23 února 2011

Michal Králík: Internetové hodnocení soudců – fenomén moderní doby?

Když jsem v čase mezivánočním s Michalem Bobkem domlouval možnost zpracovat pro Jiné právo příspěvek ze svého oblíbené právní odpovědnosti sportovců za sportovní úrazy, neb se v české kotlině v posledním roce dvou leccos zajímavého událo, byl jsem skutečně přesvědčen, že mě nic nemůže od zpracování tohoto tématu odradit.

Asi minulý týden jsem při cíleně náhodném brouzdání po netu narazil na stránky, které umožňují hodnocení soudců České republiky – http://www.znamysoudce.cz/. Nenapadlo mě, že by jeden více méně náhodný „proklik“ mohl odsunout sportovce na druhou kolej, ale když jsem se nad tím následně zamyslel, myslím, že sportovci se svými úrazy nikam neutečou (když se jim české právo nevěnovalo sto let, tak to pár týdnů ještě počká).

Upřímně řečeno, i po týdnu nemám na uvedené stránky vyhraněný názor. Jejich provozovatelé hovoří o sobě v první osobě množného čísla, ale absolutně nic jsem se o nich na stránkách nedozvěděl a stále nevím nic bližšího ani o stránkách jako takových, cílech, snahách, záměrech, východiscích apod., protože na nich prakticky žádné „průvodní“ informace nejsou (nelze-li za ně považovat rubriku „Často kladené dotazy“). Vstupní citát znějící : "Lidé se celkem neliší v tom, co považují za zlo; velmi se však liší v tom, co považují za odpustitelné" pak u stránek, jejichž nosným principem ve vztahu k justici měla být (aspoň doufám) objektivita a nestrannost, považuji trošku za zavádějící….

Nemám nic proti hodnocení činnosti soudců, ostatně, proč bych měl mít, ačkoliv sám soudcem jsem (debatujme ovšem o způsobu, metodách hodnocení a osobách hodnocení provádějících), mám ovšem určitou pochybnost, jestli kritéria (či alespoň některá z nich), která jsou pro hodnocení soudců zvolena, mohou být skutečně vypovídající a zda je hodnotitel (jímž může být podle nabídky prakticky kdokoliv) objektivně schopen obsah těchto kritérií (tím nechci říci, že volba kritérií pro takové hodnocení je snadná či jednoduchá) vystihnout, zvláště setká-li se s konkrétním soudcem asi výjimečně více než jedenkrát v záležitosti, která mívá u účastníka řízení osobní aspekt. Ostatně, já nevím, proč byla zvolena právě ta hodnotící hlediska, která se na stránkách nacházejí, ani to na nich není vysvětleno. Aby však nedošlo k mýlce, na stránkách nejsou jen negativní hodnocení, jsou tam i hodnocení příznivá a to možná v míře větší, než bych sám čekal. Anonymní uvedení hodnocení však celkovou objektivitu a vypovídací schopnost stránek příliš nezvyšuje (možná by pomohlo alespoň označení hodnotitele – svědek, účastník, advokát apod., tak jak to v nabídce pro hodnotitele ostatně je).

U některých kritérií upřímně řečeno nevím, jak se do hodnocení osobnosti soudce a jeho činnosti promítají či promítat mohou – „nestranný přístup k soukromému řízení“, „flexibilita při plánování“, „obecní – správně asi obecný – sklon k soudním kaucím“, „obecní (totéž) sklon k předběžným opatřením“, „zapojení do mimosoudních vyrovnání“, „obecní (totéž) sklon v trestních věcech vynášení“ apod. Sám si dovedu představit řadu jiných hledisek, která by podle mého přesvědčení mohla práci soudce vystihovat lépe, ale je právem tvůrců stránek zvolit ta, která zvolili. I když např. hledisko slušného a respekt zachovávajícího jednání soudce vůči účastníkům či schopnost komunikace s nimi jsou parametry, které by se do hodnocení promítnout mohly (či snad měly).

Sám jsem se o hodnocení své práce moc nedozvěděl, u mého jména a příjmení je 0 provedených hodnocení (jako ostatně u většiny soudců) a jsem zvědavý, jestli napsání a uveřejnění tohoto postu mě u nulové, resp. jedničkové (tj. nejhůře hodnocené) hranice ponechá i poté, kdy se nějaké hodnocení objeví. Ale jednu výhodu mám. Každý rok v dubnu lektoruji pro kolegy soudce třídenní seminář zaměřený na oblast věcných práv. Díval jsem se do seznamu přihlášených a zjistil jsem, že zatímco z kategorie Top 10 soudců někoho v seznamu účastníků mám, z desítky nejhůře hodnocených soudců tam není nikdo. Možná tedy zkusím odpozorovat od někoho z „Topky“ něco pozitivního.

Protože diskuse na Jiném právu o soudcích bývají poměrně živé, názorově košaté a co do počtu příspěvků hojné, zajímalo by mne, jak na uvedené internetové hodnocení soudců nahlížejí další diskutující bez ohledu na sféru jejich právní činnosti, resp. jakým způsobem by podle jejich názoru mělo probíhat „hodnocení“ soudcovské práce. Přece jen jde o téma, které si pozornost zaslouží.

Tak mě napadá, jestli by hodnotícím kritériem mohla být např. schopnost soudce držet krok s moderními informačními technologiemi (ačkoliv tato schopnost je mu spíše buď dána je nebo není a píle toho někdy až tak moc nesvede), případně zda existence jeho vlastních internetových stránek by měla být hodnocena pozitivně nebo negativně. Ale to už jsem zamířil k tématu, které si chci schovat pro některý z dalších postů…..

Michal Králík

33 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že většina hodnotících to vyplnuje škálově samotný (a v případě kaucí) rozporný obsah je nezajímá, protože jde o průměr hodnocení.

Samotné komentáře jsou řídké, kromě několik urážek (blbá, tupá, špatná :-) je tam zatím jen několik desítek kvalitních komentářů, ale aspoň něco.

Obávám se navíc, že některá vysoká hodnocení některých (a vjustici profláklých) soudkyň se generavala v soudních budovách :-)

Petra Radovská

Anonymní řekl(a)...

Daleko zajímavější jsou dvě pro veřejnost uzavřená fora, kde si advokáti apod. vyměnují názory na práci jednotlivých sodců a je povětšinou dost tristní čtení.

Na veřejném foru hrozí, že budou někteří "nedocenění" soudci plivat na své kolegy. Na uzavřeném foru se to několikrát v (rádoby) anonymní podobě stalo (alkohol, úplatky, nevěra, lenost atp.) a dotyční museli být bannováni. Zatímco dotyční soudci měli ze screenu pocit, že jsou anonymizováni, ostatní na jejich skutečný profil viděli a pověsti o psychologickém profilu soudce vzaly rychle za své.

Michal Navrátil

Tomáš Pecina řekl(a)...

Myslím, že jde o typickou ukázku, jak určitou věc nedělat: o "průkopnictví slepých uliček". O užitečnosti laického hodnocení soudců navíc vůbec nejsem, rozdílně od autora postu, přesvědčen.

Michal Strnad řekl(a)...

Na to, kdo za tím jinak zcela anonymním projektem stojí, lze možná usuzovat z odkazu hned na titulní straně - na stránky www.soudci.info. A zadejte posledně zmíněnou adresu do vyhledávače a zjistíte, které stránky na ni s oblibou odkazují. No, může to samozřejmě být i náhoda...

Jinak hodnocení na tom webu ničemu neprospěje, protože - jak uvedeno v postu - otázky jsou položeny nejasně a hodnocení je anonymní. Stránky zřejmě nejsou chráněny proti opakovaným komentářům, protože u jednoho kolegy jsem našel čtyři bezprostředně po sobě vložená nepodepsaná hodnocení s postupně přibývajícími hvězdičkami - od dvou po devět. Vypovídací hodnota nulová.

Na druhou stranu, nikomu asi nelze upírat právo na účasti u takového projektu, ale jak už jsem uvedl v jiném komentáři u jiného postu, pokud by měly hodnotit obě strany sporu povinně, v zásadě by to bylo skvělý/a proti hrozný/á. Tak už to v soudním řízení chodí. Situace, kdy soudci obě strany poděkují (nikoliv ironicky), se dají spočítat na prstech jedné zmrzačené ruky.

K. Csach řekl(a)...

Aby nevyzeralo, že iba sudcovia sú na pranieri. Obdobný ošiaľ vyvolávalo pred časom v Nemecku hodnotenie akademikov, učiteľov na internete (www.meinprof.de).

A v 2009 o veci rozhodoval (konkrétne k inému portálu) aj BGH a porušenie práva na ochranu osobnosti nevidel. Toho času sa plánoval podobný portál aj pre sudcov (ale prestal som to podrobnejšie sledovať)

Nakoniec to dopadlo, ako všetky čudá, nielen internetové. Po troch dňoch to už nikoho (okrem dotknutých osôb) nezaujímalo a počet nových hodnotení klesal...

Anonymní řekl(a)...

Jsem přesvědčen o tom, že hodnocení nás soudců není rozhodně špatná věc; nicméně mělo by se tak dít na základě jednoznačně daných a pochopitelně objektivních kritérií. Taková kritéria však zřejmě mohou být nastavena (a měla by být nastavena) v prostředí odborného hodnocení, například při kariérním postupu soudců, aby se zabránilo subjektivizujícím efektům výběru vhodného kandidáta na určitý post (kdepak máme kariérní řád pro soudce ?). Od veřejnosti laické či někdy i odborné (například z řad advokátů) nemůžeme čekat ( nemyslím to nyní nijak pejorativně), že nastaví taková kritéria, která nebudou poplatná výsledku toho kterého řízení, v němž rozhodoval hodnocený soudce. Ostatně z většiny detailnějších příspěvků na odkazované internetové adrese vyplývá, že hodnocení konkrétního soudce je navázáno na úspěch či neúspěch hodnotitele ve sporu či jiné právní věci. Jak asi každý z nás zažil, mnohdy svalujeme důvod našeho neúspěchu na druhé a jen málokdy hledáme chybu u sebe. Takže zcela zřejmě bude v představě účastníka řízení a někdy i jeho zástupce vina za neúspěch ve sporu ležet na líném, nekompetentním, nemyslícím či jinak handicapovaném soudci, popřípadě lstivé protitstraně, jež byla zastoupena mazanějším či výřečnějším advokátem, a jen výjimečně na příčině nejpřirozenější, tj. že jsem nebyl v právu, a proto jsem nemohl být v řízení úspěšný.

Michael Pažitný

Michal Králík řekl(a)...

Ad Tomáš Pecina - myslím, že jsem v postu nevyslovil "užitečnost laického hodnocení soudců"; jen jsem uvedl, že osobně v hodnocení práce soudce principiálně nevidím nic zásadního, proti čemu bych měl apriorně vystupovat.

Ad Michal Navrátil - jen tak na okraj, pro soudce jsou ta fora bez dalšího přístupná ?

Ladislav Križan řekl(a)...

Ako človeka, ktorého má pre tzv. športové právo skutočnú vášeň, akýkoľvek ďalší odklad akejkoľvek publikačnej aktivity v našich podmienkach neteší. Viem však, že autor tohto postu, mu ostáva stále i po 10 rokoch od vydania jeho skvelej knihy stále verný, čo pri častom hodnotovom a osobnostnom vyprázdňovaní verejného priestoru v oblasti športu, o ktorom som už na tomto fóre písal v minulosti, veľmi oceňujem.

K téme- napadlo ma podeliť sa tu diskutujúcimi o veľmi hmatateľný, aj keď možno na prvý (verím, že iba na prvý) pohľad „od veci“ zážitok. A hľadať s ním analógie...

Ide o hodnotenie pedagógov resp. členov študijného oddelenia ich študentmi na VŠ.

V časoch mojich študentských na FTVŠ UK v Ba som bol ako člen AS jedným zo skupiny študentov, ktorí sa snažili zorganizovať tzv. študentskú anketu. Cieľ bolo anonymne získať nejaké relevantné údaje od relevantnej skupiny, následne ich zverejniť, no najmä vyvolať tým všetkým pohyb v stojatých vodách cez diskusiu. Prebiehalo to tak, že kolegovci z matfyzu nám dodali na ostatných fakultách UK už používaný soft, zohnali sme viaceré pc a sedeli sme týždeň s nimi a infoplagátmi vo vstupnej hale fakulty. Je to naj miesto na fakulte. Nielen, že je často jediným vchodom/východom, ale najmä okolo neho musíte prejsť, keď idete na obed do kantíny. Oslovovali sme sami študentov o čo ide. Pedagógovia sa so záujmom pristavovali častejšie úplne sami. Študenti, ktorí sa chceli zúčastniť, sa prihlásili anonymne cez číslo ISIC a vyhodilo im to ich rozvrh za posledný semester a odpovedali na štandardné multi-choice otázky platné pre všetky fakulty UK vrátane nejakých otvorených...

Výsledky- záujem bol slabý. Pri pc študenti rozhovor na túto tému väčšinou vždy ukončili jednoduchou rečníckou otázkou : „Stojí mi to za to, aby som si komplikoval školu, nebodaj nedoštudoval...?!, Táto otázka iba výstižne zhmotňuje ich strach z možných represií. Podľa mňa môžu túto veľmi nebezpečnú myšlienku, ktorá je nielen na slovenskej akademickej pôde tabu a nemá sa radšej ďalej rozpitvávať, popierať iba dva druhy ľudí. Tí, ktorí sami na slovenskej vysokej škole neštudovali alebo niektorí tí, ktorí na nej stále sami učia.

Pohľad študentov však chýbal, a to treba poctivo priznať i z ich strany barikády, i z iného dôvodu. Tým dôvodom je častokrát absolútna apatia študenskej časti akademickej obce. Občas šepkajúce hlasy na internátoch pri večernej cigaretke možno obsahujú oprávnenú, či už pozitívnu ale i negatívnu kritiku, no nie je ich počuť. Ich opak- opilecké výlevy sú občas až príliš „hlučné“. Oba druhy však nie sú a nebudú nikdy históriou knižnice zaznamenané. Nič nezmenia.

Zverejnenie výsledkov nám prinieslo rozporuplné pocity. Dva hlavné. Malú účasť študentov- cca 10 %. Často osobne veľmi dotknutých pedagógov výsledkami vox populi. Niektorí sa nás dokonca následne na hodinách pýtali, čo si to dovoľujeme a počas prednášok vysvetľovali svoje dôvody prečo je nespravodlivé, že sú za tým a tým kolegom v rebríčku. Na jednej hodine nám pedagóg- psychológ (inak podľa mňa veľmi sčítaný a fajn človek) dôvodil, prečo je postup metodologicky zlý. Podľa jeho názoru bolo treba ešte pred samotným hodnotením, aby študent sám zodpovedal na niekoľko otázok, ktorými takpovediac „spadol do reality“- koľkokrát bol na prednáške/seminári, či dočítal skriptá, urobil predmet atď. V mnohom zneli jeho úvahy rozumne. Keď som ho následne poprosil, či by pomohol veci vylepšiť do budúceho roka, odmietol, že nemá čas...

Závery- čo a ako sa pýtať je veda- veľmi pekne a zrozumiteľne o tom aspoň pre mňa písal prof. Disman v jeho knihe Jak se dela sociologická znalost.

Chce to však záujem. Poznáme už názory autora tohto postu, ktorému to zjavne nie je jedno.
Ja by som tu a teraz veľmi ocenil i videnie, dôvody a ciele tvorcov ním pretraktovaného webu, ktorých zatiaľ však nepoznáme.

Anonymní řekl(a)...

Existuje nijak neprokázaný ale selsky logický předsudek, že každý soudce má polovinu odpůrců a stejně příznivců.
Podle zkušenosti jsou soudci hodnoceny ale daleko hlouběji a jistě stojí na některé případy upozornit.

Nejsem narozdíl od jednoho zdejšího příspěvatele přesvědčen o tom, že by cesta k taláru byla tak náročná jak zde nedávno napsal. Aspoň v 90.letech jsem jim stal prakticky kdokoli s právním vzděláním a posledních 10 let slýchám jenom o "známostech" při výběru. Brát 1-3 letou a dnes 2-3 justiční čekatelskou dobu jako tryznu, když odpovědnost je prakticky nulová, považuji už za pěkný vtip v relaci s cestou advokáta anebo soudce v Anglii. Aby se někdo stal soucem nejvyššího soudu před 45 rokem věku považuji za důkaz toho, že jsem banánová republika.

Co mě udivilo, že mezi 10 nejhoršími soudci jsou opravdu špatní soudci.

Jan Řezníček

Jan Š. řekl(a)...

JŘ:
"Aby se někdo stal soucem nejvyššího soudu před 45 rokem věku považuji za důkaz toho, že jsem banánová republika."

Být banánovou republikou potom bude poměrně častý jev ([1], [2], [3]), ne?

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím a na svém názoru trvám. Roky nejdou nahradit inteligencí. Navíc historie Německého soudnictví není zrovna moc inteligentní :-) (meziválečné období, válka, marginální denacifikace, excesy v 70.letech)
Jan Řezníček

Anonymní řekl(a)...

Na některé soudce ty hlášky poměrně slušně sedí a ty hyperkritické jsou rozpoznatelné.

Celkem nechápu, co je na trestním soudci pozitivního, když je "mírný při udělování trestu", viz. poslední 2 kriteria.

Petr Slabý

Zdenek Tesner řekl(a)...

Souhlasím s výhradami k jendotlivým položkám ankety, ale principielně se mi tato možnost docela zamlouvá - být soudcem, vážil bych si každé zpětné vazby a jako účastník řízení jsem rád,že se mohu k osobě soudce vyjádřit. Pravda, mám určitou výhodu v tom, že na rozdíl od advokátů jsem méně svázát s výsledkem sporu, takže, snad, mohu být objektivní. Každopádně považuji za zajímavé, že u řady soudců se opakují připomínky, jenž i já sám považuji za výstižné.

Anonymní řekl(a)...

Hodnocení soudců veřejností, tedy profesionálů (v právu) laiky je z definice bez užitku. Jak bude hodnotit soudce strana, která ve sporu neuspěla? Že by pozitivně? Zjevně ne. Z onoho webu to na mě dělá dojem, že velikými přispěvateli v hodnocení jsou sympatizanti nespokojených otců z K213. Velmi zajímavé by bylo hodnocení soudců ze strany profesionálů - tedy advokátů a státních zástupců, ale stavovská čest jim zjevně nedovolí házet špínu na soudce tímto způsobem, když mají opravné prostředky.
Hovorka

Michal Králík řekl(a)...

Ad p. Hovorka - z Vaší poznámky se jakoby podává, že většina hodnocení soudců ze strany advokátů by musela být výrazně negativních. Chci věřit tomu, že by se snad našla i hodnocení pozitivní, nebo ne ? Zrcadlově by to mělo evokovat představu, že by soudce také hodnotil členy advokátního stavu téměř apriorně negativně ? Proboha, proč ? Za sebe sama mohu říci, že bych velkou většinu zástupců účastníků, se kterými jsem měl možnost se kdy v jednací síni i mimo ni potkat, hodnotil určitě pozitivně.

Za dobu praxe, co soudím, jsem nikdy neměl pocit, že by soudce a zástupce účastníků měli stát proti sobě, neřku-li snad v nějakém antagonistickém vztahu. Navíc, je-li soudce skutečný profesionál, kterým by měl být, a nepochybně všichni chtějí, aby jím byl, pak musí být schopen unést i věcnou kritiku bez toho, aniž by se to promítlo do jeho rozhodovací činnosti ve vztahu k účastníku, jehož takový "kritik" zastupuje. Co když toho není schopen ? To už je ale jiné téma.... Možná je to také trochu o osobní odvaze těch, kteří chtějí kritiku uplatnit, aby tak učinili veřejně a transparentně. Napadá mě, jestli kritika soudce např. na blogu, ke kterému soudce nemá přístup, nebo kritika plně anonymní může být ku prospěchu věci. Mám-li výhrady, měl bych je také být schopen veřejně prezentovat a obhájit.

Anonymní řekl(a)...

ad Králík : Mohu se vás zeptat na jednu věc v souvislosti s vašimi dojmy při jednání ? Neberte si to osobně, ale pokud jako advokát budu vědět, že soudce je naprostý hlupák, myslíte, že mu to při jednání budu dávat najevo ?

Ono to funguje totiž tak, že s dobrým soudcem si nemusím na něco hrát, zatímco s "pitomcem" musíte jednat jako s malým dítětem. Představa, že vynesu při jednání s neznámým anebo hlupým soudcem trumfy na stůl je totálně mimo. To je jako to biblické házení perel sviním. Buď jsem nucen hrát "jeho hru" a souhlasit s ním, i když nemá pravdu a otočit si ho kolem prstu s tím, že on bude mít falešný dojem o svém vysokým IQ anebo to nechat na odvolačku, ať se sám ztrapní.

Zatímco jemu se za zmršené anebo uplacené rozhodnutí nic nestane, já mám o mandanta míň. Proto jsem uvítal i ta zmiňovaná skrytá fóra, kde se člověk doví, že dost kolegů má na některé soudce a jejich odbornost anebo neúplatnost obdobný názor. Pak je lepší to říci i klientovi, aby se připravil na to, že to bude delší.

Pokorný

Michal Ryška řekl(a)...

Michalův post se od sportovního práva zase tolik nevzdálil - jen netuším (přes letité zkušenosti s fotbalem a bojovými sporty), jak nazvat sport primárně zaměřený na anonymní okopávání konkrétních kotníků. Výkon činnosti soudců lze zcela jistě vzhledem k jejich snížené osobnostní ochraně veřejně hodnotit. Na druhou stranu však nelze ani dle ESLP (Kobenter und Standard Verlags GmbH proti Rakousku, Perna proti Itálii) přehlížet, že soudní moc musí požívat důvěry veřejnosti, pokud má být v plnění svých úkolů úspěšná. Může se tudíž jevit jako nezbytné chránit tuto důvěru před destruktivními útoky, které jsou zjevně neopodstatněné, zejména s ohledem na skutečnost, že kritizovaní soudci mají povinnost zachovávat zdrženlivost, která jim brání patřičně reagovat.

Anonymní řekl(a)...

To p.Pokorný:

Kolega M. Králík chtěl vyjádřit, že soudce a advokát se mohou vzájemně respektovat a vážit si odborných či lidských kvalit toho druhého. Tím zřejmě reagoval na předchozího diskutujícího, který v zásadě zpochybnil fakt, že advokát bude soudce hodnotit podle něčeho jiného, než podle úspěchu jeho klienta v řízení.

Mě osobně nějaké neveřejné hodnocení soudců ze strany advokátů nechává celkem klidným,neboť si nedělám žádné iluze o kritériích, podle nichž se takové hodnocení provádí. Na rozdíl od toho, hodnocení advokátů ze strany soudců je veřejné a transparentní. Prostřednictvím konkrétního soudního rozhodnutí, je-li kvalitní, se totiž advokát dozví, zda pro svého klienta učinil vše, co v řízení učinit měl a mohl, a to třeba i v situaci, kdy výchozí pozice jeho klienta nebyla úplně přiznivá.Pochopitelně v takovém hodnocení absentují výrazy typu hlupák, popřípadě "pitomec", ač by jejich použití bylo mnohdy na místě.

Zmínka o úplatných rozhodnutích či jejich autorech je snad z jiného světa a zdráhám se uvěřit tomu, že jí vyslovil advokát. Na odborném diskuzním fóru typu J.P. nezaslouží vůbec žádnou reakci.

Michael Pažitný

Anonymní řekl(a)...

Že do toho mluvím, prezident je hodnocen dnes a denně, z 99% neobjektivně a bez znalosti hlubších souvislostí, dtto vláda a ministři, poslanci a senátoři ... proč by právě soudci měli být výjimkami? Být soudcem, nestál bych o "mediální nedotnutelnost".

A když už jsem u těch hodnocení, před zhruba týdnem proběhla médii jedna "zdrcující" kritika jedné odvolací soudkyně vůči jistému "podřízenému" soudci, synu svého již zemřelého otce. Jakkoli s ním většinou nesouhlasím, tohle bylo vůči němu mimořádně hnusné a musím se ho zastat. Hodně to o paní soudkyni vypovědělo, zejména o jejích přístupech a formalismu. Skoro bych řekl, že to bylo za hranicemi soudcovské etiky.

Pavel Hasenkopf

Tomáš Pecina řekl(a)...

Odborné hodnocení soudce pro potřeby dalších "uživatelů" soudcových služeb není hodnocením kvality, ale zejména vhodnosti přístupu. Např. (mám na mysli konkrétní soudce) "ta je úplně neschopná, všechno se jí musí zopakovat třikrát, a vůbec nejlíp, když si přinesete flipchart a budete jí to malovat" nebo "ten chce pochopit problém do detailu, před tím nemá smysl něco zamlžovat", popř. "nesnáší podnikatele, musíte ukázat, že klient je vlastně něco jako zchudlý proletář".

To je zcela jiná "disciplína" než laické hodnocení.

Jan Potměšil řekl(a)...

Další podobný web je zde a má zřejmě i podobný účel, tedy od plic si zanadávat na soudce a soudkyně, kteří nevyhověli, příp. je ostrakizovat různými vulgarismy a kritickými komentáři, za účelem zvýšení tlaku, ve smyslu zásady K213 uvedené zde, tedy že "Jediné, čemu protistrana rozumí a co bude ve skutečnosti respektovat, je síla." Onou protistranou hodnotitele je přirozeně každý, kdo nejedná a nerozhoduje podle jeho představ.
Pokud by ale podobné weby sloužily snahám o objektivnější hodnocení soudců, včetně i nemilých zážitků, a obsah přes úlety některých hodnotitelů měl věcné jádro, třeba by to k určité (sebe)reflexi, které je třeba u každého povolání, přispět mohlo.

Michal Ryška řekl(a)...

Ad Pavel Hasenkopf:

1) Nepostřehl jsem, že by kdokoli z diskutujících soudců volal po naší „mediální nedotknutelnosti“. Ochrana osobnosti soudců však není snížena natolik, jako je tomu u politiků (viz i post Davida Kosaře „Kritika soudců na Slovensku“ a nález ÚS SR sp. zn. II. ÚS 152/08). Pokud pak jsou někteří soudci na zmíněném webu spojováni s alkoholem, korupcí či konkursní mafií, dokážu si celkem reálně představit (jedná-li se o nepravdivá skutková tvrzení či neoprávněnou kritiku nepodloženou dostatečným skutkovým základem), že by dotčení mohli být s odstraňovací i satisfakční žalobou v hypotetickém sporu s přehledem úspěšní. Osobně si ale myslím, že soudce by neměl sestoupit do stejného „kanálu“ za komentátory. Já sám mám alespoň ty anonymní výkřiky v komentářích u svého jména u ..... , ehm, no – u těch kotníků.

2) Pražská vrchní kritika kolegy Cepla z úst soudkyně, která sama v předmětném rozhodnutí zdůrazňuje povinnou profesní zdrženlivost advokátky, vyznívá poněkud licoměrně. Člověka okamžitě napadne cosi o dvojím metru pro sebe a pro jiné.

Anonymní řekl(a)...

Tohle stekani na internetu muze byt sice obcas prakticke, ale problemem je naprosta neoveritelnost. Proto si nemuzu pomoct, ale porad mi prijde nejobjektivnejsi dohled nad cinnosti soudcu zverejnovani rozsudku. Mohl by mi nekdo rict, jake jsou relevantni argumenty proti tomuto zverejnovani? Snad nemuze byt tak tezke/drahe rozsudky anonymizovat.
Zdenek Rakusan

Anonymní řekl(a)...

Ad Michal Ryška:

k bodu 2) Už dříve jsem se nad tímto výrokem paní soudkyně pozastavoval a chtěl jsem na to upozornit i zde. Přijde mi, že se její vyjádření na adresu JUDr. Cepla neslučuje ani s § 80 odst. 6 zákona o soudech a soudcích.

J. Kolba

Anonymní řekl(a)...

Michal Ryška:

Přiznám se, nestíhám číst všechno, prolétl jsem to jen zběžně - a narazil jsem na nářek, že ona hodnocení nejsou objektivní (no, z podstaty věci ani nemohou být, hodnocení = názor = subjektivní pohled na věc.) Chtěl jsem říct jen tolik, že soudci - mají-li být rovnoprávným pilířem moci s ostatními dvěma a mají-li přestat být vnímáni jen jako trochu lépe postavení úředníci - musí s kůží na trh a nesmějí se schovávat za bukem a snažit se být neviditelní.

Zdeněk Rakušan:

To platí ve všech oborech. Sháním např. dobrého instalatéra, jak ho poznám? Sháním dobrého neurologa, jak ho poznám? No, a někdo jiný shání dobrého advokáta nebo si chce předem něco zjistit o "svém" soudci, kterému nesmí být odňat ... Tohle je o štěstí a o důvěře buď přímo v toho specialistu, nebo v někoho, kdo mi ho doporučil, a podle mne neexistuje objektivní způsob, jak předem odlišit "zrno od plev".

P.H.

Zdenek Tesner řekl(a)...

ad Zd. Rakusan
Zveřejňování rozsudků je jistě výborný přístup, ale nepokryje všechny aspekty, jenž jsou podstatné pro hodnocení soudců.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Zveřejňování rozsudků podle mého názoru není dostatečné. Vůbec nepostihuje jednu z nejrozšířenějších justičních zlotřilostí, totiž:
- dobré argumenty neúspěšné strany pominu
- se slabými se drtivě vypořádám
- část z dobrých argumentů pak úmyslně pochopím jinak, aby zněly jako úplně nesmysly, a napíšu, že daná strana je zřejmě mentálně nedostatečná.

Na osobu, která nezná spis, takový rozsudek působí jako dílo génia.

Martin Bílý řekl(a)...

Každý má právo na svého zákonného soudce. I kdyby prosil, že ho nechce:-)

Anonymní řekl(a)...

Já jsem už na tomto webu hodnotil. Připomínám že jsem "soudní neznaboh" a seznamuju se jen s výsledky - rozsudky. Hodnotil jsem tam, kde znám i spis. Musím však za sebe uvést, že mé subjektivní hodnocení není řízeno primárně tím, jestli v "mé" kauze bylo rozhodnuto negativně nebo pozitivně. Jsem tedy ochoten si vnitřně připustit jiný právní názor vyšší soudní autority. Hodnotím tedy podle toho, zda svůj právní názor tato autorita soudce dostatečně odůvodnila a v neposlední řadě si pomáhám veřejným zájmem. Ano správně, pracuju ve správní praxi a dělám pro "stát". U některých soudců si už poněkolikáté nejsem jist, zda-li pro stát skutečně pracují (chrání veřejný zájem), nebo jestli je platí "teorie práva". Kupř. formalizované rozsudky s odůvodněním typu "pan S.H. je známým odborníkem v dopravě" a proto se soud ztotožňuje s jeho názorem a zbylý proces byl tudíž nezákonný, hodnotím zásadně negativně a spojuji si je s konkrétním soudcem. zatím jsem hodnotil cca 6x z toho 2x kladně. Nehodnotím tedy příliš často, už jenom proto, že nemůžu posoudit všechna kritéria, viz. "práce se spisem v přípravné fázi". U jedné soudkyně se po mém hodnocení 1,5 bodu objevilo celkem 6 vysokých hodnocení 9 až 10 bodů ve 2 dnech, které ji vynesli až na TOP 10 .-)) Takže vše se dá napravit, nevěšte hlavu páni soudci :-))

Michal Králík řekl(a)...

Je pozoruhodné (leč vcelku předpokládané), že ačkoliv jsem měl před uveřejněním postu na zmiňovaných stránkách 0 hodnocení, ve dvou dnech po uveřejnění mi přibylo hodnocení šest (samozřejmě negativních); od té doby zase už nic. Ale o hodnocení své práce alespoň v konkrétním náznaku jsem se opět pranic nedozvěděl....

Petra Fleischmanová řekl(a)...

Soudce Karel Šigut mne protizákonně soudí za neexistující trestný čin.
Jedině člověk brutálně poškozený zneužíváním pravomocí, nebo podjatostí soudce, nebo nespravedlivým rozsudkem, soudí na internetu veřejně svého soudce. Koukám, že např. proti Karlu Šigutovi se vzácně schodují komentáře všech pisatelů. Pisatelé nejsou anonymní, to jenom čtenáři nevidí jejich jména, příjmení a konkrétní spisové značky. Taky se v hodnocení povinně uvádí, zda jste svědek, účastník řízení nebo nestranná osoba.
http://www.znamysoudce.cz/Soudce.aspx?id=1053 Na vysoké škole nás učili, že zpětná vazba je velice důležitá. Pokud máte v hodnocení 0, logicky to znamená, že jste dosud nikoho nespravedlivě neodsoudil, že vůbec nikomu nevadíte.

Anonymní řekl(a)...

Pan soudce Králík někde uváděl svůj právní názor pod jakousi spis.zn. 3CZ3973Králík. Rád bych to dohledal. Nemáte někdo tušení která sbírka rozhodnutí nebo časopis, má takovýto formát spisových značek? Děkuji

Michal Rozkydálek řekl(a)...

Michale, soudce který se drží soudcovského slibu, beze zbytku dodržuje Ústavu, Listinu základních práv a svobod, Zákon o soudech a soudcích, o.s.ř., z.ř.s. a další zákony, jimiž je ve svém rozhodování vázán, a který se nedopouští svévole a libovůle, může být vcelku klidný. Stěží se najde někdo kdo by jej chtěl na uvedených stránkách hodnotit.

A soudcové, kteří se tam ocitli, a někteří "zabodovali" i vícekrát - tak u těch je ÚPLNĚ JEDNO kdo, zač a proč je hodnotí. Důležitá je totiž DŮVĚRYHODNOST SOUDCE. A zoufale zde chybí mechanismus, kterým by ti nedůvěryhodní soudcové byli nekompromisně a bez průtahů svlékáni ze svých talárů.

Bez tohoto mechanismu se my "mudlové" stěží kdy budeme moci koukat na českou justici jako na poctivou, užitečnou a věrohodnou instituci.