úterý 1. února 2011

Nakupování hlasů – absolutní vada volebního procesu?

Minulý týden Ústavní soud vyhlásil nález sp. zn. Pl. ÚS 57/10 ve věci voleb do zastupitelstva města Krupka. Jakkoliv s jeho celkovým vyzněním souhlasím, možná o to více mne mrzí, jak chabě je odůvodněn. Posledních 5-6 let se totiž u nás začaly objevovat praktiky, v devadesátých letech téměř neznámé: nakupování voličských hlasů. V loňských komunálních volbách se (na rozdíl od voleb v roce 2006) už dokonce nejednalo ani o zcela excesivní případy. Jen z judikatury krajských soudů plyne, že k tomuto nakupování prokazatelně docházelo (přinejmenším) v Krupce, Českém Těšíně, Kadani a Roudnici nad Labem. Tendence k nakupování hlasů tedy zjevně sílí a považuji proto za mimořádně důležité, aby volební soudy dokázaly na tuto novou situaci přesvědčivě a jednoznačně zareagovat. Právo totiž nemá jen represivní, nýbrž také preventivní a symbolický význam.


Otázka, zda je přípustné si kupovat hlasy voličů, přitom není tak banální či jednoznačná, jak by se mohlo zdát z prvních mediálních ohlasů na citovaný nález. Pojmovým znakem demokracie je totiž získávání politické podpory, což se děje i slibováním voličům. Jestliže chci od voličů získat potřebnou podporu, musím je něčím zaujmout: svým programem, kandidujícími osobnostmi a také konkrétním profitem. Pokud bychom se drželi ideologických klišé, bohatší lidé by měli volit pravici, která jim sníží daně, a chudší naopak levici, která se postará o jejich důstojný život. Předvolební sliby tak mohou být roztodivné povahy: idealistické či materiální, reálné i čistě fiktivní, pravicové nebo levicové, vážně míněné i recesistické (jeden – tuším - dánský komik se proslavil tím, že voličům slíbil trvale hezké počasí, pokud jej zvolí, a na voliče to zabralo).

V samotné podstatě fungování demokratického systému coby vlády lidu, lidem a pro lid je bohužel obsaženo i pokušení populismu. Je pravidlem, že těsně před volbami jsou valorizovány důchody či sociální dávky, nikdo si netroufne hlasovat proti různým pastelkovným či školkovným, je slibováno zrušení regulačních poplatků a jiných nepopulárních odvodů, vláda objíždí kraje a rozdává příslovečné pytle s moukou (slova M. Zemana) a tak je možno pokračovat. Stejně tak je již zcela obvyklé, že v průběhu volební kampaně strany rozdávají nejrůznější předměty a nabízejí bezplatné služby: od populárního předvolebního guláše a piva přes trička, balónky, průpisky, kapesníčky, zápalky až po změření krevního tlaku či pozvání na kafe/pivo s volebním lídrem.

Je pak legitimní se ptát, zda vůbec ještě existuje rozdíl mezi touto formou volební agitace a nakupováním hlasů. I samotní strůjci tohoto nakupování totiž voliče přesvědčují tím, že zatímco jiné strany vyhazují peníze za billboardy, oni je raději dají přímo občanům.

Právě tento rozdíl však Ústavní soud zcela pominul, když pouze (bod 34) označil názor krajského soudu o přípustnosti pojetí voleb „obchodně tržním způsobem“ za exces, neslučitelný s principy demokratického právního státu, nicméně tento svůj názor argumentačně vůbec nijak nepodpořil. Navíc, toto odůvodnění Ústavního soudu je vnitřně rozporné: jestliže totiž v předchozím bodu 33 s odkazem na nález ve věci J. Nádvorníka uvedl, že volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, které by měly za následek automatické zrušení voleb a všechny možné vady je proto třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb, hned v následujícím bodu konstatuje, že zmíněný „obchodně tržní“ exces je v „natolik extrémním a hrubém nesouladu s principy demokratického právního státu, že by sám o sobě stačil k tomu, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil, neboť při testu proporcionality zájem na ochraně demokratického právního státu bez jakékoliv pochybnosti převažuje nad minimalizací zásahu, a to i v případě, že by snad nebyla v řízení před krajským soudem provedeným dokazováním zjištěna objektivní příčinná souvislost mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možná příčinná souvislost.“

Jinak řečeno, pokud vnímám citovaný text doslova, v případě kupování hlasů není nutno vůbec zkoumat, zda toto mohlo reálně ovlivnit výsledek voleb (byť šlo třeba jen o „nákup“ jediného hlasu?) a je namístě volby zrušit. Pokud však platí tato teze (kterou osobně považuji za velmi chybnou, krátkozrakou a v praxi zneužitelnou), nemůže platit teze předchozí o neexistenci absolutních vad volebního řízení.

Přes naznačené výhrady se domnívám, že rozdíl mezi přípustnou volební kampaní a nepřípustným nakupováním voličských hlasů existuje. Tento rozdíl spatřuji v důsledném respektování principu svobodných voleb, který je řazen na stejnou úroveň jako principy všeobecnosti, rovnosti a přímosti voleb s tajným hlasováním. Svoboda voleb totiž znamená i svobodu rozhodování každého jednotlivého voliče. Tato je zachována, i když si volič při procházce předvolebním městem vezme igelitovou tašku s reklamními předměty u stánku jedné politické strany, sní guláš u strany jiné, vypije si pivečko u třetí a svoji pouť zakončí snězením koláčku u strany čtvrté. Toto chování ho totiž nikterak nezavazuje a principielně se jedná o situaci srovnatelnou s vnímáním reklam, jejichž působení jsme vystaveni téměř na každém kroku. Jakkoliv bych toto chování stran považoval za nevkusné a hloupé, zmíněná svoboda rozhodování voliče by nebyla ohrožena ani tehdy, pokud by u každého stánku namísto dárků a nesmyslných tretek, které stejně zahodí, volič dostával přímo peníze. Pořád by se jednalo o formu reklamy a nikoliv o přímé materiální zainteresování na volebním výsledku, které by voliče při jeho rozhodování jakkoliv zavazovalo.

Praxe nakupování voličských hlasů však dle mého soudu již tuto svobodu voličského rozhodování přímo ohrožuje a právě proto je nežádoucí a protiprávní. Zde již totiž vůbec nejde o formu volební kampaně či marketingu, nýbrž o přímý a podmíněný vztah: ty dostaneš 300 Kč a za to mi odevzdáš svůj hlas. Nikoliv náhodou si nákupčí musí zajistit, aby „prodávající“ svůj slib dodržel a aby jeho investice nevyšla naprázdno: jde s ním do volební místnosti či k přenosné urně, doveze ho k volební místnosti, vyplní za něj hlasovací lístek, předem si vybere ostatní lístky apod. V těchto případech proto volič vůbec nerozhoduje podle svých politických preferencí, nýbrž svůj hlas fakticky prodá. Tím je však dotčena i zásada přímosti volebního práva, tajnosti hlasování (kde je tajnost, když mám předvyplněný lístek?) a koneckonců i jeho rovnosti – nákupčí disponuje s desítkami či dokonce stovkami hlasů namísto s hlasem jediným.

Nakupování hlasů probíhá samozřejmě i daleko inteligentnějšími způsoby. Těsně před komunálními volbami v roce 2006 např. jedna z volebních stran pořádala v Mostu velmi štědře dotované tomboly (vyhrávala se auta, jízdní kola, elektrospotřebiče), přičemž však vyplacení výhry podmiňovala svým volebním vítězstvím. Jinak řečeno, výherce přímo zainteresovala na volebním výsledku. Navíc, s ohledem na poměrně velkou hodnotu výhry, je jasné, že takto motivovala nejen jednotlivé výherce, nýbrž i jejich širší rodiny a přející přátele. V tomto případě samozřejmě neplatí, že by byly porušeny principy rovnosti volebního práva, jeho přímosti či tajnosti hlasování. Přesto se domnívám, že se nejedná o svobodné rozhodování. Takovýto volič se totiž vůbec nerozhoduje podle svých politických preferencí a zájmů, nýbrž je motivován výhradně svým bezprostředním materiálním profitem. Současně se domnívám se, že tato situace je odlišná od volebního slibu spočívajícího třeba ve zrušení regulačních poplatků, a to právě prvkem konkrétnosti. I pokud totiž pro stranu, slibující toto zrušení, nehlasuji, mohu tento „benefit“ využívat. Stejně tak jako budu platit menší daně či se budu cítit bezpečněji po zakoupení dalších stíhaček či tanků, byť jsem nevolil žádnou z vládnoucích stran.

Dovoluji si proto závěrem nabídnout do diskuse na Jiném právu následující „právní větu“. O nepřípustné nakupování hlasů, které by v případě dosažení příslušné intenzity bylo způsobilé vést k prohlášení voleb za neplatné, by se jednalo tehdy, jestliže: (1.) volič obdržel anebo by mu bylo slíbeno, že obdrží finanční částku za odevzdání svého hlasu pro konkrétní volební stranu, přičemž dodržení tohoto slibu by zpravidla bylo kontrolováno, anebo (2.) volič a jeho bezprostřední okolí by byl přímo a konkrétně hmotně zainteresován na volebním úspěchu některé ze stran, přičemž tento profit by zajišťovala přímo tato strana anebo s ní spřízněný subjekt. V každém případě však nakupování hlasů nepředstavuje absolutní vadu volebního procesu, u níž by nebylo třeba zkoumat pravděpodobné dopady na volební výsledek.

111 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Nesouhlasím ani s takto "slabou" větou. Každý volič je u mne především svobodný volič. A proto jen na něm má záležet, zda svůj hlas hodí do urny, hodí do koše nebo prodá za peníze. Tečka. Bráním-li mu a nutím-li ho naložit s lístkem jen jedním či dvěma z výše uvedených způsobů, omezuji tím jeho osobní svobodu.

2) Nemýlím-li se, ve volební místnosti mám právo dostat náhradní volební lístky. Tím padá argument o ovlivnění výsledku, každý z těch "koupených" si mohl říct o nové volební lístky.

3) Návrh na "menší" úpravu volebního systému (C) J.Č alias Modrý pták: Lístky rozdávat ve volební místnosti s tím, že každý volič si může vybrat, zda si vezme lístky a půjde za urnu nebo tisícikorunu a udělá čelem vzad. Bylo by to nedemokratické?

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Osobně nevidm v nakupování hlasů pro komunální volby nebezpečí - zejména, pokud jou volby stále tajné a není tak možno si prověřit, jak volič hlasoval. Zatímco jiné strany jen slibují, co všechno voličům dají po volbách, zde má volič jistotu splnění již před volbami, nikoliv z veřejných peněz, ale vlastní kapsy politika a navíc ho ani pak nemusí volit.

Je svobodná vůle občanů zaprodat svou obec. Někdo to udělá za tisícovku na ruku, jiný za slib světlých zítřků.

Za mnohem větší nebezpečí považuji účelové stěhování trvalého pobytu. Přihlásí li se do obce s 30 obyvately a velkým majetkem měsíc před volbami 40 nových občanů no jedné garsonky, je to reálné nebezpečí. Žádná menší obec si nemůže být před takovýmto nájezdem a vydrancováním jista.
cest jak tomu zabránit je vícero, také záleží jak se postavíme v budoucnu k institutu "trvalého pobytu". Každopádně tento jev považuji za mnohem nebezpečnější. Bohužel, soudy s ním nic nenadělají.
Jan Horáček

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Horáček
1.2.11 14:36

Ano, souhlasím s panem Horáčkem. Zase se řeší, proč jsou věci mokré, když na ně napršelo.

Je volební místnost, tam sedí volební komise. Volič přijde a volební lístky má, nebo mu je komise dá. Komise zkontroluje, že volí ten, kdo volit má, zkontroluje, že jeho volební lístky jsou čisté a umožní voliči, aby za plentou lístky vyplnil. Za plentu jde volič s čistými lístky SÁM. Nikoho jiného s voličem tam komise nepustí.

Pak volič vyjde zpoza plenty, hodí lístky do urny a jde domů. Je úplně jedno, zda polovinu lístků ze plentou snědl, nebo zda do urny hodil poslední leták strany, na kterou má pifku, nebo tam hodil lístky od Metra. Po volbách komise spočítá lístky a to co tam nemá být, včetně lístků špatně vyplněných, komise vyhodí. Vůbec nevidím, kde je problém.

Jediný problém, jako pan Horáček, vidím jen v institutu "trvalého pobytu", což může být třeba adresa na radnici, kde dotyčný nikdy nepobýval, nepobývá a pobývat nesmí. Toto by se mělo řešit.

Mirek Vorlický

Jan Vučka řekl(a)...

Svoboda se sníží, pokud někomu nabídneme možnost prodeje ... aúúú, to bolí, z Vás se Ludwig von Mises obrací v hrobě, o všech dalších klasicích moderního liberalizmu nemluvě!
Hle, jak dokáže někoho vyděsit myšlenka, že volič by si se svým hlasem dělal, co se mu zlíbí! Jeho hlas přece není jeho, ale společnosti, potažmo všeho lidu ... :-/

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ústavní problém je v rovnosti volebního práva. Když někomu "daruji" nebo "prodám" svůj hlas, pak má hlasy dva. Já už jsem jenom vhazovač jeho druhého hlasu.

Guy Peters řekl(a)...

ad Fortuna. Na svém profilu uvádíte, že bydlíte v Hořovicích. Ty mají 6 800 obyvatel, což je srovnatelné s městem, kde mám trvalý pobyt já. Pokud bych si 17 zastupitelů, které máme my, musel vybrat až za plentou, tak bych se na místní volby vykašlal.

Martin Bílý řekl(a)...

Já už na toto téma psal před více než dvěma lety zde:

http://www.leblog.cz/?q=node/306

Problém se od té doby stal, očividně, méně teoretický...

Vojtěch Šimíček řekl(a)...

Především děkuji za diskusi a kritiku, která je konzistentní, nicméně obávám se, že nevychází z reality.

Dostáváme se totiž k velmi obecnému problému: když bychom všichni byli racionální, znalí politické reality a dostatečně uvědomělí, nebyla by samozřejmě třeba vůbec žádná regulace volební kampaně a agitace a celé volební právo by mohlo být jen o organizačních věcech: kam se nahlásit, kdy přijít hlasovat, jak upravit lístek a jak sečíst výsledky. Bohužel realita je taková, že volební právo může být zneužíváno a od toho tady jsou (mimo jiné) i volební komise a soudy. A zneužíváno je samozřejmě vůči těm, kteří jsou slabší. Nikoliv náhodou byly kupovány hlasy zejména bezdomovců a dalších sociálně nejslabších skupin.

Pokud však vycházíme z toho, že volby jsou jeden ze způsobů ustanovování zastupitelských orgánů a zvolen má být ten, kdo představí nejzajímavější program a nejvěrohodnější osobnosti, spatřuji v nakupování hlasů zneužití tohoto institutu a s tímto jevem se nesmířím. Není to o obecném blahu a celospolečenských zájmech, jak mi podsouvá J. Vučka, nýbrž o tom, že ve volbách mají soutěžit myšlenky a nikoliv peníze. Vím, že to zní velmi naivně, nicméně do ústavního práva určitá míra idealismu patří.

Rovněž mne překvapuje, že J. Horáčkovi a J. Vorlickému nevadí kupování hlasů, nicméně dráždí je sestěhovávání voličů. Co je na tom prosím principielně odlišného? Vždyť i v tomto případě jen materiálně zamotivuji nové občany obce a ti pak zcela svobodně přijdou do volební místnosti, tam budou sami a tajně hlasují, koho chtějí na radnici. Nechci parodovat vaši argumentaci, nicméně vysvětlete prosím, v čem spatřujete tak zásadní rozdíl.

Jan Potměšil řekl(a)...

Nebudu teď argumentovat právnicky, neboť myslím, že je to i otázka citu. Prodej a nákup hlasů je něco nečistého, nemorálního a politickou soutěž pokřivujícího. Ultraliberálové, kteří mají despekt k morálce a etice a zdůrazňují absolutní svobodu a model homo economicus na podobné argumenty neradi slyší, ale proč pak nezavést rovnou dražbu míst zastupitelů, dražbu míst ústavních soudců, dražbu účelových zákonů na objednávku apod. Jsou určité hodnoty a statky, které jsou z dobrých důvodů věcí "extra commercium" - proč, to lze (aspoň zde) jistě vyargumentovat i ústavněprávně, snad by ale měl stačit zdravý rozum a aspoň obecná představa rizik jiného přístupu. Ti, kdo horují pro tržní principy a prodejnost všeho tak činí zpravidla z důvodu, že se cítí být dostatečně silní na to, aby v takovém prostředí uspěli a profitovali z něj. To ale dle mě k legitimizaci a ospravedlnění před celou společností nestačí.

Martin Bílý řekl(a)...

V britské armádě na konci 18 a počátku 19 století se sice povyšovalo za zásluhy, ale zcela běžně se důstojnické patenty kupovaly. V té době patřila britská armáda mezi nejlepší na světě :-)

Ale vážně. Lidé si svého volebního práva neváží. nezažili nesvobodu nebo si ji nepamatují, jsou hloupí, líní, rezignovaní. Můžeme se na hlavu postavit a oni stejně volit nepůjdou nebo svůj hlas prodají za guláš a pastelkovné. Tak proč neotevřít obchod s hlasy úplně.

A co naopak? Co kdyby třeba volič dostal volební lístky a mohl si vybrat - buď odvolí nebo mu na poště vyplatí pár stovek a bude. Volič si zvolí, jestli jeho pár stovek dostane politická strana nebo jestli politice nevěří a zahraje malou domů. Rázem stoupne hodnota hlasu, který bude vhozen...

FORTUNA řekl(a)...

ad Vojtěch Šimíček
1.2.2011 17:08

pan Šimíček se ptá v čem zásadní rozdíl. Pokusím se vysvětlit:

Vůbec si nemyslím, že ti, kteří prodají své hlasy čistě za peníze jsou slabší. Prodají je, protože pro ně má jejich hlas jen minimální cenu a oni to vědí (nemají takoví lidé více selského rozumu, než ti, co opakovaně volí stejné lidi?). Má pro ně minimální cenu, protože jim ti, kteří se o jejich hlasy ucházejí, nemají co nabídnout. To je realita. Nevím, za kolik se hlasy prodávaly, obyčejně ale hodnota nabídky musí vyvážit hodnotu poptávky. Zkusme někdo příště nabídnout 20.000,-Kč za hlas a přihlásí se možná všichni, aspoň těm slabším bude více pomoženo! Tak by se zvedla volební účast na 100%!

Pan Šimíček píše, že ve volbách mají soutěžit myšlenky a ne peníze.
No, bylo by hezké, kdyby soutěžily také nějaké kloudné myšlenky.

Konečně, myslím, ani pan Horáček, ani já, jsme nenapsali, že prodávání hlasů nám nevadí. Já si myslím, že to není správné. Hlavně nám ale vadí ten "trvalý pobyt". A co je na tom principiálně odlišného? Nemohu mluvit za pana Horáčka, byť si myslím, že z toho, co napsal je to zřejmé: Účelově, tedy jen pro ovlivnění výsledku voleb, se někdo někam přihlásí, jako že tam bydlí. Pak se zase odhlásí a vrátí se tam, kde byl a kde vlastně stále je. Výsledek voleb ale zůstane. Není ten zásadní rozdíl, ta odlišnost, dostatečně patrná?

Nepřekvapujeme mne, že prodávání hlasů touto skoro veřejnou formou české vládnoucí "elity" považují za nepřijatelné. Je to proto, že takoví prodávající jako by říkali:
"...´vy a vaše sliby nám za víc než za pár stovek nestojíte..."
Když už si jiní, vážení, politici chtějí hlasy koupit, pak se tomu musí dát lepší forma:"...zaplatíme ňákou kapelu, koupíme jim buřty a pivo a pak se na ně podíváme s pódia, jak jim chutná..." Čí chudoba se v tom odráží?

Toto je myslím realita.

FORTUNA řekl(a)...

ad Guy Peters
1.2.2011 16:19

Jistě.

Jsou dobré volební systémy a méně dobré. To toho, kdo svůj hlas prodá, nezajímá ale. Celá tato debata je trochu o ničem. Měli bychom se ptát proč lidé prodávají své hlasy a proč je lidé kupují.
Já si myslím, že je to proto, že celé volby jsou vlastně jen o penězích a již vůbec ne o myšlenkách. Tak.

Mirek Vorlický

Anonymní řekl(a)...

A/ Dělat dražby nejde, protože s tím nesouhlasí všichni, většina hlas neprodá.
B/ pro někoho nemají volby smysl, tak si nechá za hlas zaplatit
C/ někomu stačí sliby (myšlenky) a někdo to chce na dřevě

ad Sobek : jaká nerovnost hlasů. Stále máme každý jeden hlas a do vnitřní pohnutky nikomu nic není (jestli by to např. udělal stejně i bez úplatku se neví). Když si kupujete nečí službu, tak poskytovatel služby je stále svéprávný.

Především jsou tímnto extrastupidním rozhodnutím ale postižení všichni, náklady na volby platíme my, ti poctiví musí volit opět a kdykoliv se někomu znelíbí výsledek, pak si vymyslí kupování hlasů.

Michal Dus

Jan Převrátil řekl(a)...

Pokud někdo prodá hlas, zneužívá svoje právo volit - užívá ho k jinému účelu, než ke kterému mu bylo přiznáno. Možnost prodat hlas není součástí volebního práva.

Jinak řečeno s Janem Potměšilem, právo účastnit se na správě věcí veřejných není ekonomický, ale politický statek, dispozice s ním nepodléhá ekonomickým zákonitostem a jeho směna za ekonomickou hodnotu by tudíž neměla být tolerována.

Samozřejmě to samo o sobě neznamená, že se hlasy nebudou prodávat a kupovat. Ale právě proto se musí policie a soudy snažit alespoň ty křiklavé případy řešit - pokud nebude "tržní přístup" postihován, bude se zdárně rozmáhat.

Pokud jde o původní otázku vznesenou v postu, návrh Vojtěcha Šimíčka mi přijde výstižný; ovšem s obvykou obavou, že jakékoliv (kvazi)judikatorní stanovisko zformulované tak, aby jen o chlup přesahovalo kontury konkrétního případu, může už v příštím případě být mimo.

Anonymní řekl(a)...

Pochybené je už ten termín "nákup". Ve skutečnosti nikdo nic neprodává, protože volební právo je osobní a nepřenosné.

Klasická ekonomická úvaha, že každý volič je kupován dle svých preferencí je naprosto správná a typ platby je nepodstatný
a)volím protože chci 13.důchod
b) volím sebe, protože chci mít plat poslance
c) volím někoho, prootže mi za to někdo nabídl 200,- je oproti tomu nesouměřitelně nižší částka

Jen to dokazuje neznalost US úplných základů veřejných financí a teorie veřejné volby, což ale u kovaných exmarxistů někoho jen stěží překvapí.

Tleskám naopak obecným soudům, že si zachovaly zdravý rozum. Vzhledem k naprosté neaplikovatelnosti rozhodnutí US stejně používáno nebude, resp. bude nakonec US předěláno, aby praxi vyhovělo.

Nedělme z volebního právo svátost oltářní, nic takového to není. Naopak je v něm tolik lidské zjišťnosti a egosimu, že jedinné ospravedlnění je v těžkosti jeho historického vzniku :-)

Petr Drahota

Anonymní řekl(a)...

Jan Vučka:

Já se obávám, že řada zdejších "štamgastů" a asi i většina soudců ÚS nemá vůbec ponětí, kdo byl Ludwig von Mises.

P.H.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Michal Dus

"do vnitřní pohnutky nikomu nic není"

Problém není v tom, že jsem hlasoval pro určitou stranu, protože mi někdo zaplatil. Problém je v tom, že o hlasu pro tuto stranu jsem nerozhodnul já, ale ten, kdo mi zaplatil. Prodej hlasu přece funguje takto: "Dej mi stovku a můžeš místo mě rozhodnout, pro koho ten hlas bude. Já ho jenom vhodím do urny."

Peníze při prodeji hlasu nejsou motivací k tomu, abych se rozhodnul pro určitou stranu, ale jsou motivací k tomu, abych se vzdal svého vlastního rozhodnutí, resp. abych nechal za sebe rozhodnout někoho jiného.

Když mu prodám svůj hlas, znamená to, že o osudu tohoto hlasu rozhoduje on, nikoli já. On rozhoduje o dvou hlasech (svém a mém), já o žádném.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Potměšil
1.2.2011 22:30

1
Zde se myslím projevují jakési autoritářské názory, které nemají nic společného se svobodnou, demokratickou společností:
a)kdo přiznává voliči právo volit (KSČ??!). VOLIČ TO PRÁVO PROSTĚ MÁ!
b)zbytek odstavce je pak nepatřičný

2
celý odstavec postrádá smysl. To, jak se lidé materiálně a jinak mají, nebo chtějí mít, by nemělo mít vliv na jejich rozhodování?! Proč politici pořád mluví o penězích a proč se pořád peníze kradou? Na co peníze jsou?

3
Jediné, co by se mělo a jediné CO LZE, je hlídání, aby lidé při uplatňování SVÉHO PRÁVA volby neměli strach a volili svobodně.
V některých zemích je tzv.hlas PROXY, kdy volič si určí někoho, kdo za něj odvolí. To by také měla policie a soudy hlídat?

4
Zcela zbytečné. Jen zdroj dalších zmatků. Proč na všechno musí být zákon, vyhláška, vládní nařízení, císařův dekret?

Jan Potměšil řekl(a)...

Jen podotýkám, že ekonomické teorie a výklady lidského chování nic nemění na tom, že volební právo je nezcizitelné a že smyslem voleb je zajistit správu věcí veřejných v souladu s vůlí lidí, nikoliv prodávat veřejné posty nebo umožnit získání takového postu finančně nejzdatnější zájmové skupině. To, že lze volby, ale i podvody, nějak racionálně popsat či vysvětlit, ještě nedělá exces legitimním či dokonce legálním. Sociálně-biologicky (ale i ekonomicky - náklady+rizika vs. zisk) mohu vysvětlit i znásilnění či pohnutky, které pachatele ke znásilnění vedou, z čehož však ještě nevyplývá legitimita či legalita znásilnění. Podobně dle mě nelze ospravedlňovat znásilnění voleb (ani zde pak nejde o zločin bez poškozeného - tím jsme my všichni, nejen abstraktní důvěra v demokratické mechanismy a instituty). Proč by nám pak mělo vadit ovlivňování voleb nejen kupováním hlasů, ale i výhrůžkami a zastrašováním voličům - tam přece volič také jen zvažuje náklady a očekávaný zisk, ať už jde o 300,- Kč nebo o to, že nedostane přes ústa.

Anonymní řekl(a)...

Další úhel pohledu - Lékaři jsou také častými hvězdami komunální politiky, zejména na malém městě platí, chceš-li uspět na radnici, dej na kandidátku lékaře, nebo radši tři. Před pár dny Ústavní soud, s nadhledem řečeno, omezil další lidské právo - občan obce již nemůže svobodně prodat svůj vlastní hlas přímo za peníze, ale musí jej směnovat jen za hrníčky, propisky, předvolební guláše a "kulturní zážitky", s nadsázkou řečeno - lobby reklamních agentur opět zvítězila. :D
Uvidíme, jak se naše soudy v budoucnosti postaví k situaci, pokud kandidující lékaři v předvolební kampani, budou „léčit“ svoje pacienty pardon voliče. A zda česká justice vezme v potaz, že pro mnohé lidi např. z kraje Vysočina to bude jediná možnost,ano zde narážím na akci "Děkujeme odcházíme" ,jak si nechat odborně změřit tlak. :D

P.Kolman

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Potměšil
2.2.2011 08:08

Člověk se narodí svobodný s právem volit. V okamžiku, kdy dospěje, má právo svoji volbu SVOBODNĚ uplatnit. Je-li my vyhrožováno a podlehne-li strachu, přestane být svobodný a v tom okamžiku jeho hlas neplní svoji funkci. To je moje námitka proti volbě ze strachu. (Na strachu byla založena vedoucí role KSČ a jak fungovala,když lid měl strach!)

Naloží-li volič svobodně se svým hlasem tak, že volí toho, kdo mu dá peníze, nebo, že volí/umožní volbu, takové osoby X, která mu před tím peníze nějak dala, je jeho svobodná vůle. Žádná soudní rozhodnutí nebo policejní akce toto nemohou zvrátit.

Jediný možný DEMOKRATICKÝ způsob spočívá v tom, že se přihlásí osoby X a Y, které voliče přesvědčí, že takový způsob voleb není správný a své stanovisko výsledkem voleb prosadí.

Tečka.

Martin Pánek řekl(a)...

Tady je zase přehlídka socialistů.

Pokud někomu slíbím, že hodím hlas jeho straně, a dostanu za to 200 Kč, jedná se o moje svobodné rozhodnutí. Nikdo nemá právo mi toto rozhodnutí zakazovat, stejně jako nikdo nemá právo zakazovat mi volit pravici, když nechci být nadále okrádán socialisty všech barev a denominací.

Volič zcela racionálně rozhodl, že jeho hlas je k ničemu, a raději ho zpeněžil. Nechápu, co je na tom za problém.

Pokud se toho chcete zbavit, zaveďte lottokracii. Kupování hlasů je základní vlastnost demokracie.

http://a3.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-snc6/hs268.snc6/179596_10150095364568539_654673538_6124748_7235957_n.jpg

Anonymní řekl(a)...

AD JP:
Předpokládáte, že volič je úplný hňup, který neví, komu svůj hlas prodává. Voličnemá přece žádnou povinost hlas tomu či onomu subjetu který nabídne nejvyšší cenu prodat!
Srovnání se znásilněním je zcela zcestné - tam máte oběť, které byly hrubě porušena její práva. Tady nic takového není. Jen utopická představa o ideálních volbách kde nejde o pěníze.
Srovnávat slíbený benefit pro voliče s výhružkami, že mu nevznikne újma je zcela absurdní. Když vámslíbím 10 000 za to, že mi zryjete zahradu, je to poctivá nabídka. Jestli ji akceptujete se rozhodnete pravděpodobně podle velikosti mé zahrady. Když vám slíbím, že vám nerozbiju hubu, když mi ji zryjete, je to vydírání.
-
Kupování hlasů je problém morální, nikoliv právní. Jsou věci, které by právo nemělo řešit. Bohuže, v ČR je mánie řešit vše novými a novými předpisy.
-
Já tedy nejsem schpen stanovit a odůvodni hranici mezi tím, co se smí a co již ne. Proč je přípustné slibovat, že právě té či oné skupině po volbách snížím daně či přiřknu nějakou sociální dávku či dotaci? Proč je přípustné dělat to před volbami, aby to hned po volbách čověk odvolal? Jde také o kupování hlasů. Podotýkám, že toto vše je hrazeno z veřejných prostředků. Oproti tomu je zde kupováí hlasů které jde ze soukromých prostředků a volič dostane co je mu slíbeno již před volbami - riziko nesplnění slibu se tak přenáší z voliče na politika. Uznávám, že je zde důvodné podezření, že politik si pak bude muset ve funkci na tyto výdaje "nahrabat". Což ovšem je zcela stejné v prípadech, kdy rozdává předvolební guláě, květiny, prodává párky a pivo pod cenou nebo pořádá na mítincích tombolu o auto nebo lepí reklamy. Tyto všechny věci jsou ale považovány za přípustné.

Opravdu nevím, kde stanovit hranici a čím ji ospravedlnit.
Pokud bychom se bavili o naušení tajnosti volby (například tím, že by nadhaněč dával voličům skrytou kameru která zaznamená, jak volili), byla by to samozřejmě vec jiná.

AD VŠ: v čem se liší kupování hlasů a fiktivní stěhování:
Při nákupu hlasů občané zaprodávají svým svobodným rozhodnutím obec nějakému politikovi. Prostě ho vybírají ve volbách. Jde o rozhodnutí občanů obce, kteří se musí nechat koupit - pokud se nechá koupit většina obce, je to jen jejich vina a důsledky si ponesou sami.Většina obce s tím prostě musí souhlasit. Oproti tomu fiktivní stěhování může pomoci ovládnout jakoukoliv obec. Obec může 20 let odpovědně hospodařit a jakýkoliv nájezdník ji může proti vůli všech obyvatel vydrancovat. Nevím, jak ostatní, ale já v tom vidím radikální rozdíl.

Anonymní řekl(a)...

AD JP: Dražbu? A jak byste si to představoval? Podstatou prodeje hlasů je souhlas obou stran. Tedy volič musí souhlasit s prodejem hlasu danému politikovi. Bývalý politický vězeň asi nebude volit komunisty ani za 1000Kč, ale nabídne li mu je třeba ODS, proč by nebral, když by je stejně volil? U dražby patrně žádný souhlas lidu nepředpokládáte, že?Tím by byla nepřijatelnou.

Chápu li vás dobře, voliči jsou podle Vás nesvéprávní blbci, kteří nemohou převádět svá práva na jiného - pak je otázka, proč je vůbec mají.
---
Musím říct, že mě velmi zaujala představa odměny pro nevoliče - zcela demokraticky by to eliminovalo značnou část nezodpovědných voličů kteří nemají o poplitiku vlastně zájem.
---
AD Jan Převráti:
"zneužívá právo k jinému úřelu, než k jakému mu bylo přiznáno" - ta formulace zní velmi pozitivisticky a zároveň připomíná konstituční ústavy z 19. stoletíkdy panovník milostivě uděluje lidu práva. Všichni víme, kam to vedlo.
----
Můžete mě mít za cynika, ale volby bych přirovnal k valné hromadě a.s. nebo spolku. U obou je v pořádu převod hlasovacích práv. Ale tam by byl jiný aspekt - nesmělo by dojít k tunelování oné právnické osoby - což u státu je bráno jako zcela normální.
----
ad T.S.
Problematika toho, zda volič prodejem rozhoduje, nebo přesouvá rohodnutí je z praktického hlediska zcela bezvýznamná - v praxi stejně volí toho, kdo mu zaplatí. Už jste slyšel, že by někdo kupoval hlasy ve prospěch třetího subjektu? Dále bych podotkl, že je jen na voliči, zda onu stranu bude skutečně volit. A také to, že svým kontraktem s touto stranoou vyjadřuje vůli ji volit obdobně, jako pak na lístku
Pokud by ke straně měl odpor smouvu přece neuzavře. Odpovězte si sám na otázku: Volil byste za 5000 Kč ODS? KSČM a DS? jistě cítíte, že tam je rozdíl. Voli si může svobodně vybrat, od koho si nechá za hlas zaplatit.
----
a nakonec něco z jiného soudku:Jak byste se tvářili na to, kdyby někdo nabízel za hlas třeba sexuální služby?(ať již vlastní, nebo formou poukazu do místního nevěstince) Stavěli byste to na roveň kupování hlasů zapeníze, nebo pivu a guláši zadarmo? Co je na penězích tak odporného a nečistého? ...a co kdyby nějaký podnikavec za rohem tyto poukázky vykupoval?


....taknějak když dojde na volby, tak mám pocit, že je půlka lidí s rozumem v koncích (viz starší diskuse, kde se 1/2 lidí domnívá, že je v pořádku volit mrtvé zastupitele)


Jan Horáček (předchozí příspěvek je také můj - zapomně jsem se podepsat - omlouvám se)

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Fortuna:
"že takový způsob voleb není správný" vyplývá už z platné legislativy, což potvrdil i ÚS, tolik platné právo. Zástupci občanů již jednou vůli projevili, prosadili (když schvalovali příslušné zákony). Musel byste nyní prosazovat opak.
Ad MP:
To, že některé věci nebo statky jsou vyloučené z obchodu, ještě neznamená, že obhájce takového stavu je socialistou. Prodat nemůžete i řadu dalších věcí.
Nejde mi do hlavy, že je tolik lidí pod praporem svobody volby schopno obhajovat zjevnou lumpárnu, kterou je mj. deformována i volba těch ostatních, kteří se na prodeji hlasů nepodíleli.
Zkusím se ale zeptat jinak - pokud bude prodej a nákup hlasů normou, je to vhodnější a společnosti prospěšnější stav, než nyní, byť budeme "mnohem svobodnější"? V čem bude takový stav lepší? Resp. jaká jsou pozitiva a to nejsou žádná negativa?

Tomas Blazek řekl(a)...

K námitkám, že není možné ověřit jak volič hlasoval - ale je a jde to velmi jednoduše. Nákupčí vybaví voliče předvyplněnými lístky a vydá se s nimi do volební místnosti. Zde si zkontroluje, zda voliči vstupují za plentu pouze s těmito lístky. Volič si samozřejmě může od komise vyptat nové lístky, ale tím by nákupčímu prozradil, že hodlá porušit "kontrakt" a přišel by o slíbenou odměnu. Pokud vím, tak volební komise nekontroluje, zda jsou volební lístky předvyplněné (a bylo by nesmyslné, kdyby to dělala, protože na vyplnění lístků v klidu domova v principu není nic špatného).

Takže spor by měl být veden hlavně o to, jestli připustíme tento ryze tržní pohled na volební soutěž. Zde souhlasím s kritiky absolutizace ekonomistického nahlížení na volby. Jenom bych dodal, že vyčítat jim neúctu ke svobodě člověka není úplně korektní. Libertariánům jejich pojetí lidské svobody neberu, ale moderní politická filosofie zná i jiná pojetí (která nemusí být nutně projevem příklonu ke komunismu - to je opravdu hodně velká karikatura).

Co se týče masových nárůstů nových "obyvatel" malých obcí těsně před volbami - myslím, že soudům již dnes nic nebrání v tom, aby v opravdu extrémních a křiklavých případech prohlásili neplatnost takových voleb (pro rozpor s principem svobodných a skutečných voleb).

Anonymní řekl(a)...

Naprosto souhlasím s uvedeným závěrem s nakupováním hlasů, dle mého názoru si ÚS vybral tu lehčí vyšlapanou cestu své argumentace. Právní věty, které uvedl Vojtěch Šimíček na konci svého postu by vyžadovaly přesné a nezpochybnitelné dokazování ve věci a zároveň velice dobré argumentace ke zjištěnému skutkovému stavu. Nyní je situace přeci jen jednodušší, máme "zákaz" a basta, čímž ovšem nijak neobhajuji odůvodnění ÚS.

Musím ovšem poukázat na další zásadní problém pro komunální volby do obcí s nižším počtem obyvatel, a tím je záměrné stěhování obyvatel za účelem volby vyhrát. Myslím, že se to letos stalo v Karlově Studánce například. Domnívám se, že se jedná o další problém spojený s komunálními volbami, který je na této úrovni taktéž zásadní a na argumentaci možná ještě složitější.
Nemyslím si, že by stěhování obyvatel obstálo v testu proporcionality, ba dokonce mi to přijde jako jasné zneužití práva za účelem ovlivnit volební výsledek.

Vojtěch Faltus

Anonymní řekl(a)...

Za mnohem lepší cestu, než se snažit zabránit kupování hlasů považuji snažit se o zlepšení kvaliti tajnosti voleb. Tedy používat dostatečně velké plenty, nenechávat čumily postávat ve volební místnosti (aby si kontrolovali, jak dlouho je kdo za plentou) atd. Kdyby byly např volby elektronické, nebo si lidé mohli z domu přinést jen vzorový listek a za plentou by muselipřepsat údaje na "ostrý" lístek, byla by tajnost zaručena.
Pokud je kupování hlasů opravdu pouze v té rovině, že nákupčí nemá šanci si ověřit, jestli tak volič opravdu volil, považuji jakoukoliv diskusi o tom, jestli je to přijatelné za irelevantní, protože žádný skutečný nákup neprobíhá.

Jinak když jsme u tématutajnosti voleb - zkusme se zamyslet, jak moc jsou asi tajné volby např. v obci, kde příjde k volbám 6 voličů a vyhraje KSČM se 100% hlasů? I takové obce máme. A o tajnosti volby tam nemůže být ani řeč.
J.H.

Anonymní řekl(a)...

Studium chování aktérů na politické scéně a výsledků tohoto chování se posunulo na zcela novou úroveň, když Tullock a Buchanan (The Calculus of Consent, 1962 ) začali na politiku pohlížet očima racionální volby - kupř. vyšli z předpokladu, že hlas je ekonomický statek jako každý jiný a poznamenali, že k obchodování s hlasy v demokracii není úchylka, ale téměř všudypřítomný jev (log rolling). Posledních 50 let školy veřejné volby je vybudováno na tom, že jsme sňali z demokracie svatozář a začali se jí racionálně zabývat. Bylo by škoda hodit dosavadní poznání do koše a vrátit se do stavu, kdy se budeme tvářit, že, řečeno s Janem Převrátilem, „právo účastnit se na správě věcí veřejných není ekonomický, ale politický statek, dispozice s ním nepodléhá ekonomickým zákonitostem (...)“.

Když vezmeme v úvahu poznatky školy veřejné volby o demokratickém rozhodování, prodej hlasů za pár stokorun se jeví jako prkotina.

Martin Froněk

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Potměšil
2.2.2011 13:06, ad Fortuna

Ještě tedy jednou. Problém, který zde řešíme není žádný právní problém, žádná vada volebního procesu, z právního hlediska NIC, NIC.

Je to jen problém morální, jak tady již někdo napsal. Každý den, každý z nás zvažuje, co dostanu, když dám toto, nebo zase ono. Je to tak těžké pochopit?
Hodně z těch, kteří se ucházejí o přízeň voličů, nabízejí úplatky všeho druhu. Ještě kdyby aspoň upláceli vlastními penězi! Tak jako osel hýká a kočka mňouká (a nevrčí!), tak lidé zvažují své možnosti. (Kromě toho, a to již otázka právní je, vezmu-li si od někoho peníze za to, že budu volit nějak, měl bych tak nějak volit a ne se pokoušet, tomu vyhnout. Ale debatu na toto téma začínat nechci.) Takže jediné, co je třeba hlídat je to, aby občané se svobodně mohli rozhodnout, rozhodně žádné znásilňování. Jdu na pivo,konec.

Martin Bílý řekl(a)...

Existuje spousta práv, která nejsou majetková, ale někdo si je může "koupit".

1) mám právo na stávku. Ale můžu se za výhodu od zaměstnavatele stávky nezůčastnit.

2) mám právo shromažďovací. Jsou profesionální demonstranti za peníze, takže by mohli být lidé, kteří se nechají zlákat nějakou vidinou a na demonstraci nepůjdou.

3) mám právo na zdraví, ale můžu se stát profesionálním sportovcem a můžu si ho za peníze odvařit.

4) mám právo na lidskou důstojnost, ale mohu se stát pornohercem a o svou důstojnost přijít.

V čem se liší volební právo od práva na zdraví, důstojnost, shromaždování a stávku? Proč nemohu upřednostnit majetkový prospěch před svým právem volit?

Tomáš Sobek řekl(a)...

ad Michal Dus

Uvažujete voliče, který do prodeje svého hlasu zahrnuje své vlastní preference ohledně politických stran. Např. ODS by to za pětikilo dal, KSČM by musela zaplatit víc.

Já ale mluvím o voliči, který to nedělá. Mluvím o případu: "Když mi dáš pětikilo, můžeš JAKKOLI rozhodnout za mě, já to tam pak hodím." Tento volič prodává bianko hlas.

Anonymní řekl(a)...

Tomáš Sobek:

"Když mi dáš pětikilo, můžeš JAKKOLI rozhodnout za mě, já to tam pak hodím." Tento volič prodává bianko hlas.

NO A?

P.H.

Jan Šmakal řekl(a)...

TB: "[J]de to velmi jednoduše. Nákupčí vybaví voliče předvyplněnými lístky a vydá se s nimi do volební místnosti. Zde si zkontroluje, zda voliči vstupují za plentu pouze s těmito lístky."

Takže už předem vycházíte z toho, že volební komise je naprosto neschopná a nevšimne si toho?

Pokud "[p]ři svém rozhodování v této věci vyšel Ústavní soud z východisek, která se jako červená nit táhnou jeho dosavadní volební judikaturou," měl si také uvědomit, že dosavadní volební judikatura není nic, nač by měl být beze zbytku pyšný, a právě takové odůvodnění plenárního (!) nálezu to jenom potvrzuje.

Anonymní řekl(a)...

Ještě jsem nad tím přemýšlel - z hlediska práva bych tomu vytkl to, že nákupčí běžně agitují přímo u volebních místností v době voleb - kdy je pokud si dobře vzpomínám volební agitace zakázaná. Tím jsou ve výhodnější pozici než ostatní strany. Toto bych tomu jevu vytknul a dalo by se to brát i za důvod ke zrušení voleb. V samotném jevu placení finanční hotovosti za neověřitelný a nevymahatelný příslib volby takový problém nevidím.
J.H.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad P.H.

Prodávání hlasů mi vůbec nevadí. Jenom říkám, že kdybych už měl argumentovat, že je to protiústavní, nepouštěl bych se do hloupého moralizování proti tržním mechanismům, ale argumentoval bych ryze formálně, že rovnost volebního práva (každý má právě jeden hlas) je neslučitelná s praktikami, které umožňují, že každý má k dispozici tolik hlasů, kolik si koupí.

Jan Vučka řekl(a)...

Aj, liberální myšlenky dostávají krutě na frak ...
1) Pokud někomu nabídneme možnost prodeje, pak jeho svobodu omezíme.
2) Pokud někomu nabídneme možnost prodeje (tj. jeho smluvní volnost je zachována), je to stejné, jako kdybychom jej k tomu nutili vydíráním (tj. jeho smluvní volnost nezachovali).
3) Kdo si dobrovolně dohodne prodej, ten jedná nedobrovolně.
A jestli toto tvrdí účastníci diskuzí na JP, kam chodí spíš hloubavější právníci, tak je to s respektem ke svobodě v Čechách hodně špatné. :-(
A jak, prosím, právem chcete poučovat jiné o významu svobodných voleb, když svobodu chápate takto špatně? Laicky bych řekl, že než se pustíte do hlubokomyslných úvah o politických právech a jejich (ne)přenositelnosti, měli byste chápat svobodu lidského jednání v těch nejjednodušších situacích. Jinak hrozí, že ty hlubokomyslné úvahy budou dost na vodě ...

Tomas Blazek řekl(a)...

Ad Jan Šmakal: ale vůbec ne, volební komise si toho zřejmě všimne, ale co s tím může dělat? Napadá mě jen § 35 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle nějž "Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné." Troufnul byste si na základě takového vágního ustanovení vyvést z volební místnosti občana obce, který deklaruje, že se chystá volit?

Jan Vučka řekl(a)...

A ještě jedna poznámka k liberalizmu: je běžným tvrzením neinformovaných osob, že liberalizmus ignoruje etiku. Těžko však najít větší chybu. Liberalizmus je přísně etická filozofie - je celý postaven kolem základní myšlenky "moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného".
Pokud někdo z P. T. debatujících chce říkat, jak si ti bezdomovci neváží volebního práva a jak je třeba je chránit před jejich vlastním rozhodováním o osudu svého hlasu, mohli by vysvětlit, co je etického na elitářské představě, že oni vědí nejlépe, jak se má jiný rozhodnout a co smí nebo nesmí dělat. Mně to připadá jako docela obyčejné sobectví a vnucování svého názoru někomu, kdo o něj nemusí vůbec stát. Jak se to slučuje s rovností lidí?
Já jako liberál (a libertarián) si vůbec nemyslím, že mám právo někomu nařizovat, jak smí nebo nesmí využít svého volebního práva. Kdo z nás se tedy chová morálnějí a kdo z nás více respektuje rovnost politických práv?

Jan Vučka řekl(a)...

A prosím někoho moudřejšího, aby mi vysvětlil, proč je špatné prodávat volební hlasy, když je na jejich nakupování postaven současný model sociálního státu?
Cynik by možná řekl, že kromě podstaty sociálního státu to bude i příčina konce sociálního státu a že se jen řeší, díky všechny západní demokracie díky tomu skončí jak Řecko a ustoupí jiným státním formám.
A marxista by zase řekl, že se zase ukázala třídní podstata práva: krást v malém (kupovat hlasy za hotové od bezdomovců se nesmí), ale krást ve velkém (kupovat si hlasy po milionéch za redistribuci miliard) se smí. Není v tom nějaký rozpor?

Miroslav Knob řekl(a)...

Pokusil bych se odpovědět na argument svobody s nakládáním s hlasy trochu šířeji než tak učinil V. Šimíček.

Jednou z funkcí voleb je též funkce legitimační. Jedná se o konkrétní naplnění čl. 2 odst. 1 Ústavy, tedy ustavení moci ustavené mocí ustavující a o akt, ze kterého politické reprezentace odvozuje svoje právo na správu věcí veřejných.
Je pravda, že volní pohnutku žádného voliče nemůžeme odhadnout, ale jedno je důležité – nikdo jiný ji nemůže ovlivnit. Lid rozhoduje jako celek, ale reálně toto rozhodování funguje jako součet rozhodnutí jednotlivých prvků lidu, tedy jednotlivce. Jedná se o princip svobody v tom nejzákladnějším slova smyslu. Kde by byla svoboda, pokud bychom připustili, že je možné přímo ovlivnit toto naše rozhodování? Nejedná se o to, že hlasuji na základě nějakého materiálního prospěchu (to hlasuji většinou, volím stranu, která mi sníží daně či dá sociální dávky), jde o to, že nevykonám svou svobodnou vůli, ale vůli někoho jiné, kdo si koupil můj hlas (jak napsal Tomáš Sobek). Vojtěch Šimíček podle mého velmi hezky ukázal, kudy vede ona tenká hranice mezi tím, když někdo kupuje a když přesvědčuje.

Kupčení s hlasy je samotnou negací principu svobody, ne jeho naplněním. Pokud přistoupíme na to, že svobodný výkon volebního práva je na prodej, popřeme tím naši svobodu.

Proto bych neměl problém ani s onou silnou právní větou, kterou si zvolil US.

Jan Šmakal řekl(a)...

Tomáš Blažek:
Občana ne. Jeho dohlížitele však bez váhání, od toho tam ostatně předseda komise je.
Mnohem problematičtější by to bylo, kdyby ten šel za plentu jako pomocník voliče, který nemůže číst nebo psát.

Vojtěch Šimíček řekl(a)...

Přidám ještě jeden argument proti přípustnosti kupování hlasů, který je zásadně odlišuje od tradičních předvolebních slibů typu nižších daní či vyšších sociálních dávek. Ekonomicky vzato jde přece i o to, že když nějaké finanční prostředky rozdám lidem (a např. ve zmiňovaném případu Mostu šlo skutečně o prostředky velmi vysoké), logicky očekávám jejich návratnost. Odkud si zvolení komunální zastupitelé vezmou zpět to, co investovali, ponechávám na úsudku a kreativitě každého čtenáře.

Anonymní řekl(a)...

Já mám z jiného práva pocit, že sem chodí hlavně nepraktiční teoretici ze škol a vyšších soudů. Bohužel, minimálně polovina mezi nimi jsou vyložení právní pozitivisté, kteří právo nehledeají, ale papouškují slepě předpisy. Tu a tam to prohodí nějakým citátem latiny či mezinárodně uznávaného teoretika, aby vypadali na výši.

AD TB:
Nevidím důvod dohlížitele nevyhodit. Jak sipředstavujete takové "deklarování, že chce volit"? Totam bude stát 20 minut a opakovat "Já chci volit"? Nebo bude předstírat scénku na téma "roztržitý občan hledá 20 minut doklady"? Za přiměřený čas aby nestihl být nápadný tak může zkontrolovat volbu maximálně pár voličů.
Jan Horáček
Volební místnost není holubník.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Vojta

Čím se to liší od výdajů na volební kampaň?

Ad Miroslav Knob

Podle mě není problém ve svobodě hlasování, ale v rovnosti volebního práva. Prodávající volič se dobrovolně (SVOBODNĚ) vzdal svého vlastního rozhodování o osudu svého hlasu a ponechal toto rozhodnutí na někom jiném. Kupující volič tímto vedle svého vlastního hlasu získává možnost rozhodnout o dalším hlasu, takže má de facto k dispozici hlasy dva. Pokud by kupující byl třeba cizinec, pak by de facto měl k dispozici hlas, i když de iure nemá volební právo.

Anonymní řekl(a)...

Tomáš Sobek o pár příspěvků výš uvádí, že: "každý má k dispozici tolik hlasů, kolik si koupí". Tak to ale vůbec není. Každý má k dispozici tolik hlasů, kolik mu jich ostatní voliči prodají. A to je ten podstatný rozdíl. Pokud svůj hlas dobrovolně prodám, je to moje svobodná volba a vykonávám tak, podle mého, své volební právo zcela v souladu s ústavou. Úplně jiná situace by nastala, pokud by mi někdo vyhrožoval, že mi usekne palec, pokud nevhodím ten správný, předvyplněný lístek.
Mám za to, že to je ten podstatný rozdíl. Pokud nejsem k prodeji svého lístku nucen a učiním tak zcela dobrovolně, nevidím v tom problém.
Jiná situace je v případě sestěhovávání voličů, to je mnohem závažnější problém. A upřímně nechápu, jak mezi "kupováním" a "nájezdy" může někdo nevidět rozdíl.

Anonymní řekl(a)...

Ad VŠ:
S tímto argumentem bychom ovšem museli zakázat jakékoliv vynakládání prostředků na volební kampaň z kapes politiků. Je zcela jedno, zda politik rozdává stokoruny, nebo ty peníze utrácí za reklamy a guláš zdarma. Pro tyto případy Vš argument platí úplně stejně, přitom jsou povážovány za zcela legitimníé a jdou do stovek milionů.
----
Ještě si dovolím navrhnout nový systém financování platů poslanců - poslanec by měla být funkce čestná a bezplatná. Tak to také v minulosti byo. Pak se přišlo s požadavkem na plat poslance, jelikož nemajetní si nemohli dovolit celé dny vysedáat v parlamentu a nepracovat. A pak se došlo k nesmyslu, že plat poslance má být několikanásobek průměrného, aby nedělal ostudu. Navrhuji vrtit se do doby neplacené čestné funkce. Vzhledem k tomu, že stát dává za hlasy ve volbách stranám velké peníze, není problém, aby tyto strany platily z těchto peněz svým zástupcům v parlamentu kolik uznají za vhodné aby zajistily jejich dostatečnou životní úroveň. Zastoupení chudších vrstev by tak nebylo nijak dotčeno a výrazně by se zleppšil image politiků, kteří by již nebyli příživníky na státním rozpočtu.
J.H.

Martin Bílý řekl(a)...

VŠ: chápu, musejí si to nechat do kasy zase nějak nalít. Jenže.

O co je to horší, než když se volební kampaň zaplatí z peněz daňových poplatníků. Ještě lépe z peněz těch daňových poplatníků, kteří stranu nevolí! (Tedy tradiční voliči pravice doplatí na zvýšené daně, kterými se namaže med kolem úst voličů levice).

Vždyť fakticky ani v jednom případě to nezaplatí ten politik, vždycky to zaplatí daňový poplatník. Jen jednou mu to vezmou tak a podruhé jinak.

Jan Potměšil řekl(a)...

Mně by (opakovaně, bohužel bez odezvy) zajímalo, jak se příznivci prodeje hlasů, resp. prodeje práva volit, vyrovnávají s tím, že toto právo je dle Ústavy nezcizitelné, tedy nelze je převést, prodat, zastavit apod.

Vojtěch Šimíček řekl(a)...

Upřesnění mé předchozí argumentace: samozřejmě se jedná jen o odlišení volebních slibů od nákupu hlasů "cash". O nákladech na volební kampaň již byla na JP řeč a zde zastávám názor, že nemá smysl ji právně limitovat, nicméně o to více musí být transparentní. Prostě, pokud volební strana nabude finanční prostředky legálně, ať je utratí dle libosti jakkoliv. Riziko pochopitelně nastává tehdy, když strana volební kampaň "přepískne" a potřebuje "zavodnit" vyschlé stranické penězovody. Souhlasím, zde jde o riziko principielně srovnatelné jako v případě, kdy si strana musí vzít zpět peníze, vyplacené na nákup hlasů.

Souhlasím s Martinem Bílým i ohledně rizika kampaně z veřejných prostředků. Je samozřejmě špatně, když strana fakticky zneužívá veřejné prostředky ve volební kampani, a to lhostejno, zda jde o celostátní či komunální úroveň. Snad jen doplnění: oba případy (nakupování hlasů a zneužívání veřejných prostředků) vlastně ve svých dopadech nejsou příliš kvalitativně odlišné: vždy na to doplatí společnost; rozdíl spočívá jen v míře transparentnosti.

Anonymní řekl(a)...

Ad Jan Potměšil:

Ale já to právo přece nepřevádím ani neprodávám, pouze jej vykonávám tak, jak mě někdo jiný přesvědčil. Svobodně, dobrovolně. A je jedno, jestli to přesvědčování proběhlo formou guláše a piva za 5 Kč nebo strčením 200 Kč rovnou do kapsy.

TL

Jan Převrátil řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Potměšil
3.2.11, 11:28

Kdo je tady příznivec prodeje hlasů?

Já, jako hodně ostatních, jen říkám, když chce někdo svůj hlas prodat (jako že furt něco prodáváme!), ať ho prodá. Toto je přeci podstatou celého volebního procesu! Jak toto může někdo nechápat?! Tady přece není co řešit.
Jen, jak jsem již napsal, N-I-K-D-O N-E-S-M-Í B-Ý-T N-U-C-E-N K P-R-O-D-E-J-I!!!
Nikdo nic nezcizuje. Když něco prodám, tak mi to přece nikdo NEUKRADL!!!

ZCIZIT znamená UKRÁST!! Co ZCIZENÍ má společného s převedením, prodejem nebo zastavením?? Píšeme zde česky?!?

Jan Převrátil řekl(a)...

Pár stručných zpřesnění a reakcí /předchozí post byl totožný, ale byly v něm překlepy):

- pokud jde o analýzu ze strany kupujícího, sdílím názor Tomáše Sobka - dochází tu k nerovnosti v počtu hlasů;

- podle mě ale tenhle problém "infikuje" výkon práva prodávajícím - jeho způsob výkonu svobody snižuje váhu hlasu těch, kdo vybírají kandidáta podle vlastní vůle;

- zásadní otázkou je, zda je cílem voleb, aby byli vybráni ti, o kterých si největší část voličů myslí, že vybráni být mají; téměř všichni diskutující se myslím domnívají, že ano, jinak by jim nevadili ani "nájezdníci" (kteří, mimochodem, jsou stejně legální voliči, jako ti "koupení" - rozdíl je pouze v tom, že z cizí vůle nejenom jdou k urně, ale ještě se i přistěhovali);

- druhým sporným bodem je, zda volební právo zahrnuje právo převést svůj hlas de facto na třetího ; můj teleologický argument pro zápornou odpověď zní, že cílem volebního práva je zajistit každému způsobilému jednotlivci účast na správě věcí veřejných volbou zástupce (což zahrnuje právo nikoho nezvolit, pokud se Vám nikdo nepozdává); při "převodu hlasu" ovšem nedochází k volnímu rozhodnutí ohledně výběru zástupce, ale k předání bianko hlasu, na který de facto odvolí někdo jiný;

- "jaký je rozdíl proti guláši atp.": jak v podstatě řečeno v původním postu, rozdavatel guláše Vás neodveze do před volební místnost, nedá Vám předvyplněný lístek a nebude se Vás snažit kontrolovat; tudíž tu není dostatečně silná vazba mezi jednáním a výsledkem;

- Martin Bílý: stanovením výkupní ceny stanovíte jenom minimální cenu pro neoficiální transakce; prodávající budou raději, ale celou věc to myslím nevyřeší;

pokud jde o jiná práva, domnívám se, že zdraví a důstojnost se netýkají Vašeho aktivního jednání, ale toho, co můžete od okolí požadovat; v případě stávky a shromažďování se rozhodnete, ať už z jakýchkoliv pohnutek, svoje právo nevykonat, což je podle mě ekvivalent toho nejít volit/vhodit prázdný lístek; neprovádíte ale "subverzi" přesunem práva na jiného;

- public choice theory etc.: nemyslím, že volby mají mít svatozář; ekonomický kalkul hraje ve volebním rozhodování roli a musí být brán v potaz v deskripci, ale je otázka, jestli je žádoucí, aby tato motivace byla ve všech případech aprobována (na tuhle normativní rovinu jse mmířil v předchozím - připouštím expresivním a tudíž ne zcela jasném - postu), a to i z ryze ekonomického hlediska; kupování hlasů se dá analyzovat jako rent-seeking (protože, jak poznamenává V.Š., proč si někdo ty hlasy kupuje? jako racionální subjekt za vynaložené prostředky bude chtít získat protihodnotu mimo rámec klasické hospodářské soutěže), který dost pravděpodobně povede k suboptimální alokaci zdrojů (korupce);

- nakonec jedna otázka, kterou nahlodám velkou část z toho, co jsem až doposud řekl (váhám nad odpovědí a nemám teď čas to dorozmyslet): je v pořádku, pokud voličům někdo zaplatí, aby nešli volit?

Jan Převrátil řekl(a)...

Fortuna:

Zcizit: převést na jiného.

Odcizit: Ukrást.

Anonymní řekl(a)...

Jan Potměšil:

, Mně by (opakovaně, bohužel bez odezvy) zajímalo, jak se příznivci prodeje hlasů, resp. prodeje práva volit, vyrovnávají s tím, že toto právo je dle Ústavy nezcizitelné,

Pardon, přehlédl jsem to. Jak se s tím vypořádám? Prostě:

De lege lata to tak prostě je, o tom žádná. Kdyby odůvodnění obsahovalo tuto jedinou větu, nemohl bych ani pípnout, ale v tom článku tento argument prostě nevidím (možná špatně vidím).

De lege ferenda to prostě je špatně, mělo by být zcizitelné.

*

Také se připomenu: Co by bylo špatného na systému, kdy volič ve volební místnosti by si mohl vybrat mezi finančním obnosem na ruku (od státu) nebo volebním lístkem? Podle mého by to demokraticky odfiltrovalo ty, kteří ve skutečnosti opravdu zkreslují výsledky voleb, protože jsou v podstatě bez názoru, nepředvídatelní, snadno zmanipulovatelní a volební hlas pro ně fakticky nemá hodnotu - ty, co chtějí dostat hlavně kus flákoty a nějaká demokracie je jim šumák.

Bavíme se de lege ferenda, samozřejmě.

P.H.

Jan Potměšil řekl(a)...

Zcizit, alespoň v jazyku právnickém, neznamená ukrást, viz výše p. Převrátil. Bavíme se česky o právní otázce právním jazykem. Problém diskuze je, že většina obhájců prodeje a nákupu hlasů se pohybuje mimo právní rámec, z čehož pak vyplývá zásadní nepochopení a nemožnost dohody, pohybuje-li se každý v jiném systému (jeden v rámci práva, druhý v rámci ekonomie, příp. mafiánské ekonomie).

Anonymní řekl(a)...

P.S.: To, že případné "plnění" z prodeje hlasu je - de lege lata - soudně nevymahatelné a že taková dohoda není právně závazná, jen gentlemanská, nikdo nezpochybňuje. P.H.

Anonymní řekl(a)...

Zdá se, že se tu v diskusi profiluje názor, že jsou dva druhy kupčení s hlasy. 1/ když volič prodá hlas určitému politikovi 2/kdyžprodá bianco hlas bez toho, aniž by věděl, koho bude volit

Otázku, zda je v pořádku, pokud někdo voličům zaplatí aby nešli volit bych viděl ještě z dalšího úhlu - co když jim nezaplatí za to, že nepůjdou volit, ale za to, že "budou v době voleb doma(nebo třeba v práci)"?
---------
ad zcizení práva:
Stejně tak třeba oprávnění řídit motorová vozidla nelze zcizit = převést na jiného. nic mi ale nebrání najmout si řidiče, který bude jezdit, jak budu pískat. Samotný zákaz zcizení nám ještě nedává jasný zákaz toho, co se děje. Navíc tím, že jde o nekontrolovatelný a nevymahatený příslib se celý prodej dostává jen do morální roviny na úroveň "manželé jsou povinni být si věrni".
---
jinak opravdu je třeba rozlišovat "neomezený nákup hlasů" a reálný nákup hlasů omezený vůlí ostatních voličů hlas prodat. V současném systému nemůže získat funkci ten, kdo má nejvíce peněz, ale ten, kdo najde nejcíce voličů ochotných ho zvolit/hlas mu prodat.
----
Nakonec bych chtěl kolegy právníky požádat, aby se vrátili k věcnému jádru sporu. Diskutující Fortuna projevil neznalost právní teorie, ovšem nelze na základě toho smést ze stolu všechny argumenty s odůvodněním, že je hlásají hloupí neprávníci a jejich argumenty se nemá smysl zabývat. Právě naopak - argumenty neprávníků se musíme zabývat - každý právní závěr by měl být odůvodnitelný a ospravedlnitelný i před lajkem, chce li si právo udržen autoritu.
---
nakonec bych podotkl, že netvrdím, že prodej hlasů je něco super, ale je to prostě jev který ve společnosti existuje, sice negativní, ale nemá cenu se jím zabývat. Takových jevů je celá spousta. Právo prostě nemůže regulovat vše. Pouze tvrdím, že jev stěhování je mnohem nebezpečnější a překvapuje mne, kolik lidí t nevidí. Zaprodat obec mohou pouze občané svým rozhodnutím, ale ovládnout ji přes stěhování může jakýkoliv nájezdník který získá zálusk na obecní majetek.
Jan Horáček

Anonymní řekl(a)...

Jan Potměšil:

Neuhýbejte, to je laciné, obvinit laika z neznalosti odborné terminologie. Platné právo zcizení zakazuje. Ale ptáme se, proč vlastně. Já tuto debatu nevnímám jako striktně právnickou, ale spíš jako politologickou, až politickou.

Btw, stále zůstává nezodpovězena má otázka. Já na Vaši odpověděl.

P.H.

Tomas Blazek řekl(a)...

Ad JŠ a JH: Vysloužil jsem si sice nálepku teoretika odtrženého od praxe a právního pozitivisty (to druhé mě netrápí, neboť poučen T. Sobkem už vím, že právní pozitivisté jsme v podstatě všichni), ale nemůžu si pomoct, naivní mi přijde spíš tvrzení, že nákupčí hlasů nemají žádnou možnost kontrolovat, jak kdo volí. Snažil jsem se modelovat jeden možný způsob, třeba ne úplně dokonale, ale určitě se dají představit i další. Tím "kontrolorem", zda si příchozí nevyžádali nové lístky, může být nakonec někdo z volební komise (do které nominují své zástupce volební strany). Dokonce může stačit, že nákupčí vyvolá dojem, že ve volební místnosti takový kontrolor je. Nevím, jak přesně to dělali v Krupce, Českém Těšíně, či jinde, ale nepochybuji o tom, že nějaký systém, jak zaručit návratnost své nemalé "investice", nákupčí měli.

K mé skepsi ohledně platnosti tvrzení, že "volební místnost není holubník", příspívá i pohled na obvyklé složení volebních komisí - typicky je to mix důchodců a studentů, kteří si to tam přišli "odsedět".

A ještě něco - pokud voláme po tom, aby si volební komise zjednaly pořádek ve volební místnosti, tak vlastně implicitně říkáme, že nakupování hlasů je nepřípustné. Kdyby však ÚS vyslovil, že na něm nic není, tak by příště mohl nákupčí rozdávat odměny a vyplněné lístky rovnou ve volební místnosti.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Horáček
3.2.2011 13:40

Pokaď teorie slouží praxi, proč ne. Zajímám se jako laik o vliv právní praxe na život občana.

Má znalost čínštiny je ještě menší a tak, chci-li si s Číňanem popovídat, musíme si oba vyjít trochu vstříc, jak konečně je zde řečeno. Jsem za to rád a panu Horáčkovi děkuji. Mohu též vrátit kompliment, neboť bylo hned na začátku této diskuse zřejmé, že jeho stanoviska nejsou omezena poučkami a jen nějakou právní teorií.

Co se týče zcizení a odcizení, zajímavé na tom je, že jak německy, tak anglicky mluvící společnosti byly pečlivější při výběru slov.

Potom, ještě bych chtěl podotknout něco k "jevu stěhování": Toho se splečnost v ČR jen tak nezbaví, neboť na konceptu trvalého pobytu, bydliště, atd., je postavená kontrola občanů v celé republice společně s jejich rodným číslem. Pomocí těchto dvou systémů státní správa, ovládá občany ČR (v souladu se zákonem?). Společnost v ČR je velmi nesvobodná, s čímž pochopitelně téma voleb souvisí (abych se držel jádra sporu). Pro málo svobodného člověka je i jeho hlas málo důležitý.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad PH:
Pardon - je-li onou otázkou "Co by bylo špatného na systému, kdy volič ve volební místnosti by si mohl vybrat mezi finančním obnosem na ruku (od státu) nebo volebním lístkem?", tak pragmaticky vzato by takový systém nebyl špatný, neb by odfiltroval ty, kterým je žvanec přednější než správa věcí veřejných. Ale motivovat finančně někoho k tomu, by volební právo nevyužil, resp. dělat tak jako by test "voličské způsobilosti" už může být právně sporné, to už se blížíme k návrhům na omezené volební právo (což mi nemusí být nesympatické, vvidí-li člověk, kdo všechno může volit, ale v platném právním rámci i nynějším lidskoprávním diskurzu to možné není a možná že to je - pro všechny - dobře).

Anonymní řekl(a)...

Blíží, ale není. A právě o to tady jde. Nejde o žádné kastování, kdy by ten či onen nesměl volit, ale o zcela demokratické a dobrovolné odfiltrování voličů, kteří o volby nemají zájem. V tom je právě to kouzlo té myšlenky. Dokonce si troufnu tvrdit, že je to model mnohem demokratičtější, stabilnější a více šetřící práva občana, než model kdy v některých zemích je občanskou povinností jít k volbám a za neúčast hrozí pokuta. Tento systém přitom nikdo nespochybňuje.
J.H.

Jan Vučka řekl(a)...

Jan Potměšil řekl(a)...
Mně by (opakovaně, bohužel bez odezvy) zajímalo, jak se příznivci prodeje hlasů, resp. prodeje práva volit, vyrovnávají s tím, že toto právo je dle Ústavy nezcizitelné, tedy nelze je převést, prodat, zastavit apod.

Však on to právo pořád vykonává původní volič. On jde za plentu a on vhodí. Vně se nezmění nic; změněna je jen jeho vnitřní pohnutka, proč vložil do obálky hlas právě pro onu stranu. A co voličových pohnutek nikomu nic není.
Tím pádem odpadají i námitky některých diskutujících, že dochází k nerovnosti v hlasování (pořád hlasuje jeden volič) či že hlas není výsledkem vůle daného voliče. Pokud si volič s někým dohodne, že bude volit stranu X, pak je vhození hlasu pro stranu X stále odvoditelné od vůle voliče - on se přece svobodně ze své vůle rozhodl, že se uzavře dohodu s panem A. B., aby vhodil hlas pro stranu X. Vůle voličova je v celém příběhu conditio sine qua non.

Jan Vučka řekl(a)...

Odpusťte mi to, ale někteří zastánci zákazu prodeje mi připomínají jednu moji bývalou přítelkyni. Byla to fakt bezva holka a vždy mě ujišťovala, jak mne respektuje a že by mě nikdy nenutila do něčeho, co bych nechtěl. A že prý stačí říci, že něco nechci, a ona to přijme. Ale vždycky, když jsem řekl, že místo X chci Y, tak mi řekla, že k tomu nemám dost dobrý důvod a musel jsem dělat X (taky už je to bývalka).
Chápete už, kam tím mířím?
Někteří diskutující se tady ohánějí rovností voličů a svobodou voliče, kterou chrání, ale když dojde na lámání chleba, tak začnou lustrovat voličovy pohnutky, zda odpovídají ne voličovým, ale jejich názorům, a (samozřejmě v zájmu voličovy svobody) mu svobodu omezují. Opravdu ten protimluv nevnímáte?! Rovnost a svobodu ano, ale jen když to já dovolím. :-/
Mimochodem, když lustrujete pohnutky voličů, zda jsou podle vás dostatečně ušlechtilé, kdy budete lustrovat voliče podle vzdělání? A bude Vám stačit vysokoškolské vzdělání nebo je nutný LL.M. ze srovnávacího ústavního práva, abych směl volit? Jakmile zavedete jednu lustraci, tak k druhé lustraci už je jen malý krok ...

Jan Vučka řekl(a)...

Jan Potměšil řekl(a)...
Problém diskuze je, že většina obhájců prodeje a nákupu hlasů se pohybuje mimo právní rámec, z čehož pak vyplývá zásadní nepochopení a nemožnost dohody, pohybuje-li se každý v jiném systému (jeden v rámci práva, druhý v rámci ekonomie, příp. mafiánské ekonomie).

Zde s Vámi opět naprosto nesouhlasím. Právo přece neexistuje ve vzduchoprázdnu a odtržen od čekoholi jiného!
(a vědomí širších souvislostí práva u účastníků debat je důvod, proč na tento blog chodím)
Právo má být minimem etiky, takže musíte vzít v úvahu obecnou morálku. Ekonomie Vám může říci, jaká regulace bude fungovat a jaká ne, takže ji také musíte zohlednit. A když se bavíme o politických právech, musíme se na věc podívat i optikou politologa a možná i historika ... a daly by se asi najít i další mimoprávní vlivy.
Dvojnásob to platí u otázky (ne)povolení prodeje hlasů, když v daném kontextu to není výslovně řečeno zákonem a je nutno dovozovat, co vlastně je smyslem řádných voleb!
Vidět toto jen z úzkého pohledu práva znamená praktikovat právo ze slonovinové věci a potenciálně vyrábět hlouposti.

Martin Bílý řekl(a)...

O tom poplatku za nevolení jsem psal v tom článku.

Problém je občas odlišit, zda se diskutující pohybují v modu de lege lata nebo de lege ferenda.

Tedy - zda se hlasy mohou prodávat teď nebo zda by se měla do budoucna udělat právní úprava, která to dovolí.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Jan Vučka

Podstatou hlasování není vhazování hlasovacího lístku do urny, ale volba, komu ten hlas dám. Jestliže onu volbu ponechám na někom jiném (bianko hlas), pak své volební právo vykonávám jenom formálně (vhazovač lístku), ale to důležité (samotné rozhodnutí) dělá za mě on. De facto disponuje mým hlasem.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Vučka
až 4.2.2011 0:53

Tady ve společnosti je základní problém. Stav práv a chodu věci veřejných není příčina problému, nýbrž jeho projev.

TGM ve Světové revoluci píše, že sebemenší rakousko-uherský (tedy i český) úředník svojí činností nesloužil lidu (což je jaksi pochopitelné, v té době jsme měli monarchii), ale prokazoval mu milost. Toto, psal Masaryk, se musí změnit v republice. Ono se to nezměnilo, naopak zhoršilo se to. Dnes je občan (ze zákona) podřízen státní správě. Tedy každý, o kom by se mohlo říci, že je součástí státní administrativy (ať je to právník, zaměstnanec pošty, doktor, soudce, celník, poslanec,prezident, ambulantní záchranář, učitel, atd.) se cítí nadřazen ostatním. Je tedy logické, že i zde je velká část lidí přesvědčena, že ví, co je pro voliče dobré a jak moc svobodný on smí být. To, že volič má stejná práva jako člen státní administrativy se lidem zde nelíbí, protože to není v souladu s tím, co do nich státní administrativa zabudovala. Konečně, jak zde všichni určitě vědí, ze zákona (dle mého laického názoru protizákonně) o právech občana rozhodují ve věcech veřejných státní úřady, instituce, atd.

Naprosto legrační, legrační proto, že jsou tak absurdní, situace pak nastávají, když se dostanou do sporu složky státní správy (čehož bude více a více). Každá složka uznává jen svoje pravidla, vyhlášky atd a tak se pak může klidně stát, viz Slovanská epopej, že se mezi sebou skoro poperou a výsledek? Zabalená plátna k ničemu.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Jan Vučka a "právo ve vzduchoprázdnu":
Tou komunikací v uzavřených systémech jsem měl na mysli to, že pokud někdo popisuje, co lze a nelze de lege lata (prodávat a nakupovat hlasy) a druhý mu říká, že přece prodávat lze a co se mu na tom nelíbí (resp. že to lze už nyní) proto, že to odpovídá ekonomickým teoriím (byť to nemá oporu v právu), dochází nutně k nedorozumění.
V diskuzi de lege ferenda lze samozřejmě navrhovat cokoliv a mezioborové výlety jsou zcela na místě, to nezpochybňuji.

Jaroslav Štemberk řekl(a)...

Autor dle mého názoru uhodil hřebíček na hlavičku, když argumentuje v případě kupování hlasů právě porušením zásady přímosti volebního práva. Jde totiž o to, že "koupený volič" hlasuje podle vůle toho, kdo si koupil jeho hlas, nikoli dle vůle vlastní.
Není tedy zřejmě nutné v tomto směru upravovat volební zákony, ale krajský soud by při rozhodování o volební stížnosti měl vždy vážit právě to, do jaké míry "koupení voliči" mohli mít vliv na výsledek voleb.
Kdybychom totiž paušalizovali, že jakékoli prokázané "nakupování hlasů" automaticky působí neplatnost voleb, otevřeli bychom tím cestu k úspěšnému maření jakýchkoli voleb. Zmařit volby vždy může být pro někoho tak významnou výhodou, že se mu vyplatí vynaložit na to finanční prostředky a riskovat i případný trestný postih (kdy ovšem hlavní pachatel, zajistí-li si dostatečnou konspiraci, může počítat s tím, že odhalen a potrestán nebude). Chaos v samosprávách i vícenáklady na opakování voleb jsou pro velkou většinu občanů nepřijatelné a vnímané jako vážná vada fungování demokratického systému.
Za ještě daleko obtížněji řešitelný problém považuji administrativní přestěhování většího počtu voličů do malé obce těsně před volbami, protože tady stojí proti sobě na jedné straně právo občanů na skutečně demokratické volby proti právu volit a svobodě pobytu. Jednoduché řešení, aby aktivní volební právo v obecních volbách bylo podmíněno nějakou delší dobou trvalého pobytu v obci by asi nebylo konformní s ústavně zaručenými právy občanů -voličů. Přišel někdo z vás na přijatelné legislativní řešení?

Anonymní řekl(a)...

Celá tato debata je v principu o tom, zda jsou volby res extra commercium, nebo nejsou. Osobně mě poněkud překvapilo, kolik se zde, na tomto blogu, nachází zastánců druhého pojetí. Ale asi je to symptom doby ... Ovšem, jestliže jsou volby obchodovatelné, pak je o penězích celá politika. Je to tak? Jaképak myšlenky, správa věcí veřejných - peníze, to je to, oč (nejen) v politice běží. Nu a pak je asi na místě se zeptat, k čemu vlastně vůbec volby jsou? Nejsou jako takové založeny na falešném předpokladu, že každý občan má svůj hlas, který chce opravdu uplatnit? Pokud to tak je, pak bude zřejmě vhodné se připravit na redefinici celého systému.

Podotek: asi by mě velmi pobavilo, kdyby si některý ze zastánců obchodovatelnosti voličských hlasů někdy stěžoval na to, že se z politiky vytrácí myšlenky :-)

V. Loutocký

Anonymní řekl(a)...

V. Loutocký:

Všechno - úplně všechno, od Vašeho narození po Vaši smrt - je nějakým způsobem o penězích nebo nějakém jejich ekvivalentu. Svět by jinak nefungoval, svět bez ocenitelných statků by byl jako matematika bez čísel.

Res extra commercium mohou existovat jen na základě toho, že s nimi nějaká norma obchodovat zakáže. Naopak ve světě bez norem je obchodovatelné vše samo od sebe.

Správa věcí veřejných JE o penězích. Nebo o čem jste myslel, že je? O básničkách?

Volby jsou založeny na předpokladu, že každý má svůj hlas, který může uplatnit. MŮŽE. Nic falešného na tom není. Falešná je jen představa, že každý má nějaké politické preference a že pro každého má ten hlas stejnou cenu. Právě proto největší "zkreslení" výsledku voleb představují lidi, kteří "nevědí, koho volit". Teď volí ODS, ale kdyby přišli za 10 minut, zvolili by ČSSD.

Od těchto lidí mohu jejich hlasy buď:
- odkoupit (ostatní mi je neprodají, mají pro ně příliš velkou cenu, má nabídka je nižší, než jejich poptávka /za 100 milionů byste mi hlas prodal i Vy, ale za tolik mi 1 hlas nestojí/, nebo
- odfiltrovat jiným způsobem, kterým dosáhnu stavu, jako by byli k volbám nešli.

Nikdo nikoho ale žádného práva nezbavuje, je to jen a jen na něm. Nejsem to já, kdo z voliče prodávajícího svůj hlas dělá nesvéprávného ... to Vy byste ho chtěl vodit za ručičku, aby se mu nic nestalo.

Tahle debata je úplně stejná, jako jestli je etické snažit se někomu zabránit v sebevraždě.

Anonymní řekl(a)...

Alespoňjá jsem se k tomu, zda jsou věc extre commercium nevyadřoval a netvrdil jsem opak - moje argumentace jde spíše směrem, že nejde o skutečný převod (kdy by občan A nabyl volební právo občanů B a C a šel tak vhodit sám 3 lístky), ale jde pouze o pohnutku občana pro tu či onu stranu, která není některými shledávána dosti ušlechtilou. Domnívám se, že argumentace ostatních šla obdobným směrem. Vecí extra commercium se tu ohání pouze zastánci rušení voleb.
Jsem pro větší opatření pro tajnost voleb a považuji to za dostatečné opatření. Rušení voleb kvůli kupčení může opravdu vést k ochromení voleb. Výklad, že soudy budou rušit volby jen někdy dle vlastního uvážení považuji za velmi nešťastný a snadno zneužitelný a pro demokracii mnohem nebezpečnější.
Ještě bych podotkl, že politika byla vždy o penězích a bude. Známý citát praví, že "politika je koncentrovaná ekonomika". Politika nebyla plně o penězích snad jen v některých radikálních revolučních obdobích, kdy byla o moci a revoluci - a rozhodně to nebývají zlaté časy.

Problém vidím právě v neochotě některých "idealistů" si přiuznat ralitu a začít respektovat peníze jako vyjádření společenské hodnoty. Místo toho si je oškliví.
J.H.

Anonymní řekl(a)...

Anonymní:

Správa věcí veřejných NENÍ o penězích. Resp. by alespoň pro aktivní účastníky tohoto procesu neměla být. Víte, existují lidé, kteří si myslí něco jiného než vy a je třeba to respektovat.

Mimochodem, je možná přesnější říkat, že res extra commercium vzniká na základě veřejné shody, než na základě zákazu. Pokud by jste to bral za výsledek zákazu, pravděpodobně byste vyjadřoval to, že Vás stále někdo vodí za ručičku. A to určitě ne, že?

V. Loutocký

Tomáš Sobek řekl(a)...

"moje argumentace jde spíše směrem, že nejde o skutečný převod (kdy by občan A nabyl volební právo občanů B a C a šel tak vhodit sám 3 lístky), ale jde pouze o pohnutku občana pro tu či onu stranu"

Pro Vás ještě jednou a naposled. Model bianko hlasu ("Rozhodni za mě, já to tam jenom hodím.") není ani prvním, ani druhým z toho, co zmiňujete. Volič sice formálně vykonává svoje volební právo (vhazuje lístek), ale nechal za sebe rozhodnout někoho jiného. Jeho vnitřní pohnutka nebyla pro tu či onu stranu (jak říkáte), ale k tomu, aby ono rozhodnutí přenechal někomu jinému. Svobodně se vzdal vlastního rozhodnutí, komu ten hlas dát. Tím dochází k rozporu mezi stavem právním (každý má de iure jeden volební hlas) a stavem faktickým (někteří de facto rozhodují o osudu více hlasů).

Anonymní řekl(a)...

V. Loutocký:

Předpokládám, že reagujete na mne:

Jedna a jedna vždy byly, jsou a budou dvě, i když Vy budete tvrdit, že by to mělo být šest.

"res extra commercium vzniká na základě veřejné shody"

shoda = dohoda, dohoda = forma zákazu. Veškeré právo, ať už ve formě (jednostranného) příkazu nebo (vícestranné) dohody je o omezování někoho či něčeho. Právo je o regulaci a politika je o míře a způsobech regulace.

Btw, všichni by na sebe měli být hodní - ale nejsou. Bližší košile než kabát.

A neodpověděl jste mi, jestli byste mi prodal svůj hlas, kdybych Vám za něj nabídnul 100 milionů.

P.H.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Uvažme, že někdo "nakoupí" bianko hlasy nadpoloviční většiny všech voličů a pak udělá pro volební kandidáty dražbu na celý vítězný balík.

FORTUNA řekl(a)...

ad V Loutecký
5.2.2011 11:16

Správa věcí veřejných JE o penězích a MÁ to tak být,kromě mnoha jiného.


A POTOM:
Dostal jsem se jako laik na tyto stránky nějak za pochodu a za pochodu jsem reagoval na názory. To, že slovo ZCIZIT znamená pro laiky skoro opak toho, co pro právníky, mne donutilo zmírnit krok a zeptat se sám sebe, nečíhají-li pro laiky nějaké další pasti v právní teorii. Dospěl jsem k názoru, že právní teorie může být užitečná jen když prospívá, aspoň teoreticky, k lepšímu a rychlejšímu výkonu spravedlnosti. V opačném případě jen věci škodí.

Nechci zde být kamenován a tak řeknu jen to, že pohroužení se do právní teorie se může projevit nedostatky v jiných oborech.

Bylo zde řečeno,že: "právo volit je nezcizitelné (neprodejné).." a potom, když vyšlo najevo, že mám mezery v právní teorii, bylo řečeno: "oprávnění řídit vozidla nelze zcizit (prodat)"

Nevím, zda zcizení oprávnění řídit bylo myšleno jako vysvětlení pro zcizení práva volit. Vůbec se však nejedná o stejnou věc. Tak jako mám nezcizitelné právo chodit, číst, rozmnožovat se, jíst a vlastnit své tělo, tak mám stejné právo volit, jinak řečeno, býti zastoupen ve společnosti. Mám, protože jsem. (Úvaha, že mi právo volit bylo přiznáno (kým, proboha???) je tak scestná, že se domnívám, že její proponenti by měli zvážit kvalitu svých ostatních argumentů.) Jak já naložím s těmito možnostmi (angl.faculties) je jen na mně a tak jak jsem se zavázal společnosti, ve které žiji
(a ne s dalšími 20 v jedné garzonce).

Důvod proč oprávnění řídit a oprávnění hlasovat nelze srovnávat, spočívá v tom, že oprávnění řídit mi dala společnost, oprávnění volit mám od boha, proto mi jej nikdo nemůže zcizit a ani PŘIZNAT. Kdo mi přizná dvě zdravé nohy?

Jediné, čím bychom se jako společnost měli zabývat, je jak to udělat, aby každý mohl své stanovisko, svůj hlas svobodně projevit. Tedy hlídat, aby v okamžiku svého projevování své vůle/hlasu tak mohl beze strachu o následky učinit. V případě voleb hlídat, aby voliče nikdo zřejmě neobtěžoval a jemu nevyhrožoval, a aby volební tlaky skončily nějakou dobu před tím, než se volby uskuteční, jak tady již X lidí navrhuje a jak je jinde už dávno vyřešeno.

Tedy, že právo volit je nezcizitelné, je takový fakt, jako že země se točí. Někdy se rozpoutají bouře a někdy je hezky. Někdy si musíme vzít kabát, někdy stačí tričko. Země se točí ale dál.

Anonymní řekl(a)...

Z lidí, kteří tvrdí, že správa věcí veřejných není o penězích mám opravdu strach - tito lidé totiž neuvažují racionálně a nejde jim o hmatatelné objektivní hodnoty a spravedlnost, ale o moc, vlastní politické utopie a manipulaci s ostatními. Jakmile slyším někoho pohrdat penězi, hned zbystřím. Obvykle jde o nějaký druh extrémisty, šarlatána či manipulátora. Ať již levicového, pravicového , zeleného, náboženského či rasového. Tedy o lidi nebezpeční ostatním.
J.H.

Anonymní řekl(a)...

2 Štemberk:

píšete mj.:Autor dle mého názoru uhodil hřebíček na hlavičku, když argumentuje v případě kupování hlasů právě porušením zásady přímosti volebního práva. Jde totiž o to, že "koupený volič" hlasuje podle vůle toho, kdo si koupil jeho hlas, nikoli dle vůle vlastní.

ale on svoji vůli projevuje tím, že hlas prodá (zde ted přímo, jiný jej "prodá" za voleb.guláš či za planý slib), je to sice neetické na tom se s Vámi předřečníky shodnu, ale nemyslím si že by to melo být vnímáno jako protiprávní! Něco jiného by bylo kdyby k prodeji byl nucen např. násilím či vydíráním, to už je samozřejmě contra legem a musí být důsledně sankcionováno.
myslím že ústavní přímo "PŘÍMO" není narušeno, vlastní akt provede sám, přijde do voleb.místnosti a odvolí, a že jeho volbu předtím nekdo ovlivnil - sliby, dárky, či přímo nebo nepřímo penězi - je a bylo běžné.
Podtrhuji nakupování hlasů vidím jako problém etický nikoliv však právní, mající mít za následek opakování voleb.
Příjmy z prodeje by měly být samozřejmě zdaňovány :D

-kolp-

Anonymní řekl(a)...

Já bych nekrizizovalsamotný "prodej", ale zo, že nadhaněči provádí kampaň i přímo během voleb a u volebních místností. Čímž jsou diskriminovány ostatní strany které to nedělají.
J.H.

Anonymní řekl(a)...

P.H.:

Jistě, normativní regulace by ale měla být na základě shody a od toho tu máme parlament. Který by měl být reprezentativní (alespoň z mého pohledu).

Co se týče nabídky 100 milionů za můj hlas - to je naprosto nereálné. Za jeden hlas, nutno podotknout. Jo, kdyby jste mi nabídl řekněme jedno pivo, bral bych to jako nabídku reálnou :-) A to by mi za to nestálo. Ale abych Vám lépe odpověděl: řekněme, že bych byl nějaká velmi významná osobnost, která by veřejně deklarovala, že bude volit nějakou konkrétní stranu, a Vy byste mi za změnu postoje nabídl oněch 100 milionů. To bych taky odmítnul. A to vzhledem k tomu, jak bych si sám sebe vážil a bral svou veřejnou pozici jako dost závaznou (pragmaticky vzato i do budoucna - jednou zemřu a pak se o mě bude nějak psát, jakékoli peníze by toto nemohly nahradit). Stačí Vám to takto?

FORTUNA:

To jestli je, nebo není, je objektivně dáno platným právem. V našem případě pak není (mj. čl. 5 a 6 Ústavy). Subjektivně je to dáno tím, jak k tomu kdo přistupuje. Takže další překřikování se velikými písmeny je sice možné, ale na faktu, že jsou možné i jiné názory, nežli Vaše, to toho moc nezmění.

J.H.:

Nevím, co na to vlastně říct. Jestli mě berete jako fanatika či extrémistu, prosím. Ale to, že jde o nebezpečí pro společnost, to už je poněkud za hranou. Já jsem chtěl jen upozornit na to, že přesvědčení o tom, že politika je o penězích a obohacování se, je prostě jedno z více přesvědčení. A že by bylo dobré si to uvědomit a snad i respektovat ty druhé.

V. Loutocký

Anonymní řekl(a)...

T. Sobek, 12:18:

To je přesně ono. A tady je také onen rozdíl mezi přesvědčováním a nakupováním, jak už zmínil i doc. Šimíček.

Případná se mi jeví i poznámka o nakoupení balíku hlasů. Koneckonců nemusí jít ani o nadpoloviční většinu, zbytek může být "nasbírán" standardně.

V. Loutocký

Anonymní řekl(a)...

1) Kupování hlasů je běžné od okamžiku, kdy se o věci rozhoduje volbou. Je úplně jedno, zda to zákon zakazuje, na této praxi to nic nezmění.
2) Daleko důležitější otázkou ale je, zda má jakýkoliv soud právo zneplatnit volby a de facto nutit voliče (a tedy i ty poctivé) jít k volbám znovu. Pokud mám za prokázané, že někdo někomu zaplatit, nechť se ty hlasy odečtou. Opakované volby ale kupování hlasů nezabrání, volič tam hodí koupený hlas znovu.

Ústavnímu soud by místo velkohubých agresivních zásahů do voleb přináležela střídmost a přiměřenost.

Michal Hrdina

Anonymní řekl(a)...

Tak mě napadlo, jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když někomu zaplatím, aby mě volil, a když někomu zaplatím, aby se přestěhoval a pak mě volil? Buď by vám mělo vadit obojí, nebo ani jedno, ne?

František Doleček

Anonymní řekl(a)...

Dlouho jsem váhal, zda se poprvé v životě zapojit do debaty na JP. Směr, kterým se ale debata o kupčení s hlasy rozběhl a její „rozvodnění“ mimo proud tradičních přispěvatelů, mi dodaly odvahy.

Předem zdůrazním, že jsem odpůrce nakupování s hlasy a s textem doc. Šimíčka i s právními větami v jeho závěru souhlasím.

Jakožto student práv (omlouvám se tedy za možný více neotesaný slovník a nepřesnou terminologii) vidím celý problém jako ryze právní a ne morální, neboť, v rozporu s tím, jak je tu neustále podotýkáno, si myslím, že morálně (ne právně) je jedno zda-li mě přesvědčí guláš, stovka do kapsy nebo geniální plán na rozvoj okolí obce. Někdo má rád holky, jiný zase vdolky a morálně je to jedno. Alespoň dokud to nepřekročí určitou úroveň, a to se zde myslím nestalo. Jakkoliv samozřejmě považuji „volební zaprodance“ za osoby hloupé a opovrženíhodné.

Právně je to podle mě, ale problém vážný, neboť nákupem hlasů dochází, jak už tu někdo řekl, k výrazné deformaci politické soutěže (mimo jiné), která má myslím jeden základní cíl, a to posouvat společnost a stát ke světlým zítřkům (:)) a to podle skutečných (!!) nálad ve společnosti. Tím, že jsou tyto nálady ve skutečnosti měněny jakýmisi tržními mechanismy, se naplnění tohoto účelu znemožňuje. Když někdo nevolí podle pohnutek politických (politika ho nezajímá, nebo volí z důvodů ekonomických – viz ta tombola), není část volebního výsledku dána svobodnou soutěží politických sil (čl. 5 Úst), a místo toho je určena „zákony trhu“. Ve volbách pak nevítězí nápady a politické cíle, ale podnikatelské umění nejlepšího „businessmana“, který správně zainventuje do správné „sorty lidí“, což mi celé přijde naprosto zvrácené. Není nebezpečné snažit se omezit vliv peněz na aspekty veřejného života, ale právě naopak. Připustit prodejnost volebního práva už nemá pak moc daleko k prodeji dalších a dalších základních práv, až se dostaneme do situace jednoho antiutopického románu (na jméno si bohužel nevzpomenu, jen vím, že jsem z něj četl výtah k maturitě), kde je společnost rozdělená na bohaté alfy, bety, a chudé gamy, které, ve snaze zajistit si důstojný život, prodají všechny svá práva. Výsledek byl jakýkoliv, jen ne demokratický.

Co tu nikdo ze zastánců kupování ( pravděpodobně převážně ekonomicky zaměřených, ale to je jen můj dojem z debaty) nezmiňuje je fakt, že volby nemají jen „obchodní funkci“ (něco za něco). Pokud si dobře pamatuji přednášky profesora Filipa (:)) mají funkcí nejméně pět a některé jsou kupováním hlasů skutečně zcela zničeny (namátkou: volby jako průzkum nálad veřejnosti, volby jako pokojné řešení sporů ve společnosti a nakonec vlastně i hlavní legitimizační funkce je přinejmenším deformována).

Argument odtržení právních teoretiků od reality, nemohu rovněž přijmout, neboť naopak argumenty o neomezené lidské svobodě, dobrovolnosti, atp. mi připadají jako z nějakého utopického světa. Že praktika kupčení s hlasy nemá reálný dopad na výsledek voleb, obzvlášť u slabších a nevzdělaných vrstev obyvatelstva, snad nemůže nikdo myslet vážně. Je třeba si připustit fakt, že velká část společnosti nedosahuje duševní integrity čtenářů JP :). Do hry by také mělo vstoupit jakési zachování důstojnosti voleb. Pokud volební komise čelí ze strany voličů výrokům jako „za pětistovku to hodim každýmu“, nebo „kde si mám vyzvednout ty prachy?“, jde myslím idea demokratických voleb k šípku.

No a srovnávání jednotlivých základních práv (zdraví, volební právo, právo řídit automobil, jakožto rozvedení práva na vlastnictví) ze strany právních laiků mi přijde velmi nevhodné. Ale rozhodně tu nebudu na to reagovat. 1. To nechám skutečným odborníkům a 2. už tak mám příspěvek příliš dlouhý.

Toť můj velmi laický názor. Omlouvám se za délku nepřiměřenou mému odbornému zázemí a děkuji za podnětný článek a diskuzi k němu.


Jiří Novák

Anonymní řekl(a)...

ad F.D. :
TOhle je právě to, co patrně většina skalních odpůrců "kupování" hlasů nechápe. Rozdíl je v tom, že při "koupi" se rozhodují k tomu dobrovolně místní voliči. K tomu aby někdo ovládl obec mu tak musí prodat hlas většina místních obyvatel. Při stěhování může být celá ves proti, ale banda nájezdníků jim tam může navolit koho chtějí. Nevidíte ten rozdíl?
Při prodeji hlasů prostě nikdy většina voličů nedá hlas někomu, o kom ví, že přivede ves ke krachu, příjsou o školu, sokolovnu, vodovod....naopak přistěhovalcům je to úplně jedno.
Člověk, který v obci žije (bezohledu na to, kde má trvalý pobyt), má zájem na její prosperitě. Kdo tam nežije (i když tam má třeba trvalý pobyt) tento zájem nemá.
Ještě ych podotkl, že je zajimavé, že zatímco u komunálních voleb je obecně velký důraz na odpovědné hospodaření a prosperitu, tak celostátní volby jsyou více o "politických" ideálech, emocích, atd. Racionální stránka věci jde stranou.
J.H.

FORTUNA řekl(a)...

ad V Loutecký
5.2.11 18:42

1
čl.5 a 6 Ústavy
Nevím, že bych svým jediným názorem byl v rozporu s těmito články.

2
To, myslím, co je a co není, není dáno platným právem, ale tím jak jej nejvyšší soud vyloží (viz třeba zdravotní poplatky, čl.31 Listiny)-
a vyjma pochopitelně zákonností, které se vymykají jurisdikci zemských soudů-ať již to takové soudy vědí, nebo ne.

FORTUNA řekl(a)...

Něco mne napadlo. Nechcí si zase ale naběhnout na meč (justice je slepá a určitě by neuhnula). A tak, je-li volební právo nezcizitelné, tedy kromě jiného, nepřeveditelné na jinou osobu, co, v právní teorii znamená "převést na jiného"?

Anonymní řekl(a)...

FORTUNA:

Jmenuji se Loutocký. O zbytek se už asi nemá cenu přít :-)

V. Loutocký

PS: "Převést na jiného" - viz. čl. 1 Listiny základních práv a svobod.

Anonymní řekl(a)...

Mám pocit, že debata sklouzává k osobním útokům, že se tu vyprofilovaly dvě názorové skupiny, které jsou navzájem hluché k argumentům té druhé a sklouzáváme k tomu, že se budeme obviňovat, kdo je laik a kdo není.

Zásadní problém vidím momentálně v otázce, zda současná podoba tzv. "prodeje" je PŘEVODEM PRÁVA na jiného, nebo pouze VNITŘNÍ POHNUTKOU voliče, který se pouze rozhodne na jejím základě, v čí prospěch své právo bude realizovat.
S tím souvisí i otázka, zda-li volič prodává svůj hlas konkrétní straně, nebo bianco hlas.

K této otázce se tu bohužel neobjevil jediný slušný rozbor.

Jan Horáček

Tomáš Pecina řekl(a)...

Napadá mě, že je tu veden stejný spor jako v otázce chápání toho, které smlouvy jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

Ani odpověď na tuto otázku nemůžeme nijak zjednodušit, převést na jinou nebo vyjádřit např. výčtem, a stejně tak se najdou názory liberální, které budou prosazovat zásadu smluvní volnosti (co si kdo smluvně nadrobil, ať si to sní, za předpokladu, že tak učinit svobodně), a naproti tomu názory konservativní, které budou tvrdit, že společnost musí být vedena k mravnosti, nehledě na názory socialistické, že ubohého slabšího kontrahenta je zapotřebí chránit.

Takže žádné řešení, jen analogie, snad zajímavá.

Anonymní řekl(a)...

K diskusi bych připojil jen drobnou poznámku: Je otázka jestli se spor týká liberálního přístupu, nebo spíše ekonomizujícího pojetí politiky, poněvadž tu jako zástupce liberalismu byl zmíněn zrovna Mises, argumentuje se teorií veřejné volby atd. Když čteme třeba Johna Stuarta Milla, což je téměř jistě větší postava liberální tradice politického myšlení, najdeme:

"Again, representative
institutions are of little value, and may be a mere instrument of
tyranny or intrigue, when the generality of electors are not sufficiently
interested in their own government to give their vote, or, if they vote at
all, do not bestow their suffrages on public grounds, but sell them for
money
, or vote at the beck of some one who has control over them, or
whom for private reasons they desire to propitiate. Popular election thus
practised, instead of a security against misgovernment, is but an additional
wheel in its machinery." (Representative Government, 1861)

Je asi pravda že liberálové, a obzvláště libertariáni, mají obecně k pojímání politiky jako extenze ekonomiky blíže (Schmitt?), ale napadá mě, že se tato debata týká spíš "konfliktní linie" mezi (neo)republikány a pluralisty, jak ji popisuje Cass Sunstein:

"Many republican conceptions treat politics as above all deliberative; and deliberation is to cover ends as well as means... The purpose of politics is not to aggregate private preferences, or to achieve an equilibrium among contending social forces... The emphasis on deliberation in republican thought is closely allied with the republican beliefs that the motivating force of political behavior should not be self-interest, narrowly defined, and that civic virtue should play a role in political life. There is no mystery to this claim; it refers simply to the understanding that in their capacity as political actors, citizens and representatives are not supposed to ask only what is in their private interest, but also what will best serve the community in general - understood as a response to the best general theory of social welfare." (Beyond the Republican Revival, 1988)

Tak jako tak souhlasím, že jde do značné míry o problematiku politicko-teoretickou, proto tento příspěvek...

Luboš Brim

Anonymní řekl(a)...

je pozoruhodné, že v záplave ekonomicky orientovanej argumentácie v prospech
predajnosti volebného práva sa neobjavil aj pojem externalita.

Kdesi vyššie bolo spomenuté aj samozrejmé tvrdenie, že voľba vykonaná
takto - priamo finančne - motivovaným voličom ovplyvní aj /prenesie jej náklady na/
voľbu voličov motivovaných "inak". Ad absurdum tak, že časť spoločnosti
bude zastupovať /a toho niekoho bude celá spoločnosť financovať/
niekto, na koho zvolení nemá záujem nikto.

Podotýkam rozdiel medzi volením a zvolením. Voliť kupujúceho hlasu má
záujem volič svoj hlas mu predávajúci, avšak už nemá (ak, samozrejme, nemá to šťastie, že
peniaz ponúkne jeho favorit) záujem na jeho zvolení. To /t.j. nezáujem na zvolení konkrétnej osoby/ je práve výrazom jeho zúfalého rozhodnutia svoje právo predať. cieľom
akéhosi protekcionizmu volebného práva je práve ochrana pred tým,
aby sa tieto dva záujmy rozchádzali.

cieľom a účelom volieb je zvoliť si viac-menej slobodne svojho zástupcu, a nie iba môcť vykonať viac-menej slobodný akt voľby.
Všetci tu sa zhodneme, že pohnútka voliť iba pre okamžitú fin. odmenu je zlá, polovica však tvrdí, že jednotlivec má na túto
pohnútku legitímny nárok z titulu jeho slobody siahajúcej až po hranicu slobody iného. v tomto prípade je podľa mňa hranicou
slobody iného okamih, kedy sa mu vnucuje, že na správe jeho vecí kategórie verejných sa podieľa osoba, na ktorej zvolení
nemá nikto záujem. tento argument je potrebné doviezť do hyperbolickej krajnosti, aby sa poukázalo na nesprávnosť v malichernosti.

ostatne ale súhlasím s riešením zdokonalenia tajnosti vykonanej voľby.
asi nie je lepší spôsob, ako dopyt po kupovaní hlasov znížiť na minimum.

MK

FORTUNA řekl(a)...

ad i Jan Horáček
6.2.2011 19:30

O čem je vlastně právo volit, právo hlasovat?
Je to o tom, že lid, všichni voliči, má právo se podílet na rozhodování o svém životě. Lid se buď pro každé rozhodnutí celý sejde a rozhodne, nebo předá své právo tak učinit menší skupině lidí. Máme to druhé. Ze známých důvodů tak lid činí vždy jen na určitou krátkou dobu. Jinými slovy své právo rozhodovat dá do zástavy (za to, že jeho práva a povinnosti za něj hlídá a vykonává někdo jiný), nebo jej někomu propůjčí za tím samým účelem. V obou případech toho, kdo se o práva a povinnosti za mne stará, odměním penězi a protože jsem si ho pro ten účel vybral, vážím si ho. I to je forma odměny. Jsem pohnut k takové volbě svým vlastním přesvědčením, že je to tak správné, když už není praktické, abych o všem rozhodoval sám.

V demokracii nemohu z rozhodování o společném životě vyloučit ty, o kterých se domnívám
že jejich pohnutky jsou méně správné než moje, nebo dokonce, že takový volič ani nedokáže správnost pohnutky posoudit (toto nemá cenu rozebírat, to vyplývá z podstaty věci). Pakliže ten, komu volič s méně správnými pohnutkami (jak to tak třeba někdo vidí) dá, prodá, zastaví své právo rozhodovat o svém životě a o životě lidu, v kterém on sám žije, svými činy neohrožuje svobody, na kterých se lid jako celek dohodl, nemám sebemenší právo odsoudit/soudit právo voliče jednat, tak jak jedná.

Že to, co tu máme, nezaručuje sladký a spokojený život jistě dobře popisuje John Stuart Mill
(Luboš Brim, 23:24, 6.2.2011)
Tak.

Pozn.
Mám pocit, že do společenství,
do států a národů naší části Evropy, se demokracie nedostala přirozenou cestou. Byla jaksi naroubována na systém nedemokratický.

FORTUNA řekl(a)...

ad Tomáš Pecina
6.2.2011 20:04

Ano, analogie je 100% výstižná. Vidím to v detailu tak, že zásada smluvní volnosti, když správně kočírována, povede sama k mravnosti.

Nedostatek druhé zásady:
Kým vedena k mravnosti?

Buzz řekl(a)...

Trochu mne jímá úzkost, když pročítám některé komentáře, které "schvalují" kupování hlasů, resp. právo prodat hlas považují za nezcizitelné právo každého jednotlivce. Dle mého názoru v žádném případě nelze hovořit o svobodné volbě a o "pouhé" amorálnosti kupování/prodávání hlasů. Peníze za hlas jsou prostě úplatkem, který má vliv na moje konečné rozhodnutí, a proto by jeho přijímání/nabízení mělo být zákonem zapovězeno.

Další skutečnost, kterou většina lidí přehlíží je to, že prodaný hlas jdou ve volbách odevzdat i voliči, kteří nebýt úplaty by k volbám nešli vůbec, čímž dochází k oslabení vlivu voličů, kteří volili dle vlastní a svobodné (nepodplacené) vůle, a dále pak tímto postupem dochází k porušení pasivního volebního práva jiných kandidátů účastnících se voleb, když tito nebudou zvoleni i přes své případné zásluhy a sympatie svobodných voličů.

Pokud se jedna o kontrolní mechanizmy odevzdání koupených hlasů, pak tato např. v Českém Těšíně probíhala tak, že "koupený" volič dostal vyplněný lístek (ve spoustě případů dokonce vyplněný psacím prostředkem určité barvy, který ve volební místnosti nebyl dostupný) a po odvolení musel odevzdat nákupčímu prázdný lístek, který si před volbou vyžádal od volební komise. Volební strana, v jejíž prospěch byly skupovány hlasy navíc měla ve volební komisi svého delegáta, který při přepočítávání hlasů mohl provádět dodatečnou kontrolu takto odevzdaných lístků. Je nutno podotknout, že v Českém Těšíně byla zaznamenána zvýšená účast voličů, kteří se obvykle voleb neúčastní nebo byli dokonce volit poprvé a přesně nevěděli, co a jak mají ve volební místnosti učinit, a proto se striktně řídili pokyny nákupčích.

Srovnávání "kupčení z hlasy" s rozdáváním gulášů, párku a piv není zcela na místě. Krajský soudu v Ostravě ze dne 15.11.2010, č.j. 22 A 151/2010-36, kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti hlasování v Českém Těšíně, k tomuto uvedl:

"K předvolebním agitačním akcím s vystoupením umělců, rozdáváním piva či pověstného „předvolebního guláše“ je pak třeba podotknout, že umělci, pivo, guláš, atd. jsou lákadlem jen k účasti na agitační akci, která není právem zapovězena. Až při účasti na této akci je na potencionální voliče působeno, a to nikoli nabízením úplaty či dalšího piva, guláše, bezplatného vstupu na umělecké
vystoupení, ale zejm. přednesením základních bodů volebního programu. Takto je pivo, guláš, umělecké vystoupení nabízeno nikoli přímo za hlas odevzdaný konkrétní straně, ale jen za účast na agitační akci."

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ano, analogie je 100% výstižná. Vidím to v detailu tak, že zásada smluvní volnosti, když správně kočírována, povede sama k mravnosti.

"Kočírování" je tedy zjevně nesprávné, protože zásada smluvní volnosti zatím vedla k rozhodčím doložkám ve spotřebitelských vztazích, exekucím prováděným zjevně neadekvátními způsoby a korupci přítomné, kam se podíváme (i provise za veřejnou zakázku je svého druhu projevem smluvní volnosti).

Nedostatek druhé zásady: Kým vedena k mravnosti?

Normálně církví. Není-li jí nebo je bez autority, hyne i konservativismus na úbytě.

Anonymní řekl(a)...

Za jediný reálně proveditelný směr boje kupčení s hlasy považuji posílení tajnosti volby tak, aby si hlasování voliče nemohl nijak ověřit ani kupující, ani komplic v komisi. Tím by bylo "kupování" degradováno na úroveň guláše a jeho jediným hmatatelným výsledkem by bylo zvýšení volební účasti. Tento postup jednoznačně podporuji. Nevidím ovšem důvod zavádět zvyk, že soud bude rušit volby při každém podezření na kupčení. A už vůbec nepovažuji přínosné, aby soud svévolně rozhodoval, kdy mělo kupčení s hlasy rozměr schopný olivnit volby a kdy ne a na základě toho rušil selektivně pouze něktá hlasování. To bychom ronou mohli volby zrušit a výsledky voleb by nám sděloval moudrý soud na základě svého odhadu založeného na volebním průzkumu vypracovaném soudním znalcem.
Cílem našeho snažení byměly být volby za dodržení základních zásad, nikoliv bezdůvodné posílení soudní moci.
J.H.

FORTUNA řekl(a)...

ad Tomáš Pecina
7.2.2011 12:37

Takové "kočírování" jsem neměl na mysli (to není kočírování, to je jízda bez kočího. Něco na způsob jízdy, kterou Karel Hawlíček musel zažít v Alpách, když kočí za jízdy s kopce opustil kočár!). Kočírování je jen třeba, když se smluvní strany hádají a pak kočím je jedině soud, aby posoudil zda smlouva je v souladu s dobrými mravy, atd.

Církví je více. Nevím, zda bůh má socialistické sklony, nebo zda se kloní více na stranu smluvní volnosti a co by udělal, kdybych se na něj (na ni?) s nějakou žádostí obrátil. Máme ale všichni svědomí a věřím, že jeho (boží) vedení k mravnosti se vymezuje právě jím. Ovšem, domnívám se, že na to by zastánci "vedení k mravnosti" nepřistoupili.

ad J.H.
7.2.11 12:47
Souhlasím s každým řádkem.

Martin Pánek řekl(a)...

Tak já jsem zde asi jediný, kdo si myslí, že prodej/nákup hlasů je nejen legální, ale i zcela morální.

Co je proboha nemorálního na tom, že hlas, který je mi úplně ukradený (např. rozhodovat se ve druhém kole senátních voleb mezi Zelenými Khméry a KSČM -- pro mě prašť jak uhoď), někomu prodám?

Chápu, že by bylo nemorální, pokud bych mu slíbil, že budu hlasovat jinak, než jsem později skutečně hlasoval. Ale pokud to dodržím? Jsem vůči této volbě indiferentní, a tak si aspoň vezmu peníze. No a?

Anonymní řekl(a)...

Morálka je velmi subjektivní věc. Obdobně rozpor s dobrými mravy. Je jiné, jestli tu samou smlouvu vám podepíše mladý právník nebo dezorientovaná stařenka. Jiné jsou dobré mravy na vesnici, jiné mezi multimiliardáři a jiné v pornoprůmyslu.
Proto bych se k tomu, je-li to morální raději nevyadřoval. Pro značnou část lidí to jistě morální je, ale pro další jak vidno není. Pokud lze problém vyřešit, aniž bych musel rýpat do vosího hnízda morálky, nevidím, proč to neudělat. Proto jsem zastáncem posílení tajnosti voleb. Proti tomu nikdo nic nenamítá a dojde-lli k tomu, problém pravděpodobně vymizí, nebo se výrazně omezí.
Mým cílem není bojovat za svou pravdu proti všem, ale hledat obecně přijatelná řešení která šetří práva všech dotčených.
J.H.

Anonymní řekl(a)...

Ještě bych upozornil na jednu věc - je trochu paradoxní - zatímco "kupec" hlasu má zájem na tom, aby se na kupčení nepřišlo a volby se neopakovaly, prodávající má zájem zcela opačný - čím častěji volby budou, tím více si vydělá. Volby se tak mohou opakovat stále dokola, dokud bude někdo ještě ochoten zaplatit, když volby budou stejně možná zase zrušeny.
J.H.

FORTUNA řekl(a)...

ad J.H.
8.2.2011 10:20

Dobrý! Jakmile se jednou začne s podobnou věcí, těch variací je pak X. Třeba tak ÚS rozhodl s něčím podobným na mysli!
Na nějakou dobu by se tím vyřešila otázka chudoby pro slabší skupiny, než by kupující přišli na to, že takto volby nevyhrají!!! A mohlo by se pak mluvit o tom, jak rychle nebo pomalu boží mlýny melou . . .

Teď vážně, abychom věc dotáhli do nějakého konce, šlo by hlasovat,kdo je pro "slabou" větu a kdo je proti?

FORTUNA řekl(a)...

ad J.H.

Ještě, pro jednu úpravu bych byl! A to, že nikdo nesmí nabídnout za jeden volební hlas méně než 10.000,-Kč. Nabídnout méně by bylo žalovatelné na základě rozporu s dobrými mravy. Na 10.000,-Kč netrvám, jak J.H. poukázal, otázka dobrých mravů je vosí hnízdo, ale zase bych nešel na příliš velkou sumu, protože potom by nikdo nic nekupoval- a tím by si slabší skupiny moc nepomohly!

Tomas Blazek řekl(a)...

Ad JH:

Nemyslím si, že by soudci obecně nějak nadšeně zasahovali do politického dění. Třeba volební soudnictví je úplně něco jiného, než co dělají správní soudci běžně. Příliš tomu nerozumí, nechce se jim do toho, nejraději by to (většina z nich) nedělala vůbec.

Případů zrušených voleb nakonec zas tak moc nemáme a i třeba z toho původního rozhodnutí krajského soudu ohledně Krupky, které zrušil ÚS, čišela maximální zdrženlivost. Nebo když v roce 2004 zrušil NSS výsledek voleb v jednom pražském senátním obvodě pro poměrně brutální zneužívání veřejných prostředků vítězným kandidátem (vedení difamační kampaně vůči soupeři přes obecní zpravodaj), což je podle mě ještě větší problém než uplácení voličů, tak to tehdy ÚS otočil a pan Nádvorník se senátorem přece jen stal.

Jistě se shodneme v tom, že ideálním řešením by bylo zajistit "opravdovou" tajnost voleb. Jen jsem skeptik, že se něco takového někdy podaří. Jestli ale rozhodnutí soudů v kauzách Krupka a Český Těšín přispějí k tomu, že se nastaví nějaké účinnější mechanismy kontroly tajnosti voleb, tak budeme spokojení oba :)

A ještě k tomu srovnání s "nájezdníky". Zde si myslím, že výrazně přeceňujete racionalitu voličů. Myslím, že uplácení voliči z nižších sociálních vrstvech přemýšlí tak maximálně nad tím, co se získanými penězi v příštích hodinách udělají. Jestli dojde za několik měsíců po volbách ke změně územního plánu apod., to je jim v daný moment úplně ukradené. Z tohoto hlediska opravdu nevidím výrazný rozdil mezi tím, jestli si nákupčí pořídí hlasy "místních", nebo "přespolních".

Tomas Blazek řekl(a)...

Jinak jak tady někdo odkazoval na Carla Schmitta, to je samozřejmé naprosto přiléhavé. Ten totiž přesvědčivě poukazoval na nebezpečí procesu depolitizace politična, ke kterému v moderních společnostech dochází v důsledku nahrazování politických kategorií kategoriemi morálními a právě ekonomickými. Přitom každá z těchto sfér je specifická, má svou vlastní logiku fungování a měli bychom mezi nimi být schopni rozlišovat. Což samozřejmě neznamená, že jsou hermeticky oddělené. Zhoubné je pouze to, když jedna sféra pohltí druhou - příkladem přehnané moralizace politiky může být Bushova válka proti ose zla a invaze do Iráku, příkladem přehnané ekonomizace politiky je pro mě kupování hlasů ve volbách.

Anonymní řekl(a)...

Ačkoli se vystavuji riziku, že jen zopakuji to, co již přede mnou řekli jiní, zkusím se na problém "kupování hlasů" podívat věcně.

Voliči volí konkrétní stranu ve volbách z nejrůznějších příčin - někoho zaujme slibovaná důchodová reforma, jiného oblíbený politik, jiného předvolební guláš a pastelky.

Značná část voličů však v principu preferuje samokorupci, jinými slovy, hlas hodí té straně a tomu politikovi, který jim slíbí větší sociální dávky, větší příspěvky na to či ono, slepici do každého hrnce či zdravotnictví "zadarmo". Není to tak dávno, co výsledek krajských voleb rozhodlo zavedení třicetikorunového (sic!) poplatku u lékaře a za recept. Strana, kterou nebudu jmenovat, slíbila voličům, že poplatky zruší, jinými slovy, že jim těch třicet korun tvrdé české valuty nechají, resp. vrátí. Úspěch té strany byl drtivý a poplatky se "lidu" začaly vracet.
Hlasy to byly levné, kus za 30 Kč (resp. za víc, podle toho, jak kdo chodil k lékaři).

Stejná samokorupce, ovšem o větší částky, se odehrává ve formě předvolebních slibů zvyšování porodného, mateřské, nemocenské, bydlení zdarma atd. během každých voleb do poslanecké sněmovny. To není kupčení s hlasy, to není odevzdávání hlasů straně tu za slepici, tu za 5000 Kč? Jaký je v tom rozdíl, když dá volič svůj hlas za "prachy na dřevo" a předem? Ovlivňuje "kupování hlasů á la Krupka" svobodu voliče více, nebo méně, než billboardy, slibující ráj na zemi, visící na každém rohu?

Kromě toho je kupování hlasů neefektivní - za plentu jde volič sám, může si říct o jiné lístky. Kontrola, že splnil svou část dohody, tedy voli stranu, jejíž představitel mu dal předem na ruku třeba dvě stovky, není možná.

Celá tato debata se zabývá tím nejokatějším způsobem samokorupce - ale ostatní způsoby stejného kupování hlasů ponechávají všechny zúčastněné v klidu. Na předvolební sliby nelze uplatnit ani "nekalou soutěž", ani regulaci reklamy (oblíbené vytváření pseudobillboardů jiné politické strany, tedy přímé matení voličů, to některé zde přítomné diskutující nepobuřuje).

Acidburn

FORTUNA řekl(a)...

Vida, vida. Voliči v Krupce si stěžují, že byli podvedeni, že namísto slíbených 300,-Kč teď dostali za svůj hlas pouze 100,-Kč! Je to hrozné - nedá se dnes věřit nikomu. Já bych na nějaké sliby nedal. Těch 300,-Kč bych vždy inkasoval předem.

Domnívá se někdo, že by se takto podvedení voliči mohli domáhat svých práv soudní cestou?

Mirek Vorlický