neděle 6. února 2011

Tahle justice není pro starý

Název knihy Cormaca McCarthyho a stejnojmenného filmu bratří Coenů se mi v mírně modifikované podobě vybavil při pročítání návrhu novelizace zákona o soudech a soudcích a zákona o státním zastupitelství, kterou Ministerstvo spravedlnosti předložilo do připomínkového řízení. Jeho podstata je totiž velmi jednoduchá: soudcům a státním zástupcům zanikne funkce namísto současných 70 již při dovršení 65 let.

Z důvodové zprávy k tomuto návrhu plyne, že si klade dva cíle: systémový a individuální. Systémově se prý mění nároky na výkon funkce soudce, neboť je vyžadována „rychlá adaptabilita“, a to s ohledem na legislativní změny, elektronizaci justice a práci s evropským právem a judikaturou evropských soudů.

K tomu uvádím, že nároky na výkon funkce se mění neustále. Po roce 1990 došlo k zásadnímu „naplňování starých měchů novým vínem“, tj. k hodnotové diskontinuitě s komunistickým právem. Následovala etapa zásadních legislativních změn, spočívající ve zcela odlišném pojetí soukromého práva, vytváření podmínek pro fungování tržní ekonomiky, v novém daňovém systému i v rozdílném vnímání trestního práva. Poté následoval rozpad federativního státu a budování samostatného českého státu včetně jeho právního systému. Ještě později finišoval proces harmonizace českého práva s evropským právem, završený přistoupením k ES v roce 2004. Prostě, posledních 20 let nežijeme v prostředí stabilního právního státu a soudci se s touto skutečností vždy nějakým způsobem vypořádali. Netvrdím, že optimálně. Nelze však tvrdit, že připravovaný nový občanský zákoník či jiné zvažované právní předpisy jsou něčím zásadně náročnějším než celý polistopadový právní vývoj. Argument potřebou adaptability a zvýšených nároků legitimizující dřívější odchod soudců z justice proto považuji za toliko účelový.

Pokud se dále argumentuje elektronizací justice, jedná se o tvrzení spíše úsměvné. Dnes již totiž vůbec neplatí, že šedesátníci jsou většinově počítačově negramotní. Navíc, program e-justice je setrvale vykládán jako způsob zjednodušení a urychlení justice, takže absolutně nechápu, v čem má systémově zvyšovat nároky na osobu soudce a činit jeho práci obtížnější. Dokonce to můžeme otočit: pokud by tomu tak skutečně bylo, tak proč vůbec chceme e-justici?

Pojďme dále. Jako „individuální“ důvod zavedení zmíněné nižší věkové hranice navrhovatel uvádí, že práce soudce je tak náročná a odpovědná, že způsobuje rychlejší opotřebování a vyhoření. Nechci být příliš škodolibý, nicméně velmi by mne zajímalo, zda by zpracovatelé tohoto návrhu dokázali zmíněnou tezi s vážnou tváří obhájit na setkání s porodními asistentkami, učiteli základních škol, lékaři, řidiči MHD, pečovateli v hospicích či LDN anebo třeba i s číšníky, go-go tanečnicemi a sportovními trenéry. Nemyslím si, že je třeba cokoliv dodávat.

Zbývá poslední argument: úsporná rozpočtová opatření a potřeba snížit celkový počet soudců. K tomu lze namítnout, že pokud skutečně soudci někde přebývají, je třeba to samozřejmě řešit – nicméně vždy v konkrétním případě a s rozumem. Jestliže má proto některý soud nadbytek soudců, lze uvažovat o restrukturalizaci agendy, o domluvě se soudci o jejich přeložení jinam, o stop-stavu přidělování soudců na tento soud apod. Jestliže je v justici jako celku příliš soudců (což netuším, zda tento názor ministerstvo vlastně sdílí), pak prostě po nějaké období nemají být jmenováni soudci noví. Odchod jedné věkové skupiny soudců totiž vůbec nic neřeší, nemluvě o tom, že i z hlediska uváděných údajů o celkových rozpočtových úsporách se jedná skutečně o „drobné“. Pokud by totiž ani jeden z těchto „starých“ soudců nebyl nahrazen soudcem novým, ušetřilo by se podle ministerských údajů pouze cca 120 mil. Kč ročně. Opakuji, za předpokladu, že tato místa zůstanou neobsazena, což prostě nelze očekávat. Už proto ne, že další ze sledovaných cílů má být "zrychlení generační obměny a zvýšení konkurenčního prostředí v justici".

Zapomíná se však na řadu problémů, které navrhované řešení způsobí. Začnu problémy ústavněprávními. Pokud Ústavní soud v kauze Ivy Brožové judikoval, že součástí přístupu k veřejné funkci je i právo tuto funkci nerušeně vykonávat, jde v tomto případě o situaci značně podobnou. Pro několik desítek soudců by totiž komentovaná novela fakticky znamenala, že oproti existujícímu legitimnímu očekávání pozbudou funkci soudce ex lege v průběhu několika měsíců. V přechodných ustanoveních je totiž např. výslovně uvedeno, že soudcům narozeným v letech 1942-1946 zaniká funkce 31. 12. 2012 a narozeným v roce 1947 dne 31. 12. 2013. Dochází tak k nepředvídatelné změně pravidla v průběhu trvání této veřejné funkce, byť toliko v podobě nepravé retroaktivity.

Proti předložené změně však lze vznést i daleko zásadnější argumenty. Namátkou:

· Poměrně nedávno byla zvýšena spodní hranice vstupu do justice z 25 na 30 let. Argumentem bylo, že nemají soudit mladí soudci bez životních zkušeností. Jak má být vykládán racionální zákonodárce nyní? Že příliš velké životní zkušenosti soudcům škodí? To snad ne.

· Zvýšení spodní a snížení horní věkové hranice znamená, že maximální možná doba výkonu funkce soudce činí 35 let. Když si uvědomíme, že na tuto funkci se každý adept ve skutečnosti připravuje nejméně 24 let, není zbytečným luxusem jej dostatečně „nevytěžit“?

· Navrhované řešení je obecné a neadresné. Mohou být soudci pomalí, neschopní či vyhořelí ve čtyřiceti a naopak čiperky v sedmdesáti letech. Podívejme se ostatně i na statistiky průměrné délky života. Navíc, tendence českého důchodového systému směřuje k nezbytnému posouvání odchodu do důchodu. Navrhované řešení však jde směrem přesně opačným a v tomto směru zcela postrádá logiku.

· Na problémy s neschopností či liknavostí a pomalostí soudce dopadá případná kárná žaloba, nikoliv mechanické snížení věku. Navíc, pokud by schopný a citlivý předseda soudu dospěl k názoru, že některý z doyenů jeho soudu už nestíhá nutné pracovní tempo, není nic jednoduššího, než si s ním soukromě a lidsky promluvit a dohodnout se na oboustranně přijatelném řešení: např. dobrovolný odchod do důchodu ke konci roku. Kárná žaloba by měla zůstat jako krajní opatření. Pokud takto citlivého přístupu předseda není schopen, neměl by tuto funkci vykonávat. Legislativní řešení je však velmi nešťastné.

· Budu nyní i poněkud osobní. Považuji za svoje velké štěstí, že jsem mohl sedm let pracovat na „prvním“ Ústavním soudu. Je obecně známo, že se hned několika soudcům kuloárně říkalo „dědečci“. Dodávám: Pán bůh zaplať, že tam byli! Byli to totiž právě oni, kteří na soud přinášeli životní moudrost, zkušenosti a nadhled. Podobní „dědečci“ jsou neocenitelní i na obecných soudech a je požehnáním každého soudu, když mohou mladší soudci čerpat zkušenosti od svých nejstarších kolegů. Navrhovaná novela se tohoto cenného a velmi potřebného „mezigeneračního dialogu“ zcela zbytečně a mechanicky zbavuje. Prostě, vylévá s příslovečnou vaničkou i dítě.

Závěrem bych rád vyjádřil svůj názor, že v zákoně je ze stejných důvodů zbytečná i stávající hranice 70 let. Nikoliv proto, že – parafrázovanými slovy McCarthyho – „v téhle justici nemá nikdo šanci zestárnout“, nýbrž prostě proto, že neřeší žádný existující problém. A pokud ano, tak nevhodně a nepřiměřeně.

69 komentářů:

Tomáš Pecina řekl(a)...

Byly doby, kdy se např. u U.S. Supreme Court soudci pod 70 let téměř nevyskytovali.

Ve skutečnosti jde o to, že se neodvažujeme vyslovit krutou pravdu: někteří soudci prošedší dlouhou životní poutí nedosáhli vysoké moudrosti, ale hlavně vysoké míry zkorumpovanosti (jeden z NS právě odešel, a to za nepříliš důstojných průvodních tanců). Zbavit se jich by justici pomohlo, ale neměli bychom tak činit pod záminkou něčeho jiného a neměli s nimi nutit k odchodu tu menšinu soudců dobrých.

Neumí-li justice eliminovat v rámci svých interních pravidel ty, kteří ji uvrhli ve všeobecnou neúctu, je čas na systémovou změnu, které se už IMHO justice neubrání ani zaklínáním svou nejposvátnější krávou, soudcovskou nezávislostí. Viníka hledejte, milí soudcové, ve svých zrcadlech.

David Kosař řekl(a)...

Ahoj Vojto,

podobně jako ty vnímám návrh na snížení věkové hranice jako účelový a sám bych pro něj nehlasoval (hlavně s ohledem na demografický vývoj), ale s některými Tvými argumenty se nemohu ztotožnit:

(1) Nelze srovnávat soudce Ústavního soudu (navíc prvního porevolučního, kdy prostě nebylo mezi “mladými” kde brát) se soudci obecných soudů. To je jako srovnávat hrušky s jablky.(Krom toho adoraci “prvního” ÚS nesdílím = když si čtu jeho rozhodnutí, není moc co adorovat.)
(2) Věková hranice pro odchod soudců do důchodu ve výši 65 let není v evropském kontextu žádným excesem. Tato hranice platí mj. v Německu, Rakousku a Portugalsku.
(3) Adhocismus při “ponechávání” soudců po dosažení 65 let jsme tu už měli [viz § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 335/1991 Sb. o soudech a soudcích] a tento systém byl z rozumných důvodů opuštěn. Obecnost a neadresnost je naopak plusem novely.
(4) Kárná řízení nejsou řešením.
(5) Argumentace ÚS v kauze Brožová je neudržitelná.

Určení vhodného věku pro soudcův odchod do důchodu věku je otázka policy, a tudíž je zákonodárce nadán k tomu, aby určil, jaký je vhodný věk pro soudcův odchod do důchodu (ponechávám stranou argument Soudcovské unie, že povinný důchodový věk je v rozporu čl. 93 odst. 1 Ústavy i problematická temporální ustanovení). S tím se holt musíme smířit.

Tomáš Marný řekl(a)...

Tomáš Pecina napsal:
Zbavit se jich by justici pomohlo, ale neměli bychom tak činit pod záminkou něčeho jiného a neměli s nimi nutit k odchodu tu menšinu soudců dobrých.
Copak není zjevným cílem té novely akorát ušetřit na platech soudců a státních zástupců? Pokud si někdo chce vsadit, že na místa odejitých soudců a státních zástupců budou jmenováni noví, jsem ochoten vsadit proti.
Jenom nechápu, proč ministerstvo už nějakou dobu kope proti vlastním. $:-/

Vojtěch Šimíček řekl(a)...

Davide, moc zdravím.

Krátká reakce:

ad 1) U podobných legislativních opatření si holt vždy asi každý představí, koho konkrétně mohou postihnout a o to více si uvědomí jejich nesmyslnost. Nešlo mi proto o adoraci "ÚS I" nebo o jeho záměnu s obecnými soudy, nýbrž jen o jasný poukaz na typy soudců, kteří justici mají co dát i v pokročilém věku. Prostě věkové kritérium je natolik mechanické, že nic neřeší a může jen zbytečně nadělat zlou krev a paseku.

ad 2)Komparací si v tomto případě nepomůžeme. Jistě, existují civilizované státy s hranicí 65 let a naopak státy jiné, které horní hranici neznají vůbec a nemají s tím problém. V případě ČR vidím dva problémy: tendenci pohybu věkové hranice (tato je zcela nesmyslná, jak jsem se snažil uvést v postu, a to i s ohledem na zvýšení dolní hranice) a změnu nastavení v průběhu již existující kariéry soudců. Jinak řečeno, přechodná ustanovení, která by tuto hranici nastavila až pro nově jmenované soudce, by otupila kritiku z pozice ústavního práva; nicméně zůstala by kritika zbývající, faktická - byť souhlasím, že se již jedná spíše o political question.

ad 4) Kárná řízení jsem schválně označil za krajní řešení, stojící někde vzadu jako potenciální možnost. Běžný život ve většině případů nepotřebuje řinčení paragrafy a sankcemi. Fakt si obtížně dovedu představit soudce, který zjevně nestíhá, nedokáže pracovat s počítačem, nezná současné právo, usíná během jednání (a tam asi návrh novely směřuje) atd., a přesto lpí na svojí funkci natolik, že se nenechá přemluvit k důstojnému odchodu.

ad 5) Netvrdím, že argumentace v kauze Brožová je kdovíjak přesvědčivá: nicméně v daném případě je ve hře. Ústavní soud ji zformuloval a nemůžeme ji ignorovat.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Legitimita, udržitelnost a rozumnost těchto opatření je nízká. Jsou podle mne důsledkem absence mechanismů, jimiž by bylo možno se zbavit neschopných soudců. Takový mechanismus nemáme. Kárné řízení směřuje úplně jinam než do oblasti profesní nevyspělosti. V kárném řízení lze ztrestat soudce, který kradl v sámošce salám, ale ne soudce, který neumí trestní řád.
Úvaha o vyhořelém soudci, který dobrovolně opustí své místo - např. po kolegově domluvě - je dle mého názoru jasným produktem projekce osobnostního profilu autora stati do jeho vlastní představy o tom, co je obvyklé.
Ve skutečnosti je to samozřejmě přesně opačně. Čím neschopnější soudce, tím pevněji se židle drží - co by jako šel dělat? Advokáta? A kdo by ho chtěl? Vždyť by zemřel hlady.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Plat soudce s odpracovanými roky postupně roste, proč by se od určitého počtu odpracovaných let, nemohl zase postupně snižovat?

Na skutečnosti, že mladší soudci mohou čerpat zkušenosti od svých nejstarších kolegů, změna horní věkové hranice nic nemění.

btw Před 70-letou aktivní go-go tanečnicí by teze o rychlejším opotřebování soudce opravdu neobstála.

David Kosař řekl(a)...

ahoj vojto,

taky moc zdravím.

ad (1) Ano, věkové kritérium je mechanické a nic neřeší (minimální věková hranice 30 let je ještě větší nesmysl, ale proti ní nikdo nebrojí, protože ta STÁVAJÍCÍ soudce neohrozí). Věk je ale kritérium jednoduché a nedá se překroutit. Budeme pak zpochybňovat min. věkovou hranici u senátorů či u prezidenta?

ad (2) Pro mě komparatistika slouží pouze dvojímu účelu - jako zdroj inspirace a jako kontrola, jestli něco není úlet, který nemá jinde obdoby. Jakékoliv jiné užití komparatistiky je pro mě problematické. Z tohoto pohledu není novela úlet. A dovozovat z LZPS "právo soudce oblékat talár do 70 let", to může snad jen český ÚS.

ad (4) Podle mě novela může stejně tak dobře směřovat k tomu, aby soudci měli dostatečné jazykové znalosti, znali evropské právo a judikaturu ESLP apod. Starší soudci v tomto mají handicap, který obvykle již nedoženou.

Krom toho, z neustálých snah Soudcovské unie o zavedení institutu "emeritního soudce" jasně plyne, že všem jde o peníze až v první řadě...

Osobně mi na českých soudcích vadí jejich liceměrnost. Pokud jde o jejich prebendy, mohou se přetrhnout. Pokud se jich něco netýká (psychologické posudky, minimální věková hranice, netransparentní vyběr nových soudců a přidělování k vyšším soudům, netransparentní výběr soudců velkého/rozšířeného senátu atd.), tak obyčejně přivřou očí před lecčíms.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Davide, mohu se Tě zeptat, o jakých "prebendách" konkrétně hovoříš? Nejsou mi známy žádné jiné kromě platu, který už jde ale pátým rokem dolů.

Jan Komárek řekl(a)...

Zdeňku, že by třeba jistota zaměstnání až do 70 let věku? V kterém jiném zaměstnání ji někdo má, navíc nezávisle na pracovním výkonu (až na zjevné excesy, postižitelné v kárném řízení - ale ani tam si nejsem moc jistý, jak efektivně tenhle postih působí). "Prebenda" zní možná pejorativně, jinak ale s Davidem souhlasím.

Anonymní řekl(a)...

Ad Vojta: Myslím, že je problém dosti přesně vystižen.K tomu bych přidal i něco ze svého oboru. V současné době jsme v oblasti důchodového pojištění v určitém přechodném období, kdy dochází každým rokem nejen ke zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu až na konečných 65 let, ale především k prodlužování nutné doby pojištění pro vznik nároku na tento důchod.Od roku 2019 bude potřebná doba činit 35 let, přitom podotýkám, že se do ní nebude započítávat studium a některé náhradní doby budou kráceny jak pro výši tak i pro nárok na 80 procent.Dosáhnout na důchod ve věku 65 let tak nebude úplně snadné, pro ty, co dobu nebudou mít, pak bude platit, zjednodušeně řečeno, věková hranice 70 let.Samozřejmě s ohledem na demografický vývoj není vyloučeno a je spíše pravděpodobné, že i věk 65 let není konečný a že se bude dále zvyšovat. Za této situace mi připadá stanovení horní věkové hranice pro výkon funkce soudce jako velmi nešťastné, ostatně na stejný problém upozornilo i MPSV ve svém stanovisku k návrhu zákona.

K tomu lze ještě dodat, že pokud je návrh odůvodněn náročností soudcovského povolání a rychlejším opotřebením, řeší se uvedený problém u jiných profesí zpravidla odlišně, a to stanovením maximální doby, po kterou ji lze vykonávat, nikoliv fixním stanovením maximálního věku.I tam ,kde by to člověk očekával, tj např. u vojáků, nemá zákon přesně stanovenou věkovou hranici, ale odvolává se na věk potřebný pro odchod do důchodu podle zvláštních předpisů.Fixní hranice je, pokud vím, pouze u služebního zákona 361/2003 Sb., a to 65 let,po skončení služby ovšem náleží výsluhový příspěvek, který se vyplácí následně i tehdy, pokud je vyšší než pobíraný starobní důchod ,ve výši rozdílu mezi oběma dávkami. Navrhovaná úprava v tomto směru opravdu vyvolává pochybnosti ohledně jejího souladu s čl. 21 odst.4 Listiny v návaznosti na čl 3 odst.1 a osobně ji, i s ohledem na průvodní důvodovou zprávu, považuji za pouhé populistické gesto, které neřeší žádný skutečný problém a jeho cílem je zřejmě pouze přinést politické body jejím předkladatelům.Předestřené důvody neobstojí a o hmatatelných úsporách nemůže být v kontextu státního rozpočtu žádná řeč, a to ani v rámci resortu.
Ad David Kosař: Tvrzení, že soudcům je " šumafuk", otázka psychologických testů, minimální věkové hranice,netransparentnosti výběru soudců na jednotlivé soudy, ba dokonce soudců do velkých či rozšířených senátů, je pro mne docela překvapivé, neboť mám pocit, že soudci na všech stupních alespoň první tři otázky vnímají velmi citlivě a často se k nim vyjadřují na různých úrovních.Pokud jde pak o rozšířené či velké senáty, to vnímám jako vnitřní věc soudu a otázku rozvhu práce, zatím jsem nezaznamenal, že by tu někdo viděl nějaký problém navenek. Vzhledem k tomu, že máte osobní zkušenosti s fungováním alespoň jednoho soudu, mohl byste prosím svá tvrzení nějak blíže konkretizovat? Takto přiznám se,tomuto " šrapnelu" moc nerozumím.
Jaroslav Vlašín

Jan Komárek řekl(a)...

Jaroslavu Vlašínovi:
Tomu argumentu s dobou potřebnou k dosažení nároku na starobní důchod moc nerozumím: oni soudci před 30. rokem věku nepracují?

Vůči komu se se soudci zachází diskriminačním způsobem v jejich přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím (argument čl. 21 odst. 4 Listiny)?

Anonymní řekl(a)...

ad. V.Šimíček, Z.Kühn, J.Vlašín

Jsem rád, že na J.P. zaznívají názory, které se snaží věcným a fundovaným způsobem napravovat škodlivost mediální zkratky o stavu české justice, jakož i zcela negativní působení politického populismu, který se snaží dění v justici v posledních měsících opět ovlivnit.

ad. D.Kosař, T.Pecina, J.Komárek

Paušalizace a generalizování jakéhokoliv problému či jevu vede téměř vždy ke zkresleným, ne-li nepravdivým, závěrům. Hovoříte-li o soudcích nedobrých, nekvalitních, současnému trendu nestačících, vždy zřejmě máte na mysli konkrétního soudce, se kterým jste se, například jako advokáti či v jiné pozici, setkali a k jehož rozhodování či postupu v řízení jste měli výhrady. Máte-li nějaké výhrady proti mé práci soudce, prosím, mi je sdělte (v opačném případě nehovořte o soudcích jako profesním stavu, ale o jednotlivcích, na které Váš odsudek, podle Vašeho názoru, sedí). Ono totiž v každé profesi, právnické profese nevyjímaje, jsou lidé odborně a lidsky zdatní, průměrní a podprůměrní.

Dovolím si v této souvislosti ještě vyslovit kacířskou myšlenku. Pokud projde záměr MSp, spočívající v centralizaci výběru uchazečů o funkci soudce a zrušení institutu justičního čekatele, doporučuji všem kritikům stavu českého soudnictví, aby se, splní-li zákonné podmínky dosaženého vzdělání a minimální praxe, o jmenování do funkce soudce ucházeli. Rozumí se s počátkem soudcovské kariéry u některého okresního (obvodního) soudu, kde téměř 100% soudců začíná. Kritizovat je módní a jednoduché. Osobně usilovat o nápravu tvrzeného nedobrého stavu však je mnohem těžší.

P.S.: Jméno a příjmení pod příspěvkem není žádný "nick"

Racionálně diskutující zdraví

Michael Pažitný

Dan Dvoracek řekl(a)...

Požadavek adresnosti kritiky není podle mého názoru úplně legitimní. Podle mého názoru je možno zcela korektně činit statistická zjištění a tomu odpovídající soudy.
Opačný přístup by v podstatě znemožňoval systémové řešení jakýchkoli problémů. Jistě ne všechny romské děti mají problémy s češtinou, jistě v populaci existují též dobří plavci a jistě ne každý vlak přijede pozdě. Přesto však máme plošné akční programy pro romské děti, na lodi jest předepsána vesta a na dráhu je zlořečeno.

Chápu, že dobré soudce štve, když se říká, že "soudci jsou neschopní". To je ale neodstranitelná "křivda". Když Sparta hraje blbě, taky místní masér neuspěje s požadavkem, ať je vyňat z kritiky, protože masíruje fajn.

Osobně jako advokát cítím na straně dobrých soudců obrovský nedostatek tlaku na odstranění soudců špatných. Čekal bych, že dobrí soudci budou první, kdo bude prosazovat opatření na odstranění neschopných soudců. Dosud jsem takovou snahu nezaznamenal ani jednou.

Anonymní řekl(a)...

Ad Jan Komárek:Věková hranice 30 let pro počátek výkonu funkce soudce nemá s mou argumentací nic společného.Chtěl jsem jen poukázat na problém, že stanovit pevný věk pro skončení výkonu funkce soudce nemá po věcné stránce moc smysl a ještě méně bez vazby na skutečný vznik nároku na starobní důchod či na jiné kompenzace.Zákon o důchodovém pojištění dopadá na všechny možné životní příběhy, nikoliv jen na lidi, kteří v 30 do justice nastoupí a v 65 skončí, navíc, jak jsem již uvedl, tendence je zjevně k dalšímu zvyšování důchodového věku.Nebo myslíte, že máme opravdu v roce 2011 přijímat v resortu spravedlnosti po legilativní stránce horší úpravu než třeba v resortu obrany v roce 1999? A pokud jde o tu diskriminaci, nanesl jsem to jako námět do diskuse. V rámci veřejných funkcí - poslanci i senátoři mají pro výkon funkce spodní hranici, nikoliv však horní. Nejsou ohledně opotřebovanosti, nutnosti seznamovat se s evropským právem atd.atd. viz. důvodovka k předloze zákona, na tom stejně? A co president republiky, soudci Ústavního soudu či dokonce vláda? Nechci tu vyslovovat kategorické názory, ale za zamyšlení to podle mne stojí a koneckonců na toto téma jste odborníkem Vy, tak by mne spíše zajímalo, co si o tomto problému myslíte .

Jaroslav Vlašín

Dan Dvoracek řekl(a)...

Ad JV: Příměry s ostatními funkcemi podle mého názoru nesedí, ti lidé končí sami od sebe z důvodu funkčního období. To soudce nepotkává.

Víte, já si samozřejmě umím představit, že u soudců řekneme, že mohou soudit bez ohledu na věk, dokud to budou dostatečně rychle, kvalitně a na úrovni stíhat. Já bych to dokonce velmi uvítal - zajímavé by bylo vidět, že by v justici rázem skončila řada čerstvých třicátníků. Jak se to ale bude procesně dělat? To zákonitě povede na "komisi", která bude posuzovat, jestli soudce dobře nebo špatně soudí. To podle mého názoru ÚS s rozumnou měrou pravděpodobnosti shodí jako nepřípustný zásah do nezávislosti.

Věková hranice tedy není moc rozumná, ale je jednoduchá a nezávislá.

Jan Komárek řekl(a)...

Díky za reakci: já rozumím tomu, že hledat nové zaměstnání po 65. roce věku je těžké, či spíše nemožné. Na druhou stranu, je to podle mě vyváženo jistotou, kterou soudce má po celou dobu výkonu své funkce - která je nesrovnatelná s jakýmkoliv jiným zaměstnáním nebo funkcí. V řadě zaměstnání může být člověk donucen odejít do starobního důchodu i dříve, než v 65 letech (i když uznávám, že pouze v připadě soudce by k něčemu takovému došlo rovnou ze zákona).

Tím se dostávám i k druhému bodu: argument principem rovnosti je záludný v tom, že je třeba vždy dokázat, že je něco relevantně stejné (a má s tím být zacházeno stejně), anebo relevantně rozdílné (a má s tím být zacházeno rozdílně). Podle mého relevantně odlišuje soudce od všech funkcí, které uvádíte, právě ta dlouhodobost (ve srovnání se všemi ostatními veřejnými funkcemi) a jistota (ve srovnání se všemi funkcemi kromě soudců ÚS).

Myslím, že se můžeme bavit o tom, zda je ta navrhovaná úprava vhodná (a důvody, které uvádí MSp, mně moc přesvědčivé nepřipadají) nemyslím ale, že lze debatu vést v rovině ústavní/neústavní.

A jen na okraj, k předešlému diskutujícímu: vybral jsem si jinou cestu a do justice opravdu nemířím, což mě doufám jako občana ČR a tedy možného adresáta rozhodnutí soudů ČR nezbavuje možnosti legitimně kritizovat soudy (i když tu kritiku hledám ve svých příspěvcích k tomuto postu marně). Podobně mě snad nikdo nemůže nutit ke vstupu do politiky jako "povolence" ke kritice jejího stavu.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Osobně si myslím, že mezigenerační dialog je velmi důležitý, a to uvnitř legislativy i judikativy. Pokud by na soudech zcela chyběli soudci starší 65 let, nebylo by to podle mne dobře - jak z hlediska rozhodování soudů (není pravda, že mladší generace je automaticky lepší než ta starší - takovéto argumenty mi znějí podezřele podobné argumentům z let 50., pouze se tam neskloňovala znalost PC, internetu, práva EU, ale hodnoty jiné), tak i z hlediska legimity justice navenek. Jak by ve stárnoucí společnosti vypadala juvenilní justice?

Jinak mne mrzí, že David Kosař opakovaně paušálně hodnotí, co prý soudce zajímá a nezajímá - zajímalo by mne, kde pro to bere podporu. Rozhodně mu nedoporučuji, aby takto, tedy jen na základě svých pocitů a dojmů, psal svou disertaci.

Jan Komárek řekl(a)...

Zdeňku, připomínat tady, že David píše dizertaci, mi připadá silně mimo mísu, ne-li přímo nefér - pokud tedy Ty sám nepovažuješ psaní dizertace či jiné vědecké práce za stejný žánr jako bloggování, resp. dokonce diskusi na blogu. Myslím, že se o věrohodnost Davidovy práce postarají na NYU - tak ji prosím nehodnoť předem.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Honzo, disertaci jsem připomněl, protože do ní spadne i téma právě diskutované.

Anonymní řekl(a)...

Legitimitu kritiky na odborném diskuzním fóru lze bezpochyby akceptovat, je-li vedena se znalostí věci a nevyužívá-li poznatků, jdoucích tak nějak, mírně řečeno, po povrchu. Proto se zde do diskuzí nezapojuje příliš mnoho soudců soudů nižších stupňů, neboť vyvracet zakořeněnost některých mýtů a přesvědčovat někoho o existenci určité reality je, zdá se, nemožné.

Jinak souhlasím s tím, že stanovení maximálního věku pro výkon funkce soudce je věc politického rozhodnutí. To však nesmí být činěno s úmyslem ušetřit ve státním měsci stůj co stůj (kolik se to asi ušetří peněz ve srovnání se státními prostředky mizejícími v důsledku korupčních kauz na různých ministerstvech v něčích kapsách?), ale má být vedeno snahou po přirozené generační výměně uvnitř jedné profesní skupiny,ovšem s přihlédnutím ke stoupající křivce demografického vývoje a všobecně vyšší kvalitě života.

Předchozímu diskutujícímu se omlouvám, pokud jsem jej měl vybídnout k úvahám o kariéře soudce. To jsem skutečně neměl v úmyslu. Také jsem tok textu před inkriminovanou pasáží zřetelně oddělil odstavcem.

Michael Pažitný

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad MP:

Nerozumím, proč mě řadíte mezi přívržence paušálních řešení – paušální je naopak návrh na snížení hranice pro odchod do pense, a proti tomu argumentuji.

Ad DD:

To je jádro pudla: bez komisí a "soudcometrik" se justice dál nepohne, a že to bude těžkou ranou soudcovské nezávislosti, je nabíledni. Jako "zákazníkům justice" nám je ale formální nezávislost na nic, jestliže si ji soudce vykládá jako nezávislost na právu a rozhoduje zcela arbitrárně, eventuálně se nechá protistranou uplatit.

Anonymní řekl(a)...

Osobne vidím hlavní problém v tom že v posledních cca 5 letech (a v následujících letech bude tento stav pokračovat) je v ČR takřka nemožné se stát soudcem, jelikož justice je naplněna. Což samozřejmě mladí právníci a právničky vnímají jako nespravedlivé. A odtud plyne ta jistá mezigenerační tenze jejímž výsledkem je patrně i předmětný návrh MSp ČR.


P.Kolman

Michal Strnad řekl(a)...

Otázka nuceného odchodu soudců je skutečně téma politické, o kterém sice lze diskutovat, ale jak vidno z příspěvků výše uvedených, každý z debatérů pouze přednese svůj názor za použití více či méně (ne)podložených a (ne)dogmatických argumentů. Připomínka Zdeňka Kühna byla stejně férová, jako paušální odsudky soudců, které tu zhusta (a znovu a znovu, jak vidím v průběhu psaní příspěvku) zazněly. Jiné právo je moc zajímavý projekt, ale to nejcennější, co jsem si z něho odnesl, je poznání, že pro zachování duševní rovnováhy je lépe si svůj názor nechat pro sebe. Ale zpět k tématu: s novelou z mnoha důvodů, dovedně shrnutých Vojtěchem Šimíčkem, nesouhlasím. A neodpustím si ještě reakci na výzvu, aby se schopní soudci podíleli na odklízení neschopných kolegů: za prvé, kdo mi podepíše, že jsem ten schopný a mám právo kritizovat jiné do té míry, že požaduji jejich odchod, za druhé, mám zajít za předsedou a říct mu: poslyšte, ten kolega Jahelka je ale hrozně pomalý, nezná současný proces a vůbec neumí s počítačem, neměl byste mu trochu kleknout na krk a donutit ho k odchodu? Prosím, posledně uvedenou scénu se pokuste přehrát si v duchu, sami v roli toho (mladého a) schopného...

David Kosař řekl(a)...

Dopředu bych chtěl znovu zdůraznit, že snížení věkové hranice pro odchod důchodu považuji za nesystémové a nevhodné. Na druhou stranu považuji řadu argumentů brojících proti této změně za účelové.

Ad ZK:
“Prebenda” zní možná pejorativně. Mám tím na mysli „výhody“. Ty hlavní myslím není třeba příliš zdůrazňovat: jistota zaměstnání (jak uvádí Honza, kárná řízení míří jen na excesy), nesnižitelný plat (výjimky stanovené ÚS jsou zcela marginální) a minimální externí tlak na prohlubování znalostí. Soudci ale brojí i proti nově utvořeným kárným senátům, brojili proti povinnému vzdělávání atd. Můžeš prosím nějak specifikovat tvrzení, že jde plat soudce „už pátým rokem dolů“?

Podsouváš mi něco, co neříkám. Netvrdím, že mladší soudci jsou automaticky lepší než starší soudci. Pouze říkám, že zákonodárce si může takový názor učinit. Odkaz na 50. léta mi přijde chucpe.

Ad JV a ZK:
Netvrdím, že mnou jmenované problémy (otázka psychologických testů, minimální věkové hranice, netransparentnosti výběru soudců na jednotlivé soudy, ba dokonce soudců do velkých či rozšířených senátů) jsou soudcům „šumafuk“. Že by se ale v těchto věcech soudci angažovali stejně výrazně jako u věcí, které se týkají jich osobně, mi ale nepřijde.

Jako reprezentativní zdroj postojů českých soudců doporučuji projít si několik posledních ročníků časopisu Soudce nebo webové stránky Soudcovské unie (samozřejmě nejde o zdroj jediný a všichni soudci nejsou členy SU). Zajímavé čtení.

Konkrétní soudy ani konkrétní soudce jmenovat nebudu. Bavíme se o systémových problémech a navíc nepotřebuju, aby mě někdo popotahoval v ČR po soudech za difamační výroky. Pár let v justici působím a pár stovek rozhodnutí českých soudů jsem přečetl, takže můj hodnotový soud o stavu českého soudnictví oporu má. Ke kreaci VS/RS snad někdy časem na JP něco napíšu.

Ad ZK:
Pokud jde o narážku na mou disertaci, mám na jazyku mnoho, ale protentokrát to přejdu s „No comment“.

Ad Michal Strnad:

Hodnotit disertaci, která NENÍ napsaná, Vám přijde férová?

David Kosař řekl(a)...

Ještě jeden podnět. Pokud by chtěla Soudcovská unie poskytovat vyváženější pohled, mohla by se začít zajímat například o mechanismy hodnocení soudců (judicial performance evaluations).

V západní Evropě je tomuto tématu věnováno hodně pozornosti, v ČR jde stále o marginální téma. Myslím, že takový krok by mohl posílit legitimitu SU v očích nesoudcovské veřejnosti.

Michal Strnad řekl(a)...

ad David Kosař:
A Vám přijde, že mi to přijde férové? Společně s Dr. Leonardem Hofstadterem mávám cedulkou "Sarcasm".
(P.S. Vždyť jsem to říkal: nediskutuj a nebudeš vytočen...)

David Kosař řekl(a)...

Ad Michal Strnad:

Dnešní Sheldonovo skóre je tedy 0:1. Obvykle to bývá horší:)

Anonymní řekl(a)...

Ad David Kosař: Rád bych jen upozornil, že o " snížení věkové hranice pro odchod do důchodu" u soudců v případě návrhu MSp nejde, pouze o dřívější stanovení věku pro zánik funkce ze zákona. Problém je právě v tom, že se dosažení takto stanoveného věku obecně nemusí krýt se splněním podmínek nároku na starobní důchod a v budoucnu speciálně ani s posouvající se podmínkou věkovou, jak jsem již dříve uváděl.Jinak řečeno, soudce by šel z funkce, ale na žádné " prebendy" ve formě důchodu či alespoň výsluhových náležitostí by neměl nebo nemusel mít nárok.Jaký by mělo smysl vyhazovat soudce před důchodem a jak by to přispělo k funkčnosti justice, nevím, návrh se o tom v důvodové zprávě nezmiňuje, je pravda, že to není otázka tohoto ani příštího roku, ale spíše systémová vada úpravy, která se může projevit až v budoucnu.

No, teď jsem se tedy odkopal,budiž mi to přičteno k tíži, jsem za to ochoten nést minusové body.Ale jinak je to řečeno jen tak na okraj, podstata problému je někde jinde.

Hlavní problém je totiž skutečně v tom, co se má vlastně podobným návrhem řešit. Pokud by to bylo ono zmiňované opotřebení soudců, syndromy vyhoření apod.,asi by bylo účelnější stanovit maximální dobu výkonu funkce ( třeba 35 let )než věk.Navíc za situace, kdy se za účelem zvýšení kvality soudců volá po nástupu odborníků z praxe , dalším zvyšování spodní věkové hranice a přebírání zkušeností z anglosaského světa, nedovedu si představit, jak nastupuje do justice slovutný advokát ve věku 50 nebo dokonce 55 let a má dopředu určeno, že v 65 už bude " ex offo " tak opotřebený, že musí justici zase hned opustit.Tady mám pocit, že je stanovení věkové hranice pro zánik funkce v přímém rozporu s proklamovaným cílem.Politici by si měli dle mého názoru asi nejprve ujasnit, co vlastně opravdu chtějí, teprve potom předkládat nějaké návrhy a nepokoušet se přitom sedět na dvou židlích. Navrhované opatření dle mého soudu k funkčnější justici nepovede.

Jaroslav Vlašín

Guy Peters řekl(a)...

Ačkoliv v poslední době mám na veřejné diskusse obdobný názor jako Michal Strnad (a proto jsem, mimo jiné, své kommentáře na Jiném právu silně omezil), přesto si dovolím poskytnout své 2 ¢:

Z debaty se jasně ukazuje, jak je současná česká justice silně zapouzdřená. Co s tím? Možností je mnoho a stálo by za to je všechny promyslet. Některé možnosti:

a) soudcovské rady. Na Slovensku se prý neosvědčily, tak by stálo za analýsu proč, když v Západní Evropě fungují.

b) volba předsedy soudu veřejností. V USA jsou voleni snad všichni státní soudci, zde by to zřejmě byl shock. Proto jen volba předsedy soudu, který by ve svém funkčním období musel ukázat, co veřejnosti přinese.

c) volba předsedy soudu právnickými korporacemi, jimiž jsou: Česká advokátní komora, Notářská komora České republiky a Exekutorská komora České republiky.

Výsledkem by mělo být, aby soudce přestal být úředníkem v rakouské tradici a stal se veřejnou funkcí v tradici angloamerické.

Michal Ryška řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Michal Ryška řekl(a)...

Nápad, se kterým Mladé pušky z Ministerstva spravedlnosti přišly, není ničím novým. Po generační obměně justice volal již prof. Cepl, přičemž ovšem v těchto souvislostech zdůrazňoval nutnost důstojných penzí pro vysloužilé soudce. Současný návrh říká pouze A, o B jaksi mlčí …

Viz rozhovor Tomáše Němečka (tehdy HN) s prof. Ceplem z r. 2008:
http://hn.ihned.cz/c1-27528670-agenty-provokatery-ma-zavest-stat

HN: ... co by ještě soudci nechtěli? Mají automaticky rostoucí štědré platy, ještě se hrdlili o třináctý a čtrnáctý, mají velké průtahy a kárná řízení jsou měkká, protože soudci na Vrchním a Nejvyšším soudu své kolegy většinou podrží.

Ano, to slyším pořád: musíme je pořádně držet pod krkem, jsou to staré struktury... Můj návrh je: zvýšení penzí pro soudce.
Nenávist národa k justici, občas oprávněná, je tak enormní, že kdykoli to řeknu, dostávám spoustu e-mailů a dopisů.

HN: Čemu by vyšší penze pomohly?

Na nejvyšších stupních by víc soudců odešlo. Dnes se bojí, protože pro ně důchod znamená prudký pád, třeba až na desetinu původního platu. V Americe mají soudci v některých státech penzi ve výši 100 procent poslední mzdy. Na Slovensku jim zaručili pevnou částku ve výši slušné mzdy. U nás je propad nejhorší v civilizované Evropě.

HN: A jste si jist, že by vyšší penze přinesly změnu kvality?

Justice se obrovsky personálně proměnila, ale hlavně na nižších stupních. Nikoli na Nejvyšším soudu a vrchních soudech, tam přežily mnohé staré struktury.

HN: Myslíte bývalé členy KSČ?

To třeba ani nestihli. Spíš názorově a hodnotovou orientací. Třeba obchodní soudci, kteří po roce 1989 přešli z hospodářské arbitráže, neměli kádrový škraloup, ale z důvodu - když to řeknu natvrdo - intelektuální inkompetence málem zastavili transformaci hospodářství. Pomalostí v rozhodování, neporozuměním tržní ekonomice.
Zahraniční pozorovatelé, například německý poradce na ministerstvu spravedlnosti Paul Springer, také upozorňují, že odvolací soudy vykazují vysoký počet zrušených a vrácených věcí.

HN: Jak víte, že není chyba na soudech prvního stupně?

Tam už často sedí normální soudci z generace mentálně nepoškozené. Ale nadřízená soudkyně na odvolačce je dusí: "Aničko, ty cituješ v rozsudku ústavu, to my tady neděláme, ty si myslíš nějak moc vysoko." Anička pláče, odloží spis na poličku, nechce rozhodnout, pak zavře oči a zkusí to znovu, zase jí to vrátí... Tento generační "třídní boj" uvnitř justice by právě vyřešily vyšší penze.

K.Csach řekl(a)...

Zaujímavý post. V tejto súvislosti mi napadli dve veci, možno trochu off topic.

1. Aj v ČR sa vodičský preukaz osobám starším ako 65 rokov vystavuje iba na dva roky, pričom sa vyžaduje osobitná zdravotná prehliadka?

2. Vysokoškolskí učitelia. Spojené veci C‑250/09 a C‑268/09 Vasil Ivanov Georgiev proti Tehnicheski universitet – Sofia, filial Plovdiv:

"45. V tejto súvislosti vzdelávanie a zamestnanosť učiteľov, ako aj uplatnenie konkrétnej politiky na trhu práce umožňujúce zohľadniť osobitnú situáciu zamestnancov v dotknutej oblasti, ktoré uviedli univerzita a bulharská vláda, môžu zodpovedať vôli optimálne rozdeliť miesta profesorov medzi rôzne generácie, a to najmä prijímaním nových profesorov. Pokiaľ však ide o tento cieľ, Súdny dvor už rozhodol, že podpora zamestnávania nepochybne predstavuje legitímny cieľ sociálnej politiky alebo politiky zamestnanosti členských štátov (rozsudok Palacios de la Villa, už citovaný, bod 65), najmä pokiaľ ide o podporu prístupu mladých k výkonu povolania (pozri v tomto zmysle rozsudok Petersen, už citovaný, bod 68). Podpora zamestnávania vo vysokoškolskom vzdelávaní prostredníctvom ponuky profesorských miest mladším osobám teda môže takýto legitímny cieľ predstavovať.

46. Okrem toho, ako to uviedol aj generálny advokát v bode 34 návrhov, súžitie rôznych generácií pedagógov a vedcov podporuje výmenu skúseností a inováciu, a teda rozvoj kvality výučby a výskumu na pôde univerzít."

Asi neprenositeľný záver, ale zaujímavé ...

Martin Bílý řekl(a)...

V ČR je poměrně hodně advokátů, řekl bych až zbytečně hodně advokátů. Myslím, že by si i advokáti zasloužili k důchodu výsluhy, tak jich více odejde do důchodu.

Myslím, že tento návrh musí podpořit každý, kdo je pro výsluhy pro soudce.:-)

David Kosař řekl(a)...

Ad Jaroslav Vlašín:

Ano, "dřívější stanovení věku pro zánik funkce ze zákona" je přesnější formulace. Všichni ale víme, o čem se bavíme.

Ohledně nevhodnosti snížení věku pro zánik funkce soudce ze zákona nejsme - jak už jsem několikrát zdůrazňoval - ve sporu.

Počet let strávených v justici podle mě ale vhodným kritériem rozhodně není.

Provázání věku pro zánik funkce soudce ze zákona s věkem nutným pro nárok na starobní důchod je vhodné, ale zatím to není problém.

Výsluhový příspěvek by asi opravdu řadu problémů vyřešil. Obávám se ale, že za současné politické a ekonomické situace je toto řešení "outside of the feasible choice set".

Ad Guy Peters:

Soudcovská rada se na Slovensku (a v mnoha dalších zemích Střední a Východní Evropy) se neosvědčila z toho důvodu, že si politická reprezentace nepoložila otázky, co chtějí jejím zavedením dosáhnout a jak zabránit jejímu ovládnutí úzkou skupinou lidí (podle mě navíc na Slovensku měli politici jen omezenou představu, jak justice ve skutečnosti funguje).

Na Západě si tyto otázky položily, a proto tam soudcovské rady více či méně fungují.

Zavedení soudcovské rady má prostě smysl pouze tehdy, pokud víte, jaké jsou v justici problémy a které z nich chcete řešit. Podle toho se dá nastavit složení a pravomoci soudcovské rady. Jinak je zavedení soudcovské rady loterie.

Volby předsedů soudců lidmi zvenku jsou podle mě u nás "outside of the feasible choice set". Jediné řešení, které vidím, je přenesení některých pravomocí předsedů soudů na samostatný orgán stojící mimo justici (ve kterém ale samozřejmě nemohou zasedat předsedové soudců, jinak de facto k žádné změně nedojde - viz Slovensko).

Obecně ale souhlasím - výsledkem by mělo být, aby soudce přestal být úředníkem v rakouské tradici a stal se veřejnou funkcí (ústavním činitelem) v tradici angloamerické. To bude ale dlouhá a trnitá cesta.

Anonymní řekl(a)...

Ačkoliv se při častém čtení tohoto blogu téměř vždy ztotožňuji s tím, co píše doc. Šimíček, doc. Kühn nebo dr. Kosař (často už nemusím vůbec nic psát, neb vše stihnou vyjádřit přede mnou), nevím, kde se najednou vzala taková zarputilost, takový zapálený souboj, hraničící až s osobními výpady.

Otevřeně a předem se přihlásím k tomu, že bych se v budoucnu soudcem chtěl stát (jak to bude ve skutečnosti, je druhá věc).

Samotná diskuse, zda má soudce odcházet do důchodu v 65, 70, 80 či až – odpusťte mi ten výraz – v rakvi (pokud má good behaviour), je bezpředmětná, neb neexistuje paušálně správná, vědecky podložená odpověď. Nejhorší řešení však je, jestliže se podmínky pro výkon soudce stále mění (a ony se pořád mění a nebo se o to Msp a Ústavně právní výbor PSP neustále pokouší – tvrzení J. Komárka o stálosti funkce soudce tak nabývá poněkud relativní podoby).

Nechápu záměr zákonodárce (lépe řečeno Msp), a to ani pod prizmatem toho, že starší soudci údajně nestíhají držet krok s dobou. Ono to podle mého názoru ani dost dobře ve své úplnosti nejde a souvisí to zejména s kvalitou práce zákonodárce, a to jak domácího, tak i evropského. Navíc, nevím, kde se bere přesvědčení, že to nezvládají hlavně soudci starší.

Jiná je ovšem otázka, zda někteří soudci mají alespoň vůli neustále se sebevzdělávat a přijímat za své nové techniky práce. Závisí pak na tom, kolik takto neochotných soudců je a zdali je třeba situaci nějak rázně řešit. Přiznám se, že odpověď neznám a divili bych se, kdyby ji znalo Msp. Jestliže se ale jedná „jen“ o excesy (a ty určitě jsou), pak bych se jako doc. Šimíček zase až tak nebál kárného řízení. Je to lepší, i když dlouhodobější, cesta než paušalizující zákon (k tomu ještě pzn.: domluva od předsedy soudu k odchodu může sedět, ale jen tehdy, pokud předseda není jednooký mezi slepými).

A jestli se takto má vyřešit generační obměna? To by se ale nejdříve musel minimálně změnit způsob jmenování či spíše výběru soudců (k čemuž se snad také spěje), neboť jinak je to na hlavu postavené a k lepšímu výsledku to stejně nepovede. Navíc se mi zdá, že důvody ke generační obměně jsou postaveny hlavně na argumentu, že starší soudci nechápou „nový přístup“ k právu. Vím asi, co se tím myslí a spíše souhlasím s tímto novým přístupem, fakt je ale takový, že ani ten „starý“ přístup nebyl nikde zcela zavržen a je pořád ještě otázkou, který přístup a v jaké podobě se nakonec prosadí. On profesor Cepl do jisté míry určitě pravdu měl, ale domnívám se, že každá generace je tak nějak mentálně poškozená – ta z 90. let například neviditelnou rukou trhu.
A je k tomu třeba dodat to, co tu již bylo také řečeno na jiném místě jinými slovy, že generační obměna v justici souvisí s generační obměnou na právnických fakultách, ve školách, ve společnosti. Jedním mávnutím ruky zákonodárce se nic nenapraví, ba spíše naopak.

Jan Kolba

Anonymní řekl(a)...

M.Bílý mi svým trefným komentem vzal vítr s plachet, tak mi nezbývá než jen připodotknout, v čase kdy je veřejnost strašena, kolapsem důchodového systému, a čísla tomu naznačují - opravdu ideu speciálních vyšších důchodů pro soudce nevidím jako reálnou - právo má silnou symbolickou hodnotu - si představte, že by to bylo schváleno a pak si to přečetl třeba nekdo z LOKu nebo od železničářů...:D

P.Kolman

Zdenek Novy řekl(a)...

Argument je prostě biologický:

kdo je skutečně v 65 letech schopen dělat svoji práci (lhostejno za v justici nebo v jiné profesi) na vysoké úrovni? Troufám si tvrdit, že prakticky nikdo. Limity mohou být ve schopnosti dalšího vzdělávání (to může záviset na konkrétní osobě), ale je zřejmé, že jsou zde především limity fyzické i psychické či mentální (obé se sotva dají ovlivnit).

Návrh tedy považuji za rozumný a myslím si, že máme poměrně dost kvalitních mladých právníků s justičními zkouškami, kteří mezery vzniklé odchodem soudců do důchodů zaplní.

Anonymní řekl(a)...

Vidím, že diskuse se rozjela rychle a vášnivě. Přihazuji níže svůj příspěvek k tomuto tématu, který jsem na podzim uplatnil v jedné z pracovních skupin Ministerstva spravedlnosti a v němž jsem projevil diplomatickou rezervovanost k návrhu na snížení věkové hranice soudců. Myslím, oproti Janu Komárkovi, že nejde jen o kategorii vhodnosti/nevhodnosti, ale též ústavnosti/neústavnosti – obávám se, že se svede další tuhý boj – pro justici i ministerstvo neblahý, ať už dopadne jakkoli – o výklad čl. 93 odst. 1 Ústavy, na jehož výsledek bych si netroufl tipovat. Slušnou argumentaci na podporu ústavnosti sice snesl předkladatel v návrhu důvodové zprávy, avšak podle mého přesvědčení se mýlí, pokud se spoléhá na loňský nález Ústavního soudu aprobující zavedení funkčního období soudních funkcionářů – nález sp. zn. Pl. ÚS 39/08 ze dne 6. 10. 2010 – a věří v zaručený úspěch i v tomto případě, neboť podle ministerstva Ústavní soud již prý „akceptoval kvalitativně ještě výraznější zásah do případných legitimních očekávání soudců, a to změnu funkčních období soudních funkcionářů z jmenování na dobu neurčitou na jmenování na pevné funkční období. Ústavní soud v tomto nálezu pochopitelně nic takového nezaujal, a z mnoha dobrých důvodů lze pochybovat, že by zavedení funkčních období pro soudní funkcionáře bylo kvalitativně výraznějším zásahem než představuje snížení věkové hranice pro výkon funkce soudce. Jde přeci o dvě nesrovnatelné situace, právě s ohledem na výslovné znění čl. 93 odst. 1 Ústavy na straně jedné a mlčení ústavního pořádku k funkčním obdobím soudních funkcionářů na straně druhé. Uplynutím určité doby navíc v případě soudních funkcionářů dochází „pouze“ k zániku funkce v oblasti správy soudů, nikoliv k zániku funkce soudce jako takové.

Tomáš Langášek

Anonymní řekl(a)...

A tady tedy můj příspěvek:

„Předesílám, že bychom se měli snažit o reformu na desetiletí dopředu, parametrizovanou na standardní poměry v demokratickém právním státě, nikoli o krátkodobé změny k časově omezeným účelům a cílům (např. jednorázové snížení počtu soudců, jednorázová výrazná obměna nejvyšších soudů), byť by šlo o cíle, jejichž dosažení by mohlo být žádoucí a vhodné. Jsou-li sledovány i tyto cíle, musí hrát pouze roli sekundární.
S touto výhradou obecně považuji návrh na snížení věkové hranice soudců ze 70 na 65 let za nedůvodný a neodůvodněný, jdoucí proti stávajícím socieoekonomickým trendům (stárnutí populace, zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu); připomínám také, že před několika lety byla věková hranice soudců naopak zvyšována ze 65 na 70 let, což může vyvolávat námitku účelovosti.

Připouštím samozřejmě, že mohou existovat dobré důvody pro stanovení horní věkové hranice (příp. pro její snížení ze stávajících 70 let), jimiž je presumované snížení výkonnosti, příp. intelektu po dosažení určitého věku (byť sám je pocitově, tedy aniž bych pro to měl tvrdá data a analýzy, nepovažuji za příliš přesvědčivé, zejména hovoříme-li o hranici 65, resp. 70 let; jiné by to bylo, kdybychom uvažovali o 75 či 80 let věku). Uznávám také, že jde primárně o rozhodnutí politické – jak výkonnou a „zralou“ či naopak „juvenilní“ justici si přejeme mít. Poznamenávám však, že by vzhledem k systematice ústavy nesporně bylo vhodnější, kdyby stanovení věkových hranic pro výkon funkce soudce bylo rozhodnutím ústavodárce.

Dosud byly věkové hranice (minimální i maximální) stanoveny zákonem a nebyly o tom větší pochybnosti. Nutno však – dojde-li ke snížení, které minimálně u části dotčených vyvolá přirozený odpor – počítat s tím, že se tato otázka stane předmětem sporů a že může být zvednuta námitka věkové diskriminace v přístupu k veřejným funkcím (chce-li Ústava limitovat věk těch, kteří zastávají veřejné funkce předpokládané Ústavou, stanoví přímo příslušnou věkovou hranici, byť jde zatím – de constitutione lata – pouze o věkové hranice spodní: u poslanců, soudců Ústavního soudu, senátorů, prezidenta republiky; oproti tomu v případě soudců čl. 93 odst. 1 Ústavy stanoví výslovně „... bez časového omezení ...“). Pokud tedy zákonodárce opravdu z dobrých důvodů chce snížit věkovou hranici, měl by to udělat tak, aby případné spory eliminoval.

...

Dále, je-li důvodem snížení horní věkové hranice předpoklad, že po určitém věku klesá soudci výkonnost a intelekt, jeví se mi jako protismyslné zavádět kategorii emeritních soudců, kteří by mohli být povoláváni k souzení i nad tuto věkovou hranici.
Principu nezávislosti a nestrannosti soudce, i s ohledem na stávající znění čl. 93 odst. 1 Ústavy o jmenování soudce do funkce bez časového omezení, by naopak odpovídal opačný model, tj. umožnit těm, u nichž intelekt a výkonnost skutečně při dosažení určitého věku klesne, důstojný odchod do penze, s důstojným důchodovým zabezpečením, event. výsluhovým příspěvkem. Jsem přesvědčen, že by naprostá většina soudců, kteří se již na souzení subjektivně i objektivně necítí, tuto možnost po dosažení věku 65 let využila. Takový systém umožní soudcům, kteří svou celoživotní zkušeností a moudrostí naopak jsou pro justici velkým přínosem, aby soudili i nadále, dokud mohou. Takový systém by umožnil přirozenou obměnu soudcovského sboru a vedl by též účinně k dosažení krátkodobého efektu snížení počtu soudců či urychlené obměny soudců nejvyšších soudů, je-li právě toto cílem.“.

Tomáš Langášek

Anonymní řekl(a)...

a) jakákoliv reforma bez možnosti odvolat soudce pro neznalost/ neschopnost nemá smysl
b) a protože si takovou reformu vzhledem k rozhodnutím současného US nedovedu představit,
c) nemá smysl justici reformovat ale zrušit a celou znovu udělat od začátku.

Jan Pekárek

Anonymní řekl(a)...

Stejně jako některým jiným mi přijde zajímavé, že když se dostane na materiální zabezpečení soudců, tak z některých jinak velmi vážených stran padají útoky ad hominem jak srpnové hrušky...

Nejsem schopen posoudit, zda hranice 65 let dává smysl, co mě ale již dlouho fascinuje, je návrh na "důstojné" důchody pro bývalé soudce, který má situaci vyřešit. Nejde mi ani tak o fiskální stránku věci, na kterou poukazoval David Kosař, ale právní. Jednoduše řečeno, jak by takové opatření mohlo být ústavně souladné? Nebylo by diskriminační, že pro jednu skupinu osob ve státě platí z titulu jejich zaměstnání jiné podmínky pro výpočet důchodu? Po mém soudu to nelze srovnávat s výsluhami u jiných oborů, ty jsou udělovány z jiných důvodů (riziko v práci atd.). Kdežto soudci chtějí vyšší důchody proto, že měli vysoké platy a pokles životní úrovně je poté značný: neplatí toto i pro jiné skupiny osob s vysokými platy?

Robert Zbíral

Anonymní řekl(a)...

argument uvedený o dva příspěvky výše "tj. umožnit těm, u nichž intelekt a výkonnost skutečně při dosažení určitého věku klesne, důstojný odchod do penze, s důstojným důchodovým zabezpečením" mě nutí mládit hlavou o zeď v bezmocném vzteku. Já jsem advokát a kdo mi co dá, až zblbnu a nebudu moci zastupovat klienty. Taky mi někdo dá důstojný důchod nebo mi naprdnou s tím, že jsem si ze svých slušných příjm měla našetři?

Michal Strnad řekl(a)...

Nechci přilévat do ohně, ale příjem advokáta a soudce se přeci jen v něčem liší: soudce má plat víceméně fixní (pominu-li postupně se zvyšující koeficient a na druhou stranu v poslední době nebývale oblíbené restriktivní zásahy exekutivy, resp. zákonodárce), a to bez ohledu na schopnosti a píli. Jinými slovy: ať je soudce sebeschopnější a sebepracovitější, víc si prostě nevydělá. U advokátů toto omezení není. Dopředu pak uznávám, že stejný plat bere i soudce neschopný a líný, ale to už je jiná pohádka, resp. výše zmiňovaná věc zásahu soudních funkcionářů, pohnání ke kárné odpovědnosti, nakonec i výběru nových soudců atd. Jen dodám, že ze svého nejbližšího okolí neznám chudého advokáta (na rozdíl od koncipientů :) a občas mě lehce bodne osten závisti (jak ošklivé), když přiznávám ex offo zástupcům desetitisícové odměny za suma sumárum deset hodin práce. Jistěže mají soudci plat proti průměru velmi solidní, pokud ale živí rodinu, nemají obvykle starosti s tím, kam investovat přebytečné prostředky, jestli do nemovitostí nebo jestli si mají udělat radost novým autem. A znovu musím podotknout, že posledně uvedenou radost si mně známí advokáti dělají relativně často (a to žiju v malém okresním městě).

Martin Bílý řekl(a)...

To je oblíbená pověra, tradovaná mezi (některými) soudci, že advokáti mají spoustu peněz. Je to nesmysl, postavený na partnerech pár velkých kanceláří. Ve skutečnosti má advokát, zvláště na menším městě, plat menší než soudce, a to za nempoměrně více stresu, protože musí řešit dotazy, zda mu klient zaplatí, z čeho zaplatí koncipienta, když nezaplatí klient atd.
Skutečnost je taková, že soudce má plat úspěšného advokáta nebo manažera, ovšem absolutně jistý a bez takových stresů, jako má advokát (i když samozřejmě je jeho práce náročná, když se dělá pořádně, o tom žádná).

Pokud mi nevěříte, udělejte si průzkum, zeptejte se kolegů advokátů, co znáte, soukromě, u piva, jaký mají plat a jakou energii na něj musejí vynaložit. Zeptejte se, jestli jim klienti volají třeba o víkendu, večer, o dovolené.

Protože málokdo mimo advokáta ví, kolik z té desetitisícové odměny sežere kancelář, povinné platby, plat koncipienta nebo jiných zaměstnanců, koupě ASPI a knihovny, doba, kdy se advokát vzdělává a nikdo ho neplatí, doba, kdy advokát shání klienta, doba, kdy dělá administrativu, a nakonec daně. Když si to rozpočítáte, tak z desetitisícové odměny zbudou advokátovi třeba dva pro svou potřebu.

A to ze mně nemluví závist, ale jen znalost poměrů. V advokacii se mi líbí a doufám, že tam setrvám do důchodu a nezblázním se nebo nedostanu infarkt. To víte, když jezdíte k soudu a zapíjíte antibiotika energeťákem, protože nikdo vás nezastoupí a pro klienta je rozhodnutí důležité (a narozdíl od soudce vás klient platí a kdo ví, kdy to soudce nařídí, když požádáte o odročení), tak to se pak jeden nemůže divit...

A Michale, ty asi vůbec nechápeš, že koupě nového auta není "radost", ale hlavně povinnost. Advokát musí za všech okolností vypadat blahobytnbě, protože to je důkaz, že je schopný. Takže musí mít vůz, jaký se od něj očekává, i kdyby na chleba nebylo. Protože když přijede advokát za klientem v otlučené felicii, tak první dojem klienta bude, že advokáta, co si nevydělá na auto, nechce.

Nebo máš jiný důkaz toho, jaké jsou výdělečné poměry u vás na okrese? Protože já jo, pracoval jsem v HK v advokátce i na soudě. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že mí kolegové advokáti trávili v kanceláři denně více času, na dovolenou jezdili méně častěji a plat byl spíše nižší, než na soudě. A to je HK, ne malé okesní město...advokacie má jiné výhody, například svobodu vybrat si, kdy budu pracovat, nezávislost (ale omezená) atd...ale rozhodně si stojím za tím, že plat většiny advokátů v ČR je nižší, než plat soudce.

A i kdyby ne - jaký vliv to má na výsluhy? Tak bohatší advokát dostane více a méně schopný méně. :-)

Michal Ryška řekl(a)...

Ad Martin Bílý:

Když už jsme na téhle úrovni diskuse - zaznamenali snad i advokáti v důsledku dlouholetých restriktivních opatření státu ve vztahu ke svým příjmům něco obdobného „sestupu stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy“, „příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním“ či „umenšování potřebné společenské prestiže“? Jen pro vysvětlení- citované termíny použil ve vztahu k platům soudců Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 12/10.

Michal Strnad řekl(a)...

Ahoj Martine, tak jsem si už při psaní příspěvku říkal, že se určitě ozveš. K Tvé otázce: ano, mám tady, v nejmenším okresním městě v republice, úplně jiné zkušenosti s příjmy soudců a advokátů. Je tu jedna "větší" advokátní kancelář s dvěma advokáty, jednou koncipientkou a dvěma asistentkami, zbytek jsou singlové s jednou sekretářkou. Neříkám, že se jim vydělává lehce, ale vydělávají více, než soudci (aspoň ti, jejichž majetkové poměry znám). Pokud jde o vytížení, taky si nosím práci domů, když ne jinak, tak aspoň v hlavě, taky se zdržuju do večera, když je toho hodně, taky držím víkendové a večerní služby na vazby. A i kdybych se potrhal, tak víc nevydělám, ačkoliv toho, co dostávám, není málo: mohu si dovolit desetiletého Forda, hypotéku na byt v paneláku (uznávám, díky relativní jistotě platu) a ještě i jedno, dvě děti :)
Pokud jde o advokáty, uvidíš, jak se Ti bude dařit za rok, za dva, až se pořádně usadíš, pak můžeme zase srovnávat zkušenosti. Ale to už jsme trochu odbočili, s generační obměnou v justici to má jen málo společného...

Martin Bílý řekl(a)...

MR: Jasně. Třeba snížení odměny ustanoveného advokáta (a ne o 5%, ale několikanásobně více).

www.cak.cz/assets/nvtarif_cak.doc

MS: jasně, počkám a povím:-)

Anonymní řekl(a)...

příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povolání ?

ale no tak. Nejistý příjem advokáta a doživotní 14platová jistota soudce nelze srovnávat. Ještě bych chápal státní zástupce...
Navíc od advokáta se chce výkon, od soudce pouze "nápad".



Roman Drvota

Anonymní řekl(a)...

Poněkud off-topic, ale citace z rozhodnutí ÚS o „sestupu (soudcovského) stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy“, „příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním“ či „umenšování potřebné společenské prestiže“ znějí v rámci nynějšího dění ohledně platů nemocničních lékařů a loňského snížení platů ve státní správě ještě pikantněji než jindy.

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

ad R.D.:

"14platová jistota" soudce ?
Jsme v roce 2011!!!

Michael Pažitný

Jan Potměšil řekl(a)...

Pokud ÚS považuje soudce za střední třídu, která sestupuje, tak nevím, kdo jiný ji ještě tvoří nebo kolik % populace se do ní může zařadit. Úředník, a to i výše postavený či na vyšší tabulce, by pak byl na úrovni proletariátu. Ovšem pojem střední třídy je zřejmě relativní, k tomu viz též Keller, J.: Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. (Kniha je zajímavá i pro vnímání současných bojů lékařů za vyšší platy).

Jinak stanovovat mechanicky věkový horní strop u jakéhokoliv povolání, zejména jde-li o duševní činnnost, považuji za sporné a paušalizující s negativními externalitami z toho vyplývajícími.

Obecně přeji odpovídající příjem i zajištění v důchodu všem učeným kolegům, otázkou ale je, nakolik je to reálné zejména za vlády tzv. rozpočtové odpovědnosti (stejně korupce a méně daní, proto méně peněz pro pracující chudobu a plnou chudobu a zvýšení břemene pro střední třídu).

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že nás chtěl tou povedenou citací p. Ryška jenom poškádlit :-) se skrytým ůmyslem, že si šplne u ústavního a postupně se posune s degradující části střední třídy do části progresivní.

Je vůbec zajímavé, že si takové stupidní (sic) věty v odůvodnění někdo zapamatuje.

Důležité je také si uvědomit, že sebrání 13 a 14 platu má vliv na nezávislost soudců !!! Zlatý Keller.

Jan Vokr

Michal Ryška řekl(a)...

5% Martina Bílého:

Škoda, že David Kosař stopl dříve avizovanou sérii postů o „řadě mýtů a polopravd“ týkajících se platu soudce hned po 1. dílu. Jinak bychom se (možná) dozvěděli i taková „škádlivá“ data o „prebendách“ soudců, jako třeba že těch 5% dolů je ve skutečnosti snížení o 22% – viz stránky odborů (http://www.soudci.cz/akt_detail.php?id=482). To jsou jiní sekáči, ti se jen tak nezakecají.

Zdenek Novy řekl(a)...

"přičemž musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy."

Citován Nález ÚS ze dne 7. 10. 2010 dle webových stránek: http://www.soudci.cz/akt_detail.php?id=482

Soudci v ČR rozhodně nezískají dávno ztracenou autoritu a důvěru lidí tím, že sami sebe povýší na společenskou elitu. Toto postavení je třeba si vybudovat poctivým výkonem profese (včetně absence korupce), dalším vzděláváním, ohledem na strany, které před soud předstupují a lidskostí výkonu soudcovské profese a normální lidskou skromností. Všechno toto před soudy všech stupňů stále značně chybí.

Na výše uvedeném webu mě ale nejvíce děsí odtrženost tam uvedeného stanoviska od reality, tj. platy ve státním sektoru s mírně zvyšují, jakož i mzdy v soukromém sektoru. Myslím, že je zřejmé, že toto konstatování jde proti běžnému poznání.
Pokud je ve státní správě či soukromém sektoru tak dobře, proč nespokojení soudci nejdou pracovat zde? Ostatně věřím, že máme dost dobrých právníků s justičními zkouškami, kteří rádi zaplní jejich místa ( i za tak "mizerné" platy").

Myslím, že by soudci v ČR, podobně jako např. v Anglii, měli nejprve tak 10 let praktikovat jako advokáti. Snížilo by to odtrženost některých z nich od každodenní reality.

Rovněž je třeba plat soudce poměřovat vzhledem ke kvalifikaci, která je potřeba k výkonu této profese, tj.:
- právnické vzdělání
- tři roky praxe
- justiční či srovnatelná zkouška
- věk 30 let.

To nejsou požadavky, které by odůvodňovaly nějak zásadně vyšší platy soudců než u jiných zaměstnanců ve státní správě, kde mimo jiné pracují lidé s těmito splněnými požadavky za daleko méně než polovinu platu soudce. Je také třeba připomenout, že soudce narozdíl od advokáta či zaměstnance státní správy nemá reálně žádnou odpovědnost, neboť odpovědnost soudců je v ČR jen na papíře.

Michal Strnad řekl(a)...

ad Zdeněk Nový:

Z Vámi citovaného rozhodnutí vyplývá, že soudci nejsou státní úředníci. Z podstaty věci plyne, že soudci nesmí být státními úředníky. Mně už se to ani nechce rozepisovat, přečtěte si nějakou učebnici ústavního práva.

To, že soudy nemají důvěru veřejnosti, je z části demagogie (podívejte se na žebříčky prestiže povolání, které každoročně sestavuje Sociologický ústav AV), z části práce médií, kteří se od tohoto klišé z pragmatických důvodů (až na výjimky) nehodlají odpoutat.

Jinak s tím, že by se soudci měli chovat v jednací síni důstojně a lidsky, souhlasím, stejně jako s tím, že by před jmenováním měli mít za sebou pestřejší právní praxi, než jen čekatelství. Ale trvám na tom, že "nelidské" chování soudců není profesním pravidlem (ačkoliv jsem ho sám zažil a slyšel o něm z první ruky vyprávět). Drtivá většina kolegů, co vím, se v jednací síni chová tak, jak se od soudce očekává.

Michal Strnad řekl(a)...

...která se nehodlají odpoutat...
omlouvám se za prznění češtiny

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad Michal Strnad:

Soudce v ČR není, díváme-li se na věci prakticky (nikoliv tedy prizmatem učebnic), povahou svojí činnosti nic jiného než úředník. Povaha jeho činnosti je tedy v současné podobě v naší zemi (pouze deskriptivní, nikoliv normativní argument) v zásadě úřednického charakeru (čárkový systém).

V každém případě je úplně jedno, co říkají učebnice ústavního práva (ostatně často to jsou, sit venia verbo, pěkné ptákoviny). Soudce je součástí státního aparátu a to nelze popřít. A nestojí především nad mocí zákonodárnou.

Samozřejmě ale nikomu neberu víru v oblíbené nálepky typu "ústavních činitelů".

Jinak na sociologické průzkumy moc neveřím. Věřím více tomu, co jsem viděl a slyšel. Takže mám svůj obrázek o tom, jak vypadá soudnictví v ČR.

Možná by soudcům nezaškodilo zajít si někdy do hospody si poslechnout, co si lidé o soudnictví u nás myslí. Dá to víc, než sociologická studie AV.

Pár příkladů k profesionálnímu výkon soudcovské profese soudů :

1) známá zastupovala stranu před nejmenovaným pražským obvodním soudem - soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že stát není subjektem občanskoprávních vztahů.

2) nejmenovaný pražský soud - poté, co se tam člověk třetí den dovolá ohledně vyznačení právní moci, soudce konstatuje, že právní moc ještě nebyla vyznačena, neboť má informaci, že bude podáno dovolání.

3) Soudce žádá strany ve věci rozvodu manželů dvou různých státních příslušností o předložení příslušných ustanovení cizího práva, které se podle jejich názoru mají aplikovat.

4) Soudce na třetím jednání, poté co se snažil na prvním jednání přimět strany ke smíru, konstatuje, že neví, zda-li je možno v dané věci uzavřít smír.

5)Soud vydal platební rozkaz z titulu bezdůvodného obohacení, jehož předmětem měly být movité věci, které v době vydání platebního rozkazu existovaly.

Souhlasím s tím, že ne všichni soudci rozhodují špatně či neprofesionálně. Nicméně je stále dost případů, kdy se tak děje, a nelze je chápat jen jako statistickou odchylku.

Co mi vadí jsou výroky typu, že soudcovská nezávislost je ohrožena snižováním platů. Jak to má člověk chápat? Nezávislost se neměří výší platu. Soudce buď nezávislý je, čili nic. Nebo ne?

Michal Strnad řekl(a)...

Ad Zdeněk Nový:
Uvedl jste příklad pěti zmatených soudců. V současné době je v ČR soudců těsně nad tři tisíce. Jestli usuzujete na celek z takového vzorku, můžete dojít k nepřesným závěrům. Ve zbytku (najme pokud jde o úvod Vašeho posledního příspěvku) Vám nebudu Vaše přesvědčení vyvracet, jen poznamenám, že zcela zapadá do mediálního mainstreamu. K posledně uvedené poznámce si ale komentář neodpustím: soudcovská nezávislost je skutečně ohrožována snižováním platů, ale nejde o klišé typu "budu brát míň, budou mě lákat úplatky". Ohrožením nezávislosti je to, že zákonodárce z iniciativy exekutivy v posledních deseti letech neustále vymýšlí ptákoviny; mrazí, snižuje, omezuje a zdůvodňuje to pokaždé jinak a ještě krajně nepřesvědčivě. Jako by tím vzkazoval soudům, že pokud nebudou loajální (solidární, poslušné), tak existuje cesta, jak je potrestat. Přitom vzorec výpočtu platu soudců není ve své podstatě nastaven nijak nelogicky a plně reflektuje hospodářskou vývoj. Ale o tom už se psalo - i na tomto blogu - dost a dost.

Anonymní řekl(a)...

Z. Nový:

To, že soudce je de facto státní úředník, je docela zajímavý názor. Znamenalo by to, že není reprezentantem samostatné moci soudní, ale že je součástí moci výkonné. A zřejmě by tedy měl soudit podle zadání ministra spravedlnosti, jakožto hlavy české "justice".

Je mi jasné, že v hospodském prostředí na tom může být shoda, stejně jako tam může být shoda na prospěšnosti naházení poslanců do Vltavy.

Nejsem si ale úplně jistý tím, že takto naznačený model státního uspořádání by byl jakkoli dobrý ...

V. Loutocký

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad M. Strnad:

Soudcovskou nezávislostí se zde zkrátka zakrývá jedna nehezká lidská vlastnost - touha po penězích.

Žádné "znejisťování vládou" mi nepřipadne jako platný argument. Vláda nemůže ovlivnit nezávislost individuálního soudce, je to otázka pouze jeho morálního kréda.

Těch pět případů, které jsem uvedl, jsou jen ty, na něž jsem si v okamžiku vzpomněl. Nicméně za pár posledních let, co mám nějaké zkušenosti se soudnictvím v ČR, bych jistě vyvzpomněl vícero obodobných případů.

Ad V. Loutocký:

Co jsem řekl je, že činnost soudce je v současném modelu úředničina. Nic více, nic méně. Z hlediska platového pro mě není výkon soudce a priori více hodnotný než výkon úředníka ve státní správě, pokud tito oba mají plný pracovní úvazek a stejné kvalifikační předpoklady (např. někteří asistenti na nejvyšších soudních instancích) Myslím, že jsem tím, co jsem napsal ve svém předchozím postu, nepopřel, že soudci náležejí k moci soudní.

Jinak k hospodským názorům - je to cesta, jak poznat to, co si lidé myslí, namísto statistik a akademického blábolení. Neřekl jsem, že nutně souhlasím se vším, co se probírá v hospodě, nicméně jsem chtěl doporučit soudcům vidět reflexi jejich činnosti z jiné stránky.

Michal Strnad řekl(a)...

Ad Zdeněk Nový:
Mám tomu rozumět tak, že podle Vašeho názoru se většina soudců nechala jmenovat v touze po penězích? A v kolika hospodách se nadává na soudce? Máte nějaký reprezentativní vzorek? Stejně demagogicky můžu prohlásit: u nás v trafice ani v čekárně u zubaře a dokonce ani na autobusové zastávce nikdo soudcům nenadává. True story.
A ti Vaši hospodští nespokojenci, ti to mají z první ruky, nebo to viděli v Černých ovcích? Že bych se podíval na ty Ovce a nemusel bych chodit do putyky, kde by mě třeba mohl někdo nařknout z toho, že to je pro soudce nedůstojné...

A že je práce soudce úředničina? No, to v současné době je. Taky, kromě toho ještě soudce musí rozhodovat. Kolik set stránek už jsem popsal výzvami k zaplacení soudního poplatku, doplnění žaloby nebo jinými procesními banalitami, které by stejně tak dobře mohl udělat asistent nebo VSÚ, kdybychom měli jako v Británii na jednoho soudce deset lidí z administrativy (a díky tomu bychom mohli mít třetinu soudců a ušetřili bychom "fakt nechutný" peníze z rozpočtu). Jenže to tak - bůhvíproč - nemáme, takže si všechno píšu sám. Píšu všema deseti a rychle, takže stíhám i to rozhodování, které ovšem považuju za podstatu své práce. A to rozhodování, to opravdu není úředničina...

Anonymní řekl(a)...

Z. Nový:

Tak to jsem Vás špatně pochopil. V tom případě se omlouvám.

V. Loutocký

Anonymní řekl(a)...

Diskriminace z důvodu věku? Divím se soudcovské unii a třeba i dr. Vlašínovi, že hrají touto kartou. Očekával bych, že se stejnou vehemencí budou protestovat i proti platovému zákonu, který za stejnou práci dává jednomu soudci o třetinu větší výplatu než druhému, kdy jedinným důvodem je věk, nikoli výkon či druh kauz.
Karel Mihola

Anonymní řekl(a)...

Ad Zdeněk Nový
Vážený pane kolego, ztotožňuji se s Vašimi názory na nutnost kvalitní práce. ¨

Dovolím si Vám položit otázku: Kdo hodnotí kvalitu práce učitele, třeba vysokoškolského?

No a když už mluvíte o "sociologickém šetření", címž mj. prozrazujete obrovskou propast ve svém vzdělání, nerad Vám musím prozradit překvapivou zprávu: o českých univerzitních učitelích obecně, a o právnících zvláště, jdou mezi lidem hrozné zprávy, co se kvality práce týče?
Co s tím? Navrhl bych snížit platy těm nekvalitním na úroveň učitele na základní škole.

Nebo jsem logiku Vašeho argumentu nepochopil?

Ivo Roup

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad Ivo Roup (možná by nebylo od věci se představit pravým jménem):

1)Nevím sice o tom, že bych výše použil pojem "sociologické šetření" (myslím, že jsem použil "sociologický průzkum", což asi taky není terminologicky správně - "pod pohledem věčnosti" je to ale lhostejno), přesto se omlouvám za "propast" ve svém vzdělání. Nicméně si dovolím vypůjčit slova klasika: aliena vitia in oculis habemus, a tergo nostra sunt. Já Vám zase odpouštím argumentaci ad hominem a pokusím se věcně odpovědět.

2) Možná Vás překvapí, že plat vysokošolského učitele (asistenta či odborného asistenta) se příliš neliší od učitele základní školy, takže není moc co snižovat. Ano, je zde rozdíl - profesoři a docenti mají větší plat než učitelé základní školy, ale také kapánek vyšší kvalifikaci. Nadto si troufám tvrdit, že plat, který má soudce zaručený v 31 letech na okresním soudě, většinou nemají docenti a snad ani profesoři na českých univerzitách. Znám také lidi, co ještě nedávno učili na univerzitě na plný úvazek za nějakých 12.000 Kč brutto.


Nicméně uznávám, že je volbou každého, jaké zaměstnání si vybere, a proto si univerzitní učitel nemůže stěžovat. Takhle bych to viděl i u jiných zaměstnání.

3) Ad kvalita vysokoškolských učitelů

Téma na delší debatu.

Kvalitu učitelů alespoň na mé alma mater hodnotí studenti v anonymních anketách. Pominu-li nastavení některých anketních otázek, tak jde podle mě o dobrý a do velké míry důvěryhodný způsob, neboť učitel je hodnocen těmi, pro něž na univerzitě má být a s nimiž se setkává na seminářích, přednáškách atd. Výsledky anket si mohou přečíst vaši nadřízení, takže pokud máte špatné hodnocení, může to mít vliv na vaši pozici na univerzitě(nemyslím nicméně, že hlavní motiv dobré práce učitele by ale měla být hrozba "vyhazovem", ale vlastní svědomí).

Nejedná se v žádném případě o dokonalý systém hodnocení. Nicméně to není asi žádný.

Uvítal bych nicméně, kdyby alespoň takovýto feedback fungoval v soudnictví. Bylo by také přínosné, např. kdyby se na webovkách jednotlivých soudů mohli účastníci veřejně vyjadřovat k jejich fungování a k přístup jednotlivých soudců k výkonu své funkce (prodlevy, chování soudce vůči stranám apod.)

4)Logika mého argumentu

Logika mého argumentu je následující. Jestliže se snižují (či nezvyšují) platy státním úředníkům, lékařům, učitelům, mj. taky odměny za ex offo advokátů atd.,protože schodek státního rozpočtu toto zkrátka a dobře neumožňuje, není důvodu, proč by soudci měli být výjimkou. Nicméně obecněji vzato, souhlasil bych s těmi soudci, kteří říkají, že vládá špatně hospodaří, a proto nemá prostředky. Nikde jsem také neřekl, že snad soudcům přeji snižování platů, nepřeji. Nicméně si myslím, že i po očekávaném snížení není plat soudce nedůstojným a nepřiměřeně nízkým dokonce tak, že by měl ohrožovat jeho nezávislost (pojem, jemuž jsem přestal po předmětném nálezu ÚS zřejmě rozumět).

Michal Strnad řekl(a)...

Ad hodnocení soudců na webu:
Ono už (minimálně jedno) existuje, je anonymní jak co do komentářů, tak co do provozovatele.
Jinak pokud by bylo zavedeno hodnocení soudců veřejností na stránkách soudů, byla by průměrná známka soudce (hodnoceno jako ve škole) 3, a to v případě, že by musely povinně hodnotit obě strany, a 5 v případě, že by hodnocení bylo dobrovolné... :)

Tomáš Mottl řekl(a)...

Dobrý den všem,

snažil jsem se vždy držet kréda, že muž má mluvit jen tehdy, má-li co říci. Tak snad to dodržím.

V prvé řadě mě mrzí, jak je vnímána Soudcovská unie - jako odbory, kterým nejde o nic jiného, než o materiální blaho soudců. Nechci nikoho přesvědčovat, že tomu tak není, kdo má zájem si něco o činnosti unie a o jejích ústředních tématech zjistit, ten si informace najde, ostatním to bude beztak jedno. Vnější obraz unie (a potažmo soudců a soudcovského stavu) se zřejmě jen tak nezmění; médiím se zkrátka např. etické výstupy obtížně prodávají.

A že na poli kultivace soudců i stavu má unie něco za sebou a má co nabídnout. Snad téměř na všechny stavovské otázky existují pracně vydiskutované unijní odpovědi, ať už jde o postavení soudce, soudcovskou kariéru (její začátek, průběh i konec), o modely řízení (správy) justice, či o ony zmíněné etické výroky. Jak to, že o nich dosud nikdo mimo unii neslyšel? Jak to, že nikomu neutkví v paměti unijní dogmata a neměnné požadavky kladené na naše vrchnostenské správce, jako např. že vstup do soudnictví má být otevřený pro všechny, kdož splňují podmínky, že všechny pozice a funkce v soudnictví mají být obsazovány na základě otevřených výběrových řízení, že dohled a postih soudců je žádoucí a nezbytný, ovšem nikoliv prostřednictvím exekutivy. Jak to, že si nikdo nevzpomene, že se unie vymezila např. proti soudním funkcionářům setrvávajícím ve svých funkcích po zániku mandátu na základě prostého pověření (čímž se v praxi obchází závěry nálezu ÚS sp. zn. Pl. ÚS 39/08), atd. Dalo by se toho ještě tolik uvést, ale nemíním Vás obtěžovat agitkou. Místo toho je slyšet jen o platech, platech a zas platech. Asi je skutečně někde chyba v prezentaci. Nebo slogany o nadlidech a dvou kategoriích občanů lépe lahodí?

Nechci už tak obsáhlou a víceméně ukončenou debatu nařeďovat další polemikou s jednotlivostmi. Jen k tomu nastolenému tématu snižování věkové hranice pro výkon funkce soudce doporučuji Vaší pozornosti ještě unijní materiál dostupný též na webových stránkách unie (http://www.soudci.cz/akt_detail.php?id=479). Je zbytečné zde opakovat myšlenky tam vyjádřené. Skutečně základním východiskem postoje unie je rozpor (jakékoliv horní věkové hranice) s čl. 93 odst. 1 Ústavy. Někdo z diskutujících výše se kolem tohoto bodu jen otřel bez další argumentace; zajímalo by mě velmi, jak je možné zákonem omezit výkon funkce, o níž stanoví Ústava, že je bez časového omezení.

Nikomu jistě nejde o to, aby mohl soudit do doby, než mu nazují papírové boty. Nicméně je-li už jednou nějaká hranice nastavena, a je-li nastavena tak, že to po dobu dvou desítek let nečiní žádné problémy (aspoň je nikdo nepojmenoval, nepopsal, neanalyzoval co do dopadů na kvalitu a rychlost řízení a celkovou funkčnost soudnictví), pak prostě vnímám jako nespravedlivé snižování takové hranice, zejména děje-li se tak izolovaně, u jediné profese, bez vyvážení jakoukoliv protihodnotou (třeba v podobě oněch zmiňovaných výsluh). A k tomu opravdu neberu argumentaci špatnou situací, v níž se zrovna nachází veřejné peníze, kterou by měli všichni řešit uskrovňováním. Nechci zabředat znovu do těch platových témat, ale uskrovňování se po nás chtělo (zmražením platů) i v době historicky nejvyšší konjunktury státu (rok 2007 - růst HDP 6,7%, roční schodek státního rozpočtu 19 mld.).
Takže uzavírám posledním konstatováním - právě proto, aby soudci nebyli neustále osočováni z nenasytnosti, vytvářela a cizelovala unie životaschopný a rozpočtově nulově náročný model emeritního soudce, tedy soudce v záloze, připraveného a ochotného pracovat, kdekoliv bude zapotřebí a kde se mu řekne, aby bylo vůbec co společnosti nabídnout protihodnotou za to, že soudce po dosažení předepsaného věku nepadne jako jediný (snad v celé vyspělé Evropě) na 10% svého příjmu. Bohužel stát se ani nesnaží jít podobnou cestou a podobnou protihodnotu soudcům nabídnout za to, že jim zakáže pracovat.
Tím jsem vlastně neřekl vůbec nic nového, nedržel se svého kréda shora a proto raději končím.

Díky za pozornost

Tomáš Mottl, Soudcovská unie ČR

K.Csach řekl(a)...

Nedalo mi a spravil som si prieskum vo všemocnom strýčkovi google na tému mandatory retirement age of judges a bol som výsledkom prekvapený (teda nie len samotným výsledkom, ale aj trendmi a hlavne existenciou táborov a ich zložením). Vrele odporúčam...

Budem nosiť možno sovy do Atén (kolegovia sa problému určite rozumejú viac ako ja), ale napríklad v 1977 mali k tejto otázke Austrálčania referendum (so zaujímavými odôvodneniami návrhu takéhoto opatrenia).

Anonymní řekl(a)...

Zdravím čtenáře!

Moje maličkost by to s tím horním věkovým limitem nechala otevřené.

Je sice pravda, že někteří postarší soudci byli v KSČ a v krevním řečišti jim bublala třídní spravedlnost, ale zase ti slovutní pánové a dámy nabrali neocenitelné zkušenosti! Kdo z mladých se může zaštítit tím, že hledal právo ve zločinném režimu? A někdy s bonusem kanónů generála Vorobjova?

Neměli by mladí soudci, jako je pan Šimíček, říkat, že prostý fakt členství v KSČ je bez dalšího irrelevantní, nýbrž by se měl do hloubky seznámit s výtečnictvím hledačů a nalézačů tehdejšího práva a aktivně je bránit před živly, jako je pan Pecina, Šinágl a s nimi spojení sudetoněmečtí revanšité!

A do verdiktu to své poznání zapsat!

- http://www.pecina.cz/files/usneseni23.pdf

Již vzhůru, soudci této země!

Vše dobré, Tomáš Beran (http://vpravo.blog.cz)