čtvrtek 12. srpna 2010

Jan Lasák: Pohlaví jako nové téma korporačního práva

Korporačním právem obchází strašidlo genderové korektnosti. Především pak v kontinentální Evropě se ženská otázka stává předmětem zájmu práva kapitálových obchodních společností, neboť v diskursu zaznívají hlasy stran zastoupení žen ve statutárních orgánech (dozorčích radách). Patrně nejradikálněji v tomto ohledu postupuje Norsko, které již před několika lety zavázalo korporace, jejichž účastnické cenné papíry jsou veřejně obchodovatelné, aby alespoň 40 % členů statutárního orgánu tvořily zástupkyně něžného pohlaví, pokud je počet členů daného orgánu vyšší než 10; obecně však musí být ve statutárním orgánu norské veřejné (akciové) společnosti alespoň 33 % až 50 % mužů i žen.

Norskými kvótami ve statutárních orgánech veřejných (akciových) společností se inspirují i další státy a přicházejí s návrhy na zavedení podobných kvót pro společnosti, jejichž účastnické cenné papíry jsou obchodovatelné na veřejných trzích (například Španělsko).

Jakkoliv proti ženské emancipaci ničeho nemám (spíše naopak), s uvedenou regulací mám poněkud problém. Pominu-li skutečnost, že podobným způsobem nejsou zvýhodněné jiné skupiny obyvatelstva, jejichž odlišujícím kritériem je barva pletí, sexuální orientace a jiné, zdá se mi, že v uvedeném ohledu zachází snaha o ženskou emancipaci do poněkud divokých vod. Členové statutárního orgánu korporace koneckonců představují zástupce (zmocněnce), kteří spravují majetek akcionářů (investorů). Požadavek na kvótní zastoupení žen ve statutárních orgánech lze tak připodobnit k situaci, kdy by mi zákon nakazoval, že pokud někomu udělím plnou moc k tomu, aby mě zastupoval, tak alespoň ve 40 % případů musí být můj zmocněnec žena. Možná jsem dnes poněkud zpátečnický, ale mám za to, že by mi stát neměl nakazovat, kdo může být můj zástupce.

Velice často jsem zaslechl argument, podle kterého uvedený kvótní systém byznysu neublíží a ženám naopak pomůže. Pokud by tomu tak bylo, tak se jedná o zvláštní projev Paretovy efektivity. Nicméně si nejsem jist, zda je pravdou, že na uvedeném kvótním systému byznys netratí. V prvé řadě dodatečná regulace účastníků kapitálového trhu zvyšuje již tak vysoké náklady, které tyto subjekty musí v souvislosti s tím, že jejich cenné papíry jsou obchodovány na veřejných trzích, vynakládat. Může se dokonce stát, že uvedená regulace (náklady s tím spojené) přiměje některé společnosti k tomu, aby kapitálový trh opustily, případně aby na něj vůbec nevstoupily. Zejména druhá z možností je empiricky těžko ověřitelná.

V každém případě však mám za to, že regulací subjektů kapitálového trhu by se obecně mělo šetřit a přistupovat k ní tehdy, pokud bude jeho cílem zvýšení ochrany investorů na kapitálovém trhu. Je otázkou, zda stanovení kvótního systému ve prospěch žen povede ke zvýšení investorského komfortu. Byť se uvedené otázce patrně budou studie v nadcházejících letech věnovat, již dnes mám o jejich výsledcích jisté pochybnosti. Mám totiž za to, že pokud by zvýšená přítomnost žen ve statutárních orgánech korporací jako taková byla významným způsobem spojena s efektivitou příslušné korporace (resp. s vyšší ochranou investorské minority), pak by korporace samy od sebe (dobrovolně) přistupovaly k tomu, že by mezi členy statutárního orgánu přibíraly více žen, neboť se taková změna příznivým způsobem projeví v kurzu akcie příslušné společnosti po odečtení systémových vlivů. Pokud se tak v současnosti systematicky neděje v případě společností, jejichž akcie jsou obchodovány na rozvinutých kapitálových trzích, mám obavu, že taková spojitost spíše nemusí být dána. V takovém případě by dodatečná regulace představovala jen další náklad, které společnosti musí vynakládat, aniž by se tato regulace promítla do postavení investorů na kapitálovém trhu.

25 komentářů:

Tomáš Klinka řekl(a)...

Rád by som sa spýtal dám, ktoré tento blog čítajú, na ich názor, či sa im opísaný superkorektný gender prístup v biznise pozdáva. A kde je ešte potrebné/vhodné ho zaviesť?

Anonymní řekl(a)...

Zdůvodnění podobných aktivit není o byznyse ale o pracovním uplatnění - v tom je ten celej vtip i tragédie. Když řekneš, že znáš jenom dva lidi, kterým důvěřuješ a oba jsou muži, otočí celý problém otázkou "A vy ženám nedůvěřujete ?" a vy nemáte politicky korektní odpověď. Začalo to obratem od procesní rovnosti a rovnosti práv k rovnosti účinků. Nic nového pod sluncem.

Že je to zásah do soukromých práv není třeba diskutovat stejně jako o nesmyslném dělení firem na veřejně obchodovatelné a jiné.

Je to jak s náboženstvím, které se michá do normálního života. Nikdo neřeší, zda je opravdu vepřové nějak škodlivé oproti hovězímu, budeme se raději hádat o vlastní víře a o jejím "ohrožení". Stupidita doprovází lidstvo od nepaměti a feministkám se nevyhýbá stejně jako mužům.

Pavel Ščurek

Anonymní řekl(a)...

Ačkoliv v zásadě chápu výtky vůči státní regulaci soukromoprávních vztahů stanovením kvót především v okamžiku, kdy taková regulace neexistuje ani ve sféře veřejné, přece jen se musím vyjádřit k tomu, že stejná regulace není pro gaye či jiné (menšinové) skupiny obyvatelstva. Ženy ve společnosti menšinou nejsou, jsou jí pouze v politice a v byznysu - proto si myslím, že taková argumentace nemá své místo.

Rovněž si nemyslím, že odpovídá skutečnosti, že by společnosti samy přistupovaly k takové regulaci, kdyby byla spojena s efektivitou. Již dnes existují studie ze Skandinávie, podle nichž je přítomnost žen ve vedení korporací spojena s kratší dobou obchodních jednání. Smíšené kolektivy pracují se zcela jinou dynamikou. Dobrovolně nedošlo v žádné zemi ani k udělení volebního práva ženám, ani k paritnímu zastoupení v politice.
Kateřina Schenková

Anonymní řekl(a)...

cit. "je přítomnost žen ve vedení korporací spojena s kratší dobou obchodních jednání."

Dodnes jsem si myslel, že efekt obchodního jednání spočívá ve výsledku a nikoliv jeho délce. Kdo někdy jednal s židy nebo číňany, tak asi ví, o čem mluvím.

Dobrovolně nebylo uděleno volební právo ??? A kdo tedy toho "zaostalého" císaře donutil ? Pokud vím, tak nejdéle v Evropě vzdorovalo demokratické Švýcarsko (snad 1958) a žádné bouře se také nedály.
Prosím už dále nevěřte těm pohádkám z amerických filmů. Jejich smyslem je donutit vás jít se na to kouknout a zaujmout a nikolv sdělovat nějaká fakta.

Jan Černý

Jan Potměšil řekl(a)...

A JČ: Kterého císaře máte na mysli? Jinak v Británii, pokud vím, začali uvažovat o volebním právu žen až poté, co sufražetky vymlátily pár výloh a demonstrovaly - nikde to nebylo zadarmo, samo od sebe. Přesnější údaje jsou na wikipedii u hesla Women's suffrage.

Obecně pan k tématu mohu uvést, že sice neznám všechny důvody, na jejichž základě se stanovují kvóty i pro managementy firem - jako plus se uvádějí lepší hospodářské výsledky firem, lepší řízení, méně rizikových investic a další. Hlavním důvodem je asi to, co naznačila K. Schenková - bez karabáče nebo tlaku se změn (participace žen ve veřejném životě) nedosáhne - stále se bude argumentovat "nic vám nebrání", tak to zkuste, "ony vlastně samy ženy nechtějí" apod. Neplatí zde racionální úvaha, že jsou-li schopnosti a IQ rozloženy u mužů i u žen v zásadě stejně, byloo by hloupé mít samé muže a nevyužít i ty nejlepší ženy. Předsudky a tradice ale racionální nejsou, lze uvažovat i velmi netržně a ekonomicky neracionálně. V Británii nevyužití potenciálu žen kritizoval J.S.Mill, dnes ho (už:-)) kritizují arabští reformisté v isl.světě jako jednu z příčin zaostalosti, avšak bez nějakého výraznějšího výsledku.

Kvóty pro management jsou sice svého druhu omezením svobody, třeba i svobody jednat diskriminačně či neracionálně, podnikům samým to ale neuškodí. Pouze ambiciózní manageři, na které se nedostalo či kteří by mohli přijít o flek, jsou a budou logicky proti, byť nebudou zdůrazňovat, že jim jde nikoliv o svobodu, ale o vydržená privilegia, o místo na slunci, o flek a moc, o což by se teď měli dělit.

Anonymní řekl(a)...

ad Jan Potměšil : 1. kdo myslíte, že zavedl právo žen volit u nás ?

2. ". Neplatí zde racionální úvaha, že jsou-li schopnosti a IQ rozloženy u mužů i u žen v zásadě stejně, byloo by hloupé mít samé muže a nevyužít i ty nejlepší ženy. Předsudky a tradice ale racionální nejsou, lze uvažovat i velmi netržně a ekonomicky neracionálně."

Co je na vaší úvaze racionálního ? Evidentně racionální není, protože si vlastníci volí především muže, přestože je (podle vás) IQ stejné. Nevíc sice, co má co dělat IQ s výkonností firmy a ochranou vlastnických zájmů, ale patrně vy to víte lépe než vlastníci těch firem.

Tradice i předsudky racionální zpravidla jsou. Klasický příklad : Když si při pohledu na Roma za váma šáhnete do své kapsy kalhot s peněženkou, nic netratíte, můžete jenom získat - jde o zcela racionální postoj. Když se oženíte, platí to samé.

Jinak vidím, že sociální inženýrství stále mezi Čechy žije :-) Ještě štěstí, že jsme v tomto celkem normální.

Jan Černý

JP řekl(a)...

Ad JČ:
České právní dějiny mě nikdy nebavily (vyjma Velké Moravy, ta byla krátká a na začátku), ale pokud vím, některé ženy mohly být zastoupeny v zákonodárném sboru za Rakouska už v druhé 1/2 19. stol. na základě majetku (např. vdova po statkáři). Jinak za volebním právem žen v prvorepublikovéÚstavě je pokud vím Masarykova manželka, též Alice Masaryková a půdu pro volební právo žen připravilo ženské hnutí, mající kořeny už u obrozenců. Což neznamená, že taková Plamínková nebo Horáková to měly lehké. Satirický list Kopřivy si z žen v politice dost utahoval a ve starých filmech šťastný konec spočíval v tom, že i emancipovaná dceruška skončila pod čepcem a za plotnou, běda aby dělala advokátku, husa hloupá.

Jinak pokud mám deset mužů od nejchytřejšího po nejhloupějšího, a odobně deset žen, tak je racionálnější mít tam 5 nejlepších mužů a pět nejlepších žen, nikoliv místo těch pěti spíše chytřejších žen 5 spíše blbějších mužů - to není dost racionální? Za chytrý lze stejně tak dosadit šikovný, pokud vám vadí IQ. IQ samozřejmě nesvědčí nic o manažerských a podnikatelských schopnostech, to byl jen příklad pro jednodušší pochopení. Ovšem ani boule v kalhotech neznamená lepší schopnosti, automaticky, takže čím to je, že vlastníci (muži?) volí více penisů?

Nu, a když jsme u těch Romů a předsudků - když vidíte ženu v managementu, kam si saháte? Z čeho máte hrůzu a co vás poprvé napadne?

Anonymní řekl(a)...

ad Jan Černý: Kdo myslíte, že zavedl právo žen volit u nás?

Řekla bych, že nejsprávnější odpověď zní "Tomáš Garrigue Masaryk". Sociolog, feminista a politik, který politickou a sociální rovnost žen prosadil jako jeden z bodů Washingtonské deklarace.

Vy asi máte na mysli císaře Františka Josefa I jím podepsaný volební zákon z roku 1907. Ten sice zavedl všeobecné volební právo do Říšské rady, ovšem jenom pro muže. Dokonce odňal volební právo šlechtičnám a velkostatkářkám, kterým předtím náleželo.

PS: Jinak tomu bylo u voleb do obecního zastupitelstva (mohly volit ženy od 30 let výše) a také do Českého zemského sněmu. Tam byla díky mezeře ve volebním zákoně (který ženy zapomněl vyloučit z pasivního volebního práva) dokonce v roce 1912 zvolena první ženská poslankyně ve střední Evropě, spisovatelka Božena Viková Kunětická.

Světový pokrokový tisk k tomu Ćechům a Češkám velmi blahopřál, bohužel místodržící hrabě Thun paní poslankyni odmítl udělit do Sněmovny vstup a měla utrum ;-)

O.M.

Anonymní řekl(a)...

Vidím, že už se upravují i dějiny ve prospěch genderu :-) Prozatimní ústavu s právem žen volit nedělal v žádném případě Masaryk, natož jeho paní, která už tehdy trpěla vážnou duševní nemocí. A ty pohádky o jejím pozdějším angažmá byly jen hradní PR. V Budování státu o tom krásně Peroutka napsal pár odstavců stejně jako o nevoli Masaryka, když hotovou prozatimní ústavu viděl a bylu mu jasné, že tu centalizovanou moc může uchvátit Kramář akol. místo něj.


Proč se volí do managementu muži ? Nevím, takovou otázku si normální člověk ani nepoloží. Ale protože v oboru dělá více mužů, pak jsou asi více pro investory viditelní a seznatelní. Je to ale jejich věc, protože jde o jejich majetek a žádný veřejný zájem to nepřevýší. Nejde ani o žádnou tradici, protože nikdo nevolí do orgánů muže místo žen ale ty nejlepší nebo nejspolehlivější, které zná. Jen připomenu také negativní účinky regulace:
1. z trhu jsou vytlačováni např. černošští (USA) a pakistánští doktoři (UK), protože pacienti si myslí, že se na vejšku dostali kvůli své pleti a ne pro své schopnosti. Nedělá se to oficiálně (to byste byl obviněn s rasismus) ale tak, že is vyberete jiného doktora (bílý nebo číňan).
2. opakované vyplňování dotazníků ohledně vlastní rasy, náboženství, původu atp. /nutné pro přijimačkky, pro konkurzy na místa ve veřejné správě/ jen rasismus přináší. V tomto ohledu jsem příznivec Francie, která toto nedělá.


ad JP : Doufám, že jste jen nepochopil, že kolega argumentoval ve smyslu vámi zmiňované neracioanality předsudků (romská kapsa). Je mi líto, když místo protiargumentu se snažíte druhého zesměšnit. Jednak dokazujete před ostatními, že na to nemáte a jednak sem podobně laciné výkřiky Rathova ražení nepatří.

Mimochodem xenofobie Evropanů vůči některým tmavším rasám (arabové, dagestánci atp., nikolv ale třeba Mongolové) není zapříčiněn výchovou nebo stereotypy rodičů ale je dán naši genetickou výbavou. Z nějakého prehistorického důvodu (patrně pravěké války) jsme se s nimi setkali a považovali je za nepřítelé a přežili jen ti, co měli tuto xenofobii (podežřívavost vůči cizímu a spojení cizího s barvou pleti) vyšší. To samé platí ale i u nich. Sama příroda tedy zařídila racionalitu "předsudku". Například japonci, korejci a číňané mají nenávist k cizímu ještě o řád vyšší.


Michal Hanus

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad MH:
Z kolegy jsem si dělal legraci pro to, že vytáhl obehraný "konservativní" argument o užitečnosti předsudků, navíc nesouvisejícím způsobem, tedy odkazem na Romy a peněženku. Jako by předsudky, vylučující ženy z vrcholných funkcí (patří k plotně, jsou iracionální, hysterické, hloupé, neumí počítat...) byly k něčemu užitečné. Nebo Vy víte o nějakém užitečném dopadu předsudků vůči ženám? Navíc nevím, proč by kvůli subjektivně vnímané užitečnosti předsudků, resp. špatně skrývaným internalizovaným předsudkům a nevoli vůči ženám ze strany některých ambiciózních mládenců, měly být ženy vylučovány z míst, na které mají. Je v zájmu nás všech co nejlépe využít potenciál každého jedince, ne petrifikovat "užitečné" předsudky.

Anonymní řekl(a)...

J. Potměšil:

Je v zájmu nás všech co nejlépe využít potenciál každého jedince, ne petrifikovat "užitečné" předsudky.
Heh, teď jste se ale skoro dostal na druhou stranu barikády :-)

V této prosazované věci nejde ani tak o vylučování žen z nějakých funkcí, ale o vylučování mužů. A to nepřímo, přímo jde o upřednostňování pohlaví před schopností. Nejsem si jist, jestli je to správná cesta, jestli vyšší míra zastoupení toho či onoho pohlaví bez ohledu na schopnosti člověka bude mít pozitivní vliv na rozvoj obchodní společnosti a navíc jestli to takové společnosti přinese komparativní výhovu vůči těm (zahraničním), které této "vymoženosti" nebudou muset podléhat.

V. Loutocký

Dan Dvoracek řekl(a)...

Já moc nevím, ale podle mého názoru zmiňovaná úprava nebojuje proti vylučování žen z vedení akciovek. Z toho žádné ženy vylučovány nejsou. Pokud v představenstvu není žena, je to proto, že si to akcionáři nepřejí.
Srovnávání s volebním právem žen a podobnými věcmi je úplně mimo. To je přece jiná věc - zjednodušeně řečeno, tehdy byl zákon, co říkal, že volit smí jen chlap. Máme snad dneska zákon, že žena nesmí být v dozorčí radě? Nemáme. Tak nesrovnávejme nesrovnatelné.

Kromě tolik oblíbeného sociálního inženýrství mi vadí ještě jedna věc, a to je charita za cizí prachy. Je tu, prý, jakýsi veřejný zájem na větším zapojení žen do businessu (samo o sobě zcela neprůkazné tvrzení), takže ZA PENÍZE AKCIONÁŘŮ budeme dělat tuto veřejnou politiku. To je mimořádně sprosté. Nechť si laskavě lidé, kteří mají tyto cíle, založí za své prachy své vlastní all female akciovky.

Anonymní řekl(a)...

1. Proč konzervativní ? Máte vůbec nějaký protiargument nebo se jen snažíte zesměžit lidi s jiným názorem ? Obávám se, že jste opětovně ujel a jen známkujete (jak primitiv).

2. Nikdo zde ani nikde jinde netvrdí, že ženy ve funkcích jsou nebo nejsou pro jejich povahu. Nikdo ale také netvrdí, že tam jsou muži pro jejich "povahu". Prostě člověk zná člověka a vybere si koho chce. Závěrem je, že tam je vc mužů. Z toho vyvozujete, že tam ženy nejsou kvůli předsudkům mužů ? To je trochu slabý argument :-) Spousta věci se na světě děje a my zatím nevíme, proč to tak je.

Zkuste experimet. Podejte si na inzerát, že hledáte managera svého jmění. Kolik vám přijde CV od žen a kolik od mužů ? Pak si sepiště majetek a někoho si vyberte. Uvidíme :-). Kecá se vám to hezky, když nejde o najetek. A když si vyberete dva chlapy, pak na vás dám žalobu. Tohle je váš duševní svět a jsem rád, že do něj ani níhodou nepatřím. Jste jen pokračovatel eugeniky. Eugenici ale byli aspoň vědci. Vy s vědou a poznáním nemáte nic skutečného, vy jste dogmatický ideolog.


Michal Hanus

Anonymní řekl(a)...

Celé je to zvrhlé. Místo toho, aby se všichni snažili být nejlepší, tak jen "diskriminanti" upozorňují na svou jinakost a na svůj podprůměr. Zakazuje se již i normální myšlenkový pochod - zobecňování. Nesmíme říci, že mexikáni jsou líní, ženy tupé, muží nevěrní, staré žárlivé, mladé hot, věřící tupci, nevěřicí hloupí, čínani pracovití, vietnamci stánkaři, cikáni čorkaři atp. Nakonec budeme mít všichni ten jedinný správný názor - žádný názor. Všechno tady už jednou bylo.

Až zkrachuje "progresivní feministická" firma a zvítězí v konkurenci "zaostalá mačistická" (viděno očima a popsáno terminologií poradce gender NGO), nebude nakonec mačofirma povinna zaplatit úpadci a NGO odškodnění za nepřímou diskriminaci?
Copak nevidíte, jak zvrácený svět socinženýru se nám nabízí ? To opravdu skončíme na nějaké postmoderní verzi antieugeniky. Zaostalé a tupé bude podporováno ,protože je to "jiné". To "jiné" nebude možné kritizovat ani hodnoti, protože je to nekorektní. Naštěstí v CEE regionu si ještě pamatujeme komunismtickou terminologii a praxi, takže z toho všeho máme jen legraci a na západě se už také hodně lidí probudilo, přesto je mi líto, že se musí vykládat veřejné prostředky na tyto stupidní megaprojekty "rovných příležitostí", na asistenty, poradce, streer walkery, konzultanty atp.

Jan Tvrdý

Anonymní řekl(a)...

ad "Je v zájmu nás všech co nejlépe využít potenciál každého jedince, ne petrifikovat "užitečné" předsudky. "

To znám z komunismu. Jen dvě otázky :
1. kdo rozhoduje o něčim "potenciálu" ?
2. Jak ten potenciál rozezná ? Dovedu totiž rozeznat jen vyjevený potenciál, ten skrytý nikoliv. Ale třeba na to máte nějaký dotazník, psychotest ?

Jen doplním, že není pravda, že je to v zájmu všech. Vítěz musí také potřít konkurenci - to platí v přírodě i ve společnosti. Jinak by nepřežil. Většinu prací teoreticky dovede zastávat 100násobek lidí než je pro daný účel potřeba. Volná konkurence nezajišťuje to nejlepší užití "souhrného potenciálu" prostě proto, že to není potřeba (viz. diskuse o psychotestech v české justici).

V zájmu společnosti je mít stejná pravidla pro všechny. Jsem muž ale nechci patřit do kategorie "muž" s nárokem na 50% zastoupení ve statutárních orgánech. Nechci patřit do kategorie "bílých" s 70% nárokem na funkci ve státní správě. Nechci patřit mezi nevěřící s 5% nárokem zastoupení v orgánech OSN. Nechci patřit do žádné skupiny s právem na % zastoupení jen proto že mám penis nebo vagínu. Jsem jen člověk a umístěnky jsem už zažil.



Jan Drahota

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad p. Loutocký - máte bod:-) Měl jsem ale na mysli ten modelový příklad s neracionalitou preference 5 spíše hloupých mužů (z 10) před 5 spíše chytrými ženami (z 10). Ekonomek asi není 50% z populace ekonomů či správců jmění, ale i tak je jich tam více než odpovídá jejich zastoupení v top managementech, což asi není nejlepším využitím zdrojů.
Ad DD: Otázka je, kam všude necháme stát zasahovat - někdo chce dřevní kapitalismus či laissez-faire bez sociálních práv, někdo chce ochranářský ZP, někdo chce ještě rovné platy a rovný přístup k práci, resp. nediskriminaci, někdo chce dokonce regulovat i přístup (zastoupení) žen na úrovni managementů. U těch managementů, správních rad apod. je pravda, že postrádám opravdu přesvědčivé víceargumentové zdůvodnění PROČ, neboť pouhé přání mít ženy v byznysu asi opravdu neobstojí.
Ad MH: Konzervativní proto, že to slýchám právě od "mladých konzervativců" a různých (až) fašistů (typu Joch, Semín). Jinak je to opravdu konzervativní argument - liberální ani socialistický určitě ne. Na zbytek asi nemá smysl reagovat - přečtete si to po sobě - emoce, nálepkování, "rathovská" přirovnání, fuj fuj!
Nyní se odmlčuji, o ženách tu zase mluví převážně muži - snad se ještě ozve aspoň O.M.

Anonymní řekl(a)...

Poznání o tradici (anebo předsudku) je zcela objektivní součást sociologie a psychologie a se Semínem to nemá nic společného. Výhody a smysl tzv. předsudků znám z roku 1990, z hodin občanky na gymplu, kde nás učila paní socio a psycho a kde sem také porpvé slyšel zmiňovaný příklad s peněženkou. Nejde o žádný konzervativní argument, i kdyby ho užilo 100 konzervativců. Vy si někdo vybíráte, co platí, podle toho, kdo to také říká ?

Navíc například Semínova tradice se píše s velkým T, a jde o něco úplně jiného. Semín vychází (stejně jako klasičtí tomisté)z toho, že Pravda ( s velkým P) je dána Zjevením a Tradicí a nikoliv nějakým zkoumáním reality. Do Tradice především spadá Bible a pak historie vývoje církve (pozdější dogmata). Pokud například mluví o "tradiční rodině" a "tradičním" postavení ženy v ní pak jde o nesmysl. Rodina v Tradici zachycena není, církev jí nijak dogmaticky nereflektuje (narozdíl od nerozlučitelnosti manželství). Semín má na mysli tradici z 19.století, ale to žádná tradice není, protože to byla tehdy vlastně novota a rodina v 18.století vypadala úplně jinak (viz. občina).

Tradice je klasicky něco, co prošlo zkouškou času a přežilo. Evoluce je de facto to samé. Přežilo jen to, co zvýšilo tzv. biofitness druhu a to se postupně stalo tradicí. Není třeba tradici hanět nebo se ji vysmívat. To dělali komunisté nebo nacisté a sami jako to nové nepřežili jednu/dvě generace.

Především berme v potaz, že se nic důležitého kvotou na sex nestane. Nestalo se nic ani v době možnosti žen volit. Půjde o další z administrativních opatření a praxe se tomu přizpůsobí. Jak tedy posoudíme úspěch této praxe ? Pokud se stane časem tato praxe tradiční. A to se stane, pokud je vývojově výhodná. Je ekonomicky výhodně mít v představenstvo ženy a muže napůl ? Já si myslím, že nekoliv, protože to se sexem vůbec nesouvisí. Zeptejte se ale vlastníků.


Marcel Jasný

Anonymní řekl(a)...

V Prozatímní ústavě (zákon č. 37/1918), jak si ji tak čtu, o volebním právu žen vůbec nic není. Dokonce ani o volebním právu mužů. Zákonodárnou pravomoc podle ní vykonávalo Národní shrmáždění, které vůbec nebylo voleno. Ustavilo se z Národního výboru kooptací poslanců zvolených do Říšské rady z roku 1911.

Tož nevím, jak jste to myslel s tím falšováním dějin, pane Hanusi? ;-)

PS: politicky nekorektní poznámka na téma obsazování vrcholného managementu:

Managementy firem a vysoké politické posty jsou plné chlapů ne proto, že by byli lepší než ženy, ale protože mají testosteron. Který je nutí vytahovat se na bližního svého, chovat se sebejistě i když plácají pitomosti a útočit na všechno co se hýbe.

Úplně ideální kandidát na top management, to je pak, jak známo, deprivant. Výkonný, bez skrupulí, zato s tahem na branku a touhou ovládat jiné.

Otázka zní, jestli má smysl snažit se to regulovat. Jestli je radno pokoušet se pomocí sociálně inženýrských zákonů protlačovat mezi ta individua lidi schopné a skromné.

Já bych to teda nedělala, vždyť by se tam utrápili.

O.M.

Zdenek Novy řekl(a)...

Pouze mám pochybnosti o novosti tohoto tématu. Tuším, že Č2 o tomto tématu dávála nějaký dokument pár let zpět...

Jinak si myslím, že povinné zastoupení žen v orgánech obch. společností může spíš prospět.

Jinak ale téma postu jako takové považuji za kvazitéma, ke kterému není potřeba vést diskuzi.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Můžete nám prosím zkusit na nějakém hypotetickém případu vysvětlit, jak povinné zastoupení žen v orgánech obch. společností může spíš prospět?

Tzn. umíte vymyslet situaci, ve které je lepší, že tam akcionáři, co by tam normálně chtěli chlapa, mají proti své vůli ženskou?
Mě taková situace nenapadá.

Neberu argumenty:
- no ta žena tím získá prestižní job, který by jinak neměla (je negováno současným "ten chlap nezíská prestižní job, který by jinak získal")
- akcionáři po čase zjistí, jak úžasná a kvalitní ta žena je, na což by jinak nepřišli (je negováno obdobně plausibilním "akcionáři po čase zjistí, o kolik přišli tím, že tam nedali normálního chlapa")

Takže já jako fakt nevím...

Anonymní řekl(a)...

Týkalo by se to např. i biskupské konference ? :-)

Já osobně mám socengineering rád, protože se při něm aspoň něco děje (ČSSR, Čína, EU) ale jestli to je k užitku .... o tom opravdu pohybuji.

Petr Strádal

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad Dan Dvořáček:

Jen jsem chtěl říct, že ženský element by mohl obohatit chod obchodních společností, nic více, nic méně.

Osobně (jak jsem již uvedl) považuji toto téma za kvaziproblém, neboť není možné jakoukoliv obchodní společnost nutit, aby si vzala osobu X (ženu či muže) do svého vedení.

Dan Dvoracek řekl(a)...

ZN: Pak se omlouvám, že jsem to špatně pochopil. Osobně velmi silně rozlišuju mezi "přál bych si, aby bylo více žen v businessu" (JO) a "přál bych si, aby to bylo nařízeno zákonem" (100x NE).

Z Vašeho vyjádření "Jinak si myslím, že povinné zastoupení žen v orgánech obch. společností může spíš prospět" jsem nabyl dojmu, že byste byl docela pro, aby se to nakázalo.

Tak jsem se ptal, co pozitivního vidíte na tom, že se to přikáže.

ZdeneK Novy řekl(a)...

Ad Dan Dvořáček:

není třeba se omlouvat, chyba byla v mé formulaci.

Nechtěl jsem říct nic jiného než, že by některým obchodním společnostem prospěly ve vedení právě ženy. Myslím, že disponují odlišným uvažováním než muži a mohou tak přispět ke zefektivnění chodu společností.

Ale asi je sotva lze prosazovat do orgánů společností pomocí státní regulace. Cui bono?

Jana Doleželová řekl(a)...

Přesto, že vyrovnanější poměr ve vedení společností, vede k lepším ekonomickým výsledkům společností, na dané pozice se ženy moc nedostávají. Otázka je proč.
Kvóty jsou obecně kontroverzní téma, lidé se často ohrazují, že jim někdo něco diktuje. V tomto případě ale kvóty neříkají: "musíš vzít neschopnou ženu," ale snaží se nutit k tomu, aby společnost schopnou ženu našla. Sekundárně pak k tomu, aby vytvářela podmínky, za kterých schopné ženy mají stejnou příležitost kariérně růst a zlepšovat se, jako muži. Terciárně pak, aby další generace změnila svůj pohled na to, kdo dělá byznys(muž v obleku s kufříkem) a kdo se stará o děti (žena se zástěrou). Zajímavé by bylo i spojení s tímto: http://www.economist.com/blogs/economist-explains/2014/07/economist-explains-15?fsrc=scn/fb/wl/bl/ee/swedishmenpaternityleave .
Obecná logika podobných opatření je pak taková, že pokud považujeme něco za správné (vyrovnanější poměr žen ve vedení), nebudeme čekat, než se tam postupným vývojem dostaneme, ale podnikneme aktivní kroky k tomu, aby správný stav nastal co nejrychleji.