and Policy Innovation, Government Lawyer: Attorney General Clinic, Government Lawyer: Semester in Washington Clinic, Government Lawyer: United States Attorney Clinic, Green New York, Immigration and Refugee, Legal Aid Bureau, Negotiation and Mediation, Health Law and Policy, International Human Rights, Judicial Process in the Community Courts, Making Rights Real: The Ghana Project, Post-Foreclosure Eviction Defense/Housing Law, Predatory Lending/Consumer Protection, Shareholder Rights, Sports Law, Supreme Court Litigation a Transactional Practice. Studenti zapojení do činnosti některé z klinik dostávají za svou práci kredity, což jim umožňuje, aby si sami do velké míry určili, nakolik bude jejich studium spíše teoretické (navštěvováním regulérních přednášek a seminářů) či praktické. Kromě zkušených právníků dohlížejících na činnost studentů nejen po stránce právní, ale též po stránce etické, mají kliniky též k dispozici administrativní personál, který jejich činnost velice usnadňuje. V průběhu semestru studenti průběžně od svých „nadřízených“ dostávají zpětnou vazbu, což jim umožňuje, aby se neustále vyvíjeli a zlepšovali. Některé služby klinik jsou placené, jiné jsou čistě pro bono. Prací pro kliniky a její klienty studenti získávají neocenitelné praktické zkušenosti již během studia, přičemž taková práce v žádném případě nemusí být tak nudná a jednostranná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Např. klinika pro International Human Rights je v současné době zapojena, mimo jiné, do projektu vzdělávání o lidských právech v thajských školách či do pomoci při odškodňování obětí apartheidu v Jihoafrické republice. V současné době jednu z žalob podanou právě touto klinikou projednává Nejvyšší soud USA (Kiobel v. Royal Dutch Petroleum Co.), který bude na podzim rozhodovat, zda může na základě Alien Tort Statute soukromoprávním korporacím vzniknout odpovědnost za porušování mezinárodního práva a lidských práv tím, že za účelem dosažení zisku spolupracovali (mimo území USA!) s vládou apartheidu. Studenti zapojeni do činnosti jiné kliniky v zimě cestovali do Brazílie, kde monitorovali stav tamních věznic a výskyt mimosoudních poprav. Studenti ze Cyberlaw Clinic zase spolupracují na projektech s MIT a iLab („laboratoří“ pro inovace a start-ups) na Harvard Business School, a tak dále a tak podobně. Přestože je k dispozici nepřeberné množství různorodých projektů, fakulta je stále ochotná podpořit téměř jakoukoli novou a inovativní myšlenku či nápad ze strany studentů.

Další neodmyslitelnou součástí studia na Harvard Law School jsou, kromě velkého množství studentských spolků (více než 90), nejrůznější odborná periodika (17), včetně těch nejprestižnějších, jako je Harvard Law Review. Od několika amerických studentů jsem slyšela, že v podstatě každý musí být zapojen do nějaké extrakurikulární aktivity, aby neměl ve svém životopise pouze studium, což by mohlo dělat dojem, že jej sotva zvládal. Já se však domnívám, že studentů, kteří jsou zapojeni mimo školu nedobrovolně, resp. pod tlakem okolí, je minimum, neboť Harvard je místo, kde se přirozeně koncentrují velmi aktivní lidé. Je tedy spíše výjimkou pokud někdo není zapojen do života fakulty, přičemž ti nejaktivnější a nejlepší studenti jsou ve vedení několika organizací či časopisů zároveň. Proto není překvapující obrovské množství, různorodost a vysoká kvalita pořádaných akcí, které dělají studentský život v kampusu tak jedinečným a obohacujícím. Studenti se podílejí na činnosti některé z mnoha studentských asociací či klinik nebo spolupracují na vydávání některého z časopisů. Dochází tak někdy k paradoxní situaci, že studenti rozhodují o přijetí či odmítnutí článku, jehož autorem je např. jejich profesor, příp. jej vrací k přepracování. Mezi ty nejprestižnější a zároveň nejtradičnější časopisy jednoznačně patří Harvard Law Review, který má na rozdíl od ostatních v kampusu vlastní dům a též si pečlivě vybírá, které studenty pustí do svých řad. Zájemci o editování článků musí nejprve uspět v soutěži písemných prací, mít dobrý prospěch a splnit několik dalších podmínek. Harvard Law Review též velice dbá na dodržování tradic a kontaktů s vlastními alumni. Shodou okolností jsem se dostala na výroční večeři, na které se sešli absolventi Harvard Law School, kteří se podíleli na přípravě Harvard Law Review např. v 50. A 60. letech. Když jsem tak pozorovala, jak se v překrásných prastarých prostorách Harvard Club v Bostonu mísí několik generací, které mají či měly společný předmět zájmu, uvědomila jsem si, že myšlenka pravidelných oficiálních setkávání alumni, ať již jde o absolventy fakulty či bývalé členy různých studentských spolků, vůbec není od věci. Pevně doufám, že se někdy též čeští studenti zbaví představy, že extrakurikulární aktivity v rámci studia jsou obdobou pionýra či ČSM a pochopí, jak hluboký přínos po stránce profesní i lidské mají. Stejně tak bych studentům práv přála, aby jejich fakulty byly stále více otevřené novým myšlenkám a své studenty maximálně podporovaly. Jedině tak lze totiž vytvořit pocit sounáležitosti s akademickou půdou a tím též příjemné a kreativní prostředí jak pro vyučující, tak pro studenty.


3 komentáře:

Libor Dušek řekl(a)...

Skvělé, jen si dovolím maaaličko rýpnout do těch časopisů. Je hodně překvapivé, že akademický trh v USA je tak výrazně dominován časopisy, které editují studenti. Na jedné straně to určitě vede k mnohem živějšimu vývoji právní vědy, neboť studenti spíš přijmou novou myšlenku. Na druhou stranu - ruku na srdce - jak moc už vědí, aby dokázali oddělit zrno od plev? Hlavně u empirických prací (kterých v americkém legal scholarschip) si dost lidí stěžuje, že studenti práv nemají zvládnutý technický aparát, aby rozpoznali studie, kterým se dá věřit, od těch ostatních.
Studentské Law Reviews jsou skvělé a své místo na trhu mají, jen mě překvapuje, že není vice vybalancované s klasickými "profesorskými" journaly, které ostatně dominují snad naprosté většině profesí.

Jan Komárek řekl(a)...

Ono to vybalancované je, od časopisů, které jsou orientované mezinárodně (American Journal of Comparative law anebo American Journal of International Law), k těm, ve kterých se publikují studie, jež by asi v klasických law reviews nenašly místo (např. Journal of Legal Analysis, který vznikl právě na Harvardu přesně s cílem "balancovat" tradiční časopisy).

Navíc i sami studentští editoři konzultují profesory - nejen na jejich domácích institucích (sám jsem nedávno poskytoval konzultaci pro Yale law Journal).

Problémem spíš zůstává, že pro účely kariérního postupu jsou ty tradiční, studentské, časopisy mnohem důležitější než ty, které jsou peer reviewed v evropském stylu.

Anonymní řekl(a)...

Drtivá většina článků je o právní filosofii, právní teorii atp. tažke jejich význam pro právní praxi je někde mezi nulou a limitní nulou. Tyhle časopisy mají smysl, resp. měly smysl jen pro akademickou kariéru a jejich obsahový přínos lze shrnout do středně velké lopatky na smetí. Dnes jsou navíc profeosoří na třech školách najednou a jen dělají PR a samotné studium dělají náplavy z Asie nebo od nás, prot které jsou peníze za senior lecturer dobré. Rodilý američan by se tím ani neuživil.

Jiří Šebánek