středa 8. prosince 2010

Ivo Telec: Akademická svoboda jinak

Podobně jako filtrovaná káva nemusí být dobrou kávou, ani filtrovaná demokracie nemusí být pravou demokracií. Poslyšme právní příběh z dnešní demokratické doby.


Československé vysoké školy, „očištěné“ roku 1948 od „reakce“, zamořil počátkem 50. let sovětský kolektivizační systém. Jednou z vážně míněných „objektivních zákonitostí“, v něž komunisté věřili, byla „zákonitost přibližování se sovětskému vzoru“. Jejím projevem bylo, krom jiného, vnucené zavedení kateder v roce 1950. Jednalo se o převzatý sovětský model převážného oddělení výuky od vědy, která byla cíleně soustředěna do akademie věd mimo vysokoškolská „učiliště“. S některými residui tohoto systému se potýkáme dodnes. Vedoucího katedry jmenoval ministr školství na návrh Státního výboru pro vysoké školy. Až takováto pozornost byla věnována této funkci, neboť se jednalo o politický „boj v první linii“, o přímé řízení politické výchovy studentů podle doktríny marxismu-leninismu a o přímé politické hodnocení podřízených zaměstnanců. Postupně, po letech uvadání systému, došlo k tomu, že vedoucí katedry byl jmenován jen rektorem. Při katedrách také působily stranické skupiny KSČ, jejíž politická struktura odpovídala katedrovému systému.

Nucená katedrová soustava byla z československých vysokých škol odstraněna až po převratu v roce 1989, a to k 1. květnu 1990, kdy nabyl účinnosti první popřevratový vysokoškolský zákon. Řada neprávnických fakult ihned využila znovunabyté svobody a obnovila tradiční předkomunistickou soustavu ústavů a seminářů.

Zachování katedrové struktury, již bez politického pokřivení, je jistě jednou z několika možných organizačních cest i dnes. Jedná se však o organizační model, který leckdy koliduje s organizací, řízením a hlavně s hospodařením výzkumných skupin napříč fakultou. Jsou to přitom právě výzkumné skupiny, které bývají pro fakultu přímo hospodářsky nosné. Již proto je věcně vhodné uvažovat o odklonu od katedrové soustavy, která se někdy stává spíše komplikací. Žádná česká nebo slovenská právnická fakulta, na rozdíl od některých jiných fakult i v rámci téže univerzity, tak ale od roku 1990 neučinila (olomouckou epizodu ponechávám stranou). Katedry zůstaly a na níže uvedeném případu si můžeme osvětlit, jak opětovně doznaly politického významu. Možná se tak stalo nechtěně. Nicméně stalo se tak a tento stav trvá.

Volební řád Akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity, veřejné vysoké školy, stanoví, že volby do učitelské komory se konají volbou z kandidátů, které navrhují jednotlivé katedry. A to tak, že každá katedra navrhne nejméně jednoho kandidáta na funkci člena fakultního akademického senátu. Volební řád je jedním z vnitřních (rozuměno akademicko-stavovských) předpisů; viz http://is.muni.cz/do/law/ud/predp/vnitr/D177.pdf. Volební řád byl přijat fakultním akademickým senátem a schválen byl univerzitním akademickým senátem. Vnitřní fakultní předpisy obvykle navrhuje děkan.

Domnívám se, že tento způsob akademických voleb je politicky i právně nesprávný. Člen akademické obce, akademický pracovník, totiž nesmí kandidovat do fakultního akademického senátu nezávisle, bezprostředně a jen o své akademicko-politické vůli, nýbrž musí být za politického kandidáta navržen „katedrou“. Vyžadováno je tedy závislé katedrové „předzvolení“ kandidáta čili jakési politické „primárky“ na pracovišti při výkonu práce. Něco takového je samo o sobě kuriózní. Pamětníkům minulého politického režimu to může připomínat nechvalná politická projednávání různých kandidatur ve stranických skupinách na katedrách anebo vůbec na katedrách. Jak známo, bez projednání v pracovním kolektivu, na katedře, nebylo možné u nás ani povolit obhajobu doktorské (DrSc.) nebo kandidátské (CSc.) disertační práce ještě na konci roku 2001. Na Slovensku to platí dodnes.

Dlužno říci, že oproti tomu jiní členové téže akademické obce, totiž studenti, mohou kandidovat do fakultního akademického senátu nezávisle a bezprostředně, sami o své vůli, a také tak běžně činí.

Jak katedra (pracoviště) „navrhuje“ politického kandidáta do akademických voleb, již není volebním řádem stanoveno. Můžeme si proto položit klíčovou otázku, zda se jedná o pracovně katedrovou „předvolbu“ kandidáta (nebo kandidátů), jenž má být teprve zvolen, anebo snad o jiný způsob navrhování kandidáta do voleb. Třeba jen určením jediného politického kandidáta pracovně nadřízeným vedoucím katedry z řad jemu pracovně podřízených po pouhém politickém vyjádření akademických pracovníků, pracovně zařazených na příslušné katedře. Různé konkrétní případy z praxe jsou známy. Je pracovní povinností akademického pracovníka se v takovém případě politicky vyjádřit, anebo nikoli? Politický projev jen těžko může být pracovní povinností akademika. Pokud by vyjádření akademických spoluzaměstnanců (a kolika z nich?) bylo záporné, záleželo by i přesto na pracovně nadřízeném vedoucím katedry, jak by politicky postupoval ve volební akademické věci. Jinou otázkou je, jak by pracovně nadřízený vedoucí katedry naložil s akademickým vyjádřením, které by obdržel až po uplynutí jím pracovně (nebo politicky?) určené lhůty. Zdá se, že i počet politických kandidátů může určit pouhý pracovní manažer, vedoucí katedry. Zda „katedra“ navrhne jednoho kandidáta, anebo více kandidátů, je podle všeho politickou věcí „katedry“, jíž pracovně vede její vedoucí. Otázkou pak může být, čí zájmy kandidát „katedry“ fakticky zastupuje. Zda zájmy akademické obce, jak praví fakultní statut, anebo ve skutečnosti jen zájmy určitého pracoviště, které ho navrhlo, a zájmy akademických pracovníků v něm pracovně zařazených. Jinou otázkou je, zda a pokud ano, tak nakolik, je nezávislý politický kandidát závislý na svém pracovně nadřízeném vedoucím, který může ovlivňovat například prodloužení jeho pracovního poměru, odměny anebo přímo rozhodovat o organizaci práce, o všemožných pracovních podmínkách aj. Proto můžeme říci, že konkrétní veřejný případ není na úrovni „kateder“ dostatečně průhledný tak, jak bychom očekávali od veřejné vysoké školy.

Veřejné akademické právo je pomícháno se soukromým právem pracovním a veřejná akademická politika je smíšena s pracovní podřízeností a nadřízeností se všemi potencionálně možnými pracovněprávními důsledky.

Vyloučit přitom nelze, že část fakultního akademického senátu se tímto neústrojným způsobem může fakticky stát prodlouženou rukou pracovních manažerů, jimiž jsou vedoucí kateder. Navzdory tomu, že se výsostně jedná o orgán veřejné moci, nadaný zákonnou pravomocí a působností, který s pracovními záležitostmi nemá nic společného.

Dle mého názoru se v takovém případě jedná o nemístné spletení pracovních a akademických věcí, které nejsou vzájemně porovnatelné ani na akademické půdě. Nutno říci, že to byl právě minulý politický režim, padlý roku 1989, který vydatnou měrou politicky záměrně směšoval politiku a práci. Příkladem nám mohou sloužit „pracovní“ posudky, které měly povahu nechvalně známých „komplexních hodnocení“ zaměstnance, tedy též politických hodnocení zaměstnance (včetně okruhu příbuzných) nad rámec výkonu práce pro zaměstnavatele. Jednalo se o hrubý projev totality, na který hodně lidí profesně doplatilo.

Netvrdím, že dnešní akademický stav, který zde popisuji, je projevem totality. Podobnost může být vskutku jen náhodná. Může být zapříčiněna obavou z malého zájmu o akademické volby. Jenže, poměrně malý politický zájem je i o „velké“ volby sněmovní a senátní. Sám malý politický zájem o akademické volby však může být výrazem určitých postojů a projevem určitého akademického názoru. Proto i malý politický zájem o veřejné věci akademické může být legitimní. Netřeba proto nutit mimopolitická a nepolitická pracoviště k tomu, aby povinně politicky navrhovala akademické kandidáty jen proto, aby vůbec bylo koho volit.

Akademický senát fakulty, ani jeho učitelská komora, není radou zaměstnanců ve smyslu zákoníku práce, nýbrž akademicko-politickým orgánem veřejné moci vykonávajícím veřejnou správu na úseku akademické samosprávy, a to bez zřetele na katedrovou anebo jinou organizační a hospodářskou soustavu vysoké školy a jejích součástí.

O členství ve fakultním akademickém orgánu by se proto měl moci volně ucházet kterýkoli člen akademické obce za rovných podmínek, ať je studentem nebo akademikem. Pokud může student kandidovat do akademického senátu nezávislé, bezprostředně a o své akademické vůli, zatímco akademický pracovník z téže akademické obce tak politicky jednat nesmí, pak v tom nelze nevidět rozdílný přístup k výkonu politického práva podílet se na správě veřejných věcí v téže akademické obci, k čemuž chybí věcně opodstatněný důvod, který by tento rozdíl ospravedlnil. Navíc, akademický senát, přinejmenším primárně, vůbec neřeší problémy „kateder“, které spadají pod činnost děkanů nebo tajemníků.Podobně jako filtrovaná káva nemusí být dobrou kávou, ani filtrovaná demokracie nemusí být pravou demokracií.

75 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

V tom žádný reálný problém nevidím. Pokud totiž neobstojí u své katedry, pak těžko může mít šanci fakultně. Navíc jde následně o tajnou volbou, takže i kdyby se v "pracovním" kolektivu dohodli na podržtašce, stěží by postoupila dál. Navíc je zde větší záruka kvality než kdyby kandidoval PR slibotchna borec.
I na katedrách lepších škol existuje neformální a formální žebříček a je to tak dobře.

Problém to bude (hypoticky) tehdy, pokud např. pár početně malých kateder takto mělo větší počet kandidátů, ale to se u hlasování dle počtu hlasů smaže.

Odlišně to má např. zmiňovaná VŠCHT
1) Volby probíhají v 8 volebních skupinách. Na každé fakulte (pozn. VŠCHT má čtyři fakulty) jsou zrízeny dve volební skupiny, jedna pro
akademické pracovníky a druhá pro studenty.
2) Kandidáty do voleb muže navrhnout kterýkoliv clen Akademické obce VŠCHT Praha dané volební skupiny.
Dílcí volební komise shromáždí návrhy príslušné volební skupiny clenu Akademické obce VŠCHT Praha,
projedná je s navrhovanými kandidáty a sestaví do týdne pred termínem voleb kandidátní listiny se jmény
kandidátu uvedenými v abecedním poradí.

Podle mě jsou oba přístupy ok, škola není parlament.

Jan Vrchař

Anonymní řekl(a)...

1) akademická svoboda spočívá také v tom, jak se návrhy kandidátů mohou udělat.
2) Co se stalo v té Olomouci ?
3) Např. u PřF UK katedry fungují dodnes a nemyslím si, že by PřF UK měla s bolševismem co společného.
http://web.natur.cuni.cz/filosof/

Na PřF UK volí dokonce i studenti oddělení do 4 oborových bloků (takových nadkateder), analogicky i učitelé, z čehož je vidět, že je to analogické Brno.

Nejlepší systém má asi ta VŠCHT, ale ti katedry zrušili hned po revoluci a ústavy tam mají svou tradici a taky tam není problém poznat, kdo chemii umí a kdo jen ...., což si přiznejme u humatních oborů typu české právo je celkem problém.

Jan Machonin

Anonymní řekl(a)...

Když to vyučujímu na katedře ostatní neschválí, nechť se přihlásí do magistra a zkusí to jako student:-)

Pavel Vondráček

Anonymní řekl(a)...

ad Jan Machonin:
K dotazu, co se stalo v Olomouci, mohu jen říci, že se tam nestalo nic spektakulárního. Na tamější Právnické fakultě Univerzity Palackého byly "nadkatedrové" a "mezikatedrové" ústavy zrušeny asi v roce 2003, kdy došlo k organizačnímu "připodobnění" ostatním právnickým fakultám v Česku a na Slovensku. Ústavy tam byly zavedeny někdy v 90. letech. Důvod zavedení mohl ale spočívat v někdejším menším počtu tamějších akademických pracovníků. Asi před deseti či dvanácti lety se na brněnské právnické fakultě vážně uvažovalo o zrušení kateder a o jejich nahrazení třemi ústavy se vzájemně propojenými blízkými předměty téhož studijního oboru. Důvodem měla být finanční úspora. Vážně diskutovaný nápad ale nakonec nebyl proveden.
Celý problém, který jsem nastínil, se však primárně netýká organizační struktury, ale přístupu k možnosti podílet se na správě veřejných věcí, což je něco zcela odlišného. Tento přístup totiž nelze vázat na určitou organizační strukturu, protože jde o veřejné subjektivní právo, které s organizací pracovišť nemá pranic společného.
Dobrou zprávou je, že na brněnské právnické fakultě se počalo uvažovat o změně volebního řádu.
Ivo Telec

Michal Bobek řekl(a)...

Kaláb, M. Katedry, hlavní článek přestavby našich vysokých škol. Právník, roč. 90 (1951), 193, na str. 194:

Cílem zavedení systému kateder (namísto prvorepublikových stolců) bylo „stát se školou kolektivní vědecké práce“ a „odstranit zbytky buržoazního individualismu ve vědě a uplatňovat důsledně methody práce sovětských vědců“.

Guy Peters řekl(a)...

Výborně! Vynikající článek.

Anonymní řekl(a)...

Článek dobrý, jen si nejsem jist zda motivem autora je péče o akademiské svobody, nebo jeho špatný vztah s vedoucím katedry na které působí.
Jan Horáček

Anonymní řekl(a)...

Ke katedrám : jejich počet a názvy zpravidla zavádí děkan se souhlasem AS a jsou obdobou Deprtementů atp. na zahr. VŠ

Šefy kateder nidko nejmenuje ale sou voleni členy katedry.

Přirovnávat katedry k nějakým 50.letům je nesmysl, nejde o název ale o princip.

Nakonec proč by se nemohl AS schválit nějaká omezení, tato možnost je jistě smyslem samosprávy.

Michal Voráček

Anonymní řekl(a)...

Bezesporu má pan prof. Telec pravdu, že pojem „katedra“ byl zaveden do našeho povědomí výše popsaným způsobem. Z názvu – příp. i způsobu jeho zavedení – dle mého názoru však neplyne jeho „vadnost“ či „nesprávnost“ (Co takhle zrušit všechny názvy mající původ v němčině, protože jsou výrazem područí Slovanů pod germánským jhem? Můžeme třeba znovu zavádět nosočistopleny apod. Blíže viz např. Naše řeč 9, ročník 7/1923).

Dle mého názoru není podstatný název, ale obsah – považuji za malicherné hádat se o „katedru“, „ústav“ či „stolec“. Pro mě osobně je katedra pojem zavedený komunisty, ústav si spojuji Nohavicovým „ústavem, kde se léčí rozum“ a „stolec“ je archaismus k pousmátí. Není důležité, jak se „to“ bude jmenovat, důležitý je obsah. Změní se vězení tím, že jej nazvu „domovem“? Asi těžko.

Je mi jedno, jestli budu chodit na ústav, katedru nebo stolec, ale není mi jedno, jestli mohu realizovat své povolání – učit studenty „znát a milovat právo“. A pokud mám to štěstí, že moji kolegové to vnímají rovněž tak, co víc si mohu přát? (Ještě by mi za to mohli slušně zaplatit… co takhle ohodnocení jako soudce? Nemůžete to někdo tady zařídit?).

Srovnávat současné katedry a jejich „politické využití“ např. na PrF MU s katedrami v 50. letech minulého století je absurdní a nemá cenu na to ani reagovat.

Povinnost katedry (ústavu) jmenovat zástupce za katedru pro volby do senátu chápu výlučně jako technické opatření, protože pokud by tomu tak nebylo, dobrovolně by se přihlásil asi málokdo. Nevím o katedře, kde by výběr kandidáta probíhal nedemokratickým způsobem – i na naší katedře proběhla z podnětu vedoucího katedry, abychom se vyjádřili k jím navrhované osobě (která byla zástupkyní i před tím) - mailová korespondence, kde – pokud je mi známo – většina katedry jednoznačně podpořila navrhovaného kandidáta, ba ani žádný jiný kandidát nebyl navržen, ačkoli k tomu byl dostatek prostoru. Nerozumím tomu, co je na takovém způsobu nedemokratického. Vždyť přece jsme slušní lidé, kteří spolu komunikují a jsou schopni akceptovat okolnost, že jejich názor není většinový.

Možná, že stojí za úvahu změnit pravidla hry, tj. umožnit, aby mohl kandidovat i akademik nenavržený nějakou katedrou - to se ovšem činí mezi kultivovanými lidmi v demokratické společnosti standardizovaným způsobem. Nevím o tom, že by z podnětu některého akademika zazněl jakýkoli oficiální návrh na změnu pravidel hry v dostatečné lhůtě před vyhlášením voleb, ačkoli od předcházejících voleb k tomu bylo dostatek prostoru.

Markéta Selucká

Michal Bobek řekl(a)...

Zajímavé. Člověk přihodí historický odkaz, a to bez jakéhokoliv hodnotícího soudu s ohledem na současnost, aby doplnil informaci, jak se na naše VŠ dostal systém kateder. A hnedle, že srovnává se současnými katedrami a že je absurdní. Tak jenom takto:

1) Nic jsem nehodnotil ani nesrovnával. To slova Vaše jsou, ne má.
2) Když už jsme ale u toho, tak tvrzení „to je naprosto absurdní argument“ bývá používán, když:
a. Je to někdy skutečně absurdní.
b. Když se mi do problému raději nechce věcně.

Zda jsme v áčku, nebo v béčku, nechám na čtenáři.

Anonymní řekl(a)...

M. Bobek: Nuže, jakožto jeden ze čtenářů si myslím, že "jsme v áčku". I pouhý historický odkaz může nabýt povahy vcelku jasného hodnotícího soudu, ocitne-li se v určitém kontextu.

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

Ad Markéta Selucká):

Pěkně literárně napsaný diskusní příspěvek.
Bez ohledu na můj "katedrový úvod", jádro problému není v samotné "katedrové technice", nýbrž v tom, že členové téže akademické obce mají nerovné zacházení při výkonu veřejného práva. Studenti mohou kandidovat přímo, akademičtí pracovníci nikoli. A to snad jen proto, že mezi akademickými pracovníky kdysi snad byl malý zájem.
Není povinností řadových členů akademické obce kontrolovat a opravovat funkcionáře.

Michal Bobek řekl(a)...

Určitě, souhlasím, kontext je vše. Na druhou stranu ne všichni jsou v kontextu stejném: asi právě proto, že nejsem v prostředí a kontextu, kde se člověk musí stále vůči někomu vymezovat, vůči někomu se bránit, podepisovat petice vůči odpadlíkům a naproti tomu zase petice za záchranu někoho jiného apod., tak prostě dodání historizující informace nevnímám automaticky jako srovnávání současných kateder s lety 1950. To mě vůbec nenapadlo.

Ale chápu, že když to někam umístí "ten Bobek", tak to musí být opět nějaký podlý útok na samotnou podstatu českých právnických fakult, a to i kdybych tam namaloval kytičku a do pozadí hodil duhovou vlajku ;-). Je přece nezbytné mít vždy po ruce nějakého toho Goldsteina ...

Anonymní řekl(a)...

Pane Bobku, já vás neznám, takže váš sebestředný argument nechápu. Školy kritizuje přeci kdekdo, ale jediná možnost, jak je změnit k lepšímu, je zevnitř.

Když někdo cituje starýho bolšouna, tak tím chce snad něco říci než pouze citovat, ale dobrá ... mea culpa, jsem asi moc domýšlivý. Jinak katedry existovali ještě před první republikou (např. v hovorch s TGM vypraví , jak hledal ve Vídni špatně svoji katedru k obhajobě a jak ji měl v Čechách zakládat). Pojem stolice v tomto kontextu slyším poprvé a snad i naposledy.

Michal Voráček

Anonymní řekl(a)...

Asi to není názor právě objevný, ale měli bychom odlišit dvě věci, a to jednak organizaci fakult, jednak organizaci voleb do AS. Současně bychom si měli být vědomi, že mezi školami zjevně existují rozdíly ve vnitřních (statutárních) předpisech, takže není tak úplně pravda, že vedoucí katedry si všude volí jejich členové, neboť třeba na PF UK je jmenuje děkan.

Nevím, je-li nutným důsledkem katedrového systému rozbití fakulty jako celku do řady ignorujících se entit, stejně jako si nejsem jist, zda organizace v ústavech nutně ústí v kooperaci. Pražská FSV se člení na instituty a ty dále na katedry. Zatímco Institut ekonomických studií působí jako koherentní subjekt, katedry v rámci Institutu politologických studií se spolu moc nebaví. Je to tedy v organizaci, nebo v lidech?
Mezi konkrétními lidmi na PF UK najdeme přibývající množství mezikatedrových kontaktů, jakkoliv některé katedry dosud působí dojmem jako by o existenci jiných měly jen nejasné tušení.

Měl-li by návrat ke "stolicím" omezit moc vedoucího katedry jako svého druhu akademického paši, nemůže se jen umocnit postavení jiných pašů, totiž profesorů, vládnoucích už nyní nad kvalifikačním postupem svých kolegů? Navíc předválečná, stoliční, fakulta měla méně učitelů i studentů. Není to relevantní proměnná?

Pokud jde o výkon volebního práva, považuji jeho svázání s nominacemi kateder za zcela absurdní. Právo volit a být volen do orgánů samosprávy má být základním právem člena akademické obce a nijak nesouvisí s jeho pracovním zařazením. Něco jiného jsou návrhy poslaneckých frakcí, které sestavují parlamentní orgány se zřetelem ke svým prioritám. Má-li ovšem AS reprezentovat akademickou obec, tak co tu dělají katedry? Obtížný (kritický?) kolega nikdy nemá šanci zjistit, zda by voličůn naopak nepřipadal atraktivní.

Jan Kysela

Anonymní řekl(a)...

Ad Bobek : vymezování se jednou z normálních a běžných mentálních činností a nevím, že by tomu bylo někde jinak.

Petr Mastný

Anonymní řekl(a)...

Celé je to pouhá akadmická diskuse. Problém českých a italských právnických fakult je někde úplně jinde. My se tady zatím hádáme o potenciální možnosti neexistujícího akademika, tj. co by bylo, kdyby bylo ....

Jan Houska

Anonymní řekl(a)...

ad Markéta Selucká)

Nedopatřením jsem nepodepsal svou diskusní reakci. Omlouvám se všem.
Ivo Telec

Anonymní řekl(a)...

Pardon, že se přidávám do diskuze ctihodných akademiků, ale ze své pozice (tedy studenta) mi přijde řešení názvu (katedra, institut, stolec) jako zbytečné a zralé tak na nějaký ústav (ha! S TÍM ústavem si slovo ústav spojuji já).

Co už mi nepřijde tak zbytečné je samotný systém voleb do ak. senátu, neb ten je odlišný jak mezi jednotlivými univerzitami, tak v rámci jednotlivých fakult na dané univerzitě. Toto jsem zjistil po nedávné diskuzi s kamarádem z OSU o tom, jak jsme byli zvoleni (oba jsme senátoři). Škoda jen, že takovýto návrh nepřišel dříve než těsně před volbami do učitelské komory ;-). Možná bychom se tím mohli i zabývat a možná bychom i vymysleli adekvátní řešení.

Pro uklidnění davů, které mohou být nespokojené z případného nedemokratického chování senátu na naší Alma Mater, mohu pouze konstatovat, že počet studentů a učitelů (akademiků) je stejný... Takže demokraticky zvolení a idealisticky smýšlející studenti to mají ve vlastních rukou :-). Jsem si jist, že si každý (ze studentů) vytvoří obrázek sám a případná jednání v rámci komor (studentská a učitelská) či v rámci celého ak. senátu PrF MU na toto téma se povedou v osvíceném duchu, a to i díky této diskuzi.

Štěpán Stehlíček

Anonymní řekl(a)...

Když akademikovi vadí někdo konkrétní, stěžuje si na něco abstraktního, a když má být věcný, začne být osobní.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Způsob voleb je stanoven vnitřním předpisem dané fakulty. Souhlasím s tím, že uvedený způsob kandidatury akademických pracovníků je diskriminační.
Jinou kuriozitu jsem našel na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Její akad. senát má 13 členů (8 akad. pracovníků a 5 studentů). Návrhy mohou podávat všichni členové akademické obce. ALE:
"Není-li po skončení lhůty podle předchozího odstavce navrženo alespoň 16 akademických
pracovníků a alespoň 20 studentů, z toho alespoň 4 studenti zapsaní na fakultě
v bakalářském studijním programu a alespoň 4 studenti zapsaní na fakultě v magisterském
anebo doktorském studijním programu, vylosuje komise další osoby do tohoto počtu.
Losování u akademických pracovníků probíhá ze všech akademických pracovníků fakulty,
kteří jsou členy akademické obce fakulty vyjma dosud navržených kandidátů, osob, u nichž
je výkon jejich stávající funkce neslučitelný s členstvím v senátu, a členů senátu, kterým
funkční období nekončí 31. ledna následujícího roku. Losování u studentů probíhá ze všech
studentů vyjma dosud navržených kandidátů a osob, u nichž je výkon jejich stávající funkce
neslučitelný s členstvím v senátu. Komise vylosované osoby bezodkladně vyzve, aby se ve
lhůtě 48 hodin k návrhu vyjádřili. Nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, považují se za
kandidáty navržené se svým souhlasem.
"
K. Dlouhý

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer,

ono těch témat k diskuzi o akademických volbách je více. A vzhledem k tomu, že zde Štěpán Stehlíček zmínil demokraticky zvolené studentské senátory, si dovolím poukázat na další problematický aspekt odkazem na dva opravdu vousaté články, které jsou však na PrF MU stále aktuální:

Kadečka, S. Rovné volební právo?
http://octopus.juristic.cz/archiv/70330/oct024

Ševčík, L. Rovné volební právo II.
http://octopus.juristic.cz/archiv/76293/oct025

Vítězslav Němčák

Anonymní řekl(a)...

Pak je ale zvláštní, že komunistická vědma se nazývala Ústav pro výzkum společenského vědomí a vědeckého ateismu ČSAV a Ústav vědeckého ateismu ČSAV.

Petr Rakovský

Anonymní řekl(a)...

ad Petr Rakovský:

Až tak zvláštní to možná není. Jednalo se o politicky převzatý sovětský vzor oddělené infrastruktury vzdělávání a výzkumu (a umění). Ústavy (sovětské "instituty") sice nesly tradiční český název (překlad), avšak byly zařazeny pod nově vzniklou Československou akademii věd (ČSAV) a zásadně byly odděleny od vysokých škol, na nichž zůstaly jen "zbytkové" ústavy, pokud vůbec nějaké. Podrobné historické pojednání o vývoji vzdělávací a výzkumné infrastruktury v Československu a Česku a o jeho možném dnešním dopadu, však přesahuje rozsah běžného diskusního příspěvku. Jen mimochodem, otázka možného intelektuálního vlivu Rakovským zmiňovaných dřívějších ústavů ČSAV v Brně na některé dnešní vysoké školy a jejich akademické prostředí by stála za zvláštní pojednání. Včetně z médií známé aktuality, okořeněné právě probíhajícím trestním procesem v Brně, jehož výsledek je očekáván s poměrně značným akademickým i právním napětím.
Ivo Telec

Guy Peters řekl(a)...

Můj názor je, že AV ČR by v dnešní byzantské podobě měla být rozprášena a její ústavy by měly být převedeny na vysoké školy.

Anonymní řekl(a)...

Guy Peters: Podivuhodně radikální názor, připomínající poněkud dobu před 60 lety, o které se zde píše, řekl bych. Pokud jde o význam AV, doporučuji k přečtení některá vyjádření lidí, kteří o věci něco vědí - např. příspěvky prof. Hořejšího na jeho blogu na Aktualne.cz.

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

ad GP : biologické/geo obory AV jsou napojeny na PřF UK/PF a chemické a biochemické ústavy jsou napojeny na VŠCHT. Humanitní zbytek stejně do vědy nepatří, o tom našem ústavu státu, práva netřeba psát, jeho vědecké renomé je blízké mojí a vaší.
Jedinné ekonomicky schopné ústavy jsou Makromolekula na Petřinách a Biochemie v Dejvicích. Zbytek přírodních věd je daleko za světovým průměrem (hlavně u lékařských oborů). Z humanitních směrů stojí za něco jen Psychol.

Připojovat už také chabé ústavy AV k takovým výzkumníkům typu FHS, FSV (ex socžurnalitika), FF gender atp. ... no nevím.
U české egyptologie jsem vždy na pochybách, zda pár kontraktů ze soc-arabské éry v 70.letech má smysl, zvlášť při nulové konkurenci (funkce se tam dědí do důchodu).

Jan Horský

Anonymní řekl(a)...

ad Caban : Ono je to trochu složitější. Drtivá většina chemiků a tak polovina biologů považuje karíeru pana Hořejšího a jeho kol. za poněkud nepoctivou. Jeho citace jsou totiž většinou autocitace, navíc z malého okruhu časopisů módního oboru. Je to analogie DNA analýz, kdy jednu dobu měli nejvíc citací právě tyto "technologické" a nikoliv novátorské spisy. Jde o nadprodukci modifikací stále stejných poznatků (z různých úhlů).

To už ponechávám stranou jeho období Halíkovské a biočtvrtků. Jako člověk je to osoba hodná a nikolv zlá, ale česká imunologie se jeho působením té zahraniční nepřiblížila ani o krok s vyjimkou byzantské novostavby vlastního ústavu.
Zařadil bych ho někde mezi průměrné vědce a Koukolíka s Cílkem.

J. Horský

Anonymní řekl(a)...

Komunisté dali pouze akademii slušné peníze a to vědcům vyhovovalo, VŠ už nepotřebovali, dokonce si sami dávali analogické tituly. Navíc mohli brát dva platy - na AV a VŠ. Některé věci jsou jednodušší než si myslíte a není v tom nutně vidět paranickou ideologickou vychytralost bolševiků. Žádná nebyla. Není pak divu, že tento stav AV vyhovuje a o spojení s praxí nebo školami jenom žvaní a pořádá kongresy.


Michal Čtvrtek

Anonymní řekl(a)...

Losování není zas tak u samosprávných celků neobvyklé a je i celkem pochopitelné. Člen zájmového společenství má nějaká práva (např. být zvolen do AS), ale také i povinnosti (podílet se na správě) a losováním se jen vybere náhodně a tedy i spravedlivě (nikomu se nestranní).

V ČR mě více vadí level docentů a pak prezidentské extempore při jmenování.


Michal Drozd

Anonymní řekl(a)...

Diskusní téma veřejných výzkumných institucí, např. v rámci Akademie věd ČR, by si určitě zasloužilo samostatnou veřejnou pozornost. Vždyť se jedná o výzkum za veřejné podpory státu, tedy "nás všech".
Vraťme se však k akademickým senátům vysokých škol a jejich fakult.
Jak se říká, po „Plzni“ je všechno jinak a nemyslím tím několik půllitrů dobrého plzeňského. Ačkoli význam fakultních akademických senátů bývá občas považován za poměrně malý, což se může odrazit i v malém zájmu o kandidování do nich, ve skutečnosti tomu tak není. Jedná se o orgán zastupitelský, který plní též důležitou roli kontrolní. A to i roli zcela zásadní. Stačí se podívat do zákona na jeho pravomoc a působnost od roku 1990. Byl to právě „plzeňský případ“, který v letech 2009 a 2010 veřejně upozornil i na význam personálního složení fakultního akademického senátu, který nelze v akademických procesech v žádném případě podceňovat.
Vím, že členové akademické obce mají i tisíce jiných starostí nežli se zajímat o akademický senát. Na druhou stranu však můžeme považovat starost o akademický senát za výraz „péče o věci veřejné“, stejně jako i za projev akademicko-politického zájmu o dění ve vlastní obci. Zkusme se na věci někdy podívat ideálníma očima, aniž bychom hned podezřívavě hledali, „co je za tím“.

Ivo Telec

Anonymní řekl(a)...

Plzeňský případ byla facka školám především humanitního směru, kde masovost vyhrává nad schopností rozvíjet něčí znalosti a schopnosti a toto také kontrolovat. Dělal jsem diplomku jak na PF UK a VŠE a prakticky celou jsem ji opsal ze sekundárních pramenů. Opravdu jsem neměl potřebu panu učiteli, který nás měl 20 ročně, dokazovat, že 100x omlácené téma vezmu "z jiného úhlu".

Na MFF UK (vlastní zkušenost), VŠCHT, na klasickém ČVUTu (u opravdu technických oborů)nebo na Jaderce by se toho stát nemohlo a také se to tam nestává. Tam mi chlápek z fyziky řekl, že musím strávit rok v fyzikální laborce pod kontrolou asáka a naměřit si data a znát update literaturu, jinak že jsem pro něj ztráta času. Naopak hodně se opisuje na LF (rodinná tradice) a cituje citované.

Představa, že AS může změnit kvalitu školy, je naivní. Tradice školy a nepsaná pravidla se vytvářejí celou generaci a jak to chcete na PF UK změnit, když její úroveň je prostě hrozná a žije jen z modního zájmu o rádoby atraktivní obor. A že by konkurence soukromých škol nějak pomáhala je vidět na ekonomickém vzdělání, VŠE se hroutí stále níž a níž.

Jan Voska

Anonymní řekl(a)...

1/existence ústavu státu a práva AV je zcela zbytečná. I odhlédnu li od toho, že má téměř totožné složení s plzeňskou právnickou fakultou. (když se jich zeptáte proč plzeň nepublikuje, řeknou vám, že publikují pod AV, v rukávu mají zcela samozřejmě i obrácené vysvětlení nulové činnosti v AV) Jaké je vůbec poslání tohoto ústavu, když věda se provozuje na fakultách? Pokud máme tento ústav, nebylo by na místě přestat si hrát na fakultách na vědu a začít vychovávat praktiky msto právních vědců? A nakonec si nemohu odpustit poznámku, že právo není přírodní věda a mluvit o jakékoliv vědě je dost pochybné. Právo právní vědce a vědecké ústavy nepotřebuje - dostatečně se vyvýjí činností nejvyšších soudních instatcí tuzemských, zahraničních i mezinárodních. Právo se vyvíjí samo a přirozeně a vědy, vědců a vědeckých ústavů mu netřeba. Jejich revoluční objevy mohou být pro právo spíše ohrožením poklidné evoluce, než přínosem.

2/akademický senát v současné podobě nepovažuji za dostatečně schopný orgán. Očekávat od něj výkon kontroly je úsměvné. Zaměstnanci fakulty jsou pokud se na nepravostech přímo nepodílí, tak jsou rádi, že jsou rádi a nemají potřebu si dělat zlou krev. A od studentů lze očekávat ještě méně - který student poukáže nepravosti páchané učitelem, o kterém ví, že u něj musí za rok složit zkoušku, aby dostudoval? Komu stojí zásady za vyhazov ze školy a zmařených 5 let života? ....pěknou životní lekci to připravuje univezita začínajícím právníkům. Podstatou problému je samo složení akademického senátu. Domníám se, že by v něm například měli zasedat i absolventi univerzity (alespoň čerství) - ti totiž mají zájem na udržení prestiže univerzity, kterou vystudovali a nemusí se bát msty - i když v našem malém tuzemském rybníčku jen dosti omezeně - i oni mají pravděpodobně nějakého příbuzného či děti, který třeba ještě studuje a může se stát předmětem msty. Dále si umím představit ve fakultním senátu třeba i zástupce města, univerzity, profesních komor.....či jiné poměry hlasů.



Jan Horáček

Anonymní řekl(a)...

Jan Horáček: Dovolím si parafrázi: "Sociologie / historie / jazykověda / ekonomie / ... není přírodní věda a mluvit o jakékoliv vědě je dost pochybné. Společnost / dějiny / jazyk / hospodářství ... žádné vědce a vědecké ústavy nepotřebují - dostatečně se vyvíjejí činností lidí; vyvíjejí se samy a přirozeně a vědy, vědců a vědeckých ústavů jim netřeba. Revoluční objevy těchto oborů mohou být spíše ohrožením poklidné evoluce, než přínosem."

P. Caban

Dan Dvoracek řekl(a)...

Zcela souhlasím s názorem, že akademické senáty jsou nefunkční a coby kontrolní orgány jsou ZCELA nefunkční.
Jsem již dlouho přítelem osekání pravomocí AS ve prospěch jiných orgánů vč. orgánů státní správy, neboť třeba onu zmíněnou kontrolu nedělá nikdo hůř než AS.

Anonymní řekl(a)...

Jan Horáček: Aby nedošlo k mýlce, v mém příspěvku chyběla otázka: To myslíte vážně?

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

ad Ivo Telec: Funkce katedry jako "nominačního filtru" je relikt a souhlasím s požadavkem na jeho zrušení.
Osobně bych nejraději viděl postupné odbourávání funkcí kateder na minimum a přechod k německému modelu. Na katedrách jen kvete kolektivní jánabráchysmus a klikaření, systém stolic je méně svazující a omezující.

ad Jan Vrchař: S "neobstáváním" se mýlíte. Vztahy na katedrách mohou být extrémně vyhrocené a je snadné dát dohromady skupinu, která "nechtěnému" členu katedry znemožní kandidovat.

ad Michal Voráček 11:09 Pletete si pojmy. Stejné slovo neznamená stejný pojem.

ad M. Selucká - to v Brně je Akademický senát tak bezvýznamný, že se musí pomocí kateder zajistit, aby se do těch "schůzí" někdo uvázal, když "by se dobrovolně přihlásil asi málokdo"?

Guy Peters: Hlásáte nesmysl. Ve většině vyspělých zemí existují určité státní vědecké ústavy, často základního výzkumu, i mimo univerzity, viz třeba Francie, Německo. Idea rozřezání systému AVČR přifařením jednotlivých kusů "napřilepšenou" univerzitám je šílená.

Jan Horáček: Tyhle stále se vracející řeči o tom, jak společenské vědy nebo právo vlastně ani nejsou věda a proto k čemu ÚSP... Uvědomte si, že o tom, čemu se dá/zůstane nálepka vědy, rozhoduje tradice a konsensus. Proto je vědou třeba theologie a můžete z ní získat i doktorát coby vědecký titul. Ve zbytku se ztotožňuji s odpovědí kolegy Cabana. Aneb: "K čemu nám ty společenské vědy jsou, když neprodukují žádné nové patenty a zpeněžitelné technologie? Tyhle vědy jen našim poddaným pletou hlavy, nasazují roupy, vedou je k odmlouvačné vzpurnosti a k tomu, že si myslí svoje. Zakázat ty vědy bohužel nemůžeme, tak na ně alespoň nebudeme dávat už ani groš."

Tobi Bergmann

Anonymní řekl(a)...

Aby nedošlo k mýlce - v žádném případě nezpochybňuji existenci humanitních věd jako jsou sociologie, lingvistika či ekonomie. Podotýkám, že plně uznávám i gender, ačkoliv z mnoha lidí kteří se mu věnují nejsem právě nadšen. Tyto obory zkoumají reálné lidské chování, vztahy mez lidmi a jimi získané poznatky lze reálně využít. I s historií nemám problém, pokud jde o opravdové odborníky snažící se dopídit všech informací a souvislostí a nikoliv jen poskoky toho či onoho režinu přepisující učebnice dějepisu na zakázku. U teologie jde pravdu jen o tradici, nicméně by se na to dalo hledět alespoň jako na studium historie náboženství. U "právní vědy" tento problém ale mám, a ani vystudování oboru "právo a právní věda", ani praxe mne zatím nepřesědčili o existenci a potřebnosti právní vědy. Natož v podobě vědeckého ústavu placeného z veřejných rozpočtů. Můžete mne zkusit přesvědčit svými argumenty a konkrétními výsledky práce ústavu státu a práva akademie věd. Ale nepodsouvejte mi nesmyslné názory o tom, že zavrhuji všechny humanitní vědy. Nic takového není pravda já tyto vědy lně respektuji. Sice si myslím, že je studuje více studentů, než je třeba, ale to by rychle napravilo zavedení i jen symbolického školného. Očekávám konktrétní argumenty pro činnost ústavu státu a práva a její výsledky. Můj dojem je, že veškerou teoretickou činnost vykonávají a právo tak dále posouvají nejvyšší soudní instatnce, mezinárodní soudy, ESD aj., dále také fakulty. Jejich teoretickou činnost rozhodně nezpochybňuji, ale domnívám se, že jde spíše o právo, než o "právní vědu".
Jan Horáček

Anonymní řekl(a)...

Co takhle ohodnocení jako soudce?
Markéta Selucká zmínila důležitou otázku. Proč by soudce měl i nadále být tak výborně placený a v podstatě neodvolatelný, když je zřejmé, že jde o profesi o níž je obrovský zájem, právníků lačných ji zastávat i za výrazně nižší prebendy víc něž hodně a výše mzdy na znalosti čest a tzv.nezávislost nemá téměř žádný vliv ? Je-li něčeho hodně, musí to být levnější, nemá-li se to válet skladem bez užitku. Máme zde (v našem "národním hospodářství" - zase již frekventovaný výraz) právníků schopných lépe soudit než stávající soudci málo ?
Můžeme právníky (jejich produkci) někam vyvážet ? Hrozí nám odchody do zahraničí, nebo spíše arbitrážemi proti státu ?

F.Švarc

Vojtěch J. Cepl řekl(a)...

"Máme zde právníků schopných lépe soudit než stávající soudci málo?"

Ano, máme.
Nahradit soudce "lidmi z výroby" se v jednu chvíli zkusilo v obchodním soudnictví, a následky se nepodařilo napravit dodnes.
Jen blbec se spálí podruhé o stejná kamna.

Anonymní řekl(a)...

to jan horáček:

theologie nestuduje primárně dějiny náboženství; to dělá religionistika.

:) i já pokládám název studia za pitomý a nafouklý.

existuje právo (=právní řád/y), no a historicky se vyvinula věda, která se nad těmi právními řády sklání (Rechtwissenschaft).

z veřejných rozpočtů jsou placeny horší ptákoviny, příkladmo: Hradní stráž a Hrad+Lány jako sídlo prezidenta, nemovitosti na Malé Straně pro Parlament (zatímco nádhernou moderní budovu FS dali NM), peníze za hlasy politickým stranám a nekonečný seznam by mohl pokračovat...

pro zavedení nebo udržování školného neexistuje jediný rozumný důvod nikde na světě. neokonzervativní ideologie rozumný důvod podle mého názoru není.

zdá se mi, že jste mimozemšťan. co víte o realitě českých soudů, že říkáte, že by měly posunovat právní vědu? české soudy (včetně vrcholných) jsou katastrofálně přehlcené, protože nemají dostatek financí na dostatek soudců a asistentů soudců. nápad se přitom každoročně zvyšuje. ale přehlcený je např. i ESLP. navíc kontinentální tradici je idea soudce posunovače velmi cizí

jistěže se většina "vědy o právu" (teoretických rozprav o právu, chcete-li) všude na světě dělala a bude dělat na fakultách. civilizované národy však mají i určité mimofakultní státní vědecké ústavy. proč? tradice+historický vývoj. český ÚSP je prťavý, ale buďme rádi, že nějaký máme. že by byl nečinný, se mi rozhodně nezdá (granty, publikace). pokud jde o činnost vůči státu, stát si od něj může nechat dělat dobrozdání, např. v mezinárodněprávních otázkách (a nemusí vyhazovat peníze za drahá legal opinion mezinárodních advokátních kanceláří)

Tobi Bergmann

Anonymní řekl(a)...

ad Tobi Bergmann:

K poslednímu odstavci týkajícímu se posudků Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Sice se už jedná o jiné téma, nicméně jen krátce.
Potíž je v tom, že hlavní činností tohoto veřejného ústavu musí být výzkum ve smyslu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Nejsem si jist, zda právní rozbor konkrétní věci není již spíše právní pomocí klientovi (třeba i státu), nežli výsledkem výzkumu podle určitého zákona. Výsledky výzkumu se navíc běžně publikují. Výsledky právní pomoci klientovi obvykle nikoli. Posudky této veřejné výzkumné instituce publikovány nebývají. Je to však na samostatnou diskusi o veřejné podpoře výzkumu a o jeho výsledcích.

Ivo Telec

Anonymní řekl(a)...

V tom nejsme vůbec ve sporu. Je to v ÚSP zcela okrajová záležitost a dotkl jsem se jí na kolegův podnět. Mezinárod je ostatně jen jednou ze sekcí ÚSP. Expertisu (tedy zakázku, nikoli grant) si může zadat u ÚSP i kterýkoli soukromník, cizí stát, obchodní společnost, v její neveřejnosti nevidím problém. Hlavní účel v.v.i. je zcela jinde - a také v ÚSP reálně je.

Anonymní řekl(a)...

Nepodepsaný příspěvek výše je můj. Tobi Bergmann

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad alias Tobi Bergmann:

řečnická otázka:

A kdo svéprávný by si nechal dělat mezinárodně-právní studii od českého Ústavu státu a práva?

Anonymní řekl(a)...

ÚSP je zcela obsolentní kdysi veskrze bolševická instituce, která nějakým zázrakem přežila Ústav vědeckého ateismu v 90.letech, patrně zásluhou místopředsednictví Knappa (mimochodem ten měl téměř po celou dobu své profesní kariéry blíž k tomu zaniklému ústavu :-).

Doufám, že se ČAV pochlapí a tento ústav, který si své "renomé" mezi právnickou veřejností získal již dávno, zruší. Když někdo z Ústavu v TV vystoupí, tak mě vždycky napadne, že ten titulek pod jménem je jen upozornění divákům, že dotyčný opravdu není z jiného ústavu. Osobně nechci, aby při vystoupení s. Pavlíčka z této instituce si někdo z mého okolí myslel, že patřím do stejné party.

Kdo obhajuje tento ústav, pls. zodpovězte si, kdo (jmenovitě) někoho do Ústavu dostane a kdo (jmenovitě) mu schvaluje granty v Grantové agentuře AV. Modří už vědí :-)

Jan Stránský

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad právo a "právní věda":
Některé judikáty nejvyšších soudů sice mají blízko k vědeckým esejům a pojednáním, ovšem nelze si nevšimnout, na co je v nich odkazováno - na doktrínu, resp. literaturu psanou mj. právními vědci. Právní věda, tedy teoretické zkoumání práva včetně judikatury, je od toho, aby nezávisle zkoumala, analyzovala. To soud ne vždy může, sám ve vztahu ke své kauze není nestranný. Pokud by neměli existovat autoři jako Hendrych, myslíte si, že by jeho roli plnohodnotně zastaly soudy? a že by se pak vydávala jakási kompendia výňatků z judikátů, kde bychom se ostupně dozvídali základy teorie práva toho kterého odvětví? Tzv. právní věda myslím má smysl na VŠ univerzitního typu a je dle mě potřebná. To, že studenti absolvují vznešeně znějící obor "právo a právní věda", byť se jen stěží namemorují pár základních ustanovení toho kterého zákona či učebnici, aniž by opravdu vědecky pracovali (studovali úpravu, judikaturu, literaturu, dospívali k vlastním závěrům), je věc jiná. A to, že někteří "vědci" jen přehazují x-krát vymletou slámu rovněž. To však dle mě nesnižuje význam respektovaných doktrinálních děl a jejich autorů, resp. jejich práce.

Vojtěch J. Cepl řekl(a)...

1) Padlo tu několik hodně rázných tézí o zrušení Akademie věd jako takové nebo že právo není věda. Při bližším zkoumání se ukazuje, že jejich racionální jádro se skrývá ve výhradách proti Ústavu státu a práva ČAV.
Bylo by dobré proto tuhle hájitelnou část myšlenky vypreparovat a věnovat se pouze jí, nikoli kolosální válce proti armádám právnictva či vědectva.
Problém Ústavu státu a práva je jednoduchý - k jeho zrušení chybí lidem buď kompetence, nebo odvaha.

2) Ad původní téma - nejsem si úplně jist, zda je jádrem problému nefunkčních akademických senátů způsob jejich voleb. Plzeňský případ i jiné, úmyslně zapomenuté (a na tomto portálu připomínané) causy ukazují, že akademické senáty neplní dobře svoji kontrolní funkci.

Otázka tedy je, zda nepouvažovat nad kompetencemi těch senátů, případně, zda není jádro problému ve střetu zájmů členů akademických senátů a učitelů, kteří mají mnoho důvodů nejít proti sobě.
Což se obvykle systémově řeší účastí někoho zvenku. A to bývá jablko nejkyselejší; očekávám smršť důvodů, proč to nejde.

Anonymní řekl(a)...

Nabývám dojmu, že poslední dobou se rýsuje jakési tažení proti ÚSP. Nedávno na JP kdosi pomlouval ÚSP vydávaný časopis Právník, že je to pouhý "plzeňský věstník", čímž se asi chtělo říct, že ÚSP nic nedělá. Právník sice není plzeňský věstník, ale kdyby byl, mohly by mu všechny zbylé tři vesměs nečtené skutečné fakultní časopisy jeho čtenost závidět. Nyní zase pan kolega Stránský vytáhl do hodně nízkého útoku za zrušení ÚSP, který prý měl být zrušen už spolu s "Ústavem vědeckého ateismu". Logická souvislost sice žádná, ale hlavně že to panu Stránskému dobře a úderně zní. Dalším hříchem ÚSP je osoba zesnulého prof. Viktora Knappa, proti kterému pan Stránský sice nenamítá nic po stránce vědecké, zato jej ale vyhodnocuje jako člověka s vadným světonázorem, a proto prý diskreditujícího tradici ÚSP. Stejně jako to drze činí vůči osobě prof. ("s.") Pavlíčka, který navíc v ÚSP ani nepracuje - to Stránskému ve svatém hněvu uniklo. Kádrování jde panu Stránskému opravdu dobře.

to Vojtěch J. Cepl: Můžete uvést nějaké věcné argumenty proč zrušit ÚSP? Jsou na něm "neschopní lidé" nebo je "špatná" sama idea ústavu zabývajícího se právem? Pak by měly být podobné ústavy v jiných zemích (například Německu) asi zrušeny také? Předem děkuji za osvětlení.

Tobi Bergmann

Anonymní řekl(a)...

Otázka zbytešnésti AV s ústavem SaP vůbec nesouvisí a také to nikdo s tím nespojoval. Zatímco na zrušení ústavu SaP panuje mezi odbornou veřejností a lidmi z AS celkem schoda, jejíchž realitzaci chrání strach ostatních ústavů před možným zrušením pro nepotřebnost, tak v otázce zda výzkum nevrátit na školy moc jednoty není. Na jednu se mi nelíbí argumenty AV ohledně úspěchů, protože mnoho lidí prostě jinde než v AV výzkum dělat nemohli (školy byly ještě chudší a např. Wichterle makal ve výzkumáku u Baťy než ho zrušili) anebo ho tam ani vůbec nedělali (Heyrovský dostal nobelovku za práci z 30.let v Anglii), na druhou stranu školám jde dnes hlavně o peníze a spousta grantů je naprosto zjevné plýtvání peněz (projel jsem si granty na VŠE a nestačím se divit jaké milionové částky jdou na takové "plky" :
- Socioekonomický potenciál neprůmyslových deprimujících zón původních kulturních domů, škol a prodejen spotřebního družstva Jednota ve venkovském osídlení - 1,5 mil
- Metodologie a aplikace ohodnocování finančních instrumentů na českém finančním trhu - 1mil
- Strategie finančního řízení českých podniků při rozvíjení ekonomické dynamiky - 278 tis. Kč
- Účetní teorie a praxe v souvislosti se zavedením EURO měny a důsledky její implementace v ekonomice podniků v ČR - 800 tis
- Fenomén dobývání renty zájmovými skupinami v ČR a jeho vliv na stav veřejných financí 2,1 mil
- Španělská odborná terminiologie v oblasti ekonomie a práva 800 tis
- ZÁSADNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OČIMA MLADÝCH BADATELŮ 145 tis

Petr Musil

Anonymní řekl(a)...

Budete se asi divit, ale mezinarodnepravni studii si od ustavu rady zadaji i renomovane mezinarodni advokatni kancelare. patrne jsou podle vas nesvepravne. Jen na okraj, nebyt ustavu,asi by na prazske a plzenske fakulte nemel kdo mezinarodni pravo ucit (soukrome i verejne). v Brne a v Olomouci by pak nemohlim mit profesory,docenty a PhD. Prace kandidatu na tyto hodnosti by nemel kdo v CR posoudit. To, ze ustav nebyl zrusen, je spise znakem odvahy a kompetentnosti. Mezinarodni pravo nebylo zdaleka jedinou oblasti, ve ktere ustav drzel krok se svetem a vyplnoval mezeru v tom, co na fakultach z nejruznejsich duvodu nekvetlo. Tam je ostatne misto ustavu i dnes. V zajmu odborne verejnosti by proto melo byt takovy ustav spise podporovat a trvat na tom, aby se profiloval jako pracoviste, ktere se zabyva otazkami na "okraji" prava.

Vladimir Balas

Guy Peters řekl(a)...

Tady Tobi Bergmann neustále mává bez důkazů: „Ve většině vyspělých zemí existují určité státní vědecké ústavy, často základního výzkumu, i mimo univerzity, viz třeba Francie, Německo. Idea rozřezání systému AVČR přifařením jednotlivých kusů "napřilepšenou" univerzitám je šílená.“ „Pak by měly být podobné ústavy v jiných zemích (například Německu) asi zrušeny také?“ Tak sem alespoň s jedním Anstalt für Rechtswissenschaft nebo Rechtsanstalt.

Je pravda, že existuje např. Institut de droit international. Ale co má společného s ÚSP?

Anonymní řekl(a)...

Ad TB:Dere se mi na mysl jedno úsloví o potrefené huse. Když tak skálopevně obhajujete ústav státu a práva, tak nám prosím prezentujte konkrétní výsledky jeho práce. Zatím tu zaznělo pouze, že vydávají časopis - což je výsledek dost chabý a vzhledem k nadbytku právnických časopisů a nedostatku kvalitního obsahu v nich by nebyla žádná škoda, kdyby bylo o jeden méně. A rozhodně nevidím důvod to platit z veřejných peněz. Aby nedošlo k mýlce - nikomu nechci omezovat svobodu "vědeckého" bádání či bránit v práci. Nejsem nijak zaujatý proti ústavu SaP a nežádám jeho zrušení - klidně ať si existuje i nadále - ale jako soukromá nezávislá instituce placená ze soukromých peněz. Opravdu nevidím důvod, proč by se v něm měly utápět veřejné finance. Jde o černou díru na peníze, proti které byl nákup třikrát předražených a nepotřebných pandurů ještě rozumnou investicí.
Jan Horáček

Vojtěch J. Cepl řekl(a)...

Tobi Bergman:

Neříkám vůbec nic nového; idea zrušit Ústav se táhne od revoluce. V žádném případě nejde o nějakou kampaň posledních dní. Důvody jsou stále stejné, a opakují je i zdejší diskutující; v kostce, vědecké výstupy z této instituce nejsou úměrné nákladům.

Kromě příčin, které jste navrhl, může být problém v tom, že právní věda příliš úzké téma na tak malou zemi. Čímž se ostatně nijak moc nelišíme od mnoha jiných zemí naší velikosti. Podobně jako v jiných oborech se ukazuje, že drtivá věyšina opravdového pokroku v této oblasti se děje na několika málo světových centrech;konkrétně jsem zaznamenal USA, Německo a Británii, ale třeba mne informovanější doplní něčím dalším.
Odtud je srovnání s Německem ne zcela případné.

Druhý důvod jsou právní expertízy ÚSP, což je činnost na hraně zákona (na právo nelze dělat znalecké posudky).

Třetí důvod je to spojení s problémy v Plzni, které je těžko k přehlédnutí.

Na oplátku - řekněte mi oblast právní vědy, ve které jsme silní a kde máme světové úspěchy.

Anonymní řekl(a)...

to Petr Musil:
"Zatímco na zrušení ústavu SaP panuje mezi odbornou veřejností a lidmi z AS celkem schoda (...)"

to je mi tedy vážně novinka.

AS = akademická sféra (?); co by ale pak byla "odborná veřejnost"?

skvělé. takže jsem položil otázku po konkrétních důvodech, otázku proč? a dostalo se mi opět odpovědi pouze ve formě vágního tvrzení, že se na tom prý odborná veřejnost už dávno "schodla" (sic).

námitky proti existenci ÚSP tedy nelze brát vážně.

Tobi Bergmann

Anonymní řekl(a)...

Ad V. Cepl

Máte pravdu, že je zcela mimo realitu, abychom měli v Česku špičkové odborníky napříč obory jurisprudence. Ale myslím, že v každém významném oboru bychom měli mít někoho, kdo bude mít dobrý přehled o tom, co v zahraničí píšou špičkoví odborníci. Tento cíl není tak skromný, jak možná vypadá.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Odbornou veřejností jsem měl ma mysli osazenstvo ostatních ústavů AV, což vyplývalo z kontextu zmínky o ostatních akademicích.
Petr Musil

Anonymní řekl(a)...

Ono je u Akademie věd vůbec sporné ji považovat za akademii v moderním smyslu slova, protože se studentstvem nemá společného prakticky nic.
Jde o pouhý náhodný kompilát vědeckých ústavů, jež spojuje jeden jediný nepopiratelný zájem : peníze ze státního rozpočtu.

Milan Voldřích

Anonymní řekl(a)...

ad vladimír balaš: napsáno dobře a výstižně

ad jan horáček a guy peters: vážení kolegové, jste jak dítě, které s bryndáčkem trpělivě čeká, až ho nakrmí přesnídávkou. vy první si sám prostudujte web ÚSP, kde publikace jsou, no a Guy ať si zagooglí. nepodceňuji vaši inteligenci natolik, abych vám sem musel vkládat linky nebo přepisovat výroční zprávy. k horáčkovu zcestnému argumentu, že "nikomu ve vědecké práci nebrání", ale že se má věda platit jedině ze soukromých peněz, nemá smysl se vyjadřovat :D zkuste číst něco jiného než brožury Liberálního institutu.

to Vojtěch Cepl: Na právo lze dělat legal opinions, což se také děje. Hraní si se slovem "znalec" je pouhé slovíčkaření. Náklady / výstupy je váš názor, domnívám se nepodložený. Angažmá některých lidí z ÚSP na FPR je historický fakt, vzniklý tím, že v Praze vedle sebe stály PF a ÚSP; pro většinu lidí z ÚSP nebylo na PF místo, a proto nadšeně přijali možnost podílet se na vzniku druhé fakulty v Čechách. Nikomu to celé roky nevadilo, až teď. Ze stejných důvodů jako ÚSP byste mohl pokládat za "skandalizovanou" i PF UK, protože i řada lidí odtamtud působí/působila v Plzni.

Potřebuje malá země to, potřebuje ono? Mám za to, že je užitečné snažit se pěstovat všechny vědy i v malých zemích. Pokrok se může zrodit kdekoli. Ale to by bylo na širší debatu.

Tobi Bergmann

Anonymní řekl(a)...

ad Milan Voldřich - novodobé akademie (od 16. století) neměly nikdy moc společného se studenty, což souvisí s tím, jak historicky vznikly a jakou měly funkci. Teprve ve 20. stol. se to změnilo díky doktorandům. Dnes existují vpodstatě dva hlavní typy akademií - honorární (u nás např. Učená společnost) a institucionální (AVČR, rakouská Akademie, M-P-G a mnohé jiné). Institucionální fungují jako systém ústavů. "Náhodný kompilát ústavů" AVČR není, vznikala systematicky a pokrývá všechny hlavní vědní obory. Na financování vědeckých ústavů ze státního rozpočtu nevidím nic špatného, stejným způsobem jsou financované i univerzity. Jak jinak byste chtěl asi vědu financovat? Takový výzkum středověké latiny, archeologie, sociologie nebo filosofie si na sebe nevydělají ani kdyby se na hlavu postavily.

Tobi Bergmann

Guy Peters řekl(a)...

ad Tobi Bergmann. Jak jsem předpokládal, na kloudnou, tj. faktickou odpověď, jste se nezmohl. Proto, až další předpokládám, že si bohapustě vymýšlíte.

Jinak si Vás dovolím zdvořile upozornit na to, že ani Petr Vopěnka ani já nemáme s LI nic společného.

Anonymní řekl(a)...

Guy Peters: Opravdu není příliš obtížné to "vygooglovat", ale usnadním Vám to:

http://www.mpg.de/english/aboutTheSociety/index.html

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

Ad honorární (u nás např. Učená společnost) a institucionální (AVČR, rakouská Akademie, M-P-G a mnohé jiné).

To je těžký omyl. Učená společnost v ČR je jen nástupce bolševického sdružení vybraných akademiků z AV (mělo to nějaký vznosný název, kt. si nepamatuji). Akademikům se na konci 90. let zastesklo po dalších titulech (DrSc nebo tak nějak) a po předchozí "elitě".
AV by se měla rozpustit, protože výzkum bez studentů nemá smysl platit. O ústavu S/P nemm, co bych řekl - snad jen pěkná zašívárna. Dodnes vzpomínám na zkoušku z právní logiky na AV od člověka, který prošel kybernetikou ....


Michal Drvota

Guy Peters řekl(a)...

Díky!

Anonymní řekl(a)...

Musím přiznat, že názory, že někdo má "na něco přece právo" mě opravdu zvedají ze židle(tady ostatní mají povinost mu to zaplatit). Nechápu, jak právník může něco takového napsat - právo provádět výzkum a vědecká svoboda znamenají, že jim nikdo nebrání, nikoliv že mají právo na to dostat peníze, prostory, instituci.... Jsem zastáncem vědecké svobody, ale nevidím důvod, proč platit jakýkoliv výzkum bez výsledků. Zde musím podotknout, že je pro západ velká škoda, že značná část špičkových výzkumných pracovišť se přesouvá do Číny - kromě návaznosti na výrobu je tam táhne zejména svoboda bádání - mohou se v klidu věnovat výzkumu kmenových buněk, embrií, geneticky upravených rostlin a živočichů aj. aniž by jim v práci bránili různá náboženská, zelená či jiná hnutí.
Nikdo po nebohých vědcích nechce, aby svůj veledůležitý výzkum platili sami - pokud je pro někoho užitečný, jistě mu na něj rád poskytne finance - a to platí i u práva. Pokud je jediným výsedkem blaho vědců, není něco v pořádku.
Ještě aby nevnikl nějaký myslý dojem - já netvrdím, že v ústavu nejsou odboríci - naopak třeba názory pana Kindla v právu ŽP mám docela rád. Jen tvrdím, že nemají výsladky a celá instituce je zbytečná a drahá. A pokud jde o to, mít v každém oboru někoho, kdo se orientuje ve světovém dění, jsem přesvědčen, že toto je dostatečně pokryto fakultami a praxí.Kromě toho osazenstvo ústavu opravdu nepovažuji za to nejlepší, co v ČR mme - bohudík - nemělo by smysl aby nejlepší odborníci seděli zalezlí v nějakém ústavu.

Jan Horáček

Vojtěch J. Cepl řekl(a)...

Tomáš Sobek:

Určitě ano. Někoho, kdo se vyzná ve světové teorii potřebujeme na každé vysoké škole, která se zabývá právem. Dokonce třeba jednou napíše i něco světového; tím lépe.

Jenže mi to nepřipadá dostatečný důvod ke zřízení vědeckého ústavu, a tím fakticky k duplicitě těchto lidí.

Platí to, s čím jsem začal; důvody pro existenci Ústavu jsou slabé, ale všem, kdo by ho chtěli zrušit, chybí buď kompetence k tomu rušení, a nebo odvaha.
Takže to zůstane, jak je.

Anonymní řekl(a)...

Veřejná diskuse nám "utekla" k jiné veřejné věci, jíž je výzkum práva. Tomuto tématu jsem chtěl věnovat zvláštní samostatný příspěvek napříště. Ale už se stalo samo ... :-)

Ivo Telec

Anonymní řekl(a)...

Michal Drvota: "Učená společnost v ČR je jen nástupce bolševického sdružení vybraných akademiků z AV"; "AV by se měla rozpustit, protože výzkum bez studentů nemá smysl platit".

Z Vašeho příspěvku a příspěvků některých dalších diskutujících soudím, že by se v ČR nepochybně velmi dobře uživil ústav pro vydávání bohorovných kategorických soudů těmi, kterým je už úplně všechno naprosto jasné.

Pavel Caban

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad Vladimir Balas:

"i renomovane mezinarodni advokatni kancelare. patrne jsou podle vas nesvepravne".

Za prve, muzete uvest alespon jednu z nich?

Za druhe, jednani techto advokatnich kancelari muze byt zcela iracionalni. Maji problem, neoreintuji se v dane pravni oblasti a vzhledem k teto skutecnosti ani nevi, na koho se obratit. Pak je napadne se obratit na USP. Nevedi nicmene, ze odbornost v dane pravni oblasti neni dana prislusnosti k USP. Ostatne, pokud vim, kdo pusobi a pusobil na USP, nebylo nikdy predmetem vyberovych rizeni, kde by se testovala kvalita techto lidi, ale spise stranicke prislusnosti a kamaradskych ( comrade) svazku.


Jiny scenar je, ze tyto kancelare se rady zastituji nalepkami typu USP pred ruznymi organy (napr. soudy). Kvalita studie tedy nemusi byt hlavni motiv.

"nebyt ustavu,asi by na prazske a plzenske fakulte nemel kdo mezinarodni pravo ucit (soukrome i verejne)"

Bohuzel. Osobne to ale nepovazuji za dostatecny argument pro dalsi existenci USP.

"Mezinarodni pravo nebylo zdaleka jedinou oblasti, ve ktere ustav drzel krok se svetem"

Myslite SSSR, nebo i Zapadní Evropu a USA?
Ale nyni vazne, muzete uvest nejaky konkretni priklad v cem, USP "drzel krok se svetem" v oboru mezinarodniho prava?

Anonymní řekl(a)...

to : značná část špičkových výzkumných pracovišť se přesouvá do Číny ?

Ale jděte :-) Kmenové buňky můžete zkoumat kde chcete, kdybyste byl biochemik, pak byste věděl, že výzkum s nimi se dělá skoro 100 let. Jedinné, co je na nich nové, je ten název, kterého se chytli laici s naivní představou, že tomu rozumí. Výzkum na zvířatech jste mimo to mohl dělat prakticky také kdekoliv.
To, že Číňané makali na západních školách 20 let nese jisté výsledky (prostě miliarda lidí s jejich usilím je už dost na nějaké výstupy), ale v porovnání s Japonskem je to stále slabý odvar a navíc k výzkumu potřebujete kvalitu, kt. čínmé chybí, právní záruky (v Číně uzavřená smlouva nic neznamená) a slušné právo k nehmotným statkům (v Číně to patří státu:-) . Přesto je známo, že Indové a Číňané dost ve svých výsledcích podvádějí.

Jinak Učená společnost je opravdu nástupcem komunistického sboru akademiků (Grygar to uvádí celkem často), ale její pověst je chabá od doby, kdy udělili bludný balvan MUDr. Stanislavu Grofovi s pochybným odůvodněním ohledně funkce smyslů, pročež se od této instituce distancovala polovina vyučujících na Přf UK.

Michal Vodrážka

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Vojtěch Cepl

Skoro všichni věd. pracovníci ÚSP zároveň učí na plzeňské nebo pražské fakultě. Tato duplicita je jenom důsledkem toho, že fakulty zatím nejsou striktní v požadavku na publikační činnost, takže tolerují, že jejich učitelé nevykazují za fakultu, ale za ÚSP. To je celé tajemství.

Anonymní řekl(a)...

Vztah USP a Plzně je volnější. V Plzni za mých studií v polovině 90.let také učili např. i docenti, kteří neměli s USP nic společného a kteří nemohli učit v Praze, protože si vodili studentky třetího ročníku PF UK na chatu, kde se realizovala zkouška z procesního i hmotného práva jednoho veřejnoprávního oboru. Některé studentky ale nesli průběh nebo výsledek zkoušky špatně a v perspektivě spolupráce s BIS milé pány udali.

Jan Crha

Anonymní řekl(a)...

Michal Vodrážka, Michal Drvota: Promiňte, nejste táž osoba? (Pouze technická poznámka off-topic pro všechny Michaly: Bludný balvan udělil S. Grofovi spolek Sisyfos, nikoliv Učená společnost - to je dost podstatný rozdíl.)

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

Konkrétní právní problém:
Pokud jde o nedávné volby do učitelské komory Akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který je orgánem veřejné moci, jež proběhly dne 15. prosince 2010, jeví se právně neobvyklým, jestliže člen volební komise byl zároveň kandidátem. Jako člen volební komise tak zároveň potvrdil správnost vlastního zvolení. V podobných případech obvykle mluvíme (a učíme) o potencionálním střetu zájmů, jehož se je radno vystříhat.
Viz http://www.law.muni.cz/dokumenty/10873

Ivo Telec

Libuše řekl(a)...

Vážený pane,
nemáte svého pokračovatele právních věd na Krajském soudě v Ostravě,pobočka Olomouc?Mám na mysli Studentská ulice v Olomouci-Krajský soud?
To bych potom pochopila Vaší rozvahu na internetu poněkud lépe.
Politologie vychází hlavně z právních věd,které jsou v různých státech světa naprosto svým náhledem rozdílné.
K tomu z důvodů.kdy v dobách dřívějších nebylo mnoho politologů,ale politiků-laiků,vychází spíše jako hybrid z právních věd a sociologie.Pokud soudce vychází z svého právního svědomí,má navíc k tomu podklad kultury a výše úrovně vzdělání svého národa-někdy třeba i kmene.
Značnou roli v tomto hraje náboženství/u nás byl spíš 40 let ateismus,nikoliv víra v něco dobrého,pozitivního,nebo v boha-rozlišuji církev a boha/,schizofrenie moci a útlaku svobody národa.Takto nemocný a na duši postižený český národ není schopen posoudit,co je vlastně správně a co ne.Všechny postkomunistické státy s tímto realismem bojují.
Skuste si zafilosovat,co jste o stejné věci řekl před 10 lety,co před 30 lety a dříve.Ještě Valtr Komárek mi tvrdil,že se dejiny a tím i politika a filosofie vrací postupně zpět jako po spirále,ale nedovedl to již vysvětlit,proč tomu tak je.
Jako základ politiky a práva by měla být zavzata poviná četba české literatury,zvláště pohádek.V Olomouci by měl být zakázán pohádkář Hans Christian Andersen,protože jeho pohádky jsou v praxi zneužitelné /například Císařovy nové šaty./Příklad:Žalovaný císař na sobě nemá šaty od Diora,ale má pouze holý zadek./Rozsudek soudu zní:Císař má šaty od Diora.
Výše citované ústavy nevytvořily ve skutečnosti žádné veledílo.Naopak,vždy se přiklonili k ideologii soudobé politogie/vlastně sezonní politiky,protože 99% národa zatím nerozumí,co je co.To ale neznamená,že studovaný soudce chce rozhodnout po právu.neměla by to být ale zakázka někoho vlivného.