08 března 2012

Jan Potměšil: Centrální registr přestupků – očekávání versus realita

Již déle jak rok se v médiích periodicky objevují tiskové zprávy a články na téma centrálního registru přestupků, v němž by, podobně jako je tomu u trestných činů v Rejstříku trestů, byly evidovány všechny přestupky, jichž se naši spořádaní občané dopustili. Naposledy v Lidových novinách publikoval Petr Kolman text „Budeme moci zadržet pachatele přestupku? ( LN 27.2.2012), v němž jmenovaný kladně zhodnotil záměr vlády ČR zřídit registr přestupků, který by umožnil spravedlivý postih přestupkové recidivy, a zejména pak trestní kriminalizaci opakovaného páchání vybraných přestupků. Zároveň dotyčný položil otázku, zda do zákona o přestupcích výslovně nezakotvit i možnost zadržet pachatele přestupku svědky či poškozenými, tedy nikoliv jen policisty nebo strážníky obecní policie. Zmíněný text mě vybudil k formulování reakce („K čemu je dobrý registr přestupků“, LN 5.3.2012), v níž jsem se pokusil uvést na pravou míru některé nepřesnosti obsažené ve výše uvedeném článku, a zároveň jsem zkusil varovat před riziky aktuálně navrhovaného zúžení rozsahu evidence přestupků. O něco podrobněji bych se rád zmíněným otázkám znovu věnoval níže. Pro úplnost bych závěrem stručně okomentoval i návrh uzákonit právo na zadržení pachatele občany.

Proč registr přestupků

Úvodem se lze ztotožnit s názorem, že pod pojmem přestupek si většina veřejnosti představí jen přestupky dopravní, což někdy platí i o orgánech činných v trestním řízení. A to i z důvodu, že přestupkové právo stabilně zůstává stranou zájmu politiků, s výjimkou případů, kdy se jim nebo osobám jim blízkým stane něco nemilého, co ve spravedlivém rozhořčení považují za trestný čin, nikoliv za „pouhý“ přestupek. V rámci práva přestupkového se však řeší i krádeže, podvody, zpronevěry, poškození cizí věci, podílnictví, výhrůžky násilím či jinou újmou, ublížení na zdraví, stalking, hospodské rvačky, závažné domácí násilí, pomluvy, urážky, vydírání, činy obdobné výtržnictví a desítky (až stovky) dalších protiprávních jednání. Tam, kde je nápad kriminality vysoký a příslušné orgány přetížené, Policie ČR nebo státní zastupitelství často „rády“ překvalifikují trestný čin na přestupek, ač v „klidnějším“ okresu by se jinak jednalo o trestný čin.

Rovněž Policie ČR, v návaznosti na různá tzv. úsporná opatření, nyní směřuje k omezení šetření přestupků, coby bagatelní, tedy jako by „nedůležité“, kriminality. Byť přestupky tvoří většinu kriminality postihující občany. A byť netrestané méně závažné delikty jsou předpolím a „iniciací“ pro páchání deliktů závažných, kdy už je „pozdě“, a škody jsou vyšší. Na základě způsobu řešení drobné kriminality (nikoliv počtu objasněných vražd, kterých je max. 100 ročně) si také občané vytvářejí vztah (ne)důvěry ve spolehlivost a výkonnost orgánů veřejné moci. A také subjektivní pocit bezpečí, které by jim stát jako suverén garantující řešení sporů, a zejména pak postih kriminálních jednání (a to automaticky, z moci úřední), na základě mezinárodních úmluv, Ústavy, Listiny a samozřejmě i zákonů, měl zajišťovat.

Do centra zájmu politických elit se přestupky dostaly až poté, co byla kriminalizace přestupkové recidivy prezentována jako „lék“ (resp. bič) na drobnou kriminalitu tzv. nepřizpůsobivých, rozuměj především Romů (a možná ještě bezdomovců, narkomanů nebo prostitutek stojících tam, kde okounět nemají, příp. obecně nejchudších obyvatel ČR, ocitajících se chtě-nechtě na okraji společnosti). Kteří zřejmě v očích některých komet i stálic politického nebe přestávají být plnoprávnými občany ČR, ale nově „lúzou“, již je třeba eliminovat, vytěsnit z veřejného prostoru a kriminalizovat; popřípadě přestěhovat k sousedům (viz ne příliš povedené, upřímně řečeno pak diletantské a v praxi zcela neaplikovatelné, návrhy na zakotvení sankce zákazu pobytu). I některá politická prohlášení pak rozlišují občany ČR na tzv. slušné, a na ty „ostatní“, aniž by byl populistický termín „slušný občan“ jakkoliv přesně (natož ústavně konformně) definován. Na základě zkušeností z přestupkové praxe však podotýkám, že i tzv. slušní občané dokáží být velmi „neslušní“, ať už je to dělník, důchodkyně, IT odborník, manažerka, vědec, úřednice či prominentní politik (starosta, radní, náměstek, ministr). Navíc, i když může registr přestupků sloužit i řadě jiných užitečných cílů, je zatím bohužel prezentován jen jako bič na tzv. nepřizpůsobivé (a max. navíc – aspoň tak – na majetkové delikventy, bez rozdílu rasy).

Co bude v registru přestupků a k čemu má (nebo může) sloužit?

Považuji proto za vhodné shrnout, co by měl registr přestupků přinést. A to nikoliv dle závěrů Analýzy zřízení registru přestupků zpracované Ministerstvem spravedlnosti (s přihlédnutím k dříve předložené analýze, podrobně zpracované Ministerstvem vnitra) v podobě před jejím přepracováním, z níž zřejmě shora jmenovaný autor příspěvku k registru přestupků vycházel, ale dle verze upravené a přepracované po připomínkovém řízení a následně schválené vládou ČR dne 15.2.2012, kterou už interpretovala řada mainstreamových médií a již komentoval i ministr spravedlnosti.

Cílem analýzy Ministerstva spravedlnosti je stanovení východisek pro přípravu novely zákona o přestupcích, trestního zákona a dalších předpisů, jíž má být zřízen centrální registr přestupků. Registr přestupků má dle analýzy přispět k možnosti zohledňovat přestupkovou recidivu ve správním (přestupkovém) řízení, jakož i k možnosti kriminalizovat kvalifikovanou přestupkovou recidivu jako trestný čin. Materiál shrnuje základní východiska a varianty možných řešení zřízení registru přestupků, dále varianty technického řešení a varianty údajů, které budou do registru přestupků zadávány, a dále alternativní řešení rozsahu a způsobu kriminalizace přestupkové recidivy. Výstupem materiálu jsou, na základě provedené analýzy a výsledků připomínkového řízení, následující závěry:

Registr přestupků bude zřízen jako součást Rejstříku trestů. Evidovány budou všechny přestupky (s níže podrobněji rozebranou výhradou), a to včetně blokových pokut. (Původně se navrhovalo blokové pokuty neevidovat. Řada přestupků, zejména drobných krádeží, jejichž recidivu je třeba kriminalizovat, zejména jde-li de facto o pokračující trestný čin, je však řešena právě v blokovém řízení. Neevidování blokových pokut by zároveň vedlo ke korupčnímu tlaku na vyřizování i závažných přestupků blokem.) Dopravní přestupky budou i nadále evidovány odděleně v Centrálním registru řidičů tak, jako doposud (statisticky jde o nadpoloviční většinu všech přestupků, která je bez problémů evidována, včetně bloků).

Doba rozhodná pro přestupkovou recidivu se navrhuje dvouletá (max. tříletá). Údaje do registru přestupků bude vkládat správní orgán prvního stupně (zejména obecní úřad, přestupková komise, Policie ČR, obecní policie).
Přestupková recidiva má být kriminalizována především u přestupků proti majetku spáchaných formou krádeže, podvodu, zpronevěry či poškození věci z cizího majetku. O konkrétní podobě kriminalizace recidivy přestupků proti veřejnému pořádku a přestupků proti občanskému soužití se rozhodne až v rámci přípravy novelizace, eventuálně v připomínkovém řízení. Nepůjde-li ovšem finálně o ryze politické rozhodnutí, příp. o výsledek „lidové tvořivosti“ poslanců a poslankyň.

Kriminalizace se navrhuje dle zásady „třikrát a dost“, kdy dvojí postih za přestupek lze už považovat za dostatečné „varování“ pachateli, po němž přichází na řadu citelnější, tedy trestní, postih. Vázání kriminalizace na výši škody, jde-li o přestupky proti majetku, totiž není vždy možné, není-li výše škody často vůbec zjišťována. Přesně je výše škody zjišťována zpravidla jen tehdy, jde-li o krádeže v supermarketech (a to především soukromými bezpečnostními agenturami, nikoliv policií) nebo v případě krádeží pohonných hmot na čerpacích stanicích. Zejména v bloku se však výše škody většinou vůbec neuvádí. U poškození věci z cizího majetku nebo krádeže opotřebené věci (ukradený mobilní telefon, uražené zpětné zrcátko, prokopnuté dveře) ani není v možnostech podfinancovaných správních orgánů, omezených navíc roční propadnou lhůtou k projednání přestupku (a minimálním rozpočtem na znalce či tlumočníky), škodu odborným způsobem určit (např. drahými znaleckými posudky, které se navíc často ve svých závěrech diametrálně liší). Zároveň se jako přestupek projednávají i skutky, jimiž už „napoprvé“ byla způsobena škoda vyšší než hranice „trestnosti“ určená částkou 5.000,- Kč.

Na druhé straně je logicky vyloučen postih za trestný čin (přečin) u zjevně bagatelních, byť i opakovaných, krádeží, např. u třetí krádeže 1 rohlíku tukového, paštiky Hamé s drůbežím separátem nebo imitace čokolády v ceně 21,- Kč. Neboť společenská škodlivost takového skutku zpravidla nebude dosahovat intenzity trestného činu (přečinu). Údajný přečin (např. třetí krádež rohlíku) tak bude pouze nákladně „prohnán“ orgány činnými v trestním řízení, aby nakonec opět skončil u přestupkové komise jako přestupek…

Aktuálně navrhovaný rozsah evidence přestupků a kriminologická odbočka

Jak už bylo výše naznačeno, v registru přestupků by měly být evidovány všechny přestupky bez rozdílu, konkrétně po dobu min. 5 let (a max. 10 let). Jakkoliv nedošlo ke změně finální podoby Analýzy zřízení registru přestupků zpracované Ministerstvem spravedlnosti, vyplynulo z tiskové zprávy Úřadu vlády ČR ze dne 15.2.2012, že v registru by (aktuálně) měly být evidovány pouze přestupky, jejichž recidiva má být kriminalizována. Důvodem je možná závěr, že evidováno má být cokoliv jen v případě výše zmíněných, tzv. nepřizpůsobivých, občanů, nikoliv tzv. občanů „slušných“, jakkoliv se statisticky většiny přestupků dopouštějí spíše „slušní“ občané (etničtí Češi). Romové totiž ve skutečnosti tvoří menšinu pachatelů přestupků (a obecně nadpoloviční většinu všech přestupků zaujímají přestupky dopravní). Kriminalita Romů je však zpravidla „více vidět“, je podstatně více (a velmi důsledně a nadmíru pečlivě) medializována, včetně zpráv falešných a tzv. hoaxů (kde halt zpráva není, tam se musí vymyslet…). Pokřikování, ne-li hulákání, mezi členy vybrané romské rodiny v místním parčíku kolemjdoucí jistě obtěžuje a pohoršuje, ale delikt to opravdu není. Ale proč z pokřikování neudělat netrestaný přestupek, ne-li trestný čin, že.

Drobná pouliční kriminalita (nejde-li o sousedské rozbroje, ale skutečně o závažný veřejnoprávní delikt), však může být pro občany skutečně subjektivně mnohem více obtěžující (oproti únikům ze zkorumpovaných veřejných zakázek, které jsou přece jen příliš abstraktní). Na základě dřívější praxe úředníka správního orgánu prvního stupně však podotýkám (ať už je vysvětlení jakékoliv), že Romy jsem na přestupkovém oddělení vídal jen výjimečně, resp. sporadicky (za 2 roky max. 3x, a to „má“ městská část měla cca 140.000 obyvatel a spoustu Romů, kdy přestupků oznámených MČ bylo ročně zhruba 1.200).

Před omezeným rozsahem evidence přestupků bych pak velmi varoval. Jediným účelem registru přestupků by pak bylo pouze umožnění kriminalizace recidivy vybraných přestupků, resp. kriminalizace tzv. nepřizpůsobivých, a to jen s ohledem na několik málo skutkových podstat. Tím se dostaneme do fáze, kdy budeme řešit, proč evidovat přestupek A, ale nikoliv už přestupek B, byť i závažnější (společensky nebezpečnější), kdy stejně zapomeneme na přestupek C nebo D, a ještě budeme muset vysvětlovat vysoce postavenému soudruhovi z městysu Makolesy (který se, pozor na to, zná s poslancem X), proč jsme do registru přestupků nezařadili přestupek E, jak si přál soudruhův kamarád ze Sdružení dobrovolných hasičů obce Kurotřasy (kdy „velké oči“ Policie ČR, která by kriminalizovala kde co, už raději nerozebírám). Proto už na počátku odborná komise složená ze zástupců příslušných orgánů veřejné moci, Svazu měst a obcí ČR i odborné, resp. akademické, obce doporučila, aby byly evidovány přestupky všechny. Je-li někdo notorickým recidivistou v určité oblasti, resp. na určitém úseku státní správy, třebas i v různých správních obvodech (které o sobě navzájem „nevědí“), není důvodu, proč by měl být posuzován jako prvopachatel, a recidiva by při ukládání sankce neměla být zohledněna. Lze totiž opakovaně týrat zvířata, lze opakovaně pytlačit, lze notoricky podávat křivé vysvětlení na Policii ČR, lze ostentativně stavět „na černo“, lze soustavně porušovat lesní či živnostenský zákon atd.

Zároveň však není nutno dělat ze všeho hned trestný čin, je-li přestupkové řízení (dle mého názoru i zkušenosti) zpravidla rychlejší a umožňuje-li správní (přestupkové) právo nezřídka i ukládání podstatně drakoničtějších sankcí, než právo trestní.

Překvalifikováním veřejnoprávního deliktu z přestupku na trestný čin možná budeme více stigmatizovat pachatele a uspokojíme svoji touhu po veřejném odsouzení a společenském vyloučení pachatele („pomsta“, resp. odveta, společnosti), reálný dopad postihu se však příliš nezmění. Nanejvýš nás tento postih bude stát mnohonásobně více z veřejných rozpočtů, než v případě postihu cestou práva přestupkového: Policie ČR a Státní zastupitelství, pak soud, po odsouzení k alternativnímu trestu Probační a mediační služba, návazně obec a poskytovatel pracovních míst pro obecně prospěšné práce, následně při nevykonání OPP obec a opět soud, následně Policie ČR a vězeňství „nahánějící“ (pokud vůbec) adepta pro nástup výkonu náhradního trestu odnětí svobody, poté následuje samotná věznice (nákladný „hotel“ pro delikventy), počítaje v to vstupní a výstupní prohlídku, nulovou preventivní a převýchovnou práci (u krátkodobých trestů není prostor), a po opuštění vězení opět obec (kurátor pro dospělé), resp. úředník pro propuštěnce z výkonu trestu. A tak dokola, ad nauseam…

Snaha kriminalizovat přestupkovou recidivu byla na druhé straně motivována mj. poznatkem, že určité skupiny lidí se s ohledem na své sociální poměry a životní styl de facto ocitají „mimo zákon“, resp. „nad zákonem“, a represe (zejména pokuty) na ně neplatí. Jedná se zejména o občany, kteří jsou finančně „na dně“ nebo žijí „mimo systém“, a vyjma trestu odnětí svobody na ně není žádná „páka“ (zejména bezdomovci – poslední svobodní, byť v bídě, ústrcích a na okraji žijící, lidé). Krátkodobé sankce odnětí svobody za přestupek (viz „obecní šatlavy“) známe naposledy z tzv. první republiky. Aktuálně platný a účinný zákon o přestupcích (vedle napomenutí, zákazu činnosti u vybraných přestupků a propadnutí věci opět jen u určitých přestupků) zná pouze sankce finanční, které u některých pachatelů z podstaty věci vymoci nelze a které pak žádný sankčně-preventivní efekt nemají. Právě proto se objevila myšlenka učinit z opakovaného přestupku trestný čin, který lze trestat i vězením (posl. Ing. Řápková).

Domnívám se však, že tato úvaha (nezbytnost trestní represe) plyne z (dá se říci naivního) závěru, že kriminalizace problému odstraní problém samotný. Nejde-li ovšem pouze o cynický záměr ukázat vůli k vládě „tvrdé ruky“, která aktuálně vybraný a veřejnosti doporučený terč nenávisti „spořádaných občanů“ vezme „pod krkem“, aby byla odvedena pozornost od systémových příčin problémů, a především od problémů skutečně zasahujících veřejné rozpočty. Trestní represe však má být až poslední možností (ultima ratio), nastupující teprve poté, co ostatní prostředky ochrany a nápravy selhaly. Nebudou-li řešeny příčiny sociálně-patologických vzorů chování a jednání „notorických recidivistů“, stěží může být řešením zostření veřejnoprávního postihu, tedy jakési „odvety společnosti“. Výsledkem mohou být nanejvýš přeplněné (a zároveň podfinancované) věznice, coby velmi drahý hotel pro recidivisty, kteří již nyní tvoří cca 60% osazenstva nápravných zařízení (slovy C.G.Junga „lyceí pro zločince“, kteří se zde naučí i to, co dosud neuměli; preventivní činnost u krátkodobých trestů zároveň absentuje, a od spoluvězňů se noví „nájemníci“ mnohé, co dosud neuměli, naučí). Dodejme, že většina obyvatel věznic se skládá právě z pachatelů méně závažných trestných činů nebo těch, kteří nastupují náhradní výkon trestu (trest obecně prospěšných prací vykoná max. polovina odsouzených – ostatní čekají, „jak to dopadne“, nebo na budoucnost nemyslí).

V této části závěrem uvádím, že jde o to, zda budeme problém nákladně řešit kosmetickým postihováním „následků“, jakkoliv občané reálně žádnou změnu nezaznamenají. Nebo zda budeme řešit příčiny sociálně patologických jevů a budeme se snažit konstruktivně řešit (soustavně a v horizontu více než jednoho volebního období) jevy jako chudobu, nezaměstnanost, lichvu, toleranci proherních automatů, dále sociální vyloučení, rasovou segregaci ve školství a nevzdělanost, jakož i nedostatečnou či neobratnou sanaci rodin postižených krizí, hmotným nedostatkem, gamblerstvím, alkoholismem, drogami či násilím nebo jiným rizikem. Volba je na nás, dále na vládě ČR a v neposlední řadě na obcích a krajích. Tedy zda zvolíme drahou a (min. z dlouhodobého hlediska) neúčelnou a drahou represi, příp. rovnou represi a zastrašování nebo stěhování problému k sousedům (Chomutov, Vsetín). Nebo zda zvolíme trpělivou a tvůrčí sociální práci s dlouhodobou vizí, řešící (a odstraňující!) příčiny problémů (Obrnice, Ostrava-Vítkovice, Dobrá Voda a další).

Využít potenciálu registru přestupků a odložit kriminalizaci vyjma krádeží

Jak už jsem výše naznačil, registr přestupků by neměl sloužit úzce jen ke kriminalizaci chudých a tzv. nepřizpůsobivých. Stejně tak by nemělo být přistoupeno hned od počátku k plošné a tvrdé kriminalizaci všech v médiích zmiňovaných přestupků. Bude-li totiž evidence přestupků omezena jen na přestupky proti majetku, a nanejvýš ještě na přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, získáme za stejné peníze „mnohem méně muziky“. Správní orgány, tedy krom jiného obecní policie, Policie ČR a obecní úřady, přestupky pro své potřeby evidují už nyní, mj. kvůli zajištění výkonu rozhodnutí (vymáhání pokut, k čemuž jsou povinny min. po dobu 10 let od právní moci rozhodnutí). Stačí tedy udělat jeden „klik“ myší navíc, a údaje odeslat i do centrálního registru přestupků. Zároveň, bude-li evidence „úzkoprofilová“, avšak trestní represe plošná, není vyjma krádeží vůbec zřejmé, jak často (nakolik opakovaně) je ten který přestupek páchán. Volba kriminalizace recidivy vybraných deliktů by proto měla nastoupit až po cca 2 letech, kdy si systém centrálního registru přestupků „sedne“, a kdy budeme vědět, na základě údajů z registru (které nyní nemáme), kde je trestní represe skutečně namístě.

Zatím to rámcově víme pouze u krádeží – alespoň osobně mám zkušenost např. s 15 blokovými pokutami po 1.000 Kč uloženými za jediný rok témuž pachateli (který se navíc vydával za bratra – pokuty bylo následně nutno v přezkumném řízení rušit, příp. alespoň nevymáhat). Časté jsou i tzv. újezdy od pump – pachatel objíždí čerpací stanice, napříč různými obvody, a stihne i za relativně krátkou dobu v součtu „nakrást“ i za 20.000 Kč, aniž o tom ale správní orgány vědí nebo si to mezi sebou řeknou. Na opakovaný případ rušení nočního klidu, jde-li o veřejný pořádek, kde by bylo více jak jedno pravomocné rozhodnutí u téhož pachatele za rok, ani za dva, si však nevzpomínám. Častější (a z podstaty věci opakované) je však domácí násilí či pronásledování, kde bych trestní postih akceptoval, ne-li uvítal. Pomluvy a urážky bych ale vypustil (už jen s ohledem na procesní aktivitu některých politiků, zneužívajících trestní či přestupkové právo), podobně jako „hrubá jednání“ dle § 49/1/c) PřesZ – snad jen s výjimkou fyzických napadení či výhrůžek násilím nebo jinou vážnou újmou. Pak už bych ale končil a raději počkal na první údaje z nového registru.
Mám-li výše uvedené úvahy shrnout, volme tedy plošnou evidenci, a zároveň úzkou a střídmou trestní represi. Bude-li tomu naopak, tedy evidence úzká, ale represe co nejširší, půjde o nejhorší možné řešení. Což samozřejmě neznamená, že takové „řešení“ nebude navrženo, eventuálně i schváleno/odhlasováno/přijato, neboť, jak praví klasik, „to je blbé, to se bude líbit“. To už ale závisí na vládě a na Parlamentu, a sledujme, zda zvítězí odbornost, uměřenost a efektivita, ale i pragmatismus spolu s hospodárností. Nebo zda naopak zvítězí populismus a škrábání se na výsluní politické „polní trávy“ po zádech tzv. nepřizpůsobivých, ve jménu (cynicky zneužívaných) „slušných občanů“. Jakkoliv i ti se velmi snadno mohou ocitnout „na jedné lodi“ s těmi, na které doposud žehrali.

Abych jen nekritizoval, uvádím níže některé přínosy (odbornou veřejností doporučované) plošné evidence všech přestupků, jakkoliv jsou tyto výstupy zajímavé spíše jen pro orgány veřejné moci.

Jak už bylo naznačeno, zřízení registru přestupků, zahrnujícího všechny přestupky, může zajistit sjednocení a centralizaci údajů o postihu za přestupek, neboť v současné době příslušné správní orgány většinou jen nesystematicky a rozdílnými způsoby evidují pro své vnitřní potřeby údaje o jimi projednaných přestupcích; centrálně však údaje získat nelze. To může být překážkou efektivní činnosti mj. Policie ČR a obecně orgánů činných v trestním řízení, které (zpravidla dotazem směřovaným do místa trvalého pobytu dotčené osoby, např. v rámci tzv. žádosti o pověst) nezískávají kompletní a přesné údaje. Přesné údaje postrádá Policie ČR i při řešení problematiky extremismu či tzv. diváckého násilí. Podobně nelze získat přesné údaje o tzv. spolehlivosti dotčených osob pro účely řízení dle zvláštních předpisů (zákon o zbraních a střelivu, zákon o obecní policii aj.). Tím dochází i k nerovnému postavení mezi osobami trvale se zdržujícími (a eventuálně přestupky páchajícími) v místě svého trvalého pobytu, a osobami, které páchají přestupky v jiných či různých územních obvodech, aniž by tato skutečnost byla správnímu orgánu v místě trvalého pobytu (a návazně pak dalším orgánům veřejné moci) známa.

Dalším, ne-li nejdůležitějším, účelem zřízení registru přestupků by zároveň mělo být využití evidovaných údajů pro vedení vlastního přestupkového řízení, resp. pro řádný výkon správně-trestní pravomoci správních orgánů. Recidiva je obecnou přitěžující okolností, která může být (buď na základě § 12 zákona o přestupcích, nebo výslovně na základě ustanovení obecného či zvláštního předpisu) důvodem ke zpřísnění správní sankce. Zákon o přestupcích ani zvláštní zákony však výslovně neupravují možnost vyšší výměry sankce z důvodu recidivy právě proto, že neexistuje centrální evidence přestupků, resp. registr přestupků. V případě zavedení registru přestupků lze přestupkovou recidivu zohledňovat při výměře sankce za další spáchaný přestupek, a to při zachování principu rovnosti. V současnosti bývá recidiva zohledňována s odkazem na § 12 zákona o přestupcích jen tehdy, ví-li správní orgán z vlastní úřední činnosti o dříve spáchaných přestupcích. Jak už bylo naznačeno, správní orgán však neví o přestupcích projednávaných jinými správními orgány, a proto je v praxi zohledňování recidivy v podstatě nahodilé a k pachatelům přestupků tak ve výsledku není přistupováno v souladu se zásadou rovnosti i požadavkem náležitého zjištění stavu věci ve smyslu § 3 správního řádu.

S ohledem na výše uvedené se tedy naléhavě přimlouvám za evidenci všech přestupků bez rozlišování, a zároveň za velmi střídmý přístup ke kriminalizaci.

Zadržení pachatele přestupku občanem

Na samý závěr bych se jen krátce vyjádřil k návrhu Petra Kolmana zakotvit do zákona o přestupcích právo občanů „zajistit“ pachatele přestupku.

Návrh má jistě srozumitelné opodstatnění, nedomnívám se však, že by se zadržováním pachatele „svépomocí“ byly v praxi nějaké vážnější komplikace. Řada pachatelů sice ihned poté, co poškodí na právech jiného, začne srdnatě bojovat za práva svá, přičemž upozorňuje na právo na osobní svobodu, na níž byli omezeni. Na druhé straně jsou Policie ČR i správní orgány zpravidla rozumné, a takovýto protest oprávněně kvalifikují jako drzost (s oblibou říkám chucpe), či případ, kde s ohledem na poměřování konkurujících si chráněných zájmů převážil zájem na zajištění, postihu a potrestání pachatele (kdy postih, bez předchozího zadržení a identifikace pachatele, bývá ex post jen velmi obtížný, ne-li vyloučený).

Především ale nastíněný návrh nijak nesouvisí s registrem přestupků, což si doufám každý uvědomuje. Ujišťuji zároveň, že každý „přestupkář“, tedy každý úředník projednávající přestupky, má „plný rukáv“ nabitý nápady, co by se v zákoně o přestupcích mělo změnit, opravit či doplnit.

To už je však na jinou debatu. Konkrétně na diskuzi nad zcela novým zákonem o přestupcích, zahrnujícím i procesní (jakož i základní hmotněprávní) úpravu projednávání správních deliktů, který (dá-li Pán Bůh) bude předložen vládě ČR v podobě návrhu paragrafovaného znění k 1.1.2013 a v účinnost by měl vstoupit k 1.1.2014. Pak budou odborné diskuze nad předloženým návrhem, jdoucím nad úzký rámec zavedení registru přestupků, v rámci připomínkového řízení i širší celospolečenské polemiky, nepochybně vřele vítány.

Jan Potměšil
(Výše uvedené závěry a hodnotící soudy jsou výlučně osobními názory autora.)

104 komentářů:

Tomáš Pecina řekl(a)...

Jeana Valjeana poslali na galeje za krádež bochníku chleba; v našem úžasném právním státě se k takovým poměrům evidentně opět schyluje…

S myšlenkou registru přestupků nesouhlasím. Stát by měl mít o svých občanech jen ty informace, které nezbytně potřebuje pro výkon svých funkcí, a toto nezbytná informace není. Vůbec už nechápu argumentaci, že registr ano, ale bez kriminalisace recidivy: tam už se jakýkoli racionální účel evidence přestupků zcela ztrácí.

Jan Potměšil řekl(a)...

Před galejemi za bochník chleba právě varuji.

Proč jsou (alespoň některé info o přestupcích potřebné, viz pasáž zmiňující zákon o zbraních a střelivu, zákon o obecní policuii a řadu dalších, vyžadujících mj. posouzení "spolehlivost", "bezúhonnosti" apod.

Pro racionální účel evidence, ale nikoliv nutně kriminalizace, viz pasáže o ústavně konformním zohledňování recidivy, oproti prvopachatelům, v rámci § 12 PřesZ.

Pro úplnost podotýkám, že registr přestupků bude součástí Rejstříku trestů, tzn. standardy ochrany údajů i ochrany před zneužitím jsou přísně vymezeny a ochrana zaručena jako u t.č.

Doporučuji článek znovu přečíst celý, resp. do konce. Přetrvávající nedorozumění se pokusím objasnit.

Hlava mi nebere, že zúžení registru přestpků jen pro účely kriminalizace tzv. nepřizpůsobivých, má být tím hlavním, ne-li výlučným, a v tom případě i drahým, co nákladů i důsaledků zřízení r.p. týče, účelem registru přestupků.

Zkuste myslet nejen na "ubohé obviněné", ale i na poškozené nebo osoby postižené přestupkem, jakož i na preventivně-sankční účel sankce.

Jan Slanina řekl(a)...

V byznyse se říká

"If you can not measure it, you can not improve (manage) it"

"Pokud to neumíte změřit, nemůžete to zlepšit (řídit)"


Tudíž si myslím, že registr přestupků by měl vzniknout minimálně proto, abychom věděli, kolik té recidivy, i napříč různými úseky, vlastně je a jakou má vazbu na pozdější trestnou činnost (v propojení s daty z rejstříku trestů). A že by měly být zahrnuty všechny přestupky, ne jen některé.

A v duchu téže logiky souhlasím s autorem, byť je to politicky nepopulární, že je rozumné počkat, než se registr naplní daty a zjistit, co z nich "vyleze". Řadě právníků a ochránců osobních údajů vůbec se z toho možná zježí vlasy na hlavě, ale velice rád bych na taková data (klidně v anonymní podobě) "pustil" pokročilou statistickou analýzu, aby se ukázalo, jestli platí "kdo lže ten krade", resp. jestli by data z registru přestupků neměla být (více) využívána při rozhodování o různých licencí apod. Když třeba zbrojní průkaz nesmí dostat ten, kdo 2x v posledních 3 letech pytlačil ryby, je správné, že ho může dostat ten, kdo 3x šidil spotřebitele?

A možná naivně věřim, že se už konečně povede vypsat tendr na "náramky", že by přestupková recidiva mohla být trestána spíše tresty domácího vězení (nebo i zákazu návštěv kulturních, společenských a sportovních akcí), než odnětí svobody.

Anonymní řekl(a)...

S velkou chutí jsem si přečetl Váš komentář k různým úvahám o budoucí podobě registru přestupků. Musím říci, že pokud bude výsledná podoba registru odpovídat Vaším představám, získáme jako správní orgán nesmírně cenný a užitečný nástroj. Sám jsem přesvědčen o tom, že pro posouzení, zda věc řešit jako přestupek či jako trestný čin je (v duchu nového trestního zákoníku) důležitější společenská nebezpečnost než třeba samotná výše škody. Recidiva může samozřejmě závěr o nebezpečnosti jednání do značné míry ovlivnit a to je hlavním přínosem registru. Zastávám proto také názor, že čím více přestupků bude do registru zavedeno, tím vyšší bude jeho přínos, objektivita a užitná hodnota. Tak, jako počet nasbíraných „bodů“ dobře vypovídá o stylu řízení vozidla, bude registr přestupků podávat dobrý obraz o charakteru člověka, což umožní všem subjektům projednávajícím jeho jednání učinit si kvalifikovaný závěr.

Již koncem ledna jsme k rukám Mgr. Korbela, Ph.D., zaslali na výzvu Ministerstva spravedlnosti poměrně obsáhlý komentář o naší představě podoby registru, která se, myslím, v klíčových bodech shoduje s tím, co jste popsal výše. Ani nám nejde o nalezení „biče na Romy“ (a vězte, že v Jihlavě je otázka soužití s menšinami také velmi ožahavá), ale o objektivitu v posuzování pachatelů protiprávních jednání a postih závažnějších skutků, jsou-li konkrétní osobou páchány opakovaně a sanční možnosti v přestupkovém řízení nemohou splnit svůj účel.

Na závěr mi dovolte pochválit „makolesské podobenství“, u kterého jsem se skutečně pobavil, a které hezky dokumentuje, že jste neztratil kontakt s všední realitou.

autor komentáře je vedoucím přestupkového oddělení

FORTUNA řekl(a)...

ad článek:

Docela by mne zajímalo, zda běžný řidič, s osobními doklady v naprostém pořádku může i jen teoreticky nevědět,kolik tzv. nasbíral bodů.

O přestupku rozhoduje správní správa, tedy ne soud. O trestném činu rozhoduje zase jen soud. Zajímalo by mne, když třetí přestupek má zapříčínit, že suma tří přestupků se má nějak proměnit v trestný čin, v kterém okamžiku a jak bude deklarováno a kým?, že vinný teď nespáchal tři přestupky, ale jeden (?) trestný čin? V okamžiku, kdy člověk je obviněn z přestupku nemůže být zřejmé, že z něj bude shledán vinný. Nepovede to k tomu, že nebude zřejmé, kdo by třetí přestupek měl řešit?

Kdo a jak rozhodne, které přestupky se dají takto sčítat v trestný čin?

Mirek Vorlický

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Fortuna:

Sám moc neřídím, tak to z praxe neznám, ale běžný řidič se může kdykoliv zeptat, kolik má bodů, na obecním úřadu obce s rozšířenou působností nebo na kterémkoliv Czech.Pointu. Dle zákona o informačních systémech veřejné správy máte zároveň právo vědět, jaké údaje jsou o vás evidovány, což platí i pro registr přestupků.

Co se recidivy týče, není to tak, že se dříve pravomocně projednané přestupky "transformují" do trestného činu, je to tak, že třetí přestupek už bude trestným činem, nikoliv zase jen přestupkem. Pokud jsem 2x kradl třeba za 2.000 Kč a byl v přestupkovém řízení uznán vinným, pokud budu krást potřetí, ověří policie (to ostatně udělá vždy) v registru, že už mám dva záznamy, a bude to (tedy třetí skutek v řadě, mám-li už 2 pravomocná rozhodnutí o vině z dřívější doby) šetřit jako trestný čin.

Co se bude sčítat, resp. přesněji kde se bude recidiva (třetí spáchání téhož přestupku) postihovat, rozhodne MSp, příp. vláda. Zatím je shoda a konsenzus na postihu recidivy krádeží, u ostatních přestupků není jasno a je třeba upozornit, že některé přestupky nemají ani korespondující skutkovou podstatu trestného činu (např. "ohulení" sterea v zamčeném bytě v 1 v noci). Být na mě, řeším zatím jen ty krádeže.

Jinak se domnívám, že správní orgány, zejména "trojkových" obcí, včetně dopravních odborů, jsou schopny kvalitních rozhodnutí, neb ve správě je přezkum mnohem intenzivnější než např. v trestním soudnictví, si myslím (odkud občas na přestupky také doputuje i nějaký literárně, pravopisně i odborně vskutku brilantní výstup, aniž by s tím měl soud problém a vyšší orgány, "nadřízení" či rozhořčení občané jej nějak peskovali).

Martin Bílý řekl(a)...

Vypadá to, že "poplatek za nezanesení do rejsříku přestupců" bude další položkou na seznamu Transparency International:-)

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad JP:

Nepodezřívám vás, naopak v první větě s vaším postem souhlasím.

Říkám nicméně, že člověk není věc a stát o člověku nesmí shromažďovat žádné informace, které nejsou pro fungování státu esenciální. Je to klasický test proporcionality, v němž legitimní zájem státu mít informace o přestupové minulosti fysické osoby nepřeváží zájem na respektování informační autonomie této osoby.

Guy Peters řekl(a)...

Zcela odmítám hlavní thesi článku, že evidence přestupků má být plošná a že hlavním smyslem registru není přeměna přestupku na přečin; naopak se ztotožňuji se skepsí Tomáše Peciny.

Hlavní problém ČR je nesmyslná čínská zeď mezi přestupky a přečiny, ačkoliv v každém slušném státě jsou přestupky trestnými činy, tj. včetně řádného procesu před soudcem, na rozdíl od pseudosoudu v podobě přestupkové kommisse.

Hranice mezi přestupky a přečiny je pochopitelně jen arbitrární. Podněcování k nenávisti vůči skupině osob podle § 356 NTZ je v civilisovaném státě buď zcela beztrestné, nebo pouhý přestupek. Stejně tak výtržnictví podle § 358 NTZ je typický přestupek. Naproti tomu přestupky proti majetku podle § 50 PZ by všechny měly být přečiny.

Na základě výše řečeného můžeme přistoupit k recidivě de lege ferenda. Autor proponuje názor, že jako recidiva má být stíhán kterýkoliv veřejnoprávní delikt. Je k tomu však opravdu důvod? Měli bychom si uvědomit a zvýraznit klassické dělení veřejnoprávní deliktů na mala prohibita a mala in se. Zatímco u druhé kategorie je stíhání recidivy přirozené, u první je nutno pečlivě zvažovat případ od případu. Ač autor se mnou nebude souhlasit, extrémism je typický malum prohibitum a když už ho trestáme, tak jsem ostře alespoň proti stíhání recidivy. Proto to, co autor pejorativně označuje za „ryze politické rozhodnutí, příp. o výsledek „lidové tvořivosti“ poslanců a poslankyň,“ já naopak pokládám za výraz vůle lidu, tedy demokracie v trestní politice, na rozdíl od jím propagované expertokracie.

Na závěr bych chtěl upozornit na to, že nikdo nikomu nebrání analysovat recidivu přečinů a zločinů již dnes; data jsou. K tomu není potřeba registr přestupků.

Zuzana Vikarská řekl(a)...

Zajímavé by v tomto případě bylo srovnání s jinými státy. Možná má autor (nebo i kdokoli jiný) k dispozici nějaká komparativní data? Mají jiné státy podobnou databázi? ZV

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Potměšil, 9.3.2012, 14:17

DOPRAVNÍ PŘESTUPEK
Věc chápu tak, že nejen teoreticky, ale i prakticky je běžné, že řidič neví, kolik nasbíral bodů, než jde někam a zeptá se. Vůbec nechápu jak je to možné. Páchá-li řidič přestupek, někdo jiný ho musí vidět. Obyčejně policie. Pochybuji, že řidič cestou domů, nebo do práce páchá přestupky a pak to jde někam nahlásit sám. Policie buď takového člověka obviní na místě (a řidič buď nesouhlasí a pak je předvolán někam) a nebo souhlasí a pak musí vědět, kolik bodů nabral, ne? Když nesouhlasil, nebo ho policie nebyla schopná obvinit z přestupku na místě, pak bude řidič zase předvolán a během řízení se dozví, kolik a zda nějaké body nabral. Přece jasné, ne?
Jak je tedy možné, že řidič nemusí vědět, kolik nabral bodů?

TŘETÍ PŘESTUPEK
Pokud vím, je-li člověk souzen soudem, smí být souzen jen za čin, z kterého je obviněn. Z toho vyplývá, že soudu nesmí být známy jeho předešlé tresty, neboť soud by byl ovlivněn ve smyslu - je to jasné,to je známá firma, toho osolíme a hrozilo by nebezpečí, že obviněnému se nedostane spravedlivého soudu. V tomto případě by situace byla zcela opačná.
Je to takto správné?

Mirek Vorlický

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad TP a zejména GP:

Začnu od konce - pokud máte údaje o recidivě konkrétních individualizovaných subjektů, poučte mě. Aspoň MV má jen sběrný seznam (dle § 96 PřesZ), kolik se čeho projednalo, recidiva se ale nesleduje. Znáte-li hospodárný způsob, bez otravování X obcí dalším dotazníkem, jak zjistit, kde je recidiva častá, budu rád. To říkám zcela vážně, zatím takový způsob neznám.

Jde-li o expertokracii, podobnou námitku jsem čekal a máte částečně pravdu. Ovšem lidová tvořivost poslanců a poslankyň není zpravidla výrazem vůle lidu, ale výrazem lobbyismu, populistických snah o sebezviditelnění či pouhé hlouposti a neznalosti (fotbalu, politice a nyní i přestupkům přece rozumí každý).

Co se "pseudosoudu" u KPP týče, viz komentář k přezkumu (který může být až 5stupňový), nepočítaje v to správní soudy a ÚS. Sám mám knihu soudniček z 1. republiky, kdy soudy řešily i to, co je dnes přestupkem, ovšem obávám se, že by pro soudy bylo "infra dignitatem curiae" zabývat se takovými - s odpuštěním - ptákovinami, kde je zjevný nepoměr mezi nákladností řízení, a závažností deliktu, což i tak musí procesně i hmotněprávně perfektně řešit správní orgány.

Ani jeden z Vás pak dosud nevysvětlil, proč nahlížet stejnýma očima na člověka, který ve smyslu rčení "jaktože na konci peněz zbývá tolik měsíce" ukradne salám a chleba, a člověka, který krade luxusní potraviny, kosmetiku nebo hodinky "na výdělek" a prodává je pak taxikářům či na hlavním nádraží, aby měl na pervitin nebo alkohol. Jinými slovy bezostyšně protežujete recidivisty oproti občanům, kteří jen jednou za čas "uklouznou" a páchání protiprávních jednání nemají jako životní styl.

Závěrem - mít informace o recidivě je zcela legitimní, odkazy na konkrétní ustanovení zákonů či norem ústavního pořádku, jakož i na zásady správního právo trestního, již opakovat nebudu. Nechápu hysterii kolem registru přestupků, má-li Policie ČR asi 17 různých evidencí, další mají OČTŘ, je zde Rejstřík trestů a všelijaké další evidence (pro některé podrobnosti viz subkapitolu č. 2 v textu "Důvody zřízení a účel centrálního registru přestupků, stávající evidence přestupků" zde).

Cílem odporu vůči registru je tak z mého pohledu pouze ochrana recidivistů a zamezení možnosti zohledňovat notorické páchání různých přestupků alespoň dle § 12 PřesZ. Až žije rovnost před zákonem...:-(

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad ZV:
Pro srovnání viz zejména subkapitolu 2. "Nynější stav a způsob evidence přestupků" a subkapitolu 3. "Zahraniční právní úprava evidence přestupků" dostupnou ve výše již zmíněném (byť poněkud "sucharském") textu zveřejněném zde. Nejblíže je nám Slovensko, byť má každé ministerstvo poněkud nesmyslně dle své působnosti vlastní registr, nikoliv že by byl jeden centrální.

Ad MV (Fortuna):
Co se počtu bodů týče, nechť se každý, kdo má zájem, zeptá. Pokud je věc řešena BP anebo v "běžném" řízení, kdy občan poštu přebírá, je i vyloučena varianta, že se občan o přestupku nedozví. Vigilantibus iura scripta sunt...

A myslím, že soudy naopak mají vědět, kdo před nimi stojí, zda člověk, který výjimečně "ujel", nebo zda notorický recidivista. Tomu ostatně slouží i shora zmíněné tzv. "žádosti o pověst", zasílané automaticky OČTŘ správním orgánům příslušným dle místa trvalého pobytu "lumpa" na základě TZ. Kdy odpovědí je v 95% případů právě (jen) výpis z lokální přestupkové evidence příslušného správního orgánu (stohy papírů, byť - kdyby registr přestupků existoval už nyní - by bylo možno jen hned a teď ze strany OČTŘ nahlédnout do registru, a nepsat přípisy a neotravovat správní orgány, kde na to musí nehospodárně vyčlenit dalšího člověka).

Tomáš Pecina řekl(a)...

JP, sveřepě setrváváte u prvního kroku testu proporcionality. Nikdo asi nepochybuje o tom, že se takto dá represe zlepšit (zpřesnit; odhlédnout je však třeba od vašeho ne úplně vhodně zvoleného příkladu), otázkou je, zda to nelze učinit způsobem k ústavním právům přestupců šetrnějším a zda je tento zásah přiměřený. Nemyslím si ani jedno.

Libor Dušek řekl(a)...

Jako otázka optimální trestní politiky mi přijde důležitější zohlednění recidivy v přestupcích samo o sobě. A bylo by vhodnější mít u širokého spektra přestupků zohledněnu recidivu vyššími pokutami či jinými sankcemi za přestupky, než u úzkého spektra třetí přestupek kriminalizovat, zatímco u většiny přestupků by se recidiva nebrala v potaz. Což hrozí, že k tomu směřujeme.

A jaké přestupky evidovat? No právě ty, které by při spáchání dalšího přestupku v budoucnu měly vést ke zpřísnění sankce (ať už přestupkové nebo trestní). Přeci jen evidence má své náklady. Když minulé bagatelní přestupky typu rohlík v obchodě nebo porušování zákazů vstupu, kde nikomu ani potenciálně nevzniká škoda, přestupková komise beztak nebude brát jako přitěžující okolnost, tak je nemá cenu evidovat. Ale jestli je problém v neustálém rozhodování, co zaevidovat a co ne, tak je možná levnější evidovat všechno. Fakt nevím.

PS Souhlas s Janem Slaninou, též bych na takovou evidenci velice rád pustil statistickou analýzu.

Libor Dušek řekl(a)...

Faktická poznámka: Oněch objasněných vražd není "max. 100 ročně". Přeci jen jich je o dost víc, konkrétně roce 2011 148 objasněných vražd ze 173 spáchaných, velmi podobná čísla i v 2010.

Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-mapy-kriminality.aspx

FORTUNA řekl(a)...

ad Guy Peters, 9.3.2012, 17:05

souhlasím a snad chápu dobře obsah příspěvku.
Druhý odstavec příspěvku bych já vyjádřil takto:
V každém právním státě soudy poskytují ochranu právům a aby občan musel strpět trest, musí být shledán soudem nejdříve ze spáchání trestného činu.

ad Jan Potměšil, 9.3.2012, 20:02
ČLOVĚK, KTERÝ "UJEL"...
Je justice a je spravedlnost...může Jan Potměšil vysvětlit proč je v anglosaském právu porotcům zakázáno býti během procesu mimo kontakt s veřejností?
Není to proto, aby se porotci nedozvěděli, zda obžalovaný ujel nebo neujel a aby byl souzen jen za to co spáchal? Může Jan Potměšil vysvětlit proč asi byly v ČSR v 1948 poroty zrušeny?

ad Zuzana Vikarská, 9.3.2012, 18:01
to je ono. Mělo by zkoumat,jak právo funguje tam, kde by se česká justice mohla poučit ... do toho se tu ale nikdo nehrne.

Mirek Vorlický

Anonymní řekl(a)...

Ad Mirek Vorlický, 09.03.12 18:27

"TŘETÍ PŘESTUPEK
Pokud vím, je-li člověk souzen soudem, smí být souzen jen za čin, z kterého je obviněn. Z toho vyplývá, že soudu nesmí být známy jeho předešlé tresty"

Je tedy špatně, když TZ ukládá jiný trest za první vraždu a jiný, přísnější, za opětovnou vraždu? Když mezi přitěžujícími okolnostmi uvádí i to, že obžalovaný byl pro trestný čin již odsouzen?

Má být prvopachatel souzen za stejný čin stejně jako notorický recidivista?

To snad ne.

Martin Macháček

Guy Peters řekl(a)...

ad Jan Potměšil. Hovořil jsem o sledování recidivy přečinů a zločinů. Ostrá data o recidivě přestupků nejsou a je dobře, že nejsou.

Ovšem lidová tvořivost poslanců a poslankyň není zpravidla výrazem vůle lidu, ale výrazem lobbyismu, populistických snah o sebezviditelnění či pouhé hlouposti a neznalosti (fotbalu, politice a nyní i přestupkům přece rozumí každý).
A nebylo by tedy lepší demokracii alespoň na poli přestupkového práva zrušit a přestupkový zákon vydávat dekretem ministerstva vnitra (podobně jako byla demokracie zrušena u regulace DNA pro policejní účely)? Za sebe říkám ostré ne.

ad přezkum. Máte pravdu, že formálně čl. 6 EÚLP naplňujeme. Já si však nemyslím, že přezkum je všechno; rozhodující má být I. stupeň a ten je v ČR u přestupků obecně mizerný.

obávám se, že by pro soudy bylo "infra dignitatem curiae" zabývat se takovými - s odpuštěním - ptákovinami, kde je zjevný nepoměr mezi nákladností řízení, a závažností deliktu, což i tak musí procesně i hmotněprávně perfektně řešit správní orgány.
Od toho ty soudy ale máme. Je to asi vůbec nejvíce závažný problém ČR dneška: Totální nefunkčnost bagatelní justice: ÚS kašle na ústavní stížnosti a zabývá se hlavně politickými podáními poslanců a senátorů. Policie umí vyšetřit vraždu, ale krádež nemá cenu ani hlásit. Žalovat špatně vyrobené boty se nevyplatí. Zkrátka a dobře, chybí smírčí soudci; kommunistické okresní soudy mají příliš velký obvod. Za Rakouska a první republiky dobře věděli, proč jsou soudní okresy menší než politické.

Ani jeden z Vás pak dosud nevysvětlil, proč nahlížet stejnýma očima na člověka, který ve smyslu rčení "jaktože na konci peněz zbývá tolik měsíce" ukradne salám a chleba, a člověka, který krade luxusní potraviny, kosmetiku nebo hodinky "na výdělek" a prodává je pak taxikářům či na hlavním nádraží, aby měl na pervitin nebo alkohol.
Protože odmítáme levicovou thesi o prostředí jako hlavním determinantu zločinu. Zločin je primárně morální problém; špatná výchova či špatný životní standard není omluvou.

Jinými slovy bezostyšně protežujete recidivisty oproti občanům, kteří jen jednou za čas "uklouznou" a páchání protiprávních jednání nemají jako životní styl.
??? Registrovaný přestupek se bude zahlazovat; k uklouznutí jednou za čas se tedy nebude přihlížet. Délka zahlazení je samozřejmě arbitrární; pokud bude třeba jen roční, je to legitimní volba.

Závěrem - mít informace o [veškeré] recidivě je zcela legitimní
Je to legální, ale legitimní to není, protože to neprošlo testem proporcionality.

Nechápu hysterii kolem registru přestupků
Protože silně hrozí zneužití pro netrestní účely, cf. Vaše zmínky o zbrojním průkazu apod. Podle informace ředitele Rejstříku trestů, Zdeňka Krátkorukého, bylo v roce 2007 vydáno 2 300 000 výpisů z trestního rejstříku, podle jiného údaje 1 200 000 výpisů. Toto číslo je varovné a svědčí o apriorní vzájemné nedůvěře ve společnosti. Výpis z trestního rejstříku vyžaduje více než 60 zákonů. Výpis z trestního rejstříku se rutinně předkládá při nástupu do zaměstnání na jakoukoliv posici. V civilisovaném světě tomu je tak pouze pro práci v zranitelných oblastech (bezpečnostní sbory, zdravotnictví, sociální péče apod.).

Jan Slanina řekl(a)...

ad GP:
Osobně si také myslím, že soudní obvody jsou příliš velké. Byť za Rakouska a I. republiky byla hlavním způsobem dopravy pěší chůze, nezřídka to měl člověk blíž ke svému soudu tehdy pěšky, než dnes autobusem. A lokální znalost soudce byla samozřejmě také lepší (na druhou stranu bylo větší riziko podjatosti, protože soudy byly menší a lokální znalost si je blízká s lokální zainteresovaností). Ovšem to, co navrhujete, by znamenalo zásadní reformu justice, již jen proto, že dnešní soudce je draze placeným specialistou a naprosto nejsem přesvědčen, že jsme schopni takto zaplatit tolik lidí, aby se dokázali vypořádat s přestupky.

Neměli bychom v první fázi k soudům přesunout veškeré "jiné správní delikty"? Připadá mi přijatelnější, aby nesoudce rozhodoval o pokutě 1000 Kč, než o pokutě 10 000 000 Kč. Tam se ostatně ani nejedná o bagatelní věci.

S nedůvěrou ve společnosti je ale podle mne třeba se smířit. Pokud dnes vypisuji výběrové řízení, přihlašuje se mi několik desítek lidí z celé republiky. Zároveň i juniorní "podržtaška" má přístup k majetkovým hodnotám za desítky tisíc korun (notebook, mobil, nemluvě o noteboocích a mobilech kolegů s firemními daty).
O kriminální minulosti nastupujícího pracovníka se nemám jak dozvědět, ale škodu mi může způsobit značnou. Máte pravdu, že v minulosti se to asi tolik nechtělo, ale tehdy byla mobilita lidí mnohem menší, takže bylo mnohem snažší se o pracovníkovi něco dozvědět, a současně mi mohl ukrást tak nejvýš papíry a tužky.

Srovnávání se zahraničím je problematické, pokud nenahlédneme celý systém fungování dané země. V řadě zemí jsou třeba veřejné voličské seznamy (ale zkuste u nás nahlédnout do registru obyvatel), ve Švédsku i daňová přiznání (ale u nás společenský konsensus, byť ne zákon 101/2000, považuje údaje o příjmu za extrémně citlivé). V anglosaských zemích je tradicí systém doporučení, kde samozřejmě výpis z rejstříku trestů nepotřebujete.
Je ale vůbec v právním řádu ČR legální, pokud mi zavolá personální agentura AB, a ptá se na mého bývalého podřízeného XY, abych jí cokoli řekl (byť pochvalného)?

A s poznámkou o správnosti nemožnosti zkoumat recidivu přestupků a její provazbu na přečiny a zločiny se již vůbec nedokážu ztotožnit. V praxi soukromého sektoru se opakovaně ukazuje, že statistická analýza různých jevů dokáže odhalit netušené souvislosti a může činnosti organizace přinést velké přínosy nebo úspory. Považuji velmi pravděpodobné, že by to mělo tento přínos i pro státní sektor. Navíc takovou analýzu lze provádět na anonymizovaných datech (je to dokonce lepší, již proto, aby se omezila velikost datového souboru). Tak proč je to tady špatné?

Guy Peters řekl(a)...

Je ale vůbec v právním řádu ČR legální, pokud mi zavolá personální agentura AB, a ptá se na mého bývalého podřízeného XY, abych jí cokoli řekl (byť pochvalného)?
Ano, pokud má plnou moc subjektu údajů. Měli bychom si zvyknout na to, že ten šílený paternalism (rozhodování o jiných v údajném zájmu jejich dobra), který v ČR panuje, je špatně. Quasikontrakty mají být výjimkou, nikoliv pravidlem.

na druhou stranu bylo větší riziko podjatosti
Nemyslím, že se podjatost má vykládat tak extensivně, jak je někdy zvykem.

Ovšem to, co navrhujete, by znamenalo zásadní reformu justice
Jistě. Doufejme, že ministr spravedlnosti sebere politickou odvahu a zruší vrchní soudy, když už chce zrušit vrchní státní zastupitelství. 4 články soudní soustaty (de facto 5) v ČR rozhodně nepotřebujeme.

nejsem přesvědčen, že jsme schopni takto zaplatit tolik lidí, aby se dokázali vypořádat s přestupky
Pak si na spravedlnost jen hrajeme. Ono by v první fasi stačilo, kdyby soudce jen soudil a veškerou administrativní práci dělal obslužný personál. I okresní soudce by měl mít assistenta.

Neměli bychom v první fázi k soudům přesunout veškeré "jiné správní delikty"?
Jistě. Je to krok správným směrem.

S nedůvěrou ve společnosti je ale podle mne třeba se smířit.
Ne. To je definiční znak nezdravé společnosti.

O kriminální minulosti nastupujícího pracovníka se nemám jak dozvědět, ale škodu mi může způsobit značnou.
To je nesmysl. Krást může stejně dobře netrestaný. Uvědomujeme si vůbec, že touto mimotrestní persekucí odsouzených silně přispíváme k recidivě: Jednoduše nemají chanci se živit poctivě, když i nekvalifikované práce vyžadují čistý trestní rejstřík.

Zároveň lze mít za to, že brátit zaměstnavatelům využívat standardní způsoby zajištění, např. kauce (§ 346b odst. 3 NZP), je protiústavní.

V anglosaských zemích je tradicí systém doporučení, kde samozřejmě výpis z rejstříku trestů nepotřebujete.
Ten je tradicí ve všech slušných státech. I NZP s ním počítá (§ 314), byť je to samozřejmě pouhé law in books.

Tak proč je to tady špatné?
Protože ta data nemáme a z výše uvedených důvodů je nemít je dobré (primárně z důvodu principu proporcionality). Inženýrské řízení státu je cesta do pekel. Stát má být noční hlídač; politiku ze samé povahy věci nelze verifikovat, jinak bychom místo politiků museli mít experty. Na boji s terrorism (data o PNR) jasně vidíme, že přemíra dat je k ničemu: Stát je stejně neumíme využívat, cf. selhání prevence teroristického útoku Umara Farouka Abdulmutallaba, který se dne 25. prosince 2009 v letu č. 253 z Amsterdamu do Detroitu společnosti Northwest Airlines pokusil detonovat třaskaviny TATP a PETN, ukryté v kondomu ve svém spodním prádle, přičemž k detonaci nedošlo kvůli selhání rozbušky.

FORTUNA řekl(a)...

ad Martin Macháček, 9.3.12, 23:03

Má být prvopachatel souzen za stejný čin stejně jako notorický recividista?

Jistě. Musí. Je souzen za to co spáchal, ne že je recividista.

V okamžiku ale, kdy je odsouzen a nastává otázka trestu, soudce musí vzít v potaz historii člověka a udělit trest, který odpovídá celku.
Pakliže TZ říká, že trest za opakovanou vraždu je vyšší, než za první vraždu, je to správné. Nejdříve ale člověk musí být za tu druhou vraždu odsouzen, aby za ni dostal trest.

Kdyby ale porota, tedy spoluobčané, věděla, že obviněný již jednou vraždil, mohli by bez posouzení současného případu dospět k názoru, že určitě vraždil i podruhé a obviněný by neměl spravedlivý soud. Porota by byla podjatá.

Mirek Vorlický

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad TP:

Možná znáte šetrnější způsob zjišťování recidivy, já nikoliv. Existuje jen ověřování recidivy v rámci obvodu téhož správního orgánu, což je pak nespravedlivé vůči těm, kteří nikdy nešli za humna, oproti těm, kteří kradou po celé republice. Co se převahy zájmů státu nad zájmy pachatelů týče, myslím, že stát by mohl a měl vědět, komu co svými vlastními orgány uložil, tedy, prostřednictvím "svých" správních orgánů, sankci pachateli.

Jako zajímavost pak doplňuji, že Úřad vlády, resp. místopředsedkyně vlády, chce, aby měly správní orgány povinnost informovat o přestupkových řízeních, ne-li zveřejňovat rozhodnutí ve věcech přestupků. 106ka jim nestačí, je to prý málo.
Osobně bych akceptoval poskytování info jen o osobách veřejného zájmu, což se ostatně děje už nyní - viz Mackův záhlavec nebo Kalouskova facka; škoda, že se dřív nebylo možno oficiálně dozvědět, že např. posl. Klas - svého času bojovník proti měření rychlosti obecními policiemi (zároveň tvrdící, že sám nikdy pokutu nedostal), měl naopak konflikt s obecní policií v Brně a v Kladně a pokutu (právě za rychlost) už 2x platil.
Byl bych ale proti zveřejňování plošnému, to už je opravdu další sankce navíc a veřejná denunciace (viz vyvěšování fotek "zlodějů" ve výloze samoobsluh za komunismu, vč. krádeží tyčinky Milena nebo jogurtu bílého).

Ad LD:

Co se vražd týče, omlouvám se, vycházím zřejmě ze starších statistik. Pokud je však přestupků proti majetku spr.orgány (st. a obec. policii v to nepočítaje) projednáno ročně cca 25.000, přestupků proti obč. soužití cca 30.000 a přestupků proti veřejnému pořádku cca 10.000, jde i tak o diametrálně odlišná čísla.

S možností (s preferencí) zohledňování recidivy (pouze) v rámci práva přestupkového se plně ztotožňuji. Hlavním výsledkem (vedle společenské stigmatizace pachatele) je u trestní kriminalizace jen vyšší nákladnost celého řízení. Aby však sankce i v přestupkovém řízení měla efekt, např. i vůči nemajetným, lze příp. uvažovat o rozšíření spektra sankcí (např. na obecně prospěšné práce nebo domácí vězení).

Ad MV:

Vyloučení poroty z kontaktu s veřejností je vedeno úmyslem zabránit ovlivňování poroty veřejností. Že je však pachatel recidivista, se porota dozví min. od žalobce, příp. od správního orgánu, je-li žalobcem i soudcem v jedné osobě. Je zcela legitimní, pokud porota ví, že před ní stojí člověk, který se „nepoučí a nepoučí“ a dříve uložené sankce na něj efekt neměly. Jinak, pokud se nemýlím, porota posuzuje hlavně vinu, neurčuje myslím druh a výměru sankce.

Proč byly poroty zrušeny, to nevím, jde o legitimní volbu, zda bude systém porotní či zda bude posuzovat vinu soudce-specialista. Oboje má pro i proti. Se zohledňováním recidivy to však nemá nic společného.

Co se týče toho, jak se to dělá jinde, viz odkazy výše doporučené ZV ("Zahraniční právní úprava evidence přestupků"). "Nehrnu" se proto, že jsem už odkázal na podrobný text zveřejněný jinde, který zde proto netřeba reprodukovat.

Jinak chcete-li znát na něco odpověď, nevolte prosím ultimativní a konfrontační formu typu "může Jan Potměšil vysvětlit..?" apod. - opravdu nejsem povinen komukoliv, kdo mě oslovuje tímto způsobem a v třetí osobě, něco vysvětlovat.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:

Co se "lidové tvořivosti týče", postavení zákonodárce je ústřední, ne-li svaté. Ovšem zákonodárce by měl přesto rozlišovat mezi "úžasnou myšlenkou" a konkrétním legislativně-technickým řešením. Nebo si opravdu myslíte, že člověk, který právě slezl z traktoru, umí napsat kvalitní zákon? Ať se prosím aspoň zeptá někoho, kdo to umí (ale nikoliv kolegy JUDRa, který "umí" rozvody), nebo ať zadá "objednávku" a sepsání konkrétního znění návrhu zákona/novely odborníkovi. Sebelepší myšlenka nadělá plno škody, když je její uvedení v život legislativně-technicky mizerné. Pak občané nadávají úředníkům, "co je to za blbý zákon?!". Právní řád i právní jazyk je už natolik složitý, že doba „jednoduchých“ zákonů je passé. …Ale myšlenka vydání PřesZ dekretem ministra vnitra opravdu není špatná:-)

Ad mizerný první stupeň - ten je dán proto, že přestupky může teoreticky projednávat všech 6.248 obcí. Většina menších obcí však má VPS, kdy se přestupky koncentrují u obcí II. a III. typu, řešení to ale ideální není. Snahám o mírnou centralizaci se však z politických/ideologických důvodů důsledně brání SMO ČR, byť konkrétní "malí" starostové by se přestupků s velkou chutí „zbavili“ (státní správu neradi, a přestupky jsou asi tak jediné, co se pokoušejí přece jen trochu zajistit).

Ad bagatelní justice - obávám se, že pokud je Policii ČR oznamováno cca 1.400.000 údajných přestupků ročně, museli bychom přestavět celou soudní soustavu a mít násobně větší počet soudců. Chcete-li to přesunout na asistenty, na něž "nejsou peníze", jak víme, budeme tam, kde jsme dnes - rozhodovat bude poučený laik.

Ad "levicová these" - nevím, kde jste tu thesi vzal. Řeším 1) pohnutky, 2) způsob provedení a 3) předmět útoku. Pokud někdo z hladu ukradne bochník chleba (viz výše zmíněný Jean Valjean), je to přece něco jiného, než pokud má někdo z krádeží "živnost", krade profesionálně (vč. technických prostředků a "organizace práce" v rámci gangu) a krade primárně drahé věci, aby je pak prodával za 1/3 či 1/10 ceny - místo, aby se pokusil živit poctivě.

Ad zahlazení - očekávám, že zahlazení bude po 5 letech a doba rozhodná pro zohledňování recidivy 2 roky před skutkem. K zahlazování, dosud zákonem neupravenému, vybízí i NSS.

Co se rizika zneužití pro netrestní účely týče, máte pravdu. Navrhovalo se umožnit jen pouhé nahlížení do registru. Dle zákona o informačních systémech veřejné správy je však povinnost poskytnout výpis. Zákaz požadování výpisů (vyjma výslovného zákonného zmocnění - viz např. bezúhonnost uchazečů o místo strážníka obecní policie) by to efektivně neřešil - obce či ubytovny (nebo zaměstnavatelé) by to požadovali i tak (čímž by se otevřel trh pro další "obecní hrůzáky", rozuměj předražené ubytovny se studenou vodou na chodbě pro Romy a polo-bezdomovce, které jinde neubytují). Na druhé straně může být legitimní (už teď) žádat o předložení výpisu z Centrálního registru řidičů např. po uchazeči o místo profesionálního řidiče. Obecně pak vidím řešení snad jen v lex specialis, který by u registru přestupků výslovně řekl, že občanům je umožněno jen nahlížení a výpis do ruky dostat nemohou, nepožaduje-li to výslovně jiný zákon.

K textu proporcionality viz výše - to je dle mého názoru stejně jen takové ústavně-právní čarování, opírající se v posledku stejně jen o zcela subjektivní hodnocení. Min. na Slovensku to jde, a nikdo neústavnost, přes téměř shodnou Listinu, nenamítá. Komparativním srovnáním také zjistíme, že to jde i v jiných státech, byť spadají pod tentýž ESLP.

Guy Peters řekl(a)...

Poroty zrušili kommunisté, ze stejného důvodu jako Alexander Bach: „Porotní soudy se zrušují, účast lidu při rozhodování ve věcech trestních je zajištěna složením senátů.“

Ovšem zákonodárce by měl přesto rozlišovat mezi "úžasnou myšlenkou" a konkrétním legislativně-technickým řešením.
To je věcí parlamentní kanceláře. V normálním státě člen zákonodárného sboru toliko formuluje myšlenku; konkrétní paragrafy za něj píše legislativa.

Ale myšlenka vydání PřesZ dekretem ministra vnitra opravdu není špatná:-)
Já vím, demokracie každého jen obtěžuje. Ale díky poslancům máme například v NOZ klassické rakouské 3 druhy držby, nikoliv zmatené Eliášovo pojetí.

ten je dán proto, že přestupky může teoreticky projednávat všech 6.248 obcí.
Což je absurdní samo o sobě.

museli bychom přestavět celou soudní soustavu a mít násobně větší počet soudců.
V normálních státech přestupky soudí soudci, ačkoliv jich je relativně stejně jako v ČR. Jak to? Podle mne je to tím, že český soudce značnou část své pracovní doby dělá administrativní práci, na kterou by stačila sektetářka. Už to, že pokud vím, tak je soudců více než obslužného personálu, je absurdní.

Pokud někdo z hladu ukradne bochník chleba
Romantická levicová these, o které jako historik soudím, že neplatila nikdy, vyjma hladomorů.

zahlazení bude po 5 letech a doba rozhodná pro zohledňování recidivy 2 roky před skutkem
WTF? Proč se to má lišit?

Zákaz požadování výpisů … by to efektivně neřešil
Jistě. Každý má ústavní oprávnění na přístup ke svým údajům. Nejlepší řešení je to neupravit vůbec a doufat, že to nikdo chtít nebude. Pokud ano, tak nám pomáhej Bůh.

nikdo neústavnost, přes téměř shodnou Listinu, nenamítá.
No, debata není o neústavnosti (tj. nezákonnosti), ale o nelegitimitě (tj. neospravedlnitelnosti).

kocour řekl(a)...

Sankce máme v zásadě jen dvoje:

- buď čistě reparační (holé odškodnění),
- nebo punitivní (vše, co je navíc).

Punitivní sankce = pomsta, trest. Veškeré další členění na zločiny, trestné činy, přečiny či přestupky je umělé a arbitrární, smyslem je jen ubrat práci soudům. V normální demokratické zemi má o všech rozhodovat soud. Z toho je třeba vyjít, jinak nikdy nemůžeme dostat smysluplné závěry. A protože z toho nevycházíme, nechávají mne úvahy o rejstříku přestupků chladným.

P.H.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:

"Levicová these" - no, o jednom známém jsem se oklikou dozvěděl, že byl postižen za krádež paštiky. Zpětně jsem zjistil, že to bylo v době, kdy přišel o práci, nová nebyla a peněz se nedostávalo. Policisté zas hovoří o nárůstu počtu důchodců, kteří kradou základní potraviny - to už snad není romantická levicová these. Zbude-li Vám z důchodu po zaplacení nájmu, energií apod. třeba 1.000,- Kč na měsíc, je krádež vedle vybírání popelnic jedna z možností, která se nabízí. Ekonomové zločinu by to možná vysvětlili i z pozic tržních zákonů, nabídky a poptávky či poměřování rizik/ztrát vs. přínosů. Takže pokud Vy žijete v jiné realitě, tedy v "realitě" vznešených idejí o morálce, nikoliv reflexí denní reality, zdá se Vám to možná nepochopitelné. A abyste to shodil ze stolu, onálepkujete to jako "levicové". Pak by byl zřejmě levičákem i duchovní otec "teorie rozbitých oken", konzervativní myslitel J.Q.Wilson (viz text zveřejněný v LN a dostupný zde), pokud Vám výše vadila představa, že i prostředí může mít vliv na kriminalitu. - Doporučuji opustit občas kancelář a zajít do nějaké té IVky, kde se nabízí pivo nebo pivo, podivné postavy Vám levně nabízejí hadry či rádio, a kde se řeší, z čeho vyžít do konce měsíce, když šéf řekl, že na výplatu teď nemá a mít nebude.

Co se (ne)legitimity týče, tak ukládá-li mi TZ zohlednit recidivu, k čemuž potřebuji existující Rejstřík trestů, a ukládá-li mi zákon sledovat recidivu u dopravních přestupků, což mi umožňuje Centrální registr řidičů, kde je evidována nadpoloviční většina všech přestupků (zde dopravních), považuji za logické i zřízení Registru přestupků, ukládá-li mi § 12 PřesZ vzít v potaz osobnost pachatele a mám-li dle § 3 s.ř. zjistil skutečný stav věci. Mezi člověkem, který je prvopachatel, a člověkem, který má 10 zářezů na kontě, vidím rozdíl, a budu volit i jiný druh či výměru sankce, příp. ochranné opatření. To bude nejen zákonné, ale i legitimní, má-li být (správní) právo trestní efektivní a citlivé ke konkrétním okolnostem.

Ad PH:

Takových 300 okresních soudů, příp. poboček soudů, po republice by mi vůbec nevadilo. Lidé by získali iluzi rozhodování "vyšší mocí", rozhodnutí by měla vyšší autoritu a možná i kvalitu, zmizelo by několik stupňů správního přezkumu a lidé by možná k soudcům nepřistupovali, jak je tomu u úředníků, jako k "vrbě", jíž vypoví svůj životní příběh a popíší osobní problémy od roku 1980 (v lepším případě), nebo (v horším případě) jako k legitimnímu terči frustrace a k příležitosti si zanadávat, vykřičet se a vylít si zlost na ouřady, vládu a všeckno. Takže jsem jedině pro. Jen nevím, a to je takový drobný problém, kde na to vzít /ovšem budou-li peníze na zavírání recidivujících přestupců, jistě se najdou i na okresní malosoudy:-)- pokud někdo tuto rukavici zvedne/.

FORTUNA řekl(a)...

ad kocour, 11.03.12, 15:01

Souhlas, souhlas, souhlas.

Jen si myslím, že dělení všech trestných činů (angl. crime)na přestupky, zločiny, atd. slouží i snadnějšímu pochopení vážnosti trestného činu.

Pak, v demokratických státech o porušení zákona ROZHODUJE soud.

Mne tato situace bohužel chladným nenechává, neboť tisícům a stovkám tisíců lidí, možná i více, je upřena soudní ochrana, která je jedním z pilířů demokracie.

Mirek Vorlický

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad MV:

Soudní ochrana je vám zaručena správním soudnictvím. O tom už zde byla mnohokrát řeč. Že jí nevyužijete či nevyužíváte, je na vás. Stávající systém/stav, kdy je soudní ochrana garantována (především) správními soudy, a jinak tomu není ani v řadě zemí v zahraničí, aprobuje i ESLP - srovnej jak evr. Úmluvu, tak třeba i Úmluvu o právech dítěte.

Guy Peters řekl(a)...

o jednom známém jsem se oklikou dozvěděl, že byl postižen za krádež paštiky
ČR má systém sociální pomoci. Buď funguje, pak nikdo krást nemusí, nebo je třeba ho zlepšit. Ale krádeže nejsou řešením a levicová shovívavost nad chudými zloději rovněž ne.

A abyste to shodil ze stolu, onálepkujete to jako "levicové".
Odmítám thesi, že je to nálepka. Ne, je to chladný popis převahy emocí nad ratiem.

"teorie rozbitých oken"
Já nepopírám vliv prostředí, to jsme si nerozuměli. Já jen říkám, že prostředí nemá žádný význam pro trestuhodnost deliktu. Vandal má být potrestán stejně ve slumu jako v milionářské čtvrti, přičemž rovněž nic nenamítám proti systému denních pokut.

ukládá-li mi TZ zohlednit recidivu
Bavíme se de lege ferenda, nikoliv de lege lata.

považuji za logické i zřízení Registru přestupků
Já nikoliv. To, že ČR stíhá neonacism, není důvodem proto, aby stíhala rovněž kommunism.

Mezi člověkem, který je prvopachatel, a člověkem, který má 10 zářezů na kontě, vidím rozdíl
Rovněž. Problém je pouze v tom, že pro Vás je pachatel jako pachatel a odmítáte rozlišovat, čeho se dopustil. Je např. zásadní rozdíl mezi vandalem a příliš rychlým řidičem.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Potměšil, 12.2.2012, 08:18

adPH: Ten "drobný" problém vypadne ze hry sám, jak se již tu a tam konečně i stalo. JP uhodil hřebíček na hlavičku, ale pak jej (myslím) paroduje stylem všemocné chůvy. Je třeba, aby lidé pochopili smysl státní správy a smysl soudů. Státní správa slouží občanům, soudy poskytují ochranu právům. Na vrby a podobně jsou psychologové, atd.

Policista, který uvidí chodce jak přechází na červenou ho nebude pokutovat, ale řekneme mu, ať nepřechází. Pakliže chodec by policistu ignoroval, smí pak policista zasáhnout. Žádný člověk nebude zadržen, jen když je opilý, ale bude-li páchat škodu, ať je opilý či střízlivý, neboť oběť má pak právo žádat policii o zásah, protože policie má povinnost se starat o pořádek. Rozhodně nemá právo aby lidé byli střízliví. Finanční a další úřady, budou vyžadovat placení pokut, až u soudu dokážou, že někdo porušil zákon, atd., atd. Jan Potměšil by byl myslím překvapen, jak by klesla tzv. recividita a kolik peněz a času navíc by policie a pod. měly k řešení i tzv. drobné krádeže (mimochodem,i drobná krádež by byl trestný čin, jen by je mu říkalo zase přestupek) a hlavně vážných porušení zákona.

Toto je ovšem otázka postupného převychování celé společnosti, nejen státní správy, a nelze tedy doufat, že se to vyřídí nějakým zákonem (nebo jak je teď běžné, nějakou vyhláškou).

Mirek Vorlický

Anonymní řekl(a)...

pro Guy Peters - "Je např. zásadní rozdíl mezi vandalem a příliš rychlým řidičem."

Můžete mi prosím osvětlit jaký? Myšleno jaký zásadní z hlediska centrálního registru přestupků. Rozumím tomu dobře, že rychlý řidič do registru ne, zatímco vandal ano?

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:
Myslím, že už se dostáváme do fáze "jeden o koze, druhý o voze", kdy mi dokonce podsouváte i názory či hodnocení, která jsem nevyslovil nebo je nezastávám (např. shovívavost k některým trestným činům, resp. přestupkům, kdy moji rozhodovací praxi jistě neznáte, či nerozlišování mezi druhy a závažností různých skutků) - nevím, zda úmyslně či zda hovoříme jinými jazyky; nebo zda jeden občas chodí ven z bytu, a jiný věří tomu, co je napsáno v zákoně. Raději tedy počkám na nové podněty, přijdou-li nějaké.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za reakci, jelikož je ve spotu zmíněn můj článek v LN, tak jej zde pro čtenáře JP přikládám, aby bylo zřejmé s čím J.Potměšil polemizuje. Jinak bych autora popř. požádal, aby mi vyvrátil či potvrdil , mé návrhy a conto zadržení pachatele přestupku, což bylo gros mého textu v LN.

Zde můj text z LN:


Budeme moci zadržet pachatele přestupku?

JUDr. Petr Kolman, Ph.D. – právník, VŠ pedagog
(možno krátit)


Mnoho čtenářů si pod pojmem přestupek nesprávně představí jen dopravní přestupky, ale přestupky je taktéž řada skutků, kterými darebáci otravují běžným lidem život.
Líbí se mi zvýšená míra pozornosti, kterou stávající Ministerstvo spravedlnosti ČR věnuje problematice přestupků. Která byla doposud částečně opomíjena či neprávem zastíněna bojem se závažnějšími trestnými činy.
Vím, že v dnešní době působí až nepatřičně pokud někdo pochválí vládu, ale oceňuji , že Vláda ČR schválila dne 15. 2. 2012 zavedení centrálního registru přestupků, doufejme tedy, že jej brzy schválí i náš Parlament. Jeho přínosem by mimo jiné bylo, že příslušný správní úřad by byl informován o „přestupkové minulosti“ pachatele. Zároveň by registr umožnil, po příslušné legislativní úpravě, prohřešky sčítat. Nebyli bychom v EU žádnou výjimkou. V zahraničí přestupkové registry existují, najdeme je v Nizozemsku či v sousedním Rakousku.

technicky: musím to rozdělit do více komentářů jinak se to sem nevejde

Anonymní řekl(a)...

pokračování textu II :

Rovněž vítám, že citované ministerstvo navrhuje, aby člověk, který opakovaně spáchá přestupek, dostal přísnější trest. Pospíšilovi právníci přišli s akcí – třikrát a dost. Byť trochu nešťastně mediálně nazvanou, mylně vyvolávající vzpomínky na lidoveckou aktivitu z devadesátých let minulého století se stejným názvem, ale úplně jiným obsahem (KDU – ČSL tehdy navrhovalo za tři závažné trestné činy – doživotí, přestupků se tedy akce tehdy netýkala).
Tři kategorie přestupků se mají při opakovaném páchání nově posuzovat jako trestné činy. Jde za prvé o přestupky proti majetku (hlavně drobné krádeže, zpronevěry nebo podvody) , dále pak přestupky proti veřejnému pořádku (kupř. rušení nočního klidu) a za třetí přestupky proti občanskému soužití (např. urážky nebo vyhrožování újmou na zdraví).
U citovaných přestupků proti majetku, by trestnost byla vázána na výši škody. To by mělo postihnout například drobné zloděje. Krádež je totiž v současnosti trestným činem v případech se škodou od 5000 korun. Nově by se však škoda měla sčítat, a pokud by někdo například třikrát ukradl věci za tři tisíce korun a celková škoda by přesáhla hranici pět tisíc korun, šlo by již o trestný čin.

Anonymní řekl(a)...

pokračování III.:

Taktéž u přestupků proti veřejnému pořádku, by se aplikovalo "třikrát a dost". Pokud by tedy někdo tento typ přestupku spáchal potřetí – potřetí by shazoval popelnice a vykřikoval na celou ulici ve dvě ráno při návratu z restaurace názvy pohlavních orgánů a předchozí dvojí přestupkové sankce by na něj neměly žádný výchovný efekt, šlo by již nově o trestný čin. Totéž se navrhuje u přestupků proti občanskému soužití – např. u pachatele, který bude vulgárně nadávat či dokonce vyhrožoval násilím sousedce, která jej upozorní , aby u nich v paneláku ztlumil hudbu po 22 hodině.

Zadržení pachatele přestupku

Ale abych jen nechválil zvýšenou aktivitu Ministerstva spravedlnosti, dovolil bych si připojit ještě jeden důležitý návrh na legislativní změnu. Nyní platí, že můžete, přiměřeným způsobem zadržet pachatele trestného činu do příjezdu policie, u přestupků to ovšem neplatí. Což veřejnost neví, ale žel toho zneužívají různí darebáci. Dnes můžete sice na linku 158 oznámit přestupek, ale nesmíte legálně pachatele zadržet, toto oprávnění nyní občan ( nepolicista) nemá! A jak tušíme, výtržník málokdy vyčká dobrovolně do příjezdu Policie ČR. Ale jak se pak zjistí totožnost pachatele?
Naštěstí aplikační praxe – co vím neformální cestou od policistů – toto jednání, pokud není zcela nepřiměřené situaci, je orgány činnými v trestním řízení většinou tolerováno s tím, že se aktivní občan mohl domnívat (nezapomínejme, že je to neprofesionál navíc ve stresové situaci) , že jde o trestný čin a pachatele zadržoval tedy legálně. Nad rámec tohoto komentáře uvádím, že jistou oporu pro zadržení pachatele možno hledat i v občansko-právních předpisech – např. když Vám chce odejít z restaurace host bez placení a spáchal škodu menší než 5000 Kč – což je většina případů. To mj. konstatoval i Nejvyšší správní soud. Stejně jako dal v roce 2010 revizorům v MHD konečně možnost zadržet černého pasažéra, odmítajícího se legitimovat, do příjezdu Policie a nejen ho bezvýsledně žádat, aby vyčkal příjezdu policistů k zjištění totožnosti. V těchto případech bude lidem taktéž nápomocen i nový mediálně hodně diskutovaný občanský zákoník - Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. (§ 14 NOobč.Z. ).

Nicméně ze systémového hlediska nepokládám za vhodné, aby se zadržování u přestupku řešilo za pomoci soukromoprávního předpisu – tedy dnešního či budoucího občanského zákoníku, což jak čtenáři tuší, budí v praxi řadu aplikačních problémů, které stresují obyčejné lidi.

Návrhy do budoucnosti

Jak jsem již naznačil výše, pakliže nyní de facto záleží na dobré vůli přestupníka , zda vyčká příjezdu Policie ČR , činí to z přestupkového zákona mnohokrát nevynutitelnou normu. Což v právním státě musíme odmítnout.
Proto navrhuji, aby se v rámci chystaných změn legislativy na úseku správních deliktů pamatovalo i na možnost občanů zadržet pachatele vybraných přestupků. Mám za to, že to je určitě skupina přestupků proti majetku , pak přestupky proti veřejnému pořádku a přestupky proti občanskému soužití.
Zákonodárce by tak vyslal jasný signál občanům, že v ČR panuje k přestupkům (jako častému předstupni trestných činů) nulová tolerance. Což je myslím i v souladu s programy dnešních vládních stran.

P.Kolman, Brno

Anonymní řekl(a)...

K polemice u zadržování -
cit.: Návrh má jistě srozumitelné opodstatnění, nedomnívám se však, že by se zadržováním pachatele „svépomocí“ byly v praxi nějaké vážnější komplikace. Řada pachatelů sice ihned poté, co poškodí na právech jiného, začne srdnatě bojovat za práva svá, přičemž upozorňuje na právo na osobní svobodu, na níž byli omezeni. Na druhé straně jsou Policie ČR i správní orgány zpravidla rozumné, a takovýto protest oprávněně kvalifikují jako drzost (s oblibou říkám chucpe), či případ, kde s ohledem na poměřování konkurujících si chráněných zájmů převážil zájem na zajištění, postihu a potrestání pachatele (kdy postih, bez předchozího zadržení a identifikace pachatele, bývá ex post jen velmi obtížný, ne-li vyloučený).
- ale o této "chvályhodné praxi" v textu v LN také přece píšu....ale zdá se mi nedostatečné na ni spoléhat...

cit:Především ale nastíněný návrh nijak nesouvisí s registrem přestupků, což si doufám každý uvědomuje.
ano, toto si samozřejmě též uvědomuji, a je mi líto pokud z článku v LN plynulo něco jiného...

- můj krátký text v LN si nedělal ambici řešit všechny problémy dnešního PP, což snad ani nikdo neočekával :)

jinak děkuji velice J.Potměšilovi, že se snaží rozpoutat diskuzi na téma přestupky (resp. správní delikty) i na blogu Jiné právo, jen houšť...



P.Kolman,Brno

Jan Slanina řekl(a)...

ad GP:
Nevidím hranici mezi politiky a experty. Parlament může odhlasovat, že voda je při -20 stupních v tekutém stavu, ale i když to desetkrát vyhlásí ve sbírce zákonů, ta voda bude stejně při této teplotě tvrdohlavě setrvávat ve skupenství pevném.

Pokud existují určité zatím neznámé vzorce chování pachatelů přestupků a trestných činů, tak je možné buď sedět ve slonovinové věži a věřit, že na ně přijdeme úvahou, nebo si vyhrnout rukávy, ponořit ruce až po lokty do dat, a hledat. Tedy, pokud ta data máme.

To, že stát v některých případech neumí data používat (ale i to považuji za sporné - důležité IMHO je, kolika atentátům se zabránit povedlo, ne že se to někdy nepovedlo), je podle mého názoru důvod ho to naučit, ne rezignovat na jejich sběr.

Guy Peters řekl(a)...

Můžete mi prosím osvětlit jaký?
Zatímco vandal je vyvrhel, příliš rychlá jízda je kavalírský delikt. Zatímco u vandalismu je stíhání recidivy přirozené, u příliš rychlé jízdy je to přehánění trestní represse.

Parlament může odhlasovat, že voda je při -20 stupních v tekutém stavu
Hovoříte-li o stupních Celsiových, je to nesmysl, který by nikoho nenapadl. Ale hovoříte-li o stupních Slaninových, je to právě ta politika, zda jsou vhodnější stupně Celsiovy si Slaninovy. Žádná stupnice totiž není vytesána do kamene = jednou pro vždy dána.

a hledat.
A dělat pokusy na lidech jako nechci říct kdo. Některé pokusy jsou zkrátka amorální, některý sběr osobních údajů je nelegitimní.

je podle mého názoru důvod ho to naučit, ne rezignovat na jejich sběr.
Ochipování lidí by zvýšilo bezpečnost 100x, ne-li 1000x. Přesto k tomu z dobrých důvodů nepřistupujeme.

Anonymní řekl(a)...

Stejně jako P. Kolman jsem ráda, že Jan Potměšil rozpoutal diskusi na téma registru přestupků. Osobně se domnívám, že přínosy takového registru by převážily nad jeho případnými negativy, ovšem pouze za předpokladu, že budou evidovány všechny přestupky. Bude-li evidováno jen několik málo vybraných přestupků, pak je to spíš „docela drahá sranda“.

Důvody, pro něž bych se k zavedení registru přestupků klonila, jsou v podstatě shodné s těmi, které uvádí ve svém postu JP. Tedy zejména možnost efektivního zmapování a postihu recidivy a rovnost obviněných před zákonem (když ti, kteří páchají přestupky v rámci více správních obvodů přestupkových orgánů, jsou na tom z hlediska postihu za případnou recidivu lépe než ti, kteří je páchají jen v jednom správním obvodu).

Tomáš Pecina jako argument proti zavedení takového registru uvádí, že „[s]tát by měl mít o svých občanech jen ty informace, které nezbytně potřebuje pro výkon svých funkcí, a toto nezbytná informace není.“ Jednak si myslím, že tyto informace pro výkon státních funkcí zásadní jsou, a to proto, že jednou ze základních úloh státu je zajistit bezpečnost občanů, ochranu jejich majetku atp., přičemž právě tyto hodnoty jsou častými (ať již přímými či nepřímými) objekty přestupků. Stejně tak je povinností státu, resp. jeho orgánů dodržovat ústavní pořádek ČR. Z něj ovšem vyplývá mj. rovnost občanů před zákonem, která ale za daného stavu plně dodržována není a ani být nemůže (viz pasáže v postu ke stávajícímu postihu recidivy).
Navíc je třeba si uvědomit, že zavedením registru přestupků nedojde ke sběru nějakých nových dat o občanech, resp. pachatelích přestupků. Údaje, které o nich budou do tohoto informačního systému zaváděny, už totiž orgánům veřejné moci známy jsou (z konkrétního přestupkového spisu), jen nejsou evidovány na jednom místě.

Jitka Morávková

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:

Jen krátce, ad rychlá jízda coby "kavalírský delikt" - porovnám-li počet vražd, a počet lidí, kteří ročně zemřou na silnicích, jde o poměr cca 1:10. Nejčastější příčinou nehod je právě rychlost. Neboli - jak říká BESIP, maje to podloženo daty - "rychlost zabíjí".

Tady jsem naopak docela rád, že pravidla v dopravě linkuje parlament, nikoliv libertariáni žijící ve slonovinové věži, kteří zřejmě dosud nepřišli o nikoho z rodiny při nehodě (a nikdy nebyli přepadeni či okradeni, nikdy nebyli napadeni a nikdy nepracovali v nekvalifikované nízko placené, pokud možno manuální, profesi a nikdy nezažili hmotný nedostatek či ponížení při nutnosti žádat o pomoc, tím spíše od státu, který deklaruje "pomoz si sám" a "neotravuj, parazite"). To je ale – aspoň jde-li o besip - na jinou debatu, k níž jsem trochu přičichnul jako tajemník Dopravní komise SMO ČR, kdy bych však musel napsat celý nový post, tentokrát o dopravě.

Ad JS:

Ano, to je právě ono. Poslanci mohou odhlasovat, že led taje při -20 stupních, stejně jako že problém s tzv. nepřizpůsobivými "vyřešíme" jejich přestěhováním k sousedům (sen.Čunkovi jsou dotčené obce dodnes velmi "vděčné" a problémy se spíš zmnožily, lidské i finanční, a to i na straně Vsetína) nebo že drobnou kriminalitu vyřešíme drakonickým trestáním následků/projevů, nikoliv řešením příčin. Fungovat to samozřejmě nemůže, ale je to populární, byť nefunkční a drahé. Inu - Vox populi, vox Dei, tím spíš, když lidu nakukáme, že toto je to pravé "řešení".

Ad JM:

Děkuji za podporu i poukaz na to, že nejde o sběr nových dat. Ta data už existují, byť jen dle územních obvodů obcí či centralizovaných správních orgánů (ČOI, ÚOOÚ, aj.). Ale jsou tady, jen je "zvednout ze země". A to se mají evidovat jen pravomocná rozhodnutí o vině, nikoliv třeba i oznámení přestupku či aspoň zahájení řízení (kvůli pokračujícím t.č.). Zajímavé, že jsem nezaznamenal odpor vůči Centrálnímu registru řidičů, tj. řadu let existující centrální evidenci (mj.) všech dopr.přestupků (pominu-li tedy notorické piráty a "prasata" našich silnic) a že se prakticky nikdo neohrazuje proti Rejstříku trestů, který „znevýhodňuje“, v souladu s TZ, "chudáky", kteří mají 10, 20, 30 záznamů, oproti skutečně slušným občanům, kteří spáchali 1 t.č. za život v nějaké mezní či náhodné vyhrocené situaci.

Pokud pak z Registru přestupků nakonec skutečně vzejde "mrzák" aktuálně navrhovaný vládou, to ať raději žádný registr není. To je jako kvůli "slušným" občanům evidovat v Rejstříku trestů jen tresty odnětí svobody nad 8 let. Pokud Česká republika o něčem rozhodne, měla by myslím mít i možnost zjistit, třeba (resp. pokud možno) z jednoho místa, JAK.

Má-li být rozhodování spravedlivé, vyvážené, přihlížející ke všem okolnostem a účinné, jde-li o poměr prevence a represe, nemělo by přestupkové právo stále zůstávat Popelkou. Když už se aspoň zde halasně diskutuje o tom, že přestupek je (což z pohledu judikatury NSS i ESLP skutečně je), či má být (jde-li o rozhodující orgán či nominální označení deliktu, jak namítají odpůrci správního trestání), totéž, co trestný čin.

Ad MV:

Plně souhlasím s tím, že policista nemá "honit pokuty", ale především bránit tomu, aby k deliktu či k ohrožení zájmu chráněnému zákonem vůbec došlo. Doporučuji v této souvislosti rozhovor se slovenským policejním prezidentem Spišiakem v rozhovoru T.Němečka v LN (příloha Právo a Justice) z 5.3.2012. V tomto plný souhlas. Jde-li o dopravu, místo "sbírání parkovaček" se má raději bránit nehodám a chránit občany před nebezpečím.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad PK:

Děkuji za přetištění Vašeho textu. Úvodem jsem ho zmínil a velmi lakonicky shrnul, nadmíru stručně mj. i z prostorových důvodů; v mé redigované (ovšem velmi umně – děkuji obratnému T.Němečkovi) reakci pro LN jste už však vypadl úplně, jakkoliv s mým souhlasem. Bohužel zde nešlo dát hypertext-proklik na článek, neb na netu článek k dispozici není, stejně jako má reakce. Aspoň mám ale souhlas LN s ex post zveřejněním „širší verze“ svého textu, jíž jsem se na JP pokusil otevřít diskuzi k tématu, které mě „pálí“.

Váš text jsem však původně skutečně pochopil tak, že jde o představení koncepce Registru přestupků, a až v druhém sledu o dodatečný návrh, jak novelizaci jako takovou ještě doplnit/vylepšit. Jako člověk, který se tím celý 1 rok zabýval a hodně mu na tom záleží, jakož i jako přestupkář, který je nešťastný z toho, kam to nyní směřuje, jsem se pak pokusil upozornit na rizika plynoucí z aktuální, byť nikde formálně nezachycené, dohody vlády. A rovněž jsem cítil potřebu upřesnit/uvést na pravou míru to, co již „neplatí“ (např. sčítání škody, které není vždy možné). Nebo to, co není tím nejzávažnějším problémem, alespoň „globálně“, např. rušení nočního klidu či tzv. urážky, které by dokonce v novém PřesZ vůbec neměly být přestupkem (mají být toliko civilním deliktem dle § 11 OZ).

Co se týče mého osobního názoru na „zadržování“ pachatelů přestupků občany, není mi to a priori proti srsti, ale upozorňuji na rizika: U trestných činů to TŘ výslovně umožňuje, což je v pořádku. Občané pak přesto zadržují „lumpa“ i tam, kde o t.č. nejde, nemohu však po nich spravedlivě požadovat, aby byli odborníky na trestní právo. Jde-li o ochranu majetkových hodnot (viz i „revizorský“ rozsudek NSS č.j. 1 As 34/2010 – 73), příp. o závažnější přestupky, je to asi opět v pořádku. Problém je v tom, že lze asi připustit „laický přesah“ z oblasti práva trestního do práva přestupkového, tj. lze připustit i zadržování pachatelů závažnějších přestupků, min. s ohledem na principy proporcionality, přiměřenosti, příp. subsidiarity. Na druhé straně – když ex lege výslovně stanovím, že zadržovat lze i pachatele přestupků, tuto hranici „laického přesahu“ výrazně posunu.

Mám bohaté zkušenosti s tím, že „spravedlivě rozhořčení občané“ považují za „závažný přestupek“ i neurekom civilních deliktů či věci zcela bagatelní, které se pak rovnou odkládají s tím, že buď vůbec nejde o přestupek, nebo chybí materiální znak. A zadržovat kdekoho kdekým kvůli hloupostem či subjektivně-sebestředným, příp. kverulantským, představám o právu a spravedlnosti, to bych asi nechtěl. Takže – upřímně řečeno – stávající právní stav považuji za vyhovující. Občané jsou chtě-nechtě nuceni zvažovat „přiměřenost zásahu“. Meze bych pak ponechal raději na judikatuře než na necitlivému zákonu, který lze vykládat/aplikovat i velmi formalisticky, čímž počet zbytečných konfliktů nijak neumenšíme, spíše podstatně navýšíme.

Závěrem však velmi děkuji, že se odborníci (i z akademické sféry) věnují opomíjené oblasti správního práva, a to včetně práva přestupkového – považuji právo správní i přestupkové (jako ostatně každý specialista/nadšenec svůj obor:-)) za velmi důležité, a mrzí mě nedostatek pozornosti a vážnosti, která je těmto oblastem práva věnována (s výjimkou – bohužel – populistických nápadů vybraných politiků, jak bylo shora naznačeno).

Guy Peters řekl(a)...

porovnám-li počet vražd, a počet lidí, kteří ročně zemřou na silnicích, jde o poměr cca 1:10.
Život je holt risiko. Proto mají pravdu libertariáni žijící ve slonovinové věži, než nepoučitelní levičáci, kteří chtějí všem naordinovat dobro, ať to stojí, co to stojí. Když se kácí les přestupků, tak lítají třísky lidských práv. Ale koho to zajímá. Hlavně, že budeme mít všechny přestupce pěkně centrálně zaevidované. Pak na nich můžeme zkoušet různé výzkumy, třeba bukální stěr, co kdyby ten holoubek spáchal nějaký neobjasněný přečin či dokonce zločin.

a nikdy nebyli přepadeni či okradeni, nikdy nebyli napadeni a nikdy nepracovali v nekvalifikované nízko placené, pokud možno manuální, profesi
Jistě. Tak vezměme všem lidem otisky prstů, všem lidem DNA, neboť všichni jsou jen sprostí podezřelí.

ponížení při nutnosti žádat o pomoc
To snad je normální, že člověk nemá mít positivní pocity, pokud žije z milodarů jiných. Nebo má být sociální dávka nějaký automat?

Neboli - jak říká BESIP, maje to podloženo daty - "rychlost zabíjí".
A čím, že přes všechnu repressi podobných znalců je situace na silnicích mnohem horší než třeba v Norsku? A proč si repressní lobby pomáhá ničením existence lidí?

Když už se aspoň zde halasně diskutuje o tom, že přestupek je (což z pohledu judikatury NSS i ESLP skutečně je), či má být (jde-li o rozhodující orgán či nominální označení deliktu, jak namítají odpůrci správního trestání), totéž, co trestný čin.
Dokud budou mít přestupkové komise tak hrůzostrašnou úroveň, tak přestupek opravdu nebude to samé, co trestný čin, a přestupkový registr to samé, co trestní rejstřík.

A opravdu si nemyslím, že prodej zkapalněného ropného plynu uvedeného v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 5 je to samé, co krádež.

Karel Vážný řekl(a)...

Měl jsem tu čest být u tvorby registru řidičů a musím říci, že řada algoritmů nebyla jednoduchých a tu a tam pochybuji v jejich správnou implementaci.

Jde o situace, kdy starší přestupek jde např. před správní soud a je zároveň "podmínečným" pro mladší řízení. Přitom na obviněném je, zda požádá o odklad trestání, nebo ne. Podobně v případě počítání bodů a odejmutí ŘO.

Totéž může nastat i u systému recidivy, kde navíc figuruje spoustu dalších nástrah: Například blokové a příkazní přestupky, případně přestupky ukončené domluvou. Občan si nemusí být vědom potenciálního nebezpečí z těchto přestupků. Navíc přistupují i okolnosti jako odcizené doklady, určení totožnosti jinak, než z dokladů přiměřené situaci blokového řízení s pokutou uhrazenou na místě apod. I v bodovém systému je možnost se odvolat proti záznamům v registru.

K tomu přistupuje přeci jen jiná kvalita dokazování u přestupkových komisí a u soudu a také to, že nad nespravedlivým přestupkem za 500 Kč blokem většina lidí mávne rukou a zaplatí. I možnost právní pomoci se liší. Nedokážu si proto představit, že trestní soud bude pracovat s předchozími přestupky jako s uzavřenou věcí. Atd.

Také informační úkol je u PČR i u registru řidičů na štíru. Musím říci, že v mém případě policisté při udělování pokuty za nesvícení nevěděli, že to byl bodovaný přestupek. Je nerozum, pokud je člověk o vybodování informován až po něm, nikoli před ním, ve smyslu výstrahy.

Obávám se, že věc je na hlubokou odbornou diskusi, nikoli na "manažerské" rozhodnutí politiků.

Osobně bych se daleko více klonil k možnosti náhradních trestů (VPP, možná i víkendové a noční vězení u pracujících, nebo domácí vězení) u nedobytných přestupkových pokut a možnosti výrazně vyšších sazeb u recidivy přestupků, ale nikoli přeměnu na trestní odpovědnost.

Anonymní řekl(a)...

JP - děkuji za reakci, hlavním cílem mého textu bylo opravdu téma zadržování pachatele přestupků - nepolicisty, jinak pochvala /možná jsem to s ní krapet přehnal/ minist. práce na rejstříku přestupků byla sekundárním autorským motivem. Posunu, aby byly evidovány všechny přestupky, jak bylo naznačeno výše (též Dr.Morávkovou) se principiálně nijak v teoreticko-právní rovině nebráním, spíše jsem myslel, že tam bude mj. nějaký technický problém.

K vlastnímu zadržování: Před časem mi vykládal jeden drobný obchodník - přijde pubescent (cca 17 let) do obchodu vezme si dvě plechovková piva - škoda cca 40 kč. - a suvereně odchází z krámu - když ho prodavačka chytla - tak na ni začal křičet - co si to dovolujete, co mě chytáte - to u přestupku nesmíte! I když obchodníkovi vysvětlíte - tak jako výše, že mu realně jakoby v aplikační praxi nic nehrozí - tak u něj zůstane "stín na duši" - jak je toto možné...asi vzhledem k erudovanosti zdejšího publika, to zde nemusím detailně rozebírat, proto bych u vybraných typů přestupků, pozitivně-právní ukotvení možnosti zadržet pachatele i poškozeným či svědkem velmi přivítal. Stranou ponechávám, že někteří policisté mají tendenci bagatelnější delikty "přehlížet".
Je mi samozřejmě jasné, že se to nové ustanovení dá zneužít, ale toto nebezpečí existuje a bude existovat u spousty jiných ustanovení nejen našeho právního řádu.

P.Kolman, Brno

Anonymní řekl(a)...

Ad GP (12.03.12 20:41)

Člověk se jen těžko může ubránit pocitu, že hranice mezi činem vyvrhele a kavalírským deliktem je pro Vás (jistě jen shodou okolností) totožná s hranicí mezi činy, kterých se nedopouštíte, a činy, kterých se beze studu dopouštíte.

Martin Macháček

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad PK:

Začal bych anekdotou – za rabínem přijde Mojše, vylíčí mu svůj spor se sousedem, lomí rukama a naříká. Rebe pozorně naslouchá, a nakonec řekne: „Máš pravdu“. Za chvíli přijde Icik, a stěžuje si, jaké že trápení to má s Mojšem. Rebe opět pozorně naslouchá, pokyvuje hlavou, a nakonec uzavře: „Máš pravdu“. Když odejde, přikvapí z kuchyně Sára, a říká rabínovi: „Drahý muži, to přece nejde, jednomu dáš za pravdu, druhému dáš za pravdu, to přece nejde?!“ Rebe se zamyslí a pokýve hlavou: „I ty máš pravdu“.

Takže pokud si po sobě přečtu výše nastíněný skeptický pohled na výslovné uzákonění práva na zadržení pachatele přestupku, a poté si znovu přečtu pohled Váš, hovořící ve prospěch výslovného stanovení normy toto umožňující, mám podobné pocity. Bojím se excesů, na druhé straně by k právní jistotě poškozených a k „sebrání větru z plachet“ některým lumpům mohlo být prospěšné zadržení svépomocí opravdu uzákonit.

V případě toho drzého mladíka si zároveň říkám, zda by to nešlo řešit spíš v souladu s názory zastánců fyzických trestů, tedy že dobře umístěná výchovná facka je někdy lepší než půl hodiny vysvětlování. Tedy že „společnost sama vychovává“, resp. společnost si sama vynucuje dodržování sociálních norem, byť to vždy nutně nemusí být v souladu s psaným právem (srovnej pravidla chování v restauraci nižší cenové skupiny). Kdyby onen mladík, jemuž zatím nikdo nedal na srozuměnou, kde jsou hranice (což naopak v 17 naléhavě potřebuje), věděl, že pokaždé dostane pár facek, třeba by si to rozmyslel. (Jako přestupek se stejně řeší jen drtivá menšina drobných protiprávních jednání, a zbytek se buď neřeší, nebo se řeší "neformálně".) Puberta a věk do 25 je obdobím „zkoušení“ a hledání (nejzazších) mezí, kdy je zpětná vazba a sociální kontrola víc než důležitá a právo ji zastat nedokáže. Je-li navíc právo slabé, alibistické či rozmlženě a přepjatě/neproporcionálně „lidsko-právní“, podporuje jen asociální chování.

U mladistvých či velmi mladých lidí je poslední příležitost ještě něco ovlivnit. Nejde-li o úplného asociála, alkoholika od 13ti let či anetického psychopata, zpravidla dotyčný ocení kombinaci objektivity, spravedlnosti, důslednosti, přiměřené přísnosti i postoje „nedělejte ze mě, prosím, debila“, jakož i stanovení jasných hranic. (Nesmí ale mít pocit, že se na něj „šije bouda“, a sama autorita musí být věrohodná.)

No, to jsem trochu odběhnul k mladistvým. Hlavní je závěr, že Vaši myšlenku týkající se výslovného práva na zadržení pachatele přestupku stojí za to vést v patrnosti.

Anonymní řekl(a)...

JP - díky za pěknou (a funkční) anekdotu, ve stylu prof. P. Hajna :)

s Vaším názorem: zda by to nešlo řešit spíš v souladu s názory zastánců fyzických trestů, tedy že dobře umístěná výchovná facka je někdy lepší než půl hodiny vysvětlování. Tedy že „společnost sama vychovává“..., - plně souhlasím, akorát si moc nedokáži představit, co by se stalo, kdybych ji zpracoval do článku - nějaký návrh ustanovení § - "právo na spravedlivou a přiměřenou mlatu" :)...už vidím případném recenzní posudky: Autor předkládá argumenty které nelze označit nejen za vědecké , ale dokonce ani za odborné...:)

jinak děkuji za Váš závěr, že Vaši myšlenku týkající se výslovného práva na zadržení pachatele přestupku stojí za to vést v patrnosti.... a třeba si jej povšimnou i zákonodárci při novelizaci přest. práva.

Zdravím z Brna

P.Kolman, PF MU

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad PK:

Doufám. Ve veřejné správě k 30.4. končím, takže už to půjde mimo mě. Snad se to ze slušnosti pošle i na právnické fakulty a na nejvyšší soudy, a pevně doufám, že se hlasitě ozvou aspoň kraje (a budu-li optimista, tak i SMO ČR - nezvítězí-li ovšem, jako obvykle, populisté a takypolitici typu Ing. Řápkové), a že budou žádat opravy a doplnění, aby nový PřesZ v praxi fungoval. A doufám, že asociální, mimo čas a prostor žijící, autisté (ne-li schizoidní anempatičtí "odborníci") vybraných zbytečných ústředních orgánů státní správy na jedné straně, jakož i "protikorupční" licoměrní a pokrytečtí politruci jiných zbytečných orgánů na straně druhé, budou oslyšeni. A že bude přijat zákon, který lze aplikovat v praxi a který bude funkční, efektivní, a zároveň dostatečně pružný a citlivý. A že přestupky už nebude projednávat teoreticky 6.250 obcí, resp. v praxi 2.000 obcí, ale max. 300 kvalifikovaných správních orgánů. Inshallah. Ora pro nobis, Iustitia.

Guy Peters řekl(a)...

Pane Macháčku, doufám, že nesedíte v nějaké přestupkové kommissi, protože ta bohorovnost, s níž usuzujete na příliš mnoho z příliš mála, je smrtící. Snad Vás to uklidní, ale automobil nevlastním, ani žádný nemám svěřený, takže se klassických kavalírských přestupků dopouštět ani nemohu.

Jinak mne ale mrzí, že se zastánci registrace všech přestupků bez výjimky vyjádřili ke kdečemu, ale k mé ústřední thesi, že všechny slušné státy rozlišují mezi mala in se a mala prohibita, nikoliv.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:

Ono by možná bylo dobré mluvit česky a pohybovat se v rámci kontinentálního právního systému, nikoliv common law, které u nás neplatí - pak by Vám rozuměl širší okruh čtenářů.

Domnívám se však, že řadu Vašich tzv. kavalírských deliktů lze řadit pod "malum in se", neboť ohrožují na životě i zdraví ostatní účastníky silničního provozu - nedání přednosti, rychlá jízda, nepoužití pásů apod. To je těch 1.000 - 1.400 mrtvých na silnicích ročně (záleží, jak se který rok "vydaří").

Takové špatné parkování je sice zpravidla malum prohibitum, ale také něco vypovídá o respektu řidiče k právu i k právům a oprávněným zájmům ostatních, např. pokud nějaký buran drze zabere místo invalidovi (parkování stylem Homera Simpsona - nejdřív ťuknu 4 auta kolem, a pak to zapíchnu na ikonu s vozíčkem).

Pokud by se měl registr dělit na přestupky "mala in se" a zbytek, nechci vidět ty diskuze kolem, co tam spadá a co ne. Když se to nerozlišuje, už jen z praktických a technických důvodů, v jiných již existujících evidencích veřejnoprávních deliktů, nevím, proč by mělo v registru přestupků.

Jan Slanina řekl(a)...

Ad GP:
Přiznám se, že konstrukce rozlišování malum in se a malum prohibitum mi připadá sice teoreticky zajímavá, ale umělá a bez reálného významu.

I tak závažné a společensky škodlivé jednání jako pohlavní zneužívání (statutory rape) je často považováno za malum prohibitum, protože trestnost je definována formálním znakem.

A naopak poškozování cizí věci podle § 228 odst. 2 TZ ("sprejerství"), pro které je charakteristická nepatrná škoda (protože jinak by to spadalo pod odst. 1 téhož) je zřejmě malum in se, protože je většinovou společností odsuzováno a vzniká u něj aktuální (ne tedy pouze potenciální) hmotná škoda.

Jak jsem už psal dříve, podle mne je třeba nejprve zavést registr přestupků a zjistit incidenci recidivy a její vazby na závažnější formy porušování zákona, a pak teprve zavádět kriminalizaci recidivy.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad JS (i GP):

Přiznám se, že konstrukce rozlišování malum in se a malum prohibitum mi připadá sice teoreticky zajímavá, ale umělá a bez reálného významu.

Dodávám: Ono je fajn, když někdo hodně čte, pak se to ale může zvrhnout v to, že dotyčný je natolik přeplněn informacemi, nemaje zároveň čas (ani vůli) sledovat praxi a běžný život, že z toho vyleze buď to, že na české reálie aplikuje např. common law, nebo že označuje za protiústavní i ty věci, které ESLP za vadné nepovažuje, a které běžně akceptují a využívají i v tzv. vyspělých demokraciích (a alternativní názory by zaštítila max. „má oblíbená“ Eliška Wagnerová, která se judikaturou ESLP nenechává příliš svazovat, byť tedy v některých věcech má dle mého názoru naopak pravdu – viz např. její disent ve věci dolní hranice pokuty za dopravní přestupky: Pl. ÚS 14/09).

Nebo takový sečtělý odborník sice napíše tisícistránkový komentář, kterému už řadový úředník, natož občan-laik, ani nerozumí, vyjma potvrzení ověřeného poznatku, že „kde problém začíná, komentář končí“ (což platí i u nejtlustších komentářů, zejména není-li autor zároveň i „praktikem“), neboť „šedivá je teorie, a zelený strom života“. Dotčení vědci (vědkyně) jsou sice publikačně nesmírně plodní (plodné), ovšem jejich široké znalosti, rozváděné pokud možno v epické šíři, a někdy i knižně vydávané pod názvy jako „Právo XY v praxi“ (byť pisatelé/pisatelky praxi neznají ani z rychlíku), se pak projevují i tak, že sami autoři nebo autorky nedokážou napsat rutinní správní akt, příp. nerozpoznají rozhodnutí zjevně nezákonné, či naopak nezákonné rozhodnutí bohorovně doporučují sepsat a vydat (znám z rozkladových komisí…).

V této souvislosti mám pak neodbytnou asociaci na jednu pasáž knihy italského teologa, beletrizujícího mj. tzv. pouštní otce, G.Ermacory: Hlas Kamenů. Život abba Pafnucia. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, Kostelní Vydří 2002, s. 61:

…[Pafnicius] četl svitky kolem dokola, nechával si z Alexandrie posílat po kurýrovi další a držel se své marnivé mysli a pyšného intelektu zuby nehty. Právě jeho vzdělání jej totiž podle jeho mínění odlišovalo od čeledínů obdělávajících půdu. Bohatí sousedé, kteří jej navštěvovali, a vzdělaní mužové, kteří u něj často pobývali, jej v tomto přesvědčení utvrzovali. Všichni se totiž podivovali nad množstvím svitků, jež si nový příchozí přivezl.
Jednoho dne mu kněz Marius, prostý člověk, řekl: „Je úžasné, kolik věcí víš. Mluvíš o teologii jako učitel, víš dokonce, kde leží velká města, a mluvíš o císaři, jako by ses s ním právě setkal“
Vedle Maria tu však byl také Irenios Palminos, stařičký a zkušený Trojan, který navštěvoval nedaleké cenobity. Ten mu pověděl: „Hodně čteš, mladý pane. Z toho, co jsem vyrozuměl, soudím, že čteš také spisy heretiků.“
„To je pravda,“, odpověděl mu Pafnucios. „Četba obohacuje, formuje rozum a utváří osobnost. Svitky umožňují poznání, obdarovávají člověka věděním. Co se týče mé záliby v hereticích, mohu Ti citovat Cyrilova slova: ‘Jestliže chceš bojovat s nepřítelem víry, musíš jej nejdříve poznat.’“

Jan Potměšil řekl(a)...

Zde podotýkám, že někteří „obránci pravé víry“, ať už jde o GP nebo třeba o Petra Macha, který na svém blogu lže , jako když Rudé právo tiskne , či pokud jde o tzv. think-tanky typu neokonzervativního „Lockheed-Martin“ Občanského institutu, lefebvristického Institutu svatého Josefa Michala Semína, příp. bigotně-katolického VORPu, se s četbou „heretiků“ ani neobtěžují, avšak bez nejmenší znalosti názorů a původu názorů „opozice“ se vůči ní ostře vymezují. Byť pak nevyhnutelně plácají i zjevné nesmysly; v lepším případě pak demagogická zjednodušení a dezinterpretace či manipulace prokazující buď zlý úmysl, nebo v lepším případě prostě jen hloupost a zabedněnost.

Pokračování:
Irenios si několikrát prohrábl bílý vous. Pafnuciova slova ani jeho sebejistota na něj neudělaly dojem. Nakonec prohlásil: Meeruth, který vede cenobium, mi jednoho dne řekl: ‘Vystříhej se překrucování a lidské moudrosti. Člověk, který mnoho čte, je jako hltoun, který se přejí hroznového vína. Nakonec jej začne bolet břicho a bude muset usednout na nočník.’ Přesně to se stane tobě, mladý pane. I ty se nakonec budeš muset vyčistit od marnivosti a svých velkých vědomostí. A tehdy se budeš ptát: ‘K čemu mi ta námaha byla?’ Říkám to pro tvé ponaučení. Jsi příjemný mladý muž a já jsem dorazil na konec svého života. Mohu tedy mluvit svobodně. Kdo se chlubí lidským věděním, podobá se nafouklému měchu. Nakonec měch praskne a všichni uvidí, že v něm byl jen vzduch. Měch i vzduch budou ty tam.“
Pafnucia starcova otevřenost rozzlobila. Ještě více se ho dotklo přirovnání k nafouklému měchu, ale z úcty k šedinám mlčel. Avšak slova vyřčená na veřejnosti, před svědky, jej urazila a rozhodl se, že se od tak ostrého jazyka bude pro příště držet dále.


Zpět k JS:

Jak jsem už psal dříve, podle mne je třeba nejprve zavést registr přestupků a zjistit incidenci recidivy a její vazby na závažnější formy porušování zákona, a pak teprve zavádět kriminalizaci recidivy.

Jsem rád, že s tímto názorem nejsem úplně osamocen, byť, maje na paměti Cimrmanovy pohádky typu „Jak chudý k ještě větší bídě přišel“ či ‘u dětí neoblíbený’ „Kašpárkův hrobeček“, v obavách očekávám, že zvítězí uspěchanost, polovičatost („hlavně, že si ve Strategii boje proti korupci odškrtneme další položku“) a populismus. …No, uvidíme – naděje umírá poslední…

Anonymní řekl(a)...

Současný stav (ne)evidence přestupků umožňuje člověku, který spáchá 10 přestupků v různých městech, aby ve zprávě o pověsti (výpis kolika přestupků se dopustil) vypadal bezúhonněji, než člověk, který se dopustí dvou přestupků v témže městě. Žádost o zprávu je totiž adresována do trvalého bydliště, někdy i přechodného, ale tím to končí. Zprávy o pověsti si vyžadují např. soudy pro účely rozhodování o trestu.
Centrální registr podporuji, neboť kromě jiného odstraní zvýhodňování přestupkové turistiky.
Dále si od něj slibuji, že přestupkovému právu a lidem okolo něj se dostane aspoň nějaké pozornosti. Realita je totiž taková, že nároky na přestupkové rozhodnutí jsou vysoké. Ačkoli formálně se jedná o správní řízení, judikatura i odvolací orgány je posouvají do řízení trestního, ovšem bez jeho vymožeností. Správní orgán tak má bezvadně provést znovu celé (!) dokazování a nesmí stavět na záznamech z policejních protokolů, v odůvodnění se musí bezvadně vypořádat s veškerým obsahem řízení jako erudovaný soudce, jinak to odvolačka zruší. Obviněný má právo na společné řízení, i když jeho druhý přestupek dojde správnímu orgánu v době, kdy první je už rozhodnutý a čeká na právní moc, dále obviněný smí uvést nové důkazy až při druhém odvolání a správní orgán kvůli nim je povinen rozhodnutí zrušit a začít je provádět. Na to vše je jednoroční lhůta. Důsledkem toho je, že složitější přestupky jsou prakticky neprojednatelné. Kromě registru tedy velmi podporuji i prodloužení lhůty k projednání a větší důraz na kvalifikaci rozhodujících. Klidně i převedením přestupkové agendy pod soudy, protože současný stav vede k tomu, že snadněji dosažitelné je pravomocné rozhodnutí o přestupku, který je formální povahy, jako je např. ztracení občanky. U složitějších přestupků napadení apod. kde si ještě obviněný vezme advokáta, si troufám říci, že pro správní orgán je nemožné dostát všem požadavkům tak, aby to odvolačka nezrušila. Současná úprava tedy vyloženě nahrává profesionálním přestupcům, neboť je vůči nim bezzubá a kromě poškozených to nikoho netrápí. Pokud právní řád ČR kriminalizuje držení marihuany s odůvodněním, že bývá přestupní stanici k tvrdým drogám, potom nechápu, proč stejnou logiku najednou stát neuplatňuje i na přestupky, jejichž opakované páchání bývá předstupněm trestné činnosti.

právník jednoho města

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad "právník jednoho města":

Jen krátká poznámka (jinak se vším souhlas) - doufám, že postih držení drog v malém množství, např. marihuany, není proboha motivován právě úvahou, že jde o "předstupeň" užívání tvrdých drog. To je přeci omyl! Jednak to bylo opakovaně odbornou veřejností vyvráceno, a jednak by každý druhý mladistvý musel být narkoman, stejně jako Bill Clinton nebo Ondřej Liška. Dnes jde o rekreační drogu, srovnatelnou svými účinky s alkoholem a mnohem méně škodlivou než alkohol (neznám rodinu rozvrácenou marihuanou), což vyslovil i jeden německý soud (naopak alkohol je tvrdá droga, což potvrzuje nejen Nešpor).

Pokud jde o rvačky, napadání druhých, resp. "řešení" problémů agresí, jakož i pokud jde o krádeže či vandalismus (nebo třeba domácí násilí a stalking), skutečně platí, že s jídlem roste chuť. Takže zde naopak souhlas.

A jde-li o náročnost spr.řízení a s.ř., také souhlas - správní řád by měl být srozumitelný každému občanu a každému starostovi, byť právě zapíchl vidle do hnoje a šel úřadovat do hasičárny. Místo toho je ze zákona něco mezi s.ř.s. a o.s.ř., a nerozumí tomu ani úředníci. Místo nyní platného a účinného "bumbrlíčka" dle mě stačilo drobně novelizovat starý s.ř., ale teď už to zřejmě zvrátit nelze.

Obecně je pak zřejmé, že zatímco všichni, kdo přestupky projednávají, jsou pro registr, ti, co s tím zkušenost nemají (a max. obhajují neonacisty, kteří patří mezi ty opravdu "nepřizpůsobivé", ať už jde o přestupkovou či trestní kriminalitu), jsou proti, byť pod pochybnou zástavou lidských práv. Otázkou je, jak se na to bude dívat parlament. Tam nejsou (logicky) ani přestupkáři, ani (naštěstí) patroni neonacistů. Takže uvidíme.

Guy Peters řekl(a)...

Pane Potměšile, vždycky jsem se domníval, že latina je jazykem primárně kontinentálních právníků; angloameričtí si vystačí s francouzštinou. Dále jsem se domníval, že Jiné právo je prostorem pro diskussi těch, kterým nestačí tupý právní legalism; tedy, že jim nevadí, když diskutér použije pojmu, který se v postkommunistických učebnicích nevyskytuje. Také jsem předpokládal, že sledujete odbornou literaturu. Ale asi jsem se mýlil.

Nepochybuji, že diskutovaná bipartice je neostrá. Nicméně, jak můžete řadit nepoužití pásů mezi mala in se? Těžko si představit typičtější příklad malum prohibitum.

Takové špatné parkování je sice zpravidla malum prohibitum, ale také něco vypovídá o respektu řidiče k právu i k právům a oprávněným zájmům ostatních
Kdyby zakazované jednání bylo morálně indiferentní, tak by nebylo zakazováno. To, aby šlo o malum in se, však vyžaduje kvalitativně vyšší intensitu amorálnosti.

Pokud by se měl registr dělit na přestupky "mala in se" a zbytek, nechci vidět ty diskuze kolem, co tam spadá a co ne. Když se to nerozlišuje, už jen z praktických a technických důvodů, v jiných již existujících evidencích veřejnoprávních deliktů, nevím, proč by mělo v registru přestupků.
Vždyť o tom je přeci celá tato diskusse?! Vláda navrhuje registrovat toliko mala in se, zatímco Vy toto členění odmítáte s ohledem na disproporční dopady na underclass. Ale to je smysl a nikdo se za to nestydí.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:

Ad latina - jak jste jistě zaregistroval, nechodí sem pouze právníci, tím méně latiníci. Ti absentují i mezi právníky. Latina už není povinná. Čím odbornější nebo "cizejší" pojmy (archaismy nechávám stranou) používáte, tím užší spektrum čtenářů Vám pak rozumí. To je myslím logická úvaha, ne-li fakt. Připomínáte mi p. Pecinu, který - aby dal najevo svoji vzdělanost a rozhled - archaismy a latinou přímo hýři, a pak se "diví" (resp. "dělá blbého"), že mu není rozumět ("jaktože nejsou všichni tak vzdělaní, jako já?").

Co se pásů týče, tak nepřipásaní častěji umírají. Proto třeba EU v rámci jakéhosi socialistického závazku "snížit nehody o x %" navrhovala přeshraniční vymáhání pokut u řízení v opilost, jízdy na červenou, rychlé jízdy a nepoužívání pásů. Protože mohou za nejvíce nehod, resp. nejvíce úmrtí na silnicích (asistoval jsem u jedné fáze projednávání tohoto návrhu). V důsledcích tedy tyto "kavalírské delikty" mohou i zabíjet, a to mnohem víc, než tzv. mala in se.

Konečně vláda vůbec nenavrhuje kriminalizovat pouze mala in se. Vláda zatím navrhuje kriminalizovat vše, co je obsažené v § 47, 49 a 50 PřesZ (tedy tzv. "šluknovské paragrafy"). Obce pak určitě přihodí i § 46/2 PřesZ, zdravotnictví § 30, zemědělství pytláky, kultura autorská práva atd. Byť, jde-li čistě o § 47 - 50, takové vzbuzení veřejného pohoršení považuji za delikt dost pofiderní, stejně jako urážky, sporné je i neuposlechnutí výzvy úřední osoby, asi i rušení nočního klidu, a tak by šlo pokračovat. To, že se právníci MSp i MV snaží srazit tu kriminalizaci na minimum, ještě neznamená, že se nebude kriminalizovat kdejaká hloupost, pokud vláda či parlament politicky rozhodnou.

A konečně jde-li o kriminalizaci "underclass" (nevím, já myslím, že to jsou občané ČR, nikoliv Untermenschen), tak kdybyste pozorněji četl (příp. věřil mé zkušenosti), tak ta "underclass" většinu přestupků nepáchá. Nesmíte tolik dát na noviny či Parlamentní listy, příp. EUportál. Statistiky mluví jinak. A za snahu "šlápnout na krk Cikánům a smradlavejm bezdomovcům" se stydím aspoň já a znám několik dalších (tedy, skoro bych řekl většina přestupkářů, ale i trestařů, které znám, s trochou slušnosti a méně imprintovanými předsudky; "nenapravitelné levičáky" v to nepočítaje; kdy známé mám i v ODS a SSO, pro úplnost). Nesmíte své osobní pocity zevšeobecňovat.

Unknown řekl(a)...

Ad zadržení u přestupků. Jako policista jsem se tím už zabýval. Trochu jsem bádal, kdy to vypadlo z veřejnoprávních předpisů. Souvisí to s tím, že za minulého režimu byly některé dnešní přestupky např. právě majetkové, o kterých tu nejčastěji uvažujeme, přečiny. I na přečiny se pak procesně vztahoval trestní řád, čili i § 76 odst. 2, tedy i u nich šlo použít tzv. občanské zadržení. S tím, jak se dotyčné delikty staly s účinnosti zákona č. 200/1990, o přestupcích pouhými přestupky, odpadla u nich i možnost takového zadržení. Je otázka, jestli to byl záměr, nebo kouzlo nechtěného. Co se týče současného stavu, rozlišil bych dvě situace.
1. Pachatel se pokusí s ukradenou věcí prchnout, pak je situace poměrně jednoduchá. Jde nepochybně o trvající útok na zájem chráněný zákonem, proti kterému je přípustná i nutná obrana. Nutná obrana je totiž samozřejmě přípustná i proti jednání, které má znaky přestupku (§ 2 odst. 2 PZ). Pakliže po dostižení věc dobrovolně vrátí, nastává situace č. 2. Jestli se pasivně brání (např. odmítá ukázat tašku) je možné zavolat policii a do jejího příjezdu ho omezovat na osobní svobodě, což bude pořád pokryto nutnou obranou. Jestliže se brání aktivně, jde už o trestný čin (§ 205 odst. 1 písm. c) TZ) a krom nutné obrany lze využít i omezení osobní svobody podle § 76 odst. 2 TŘ.
2. Pachatel nám věc dobrovolně vydá, usměje se a sdělí, že už to víckrát neudělá, a popřeje hezký den. Pak je situace poněkud složitější. I renomovaní právníci (např. jsem se o tom bavil i s profesorem Šámalem a s Fr. Novotným z PA) se kloní k tomu, že i v těchto případech lze postupovat v rámci svépomoci dle § 6 OZ a z tohoto titulu podezřelého i omezovat na osobní svobodě. K tomuto postupu mám ovšem vážné výhrady. Pominu teď to, že je mi proti srsti, že se procesněprávní otázka veřejného práva řeší pomocí hmotněprávního předpisu civilního práva. Daleko závažnější pochybnosti mám o ústavnosti takového postupu. § 6 0Z stanoví: „Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.“ Je však ten, kdo v tomto případě podezřelého omezuje na osobní svobodě tím, komu hrozí zásah do jeho práv? Domnívám se, že sotva. Jeho práva (tj. vlastnické právo) už byla „vyřešena“ tím, že mu pachatel věc vrátil. Pokud pak podezřelého omezuje na osobní svobodě, aby mohl být tento postižen pro přestupek, nehájí už svá práva, ale právo státu na postihu pachatele. Jinými slovy osoba omezující podezřelého na osobní svobodě už vykonává státní moc, a tu lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy a obdobně čl. 2 odst. 3 Listiny). Takovým zákonem, který by upravoval výkon státní moci, jistě není OZ ve svém § 6. Možná by někdo mohl namítnout, že osoba takto omezující podezřelého ze spáchání přestupku na osobní svobodě tím, že hájí zájem státu na postihu pachatele, hájí zprostředkovaně i zájmy své. Myslím si však, že taková „chytristika“ je ošidná. Ztotožňovat zájmy jednotlivce a státu (potažmo veřejný zájem) může vést k podivným závěrům. Tak např. bychom mohli říci vyvlastňovanému, že jelikož je vyvlastnění ve veřejném zájmu, je i v jeho vlastním zájmu. Nebo svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodičům, protože ti jsou politicky nespolehlivý, tedy je takové svěření v zájmu státu, a tím i dítěte. Koneckonců by se dalo tvrdit, že zadržení osoby je i v nejlepším zájmu zadržované osoby, neboť je v zájmu státu. Atd.

Unknown řekl(a)...

Ad zadržení u přestupku pokračování:
Dále pak je takové omezení osobní svobody podezřelého ze spáchání přestupky přeci jen zásahem do svobody chráněné Listinou (čl. 8). Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny). Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena (čl. 4 odst. 4). Listina sama připouští zásahy do osobní v čl. 8 odst. 2, kde stanoví: „Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.“ Ukázali jsme si ale, že § 6 OZ lze k omezení osobní svobody podezřelého ze spáchání přestupku použít jen při značně extenzivním výkladu. Myslím si, že pro zásahy do základních lidských práv a svobod je třeba užít výkladu spíše restriktivního, maximálně tak ještě doslovného, v žádném případě však extenzivního. Proto užití § 6 0Z na výše uvedené případy nepovažuji za vhodné a dal bych přednost obdobě § 76 odst. 2 TŘ v zákoně o přestupcích, i když by se taková možnost asi neměla vztahovat na všechny přestupky, ale jen na ty, při nichž dochází ke škodě na majetku nebo ublížení na zdraví.
Jen závěrečná poznámka. Judikatura (NSS 1 As 34/2010) se vlastně vyjadřovala jen k zadržení podezřelého revizorem, kde konstatovala, že jde užít i nutnou obranu, kteroužto situaci založí pokus černého pasažéra o útěk. To jsou situace, kdy zájmy poškozeného jsou stále ohroženy. V obiter dictum pak NSS vztáhl takovou možnost i na zadržení pachatelů obdobných deliktů, tedy na ty, kteří jedí v restauraci bez zaplacení, nebo zloděje, byť přestupkové. Ještě žádný judikát jasně neřekl, že lze na základě § 6 OZ zadržovat podezřelého ze spáchání přestupku i poté, kdy už vrátil kradenou věc. Zde si myslím, že to z výše vyložených důvodů možné není.

Guy Peters řekl(a)...

Pane Potměšile, možná jsem pochopil snahy bloggerů Jiného práva špatně, ale měl jsem vždy dojem, že Jiné právo je blog právníků pro právníky. Pokud se Vám stýská po diskussích s laiky, máte zde třeba Novinky.

Co se pásů týče, tak nepřipásaní častěji umírají.
A? Chápu, že levice má paternalism geneticky zakódovaný v krvi, ale vždy platila liberální zásada, že pokud někdo ubližuje sám sobě, nikomu po tom nic není.

V důsledcích tedy tyto "kavalírské delikty" mohou i zabíjet, a to mnohem víc, než tzv. mala in se.
Čtěte mé rty: Ten, kdo se nepřipoutá, může zabít maximálně sám sebe.

Vláda zatím navrhuje kriminalizovat vše, co je obsažené v § 47, 49 a 50 PřesZ
Koukám, že situace na frontě se mění každým okamžikem. Koho napadlo tam dát § 49 PZ?

Obce pak určitě přihodí i § 46/2 PřesZ, zdravotnictví § 30, zemědělství pytláky, kultura autorská práva atd.
Spekulace. To pak není seriosní debata.

nevím, já myslím, že to jsou občané ČR, nikoliv Untermenschen)
Jistě. Ale do své sociální skupiny nepatří jen tak pro nic za nic. Zavírání očí před levicovou podporou generování kultury chudoby k ničemu dobré není.

kdybyste pozorněji četl (příp. věřil mé zkušenosti), tak ta "underclass" většinu přestupků nepáchá. Nesmíte tolik dát na noviny či Parlamentní listy, příp. EUportál. Statistiky mluví jinak.
Nebavíme se o všech přestupcích, ale toliko o mala in se. Vy máte statistiku a ne pouhou anekdotickou evidenci? Tak proč chcete registr?

Nesmíte své osobní pocity zevšeobecňovat.
To nečiním. Vaše strana (sporu) prohrála a evidence všech přestupků nebude. Proč asi? Protože evidovat mala prohibita valného smyslu nemá, leda aby nenapravitelní inženýři lidských duší měli na čem dělat své pokusy.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Unknown:

Velmi děkuji za promyšlený a erudovaný výklad k občanskému zadržení. Přemýšlím, zda nelze vzít v potaz i to, že v nutné obraně (i krajní nouzi) lze konat i ve prospěch jiného. Tedy zda tím "jiným" nemůže být i stát, potažmo veřejný zájem. Asi ne.

Na druhé straně, pokud vzpomenu třeba přípustnost zásahu do ústavně zaručených práv, konkrétně u práva na soukromí, jde-li o zájem na vyšetření a potrestání veřejnoprávního, konkrétně trestního, deliktu, kde by ÚS zásah aproboval s ohledem na "nezbytnost danou obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány", je otázkou, zda by se oprávněnost občanského zadržení nemohla opírat i o tuto argumentaci (srovnej nález ÚS ze dne 22.1.2001, sp.zn. II. ÚS 502/2000, a navazující nález ÚS ze dne 13.9.2006, sp.zn. I. ÚS 191/05, kdy připomínám i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.5.2007, sp.zn. 5 Tdo 459/2007, které bylo i publikováno pod č. 7/2008 Sb. rozh. tr. a odkazováno je na něj např. v dalším usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2008, sp.zn. 5 Tdo 769/2008, stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2009, sp.zn. 3 Tdo 1340/2009)

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:

Ad diskuze s laiky:
Asi jste to pochopil špatně. Viz třeba Mirka Vorického.

Ad paternalistická levice:
Máte pravdu. Ovšem - co nepřipoutané děti, "kryté" nezodpovědnými rodiči, a co čl. 3/1 Úmluvy o právech dítěte? A je ve veřejném zájmu co nejvíce "dobrovolně" mrtvých? Pro ekonomy: 1 mrtvý při silniční nehodě přijde stát, tzn. daňové poplatníky (poměrně i Vás), na cca 9 milionů korun.

Ad nepřipoutání:
Přejete si smrt svých bližních? Je nelegitimní nastavit pravidla určité de facto koncesované činnosti?

Ad Vláda:
§ 49 (a nejen ten) tam napadlo dát právě vládu. Já se to bohužel dozvídám jen z tiskových zpráv a médií; očekávejte i návrhy na kriminalizaci u §§ 21, 30, 46, 47, 49, celý 5O PřesZ, dále u pytláctví, týrání zvířat, autorských práv, u řady dopr.přestupků (min. řízení pod vlivem) a dalších. Vláda chce min. §§ 47, 49 a 50 PřesZ.
Koho to napadá, nevím. Pro mě byl nadlidský úkol už jen zjistit, aspoň ve třech větách, o čem se vláda 15.2. bavila (zásada součinnosti, natož InfZ, pro Úřad vlády neplatí).

Ad přihazování:
To JE seriosní debata. Byl jsem u celého připomínkového řízení, a vím, kdo co navrhuje. Nevěřte, nechete-li, Váš problém.

Ad kultura chudoby:
To je ideologická debata. Min. je chudoba faktem. Z toho je třeba vycházet. A nepřispívat ke kultuře chudoby a nepodporovat ji. Dřív byli Židé, jako scapegoat, dnes jsou Cikáni a chudí. Takže kulturu chodoby a (Vaši) "underclass" vlastně pořebujeme, aby bylo koho ukřižovat (přiměřeně viz slova agenta Račkovského In: Eco, U.: Pražský Hřbitov. Argo, Praha 2011).

Ad statistiky:
Statistiky znám pouze lokální (např. Prahu 4). A pak znám to, co projednávám. To je také svého druhu statistika. Zajímá-li Vás, proč centrální evidenci, doporučuji přečíst vyvěšený post, který právě komentujete, jakož i některé příspěvky nemnoha "přestupkářů", kteří sem přispěli komentářem.

Ad evidence:
Evidence přestupků bude, i přes nevoli prolhaného Petra Macha, pseudo-lidskoprávníků Vašeho ražení či ÚOOÚ, v němž působíte. Neb je to politický úkol, tlačený vpřed místopředsedkyní vlády. I kdyby z toho měl "vylézt" nějaký polovičatý "mrzák", jak se aktuálně navrhuje, posilující přesto represi kdejaké ptákoviny.

Ale chápu, že registr nechcete - nejen z důvodů ideogických, ale i z důvodů praktických - ono totiž takoví neonacisté, Vaši chráněnci, páchají proporcionálně mnohem více veřejnoprávních deliktů, než ona Cigánská "underclass". Řadu z nich jsem projednával. A v opisu rejstříku neměli jen ublížení na zdraví, útok na veřejného činitele či výtržnictví (no jo - garanti práva, spravedlnosti a pořádku), ale i krádeže a drogové delikty - kdo by to byl řekl, že... I já jsem byl překvapen.

Typickým "sociálně spravedlivým dělníkem", potažmo neonacistou, je pak mladík do 25 let, bez rodiny/partnerky, nevzdělaný, max. s horko těžko dokončeným učňákem, nezaměstnaný, nanejvýš zaměstnaný v nízko placené/nekvalifikované profesi, zpravidla se špatným/problematickým rodinným a sociálním zázemím. Který se pak realizuje při progromech, ovšem sám se od svých obětních beránků příliš neliší, resp. naplňuje vše to, co si do terče své frustrace a nenávisti sám projikuje. Já ho neodsuzuji, jen konstatuji.

A konstatuji i to, že pokud máme v ČR cca 4.OOO aktivních neonacistů, tak v porovnání k počtu Romů, kterých je cca 300.000, "strážci pořádku" z řad deprivovaných primitivů, resp. vykonavatelů "práva na svobodu projevu", se svastikami, tito Kameraden procentuálně páchají mnohem více kriminality, a to kriminality kvalifikované, než jimi nenáviění a ostrakizovaní Cigáni.

Anonymní řekl(a)...

Ad centrálny register:

Nuž, dnešné spoločenské vzťahy sa vyvíjajú, a ľudia sú "kapitalisticky" mysliaci = vytĺcť zisk z čohokoľvek. Pokiaľ sa im oplatí páchať priestupky, budú ich páchať.
Ibaže štátna správa (platí tak pre SR, ako aj pre ČR) a právny poriadok nie sú dnes v stave regulovať spoločnosť v súlade s doktrínou ľudských práv, keďže ich
vymedzuje výrazná menšina spoločnosti, ktorá sleduje len svoje záujmy a ostatných oblbuje, najmä pred voľbami.

Internet a ostatné nové technológie umožňujú útočiť na záujmy jednotlivca viac, než tomu tak bolo predtým. Toto nezneužíva iba štát, ale aj rôzne korporácie, gangy a pod.
Jednotlivec sa vždy ťažšie ubráni gangu, korporácii či štátu, a čím rýchlejší rozvoj technológií, tým sa mu ťažšie adaptuje (aj veľkej korporácii s nepružným riadením či štátu
sa ťažko adaptuje, preto by mali víťaziť tí strední, reálne však vyhrávajú "tí veľkí" = paradox 1). Paradox 1 možno vysvetliť práve tým, že "tí veľkí" diktujú podmienky, a to
aj prostredníctvom štátu ako donucovacej moci. Preto je so štátom ten problém, že je archaický, aspoň v súčasnom prevedení.

Ako sa to týka registra priestupkov? De lege lata je register priestupkov "decentralizovaný", no i tak je plný osobných dát a iných dát. Register trestov je to isté v bledomodrom, ibaže je
centralizovaný. Tieto dáta sú rozsiahlo agregované a častokrát povinne takto agregovane sprístupňované (už povážlivý stupeň agregácie dát je aj občiansky preukaz).
A toto sa netýka len evidencie trestných činov a priestupkov, ale aj daňovej, volebnej a inej evidencie, kde veselo figurujú rovnaké data. Bez servítky možno povedať, že
kto na to má kontakty, má k tým dátam voľný prístup, čiže má reálnu šancu jednotlivca ohrozovať (vydierať ho), takýto prístup majú najmä "tí veľkí", ktorým nerobí
problém jednak akékoľvek správne poplatky zaplatiť, ale taktiež priamo sa dostať k priamemu prístupu do databázy (pričom sami si podobné databázy tvoria).

K tomu, aby sme vedeli, koľko priestupkov bolo kde páchaných a či niektorí rušia nočný poriadok viac v centre Ústí nad Labem než v centre Brna, resp. k množstvu
charakteristík kriminality z kriminologického pohľadu postačujú aj anonymizované dáta.
K zisteniu recidívy konkrétnych osôb však tieto dáta nepostačujú. Potrebujeme však v každom okamihu vidieť, kto spáchal koľko priestupkov? Potrebuje k tomu
mať prístup každý vyšetrovateľ (resp. prejednávateľ) priestupku v každej obci? Z dôvodov uvedených úplne na začiatku hovorím rezolútne NIE. Tento vyšetrovateľ je potom
schopný informovať "kohosi", že dotyčný spáchal už 2 priestupok, pričom "ktosi" má výpis z registra trestov dotyčného (lebo ho chce do zamestnania) a má aj informáciu
o jeho nedoplatkoch na daniach (lebo má niekoho na daňovom úrade). Toto veru nepotrebujeme. Preto postačí, keď nebude môcť ani sudca nahliadnuť priamo do databázy,
iba jej pošle požiadavku na konkrétnu osobu, koľko má za posudzovaný čin trestov. Odpoveď je buď 0 alebo výpis príslušných súdnych rozhodnutí.
Jednoducho, štát nemôže byť hydra, kde ktorýkoľvek orgán vie o každom všetko. Štát môže vedieť iba to, čo na plnenie svojich úloh potrebuje.

Preto myšlienku centrálneho priestupkového registra schvaľujem, lenže len za takého technického prevedenia (a také je možné), ktorý umožní vidieť z neho
komukoľvek iba to, čo práve potrebuje (keď štatistika, tak podľa toho, aké dáta chcem spracúvať, keď rozhodujem, tak až keď rozhodnem o vine [keď rozhodnem, že nevina, nemám čo do registra ani páchnuť], potom mi pošle databáza výpis
trestov) a pod.

Ondrej Pivarči

Anonymní řekl(a)...

Ad GP (najmä 16.03.12 20:31, ale aj predošlé):

To, čo nazývate paternalizmom, je jednoducho organizácia spoločnosti, ktorá predchádza dezorganizovanému násiliu džungle. Čiže je to násilie organizované.
Až sa dostanete v džungli do situácie, že protivník je silnejší ako Vy (čo dnes v rôznych životných situáciách vôbec nie je problém), určite si budete priať organizáciu džungle.
Dnes, keď vedomostí je viac, než 200 ľudí za život čo len čuchne, je organizácia nevyhnutná a výchova tiež. Rodičia (alebo ten, kto fakticky rozhoduje o
tom, čo z jedinca, schopného iba sať a chniapať a majúceho pár prerogatív, vyrastie), nie sú automat na všetky druhy vzťahov a na riešenia všetkých problémov.
Na právne problémy tu preto máme paternalistický právny poriadok a paternalistické súdy a správne orgány. Keď si niekto sám ubližuje, hľadáme teda príčinu.

"Ten, kto sa nepripúta, môže zabiť maximálne sám seba" - je nezmysel. Môže zabiť aj spolujazdca. Stačí "správny bočný náraz". Nevraviac už o tom, ak je vodičom.

Inak nerozumiem, prečo sa "hráte" na nejakú "ľavicu" a "pravicu". Tento 220 ročný nezmysel z francúzskej revolty už dávno v praxi neexistuje, iba sa používa vo volebných sloganoch, resp.
v idealistickej literatúre. Žiadna "ľavicová podpora generovania kultúry chudoby" neexistuje, konzerváciou doterajšieho režimu (resp. aristokratickými maniermi) a podporou "voľného trhu" takúto vrstvu
rovnako vytvára "pravica", keďže na "voľnom trhu" (v džungli) oligopol ničí zvyšok.

Malum prohibited a malum in se - fajn, a ktoré je ktoré, resp. ako chcete určiť, čo je dobré a čo zlé, a to ešte dokonca v pozícii obce, ako zákonodarca.
Vzhľadom na aktuálny stav súdov ... to by chcelo poriadnu technickú reformu justície (áno, raz k nej už musí prísť, ale viete ako?).

Ondrej Pivarči

Guy Peters řekl(a)...

Pane Potměšile, zabíháte do nesmyslných osobních útoků. Připomínáte mi fanatického svazáka 50. let; i ideologii máte obdobnou.

Ovšem - co nepřipoutané děti
To je úplně jiný delikt.

A je ve veřejném zájmu co nejvíce "dobrovolně" mrtvých?
Ve veřejném zájmu je, aby stát nečmuchal do soukromí lidí. I kdyby se ultralevice stavěla na hlavu. Ačkoliv máte aversi k angloamerickému právu, přečtěte si Lawrence v. Texas, je to poučné. I to, jak policie na celém světě čmuchá do záležitostí, do kterých jí nic není a jak zneužívá svých pravomocí.

Přejete si smrt svých bližních?
Co je to za nesmyslnou kacpiosní otázku? Zkuste, prosím, diskutovat seriosně. Věřím, že to dokážete.

zásada součinnosti, natož InfZ, pro Úřad vlády neplatí
Ano, bohužel. Zákon o archivnictví a spisové službě pro ně taky neplatí, protože číslo jednací je pro ně sprosté slovo. Co s tím MV dělá? Nebo je vnitřní dozor sprosté slovo zase na MV?

Dřív byli Židé, jako scapegoat
Dobře víte, že ten problém je mnohem složitější. Připomínám roky 116, 518 a 614 n. l.

Takže kulturu chodoby a (Vaši) "underclass" vlastně pořebujeme, aby bylo koho ukřižovat
To si myslíte vy, nalevo. My napravo si myslíme, že nic nebrání, aby se underclass zařadila do dělnické třídy. Stačí jen přejít od zahálky k produktivitě.

Statistiky znám pouze lokální (např. Prahu 4).
Pak své anekdotické evidenci laskavě neříkejte statistika. Víte, co to statistika vůbec je?

přes nevoli prolhaného Petra Macha, pseudo-lidskoprávníků Vašeho ražení
Kdybyste si odpustil kommunistický slovník a raději dokumentoval, v čem se Mach mýlí a dokázal přitom rozlišit mezi názorem, který z definice nemůže být nepravdivý, a tvrzením (= faktem), učinil byste mnohem lépe.

I kdyby z toho měl "vylézt" nějaký polovičatý "mrzák", jak se aktuálně navrhuje, posilující přesto represi kdejaké ptákoviny.
Ano. Vy odmítáte recidivu u § 50 PZ a chcete mít označkovány i pachatele vadného označení produktů. Tak to napište otevřeně: Underclass v registru být nemá, protože za její přestupky může společnost, zatímco bílé límečky ano, protože ti přestupky páchají z buržoasní zhýralosti.

neonacisté páchají proporcionálně mnohem více veřejnoprávních deliktů
A jak to víte? Protiústavně evidujete citlivý údaj o politických postojích? Jak jste vlastně odhalil, který přestupce u mala in se je neonacista? Extrémisté z Antify Vám to našeptali?

Který se pak realizuje při progromech
Jaké pogromy máte na mysli? Jediný pokus tady byl v Janově, kterému MV nedokázalo zabránit, natož vyšetřit.

tak v porovnání k počtu Romů, kterých je cca 300.000
Jak jste na to přišel? Romů je v ČR 13 150. A tak je to se vším: Tvrdá data v. levicové spekulace.

tito Kameraden procentuálně páchají mnohem více kriminality, a to kriminality kvalifikované, než jimi nenáviění a ostrakizovaní Cigáni.
A můžete tento Váš odhad podložit nějakými tvrdými daty? Nebo opět jen fabulujete?

Guy Peters řekl(a)...

Pane Pivarči, děkuji za relevantní připomínku:

Môže zabiť aj spolujazdca. Stačí "správny bočný náraz".
Kolik takových případů bylo? Jak moc je to pravděpodobné? Zvážil jste risiko z druhé strany, kdy naopak bezpečnostní pás znemožnil záchranu či dokonce ublížil? A i kdybyste měl pravdu, veřejnoprávně vyžadovat bezpečnostní pás po někom, kdo jede sám (což je poměrně časté), je čistý fašismus.

To, čo nazývate paternalizmom, je jednoducho organizácia spoločnosti, ktorá predchádza dezorganizovanému násiliu džungle.
Neexistuje jediný přípustný model společnosti. Na jedné straně je socialism, na druhé liberální společnost. Na jedné straně je stíhání ohrožovacích deliktů, na druhé straně jen poruchových. Na jedné straně jsou veřejná daňová přiznání všech lidí, na druhé straně tajné členství v odborech. Co je správné řešení? Ne každá organisace je paternalism, kommunism jsme odmítli z dobrých důvodů. A není důvod, aby se nám nyní vracel zpět oknem.

Tento 220 ročný nezmysel z francúzskej revolty už dávno v praxi neexistuje, iba sa používa vo volebných sloganoch, resp. v idealistickej literatúre.
Aha. Takže není rozdíl, zda máme mít státu víc, nebo míň. Můžeme všechny veřejné služby zprivatisovat? Není rozdíl, zda máme daně progressivní či rovné. Musím pokračovat?

Žiadna "ľavicová podpora generovania kultúry chudoby" neexistuje
Není dobré popírat nos mezi očima, když je přebujelost sociálního státu zjevná.

resp. ako chcete určiť
Rozhodnutím lidu v Parlamentu. O tom je celý spor. Zda se mají registrovat jen některé přestupky, nebo levicově plošně všechny.

Anonymní řekl(a)...

Jan Potměšil řekl: "Na druhé straně, pokud vzpomenu třeba přípustnost zásahu do ústavně zaručených práv, konkrétně u práva na soukromí, jde-li o zájem na vyšetření a potrestání veřejnoprávního, konkrétně trestního, deliktu, kde by ÚS zásah aproboval s ohledem na "nezbytnost danou obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány", je otázkou, zda by se oprávněnost občanského zadržení nemohla opírat i o tuto argumentaci"

Argumentace ÚS ale ještě pokračuje: "Přípustný
je tedy pouze zásah do základního práva nebo svobody člověka ze
strany státní moci, jestliže jde o zásah nezbytný ve výše uvedeném
smyslu. K tomu, aby nebyly překročeny meze nezbytnosti, musí
existovat systém adekvátních a dostatečných záruk, skládající se
z odpovídajících právních předpisů a účinné kontroly jejich
dodržování. Tyto právní předpisy musí být přesné ve svých
formulacích, aby daly občanům dostatečnou informaci o okolnostech
a podmínkách, za kterých jsou státní orgány oprávněny k zásahu do
soukromí; přesně musí být definovány i pravomoci udělené
příslušným orgánům a způsob jejich provádění tak, aby jednotlivcům
byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování (viz také
shora citovaný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva).
V případě, že tyto zásady nebudou ze strany státní moci
respektovány, jsou zásahy do uvedeného základního práva vyloučeny
a dojde-li k nim, stávají se protiústavními.

V dané věci šlo o přípustnost pořizování evidence výpisů z telefonické komunikace pro účely tr. řízení, v době, kdy to ještě nebylo upraveno v tr. řádu. A bylo použito nikoli nepřípustného extenzivního výkladu, ale přípustné logické argumentace a maiori ad minus, tedy jsou orgány oprávněny pořizovat odposlechy, tím spíše jsou oprávněny k získávání výpisů hovorů.

Tvrdím prostě, že pro občanské zadržení u přestupků v době, kdy skončil útok na zájmy poškozeného (např. byla vydána kradená věc), nemá oporu v ždádné zákoně. Než tuto možnost vyvozovat ohýbáním paragrafů, myslím, že by bylo jednoché přijmout jednoducho novelu zákona o přestupcích.

Ví Klapal

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad O.Pivarči:

Díky za zajímavý pohled. To je myslím konstruktivní přístup, byť ne se vším souhlasím. Lze o tom ale diskutovat, min. tím směrem, jak zneužívání dat z registru zabránit, což je legitimní, ne-li důležité.

Ad GP:

Do „nesmyslných osobních útoků“ zabíhám proto, že jsem občas emotivní, omlouvám se, a když mě něco zvedne ze židle, projeví se to pak bohužel i ve zvoleném výrazivu či způsobu reakce (která může být i demagogická či ad personam – přestože se svá tvrzení snažím podkládat fakty nebo aspoň osobní zkušeností – byť tu zřejmě neuznáváte). …Podobně jako u Vás, nazýváte-li mě fanatickým svazákem ve stylu 50. let – jistě sám uznáte, že jde o typický výpad ad personam. (A zapomínáte, že „svazáci“ mohou být i pravicoví, viz třeba Mladé konzervativce, jakož i levicoví, viz KSM či MSD, a návazně dle jakékoliv barvy politického spektra.)
Na registru přestupků jsem strávil víc jak rok práce, psal jsem analýzu MV, připomínkoval analýzu MSp, vypořádával připomínky na MSp, kde jsem vyslechl i názory jiných ministerstev (to jsou ti pytláci, autorská práva, § 30 PřesZ, OZV atd.), vypořádával tzv. protikorupční připomínky místopředsedkyně vlády a doloval z Úřadu vlády informace o tom, na čem se ministři dohodli. Proto mi záleží na tom, jak registr nakonec dopadne.
Co se stranictví, ideologií a „svazáctví“ týče, nejsem v žádné straně (ani nemohu, se žádnou nejsem schopen se ani na 80% ztotožnit; byť volím zpravidla strany středové a dříve, resp. po většinu svého „volebního věku“, strany pravicové – levice pro mě není věrohodnou alternativou /a ke komunistům mám, díky výchově i rodinné zkušenosti, vyhraněnou averzi/; pokud Vás to zajímá, tak když jsem si dělal text voličských preferencí – „jak bych hlasoval“ – měl jsem asi 30%ní shodu se Zelenými, pak 15%ní shodu s lidovci /což mě trochu vyděsilo – nemám je rád/, a pak už to šlo níž a níž až do mínusu – nejmenší shoda byla s komunisty).

K Angloamerickému právu nemám averzi, naopak je inspirativní a Introduction to Legal English od dr. Chromé mě (jedna z mála věcí na PF) moc bavila – averzi mám k tomu, když někdo, jsa odborníkem a jinak brilantním právníkem, byť s ním často nesouhlasím, aplikuje na české skutky a situace jiné, než v ČR platné a účinné, právo. Protože úvahy de lege ferenda jsou jistě zajímavé, ale neměly by být vydávány za právo platné. Je legitimní, pokud něco prosazujete např. via Iuridicum Remedium (tu odpověď MV ke ShromZ, kterou jste vyvěsili na webu a kde se Vám aspoň 1 odpověď (z tuším 20ti) líbila, díky za to, je btw. z mého pera…), ale myslím, že by mělo být bráno v potaz i právo platné.

Jan Potměšil řekl(a)...

Pokračování:

Ad MV a co dělá s nerespektováním InfZ: InfZ má v gesci především ODK, takže to není v mé moci. Pokud jsem byl dotazován na názor např. z kanceláře m.v., vždy jsem otevřeně říkal, zda to či ono ne/lze tajit a co nám příp. hrozí (min. prohraný soud a hrazení nákladů, o ostudě nemluvě). Pokud jsem sám dle InfZ rozhodoval, vždy jsem se držel zákona a judikatury, nikoliv byrokratické utajovací mánie. Pokud však připravujete jen návrh rozhodnutí, např. ministra, můžete max. upozornit na to, že navrhované (či rozkladovou komisí doporučované) rozhodnutí je nezákonné, bude problém, bude prohraný soud a bude ostuda, ale to je asi tak všechno. Jako úředník to jistě chápete. Už 2 roky mi např. leží žaloba dle InfZ na MSp u MS v Praze, kdy MSp i já víme, že žalované rozhodnutí je nezákonné, ovšem rozhoduje ministr (resp. tehdy ministryně), a tam jde zákon stranou. Apolitickou státní správu si nepřeje pravice ani levice (zákon o státní službě budiž ukázkovým/učebnicovým příkladem, jaký je rozdíl mezi platností a účinností zákona). No, a o tom, nakolik jsou „závazné metodiky“ gestorů toho kterého zákona respektovány jinými správními orgány či povinnými subjekty (vč. společné metodiky ÚOOÚ a MV ke sdělování info o platech nejvýše postavených soudruhů), k čemuž opravňuje i kompetenční zákon, tedy k výkladu předpisů i z pozice ústředního orgánu státní správy, o tom už zde byla řeč na jiném místě. Tzn. v praxi převažuje politicky a byrokraticky motivovaná „cochcárna“. Vč. třeba Kanceláře prezidenta republiky (kde to samozřejmě nepřekvapuje), s níž se „spořím“ nyní a která InfZ nejspíš ani nečetla, natož aby InfZ respektovala. Pak nezbývá, než se obracet na správní soud. S p. Pecinou, který tuším (mj.) MV, jde-li o InfZ, u soudu vždy porazil, bych si zde mohl podat ruku:-) Resp. doufám, že budu (jakkoliv p. Pecinu osobně moc „nemusím“) stejně úspěšný, jako on:-) Nejhorší je, když má kverulant pravdu:-) – několik jsme si jich na MV sami vyrobili…:-(

Ad kultura chudoby – říká Vám něco „pracující chudoba? Je to motivace k práci? Doporučuji třeba odpudivě levičáckého prof. Kellera, resp. jeho knihu Tři sociální světy.
A vysvětlíte mi např., jak je možné, že romské děti, u nás ve zvláštní škole, v GB prosperují, naučí se Aj a prospívají, a britští populisté si stěžují, že čeští Romové berou Britům práci? Kde udělali čeští soudruzi chybu? Nesmíte vycházet jen z knih a zákonů, ale i ze sociální reality, která se vymyká i neoliberálním poučkám. Za určitých okolností prostě nelze být zcela produktivní (jakkoliv cca 50% Romů, jinak „nezaměstnaných“, přesto pracuje, ovšem „na černo“, bez smlouvy, se všemi z toho plynoucími důsledky). Zde platí pravidla o vstupech a výstupech, resp. o nákladech a přínosech.
Jinak „Cikána“ (resp. „nepřizpůsobivého“) opravdu potřebujeme, aby bylo možno najít obětního beránka, který „může“ za všechny naše problémy a který „vysává“ státní rozpočet (nikoliv tedy cca 100 mld. ročně korupce ve veřejných zakázkách nebo snížení zdanění v rozmezí od 1990 do 2010 o cca 200 mld. do státního rozpočtu, resp. degresivní zdanění firem a vysokopříjmových). Když si ale popovídáte s lidmi na Šluknovsku, zjistíte, že jim nakonec tolik nevadí ti „Cikáni“, ale to, že nemají práci, všechno se zdražuje a vláda si z nich dělá p..el).

Jan Potměšil řekl(a)...

Pokračování 2:

Ad statistika: Je velká lež, malá lež, a statistika:-) Statistikou je výkaz dle § 96 PřesZ, statistikou je třeba i lokální statistika (např. Prahy 4, pátého největšího města v ČR, se 140.000 obyvateli) a za statistiku svého druhu považuji i výkaz svého (indiferentně přidělovaného) nápadu, který mi projde rukama (cca 200 spisů ročně; na 1. stupni je to od 60 do 250 spisů ročně). Ale rád se nechám poučit, co je to statistika. Otec sice učí statistiku a ekonometrii, ale dosud jsem od něj výklad nepožadoval.

Ad Petr Mach – pokud jste ty jeho blafy četl, např. 100 let trvající evidenci přestupků a jiné lži, není nic levicového na tom říci, že pan Petr Mach překrucuje a je to lhář. Který bojuje se strašákem, který si sám vytvořil, nikoliv že by bojoval s navrhovaným registrem přestupků ve smyslu analýzy MSp a usnesení vlády ČR. Odpusťte si to „levicové“ nálepkování a zabývejte se tématem věcně a pragmaticky.

Ad ne-evidence § 50 a naopak evidence špatně označkovaných produktů: Teď zase lžete Vy, v mírnějším případě pouze nemáte informace. Osobně jsem od počátku doporučoval právě (a především) evidenci (a kriminalizaci recidivy) právě u § 50/1/a) PřesZ, když už by se nemělo evidovat vše, tzn. krádež, podvod, zpronevěru a poškození věci z cizího majetku. Opět doporučuji přečíst si vyvěšený post, k němuž se vyjadřujete, aniž jste jej zřejmě vůbec četl. Necítím potřebu Vám právě uvedené tvrzení dokazovat stejnopisy svých stanovisek, ale můžete si je vyžádat dle InfZ, a MV Vám, doufám, info poskytne. Nějaké špatně značkované produkty jsem opravdu neřešil – to Vaše demagogická, do úst mně zlovolně vložená, domněnka.

Co se neonacistů týče, nic neeviduji ani jsem neevidoval, ale poznal jsem jich dost. Rozpoznání se pak neopíralo jen o trika Lonsdale či Thor Steinar, ale i o osobní zvědavé rozhovory, kdy mi ten který dotyčný vysvětlil, že má rasově čistý rodokmen, není žádný Mischling ani třetího stupně a dědeček byl dozorcem v koncentračním táboře. Příp. že vlaječka swarz-weiss-rot na svetru mu P ČR na Spartě „aprobovala“. Konkrétně šlo (v jednom z případů) o to, že zastánci „práva a pořádku“, po napomenutí jednou dívkou na předzahrádce hospody, aby tolik neřvali a nerušili noční klid, tuto napadli, stejně jako jejího přítele, kterému rozbili hlavu půllitrem, který byl pak jediným odsouzeným za výtržnictví, neb se přiznal, že útočníka napadl. Detaily a výčet dalších kauz mých milých nácků na vyžádání příp. doplním.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad pogromy: pokusem o pogrom byly i pochody k ubytovně Sport – což konstatoval i p. Pecina. Pokud by bylo pogromistům umožněno dojít až k ubytovně, nevím, jak by se „svoboda projevu“ dále vyvíjela. Měl byste občas taková pochod sám absolvovat. Pokud se tedy svých chráněnců z řad deprivovaných neonacistů, a na.raných občanů na podpoře, jakož i „underclass“ jakožto „lidskoprávník“, neštítíte.

Ad počty Romů: Pokud si myslíte, že Romů je v ČR méně než rytířů Jedi, asi žijeme každý v jiné České republice. Viz též komentář VOP dr. Varvařovského ke sčítání Romů v „praktických“ školách zveřejněný v LN.

Ad neonacisté a tvrdá data: neonacistů jsem za 2 roky na 1. stupni projednával min. 7. A Romů max. 4. Z cca 1200 spisů ročního nápadu, potažmo 250 spisů nápadu osobního. Fabulace tedy nikoliv, pokud tedy nechcete popírat existenci konkrétních spisů a moji praxi a zkušenost. Nefabuluji, tím méně „opět“. Zkuste se i Vy zdržet útoků ad hominem, pokud to vytýkáte Vy mně.

A co se modelu společnosti týče, nerad bych dospěl do fáze kýžené a zastávané některými členy SSO, kteří mají jako „ideál“ absentující stát, dávajíce za vzor státního uspořádání Somálsko, kde stát už cca 20 neexistuje. A soudí šaríatské soudy dle zvykového práva a největším byznysem je bezpečnost a ochrana (Vít Bárta by zajásal). To ale nebylo ani před Bismarckem. Zde budu důsledný etatista.

Ad VK:

Asi máte pravdu. Doufám, že se v rámci připomínkového řízení ke zcela novému PřesZ důrazně ozvete. Se vší argumentací, kterou jste výše uvedl. Již nyní doporučuji obrátit se na odbor legislativy a koordinace předpisů, který si vzal nový PřesZ pod křídla. Funguje-li to jako u nás (OVS), na podání Vám v každém případě do 30 OLG odpoví.

Anonymní řekl(a)...

Ad GP:

1. Jasné, keďže mi zapnutý pás pomohol existovať, viem,o čom píšem. Viem, že existujú aj prípady, kedy zapnutý pás poškodil, len štatisticky sú neporovnateľné s tými, ktorým naopak zachránil zdravie(život). Pri Vašej filozofii nemusíme staviať zvodidlá pri cestách, ani zábradlia na mostoch, veď aj tie môžu niekoho poškodiť ... sa čudujem, že podobnú filozofiu neuplatníte aj na držanie zbraní.

2. Nikto tu nehovorí o jedinom prípustnom modeli spoločnosti, ale bavíme sa o jej rozumnej regulácii. Keď nechcete používať aktuálne vedecké poznanie pri riadení spoločnosti, ako chcete spoločnosť riadiť? Aj anarchia je možný model, aj common law je možný model ... ale také tu zjavne väčšina nechce. Ex cathedra sa perfektne rozpráva o potrebe pásov za volantom.

A čo sa týka vášho "komunizmu", tak ak ten režim rokov '48 až '89, kde boli rovní a rovnejší, resp. diktát ZSSR, resp. nerovnosť duševnej a fyzickej práce,resp. ignorácia niektorých ľudských potrieb (životné prostredie, súkromie a pod.), komunizmom, tak som veverička, pretože ten režim mal možno takú parodickú príchuť komunizmu, tak ako niektoré "mlieka" majú niečo spoločné so skutočným mliekom.

3. Mne sa nezdá nejaký rozdiel v rovnej a progresívnej dani v praxi v SR a to mám možnosť porovnať, lebo rovnú daň sme tu mali a poväčšine aj máme, progresívna tu bola predtým tiež. Ale to bolo na okraj, jednoducho ľavica a pravica neexistuje, ak "pravica" je konzervatívna a proautoritárna a zároveň individualistická, to je oxymoron. Ak "ľavica" je paternalistická, kolektivistická a súčasne má človek mať prirodzené práva a byť slobodný, je to tiež oxymoron. Dnes riadi "demokratické" (tiež zvláštne slovo) spoločnosti doktrína ľudských práv, založená na ľudskej dôstojnosti, ale zároveň rozhodujú nadnárodné korporácie, manipulujúce vládami štátov. Fakt je v tomto kontexte podstatné riešiť, kto sedel vo FRA parlamente vľavo a kto vpravo?

4. Nemám pocit, že štát (aspoň SR, predpokladám, že obdobne ČR) je nejaký "sociálny", hoci to má priamo v Ústave. Sociálne zabezpečenie a reálna sociálna politika sú 2 rozdielne veci. Keď máme tak "prebujnený sociálny štát", ktorý by mal vyrovnávať rozdiely, prečo sa stredná vrstva stenčuje a prečo bohatých pribúda, a chudobných pribúda o niečo viac? Preto nemyslím, že vôbec máme sociálny štát.

5. Zaiste, vôľou ľudu, resp. zákonodarcu. Potom je však táto diskusia zbytočná, pretože beztak nič neovplyvní.

Ondrej Pivarči

Guy Peters řekl(a)...

Podobně jako u Vás, nazýváte-li mě fanatickým svazákem ve stylu 50. let – jistě sám uznáte, že jde o typický výpad ad personam.
Ano. Jednoduše jste tak dlouho chodil se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo.

Proto mi záleží na tom, jak registr nakonec dopadne.
Chápu. Nicméně vláda gesci nesebrala MV a nedala MS jen tak pro nic za nic.

Co se stranictví, ideologií a „svazáctví“ týče, nejsem v žádné straně
To jsem se ani nedomníval. Myslím, že škoda, že stranictví má v ČR tak špatnou pověst. Nejhorší jsou lidé, kteří se považují za nezávislé, dělbu na pravici a levici odhazují do starého železa (ačkoliv o čem jiném jsou nynější presidentské volby ve Francii) a přitom jsou ideologičtí až běda.

averzi mám k tomu, když někdo, jsa odborníkem a jinak brilantním právníkem, byť s ním často nesouhlasím, aplikuje na české skutky a situace jiné, než v ČR platné a účinné, právo.
To je náš největší spor a podstata existence Jiného práva. Právo je jen jedno. Národní právní řády se od sebe liší, ale neměly by. Komparativní methoda je jedním z nejdůležitějších nástrojů interpretace práva. Smyslem našeho snažení není právo, ale spravedlnost.

Guy Peters řekl(a)...

Doporučuji třeba odpudivě levičáckého prof. Kellera, resp. jeho knihu Tři sociální světy.
Na Kellerovi není odpudivé levičáctví – osobně velice uznávám Petra Uhla a vedle Tomáše Peciny ho považuji za největšího odborníka na právo z řad neprávníků – ale jeho manipulativnost. Copak to nevidíte?

jakkoliv cca 50% Romů, jinak „nezaměstnaných“, přesto pracuje, ovšem „na černo“, bez smlouvy
A tohle říkáte jako právník? Ústní smlouva je taky smlouva.

Jinak „Cikána“ (resp. „nepřizpůsobivého“) opravdu potřebujeme, aby bylo možno najít obětního beránka
No jistě. Přemýšlel jste o tom, zda obětním beránkem nejsou extrémisté? Jejich význam je naprosto zanedbatelný a je možné na ně jednoduše ukázat prstem.

nikoliv tedy cca 100 mld. ročně korupce ve veřejných zakázkách
Zajímalo by mne, zda jsou tyto spekulace opřené alespoň o něco, nebo zda jsou z prstu vycucané zcela.

Ale rád se nechám poučit, co je to statistika.
Statistikou jsou relevantní agregovaná čísla. Nikoliv nerepresentativní parciální příklady. Těm se říká anekdotická evidence a je to známo od 30. let: Literary Digest v. Gallup.

pokud jste ty jeho blafy četl, např. 100 let trvající evidenci přestupků a jiné lži
Cituji: „V této souvislosti je nutno rovněž zvažovat lhůtu pro definitivní výmaz – analýza z roku 2004 uvádí sto let od narození osoby, které se údaj týká.“ Jiné „lži“?

Teď zase lžete Vy, v mírnějším případě pouze nemáte informace.
Cože? Celý Váš článek je o tom, že se mají registrovat všechny přestupky, bez výjimky. I v diskussi jste to mnohokrát opakoval. Což tedy opustit silná slova a vnímat to, na co opponent poukazuje?

Nějaké špatně značkované produkty jsem opravdu neřešil – to Vaše demagogická, do úst mně zlovolně vložená, domněnka.
Je špatně značkovaný produkt přestupek? Ano, nebo ne?

Konkrétně šlo (v jednom z případů) o to, že zastánci „práva a pořádku“, po napomenutí jednou dívkou na předzahrádce hospody, aby tolik neřvali a nerušili noční klid, tuto napadli, stejně jako jejího přítele, kterému rozbili hlavu půllitrem, který byl pak jediným odsouzeným za výtržnictví, neb se přiznal, že útočníka napadl.
Dobře. Pořád jde jen o anekdotickou evidenci. Já bych zase mohl posloužit dojmy z demonstrace 10. listopadu 2007, kde ultralevicoví rváči zneužili své početní převahy a zmassakrovali nepočetné pravicové extrémisty. Nebo antiglobalisté kradoucí salámy: „Jinými slovy - nejde z toho udělat kolektivní vinu a lze souhlasit s tím, že proti militantním vandalským skupinám se musí zakročit. Musí se zakročit přísně, protože se domnívám, že jestliže někdo rozbije výklad a krade salámy a svůj protest odůvodňuje nenávistí k nadnárodním korporacím, tak ho to neomlouvá. Pro mne to zůstává zloděj a vandal.“ Význam by to mělo stejný.

pokusem o pogrom byly i pochody k ubytovně Sport
To si nemyslím.

Pokud si myslíte, že Romů je v ČR méně než rytířů Jedi, asi žijeme každý v jiné České republice.
Ano, myslím. Na rozdíl od Vás, který má svou ideologii založenou na emocích a mýthech, já spolehám na tvrdá data.

Viz též komentář VOP dr. Varvařovského ke sčítání Romů v „praktických“ školách zveřejněný v LN.
Ten jsem nečetl. Můj zcela osobní názor je, že ombudsmanovy aktivity v této věci jsou zcela skandální a methoda: „kouknu se a vidím“ s odborností nemá nic společného. ÚV jsem tento svůj názor opakovaně sděloval, představa, že D. H. v. ČR splníme sečtením domnělých Romů, není z říše reality. Jediné možné řešení je zrušit přejmenované zvláštní školy bez náhrady.

A co se modelu společnosti týče, nerad bych dospěl do fáze kýžené a zastávané některými členy SSO, kteří mají jako „ideál“ absentující stát
Zkuste se smířit s tím, že o modelu společnosti se rozhoduje ve volbách, nikoliv odborníci na úředech. Prospěje Vám to.

Guy Peters řekl(a)...

Pane Pivarči, nikdo tady nenapsal půl slova proti bezpečnostním pásům. Dokonce ani nic nemítám proti jejich soukromoprávnímu vynucování. Jen tvrdím, že jejich správní trestání je ve flagrantním rozporou se zásadou, že trestní právo (v širokém slova smyslu, včetně přestupků) je ultima ratio.

Keď nechcete používať aktuálne vedecké poznanie pri riadení spoločnosti, ako chcete spoločnosť riadiť?
Demokraticky. Pokud si myslíte, že společnost jde řídit „vědecky“, ať už tím myslíte cokoliv, jediné možné řešení je zrušit volby a zavést expertokracii. Jinak jste nedůsledný a tedy nevěrohodný.

komunizmom, tak som veverička
Asi jste, protože jiný, lepší, pojem pro tento druh levicové totality nemáme.

Mne sa nezdá nejaký rozdiel v rovnej a progresívnej dani
No vidíte. A přesto se na tom vyhrávají/prohrávají volby.

ak "pravica" je konzervatívna a proautoritárna a zároveň individualistická, to je oxymoron.
Není. Řád prosazuje konservativism, svobodu liberalism. Společně je řadíme do pravice, protože mají více společných znaků než když je srovnáme se socialismem.

Ak "ľavica" je paternalistická, kolektivistická a súčasne má človek mať prirodzené práva a byť slobodný, je to tiež oxymoron.
Levice na svobodu a politická práva nedává žádný důraz. Snad s jedinou výjimkou: všeobecného volebního práva.

Fakt je v tomto kontexte podstatné riešiť, kto sedel vo FRA parlamente vľavo a kto vpravo?
Ne, řešíme, kdo tam sedí dnes. Zda budou či nebudou zdravotní poplatky. V jaké výši bude podpora v nezaměstanosti. Zda bude milionářská dávka a přiznání k majetku apod.

prečo sa stredná vrstva stenčuje a prečo bohatých pribúda, a chudobných pribúda o niečo viac
This I doubt.

Potom je však táto diskusia zbytočná, pretože beztak nič neovplyvní.
Zákonodárce nežije ve vzduchoprázdnu; tyto debaty pozorně sleduje. Cf. trestání sprayerství či prodloužení lhůty pro zákaz demonstrace.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP (1):

Ad sebrání gesce MV – osobně jsem tomu také rád. Min. to MSp udělá levněji. A s MSp je výborná komunikace a shodneme se na většině základních věcí. Zároveň jde o skutečné odborníky, byť jak z rušení nočního klidu, které lze spáchat i v zamčeném bytě, udělají výtržnictví, to zatím netuším, podobně jako mi není zřejmé, jak z opakovaného neuposlechnutí úřední osoby udělají t.č. (že by nějaká varianta mařeny?) – uvidíme. Naštěstí neřeší MV.
Ad stranictví – rozhodně neříkám, že jsem nestranný či tzv. nezávislý – tomu se bráním, byť už jsem byl párkrát označen jako „nezávislý odborník“ (na domácí násilí), kdy se ovšem nepovažuji ani za odborníka, ani za nezávislého, min. po dobu, kdy ještě budu zaměstnancem MV, a zmíněné označení mi přijde ne-li nepřesné, tak aspoň nabubřelé. Ale připadá mi, že i Vy jste hodně ideologický, byť z jiných pozic, tedy jde-li konkrétně o tu pravici, levici, svobodu a roli státu.
Ad ústní smlouva – samozřejmě, že platí. Jeden NY soud uznal nárok „načerno“ zaměstnance na mzdu, neboť „pracoval, a tak si mzdu zaslouží“ (dělník je hoden své mzdy – Lukáš 10:1). Zmiňoval jsem to ale proto, že je taková představa, že Romové nechtějí nebo neumí pracovat. Což neodpovídá realitě.
Ad extremisté coby obětní beránek – zatím jsem nezaznamenal, že by byli označování za příčinu chudého státu a všech našich dalších z problémů. Zprava, tím méně z Hradu, tedy určitě ne – tam mají naopak zastání. Zaregistroval jsem zatím pouze bezdomovce (smrdí a obtěžují), Cikány (berou dávky), nezaměstnané (paraziti na podpoře), lékaře (vyděrači), VŠ studenty (také paraziti) a chudé (tyjí z přebujelého sociálního státu). Extremisty zatím pan premiér, ministr financí ani Hrad nejmenoval.
Korupce – zagooglujte, nějaké analýzy, příp. též diplomky, k dispozici jsou, třeba na VŠE. Někdy stačí i porovnání i tržních a „zakázkových“ cen ve veřejné správě, kde Vám většinou každý řekne, že to šlo koupit levněji.
Ad analýza – ta žádných 100 let neuvádí, resp. těch 100 let je spekulace ohledně možnosti zpětného dohledání vstupů do evidence, příp. exhumování vymazaných údajů. Uvažuje se o výmazu (zahlazení) po 5 letech, které koresponduje se zákonem o archivnictví (po 5 letech se spisy skartují, takže už stejně nelze zjistit, o co šlo; 10 let je nejzazší mez; že program dokáže leccos zpětně dohledat i 20 a více let nazpět, pokud to tedy vůbec dokáže přečíst, je věc jiná, ale v registru to navenek pro nikoho nebude.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP (2):

Ad nepravdy Vaše – samozřejmě, že říkám, že se má evidovat vše. Když se pak aktuálně řeklo, že jen něco, navrhoval (doporučoval) jsem aspoň § 46 – 50 PřesZ. Ale lží je to, že údajně odmítám evidenci, resp. kriminalizaci, recidivy § 50/1/a) PřesZ – viz vyvěšený post, kde v nadpisu jedné subkapitoly píši: „odložit kriminalizaci vyjma krádeží“ a v textu dále říkám: „Volba kriminalizace recidivy vybraných deliktů by proto měla nastoupit až po cca 2 letech, kdy si systém centrálního registru přestupků sedne, a kdy budeme vědět, na základě údajů z registru (které nyní nemáme), kde je trestní represe skutečně namístě. Zatím to rámcově víme pouze u krádeží – alespoň osobně mám zkušenost např. s 15 blokovými pokutami po 1.000 Kč uloženými za jediný rok témuž pachateli (který se navíc vydával za bratra – pokuty bylo následně nutno v přezkumném řízení rušit, příp. alespoň nevymáhat). Časté jsou i tzv. újezdy od pump – pachatel objíždí čerpací stanice, napříč různými obvody, a stihne i za relativně krátkou dobu v součtu nakrást i za 20.000 Kč, aniž o tom ale správní orgány vědí nebo si to mezi sebou řeknou.“ Ve stejném, duchu, že od počátku se má kriminalizovat (jen) 50/1/a) PřesZ, jsem psal i v LN. Dopadne to pak, jak odhaduji, zejména na narkomany a také na bezdomovce, kteří kradou „na výdělek“ (jídlo seženou jinak), by měli mj. na alkohol, cigarety, příp. další. Takže zde nejsem žádný „soucitný romantický levičák“, naopak jsem zpravidla vždy dával pokuty, i u drobných krádeží, které někteří přestupkáři postihovat nechtějí, by si ušetřili práci, ve výši 2násobku ceny ukradené věci, aby se pachateli „vyplatilo“ věc si koupit, nikoliv ukrást. Bylo-li provedení či pohnutka zvláště zavrženíhodná (např. vetření se do domácnosti 80leté paní, pod záminkou nabroušení nožů, kdy byly ukradeny prstýnky v hodnotě cca 1.200 Kč), byla pokuta ještě vyšší. Takže žádný romantismus. Zde se shoduji s Vámi, že jsou i jiné způsoby obživy, byť třeba i ponižující.
Co se špatně značkovaných produktů týče, nevím, zda jde o přestupek, nikdy jsem to neřešil.
Třídní nenávist samozřejmě kradení salámů neodůvodňuje, v tom se shodneme. Je řada jiných, a to i legálních, prostředků, jak dát najevo nesouhlas. Ty preferuji a salámy nekradu už jen proto, že je až na výjimky nejím.
Statistiky Romů – ta Vaše tvrdá data se opírají jen o to, kdo se k Romské národnosti přihlásil, nikoliv kdo Romem je. Pokud si myslíte, že máme v ČR cca 13.000 Romů, zřejmě s nimi nepřicházíte do styku. Rom není jen ten, kdo se tak označí (zejména pokud to je stigma), ale i ten, kdo tak nejen vypadá, ale společnost ho za Roma považuje, se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Kdo podle Vás žije v Romských osadách na Slovensku, byť se místní k Romství nehlásí – inuité?
Ad státní zřízení: také doufám, že to nerozhodují úřady, ale lidé ve volbách, díky nimž např. SSO úplně propadla. Ono bez státu by nešlo zajistit ani to dodržování lidských práv – domobrana, lidové milice ani ABL je opravdu nezajistí. Stát chtějí jak ti, kteří chtějí LP dodržovat (odpudiví levičáci propagující sociální stát, sociální práva, NGOs, rovnost a zákaz diskriminace), tak i ti, kteří jej chtějí zneužít k omezování lidských práv, byť mají plná ústa svobody (neokonzervativci, resp. fanoušci Orbána či Pinocheta, viz premiérova poradce pro LP a jeho „vládu gentlemanů“ či omezování volebního práva neplátců daní či svobodných žen). Jak praví jedno arabské přísloví – ten, kdo nejvíce mluví o svobodě, nejvíce nesnáší pohled na prázdnou klec. To platí pro pravici i levici. Stát tedy nejspíš přetrvá.

Jan Slanina řekl(a)...

Ad GP:

Keď nechcete používať aktuálne vedecké poznanie pri riadení spoločnosti, ako chcete spoločnosť riadiť?
Demokraticky. Pokud si myslíte, že společnost jde řídit „vědecky“, ať už tím myslíte cokoliv, jediné možné řešení je zrušit volby a zavést expertokracii. Jinak jste nedůsledný a tedy nevěrohodný.


Nechápu, jak se demokratické řízení společnosti vylučuje s využitím aktuálního vědeckého poznání.
U každého, kdo je ze státních peněz placen za to, aby navrhoval způsob řízení společnosti (poslanec, ministerský úředník ...) se domnívám, že se zpronevěřuje svým povinnostem, pokud se s nejnovějšími vědeckými poznatky neseznamuje.

Anonymní řekl(a)...

Ad GP:

1. Ako chcete používanie pásov vynucovať súkromnoprávne?

pokud někdo ubližuje sám sobě, nikomu po tom nic není.

Pri používaní pásov tomu tak nie je, pretože ublíži aj iným. Tu už nejaké ultima ratio nastúpiť musí.

2. Pokiaľ si myslíte, že je možné spoločnosť riadiť len demokraticky, pripomínam (keďže ste vyššie spomenuli "fašizmus" pri téme pásov), že aj NSDAP v 1933 vyhrala voľby. Ak chcete riadiť spoločnosť výlučne demokraticky, môžte zrušiť súdy a zaviesť lúzu (porotu) na aplikáciu práva.

3. Vraj "lepší" pojem nemáme. Máme - čo tak napr. marxizmus-leninizmus? To fakt chcete tú hierarchiu riadenú stranou nazývať komunizmus? Komunardi by Vás zato defenestrovali, ako im dehonestujete pojem.

4. Zaiste, je to súčasť volieb. Aj živočích z Afriky môže byť súčasť volebnej kampane - viď v SR len nedávno. Prakticky však rozdiel medzi rovnou a progresívnou sadzbou nevidno.

5. Aj "ľavicového liberála" a "ľavicového konzervativistu" možno nájsť, volajú sa tuším anarchisti a marxisti (viď I. internacionála, ktorá sa sformovala proti "buržujom"). Takže žiadna "pravica" ako konzervativizmus + liberalizmus neexistuje.

6. Ehm ... niektoré "prirodzené práva" rešpektujú socialisti viac než liberáli, napr. právo na dôstojnú životnú úroveň, na prácu, na rodinu, resp. najmä ostatné "sociokultúrne" práva. A nie, nevymyslel som si to, tieto práva sú tak pomenované v medzinárodných dohodách (napr. MPP o HSK právach). A pardon, anarchista na slobodu dáva takmer najvyšší dôraz a privátne vlastníctvo neznáša (viď napr. Proudhon: "Bohatstvo je krádež").

7. Nie, nie ... výška zdravotnej dane ani podpora v nezamestnanosti nie sú o tom, že "ľavica vyššie" a "pravica nižšie". SR je myslím výstižným príkladom, najviac podpory presadzovala "pravicová strana (národniari)" a najnižšiu výšku odvodov ... (napr. cez nezdaniteľné minimá) tzv. "ľavica".

8. Spochybňujete? Tak si prečítajte "1984", pochopíte.

9. Keby zákonodarca tieto debaty sledoval a následne si z nich nejaké ponaučenie vzal, legislatíva vyzerá inak. Skôr viem, že citáty z JP sú obľúbené v rozsudkoch, čo je ale nedemokratická zložka moci (reprezentuje ratio).

Ondrej Pivarči

klára samková řekl(a)...

Zavzpomínala jsem na mládí.... moje první místo bylo na ONV Praha 1, kde jsem rok vyřizovala přestupky. Byla to mimořádně dobrá škola: od předvolání pachatele, přes jeho výslech, vynesení rozhodnutí o trestu úkterý jsem sama uřčila) a vypracování pésemného rozhodnutí... Pracovala jsem tam rok a když si to tak zpětně promítám, tak:
1) nepamatuji si ani na jednoho repeenta
2) nepamatuji si ani na jednoho Roma.... Řadu případů si přitom pamatuji až do dneška...
zvláštní...
zdravím, Klára Samková

Anonymní řekl(a)...

Errata bodu 8: Namiesto "1984" má byť Animal Farm.

Ondrej Pivarči

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad KS:

Přestupky lze doporučit každému - není to jen o právu, byť i to tam je, ale o lidech, jejich problémech a o komunikaci. A potkáte velmi pestré spektrum lidí, od chovanců zvláštní školy po VŠ profesory. Výborné pro jakkoukoliv další profesi, nejen právnickou.

Petr Peřina řekl(a)...

Ad J.S. a G.P.:
Údaj, že „V anglosaských zemích je tradicí systém doporučení, kde samozřejmě výpis z rejstříku trestů nepotřebujete…“ nekoresponduje informacím, které jsou dostupné na stránkách Criminal Records Bureau.

Jan Slanina řekl(a)...

ad PP:
To jsem nevěděl.

Každopádně to, že i v anglosaských zemích začal systém důvěry a doporučení selhávat, a začínají se vyžadovat nástroje tohoto typu, podle mne jenom prokazuje, že stav v tuzemsku je normální.

FORTUNA řekl(a)...

ad Criminal Records Bureau (CRB)

přečetl jsem si úvodní stránku plus trochu více. Aniž bych věc studoval hlouběji, je to o tom, že hledá-li někdo zaměstnání s dětmi nebo s postiženými osobami (tedy s takovými lidmi, kteří snáze podlehnou vlivu zlých a lstivých lidí), bude na něm zaměstnavatel zcela zřejmě požadovat důkaz, že
nebyl nikdy jako takový trestán - trestán soudem pochopitelně, (toho, kdo takové informace žádá, nazývá CRB svým klientem, stejně jako toho zaměstnavatele, který též smí na určitou osobu žádat stejné informace, ale myslím pouze se svolením prvního). Asi tak.

Mirek Vorlický

Jan Slanina řekl(a)...

ad MV (FORTUNA):
Vy byste požadoval výpis z rejstříku trestů od chůvy, kterou Vám doporučili Vaši celoživotní přátelé, kterým už 5 let děti hlídá?

a naopak nepožadoval výpis z rejstříku od člověka, kterého jste nabral na inzerát, a kterému svěřujete "jen" majetkové hodnoty?

to je podle mne nesmyslně úřednický přístup.

Jan Potměšil řekl(a)...

Jen doplňuji (resp. si dovoluji znovu připomenout), že přestupky se centrálně evidují např. v Nizozemí, Rakousku, Francii, Německu či na Slovensku (o dalších zemí RE nemám podrobnější informace).

A nemyslím si, že by v zahraničí, počítaje v to i USA a GB, byli na různé evidence tak přecitlivělí, viz citaci z webu mvcr.cz o evidenci sexuálních delikventů (co jiného může být citlivější?): „V odpolední sekci vystoupil Julian Norris (vedoucí oddělení registru sexuálních deviantů a oddělení pohřešovaných pedofilů) a informoval o fungování registru sexuálních násilníků. Britský registr sexuálních násilníků umožňuje dohled nad jejich pohybem násilníků a ukládá jim řadu povinností (např. ohlásit každou cestu delší než 3 dny) je veřejně nepřístupný. Totožnost pedofila je zveřejněna pouze tehdy, pokud se daný pachatel „pohřešuje“ (ve Velké Británii jsou to pouze 2 % registrovaných násilníků a pedofilů). Podobné registry fungují např. v USA, Francii apod.“

Pro úplnost, jde-li o debatu o „mala in se“ apod. odkazuji dále na výstupy z jednání vlády ČR 15.2.2012: „O trestný čin by mělo jít u opakovaných deliktů proti majetku, proti veřejnému pořádku a proti občanskému soužití. (…)U přestupků proti veřejnému pořádku, kam patří například rušení nočního klidu nebo vzbuzení veřejného pohoršení, by zase mělo platit pravidlo "třikrát a dost". Pokud by tedy někdo tento typ přestupku spáchal potřetí, šlo by již o trestný čin. Mezi přestupky proti občanskému soužití patří podle ministerstva například ublížení na cti.“
Ke cti min.Pospíšila nutno dodat, že tento opakovaně hovoří především, ne-li pouze, o drobné majetkové kriminalitě (typicky krádeže), kde jedině je akceptovatelná, resp. doporučeníhodná, kriminalizace recidivy přestupků už od počátku spuštění registru přestupků. U jakýchkoliv jiných skutkových podstat, max. s výjimkami uvedenými v postu, to považuji za nerozvážnost.

Anonymní řekl(a)...

Ano potvrzuji, co říká (píše) pan J.Potměšil - centrální evidence přestupků opravdu existují v řadě demokrat. zemí světa, psal jsem to i v těch LN, které odstartovaly tuto debatu ( a jsem za ni velmi rád)....

Myslím, že slušný občan/ka se nemá čeho bát...schválně to píši, takto na oko naivně...:))


P.Kolman, PF MU

Anonymní řekl(a)...

Jsem přestupkový právník jedné městské části v Praze. Jsem všemi deseti pro registr přestupků a registrovat vše. Jestli kriminalizovat, toť jiná otázka a souhlasím s Janem Potměšilem, že nejlépe to vyhodnotit až po nějaké době po zavedení registru.
At GP: Stát má vědět o občanovi jen to nejnutnější – evidence osob, které se dopustily protiprávního jednání, není nejnutnější? Přestupek je protiprávní jednání, jehož nebezpečnost pro společnost není tak velká, aby to byl trestný čin, ale není ani tak malá, aby společnost takové jednání považovala za přípustné. Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem je zejména v trestu pachatele. Ale pokud se dopustím přestupku, musím nést následky svého jednání a pokud se dopouštím přestupku opakovaně, pak by i to mělo být zohledněno při určování trestu.
Praha je veliká a páchat přestupky v jednotlivých městských částech není nic obtížného, a pokud bydlí pachatel v okrajové části Prahy, ale pravidelně „si vypomůže k různým věcem“ v celé Praze, nebo se pro zábavu popere kdekoliv, v místě bydliště bude považován za čistého jako lilii. Považuji za spravedlivé, aby se všem měřilo stejným metrem, a k tomu dojde, pokud bude registr přestupků a to všech.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Slanina, 20.3.2012, 9:58

Své děti jsme manželka a já vychovávali v Leedsu sami a ani jsme nikoho, jehož děti by chůva vychovávala, neznali.

Každý člověk má svoji historii, tu je třeba studovat a tak se to normálně dělá. Čím více se člověk spoléhá na razítka, výpisy a úřední doklady, tím více se vzdává své vlastní zodpovědnosti a tím ji méně a méně má a následně je méně a méně svéprávný. Ví regulérní český občan, že v GB nemusí ani řidič u sebe mít žádný doklad totožnosti? Vím, že v česku lze odsoudit člověka jen proto, že se nějaký lump prokázal jeho občankou.


ad Jan Potměšil, 20.3.12, 12:49

Má pan Potměšil na mysli přestupky jako nejnižší stupně trestného činu, nebo tzv. "komunistické" přestupky?

Co se týče jednání vlády o přestupcích, deliktech a trestných činech, význam budou mít až v okamžiku, kdy si celá státní správa ujasní, co je přestupek a co trestný čin, atd.

Mirek Vorlický

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad MV:

Asi bude nejlepší zeptat se přímo pana Potměšila - neočekávám, že mu ostatní vidí do hlavy, a pochybuji, že vidí do hlavy Vám, používáte-li termíny jako "komunistický přestupek" nebo "nejnižší stupeň t.č.", tedy že je Vašemu dotazu rozuměno.

Jan Slanina řekl(a)...

Ad Mirek Vorlický (FORTUNA):
Podle mne jsou razítka, doklady a úřední výpisy průkazy nezbytný základ, ne něco samospásného.
V současné době vybírám absolventa VŠ na místo juniora. Přihlásilo se mi cca 150 lidí z cca 20 vysokých škol ze všech koutů republiky.
Jakou mám šanci, že se dozvím o něčí kriminální minulosti, pokud si ten výpis nevyžádám?
Nezbavuju se odpovědnosti, pouze se snažím využít všech možností, abych udělal správné rozhodnutí.

To, že si nechám dát výpis z rejstříku trestů, neznamená, že trestaného uchazeče a-priori odmítnu. Ale pravděpodobně si ho více proklepnu a můžu zvážit jiná vhodná opatření.

Poznámka pod čarou: v současném zaměstnání bych ho asi odmítl, protože při sebemenší chybě mi stojí za zády nejmenovaný centrální správní úřad oprávněný udělovat až několikamilionové pokuty za správní delikt s objektivní odpovědností s možností liberace - a já nemám žaludek riskovat, že to, že jsem si výpis z rejstříku nevyžádal, bude posouzeno tak, že jsem nevynaložil veškeré úsilí.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Slanina, Jan Potměšil
16:27, 16:19

Používám třetí osobu, neboť se domnívám, že moje reakce tak vedená není útočná.

Tedy, pane Slanino, zdravím:
Ukládá-li Vám zákon, si historii žadatele takto ověřit, pak rozumím, že musíte. V opačném případě bych se domníval, že máte strach z vlastního úsudku.

Zdravím, pane Potměšile:

Přestupek byl trestný čin, než jej komunisté z trestých činů vyňali. Když tedy píšete o registrech přestupků v cizině, máte na mysli přestupky, které jsou nejnižším stupněm trestných činů (crime v Anglii), nebo máte na mysli přestupky, tak jak je vytvořili pro účely diktatury komunisté?

Nazývá-li se člověk, který opakovaně páchá trestné činy kriminálník, nebo recidivista (?), jak byste nazval člověka, který opakovaně páchá přestupky (přestupky jako v česku)? Přestupkář?

Mirek Vorlický

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Mirek Vorlický:

Přestupky nejsou o komunistech. Méně závažné veřejnoprávní delikty se různě přelévají mezi právem policejním, potažmo správním, a právem trestním, dle aktuálních politických rozhodnutí - jednou je to správní delikt, jindy delikt trestní (typicky méně závažný přečin). Tím, že se to přesune do "přestupků", se mj. dá statisticky snížit trestní kriminalita. To není jen výsadou totalitních režimů, připomínám zvýšení hranice škody, by šlo o stále o přestupek, nikoliv o t.č., u přestupků proti majetku, z 2.000 na 5.000 Kč, což bylo až po 89tém. Historii od Rakouska přes 1. republiku, přes komunismus až do nynějška zná myslím lépe kolega Patrik Šebesta, který se zatím neozval. Já to znám jen rámcově od 50 let a pár dílčích dat z 1. republiky.

Záleží pak na právním řádů té které země, jak to dělí/systematizuje. Dle ESLP je to jedno, ale třeba GB zná "adminstrative offence", a jde-li úžeji o přestupky (něco jako ta "nejnižší kategorie t.č.", jak píšete), jde o "minor offence" nebo "lesser offence", které tuším soudí magistrates courts, kde může být "soudcem" i poučený laik (tzn. ne příliš velký rozdíl oproti našim přestupkovým komisím).

Co se pojmů týče, PřesZ zná (možná) podezřelého, a pak především "pachatele" (hmotněprávní pojem, byť se nepresumuje, zda "sprostý podezřelý" pachatelem skutečně je), a pak procesní pojem "obviněný z přestupku" (aniž se opět presumuje, zda něco skutečně spáchal) - definitivním "lumpem" je až osoba pravomocně uznaná vinným ze spáchání konkrétního přestupku (aniž by to příp. zpochybnilo přezkumné řízení nebo správní, potažmo následně ústavní, soudnictví).

Pachatel přestupku je pak v obecné češtině (byť to nemá oporu v jakémkoliv zákoně) nazýván i "přestupce", eventuálně "přestupník", což je materiálně spíše hmotněprávní pojem. "Přestupkář" je pak označením pro úředníka projednávajícího přestupky, příp. pro odborníka na přestupkové právo (který, pokud možno, přestupky - aspoň někdy v minuosti - sám projednával) - typicky jde o úředníka OÚ či člena komise k projednávání přestupků.

Závěrem - to dělení na "přestupky" (příp. jakékoliv jiné správní delikty), které projednávají (typicky) orgány moci výkonné, oproti trestným činům (resp. spíše - aktuální terminologií - přečinům), které projednávají orgány moci soudní, není nutně závislé na režimu, ale spíše na politické úvaze, vč. tzv. vyspělých západních demokrací. Podstatná je záruka spravedlivého procesu a soudního přezkumu. Který je u nás víc než intenzivní, byť to trochu déle trvá. Jinak "komunistické", a "demokratické", přestupky jsou v podstatě stejné, akorát se už nehovoří o soužití "socialistickém", ale "občanském". Materiálně se nezměnilo téměř nic - i v porovnání s 1. republikou. Jen se pojmy vrátily do rozumných kolejí a není nutno je znásilňovat dle newspeaku aktuálně vládnoucí státostrany...

Jinak mně se nijak nepříčí představa cca 300 okresních trestních soudů (ať už se samosoudci nebo se soudcem a 2 laickými přísedícími), což zde už v bleděmodrém kdysi bylo a fungovalo to (kdy by se jim - pokud možno - "přihodily" i jiné správní delikty, především PO a podnikatelů). Jen upozorňuji, že to může být velmi drahé, MSp i soudy by se intenzivně bránily, kvalita rozhodnutí nemusí být o mnoho vyšší a přezkum bude benevolentnější (což bych měl spíše vítat, u vědomí de facto až 5 stupňů přezkumu ve správě, nepočítaje v to správní soudnictví). Ale to je rozhodnutí politické, nikoliv odborné. A na mém osobním názoru nikterak nezávisí.

Jan Slanina řekl(a)...

ad Mirek Vorlický (FORTUNA), ale i GP:

Tím, že zaměstnavatel u zaměstnance, kterému svěřuje majetkové hodnoty, vyžádá výpis z rejstříku trestů, neprojevuje obavu z vlastního úsudku, ale prostě jen obavu, zda je jeho úsudek opřen o dostatečně kompletní informace.

Velmi instruktivní se mi jeví NS sp. zn. 32 Odo 1726/2006

Dovolací soud neshledal pochybení ani v závěru odvolacího soudu o tom, že žalobkyně [jejímž předmětem podnikání bylo mimo jiné poskytování leasingových služeb]nepostupovala s náležitou odbornou péčí, pokud se spokojila pouze s domněnkami o vlastnictví k danému automobilu založenými na faktuře vystavené žalovanou, ústních informacích žalované a na faxové fotokopii technického průkazu vozidla.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Slanina, 20.3.12, 22:02

Jde o přístup k životu.

Jsou lidé, kteří si považují osobní svobodu především, s povinnostmi a osobní zodpovědností v odpovídající míře a žádají jen minimální vliv státu do svých záležitostí.
Pak jsou lidé, pro které osobní svoboda není tak důležitá jako potřeba nést co nejmenší zodpovědnost.
Pakliže obě skupiny fungují v mezích vytyčených zákony (teď demokratického) státu, nelze namítat nic proti jedné nebo druhé a pro správné fungování státu jsou obě skupiny potřebné. Jde jen o to, která skupina bude mít větší vliv na zákony státu. Já jsem na straně té první.

Mirek Vorlický

Jan Potměšil řekl(a)...

PS (ad M.V.):

Pardon, zapomněl jsem odpověď na jednu z otázek - recidivujícího pachatele přestupků bych nazval možná "přestupkovým recidivistou". Jde ale i o to, zda páchá přestupky různé, či stále stejné. Pokud stejné, může to být (už zcela neprávním jazykem) třeba "zloděj recidivista", "notorický chmaták", nenapravitelný "drobný zlodějíček" apod.:-) Odborně by šlo asi o stejnorodou, příp. speciální, kvalifikovanou recidivu přestupku, pokud by mu měl hrozit trestní postih. Ale v té trestařské terminologii se zas tolik neorientuji.

Jan Slanina řekl(a)...

ad Mirek Vorlický:

Upřímně řečeno, docela mne nebaví, jak mi neustále podsouváte neochotu převzít odpovědnost.

(a) Najmout člověka, o kterém vím, že byl soudně trestán, je převzetí odpovědnosti.

(b) Rozhodnout se, že v daném případě trestní minulost kandidáta není relevantní, je také převzetí odpovědnosti. Já ale raději budu v pochybnosti raději přebírat odpovědnost způsobem (a).

(c) Nezajímat se o trestní minulost kandidáta v případě, že víte, že to je relevantní je nezodpovědnost.

Já od státu chci servis, aby mi zaručil, že se o relevantní trestní minulosti mám možnost dozvědět a budu se moci kvalifikovaně rozhodnout.
Nechci, aby rozhodoval v těchto věcech za mne.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Slanina, 21.3.2012,11:17

Máte s podsouváním trochu pravdu, ale já myslím věc spíš obecně. Jsem toho názoru, že čím více je společnost závislá na prokazováním se pomocí dokladů (spíše než osobním doporučením) tím jsou podvody snadější. Je snadné zfalšovat občanku, ale ať někdo zfalšuje osobu!
No a těch podvodů je zde prostě moc a jsou těžko řešitelné (začíná to často tím, zda podpis na dokladu je v souladu s podpisovým vzorem, atd.).

Mirek Vorlický

Jan Slanina řekl(a)...

Ad Mirek Vorlický:

To je relativní: když se mi do Prahy hlásí absolvent Přirodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který vyrostl v Opavě, tak se naopak snáz zfalšuje osoba: já totiž opravdu neznám žádného učitele z dotyčné fakulty neznám, aby mi mohl dát referenci.

A přijde mi škoda omezovat se při výběru jen na lidi, na které umím získat referenci, která se zfalšovat nedá.

Petra G.W. řekl(a)...

Zrovna mě nad přípravou jednoho materiálu k přestupkům napadlo, v čem může být takový registr naprosto konkrétně užitečný - i větší skupině občanů.
Může podle mého pomoci skutečně efektivně dopadení tzv. stalkerů. Stalking pokud dosáhne určité intenzity už je trestným činem, někdy ale není lehké pachatele vypátrat, prokázat mu vinu. Zpočátku takový člověk začíná pozvolna, pak "přitvrzuje". Přitom na počátku se jeho chování může projevovat "jenom" jako série přestupků - schválnosti, vyhrožování, poškozování cizí věci (vše jako projevy nevyžádaného zájmu vůči jedné osobě). Tak si myslím, že by údaje v takovém registru mohly ukázat na takového člověka a pomoci tak jeho oběti. Snad to není moc přitažené za vlasy ...
Petra Gronwaldtová Wagnerová

Anonymní řekl(a)...

ad Jan Potměšil

neozval jsem se, protože mám velmi nabitý program, což je na jednu stranu dobré znamení, ale na druhou to vyčerpává.
Občas něco z blogu přečtu, ale nemám ani myšlenky diskutovat.

ad všem:
Co se týče rejstříku přestupků, tak jsem pro jeho zavedení v plnohodnotné podobě. Už s ohledem na to, že "všichni" (ÚS, NSS, MV a kraje) požadují, abychom do rozhodnutí komponovali též i osobnostní stránku pachatele, tj. zda a jak a kdy obecně páchal přestupky či nikoliv (nemyslím tím pouze přímou recidivu skutkové podstaty, ale obecnou recidivu), tj. má to významný vliv na udělení sankce.

Co se týká rozdělení, tak dle mého soudu je zbytečně mnoho skutkových podstat, které jsou podřaditelné pod obecné. Pokud bude správní orgán někoho řešit 2x za krádež v obchodě a potřetí to bude trestný čin, tak jaký je faktický rozdíl mezi krádeží ryby z obchodu a krádeží ryby z rybníka. Formálně jde dnes o dva rozdílné skutky, což bude mít při zachování současného stavu vliv i na to, zda bude další skutek trestným činem - tj. ukradnu rybu v obchodě půjdu (třeba) do vězení a ukradnu rybu z rybníku, tak zase budu mít "pouze" nějakou pokutu, což pokud budu bezdomovec, tak mě nijak netrápí.
Obdobně poškozování cizí věci a poškozování třeba obecně prospěšného zařízení, druhá skutková podstata je subsumována tou prvou, ale formálně jde o dva rozdílné přestupky, atd. atd.

Jen jsem pro jeden jednotný rejstřík, tj. i s dopravou. Je to levnější a jednodušší pro všechny.

Tady je zapotřebí komplexní změna v přístupu, tj.

1) hmotněprávní stránka věci, kdy budou buď eliminovány různé speciální skutkové podstat,y nebo budou ve svém souhrnu odkazovat v zákoně, že jde o stejnou skupinu přestupků, které lze dále postihovat jako trestné činy (viz krádež "ryby" v obchodě vs. neoprávněné lovení ryb)

2) procesní stránka - to už tady, ale i jinde bylo diskutováno mnohokrát, nicméně oficiálně ministerstvo vnitra jako garant procesu správních deliktů od zamítnutého návrhu z roku 2003 (byl připravován společně se správním řádem), neudělalo nic viditelného.
Pokud zase dostaneme tento kodex ve vnějším připomínkovém řízení s dobou 15 dnů na připomínky, jak se děje v e-klepu, tak nemá smysl cokoliv řešit:-(

3) profesní vzdělávání úředníků - dělám nějaké semináře a jsem zděšen nad neznalostí mnohých úředníků nad procesní stránkou věci a hlavně souvislostí třeba s ústavou, ale i práva EU.
Nevím nakolik se shodnu s kolegou Honzou Potměšilem, ale osobně bych nechal udělat ZOZ (zvláštní odbornou způsobilost) speciálně k projednávání přestupků a správních deliktů, kterou by musel mít každý úředník, který by přestupky a správní delikty dělal, a to od počátku (nikoliv do 18 měsíců, jak lze získat ZOZ dnes).
Možná by bylo vhodné profesní vzdělávání obdobnému vzdělávání vyšších soudních úředníků.
S tím jde ruku v ruce ovšem zvýšení nezávislosti a nestrannosti na volených zástupcích a nadřízených.

4) Otevřít pandořinu skříňku, zda přestupky mají projednávat různé orgány nebo jenom některé, a pokud ano, tak které (viz návrh MV dát všechny přestupky na ORP... pozn. ale správní delikty, které jsou mnohdy obtížnější na obcích zůstanou).
S ohledem na mojí poznámku ohledně nezávislosti jsem osobně pro vytvoření obdobného systému jako je Britský Magistrates Court, tj. přestupková komise ve formální pozici správního soudu řešící přestupky na základě akuzačního principu (a ne současného stavu trojjediného postavení komise jako žalobce soudce a kata:-) tedy inkviziční zásady).
Na druhou stranu, když nám Policie ČR, nebo městská policie nebo někdo další dotlačí spisy, tak by si je měli umět také obhájit, tj. provést důkazy proti pachateli.
Peníze jsou, jde jenom o jejich přeskupení v rámci ideálně současných II. obcí (III. nemá smysl, to je defakto okres a je fakt, že běžné obce (I.) přestupky nechtějí dělat, protože na to nemají lidi).

A je toho mnohem více, jak napsal Honza Potměšil, tak každý z přestupkářů vysype z rukávu 99 novelizací a každou jinou...

Patrik Šebesta

Anonymní řekl(a)...

ještě dodatek pro Guy Peters

Čínskou zeď mezi přestupky a trestné činy dal paradoxně až nástup demokracie, kdy se v roce 1990 zrušily přečiny ve své původní podobě, rozdělily se do přestupků a trestných činů.

Svého času šlo i v ČSSR někoho za přestupek "uvrhnout" na (tuším až) dva týdny do vězení.
Možná by se mohla prodiskutovat i tato možnost, nebo trestu obecně prospěšných prací či domácího vězení - zejména při recidivě nebo při nemožnosti (chuďas) či neúčelnosti (faktický boháč) udělení sankce v podobě nejvýše několikatisícové pokuty.

Vím, že se hned strhne povyk ohledně vězení, jako návratu obecních šatlav. Na jednu stranu, pokud na to obec (či skupina obcí) bude mít prostředky a zaplatí se, třeba vězeňská stráž (stejně na obdobném smíšeném principu chce např. ODS dělat soukromé věznice) nebo městská policie bude moci plnit i tuto funkci ( v mnoha státech tomu tak skutečně je), nevidím problém i v těch obecních šatlavách.
Z justice znám případy, kdy byl někdo dodán do vězení na několik dnů či týdnů (například umělec Týc dostal 1 měsíc), nebo dříve někdo neodpracoval 1 hodinu a šel do vězení na jeden den (viz http://www.novinky.cz/koktejl/131933-divka-stravila-v-brnenskem-vezeni-pouhy-jeden-den.html), tak nevidím problém zřídit věznice i pro krátkodobé pobyty vězení.

Z ekonomického hlediska by se k tomu hodilo hned několik stále nevyužívaných a neprodejných bývalých vojenských rot s kasárnami:-)
P.S. V Jílovém u Prahy mají stále fakticky funkční a použitelnou šatlavu na městském úřadu, kde v současnosti mají mezisklad spisů.

Patrik Šebesta