středa 22. prosince 2010

Tomáš Sobek: Tradiční Bělohradský

Václavovi Bělohradskému v deníku Právo vyšel nový článek: "Proč klást odpor zvoleným vládám" Autor se staví proti úsporným opatřením evropských vlád. Tato opatření považuje za nelegitimní, a to jednak proto, že prý odporují evropské tradici sociálních jistot, jednak proto, že prý jsou nezvratným zásahem. Jeho článek se opírá o dvě obecné teze:

1) Nezvratné změny jsou nelegitimní, protože jsou trvalé, a tedy neopravitelné.
2) Totální změny jsou nelegitimní, protože jsou v rozporu s historickou tradicí.

Přiznám se, že Bělohradskému nerozumím. Jak může argumentovat PRO zachování historické tradice a zároveň argumentovat PROTI trvalosti změn? Vezměme, že bychom se vrátili v čase zpátky do doby, kdy se pomocí sociálních reforem zaváděly sociální jistoty. Bojoval by Bělohradský PROTI tomu, aby tyto reformy byly trvalé, resp. aby měly nezvratitelný efekt?

26 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Já osobně dávám přednost historické tradici, která zahrnuje "sociální jistoty", před historickou tradicí řekněmě otrokářskou či normalizační. Moje hypotéza je, že takových jako já je většina. Trvalá změna (historická tradice) může být, myslím, prospěšná, resp. "dobrá" ("sociální jistoty"), ale taky katastrofální, "špatná" (řekněmě vypuknutí třetí světové války nebo Bezděkova reforma). V sociální oblasti, řekl bych, se po dlouhé době historického vývoje dosáhlo určitého optima - v širokém pásmu přijatelných variant, o nichž se přou levicové a pravicové politické proudy. Argument V. Bělohradského chápu tak, že nynější reformy jsou podle něj nejen špatné (odporují tradici sociálních jistot), ale navíc tak zásadní, že nevratně překračují ono přijatelné pásmo dosavadních dílčích levo-pravých variací (a vrací nás zpět - Bělohradského pojem neonormalizace, domnívám se, stojí za reflexi).

Pavel Caban

Anonymní řekl(a)...

Tomáš Sobek: Vcelku dobrý point, Bělohradský skutečně v této věci argumentuje pochybně.

Možná by bylo dobré historicky prozkoumat, do jaké míry byla určitá rovnováha či přibližná společenská či třídní harmonie některých západních zemí od 60. do poloviny 80. let spoluovlivněna/dosažená neustálou přítomností "strašáku" či "sociálněpolitické konkurence" v podobě existence socialistického bloku a snaze neutralizovat dílčí přitažlivost jeho modelu harmonizační sociální politikou.

Je také otázka (navážemeli na Bělohradského) zda lze vůbec hovořit o legitimitě vlády tam, kde 1) neexistuje bohužel volební povinnost, takže volební výsledek nereprezentuje všechny voliče; 2) neexistuje tvrdé zákonné omezení rozsahu volebních kampaní a jeho efektivní kontrola, takže při značném vynaložení prostředků může být díky reklamním a PR divům zvolen doslova i houpací kůň nebo pseudostrana založená účelově těsně před volbami. Jinak řečeno, předvolební podmínky kandidátů nejsou nejen ani zdaleka rovné, ale ani vzdáleně souměřitelné. Za těchto dvou okolností hlasy zpochybňující legitimitu za takových podmínek zvolených zástupců nejsou bez určitého dílu pravdy.

Matěj Dvořák

Anonymní řekl(a)...

Přiznám se, že nedokáži odhadnout, a tím méně logicky vyargumentovat, zda jsou úsporné plány evropských vlád v souladu či nesouladu s historickou tradicí, či zda jsou snad dokonce nelegitimní. Je to podle mého názoru pouze přechodná snaha rychle zkrotit plameny hořícího domu. Domnívám se však, že veškerá snažení nás Evropanů, ale i (a možná především) obyvatel jiných koutů světa směřují k témuž; tedy k materiálnímu bohatství stále většímu (tedy ke stále většímu příjmu). Většina úvah ekonomů, politologů, právníků, bankéřů, levicových či pravicových politiků... se více méně upíná k jedinému - k ekonomickému růstu. Tomu se též podřizují veškeré kroky (např. tedy i uvedená úsporná opatření). Pak se ale nabízí otázka kladená například Václavem Havlem, zda je neustálý ekonomický růst vůbec možný a zda neustále se zvětšující HDP států je žádoucí a udržitelné. Navíc, i kdyby bylo možno na tyto otázky odpovědět kladně (a Václav Havel si na ně,pokud je mi známo, kladně neodpovídá), pak vyvstává otázka další, a to zda-li takový růst tohoto druhu bohatství vede k vytvoření lepší společnosti, lepších vztahů mezi lidmi. Nevím. Upozorňuji jen na inspirativní, i když zřejmě idealistický, článek otištěný dne 2. 12. t. r. v The New York Times (pro někoho možná levicový deník), jehož autorem je ředitel Earth Institute na Columbia University, Jeffrey Sachs. Ten se zamýšlí nad projevem bhúthánského předsedy vlády Jigmiho Thinleye proneseným před Valným shromážděním OSN, jenž se dotýkal právě této problematiky.
(viz. http://www.nytimes.com/2010/12/02/opinion/global/02iht-GA04Sachs.html?_r=1&scp=1&sq=In%20Search%20of%20Equilibrium&st=cse).

Jan Kolba

Občasný blogger řekl(a)...

Myslím, že většina stoupenců úsporných opatření v Evropě se nestaví hodnotově proti tradici sociálních jistot. Spíše s politováním konstatují, že dosavadní systém sociálních jistot je na této úrovni už ekonomicky neudržitelný. Tvrdí, že to je bolestivé, ale bohužel nutné. Naproti tomu Bělohradský si myslí, že to je bolestivé a zbytečné, protože skutečný problém je někde jinde, totiž už v samotné povaze globálního kapitalismu.

Bělohradský tvrdí, že z preambule Ústavy ČR vyplývá, že zákony nemohou být pouhá vynucená opatření, pouhé příkazy moci. Všimněme si, že výraz "vynucená opatření" je dvojznačný. Zatímco vlády úsporná opatření prezentují tak, že si je vynutily ekonomické podmínky, Bělohradský věc vidí tak, že vlády si něco mocensky vynucují.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Obecně filosoficky je jasné, že vývoj a tedy i změny nelze zastavit bez ohledu na jejich vratnost. Pokud jsou příjmy státního rozpočtu oproti výdajům slabé, můžeme se všichni dohodnout, že k ůctě k tradici si sociální výhody ponecháme, ale pak si musíme někde půjčit a spolěhat se na to, že to splatíme. Jestli je toto tradice nevím, ale je to mravní hazard. Nedělám si sice o morálce jihoevropanů žádné iluze, ale nad morálkou stojí ekonomická realita a ta bez ohledu na to, zda přijmeme hazard a zadlužení říká, že dluh nese náklady a těmi náklady jsou úrok, podřízenost věřiteli a bankrot.

Jako alternativu vůbec Bělohradský nabízí ?

Michal Cvrček

Jan Potměšil řekl(a)...

Pokud úspory na nejpotřebnějších budou činit cca 6 mld korun, je to ve státním rozpočtu malé plivnutí, v případě oněch nejpotřebnějších však už jde o citelný zásah do rozpočtu. Z tohoto pohledu jsou opatření vlády neproporcionání co se týče užitku a dopadů. Krajní levice pak tvrdí, že nejde o šetření, ale pouze o prosazení pravicové ideologie (pod pláštíkem tzv. reforem) žádající radikání omezení (nejlépe zrušení - viz třeba Petr Mach) sociálních dávek, resp. sociálního státu, neb kdo je chudý, má být chudý, přerozdělování je špatné a omezující naši svobodu - jinými slovy čím méně bude přerozdělování/solidarity/sociálního státu, tím budeme svobodnější.
Každopádně racionální vysvětlení pro oškubávání chudých, by byli ještě chudší, nemám - stát mnoho neušetří, a argument o svobodě, řídí-li se jím architekti "reforem", je pro mě příliš abstraktní a neuchopitelný (chudí se naopak stanou méně svobodnými).
Budu-li demagog, tak ještě dodám, že logicky nelze podporovat "socky", má-li nám zbýt na armádní zakázky, řebíčkovsko-viamontové tunely, drobilovské fondy a pod.

Šimon Klein řekl(a)...

Podle mého názoru v zásadě existují dvě možnosti. Buď je současné nastavení sociálního systému z dlouhodobého hlediska správné (především udržitelné) a pak není důvod, proč by se k němu jakákoli budoucí vláda nemohla vrátit- pak sice mohou být úsporná opatření v rozporu s tradicí sociálních jistot, nebudou však nutně trvalá. Pokud naopak současné nastavení sociálního systému udržitelné není, pak úsporná opatření patrně trvalá budou, nebudou však v rozporu s tradicí sociálních jistot. Jen obtížně si totiž dovedu představit jistoty vybudované na neudržitelném a tedy nejistém systému.

Anonymní řekl(a)...

Jan Kolba: "materiálnímu bohatství stále většímu (tedy ke stále většímu příjmu)"

Koho?

Matěj Dvořák

Anonymní řekl(a)...

Michal Cvrček: Ona to je dost snadná matematika. Výdaje státu neklesají, mírně rostou. Příjmy z daní naopak klesají. Protože chybí politická vůle šetřit na výdajích a hlavně udržet míru příjmů rozpočtu svázanou s mírou výdajů, dochází k zadlužování. Proč příjmy klesají? Podívejte se na výši korporátní daně v 90. letech a dnes, snižování daně z příjmů FO, podívejte se na postupnou likvidaci některých daní metodou ementálu (dědická a ostatní daně transferového trojdaní). Podívejte se na možnost PO utíkat do daňových rájů - dokud státy tvrdě tuto možnost daňového dumpingu nepotlačí, budeme mít "krizi" trvale. I když jsem pro rozumné šetření (a leckde se skutečně plýtvá), hlavním viníkem krizí není "rozhazování", ale neokonzervativní ideologie snižování daní a transformace daňové zátěže (např. daně z příjmů na daně spotřební).

Matěj Dvořák

Anonymní řekl(a)...

Ad MAtěj Dvořák: Kohokoliv.

Jan Kolba

Dan Dvoracek řekl(a)...

Ač je to otázka politická a nikoli právní, pokládám za zcela se příčící mému světonázoru pohled, podle nějž za krizi nemůže to, že mnozí projedli peníze, které nevydělali, ale to, že se málo sebralo těm, kteří peníze vydělali.

Pokaždé, kdy se takový názor vyskytne, běhá mi mráz hrůzou po zádech. Kdyby daně sloužily na zajišťování veřejných statků a nutnou pomoc nejpotřebnějším, asi bych s tím takový problém neměl. Daně nicméně již dávno tuto funkci nemají. Dnes daně slouží k financování nikdy nekončících volebních kampaní politických stran, neboť hospodářská politika není ovládána ani úvahou o zájmech státu, ani ekonomickými či politickými názory, ale výhradně vidinou příštích voleb a nutností uplatit tyhle či tamty odboráře, protože mají hodně hlasů. Na takové věci přispívám nerad.

Daně v klasické podobě na vojáky a silnice tvoří jen zanedbatelnou část fisku. Naprostá většina jde na sociální transfery, což vede k a adresnému uplácení voličů a zcela nemravnému bujení výdajové stránky. Pomoc je "snadná" - kdo bere sociální dávky, neměl by mít volební právo. To by mi ovšem humanisti dali, takže to asi neprojde. Každopádně stav, kdy 90% osob rozhodujících ve volbách netvoří ani 10% HDP vede přesně tam, kde jsme dnes.

Anonymní řekl(a)...

Ekonomická věda je v tomto neideologická. Daňová zátěž v 60-70- letech byla neudržitelná (7 roční staglace nesouměřitelně těžší než dnešní krize) a proto se začalo se snižováním přímých daní. V té době se začal klaický (po)válečný průmysl USA hroutit. V té době jste např. kvuli leteckým monopolům nemohl ani objednat letenku 10 dnů dopředu.
Reagan pouze snížil daně, zrušil státní podnikání, zrušil protekcionismus a zavedl konkurenci do síťových odvětví a vyplatilo se. S neokonzervatismem to nemá nic společného, to byla jen ekonomická nutnost.

Ohledně zrušení nějaké podpory mě vždy fascinuje u kritiků neznalost jediného případu člověka, který to využivá. Protože kdybyste znali praxi, věděli byste, že podporu nikomu slušný život nezajistí, využívají ji především podvodníci, kteří mají četné příjmy. Nebo si dovete představit, že by někdo mohl žít z 8.000 měsíčně ?

Přechod s daní přímých na nepřímých nesouvisí opět s žádnou ideologiií. LAferova křivka mluví jasně, nad jistou úroveň daňové zátěžě (ta se mění stát od státu) lidé raději přestanou více pracovat anebo začnou podvádět. A podvod u daní nepřímých je snažší objevit.

Zbyněk Letitý

Anonymní řekl(a)...

Nuž, neviem, ako je to presne v ČR, skúsim čosi o situácii v SR.

Ľavica a pravica de facto neexistujú, nikto totiž neprichádza so zmenou systému a to je ich vzájomný rozdiel od VFR. Celá politická špička konzervuje (až na malé "záblesky" istej "liberálnej strany") tie isté neudržateľné idey a obdobne ten istý neudržateľný režim. Zo štátneho rozpočtu sa financujú rôzne politické strany, cirkvi, príspevkové organizácie, armáda v Afganistane či na Cypre, nákup vojenskej techniky, vysoký počet úradníkov, prehraté arbitrážne spory, odmeny v štátnej správe, úkony v trestnom konaní, veľa vysokých škôl ... a je na tom azda verejný záujem? Potrebujú to ľudia? Prvotná spoločenská zmluva je predsa založená na tom, že štát má zabezpečovať tie funkcie pomocou mocenského donútenia, ktoré si spoločnosť nedokáže zabezpečiť sama.

Štát včítane všetkých jeho mocenských zložiek má slúžiť potrebám (nie chúťkam) jeho občanov. Nie záujmom jeho mocenských zložiek a na ne napojených subjektov. Lenže v SR tomu tak nie je. Živnostníci + malé a stredné podniky si nemôžu dovoliť neplatiť dane, "nemajú na to" odísť do daňového raja. Stredná vrstva taktiež "nemá na to", presúvať svoj kapitál do daňových rajov. Preto títo sú v ohrození, pokiaľ si štátna moc robí, čo chce. A pritom konkurenčný boj týchto subjektov je motorom ekonomiky. Monopol napr. nemá prečo inovovať. Detto oligopol s rozdeleným vplyvom (kartel).

V SR však dominujú monopoly a oligopoly, plytvajú sa uvedenými spôsobmi verejné príjmy, legislatíva je nesystematická, neprehľadná a kostnatie, neexistuje tu slobodná trhová ekonomika, stav právnikov je prebujnený, štátne podniky plytvajú pôžičkami, poslanci nie sú priamo za nič zodpovední a z "poslancovania" si urobili biznis, popri samospráve a europarlamente ešte s viac "stoličkami", sudcovia nenesú "pri správnom tričku" zodpovednosť, úradov je viac ako za režimu rokov '48-'89, produkcia priemyslu, výroby a verejnoprospešných služieb klesá, konkurencieschopnosť k zahraničiu klesá, zdravie obyvateľstva sa zhoršuje ... atď.,atď.

Takéto smerovanie štátu nie je historickou tradíciou. Sociálne istoty sú síce tradíciou, ale nikto ich nechce pod pláštikom neudržateľnosti. Bojoval by dnes Bělohradský za tie zmeny, ktoré zaviedli sociálne istoty, napriek mainstreamovému pohľadu, že sú neudržateľné (a povedzme si, s kapitalizmom de facto nezlučiteľné)? Avšak väčšina ľudí nemá dravé trhové myslenie a nepotrebuje vytĺkať zisk na niečí úkor. Bola to práve solidarita väčšiny spoločenstva, ktorá prvým ľuďom umožnila prežiť. Preto si myslím, že väčšina ľudí potrebuje sociálne istoty a trvalú zmenu už naznačeného vývoja v SR. Len niet skupiny, ktorá by mala moc ju zaviesť.

Ondrej Pivarči

Anonymní řekl(a)...

Ad Dan Dvořáček: Pokládate tedy za spárvnou formu vlády oligarchii? Pak by se Vám tedy žilo dobře v dnešním Rusku.o)) Hodně štěstí a hezké Vánoce!

Jan Kolba

Dan Dvoracek řekl(a)...

JK: To je jako tvrdit, že pokud říkám, že ve veřejné správě má být pořádek, žilo by se mi nejlépe v nacistickém Německu. Je to na hlavu postavený argument. Rusko má tisíc a jednu politickou zvláštnost a oligarchie je jen jednou z mnoha. Kdyby bylo Rusko oligarchie a "jinak normální", možná by se tam žilo docela slušně.

Moje úvaha je velmi jednoduchá a nemyslím že nutně zcela zvrácená - nelíbí se mi, že o způsobu nakládání s veeřenými prostředky rozhodují především ti, kteří na jejich vytvoření nijak nepřispěli.

Anonymní řekl(a)...

Ad Dan Dvořáček:
Myslel jsem to poněkud jako nadsázku, neboť jsem měl za to, že vy jste to myslel také jako nadsázku. Kde berete to přesvědčení, že ti, kteří přispívají více, nebudou se svěřenými prostředky nakládat jen zase ve svůj prospěch? A jak budete poměřovat to, kdo kolik příspěl? Podle daňového přiznání? Vždyť někteří lidé mohou dělat velmi kvalitní práci (např. vědecký výzkum, poskytování kvalitního vzdělávání), který je ve výsledku daleko přínosnější, než milion zaplacený na daních z výroby oceli, která zamořuje ovzduší. Kromě toho, volby nejsou jen výběrem toho, kdo bude přerozdělovat peníze. Vím, že málo zvolených, a tím méně voličů, má tolik potřebnou vizi pro vedení státu, nemyslím si však, že by ji automaticky měli (jen) ti bohatí. Zpravidla tomu bývá právě naopak. To, že umíte vydělat peníze - a dejme tomu, že to umíte poctivě - z vás ještě nedělá dobrého voliče, notož tak dobrého státníka (to by jím musel být milionkrát např. Silvio Berlusconi). Zkrátka z možných společenských zřízení máme demokracii, na nic lepšího jsme ještě nepřišli. Sice se říká, že nejlepší formou vlády je osvícenská monarchie, nu ale problém je v tom, jak takového osvíceného monarchu vybrat, že? Stejně tak by mohla být dobrým systémem osvícenská oligarchie, ale problém je zde tentýž.

Hawk.

Jan Kolba

Šimon Klein řekl(a)...

Dan Doracek: Tak jako Vaše úvaha není nutně zvrácená, tak také není nutně správná. Domnívám se, že nezaměstnaní (tedy ti, kteří "na vytvoření veřejných prostředků nijak nepřispěli") stále ještě netvoří většinu voličstva a to ani pokud se počítají studenti.
Nicméně Vaše úvaha ohledně neefektivity demokratického hospodaření je v zásadě správná. Neuvědomujete si ovšem, že rizika spojená s jiným, dejme tomu "osvícenějším", způsobem vládnutí, jsou ještě mnohem větší a závažnější. Dnešní demokracie (tedy v podstatě republikánské zřízení dle dřívější terminologie) nebyla vymyšlena tak, aby zajistila tu nejlepší vládu, ale aby zamezila té nejhorší- tyranii. Jak ostatně řekl W. Churchill, je tím nejlepším ze špatných způsobů vlády.

Guy Peters řekl(a)...

Pokud se mohu vrátit k původnímu thematu článku:

I kdyby měl Bělohradský pravdu, že sociální stát v dnešním rozsahu je tradiční (ačkoliv není), proč by nevratná změna měla být ipso facto nelegitimní? Byla změna státního řízení v roce 1918 z monarchie na republiku rovněž neospravedlněná (nelegitimní ex modo)?

Domnívám se, že Bělohradský je obětí tradičního českého antinominalismu, tedy neuznání konceptu politiky jako takové. Sice mu dává jakousi koncesi v marginalitě změn, jenže trvalé změny („tradice“ v Bělohradského pojetí) snad vznikly mimopoliticky? Bělohradský tak nepřiznaně požaduje verifikaci zákonů (= trvalých změn) správností. A jsme tam, kde jsme byli: Nahrazení politiky zřením a politiků kněžími Pravdy a lásky. Pěkně to popsal Václav Klaus: „Není to v tom, že tenhle člověk je lepší než ten druhý. To je v tom systému. To mě vede - někdo by možná řekl - k jistému podcenění fenoménu, jestli ten člověk je takový, nebo makový. Je to má důvěra v obecnější tendence, jevy a podobně. Tudy vede moje debata se všemi havlovci, které Václav Havel představuje v tom nejčistším smyslu: kdyby byli lidi lepší, tak... To ne! Ti lidé jsou tady, stejně dobří jako kdekoliv jinde na světě, a takové to povrchní povyšování se nad těmi lidmi, já jsem lepší, a kdyby ti ostatní byli taky, tak je tu bezvadný svět... S tím nesouhlasím od prvopočátku a už je to 21 let a dneska už asi čtrnáct dní. To je fundamentální věc.“

Anonymní řekl(a)...

Guy Peters: Václav Klaus jakožto obhájce neosobního, pravidly se řídícího (právního) systému je jev vskutku pikantní; dobře, že jste na něj upozornil. Myslím, že citát ocení mimo jiné bývalý soudní čekatel Langer.

Jelikož se ptáte, tak za sebe si dovolím odpovědět, že změna státního řízení v roce 1918 z monarchie na republiku byla podle mého názoru "legitimní ex modo". Některá nevratná změna prostě může být ipso facto nelegitimní, jiná nevratná změna nikoliv. Řekl bych, prostými slovy, že asi záleží na tom, co a jak se mění.

Pavel Caban

Guy Peters řekl(a)...

Myslím, že bychom ten spor Langer v. Klaus neměli trivialisovat. Podstatou je, zda jmenování soudcem je prerogativa hlavy státu (~ milost), nebo předvídatelný správní akt (~ vydání řidičského průkazu).

Jsem rád, že se shodujeme na tom, že trvalost změny není žádný znak legitimity, že jsou trvalé změny, které jsou legitimní a vice versa.

Tomáš Sobek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Potměšil řekl(a)...

Ad ZL:
...podporu nikomu slušný život nezajistí, využívají ji především podvodníci, kteří mají četné příjmy. Nebo si dovete představit, že by někdo mohl žít z 8.000 měsíčně ?
Myslím, že toto je až arogantní případ hodnocení věci ze slonovinové věže dobře zajištěného příslušníka vyšší střední třídy, resp. "pomocné elity", jejíž člen se přirozeně se "sockami" nesetkává a s ohledem na rozsah svých výdajů je pro něj opravdu nepochopitelné, jak někdo může vyžít z 8.000,- Kč. Takoví lidé však opravdu existují a vyžít musí. "Slušný" život dle vašich měřítek jim to samozřejmě nezajistí, ale aspoň nějaký. Říct, že si stejně určitě vydělávají bokem (jak kteří..), a proto jim sebereme i to málo, co dosud dostávali, postrádá logiku - pokud to nemá být trest za chudobu. Možná by někdy neškodilo jít do nějaké "čtyřky" a promluvit s lidmi "u dna", případně zkusit nějakou nízko honorovanou práci nebo se pozeptat sousedky samoživitelky za krize bez práce, jak se jí žije a kolik vedlejšáků a podvodů dělá.

Anonymní řekl(a)...

K diskusi ohledne profesora Belohradskeho z Terstske univerzity, jehoz texty nuti k zamysleni:
- terminologie: smesuje se socialismus a socialisticky tabor se statnim mafianskym kapitalismem - cituji sveho zesnuleho otce, ktery me v 68. opravil, kdyz jsem pouzil slovo socialismus - pod socialismem je urcite lepe si predstavit system, ktery zajistuje zranitelnym socialni sit vice mene nepropustnou - uvedu otrepany priklad Bismarcka, ktery koncem 19. stoleti chranil delniky podporujici svou praci stat a potazmo i socialni smir pred revolucemi tim, ze jim umoznil dovolenou a kratsi pracovni dobu na zotavenou, nemocenske pojisteni a duchodove pojisteni atd. - takova logicka zmena - mimo jine i v nejuznejsich listinach prav cloveka - je nutna byt trvala - taky treba v Nemecku nenapadlo nikdy nejen CDU-CSU ale ani nacisty, kdyz byli u moci, aby sahali na dovolene, pojisteni, Urlaubs- a Weihnachtsgeld atd.,
- neboli malym nestestim politickeho diskursu v Cechach, na Morave a ve Slezsku je neustale nasazovani psi hlavy levici, demonizovani socialismu, dokonce demagogicke smesovani socialni demokracie a komunistu /kazdy vi nebo by mel vedet, ze napr. socialni demokracie je jedinou tradicni demokratickou stranou, ktera si "nezadala" a byla po 4 desitky let v ilegalite, se sidlem v Mnichove a bojovala proti mafianskemu totalitnimu rezimu/ - dochazi az ke skandalizovani a ostrakizovani bulvarem a zmanipulovanym davem - dovede si nekdo predstavit, ze by treba v Britanii poradali akce "POSLAT BLAIRA NA MARS" nebo "PREMLUV SVOU BABU A DEDU" - neni asi treba uvadet dalsi priklady;
- bohuzel u nas se dokonce toto zamlcuje a tak treba jen prumerne vzdelani (o mene vzdelanych nemluve) se casto domnivajim ze soc dem byla v Narodni fronte a zamenuji Ceskoslovenskou stranu socialistickou za soc dem...
- ohledne zdeseni nekterych na pravici z progresivniho daneni je treba uvest, ze prakticky vsechny vyspele demokracie pouzivaji toto progresivni zdaneni jako naprosto prirozene - v dobe krizi jsou na to dokonce bohatsi obcane pysni jako vlastenci pomahajici socialnimu smiru - tak daleko jsme vetsinou nedospeli...
- neni mozne napr. delat ve stredni Evrope americky styl zdravotnictvi, ktery je velmi silne kritizovan i v samotne Americe - proc se nepodivame radeji do zapadni Evropy, kde je mozne v naproste vetsine spocitat zdravotni pojistovny na prstech jedne ruky, je to mrhani prostredku na reprezentativni budovy, platy generalnich reditelu atd. atd. - nase mala zeme stihajici co do urovne Slovinsko, Portugalsko i Recko, nemluve o bohatsich statech EU, tim financne trpi, urcite by nam stacily jen dve pojistovny, jak to bylo v devadesatych letech v Nemecku, jedna treba pro lidi s prijmem do 30 tisic mesicne, druha pro lidi s prijmem nad tuto hranici
- nase krasna zeme by si mela vzit priklad ze sousedu na zapade a na jihu take s ohledem na zivotni prostredi /viz nemecke zakony o vratnych obalech, jednotne sklenene lahve u vetsiny piv i minerálek atd. atd./ nebo hazard a reklamy - nemusim asi opakovat, jaky je rozdil na obou stranach hranic s Nemci a Rakusany, pokud jde o mnozstvi a uroven reklam a pokud jde o mnozstvi prostitutek, heren a podbizivych obchodu nabizejicich casto ilegalni a nevkusne zbozi - jak je mozne, ze se cesti a moravsti starostove vymlouvaji na "svobodny trh" apod. a nezakazou to nebo nereguluji to tak, jak tomu je v Nemecku nebo Rakousku?
- omlouvam se, ze jsem skakal z tematu na tema, ale nekdy se mi zda, ze se porad okolo nekterych veci mlci a tim jsou jakoby v poradku, nebo rezignovane trvale - je mozne, aby s prominutim bordel, spina, zlocin, mrhani prostredky danovych poplatniku a tabuizovany a nespravne vedeny politicky diskurs byly TRVALYM jevem? Pripominam, ze je vice nez dvacet let po svrzeni totalitniho rezimu a nastoleni demokracie.
Jiri Pelka, Brusel

Tomas Blazek řekl(a)...

Ad GP:

Myslím, že poznámka P. Cabana spor Langer v. Klaus netrivializuje ani v nejmenším. Ta totiž směřuje spíše k tomu, že poté, co o sporu autoritativně rozhodl soud (a to tak, že se jedná o předvídatelný správní akt), zde máme prezidenta, který závěr soudu ostentativně ignoruje.

Můžeme na tento závěr mít různé názory a je jistě legitimní jej kritizovat. Něco jiného však je, jestli se mu odmítá podřídit jedna ze stran sporu. A to tím spíš, jestli se jedná o hlavu státu, který aspiruje na označení demokratický a právní. Stavět vedle sebe toto jednání prezidenta a jeho pěkně znějící slova o právním státu a upozorňovat na jejich pikantnost je pak zcela na místě.

P.S. Omlouvám se za off-topic, ale diskuze pod tímto příspěvkem byla asi od počátku odsouzená k tomu, že se rozjede do takové šířky :)

Guy Peters řekl(a)...

Ano, nicméně samotný Langer se s tím rozhodnutím zřejmě neztotožňuje, protože jej nijak nevymáhá.

President republiky není první ani poslední, kdo dobrovolně nesplní soudní rozhodnutí. Z toho podle mne nelze dovozovat, že musí ve všech věcech navždy mlčet.

ondra řekl(a)...

Ta otázka by mohla znít i jinak - jak je legitimní zavádět sociální systém, který je prakticky nezrušitelný - je velmi jednoduché sociální systém zavést (důchodci dostanou přidáno), zrušit je ho prakticky nemožné (důchodci si nemohli našetřit, protože platili předchozí důchodce).