čtvrtek 1. července 2010

Poděkování, tajemná kráska a dobrmané s (bene) meritem

Je mojí milou povinností poděkovat našemu hostu na červen za zajímavé příspěvky. Je mojí nemilou povinností učinit tak zde zpětně i v případě ostatních našich jarních hostů, v případě kterých se u mě naplnilo heslo „lenost vítězí“ a nepodařilo se mi jim poděkovat samostatným postem. Zároveň si dovoluji na Jiném právu přivítat nového hosta, kterým jsou letní prázdniny či tradiční letní okurková sezóna. Protože minulý rok byly hadovky a před třemi lety nakládačky, tak jsem letos musel pro ilustrativní foto vzít zavděk salátem. Obrázkovou roztěkanost pak nezbývá než doprovodit také obsahovým salátem, tedy několika výkřiky z rubriky „různé“:

Zjišťuji, že budu muset podrobněji studovat naši Ústavu, tu tajemnou a těžko předvídatelnou krásku, okolo které se všechno točí (jako ostatně okolo všech krásek). Většinu času je to měkká, hodná a laskavá mamča. Objímá všechny své zákonné děti. Vede je, shovívavě opravuje jejich prohřešky: tu přepíše číslo množné na číslo jednotné, tu jim v jejich namáhavě napsaném nepřehledném slohu něco vyškrtne, onde zase učeše, zkrátka pomáhá jim učit se a růst. Protože je laskavá, pamatuje i na podzákonná domácí zvířátka: i jim se snaží pomoci, její paprsky se prozáří i do hlubin ministerských sklepů a temnot obecních vyhlášek. Není to ale bohužel děvče zrovna stálé; právě její náhlé a nepředvídatelné změny nálad jsou poněkud zarážející. Jsou i dny, kdy kráska ohrne nos, ukáže studené rameno a odsekne, že se neaplikuje. Tápajícího poutníka tak zanechává ve stepi pusté zákonnosti. Zničehonic nechce nic opravovat, nikam se prozářit. Občas má i záchvat; to třeba když dojde k závěru, že ji její transcendentní duše v noci našeptala, že v ústavním domečku už je plno a že ten Otesánek, který se právě narodil, sem už nepatří. Rozhodne se jej shodit ze skály. Marně se ptám, zda dalším studiem budu alespoň někdy schopen rozumně předvídat její jednotlivé nálady či zda bych měl nadobro opustit šidítko (Max promine) modernistické formální racionality …

Krátce ze sportu: gól který byl a přitom nebyl vzbudil řadu vášnivých diskusí na téma, zda zavést kamery do fotbalových branek. Tedy ony už tam vlastně jsou, takže skutečná debata je zda je mají rozhodčí sledovat či zda nemá být povolán třeba ještě někdo další, kontrolní za samotným rozhodčím. Je vtipné vidět, že mnoho debat a úvah, které se na dané téma odvíjejí mezi normálním lidem (tedy neprávníky), intimně připomíná právnické debaty na to, kolik odvolacích stupňů a kolik opravných prostředků by mělo kde existovat. Jako i u právníků, navrhovaný počet stupňů se liší v závislosti na tom, o čí proces se jedná. Pokud je to proces, ve kterém mohu potenciálně figurovat jako strana, tak stupňů musí být hodně. Pokud tam nejsem, tak vlastně stačí jeden stupeň, vždyť ty spory nemohou jít donekonečna, že …

Nejvyšší soud Spojených států opět potvrdil, že každý občan Spojených států amerických má ústavně zaručené právo jen tak si zastřílet (oprava: vlastnit bez omezení střelné zbraně pro osobní potřebu). Konečně se mi podařilo dočíst paměti Ivana Klímy „Moje šílené století“ (vyšlo letos v nakladatelství Academia), tedy přesněji jejich první část končící rokem 1968. Jsou to paměti výborné a na rozdíl od mnoha jiných se autor snaží vypořádat i s těmi méně příjemnými otázkami. Již se těším, až se vrhnu na druhý díl. O čem se na začátku roku diskutovalo tak maximálně v zahraničních anarchistických kroužcích, tedy že by nějaký český právník (fyzici už jsou dál) odmítl nějakou cenu, se v mezidobí stalo skutkem. Michal Mazanec odmítl být Bene Meritorní; asi včas zjistil, že rasa dobrmanů, která se pod touto značkou v Polsku šlechtí, není příliš čistokrevná.

Příjemné léto.

--------

Post Postum (3.7.2010): Pro samé zahledění na tajemnou ústavní krásku jsem zapomněl připojit zamýšlené doporučení na skvělou letní komedii, která mě minulý týden nadchla: „The Men Who Stare at Goats“ (V české distribuci předpokládám jako „Muži, co zírají na kozy“). Film je výborná několikavrstevná parodie: na psychologické „pokusy“ armády Spojených států v 70tých a 80tých letech, „flower power“ a různé psychologické osvobozující hnutí, na současnou okupaci Iráku a konečně také „vnitřní“ parodie Ewana McGregora na Hvězdné války (je hezké vidět stejného Obi-wan Kenobiho znovu jako učně Jedi, trousícího hlášky na téma „The Force is strong with Him“ a ujíždějícího přitom na LSD ;-). Pro jeden film je to vážně našlapané (trailer zde).

7 komentářů:

Dan Dvoracek řekl(a)...

Postřeh ústavní jest přesný. Dělat ústavní právo je jako hráti vrchcáby.

Anonymní řekl(a)...

Michale, mám chuť z tvého druhého odstavce udělat perex svých vyjádření klientům, proč jsme u Ústavního soudu neuspěli. Váženě je to napsané moc pěkně.

Ondřej Lichnovský

Olga řekl(a)...

Co myslíte, až budou jednou Ústavě záplatovat šaty (třeba nažehlovačkou s nápisem o přímé volbě hlavy státu), vyspraví i kalhoty jejího, Českou národní radou přiřknutého, muže "Listiňáka"? (Myslím na ten už z výroby špatně přišitý knoflíček- článek 41 odst. 1 Listiny ZPaS, podle kterého se děti narozené v manželství i mimo ně mohou stejnosti svých práv domáhat jen v mezích zákonů...?)
Olga Svobodová

Anonymní řekl(a)...

"Dělat ústavní právo je jako hráti vrchcáby" ... s tímto Ústavním soudem a s touto ústavou, dodávám já.

Námět pro redakci, ke kterému mne inspirovala Olga Svobodová:

Co takhle otevřít tady někde debatu, jejímž smyslem by bylo dopředu vytipovat všechny ústavní nedodělky, popř. další náměty na změny, následně je utřídit a učesat a mít je tady všechny schované na jednom místě pro případ, že by se do oprav ústavy skutečně někdo pustil? Za a) ze zkušenosti vím, že to tady zdaleka nečtou jen právníci, a za b) když to někdo neudělá (a kdo, když ne my?), tak ta opravená ústava bude ve výsledku ještě horší guláš, než ta současná. Osobně bych na změny nespěchal, dávám přednost kvalitě ...

Pavel Hasenkopf

Anonymní řekl(a)...

Ad Pavel Hasenkopf : varuji váš před touto činností. Mezi právníky je bohužel stejné procento "Mr Všudybyl Všechnoviděl" jako mezi normální populací. Závěr celé práce by byla neskutečná hádka o tom, co do ústavy patří a co ne s citacemi všech možných ústav a skončilo by to hlasováním, což jak zkušenost říká, je konec demokracie a dikuse. Mezi první dva články ústavy by pak v ČR podle hlasování spadlo právo na internet, právo na free porno a pak euthanasii.

Nezapomínejte, že dr. Beneš se zasloužil o stát a ten věděl, že s vůli lidu nejdál dojdeš :-) do ....


Jan Kačer

Michal Bobek řekl(a)...

K dobrmanům s bene meritem ještě krátké info doplnění:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/obsah/120820-cenu-ministryne-kovarove-oficialne-odmitla-dcera-otakara-motejla/

Juraj Lörinc řekl(a)...

K futbalu: "Jako i u právníků, navrhovaný počet stupňů se liší v závislosti na tom, o čí proces se jedná. Pokud je to proces, ve kterém mohu potenciálně figurovat jako strana, tak stupňů musí být hodně. Pokud tam nejsem, tak vlastně stačí jeden stupeň, vždyť ty spory nemohou jít donekonečna, že …"

Mne sa zdá, že po väčšom než súčasnom počte kontrol pravidiel dnes volajú i tí, ktorí nie sú potencialnymi účastníkmi sporu. Koľko fanúšikov sa ozvalo, a to i na MS nezainteresovaných? Davy. Pritom páni s výkonnou mocou, ktorí by návrhy mali pripraviť sú určite zainteresovanejší na spravodlivom výsledku... ledaže by nešlo o spravodlivosť, ale o niečo iné.