pátek 16. července 2010

Na obranu právního pozitivismu – ještě jednou k volbě ombudsmana

V dnešních Lidových novinách vyšel můj článek, který se vrací k diskusi o přípustnosti kandidatury předsedkyně Nejvyššího soudu na ombudsmanku. Redakční titulek ("Může být I.B. ombudsmankou?") možná není úplně šťastný, poněvadž mi v článku nešlo ani o tuhle otázku, jako spíše o způsob, jakým na názor Tomáše Langáška reagoval novinář Karel Hvížďala . Také si myslíte, že být "právním pozitivistou" je ostuda?


Tomáš Langášek vyjádřil minulý týden v Lidových novinách své pochybnosti ohledně kandidatury předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové na ombudsmana. Funkce soudce je podle něj ze zákona neslučitelná s funkcí ombudsmana. I když se soudce své funkce vzdá, přestane jím být až po třech měsících. Iva Brožová tak pro volbu ombudsmana, která proběhla minulý týden, nebyla způsobilou kandidátkou.

Předsedkyně Nejvyššího soudu však argumentovala, že takový výklad zákona by odporoval právu na přístup k veřejným funkcím, které jí zaručuje Listina základních práv a svobod. Listina přitom stojí nad zákonem a měla by tedy dostat přednost.

Karel Hvížďala se ve svém komentáři pro Český rozhlas postavil na stranu Ivy Brožové. Opačný názor, který vedle Tomáše Langáška vyjádřil v době, kdy byl ještě poslancem, i současný soudce Ústavního soudu Miloslav Výborný, pak Hvížďala označil za „směšný a nebezpečný“. Podle něj se „u nás stále ještě klade nepřiměřený důraz na pozitivistický, tedy textový výklad práva, a ne na materiální, hodnotový výklad“, což je podle Hvížďaly „přesně to, co nás tak silně dělí od staré Evropy, která takovouto interpretaci zákonů opustila po Norimberském procesu po druhé světové válce“.

Obávám se, že nás od „staré Evropy“, ať už něco takového existuje anebo se spíše jedná o ztělesnění ideálu, k němuž bychom chtěli směřovat, dělí spíše komentář Karla Hvížďaly.

Za prvé, Tomáš Langášek se ve svém článku obrací ke smyslu zákonem nastoleného režimu neslučitelnosti funkcí soudce a ombudsmana. Má jím být mj. „omezení koketérie soudců se zajímavými a lákavými nabídkami z jiných pilířů státní moci“. Jak sám Langášek říká, nic není zadarmo – ani soudcovská nezávislost, která mezi veřejnými činiteli nemá obdoby. Z tohoto pohledu se mi jeví mnohem problematičtější, aby předsedkyně Nejvyššího soudu žádala ministryni spravedlnosti pozastavení výkonu funkce, jak Brožová navrhla. Dobrovolně se tak vydává do rukou výkonné moci, o níž přitom jako soudkyně sama rozhoduje. Výklad, který něčemu takovému brání, má podle mého názoru k „textovému výkladu práva“ dost daleko.

Za druhé, právní stát se vyznačuje tím, že zákony platí pro všechny. Rozhodnout, zda je některý v rozporu s Ústavou a tudíž neplatný, může v České republice pouze Ústavní soud. Ignorování jasného textu zákona pak není jeho výkladem, ale popřením. Faktickou nemožnost soudců ucházet se o funkci ombudsmana lze podle mého názoru odstranit pouze zrušením dotčených zákonů, nikoliv jejich výkladem.

Pokud se tedy senátoři, kteří navrhli Brožovou do funkce ombudsmanky, domnívají, že zákony znemožňující její kandidaturu porušují Listinu, mohou se na Ústavní soud obrátit s návrhem na jejich zrušení. Těžko však mohou postupovat v rozporu se zákonem s odůvodněním, že Listina má přednost. Obdobně by nakonec mohl začít postupovat třeba prezident republiky a začít si vybírat, kterými zákony se řídit chce a kterými už ne, poněvadž jsou podle jeho názoru protiústavní. Předpokládám, že něco takového by se předsedkyni Nejvyššího soudu, která se při obhajobě principů právního státu několikrát s prezidentem střetla, příliš nelíbilo.

Konečně, pokud někdo upřednostňuje výklad, který přikládá větší váhu textu zákona, nemusí být ještě „směšný“ anebo „nebezpečný“. V podstatě se nakonec jedná o to, zda chceme, aby o našich právech a svobodách rozhodovali spíše soudci anebo zákonodárci. Tím v žádném případě nechci říci, že by se jednalo o jednoznačnou anebo triviální otázku. Naopak. O odpovědi se přou právníci i filozofové nejen ve staré Evropě po dlouhá desetiletí. Norimberský proces, na nějž Karel Hvížďala odkazuje, je jen jedním z neuralgických bodů celé debaty, zcela jistě však neposkytl jednoznačné řešení, kterého se Hvížďala dovolává.

V té souvislosti je dobré upozornit ještě na jeden omyl, kterého se Karel Hvížďala ve svém komentáři dopustil. Právní pozitivismus není nějakým přežitkem, nýbrž dominantní pozicí v současné západní právní filozofii. Nakonec Herbert Hart, kterého se Hvížďalův učitel práva Vojtěch Cepl často dovolával, byl jeho čelným představitelem. Rituální označování „pozitivista“ k očerňování názorových protivníků v České republice by si zasloužilo podrobnější analýzu - namísto peskování těch, kdo prezentují momentálně nepohodlný názor.

Pokud Karel Hvížďala tvrdí, že ve „vyspělejší“ části Evropy k nějakému jednoznačnému řešení ohledně „správné“ metodologie výkladu práva a jeho chápání dospěli a s odkazem na něj vylučuje oponentní názory z diskuse hanlivými nálepkami, je to myslím mnohem nebezpečnější, než názory, se kterými je jednoduše možné věcně polemizovat.

67 komentářů:

Michal Ryška řekl(a)...

Souhlas s Honzou i Tomášem Langáškem. Obecně: situace, kdy pozitivista dospěje ke stejnému závěru jako iusnaturalista, je ideální. Konkrétně: hodnota spojená s nezávislostí justice (a nevydáním se všanc ostatním mocenským složkám při usilování o mocenskou pozici) je - alespoň dle mé spravedlnostní představy - výrazně vyšší než zájem na přístupu k jiné veřejné funkci.

Tomáš Marný řekl(a)...

Obdobně by nakonec mohl začít postupovat třeba prezident republiky a začít si vybírat, kterými zákony se řídit chce a kterými už ne, poněvadž jsou podle jeho názoru protiústavní.
Někteří justiční čekatelé by mohli dodat, že pan prezident k tomu nepotřebuje ani protiústavnost ...

Jan Šmakal řekl(a)...

Zejména za poslední odstavec článku děkuji.
Co se týče tématu - možná jsem přehlédl tu zjevnou složitost, ale dle mého z Listiny neplyne, že každý má právo na přístup k veřejné funkci absolutně. Jakkoli je to nepřiléhavý příklad, tak pokud nepodám včas kandidátku, nemohu se účastnit volebního boje. Stejně tak nevzdám-li se funkce soudce, nemohu být ani ombudsmanem, ani prezidentem. To jsou prosté, lehce splnitelné podmínky. Právo stále mám, jen jsem se o něj zapomněl včas postarat, resp. následně "postarat".

Vhodnost/hloupost takové úpravy nehodnotím, ale co je na ní tak nepřekonatelně omezujícího, aby neprošla tolik oblíbeným testem proporcionality?

Anonymní řekl(a)...

Mně v celé téhle debatě stále chybí to podle mne nejpodstatnější: To, že Iva Brožová se v tuto chvíli podle zákona nesmí stát ombudsmankou není chyba zákona, ale ZÁMĚR zákona. Záměr vycházející z ústavní doktríny dělby moci. Úkolem ombudsmana je hlídat soudce, proto by se jím bývalý soudce měl smět stát až po uplynutí určité "karanténní" doby. Stejně tak mi vadí, když se bývalá poslankyně či poslanec stane ze dne na den soudkyní či ústavním soudcem.

Btw, jsem právním pozitivistou a nestydím se za to. Jen při právně-pozitivistickém přístupu může být právo předvídatelné a jen předvídatelné právo může být základem právního státu. Pokud mi platné právo nevyhovuje, mohu usilovat POLITICKOU cestou o jeho změnu, nikoli jako právník či úředník, ale jako občan. A pokud by mi hodně vadilo a změna nebyla možná, pak se prostě přestávám živit právem. To je věc osobního svědomí, ne právní teorie. Iusnaturalismus není nic jiného než pokus svědomí standardizovat a následně pozitivisticky kodifikovat a tudíž je jen revoluční doktrínou, která se za právo jen vydává.

Pavel Hasenkopf

Dan Dvoracek řekl(a)...

Já nemůže být ústavní soudce, protože mi není 40. To je určitě taky neústavní. Ledaže bych ústavně konformě antidatoval rodnej list...

Anonymní řekl(a)...

Proč se zabývat tím publicistou ? O právu neví absolutně nic a dá na dojmy, které zaměňuje s totálním právem vítězů nad kapitulanty po 2WW. Podle mě se jedná asi tak stejně vystížný projev přirozeného práva jako v případě protestantských procesů s čarodejnicemi.

Ke staré Evropě patří spíše odpuštění než popravy bez zákona a zákoník než predecentní nezákonná kandidatura předsedkyně NS. Člověk se pak ptá, co vůbec znamená slovo nejvyšší v názvu soudu.

Jindřich Vojnar

Anonymní řekl(a)...

Vážení pánové Tomáši Langášku a Jane Komárku. Nepochybuji o vaši odborných kvalitách a respektuji vámi vyslovené a publikované právní názory, jimiž zpochybňujete kandidaturu JUDr. Ivy Brožové na post ombudsmana z důvodu, že je (ve stručnosti shrnuto z vámi publikovaných názorů) soudkyní a že je tato její funkce neslučitelná s funkcí ombudsmana. Chápu také, že se neztotožňujete s opačným právním názorem jiných právníků. Co mi ovšem velmi vadí je skutečnost, že se před volbou na post ombudsmana vyjadřují osoby, které jsou činné u Ústavního soudu. Tomáš Langášek - vycházím z internetových stránek Ústavního soudu - do 31.12. 2009 pracoval jako asistent předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, dnem 1. ledna 2009 se stal generálním sekretářem Ústavního soudu, přičemž je mimo jiné stálým zástupcem členky Rady vlády České republiky pro lidská práva Anny Šabatové, která byla kandidátkou a možná bude opět nominována na post ombudsmana. Jan Komárek, autor včerejšího příspěvku „Může být I.B. ombudsmankou“, jenž vyšel v LN v době před volbou ombudsmana, dne 1. ledna 2009 nastoupil na pozici Tomáše Langáška, tedy je činný jako asistent předsedy Ústavního soudu. Nelze proto u něj ani vyloučit, že v souvislosti kupř. s podanou ústavní stížností může z pozice asistenta připravovat podklady k věci případně se týkající i volby ombudsmana. Prostě přijde mi nepatřičné, aby od zaměstnanců či dokonce funkcionářů Ústavního soudu před konáním volby ombudsmana přicházely podobné vzkazy, i kdyby snad jimi publikovaná interpretace inkriminované právní úpravy byla – jak by třeba někdy později bylo vyloženo v rozhodnutí Ústavního soudu – správná. Jsem přesvědčen o tom, že v tomto období by z těchto míst takové odborné vzkazy prostě zaznívat neměly, jakkoliv ctím právo každého na vyslovení svého vlastního (právního) názoru. Někdy však nejde jen o jména těch, kdo tak činí, ale i o místa, z nichž je tak činěno. A právě k zamezení jakýchkoliv pochybností jeví se v době předvolební na post ombudsmana přijatelnější určitá forma uvážlivosti a střídmosti.
Pavel Vrcha

Zdenek Novy řekl(a)...

No, ono někteří lidé zaměňují přirozené právo se svévolí, a to je to, co je třeba považovat za mnohem nebezpečnější než striktní držení se litery zákona.

Přirozené právo nesmí sloužit k ohýbání slov zákona, jak se komu zlíbí.

Myslím, že to dobře řekl tuším Norberto Bobbio: Svoji podstatou jsem jusnaturalistou, mojí metodologií je však pozitivní právo.

A k panu Hvížďalovi:

Švec by se měl držet svého kopyta. Někteří novináři v ČR totiž trpí takovým neduhem hovořit o všem, ale věděti málo o čemkoliv.

Ad P. Vrcha:

každý má právo vyjádřit svůj názor. I ten, kdo pracuje na Ústavním soudu.

Nepředpokládám také, že by pánové Langášek s Komárkem zařídili nebo chtěli zařídit, aby Ústavní soud rozhodl tak, či onak. Myslím si také, že není fér jim to podsouvat.

Pro mě je, přes určité výhrady, nejlepší kandidát(ka) na ombudsmana je jasný(á). Ombudsman je veřejný ochránce práv.
Mělo by tedy jít o člověka, jehož odborné a mravní kvality, skutečná (tj. nikoliv fiktivní) angažovanost ve věcech veřejných a citlivý přístup ke slabším či sociálně znevýhodněným osobám zaručuje smysluplný výkon této funkce. V každém případě by mělo jít o člověka, který nebaží pouze po funkci, ale zajímá jej/ji obsah práce veřejného ochránce práv.

Tomas Blazek řekl(a)...

Ad P. Vrcha:
Vaše volání po zdrženlivosti ve vyjadřování se u zaměstnanců ÚS není úplně od věci, ale obávám se, že kdybychom jeho logiku měli důsledně aplikovat i v jiných případech, tak by se v našem malém rybníčku nesměl nikdo vyjadřovat k ničemu. Přece jen osobností schopných a ochotných se fundovaně na veřejnosti vyjadřovat k právním otázkám u nás zas tak moc není. Určitě je třeba ctít jisté hranice, ale zakazovat asistentům z ÚS říct svůj názor k věci jen proto, že se někdy v budoucnu potenciálně může k této instituci dostat, mi přijde hodně úzkoprsé. Něco jiného by asi bylo, kdyby se takto vyjadřovali přímo soudci ÚS.

Anonymní řekl(a)...

Dan Dvořáček: Máte naprostou pravdu :-) Pojďme ale dál - nejen ústavní soudce, ale týká se to i volby senátora a prezidenta. Vzato do důsledků, ona hranice 40 let věku je zcela jistě v rozporu s materiálním jádrem ústavy, neb diskriminačně brání některým zletilým osobám v přístupu k veřejné funkci, a dokud ji Ústavní soud nezruší, je zcela na místě a ústavně konformní antedatovat rodné listy. Absurdní? Podle některých komentářů zcela jistě ne.

V. Loutocký

Anonymní řekl(a)...

ČR chybí morálka. Morálka jako druhý normativní systém. Panuje zde představa, že jde vše uregulovat právem, a tak kdykoliv se objeví jakýkoliv nešvar, hned všichni volají po vzniku speciálního zákona. A tak máme státem normované složení špekáčků, průběh svatebního obřadu a spoustu jiných věcí. Přitom řadu věcí může řešit právě morálka. Troufám si tvrdit, že i zde by v mnoha zemích sehrála morálka rozhodující roli a kandidát na místě pí. Brožové by přehodnotil svou situaci a rozhodl se raději nestavět společnost před takovýto problém a své kandidatury se vzdal. Dříve společnosti vystačily s velmi skromným právním řádem - zářným příkladem minimalistického práva a přitom funkčního systému byla po tisíciletí např. Čína.
Jinak domnívám se, že tento spor není právě o právním pozitivizmu - na dodržování norem v určité minimální míře musí lpět každý právník - jinak bychom mohli zrušit celý právní řád a řídit se jen morálkou a equitou. Pozitivizmus je jen absurdním vyústěním. Nemám pocit, že by zde byla nějak násilně pošlapávána práva pí. Brožové a vznikala by nutnost odchylovat se od zákona ve prospěch přirozeného práva. Jinými slovy, mám dojem, že zde nejde o reálný spor mezi přirozeným a pozitivnám právem, ale o účelové tvrzení jednotlivce, že zde nějaké přirozené právo je a je porušováno.
Jan Horáček

Jan Potměšil řekl(a)...

Tentokrát naprostý souhlas s p. Hasenkopfem, ať už jde o účel zákona či o obhajobu iuspozitivizmu.
Ohýbat zákon "ústavně konformně" poté, co zjistím, že vadí vysoce postavenému soudruhovi v přístupu k určité funkci není iusnatiralizmem, ale zvrhlostí a naprostou svévolí, nerespektováním jednoznačně znějící normy.
A snaha vykládat zákon (třeba) "iusnaturalisticky", rozuměj zcela jinak, než byl napsán, je-li jeho smysl navíc jednoznačný, je rovněž svévolí a popíráním principu právní jistoty. Zákon může být blbý, ale alespoň všichni víme, jaký je a co můžeme očekávat. Občasné snahy "vyhovět", i za cenu překrucování jednoznačného zákona či vymýšlení norem, které mají oporu pouze v tom, co jednoho konkrétního soudce zrovna napadlo, nikoliv v jakékoliv (psané) právní normě, ale ani v judikatuře národních soudů či ESLP, považuji za nepřípustnou svévoli (perseverantně opět odkazuji na rozsudek NSS ze dne 13.8.2009, č.j. 9 As 57/2008 – 35 či na nález ÚS ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1849/0, diskutované na JP).
Je-li zákon blbý, mám jej kritizovat, psát poslancům a odborníkům, psát odborné či novinové články apod., nikoliv se rozhodnout, že je vyložím po svém či nebudu aplikovat.

Anonymní řekl(a)...

ad Potměšil : jenže ono o žádný ZÁMĚR zákona nejde.
Aby to byl záměr, muselo by v zákoně být, že soudce nesmí už jen kandidovat (nesmí být navrhovateli vybrán) , protože to ohrožuje jeho nezávislost. A to tam není.

Jde o pouhou technickou kolizi dvou lhůt (3 měsíční u výpovědi soudce a 10 denní pro slib s následnou sankcí nezvolení).

Prostě nelze nalést žádný konkrétní způsob, jak by mohl končící soudce, který volbou soudit fakticky přestane a soudit nechce, mohl nějak ovlivnit nějaké řízení nad rámec možností u soudce, který nekandiduje. Stejně tak k tomu neexistuje žádný pravděpodobný důvod, jen hypotetická možnost zalíbit se velkému počtu poslanců. Jak by to soudce dělal, je mi ale záhadou. Pokud by se dohodl s jednou velkou stranou na jedné kauze za odměnu zvolení, pak by mu nebránilo odejít klidně z justice dříve a nechat se zvolit a do 10 dnů složit v pohodě slib.

Naopak možnost zůstat u justice při kandidatuře, mu dává nezávislost na poslancích, protože nebude jeho osud od volby odvislý !!!

Jan Palec

P.S. : Mně je spíše záhadou, proč to chce ta paní dělat, resp. chtěla.

Martin Bílý řekl(a)...

To není správný argument. Zákon ukládá věkové limity pro výkon určitých práv. To, že zletilá osoba je omezena od některých práv, je jen o pojmech. Zletilá osoba zjednodušeně znamená osoba strší 18 let. Zletilost není fyzická vlastnost člověka, zletilost znamená, že se na určitou skutečnost (dožití se 18 let) vztahuje určitá norma (plná způsobilost k právním úkonům).

Takže vy říkáte, že je pochybné, že osoba starší 18 let nemá automaticky přístup k funkcím, kde zákon stanovuje hranici 40 let. To ale není pochybné, to je logické. Nejde o diskriminaci, lze jen žádat zákonodárce, ať věkovou hranici sníží.

Stejně tak osoba ve věku 15 let nemůže uzavřít manželství, přestože si může koupit knížku nebo nést trestní zodpovědnost. Zákon ji stanovuje limity podle věku.

Anonymní řekl(a)...

Jan Potměšil:
Ale tohle já přece tvrdím do aleluja. Jen když jsem říkal, že kvůli Lisabonské smlouvě ohýbáme ústavu jak akrobatku, tak se to nechtělo moc slyšet, takový názor se nehodil. Jakmile s touto akrobacií jednou začneme, tak už se jí nezbavíme, je jedno, kde kdo zrovna v které věci stojí. Z práva se stává pouhopouhý boj kdo z koho, kdo bude mít lepší vyřídilku a silnější podporu.

P.H.

Tomáš Pecina řekl(a)...

No vida, tak už tu máme oficiální výtku Jinému právu od Nejvyššího soudu: http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/spor-o-kandidaturu-brozove-vyvolal-nazorovou-prestrelku-pravniku/505240.

Michal Ryška řekl(a)...

Ad "oficiální výtka" NS a Pavel Vrcha:

Kandidaturu předsedkyně NS na jiný mocenský post nelze chápat jako činnost v přímé funkční souvislosti s dosud zastávanou pozicí. Kritika vyjádřená Pavlem Vrchou nemá rovněž žádnou věcnou souvislost s postavením soudce NS a je tedy také soukromou záležitostí (byť ji šíří tiskový mluvčí NS).

Příliš této kritice ostatně nerozumím, a to co do základu kritiky (upozornění na možnost porušování zákona učiněné lidmi, kteří sami nejsou nadáni rozhodovací autoritou v hypotetické právní věci, je neuvážlivé a nestřídmé?) ani co do jejího načasování (zvláště ve vztahu k Honzovi Komárkovi). Honzův post je přece reakcí ex post, v době jeho publikace je již v tomto směru vymalováno (při získaných 6 hlasech by byly naděje opětovné kandidatury pouze iluzorní).

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad p. Palec - já rozumím zákonu tak, že brání soudcům skákat z funkce do funkce, proto jim stanovuje jakousi karenční lhůtu. To je snad jedna z brzd v ústavním systému dělby moci, a ombudsman je de facto ústavní institucí, takže pokud chce někdo turistit mezi ústavními institucemi, ať to myslí vážně a předchozí funkce se včas vzdá. Jinak to bude jak s politiky, že když nevyjde jedna trafika nebo mám šanci na výnosnější, cestuji a konám, jak se zrovna hodí.

ad odkaz poskytnutý p. Pecinou - pokud pan Vrcha píše na JP, které je myslím fórem pro všechny, bez ohledu na funkci, myslím, že je to OK. Pokud ale považuje za potřebné "zastat se" loajálně své představené oficiálně, přijde mi to - no, hodně loajální:-). V návaznosti na diskuzi o antedatacích, disimulacích apod. nechť pánové Komárek a Langášek nadále píší např. pod nicky "Trautenberk" a "Krakonoš", nejlépe i v odborném tisku, protože co kdyby se zabývali něčím, co by jim v budoucnu třeba mohlo přijít pod ruku (české právo např.).

Anonymní řekl(a)...

Hvizdala uz reagoval, dosti adresne:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=10339

Plus mala douska praktikova: stejne nezvolili ani Brozovou, ani Sabatovou a o tom, kdo bude zvolen, nerozhodne odborne fundovana diskuse ani tady, ani jinde. V tomto svetle zda se mi byti dane tema marnost nad marnost.

Martin Raz

Michal Ryška řekl(a)...

Ad "prozařování":

Hodnotová interpretace musí být spojena s hledáním účelu a smyslu norem a nemůže být zaměňována s interpretací svévolnou, založenou na absolutizací jediného "prozařujícího" práva (přístup k jiné veřejné funkci). Existují totiž i neméně významné hodnoty odlišné (kupř. snaha zamezit mocenské "turistice" soudce - slovy Jana Potměšila - a s tím spojeného vydání se všanc jiným mocenským složkám při usilování o funkci). Při vzniklé kolizi jsme opět u testu proporcionality, jehož výsledek samozřejmě do určité míry závisí na spravedlnostní představě interpreta, dle mého názoru však vzniklé omezení nelze pokládat za nelegitimní a nepřiměřené (slovy Jana Šmakala není "nepřekonatelně omezující", slovy postu "nic není zadarmo").

Anonymní řekl(a)...

Martin Bílý: Pokud to bylo na mne tak - samozřejmě si ono uvedené nemyslím. Jen jsem chtěl rozvinout určitý styl myšlení, který se mj. v této kauze projevil. A tím ukázat, že se tím vynořuje zásadní otázka - kde je ta hranice? Kam až můžeme zajít? Existuje vůbec něco, co by se dalo označit pojmem "objektivní právo"?

V. Loutocký

Anonymní řekl(a)...

K článku pana Hvíždaly:

Taky tady už přechází zrak. To ani není schopen se do toho zákona podívat? Ano, může to být úprava, na jejímž nesouladu se zdravým rozumem se shodne většina, ale pořád je to zákon a dokud nebude nahrazen jinou zákonnou úpravou (ona většina způsobí změnu), nebo zrušen Ústavním soudem (i jedinec má možnost způsobit změnu), tak platí. Lex dura sed lex. Aneb - platí zákony, i když se mi nelíbí (mluvíme zde o jednoznačném výkladu)? Pokud ne, pak žádné zákony neexistují, to musí být každému právníkovi jasné. Řekl bych.

V. Loutocký

Anonymní řekl(a)...

Dvě krátké reakce:
1) K vyjádřením dr. Langáška v tisku je do určité míry (do)vysvětlujícím i jeho kategorický postoj zde: http://langasek.blog.idnes.cz/c/143693/Anna-Sabatova-u-nas-zakladala-svobodu-ne-komunismus.html K tomu už opravdu není co dodávat především ve vztahu k jeho následně (rovněž) kategoricky vyznívajícímu příspěvku, na který jsem reagoval shora.

2)K názoru dr. Ryšky: "...Honzův post je přece reakcí ex post, v době jeho publikace je již v tomto směru vymalováno (při získaných 6 hlasech by byly naděje opětovné kandidatury pouze iluzorní)...."
Pane doktore, pokud je mi známo, jste soudcem KS v Brně. A přesně takovým způsobem by se soudce podle mého hlubokého přesvědčení vyjadřovat neměl. Důvody Vám snad již nemusím vysvětlovat.
Pavel Vrcha

Anonymní řekl(a)...

Jen "technická" pro Karla Hvížďalu:

Otakar Motejl byl předsedou NS v letech 1993 - 1998, ministrem spravedlnosti byl v letech 1998 - 2000, ombudsmanem od roku 2000. Karanténní doba u něho tedy trvala 2 roky, na rozdíl od Ivy Brožové. Kdyby si někdo položil otázku, zda - když nechceme, aby se ombudsmanem směl stát bezprostředně soudce - se může ombudsmanem z fleku stát ministr, mělo by to logiku a byl by to validní argument. Ale to by někdo musel umět aspoň googlovat.

A obecně: Svým způsobem velmi rozumím celé řadě lidí, řešících nerudovskou otázku "kam s ním/s ní (snažím se být genderově korektní)", že až zoufale přejí Ivě Brožové post ombudsmana (také znám pár lidí, pro které bych rád zřídil post velvyslance v Antarktidě). Ale když už nevyšel ten Štrasburk, prosil bych v mezích zákona (a skrz naskrz prozářené Ústavy). Koho nechápu, je Iva Brožová sama, že po tom všem, co nainvestovala do svého setrvání na postu předsedkyně NS, je najednou připravena z fleku odejít 2 roky před koncem svého mandátu.

A teď bez ironie: Proboha, vymyslete na ten post už někdo někoho, kdo bude důstojným nástupcem Otakara Motejla, takového, aby ten nemusel v hrobě rotovat. Nebo se chcete dočkat podobného úpadku, jakým si prošel a prochází NKÚ po smrti Lubomíra Voleníka? Chcete mít z úřadu ombudsmana jen další trafiku?

P.H.

Anonymní řekl(a)...

P.S.: Porozhlédněte se třeba mezi akademiky či advokáty ... jsou mezi nimi i solidní lidé.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Kategorická diskuse nemá smysl. Jde o dva názory na jednu věc a pravdu mají obě strany. Zákonodárce se přiklonil k jedné z nich ale např. ústavní soud se může přiklonit k té druhé a dá za pravdu Hvížďalovi, jehož tvrzení o povaze práva nechám bez komentáře, neb si ho nezaslouží.

Co mě ale nepřekvapuje, jak si obě strany dodávají jednak k platným zákonům a jednak k obecným zásadám "pohádky" skryté do jakýchsi principů. Není žádný důvod si myslet, že 3 měsíce do skončení funkce soudce jsoi zde proto, aby zabranovaly kandidatuře anebo aby zabranovaly nějakým politickým tlakům. Může také zcela klidně o jít o analogii výpovědní doby a u ní nikdo neví, zda je na ochranu zaměstnance, zaměstnavatele nebo jakéhosi duchovního extraktu - ochrany práce :-)

Petr Hán

Jan Komárek řekl(a)...

Pane Vrcho,
mohl byste přeci jenom blíže vysvětlit důvody, proč považujete vyjádření soudce KS Michala Ryšky zde na blogu za nepřípustná? Kromě "Vašeho hlubokého přesvědčení", které Vám samozřejmě neupírám, mi to zní daleko spíše jako výhrůžka. Navíc, nejednáte proti tomuto "hlubokému přesvědčení", když se zde jako soudce Nejvyššího soudu vyjadřujete?

Děkuji za odpověď,

Jan Komárek

Anonymní řekl(a)...

Právě od soudce NS bych odůvodnění jeho názoru na vyjadřování pana Ryšky, jehož aktivismus sám nemusím, očekával. Vždyť napsal p. Ryška pravdu, přece jedno je jaká je pravda ohledně možnosti kandidatury soudce, kandidátka totiž totálně propadla. Co vám na tom vadí ?

Na druhou stranu o vyhrožování nejde, neb pan Vrcha nemá naštěstí žádných pák, jak se pana Ryšky zbavit. Nicméně, pokud jde skutečně u pana Vrchu a ne o fake, je jeho projev důvodem k zamyšlení.

Pravda ale je, že když někdo má svého favorita (p.Langášek) měl by psát jenom oslavné podporující články na jeho kandidaturu a neshazovat kandidaturu ostatních právním formalismem.

Marcel Drtina

Anonymní řekl(a)...

To je přece jasné: soudce se vyjadřuje v odůvodněních svých rozhodnutí, jinak má mlčet! Třeba by si M. Ryška při dnešním vyhlašování a odůvodňování rozsudku v nějaké věci mohl udělat takovou vsuvku a tam se k tomuto tématu vyjádřit. Pak by to bylo legitimní a zcela v pořádku:-)Nebo by se k tomu měl vyjádřit prostřednictvím tiskové mluvčí KS.
Ivo Pospíšil

Michal Ryška řekl(a)...

Ad Pavel Vrcha:

Nechci zde rozpoutávat žádnou flame war, ale velmi bych uvítal, pokud byste mohl důvody svého hlubokého přesvědčení blíže konkretizovat (a to i jako člen senátu NS specializovaného na ochranu osobnosti, který se tak musí profesně zabývat i otázkami svobody projevu). Proč je má - Vámi citovaná - formulace ve Vašich očích nevhodná? Týká se přece otázky veřejného zájmu, vychází z pravdivých premis a co do zvolené formy se o žádný intezivní exces (neřku-li o kárné provinění) nejedná.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad pan Vrcha, soudce NS:
Milý pane Vrcho, pokud někdo jedná nepřípustně, tak jste to Vy, který místo transparentního sdělení soukromého názoru, k čemuž slouží např. tato diskuze či nějaký blog, intrikánsky podstrkujete mluvčímu svého soudu útoky na pány Langáška a Komárka, zřejmě proto, že nevěříte v autoritu vlastní osoby, tak aby to vypadalo jako oficiální názor NS, který je tudíž třeba brát vážně. NS se ale nemá co plést do soukromých ambicí kteréhokoliv ze svých členů, byť jde dokonce o předsedkyni NS - to je její byznys a její soukromá věc. To je jako kdyby Ústavní soud vydával tiskové prohlášení k tomu, že třeba pan Rychetský chce být ředitelem zoologické zahrady a několik zlovolných zoologů a veterinářů mu tom chce svojí kritikou zabránit. Jako soudce byste měl být o něco soudnější.
Dále pokud se pan Langášek vyjadřoval k p. Šabatové, je to legitimní, pokud ji osobně zná a pan Julínek si nevidí do úst (ať už si o kvalitách jmenované myslíme cokoliv). Pokud řekne, že Vaše představená nemůže i v případě zvolení nastoupit do funkce, je to relevantní odborný názor, který mi nikdo nevyvrátil, a nemusí to být nutně lobování. Trapně spíš loboval pan Bok, viz zde: http://neviditelnypes.lidovky.cz/dokument-vyzva-ive-brozove-k-resignaci-d9l-/p_spolecnost.asp?c=A100629_195611_p_spolecnost_wag.
A pokud někde plácá nesmysly pan Hvížďala, proč by se k tomu nemohl vyjádřit třeba pan Komárek, navíc post eventum.
Navrhuji Vám, abyste se příště místo nevkusné hyperloajality (kulantně řečeno) ke své nadřízené věnoval třeba excesům svého místopředsedy, bylo by to statečnější a pro společnost i justici užitečnější.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Jan Potměšil/ Zásah, potopená ;-)

Jinak ještě ke kandidátům - bez ohledu na debatu s Julínkem se pro mne paní Šabatová zcela diskvalifikovala svým působením v kauze Kuřim. Já nevím, to tady všichni už zapomněli na její úděsné excesy v téhle tragikomedii? Vůbec nechápu, jak ji po tomhle mohl někdo navrhnout. :/

Anonymní řekl(a)...

ad Moc : pokud vím, tak ji pomáhala s legalizací dítěte aniž by o nějakém týrání věděla. Česká veřejnost byla pobouřena tím, že si nepodala žádost a nečekala .... jak typické.
Mně tedy vadí její ultralevicová minulost a především její intelektuální "zbrklost" spočívající v uvtoření si okamžitého názoru a dodatečné účelové argumentace, kterou u lidí nad 40 let věku považuji za apendix komplexu "těch vzadu" ve frontě u okýnka na oběd o polední přestávce na základní škole.


Roman Cvrček

Anonymní řekl(a)...

Ad J. Moc

Hodnotově jsem někde úplně jinde než paní Šabatová, ale v kauze Kuřim dělala přesně to, co má dělat ombudsman, který je advokátem svého druhu.
Má pomáhat a neobejde se bez důvěry v lidi v nouzi, kteří jsou vždy lecčíms podezřelí (často už jen tím, že jsou v nouzi).
((Rozhodně nemá být "práskačem", jak požadovala pí Vodičková.))
"Barborka" oklamala policii několika zemí, takže nevím přesně, čím se Šabatová v této věci diskvalifikovala.
Naopak. Šabatová, ale i Patočka byli terčem nefér kampaně , na níž se podílely informace, jejichž primárním zdrojem mohla být jen policie, která sice nikdy případ nevyšetřila (od otce Škrly velmi rychle utekla vždy když na jeho podivnou roli narazila).
Patočka nedávno vyhrál soud, který potvrdil, že o něm média informovala lživě.
http://www.denikreferendum.cz/clanek/4437-jakub-patocka-vyhral-s-novou-i-odvolaci-soud

Šabatová dělala to co dělá celý život: pomáhala lidem v nouzi na základě vztahu primárně založeném na důvěře.

Ti kluci mají tragický osud, ale pokud zde někdo přispěl k jeho zhoršování, byla to média, která mimo rozsah zpravodajské licence a bez svolení opakovaně šířila obrázky, které je ponižovaly (rozšiřovala okruh adresátů, kteří se tak bez své aktivity opakovaně seznamovali s tímto sdělením). Škody jsou nenapravidelné, ale žaloba na náhradu emocionální újmy proti třem hlavním televizím by mohla pomoci získat prostředky na potřebnou dlouholetou terapii zničené duše.
Jakub Jirka

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Roman Cvrček: No, ona pomáhala s legalizací, aniž by si ověřila základní informace. To je přece hrubé profesionální selhání. Mj. zákon o veřejném ochránci práv stanoví, že " Ochránce vykonává svou funkci nezávisle a nestranně" (§ 5). Se zbytkem v zásadě souhlasím a o Šabatovou v úřadu nemám zájem, v kocábovsko-džamilovském trendu multikulturního šílení a rasismu naruby skutečně není třeba pokračovat ani o sekundu déle.

Ad Jakub Jirka: Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí říká v §10 odst. 4 následující:

(4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti jsou povinny oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1, a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví. Zřizovatel zařízení uvedeného v § 39 písm. c) má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a druhé se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu.

Takže mi chcete tvrdit, že zástupce obmudsmana není státní orgán, takže se na něho oznamovací povinnost nevztahuje? No to snad ne. Paní Šabatová ještě měla tolik drzosti, že se oháněla morálními důvody. Cituji: ". "Kdybych někoho, kdo se na mne obrátí s důvěrou a požádá mne o pomoc, udala orgánu, za jehož další počínání bych se nemohla zaručit, považovala bych to za neodpustitelné svinstvo a musela bych se až do konce života stydět." (Zdroj: aktualne.cz)

A to bychom tady ještě mohli pojednat o neoznámení trestného činu.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad p. Cvrček a p.Moc:
Moc se mi líbí ta formulace o intelektuální zbrklosti. Když zůstali ve hře jen Bok, Dundáčková, nevolitelná Brožová a Šabatová, říkal jsem si, že Šabatová je z tohoto výběru asi nejlepší. Na druhé straně mám také obavy z "hurápomáhání" a neobjektivity. Motejl si prý se Šabatovou práci rozdělil, ona byla ta emotivní, on ten uvážlivější. Kdo ale bude dělat toho uvážlivého teď?
V nerespektování zákonů, nesoudnosti i nepřiměřenosti však Šabatovou jednoznačně převyšuje Vodičková, která si z FOD udělala polostátní agenturu a kdykoliv má pocit, že něco není v pořádku, vrhne se na dítě jako klekánice a šup s ním do Klokánku či jinam. Kupčením s dětmi i vlastní výchovnou nezpůsobilostí je Vodičková také známá (trochu mi připomíná tzv. kočkové báby - mají 20 koček, ale postarat se o ně neumí). Kolegyně psycholožka v Klokánku chvíli dělala, a popisovala situaci, kdy matka potřebovala pohlídat dítě, aby mohla na operaci, Vodičková však hned chtěla předběžko, aby měla min. peníze, ne-li celé dítě. Jindy zas sjela podřízené, že pomohly vrátit dítě matce, místo aby bylo dítě dál u nich. Jak to řekl jeden psycholog z Klíčku - "Proč to děláte, když tomu nerozumíte?".
To jsem ale odbočil - p. Hasenkopf pěkně vystihnul, že vlastně nevíme, koho hledáme - proto jednou blázen Bok, pak soudkyně Brožová, pak poslankyně (a zástupkyně hydrogeoložka, kterou by nebýt politické kariéry nikdy nikdo nevybral) atd. Ideální by bylo ujasnit si, že nehledáme populární ksicht nebo trafiku pro kamaráda/ku, a vypsat normální výběrové řízení otevřené všem - existuje přece x kvalifikovaných lidí, byť je nikdo z televize nezná. Však by si lidé na nový obličej rychle zvykli.

Anonymní řekl(a)...

ad Moc : A pokd jaký odstavec § 6 to dítě spadalo ?

Ohledně hodnocení práce Džamily a Kocába s vámi souhlasím, stejně tak si nedělám žádné iluze o pí. Šabatové, jejich názorech a její pracovní morálnce, nicméně pokud pomáhala jako FO, pak to je v pořádku.

Osobně nesnáším ingerenci státu v rodinách, a to i v případech domácího násilí a na oznamovací povinnost ze zákona, který nikdo nezná, z vysoka kašlu. Kdo někdy viděl sociální pracovnici (a to nejen unás) , tak asi tuší proč.
U tresta je oznamovací povinnost něco jiného, nejde srovnávat automaticky zákon se zákonem.
S citací pí.Šabatové tedy souhlasím. Je přeci morálně nepřípustné, aby jste udali někoho, kdo se na vás obrací s prosbou.

Práci českého soudce, který pošle obviněnou matku/tyranku do vazby a dítě dá na delší dobu do děcáku nepovažuji za celkem normální reakci západní civilizace, ale hezký pozdrav Moskvě.

O pohnutkách Baudyšové si doufám nedělá iluze nikdo, jde jen o úplatné zprostědkovatelství adopce.



Cvrček

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Jan Potměšil: Rozhodně se shodneme v názoru na Klokánky, Vodičkové a spol.

Ad Cvrček: No, popravdě řečeno já jich tam vidím v tom §6 hned několik, a to jsme se ještě nedostali k tomu trestnímu právu. Jakkoliv se opět shodneme na "kvalitě" OSPOD, tak vám položím jednoduchou otázku: Když se k vám dostane údajně 12leté dítě bez totožnosti, které prý zanechala před pár lety v baráku jakási zemřelá babička, tak co uděláte? Začnete pátrat v zákonech, jak přidělit dítěti soudně identitu, nebo zavoláte na policii (když už ten OSPOD nemusíte)? Jakýmpak způsobem asi tak mohla být zajištěna školní docházka nebo lékařská péče o někoho neznámé totožnosti. Fakt se na mě nezlobte, ale počínání Šabatové v tomhle směru není normální, to prostě soudného člověka nenapadne takovouhle věc utajovat a někomu v tom pomáhat. I leckterý advokát by s tím měl nemalý morální problém.

Kvalita opatrovnické justice je jistě neskutečně mizerná (viz např. aktuální IV. ÚS 2244/09) - ale co byste v daném případě oné Kuřimské kauzy asi tak navrhoval?

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Jakub Moc:
Jeden publicista vtipně psal o "Klofánku". Kamarád prokurátor už měl párkrát FOD na stole - únosy, nelegální adopce... Na druhé straně jsou prý Klokánky trochu lepší než normální děcák či diagnosťák (dle oné psycholožky, mé známé). Zároveň ale z doby, kdy jsem dobrovolničil (byť jsem byl v azyláku, ne v Klokánku) vím, že i některé "tety" z Klokánku byly dost podivné - žárlily na naši oblibu u dětí, tak třeba na dobu našeho programu schválně zařídily kino nebo šly s dětmi pryč, různě nás buzerovaly apod.
Jsem ale moc rád, že bylo upozorněno na ten nález ÚS, skoro by to stálo za samostatný post o stavu OSPOD, ale i soudnictví - duch normalizace mě ovanul. Když už nebude možno potrestat nikoho z OSPOd a tím méně z justice, snad se na to aspoň vrhne MPSV (asi půjdu volat nebo aspoň psát Kláře Laurenčíkové, zda na ně skočí - je to skandální).
Odběhli jsme ale hodně daleko od ombudsmana. Snad nás nové návrhy příjemně překvapí. Soc.-dem. však už deklarovala, že bude dál trvat na Šabatové.

Anonymní řekl(a)...

Ad Jakub Moc
22.7.10 11:17
No to snad ano! Stejně tak uměl mlčet Motejl, protože věděl, že bez důvěry nemůže fungovat.
A že po něm práskání v různých věcech úřady chtěly.
VOP není orgánem sociálně právní ochrany dětí.
A kdyby podobně "práskal", tak by se zachvíli opravdu dalším úřadem, k nerozeznání od těch, před jejich zvůlí má chránit.
Ale neznamená to, že by taková mlčenlivost byla bezbřehá.

Ad pan Potměšil: no, dá se na to dívat i jinak. Motejl byl docela ouřada, a první dva roky úřad neměl šťávu. Teď je vybudovaný, a potřebuje i trochu toho entuziasmu.

(Nechtělo se mi věřit, ale v prvních letech O. Motejl zaměstnával týpka, který volal lidem a rozmlouval jim jejich stížnosti. Jak jsem koupil, tak prodávám.
Pak ale pochopil, že to je blbost.)

Ale jo, můžeme nasadit dbalého úředníka, který s důvěrou zachází jak zde bylo čtyřicet let zvykem. Někdo se na něj obrátí v nouzi a on to co se dozvěděl pečlivě zaznamená, pošle to dál a ve finále to použije proti nešťastníkovi.
Tak ostatně pracuje lekterý forenzní psycholog, pracovnice OSPOD, pracovníci azylových odborů atd.
J. Jirka

Anonymní řekl(a)...

"Soc.-dem. však už deklarovala, že bude dál trvat na Šabatové."

No, když soc-dem není schopna přijít s někým přijatelnějším ... nebo jen nechce? ... jsou paličatí jak malá děcka. Co budou dělat, když s někým obecně přijatelným přijde někdo jiný, když si už předem takhle svazují ruce?

P.H.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad J. Jirka: Pravda, VOP bude ideálně orgánem ochrany "práv" každého psychopata a kriminálníka, který se tam přijde v "nouzi" vypovídat. V tom případě navrhuji tuhle zbytečnou instituci definitivně zrušit.

Anonymní řekl(a)...

Odpověď p. Ryškovi, Komárkovi atd.

Předně zdůrazňuji, že mi nepřísluší vyjadřovat se k volbě veřejného ochránce práv a ke kandidátům. Považoval jsem ovšem za svou povinnost upozornit na nevhodnost prezentovaných názorů od osob činných (u jedné v pozici funkcionáře a u druhé v pozici asistenta přímo předsedy) u Ústavního soudu, kterému snad prý měla údajně již napadnout v předmětné věci ústavní stížnost (http://neviditelnypes.lidovky.cz/ombudsman-trapasy-na-pokracovani-dqw-/p_spolecnost.asp?c=A100722_120409_p_spolecnost_wag). Netřeba popisovat, že na názor především prvé z těchto osob je v tisku hojně odkazováno. Pokud pan Komárek píše: "...mi to zní daleko spíše jako výhrůžka", pak jde pouze a jen o jeho pocit. Já jsem ovšem na něco takového ani nepomyslel.

Pokud jde o p. Ryšku, byla to právě jeho nynější odpověď, která mne nakonec vedla k rozhodnutí, že zareaguji příspěvkem do odborného časopisu. Už i z toho důvodu, abych podnítil další (především soudce) k výměně názorů na dané téma. Vycházím-li z platné právní úpravy, mohu již nyní formulovat názor, že by soudce měl být vzdálen nejen od veřejně prezentovaných politických hodnocení a názorů, ale také vyjádření, která mohou snižovat důstojnost funkce soudce. V příspěvku se pokusím uvedené blíže osvětlit.

ad p. Potměšil:

„...intrikánsky podstrkujete mluvčímu svého soudu útoky na pány Langáška a Komárka, zřejmě proto, že nevěříte v autoritu vlastní osoby...
Navrhuji Vám, abyste se příště místo nevkusné hyperloajality (kulantně řečeno) ke své nadřízené věnoval třeba excesům svého místopředsedy, bylo by to statečnější a pro společnost i justici užitečnější....“
- Omlouvám se, ale na Vaše "jadrné" názory a výzvy, reagovat nebudu.
Pavel Vrcha

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad p. Vrcha:
Reagovat nemusíte, ale if ano, třeba byste mi vyvrátil, že to tak není. Podstrkovat mluvčímu soudu prohlášení, které se soudu nijak netýká (jen osobních ambicí jedné osoby ze soudu), považuji za zneužití Vašeho postavení vůči mluvčímu NS a bohužel i pochybení mluvčího, že Vás s tím neposlal k šípku. Vám Váš postup opravdu přijde normální? Takový Kučera, když chtěl podpořit předání katarského prince, aspoň psal "odborné články". Pokud máte pocit, že se poradce z ÚS nesmí vyjadřovat k otázkám veřejného zájmu, zkuste také něco napsat. Mohlo by z toho být zajímavé pojednání o tom, co si lidé spjatí s justicí smí či nesmí dovolit, příp. osobní sonda do uvažování člověka, který chce likvidovat odlišné názory odkazy na údajnou povinnost mlčet ke všemu, co se mě jen vzdáleně dotýká, byť to ze své funkce nemohu nijak ovlivmit (pan Langášek není soudcem ÚS, víte to?).
Osobně ale vítám, pokud se soudci, resp. lidé z justice, alibisticky neschovávají za "nebudu se vyjadřovat, já to soudil, soudím, budu soudit, co kdybych to soudil, kolega to soudí" a jsou ochotni jít s kůží na trh, říct názor a riskovat eventuální kritiku a veřejnou kontrolu - jako třeba zde na JP "aktivistický" soudce Ryška. Sice si do něj kdekdo rýpne, ale my se něco dozvíme, on se něco dozví a je to lepší než kabinetní nekomunikující justice, která z obavy z blamování radši v šeru kanceláře píše věci odtržené od reality.

Anonymní řekl(a)...

Podle mě to má pan Vrcho všechno popletené. Když má právník názor na jistý obecný problém ( a kandidatura Brožové byla prezentovaná zde jako kauza opakovaná), měl by si ho v případě, že pracuje u soudu nechat do odůvodnění případného rozhodnutí a do té doby o něm mlčet ?

To je nesmysl. Například E.Wagnerová uváděla v rádiu (ráno v 8.30 ČRo) názory např. na zkrácení volebního období dávno před tím než to někdo napadl, to samé v případě důchodů, kde navíc věděla, že to u soud na ní dopadne.
Má snad Pelikánová přestat psát (jak moc bych si to osobně přál:-) o obchodním právu, když je z ní najednou soudce řešicí stejné kauzy, které popisuje ?

Má snad soudce Ryška (a kterýkoliv jiný soudce) na odborném nebo zájmovém webu mlčet o svých názorech na vhodnost té či oné osoby na Ombudsmana ? Nikoliv. Kromě soudce je to totiž především občan ČR a názor na VOP nemá nic společného s tím, jak řeší obchodní kauzy u svého soudu..

Když k tomu vy nemáte odvahu, nejste ani schopen své názory zargumentovat a raději jste nadmíru komformní se svou šefkou, pak prosím nechtějte podobné od ostatních a nechte ostatní, ať si o vašem jednání myslí své.

Michal Drtina

Anonymní řekl(a)...

Já nevím, ale z působení pana Vrchy zde mám takový špatný pocit, že by se takové příspěvky měli mazat. Prostě na někoho plivnout přes tiskového mluvčího, svůj vysoce "loajalní" názor nebýt schopen odůvodnit a následně sdělit, že to později rozvede .... nevím, to zde už dlouho nebylo. Mám rád jiné právo pro jeho otevřenost, neformálnost a přímost. Tohle mi připomíná jednání lidí z čunkiády.

Nechci napadat jeho osobu, ale jeho vzdělání dálkového studenta práva a současný projev zde i přes jeho současné postavení, by zasloužil ban a mohlo by zde zůstat obecné téma, zda může soudce, asistent atp. prezentovat své právní názory ve věcech ústavního práva. I když jsem si jist, že zde o tom panuje vzácná vetšinová shoda.


Roman Hlaváč

Michal Ryška řekl(a)...

Ad Pavel Vrcha:

Díky za odpověď, prozatím to však vypadá, že i hluboké přesvědčení může být založeno na důvodech mělkých (resp. žádných).

Můj zveřejněný názor neobsahuje žádné politické hodnocení a nikterak nesnižuje ani důstojnost funkce soudce. Nechápu, čím by (obsahem i formou přiměřený) názor vyslovený na odborném a vysoce liberálním blogu, jakým JP je, mohl takto objektivně působit.

Skutečně nechápu (a Vaše odpověď mi v tom vůbec nepomohla), co konkrétně Vám z napadené citace vadí - to, že je "vymalováno" nebo že naděje opětovné kandidatury by byly pouze "iluzorní" (a že tedy naše debata je ryze akademická)? V čem je ta kritika neadekvátní a proč bych tato slova nemohl jako soudce v daném kontextu použít?

Pokud ovšem problém netkví v tom, co z napadené citace přímo nevyplývá, avšak z celého mého komentáře ano - a sice, že takto reaguji na Váš prvotní vstup do arény veřejné diskuze a označuji jej za Vaši ryze soukromou aktivitou (nemající s postavením soudce NS nic společného), pro mnohé (jak naznačují i komentáře k Vašim příspěvkům) navíc postrádající racionální motiv i základ. Jak však pravil i soudce Holmes, svoboda slova neposkytuje ochranu názorům těch, kteří s námi souhlasí, ale takovým názorům, které nenávidíme.

Závěrem si dovolím citovat názor obsažený ve výborné diplomové práci Michaly Gregorové Masová média a rozhodování soudů (dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/134469/pravf_m/DP_Gregorova_2010.pdf):

"Komunikace v sociálních médiích by se dala dobře přirovnat k přirozené mezilidské
komunikaci, jen s tím rozdílem, že probíhá v online prostředí.
Není jediný důvod se domnívat, že zrovna soudci budou (jsou) z této komunikace vyloučeni.
Ostatně prokazují to i rozhovory, které jsem se soudci vedla. Oba dotázaní (soudce Krajského
soudu v Brně Michal Ryška a soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček) sledují
například blog Jiné právo a diskuze, které se tu pod články vedou, a oba konstatovali, že je
názory zde vyjádřené ovlivňují ve smyslu toho, že nad nimi přemýšlejí a formují si tak svoje
vidění problému, pokud tyto názory pocházejí od lidí, jichž si oni váží."

Věřím, že pokud Vaše aktivity nebudou spočívat pouze v opakovaném omezování svobody projevu (hned 3 adresátů Vaší kritiky), do této kategorie se zařadíte. V jiné oblasti mou úctu již máte - kompilace katastrální judikatury, kterou jste sesbíral, je mi častým a užitečným společníkem.

Anonymní řekl(a)...

Oddělil bych lokální aktivismus soudce Ryšky, který se sem kromě jiného pozitivního snaží někdy natlačit a prezentovat své vlastní rozsudky a dělá jim tak reklamu, i když za to někdy nestojí :-) a soudce Cepla ml., kde je to už poněkud kontroverzní a kde snaha o sebeprosazení převyšuje odborné schopnosti dotyčného. Aktivismus pána Komárka a Langáška je nulový, jen napsali názor na opakovanou kauzu. Například soudce Výborný se už také tehdy (při první podobné kauze) vyjádřil. Měl by i on odvolat, protože teď je už soudcem ? Neblbněte. Taková argumentace ala pan Vrcha nás vrací někam 20 let zpátky.

VOP je především úřad, který s klasickou politkou má společného poměrně málo a je zaměřen především do oblasti správního práva a názoru (i neprávního) na něj. Jaké každý úřad má i svou budovu a svůj zákon a je právem soudce neb jiné osoby z justice se vyslovit soukromě k tomu, zda něčí kandidatura je v souladu se zákonem anebo mu odporuje.
Především to není názor autoritativní a ani nesměřuje k dotyčné nebo k poslancům, ale je prezentován a odůvodněn.
Chápu, že už jenom jeho uveřejnění v tisku může dojít k vlivu na voliče VOP ve věci zákonnosti a platnosti voleb, ale nic nebránilo dotyčné, aby sdělila, proč si myslí, že v 3 měsiční lhůtě není soudcem, tj ve stavu neslučitelném s funkcí VOP.

Jednoduše řečeno by kdokoliv, komu je "aktivismus" Komárka a Langáška odporný, nechť si to s nimi vyřídí jako pan Hvížďala a nechme na ostatních, ať si najdou i jiné názory a udělají si svůj názor. To je přeco správné vnímání práva a demokracie. Soudce NSS asi nemůže veřejně říkat, že je prezident idiot, ale může v tisku rozhodně vyjádřit svůj odlišný názor např. na nejmenování čekatelů atp. Kdo nakonec jiný by o tom měl psát a mluvit ? Hácha za první republiky se také žádné servítky nebral.

Ale pokud někomu pádné argumenty chybí, pak je to už v ČR jasné. Užije se nějaký argument ad hominem a někdo z kolegů se najde, kdo tu špinavou práci udělá. A udělal to soudce Vrcha.


Jan Pelikán

Jan Komárek řekl(a)...

Romanovi Hlaváčovi (a Pavlovi Vrchovi):

Já budu opravdu rád, když se na téma veřejného vyjadřování soudců a osob se soudy spojenými (ať už odborného, anebo v širších médiích) otevře hlubší diskuse - z tohoto pohledu jsem vděčný Pavlovi Vrchovi za to, že to téma tady nakousl (a je mi líto, pokud má reakce na jeho předchozí příspěvek vypadala příliš ostře; na druhou stranu souhlasím s J. Potměšilem, že cesta, jakou se rakce dostala do LN asi není úplně standardní). Jen bychom se potřebovali posunout z roviny hlubokých přesvědčení do roviny artikulovaných argumentů. Budu se těšit na Pavlem Vrchou ohlášený odborný příspěvek na tohle téma.

Napadají mě tyhle otázky:
Může se vyjadřovat někdo, kdo by v případném pozdějším řízení musel být vyloučen pro podjatost (v téhle souvislosti je třeba vyjadřování generálního sekretáře ÚS naproto bezproblémové, protože on se formálně na žádném rozhodování nepodílí - -nemůže se tedy ani vylučovat).

Mají být vyjádření osob, které se na rozhodování formálně nepodílejí (ať už GS anebo i asistent - který sice připravuje podklady pro rozhodnutí, rozhoduje ale samozřejmě vždy jen soudce) spojována se soudem? (Tj. já jako asistent, ať budu tvrdit 1000krát, že hovořím pouze za sebe, budu stále považován za někoho, kdo "vysílá vzkazy" za ÚS?)

A konečně: znamená vyjádření soudce k nějaké kauze předtím, než je rozhodnuta, jeho následnou podjatost? A na jaké úrovni konkrétnosti? (Srov. např. situace kdy:
a) soudce se vyjádří naprosto obecně, v době, kdy volba ombudsmana není vůbec aktuální, že soudci na tuto funkci - ani na jiné veř. fce aspirovat v době výkonu soudcovské fce nemóhou,

b) soudce se vyjádří obdobně, ovšem v době, kdy je jasné, že volba ombudsmana nastane, nejou ale ještě známi žádní kandidáti,

c) soudce se vyjádří v době, kdy už je kontroverze zcela konkretizována, tj. I. Brožová se uchází o funkci.

Atd.

Anonymní řekl(a)...

ad Komárek

Na vaše odpovědi stačí základy právní logiky.
1. Je podle vás u normálně myslícího přípustné tvrdit veřejně obecný názor, že soudce nemůže kandidovat a pak v případě volby tvrdit opak anebo v případě konkrétní volby I.B. tvrdit opak ?
Takže má soudce pak mlčet ?
2. Mění něco na mém názoru a vztahuk věci, , pokud ho vyslovím anebo o něm mlčím ? :-)))
3. Mění něco na mém názoru, pokud řeknu, že považuji volbu soudce za VOP za nezákonou anebo že považuji volbu soudky B. za nezákonou ?
:-)

Př.
Ryška zde v nějaké slabé chvilce napíše, že kupní smlouva musí mít ustanovení o ceně !!
Je tím podjatý ve vztahu ke všem žalobám v této věci ?
Má snad svůj obecný názor říkat, jen v mezidobí, kdy má všechny konkrétní žaloby pro podjatost hozené na kolegy ?

Ale no tak, nechme té akademické diskuse. Soudce má dokonce právo sdělovat svůj názor i během řízení. Je to (obecně) dobře pro strany i pro předvídatelnost práva.

R. Hlaváč

Anonymní řekl(a)...

Domnívám se, že soudci se mají vyjadřovat obecně k obecným věcem a konkrétně ke konkrétním případům, které rozhodli nebo rohzodují. Tuto praxi považuji dokonce za žádoucí. Jestliže totiž konkrétní člověk v pozici soudce zastává nějaký názor, který má podložený nějakými věcnými argumenty, pak je přece žádoucí, že tento svůj názor aplikuje i v příslušném soudním rozhodnutí. Bylo by naopak velmi podivné, kdyby soudce rozhodl jiným způsobem, než mu velí jeho - argumentačně podpořené - přesvědčení. Nevidím pak důvod, proč by soudce nesměl či neměl takový svůj názor publikovat.

Domnívám se, že například soudce Ústavního soudu, který je zároveň profesorem na právnické fakultě by neměl být vylučován z rozhodnutí věci pro podjatost jen proto, že se v dané věci řeší právní problém jsoucí předmětem výzkumu daného soudce - profesora (případně je předmětem odborné právní disputace mezi tímto profesorem a jinými právníky). Jde přece o to, aby takový profesor - soudce přesvědčil příslušnou většinu soudců a právníků, že jeho názor je správný. O žádnou podjatost se nejedná. Jestliže je takový soudce natolik tvrdohlavý a nedovede připustit, že právní argumenty jiných jsou přiléhavější, pak jde o jeho charakterovou vadu, která ale s jeho publikační, výzkumnou či akademickou činností nemá nic společného.

Jsem si ale vědom toho, že jde v mém případě o osobní náhled na věc. Je skutečností, že na straně, řekl bych, komunikativních soudců můžeme nalézt např. paní doktorku Wagnerovou nebo pana doktora Cepla, na druhé straně je však třeba připustit, že taková vysoce respektovaná instituce jakou je Nejvyšší soud USA, je spíše mediálně uzavřeným orgánem a soudci se na veřejnosti spíše neobjevují a v médiích toho mnoho nekomentují. Platí např. železné pravidlo, že se nikdo ze soudců ani ze zaměstnanců soudu nevyjadřuje k průběhu slyšení před Senátem při nominačním procesu kandidátů na post soudce. Někteří soudci dokonce ani nemají v kanceláři televizi, aby při komentářích závažných kauz nebyli ovlivněni.

Můj soukromý názor je takový, že vystupování soudce v médiích by nemělo býti ničím problematickým, a to jak při komentáři obecné problematiky, tak především při komentáři svého rohzodnutí. Soudce by neměl být mediální hvězda a vystupovat třeba v zábavných pořadech, ale ve věcných a seriózních debatách týkajících se jeho oboru své místo rozhodně má a má mít.

Pokud by měl přísný zákaz vyjadřování se na veřejnosti platit zvláště u soudce či asistenta Ústavního soudu, pak by tito nesměli mluvit vůbec, poněvadž téměř každý právní problém se může stát předmětem rozhodování tohoto soudního orgánu.

Jan Kolba

Michal Ryška řekl(a)...

Ad publikace názorů soudce a "aktivismus" - obecněji:

Shodou okolností právě na půdě VOP a právě na téma ústavně konformní interpretace "jednoduchého" práva (pozitivizmus vs. iusnaturalismus)proběhla před časem diskuze pro studenty brněnské právnické fakulty. Zúčastnili jsme se jí právě s Honzou Komárkem (jaká to souhra náhod!) na pozvání Martina Škopa a Radima Polčáka. Po skončení akce se mě jeden student soukromě zeptal, zda jsou všichni soudci ve svých názorech tak "čitelní" a transparentní, jako třeba já či Vojtěch Cepl.

Nejsou, bohužel. Myslím totiž (a R. Hlaváč to již naznačil), že předvídatelnost rozhodnutí (alfa a omega celého procesu) velmi úzce souvisí se znalostí názorů a postojů soudce, které přitom ani účastníkům procesně sdělovány nejsou (např. je soudce člověkem liberálním či konzervativním?).

Soudce by dle mého "hlubokého přesvědčení" měl být "čitelný", čehož docílí právě i publikační činností (včetně Jiného práva). Je ostatně škoda, že na Jiné právo pravidelně nepřispívá nikdo ze soudců NS - rozdíl oproti NSS je v tomto směru propastný. Kvalitě diskuzí i pestrosti názorů by to jistě prospělo.

Fakt, že soudce nesmí meritorně komentovat vlastní neskončenou kauzu (a bez znalosti spisu je nevhodné komentovat kauzy jiných kolegů), považuji za samozřejmý.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Vždy mi unikalo, proč je tak strašně úzkostlivě střeženým tajemstvím, co si o tom kterém problému myslí procesní soudce. Někdy mi připadá, že se soudní jednání zvrhává v něco jako televizní soutěž o bludišťáky.

Nedovedu si představit, jak by mohlo procesní stranu jakkoli poškodit, kdyby bylo obecně známo, jaký právní postoj soudce zaujímá k problému. Naopak, pokládám za značně znevýhodňující pro obě strany, pokud to známo není.

Osobně mám nejradši soudce, u nichž je předběžné hodnocení případu první věc, kterou stranám sdělí.

Anonymní řekl(a)...

Také bych se přidal k těm, co si myslí, že příspěvky soudce Vrchy sem nepatří.

Bylo dobrým zvykem zde probírat argumentaci rozhodnutí, právních názorů, občas trochu obecnější názory na stav právnickcý fakult a při nejhorším (prezident vs. Lisabon, volby, materiální "jádro" ústavy, Ceplovo kolečko atp.) se zde útočilo jak na názor tak na osobu :-), protože ať chceme nebo ne, argument to nakonec také je a lze tím poměrně slušně zaujmout.

Ale aby zde někdo kritizoval soudce anebo státní zástupce za to, že vůbec popíší stav věci (předsedkyně NS získala 6 hlasů) anebo doporučoval zaměstnancům ÚS, aby své právní názory na aktuální záležitosti ústavního práva nepublikovali, to zde vidím poprvé a doufám, že i naposledy.

Pokud to srovnám s EW z ÚS, tak ačkoliv se s ní liším v názorech snad skoro na vše, tak je schopná a ochotná o těch věcech psát a mluvit. A to je také rozdíl mezi akceptací rozhodnutí ÚS a NS. NS v civilních věcech neumí ani pořádně soudit (to je pouze můj subjektivní názor), natož své závěry smysluplně veřejně obhájit a chvíli se jich držet (to je už ověřitelný fakt). Ono to prvé souvisí s tím druhým. A pokud chce předsedkyně NS bojovat o své místo s ministrem a pak po pár letech kandidovat na každou volnou funkci, která se objeví, a do to ji takto amatérsky přizvukuje kolega, tak to o současném stavu NS také něco vypovídá.

Aleš Slabý

Anonymní řekl(a)...

A J. Moc 23.7.10 0:32
Děkuji Vám, že jste nám svým sofistikovaným názorem dal nahlédnout do své psýchy.
:-)
J. Jirka

Jan Potměšil řekl(a)...

Neochota soudců vysvětlovat svá rozhodnutí nebo se k čemukoliv vyjadřovat by neměla být povyšována na ctnost a kýžený stav. Naopak soudce má být schopen vysvětlovat své kroky. Btw. - není pan Šámal jako autor komentářů a lektor mnoha přednášek vlastně také podjatý? Osobně jsem nezřídka poškozenému i obviněnému klidně říkal, kam věc směřuje a volá-li mi netrpělivý podatel podnětu k přezkumu, také mu říkám, jak nejspíš rozhodnu/budu postupovat. Ujasněme si, co je vůbec podjatost nebo co je contra lege artis u soudce. Podjatý je ten, kdo má osobní vazby na účastníky nebo (pozitivní či negativní) zájem na určitém výsledku řízení, které může reálně ovlivnit. Ne ten, kdo právně hodnotí šance stran(y). Contra lege artis je pak např., pokud soudce NS zneužívá své funkce, resp. instituce soudu, k prosazování svých nebo něčích osobních zájmů. Contra lege artis pak není, pokud se podělím o své zděšení z déja vu, tedy že se historie opakuje a poslanci a senátoři nemají paměť. To snad ani nebylo lobbování - a i kdyby, lobbovali především lidé kolem p. Uhla, a to intenzivně, a činí tak nadále - tam to nevadí? Navíc věc Brožové se snad před ÚS nikdy dostat nemohla, nevyplývá to ani z čl. p. Jemelíka, šance Brožové byly minimální. Vadí-li "lobbování" poradce či asistenta od soudu, proč NS dávno nevydal tiskovku, v níž odsuzuje cestování p. Kučery po stopách Čunka, distancuje se od něj a moc se za něj stydí? Tam to navíc k NS skutečně dolezlo, byť k senátu dr. Pácala.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad J. Jirka: Není zač. Já mám skutečně názor, že ombudsman placený z peněz daňových poplatníků má vykonávat svou funkci nezávisle a nestranně, jak mu ukládá zákon. Pokud si někdo potřebuje ulevit stran svého nezákonného jednání a nechce, aby se to někdo jiný dozvěděl, má možnost odebrat se ke zpovědi do kostela (zdarma), případně navštívit advokáta (za peníze). Proč by to měl platit daňový poplatník, tomu nerozumím.

Guy Peters řekl(a)...

Podporuji: "je to lepší než kabinetní nekomunikující justice, která z obavy z blamování radši v šeru kanceláře píše věci odtržené od reality."

Anonymní řekl(a)...

ad Jan Kolba:
"...Pokud by měl přísný zákaz vyjadřování se na veřejnosti platit zvláště u soudce či asistenta Ústavního soudu, pak by tito nesměli mluvit vůbec, poněvadž téměř každý právní problém se může stát předmětem rozhodování tohoto soudního orgánu."

Zcela s Vámi souhlasím. Opačný názor snad nikdo ani neprezentuje. Jinak v konkrétním případě jsem nepsal o podjatosti. Považoval jsem jen za nepatřičné, aby ten, kdo už jasně vyjádřil svůj názor ve prospěch jedné kandidátky na VOP (s uvedením své funkce, kterou zastává), dalším svým zveřejněným příspěvkem (opět s uvedením své funkce u Ústavního soudu) zpochybňoval kandidaturu na VOP jiné osoby. Čtenáři LN po přečtení článku totiž získali také informaci, že k nevolitelnosti dané osoby se vyjadřoval generální sekretář ÚS. Po vyjádření dalšího kandidáta na VOP, který zvažoval možnost podání ústavní stížnosti, přichází příspěvek další osoby, rovněž činné u ÚS (asistenta předsedy ÚS). Abych byl přesný, k osobě J.K. bylo v LN uvedeno, že "autor v současné době působí na Ústavním soudu ČR." Čtenáři LN tak měli opět k dispozici informaci, že již druhá osoba činná u ÚS se tímto způsobem vyjadřuje k nevolitelnosti dané osoby. Dovolil jsem si proto (jako soudce NS ČR)vyjádřit svůj názor na postup těchto autorů. Připouštím, že poněkud jiná situace by byla, pokud by pod těmito články bylo pouze uvedeno jméno a příjmení autora, případně také, že autor je právníkem. Sám pan doktor Komárek ale nepochybně musí vědět, nakolik to v uvedenou dobu bylo (ne)vhodné, aby se tímto způsobem za daných okolností vyjadřoval. Je zapotřebí vždy úvažit vhodnost prezentace takového osobního názoru. Pokud by napadla předmětná ústavní stížnost a on by měl jinak zajišťovat příslušné úkony v dané věci, byl by zde už problém. U doktora Langáška, vzhledem k jeho předchozímu názoru ke kandidátce paní A.Š., už není co více dodávat. Chápu, že taková výtka mohla být pro uvedené autory nepříjemná. Z mého pohledu byla ovšem nezbytná. Nezastával jsem se zde předsedkyně NS ani občanky paní Ivy Brožové, pouze jsem vyjádřil svůj názor.
Pavel Vrcha

Anonymní řekl(a)...

Vás to ještě stále baví? Tak já si taky přisadím:

Jsou věci, lidé či spolky, ke kterým bych se s velkou chutí také rád od srdce vyjádřil, nicméně moje postavení mi v tom brání (nikoli de iure), ale kolegů Langáška a Komárka, jakkoli s nimi jinak většinou nesouhlasím, se musím zastat:

1) Striktně formálně vzato jsou jen asistenti, oni nerozhodují.

2) I kdyby rozhodovali, nepletu-li se, ÚS je kolektivní orgán.

3) Za mnohem horší považuji, když se 2 dny před rozhodnutím o jisté poměrně velmi významné mezinárodní smlouvě, vzbuzující vášně napříč Evropou, jeden ze soudců sejde s velyslancem země, která má mimořádný zájem na jejím schválení, a ještě se pokouší to udělat potají. Proč skoro nikomu nevadilo tohle?

4) Kde pak je hranice, kde se lidé spojení s justicí ještě smějí vyjadřovat, smějí vůbec psát do odborného tisku? Smějí psát učebnice práva a komentáře k zákonům? Nebylo by pak vlastně nakonec lepší, aby byli právem zcela nedotčeni a výsledek jakéhokoliv sporu byl předem zcela neodhadnutelný? ... A bez ironie, nemá být náhodou hlavní vlastností práva jeho předvídatelnost?

Já jsem radši, když názory lisí v justici znám, spory pak nejsou až taková sázka do loterie - v té souvislosti bych se skoro i klonil k názoru, že soudci by naopak publikovat měli, abychom věděli, s kým máme tu čest. Mimochodem, z toho důvodu vítám zveřejnění názorů soudce Vrchy, o kterém jsem ještě minulý týden neměl tušení, a velmi bych se přimlouval za to, aby mazán nebyl, jak zde někteří navrhují, protože tím byste mu fakticky jen dali za pravdu.

Pavel Hasenkopf

Anonymní řekl(a)...

Ad Pavel Vrcha:

Pane doktore, já jsem to nepsal ani tak v reakci na váš post, jako spíše v reakci na obecnou debatu rozvinuvší na tomto blogu. Nezapojoval bych se do této diskuse, kdybych již dříve nenapsal článek právě o problematice podjatosti soudců Ústavního soudu v případech jejich jiných, mimosoudních, činností. Připouštím, že koncepce zdrženlivosti či naopak mediální komunikativnosti se může u toho kterého soudce velmi lišit. Proto jsem zde zmínil onen Nejvyšší soud USA. Nemyslím, že by Váš názor byl nepřiléhavý či zcestný, a proto jsem to neformuloval přímo jako reakci na Vás. Nicméně je pravdou, že zastávám přístup poněkud jiný.

Přeji Vám pěkný den a poněkud teplotně přijemnější víkend!

Jan Kolba

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Pavel Vrcha: Připouštím, že poněkud jiná situace by byla, pokud by pod těmito články bylo pouze uvedeno jméno a příjmení autora, případně také, že autor je právníkem.

Ehm, pane Vrcho, a to, že vy svůj názor prezentujete prostřednictvím tiskového mluvčího Nejvyššího soudu je jako normální?! Nějak z vás v tomto směru ještě stále nic nevypadlo, když se tady pořád tak uvědoměle obouváte do pánů Komárka a Langáška, že neutajili svoji pracovní pozici. Jakže to bylo o té třísce a břevnu v oku? :-P

Dan Dvoracek řekl(a)...

Nejsem fanouškem Nejvyššího soudu, ale dovolil bych se pana soudce Vrchy mírně zastat.
Jednak přišel diskutovat na Jiné právo, což je hezké, a to vcelku bez ohledu na to, co říká.
Druhak, myslím, že v jeho názorech je možno vystopovat linku, která není jednoznačně k zavržení. Zkusím to rozvést...

Pokud se soudce vyjadřuje veřejně aktivně k nějakému aktuálnímu problému, má to podle mého názoru dvě (nejméně) roviny.
První je rovina justiční, tedy otázka, co s tím, když tu kauzu nakonec bude soudit. Zde nevidím naprosto žádný problém a pokládám naopak za prospěšné, aby bylo účastníkům známo, co si soudci o věci myslí - alespoň pak víme, k čemu máme napřít důkazy a argumentaci.
Rovina druhá je ovšem složitější. Pokud se soudce vyjadřuje k věci, která má být teprve někým jiným řešena (a zde nemyslím jiný soud, ale třeba právě parlament apod.), je vždy otázka, zda tím z titulu své autority nepřípustně neovlivňuje ten výsledek.
Pokud se přidržím nastoleného případu a mírně ho vygraduji... Dejme tomu, že Dr. Brožová je horká kandidátka a spolu s jiným kandidátem jim to vychází tak 50:50. Tři dny před volbou vystoupí 6 soudců ÚS a tři soudci NSS a do médií řeknou, že jejich odborný názor je, že Dr. Brožová je nevolitelná. Při volbě Dr. Brožová prohraje o 2 hlasy. To je pitomá situace, protože je vcelku plausibilní tvrdit, že oni odborníci ovlivnili výsledek, a to dosti možná právě kvůli své funkci, která ovšem k ovlivňování výsledku nemá sloužiti.

Takže podle mého názoru to zase nejde tak úplně smést ze stolu. Ač jsem obecně příznivcem otevřených postojů soudců, domnívám se, že existují situace, v nichž jest lépe mlčet. Nikoli však s odůvodněním, že "bych to mohl soudit", ale s odůvodněním, že bych to mohl nepřiměřeně ovlivnit.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad DD:
Post p. Langáška lze také brát tak, že zavčas umožnil dr. Brožové se ctí odejít - mohla říct pardon, neuvědomila jsem si, že nemohu ani v případě zvolení do funkce nastoupit.

A co se týče údajných důvodů p. Vrchy k publikaci jeho názoru prostřednictvím mluvčího NS, je spíš chyba médií, pokud nerozlišují, kdo a z jaké pozice názor říká (zda ÚS nebo jeden asistent z ÚS) - kritika pak měla směřovat spíš k médiím.

Hynek Baňouch řekl(a)...

Dobrý den, téma VOP sešlo z očí, ale doufám, že ne z mysli.

Vím, že levice se dala slyšet, že je nyní horší výběr.

Pavel Varvařovský bude dobrým ombudsmanem, a důstojným nástupcem Otakara Motejla. Bude-li zvolen.

Je neštastné, že ten post je tak dlouho neobsazen.
Je to osvědčená cesta, jak umenšit vliv užitečné instituce. (Podobně byl ochromen NKÚ či ÚS)

Nechci se nikoho dotknout. Komunální a senátní volby se blíží, a tak doufám, že ODS nebude chtít pokračovat v blamáži, kterou projevila netolerancí k Anně Šabatové, což je působivá politika na tvrdé voličské jádro, ovšem jen na ně. (A kdoví, jak je dnes to jádro velké)
zajímavý textík o kandidátovi je zde:
http://www.lidovky.cz/varvarovsky-novy-motejl-0xv-/ln_noviny.asp?c=A100904_000071_ln_noviny_sko&klic=238722&mes=100904_0

Hynek Baňouch řekl(a)...

Gratuluji Pavlu Varvařovskému! Věřím, že bude dobrým ombudsmanem: je velmi vzdělaný, zkušený v obyčejném životě a má i moudrost, vzdělanost i cit.

Zareena Safeer řekl(a)...

Jsem opravdu číst váš blog , jeho poskytující nejlepší informace a užitečné tipy , líbí se mi to pokud máte zájem o sport pohled odkazy níže, appreciated

T20 2016 World Cup venue
T20 2016 World Cup Tickets online
T20 2016 World Cup hightlighs