02 června 2010

Existuje „minimální servis“ na palubě letadla?

Málokdo udělal pro evropskou integraci tolik, jako nízkonákladové letecké společnosti. Ty dnes spojují v podstatě jakékoliv evropské provincie za cenu, která umožňuje létat a poznávat jiné kouty Evropy skutečně komukoliv. Občasný let s těmito společnostmi ve mně ale v poslední době vzbuzuje otázku, kam až lze „krájet“ cenu letenky a co vše lze vlastně zpoplatnit.

Zvykli jsme si na to, že letenka za 1 Kč je jenom podfuk. Přijdou k tomu letištní poplatky, poplatek za zavazadlo, poplatek za odbavení, poplatek za platbu za letenku, manipulační poplatek, poplatek za to, že při nastupování využijete schůdky do letadla, poplatek za pošlapání koberce v uličce letadla (no dobře, ty poslední dva jmenované zatím nejsou). V celkovém součtu člověk až tak vlastně neušetří, pokud nenakupuje pouze zvláštní nabídky. Ale stále existuje pocit, že je to vlastně strašně levné.

Nejnovější plán Ryanair v oblasti nových poplatků mě nicméně zaujal: různé noviny anoncovaly, že Ryanair se chystá zpoplatnit využití toalet na svých palubách. Tedy přesněji jedny toalety vymontují úplně a na druhé dají mincovník ke dveřím, takže dovnitř se nervózně přešlapující pasažér dostane až po vhození Eura či jiného stanoveného obnosu. Jasně, chápu, stejně ti pasažéři chodí za letu na toalety jenom šmajdat, tak co…

Naznačené plány Ryanairu mě nicméně donutily k zamyšlení, zda existuje něco jako je minimální standard služeb na palubě letadla, který musí být zahrnut v ceně letenky. Anebo zakoupením letenky uzavírám pouze holou smlouvu (a teď raději nebudu říkat kterou, jestli o dopravě anebo o přepravě, zase bych to popletl a Petr Bříza by mě opět vytahal za ouška), kterou se dopravce zavazuje, že moji tělesnou schránku dopraví z bodu A do bodu B, a je v podstatě jedno, zda na palubě, v podpalubí či svázaného do kozlíku v krabici na křídle?

Má zpoplatňování služeb na palubě nějaké hranice? Plasticky si představuji situaci, kdy v kabině klesá tlak, z deklíku nade mnou vypadnou kyslíkové masky a zároveň se vysune platební terminál s tím, že kyslík mi pustí až po vsunutí kreditní karty. Anebo v případě nouzového přistání budou u nouzového východu nad pravým křídlem v prodeji záchranné vesty (ale jedna paní říkala, že u zadního levého exitu je mají ve slevě), hlavně si ale nezapomeňte přinést svůj slevový kupón? Anebo ještě lepší bude na omezený počet vest rychle uspořádat aukci, tam by ty výnosy byly jistě větší.

Bude asi vhodné činit rozdíl mezi poskytováním služeb na palubě, které je možné zpoplatnit, a poskytováním řekněme tomu „záchranných operací“, které nelze, respektive bychom měli v případě debaty o platnosti takové smlouvy problémy s věcmi jako tíseň apod. Kyslíková maska na straně jedné a chlazené šampaňské na straně druhé jsou také bez problému zařaditelné do jedné či druhé kategorie. Co ale příklady, které se blíží pomyslnému středu úsečky? Ta toaleta už jde myslím tím směrem. Anebo co třeba pověstné pytlíky na případné hmotné následky nevolnosti? Ty v letadlech takového Ryanairu v kapse za sedadlem nejsou, neboť z prostorových důvodů tam nejsou ani žádné kapsy (což je při vzdálenostech mezi sedadly pochopitelné, protože kdyby tam ta kapsa byla, tak musím asi nohy nacheckovat samostatně – pochopitelně za poplatek). V případě, kdyby to skutečně začalo házet, tak se budou by pytlíky jako roznášet? Upřímně řečeno bych (ne)chtěl vidět, jak by to doprovodný personál stíhal. Anebo by se také prodávaly?

Přirozeně, přístupů je možná celá řada. Od libertariánských výkřiků o smluvní svobodě a přirozené konkurenci (je to svobodná smlouva, zbytek řeší trh) až po široké regulatorních chtíče (měla by být komplexní úprava v podobě nařízení EU na pomezí letecké bezpečnosti a ochrany spotřebitele). Osobně se nalézám spíše na straně toho volného trhu, i když si člověk uvědomuje značnou vyjednávací a informační asymetrii mezi dopravcem a pasažérem, stejně jako to, že někdy je otázka volby mezi různými leteckými dopravci spíše pomyslná než reálná. Pokud bude další zpoplatňování služeb pokračovat, může z toho v konečná fázi být docela zajímavá kasuistika, která by svojí morbidností mohla uspokojit i Petra: dopravce se soudí s pasažérem o uhrazení nákladů na čištění letadla poté, co daný pasažér znečistil prostory letadla v důsledku toho, že neměl u sebe drobné, a proto se včas nedostal do odpovídající kabinky, případně proto, že byly turbulence a on si nekoupil pytlík …

9 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za imaginativní příspěvek, hlavně při popisu kyslíkových masek na kreditní karty jsem se zasmál.

Regulaci na úrovni EU se do budoucna nevyhneme, pokud si vzpomínám, tak již byl nějaký předpis EU, který měl zakazovat štěpení cen letenky a ukládal povinnost uvádět cenu plnou, včetně letištních poplatků.

Vít Doležil

Anonymní řekl(a)...

To je stejně jako v hotelích. Jinak autorovi doporučuji takové dokuemnty pro leteckoiu přepravu osob a zavazadel typu Montrealská (123/2003) nebo starší Varšavská úmluva, kde vše potřebné najde.

Michal Krtina

Unknown řekl(a)...

Dobrý den,
Váš post ve mně vzbudil vzpomínky na mé krátkodobé působení u zmiňované letecké společnosti, a tak mi to nedá aspoň krátce nezareagovat.
Jakkoli absurdní se to může zdát, Vaše představa kyslíkových masek fungujících na kreditní karty není úplně vzdálená realitě. Ve skutečnosti je to jeden z několika způsobů, jak “vypustit” kyslíkové masky, ale funguje to trochu jinak, než popisujete.
Pokud totiž selže automatika (spuštění masek při dosažení tlaku kabiny, který odpovídá výšce 14 tis. stop), lze spustit masky mechanicky právě použitím kreditní (či jiné obdobné) karty, kterou se projede okolo místa, kde jsou masky schované, to ale platí pouze pro masky nad sedadly letušek a letušáků. Peníze to samozřejmě neodečítá, aspoň zatím :)
Pro běžné pasažéry stačí sponka do vlasů nebo spona z kravaty, která se zastrčí do malinké dírky, která je v horním panelu (vedle světel, zvonku,...), nebo-li v tom “deklíku”, jak jste napsal. Doporučuji tedy brát s sebou nějakou tu sponu na cesty :)
(výše uvedené platí pro Boeing 737-400, které používá Ryanair, jiná letadla to mohou mít jinak)

Věra Pazderová

Anonymní řekl(a)...

Otázka spíše je, že pokud nebudu mít EUR a vykálím se do uličky, zda je to mé právo vyplývající z tradice, že fyzické potřeby mají být ukojeny přednostně a ostatní budou muset toho jednání i následky strpět.

Anebo je to mé právo a ostatní to strpět nemusí a proto jim újmu zaplatí nízkonákladová společnost, epokud to neodkladně neuklidí.

Anebo na to právo nemám a úklid i újmu ostatním budu muset dát ze svého.

Mimochodem chudák pilot, který nemá u sebe 1 Eur - to pak bude rychlé přistání :-)

Michal Strnad

Dan Dvoracek řekl(a)...

Ryaniar letá s B737-800. Ctyrstovky podle me nikdy ani nemel.

Unknown řekl(a)...

ad DD: máte pravdu, jsou to Boeingy 737-800, chybička se vloudila, je to přeci jen už nějaký čas
VP

Anonymní řekl(a)...

Skromný názor - minimální servis asi existuje a letecké společnosti jej hledají (kdo jiný by to měl dělat, resp. kdo je k tomu lépe vybaven?).
Popisované problémy nevidím nijak závažně - příklady jsou zde psány, jak kdyby v autobuse nikdo neměl podobné problémy (je pravda, že pak je to podobobné jedné anekdotě - dotyčná osoba to obvykle nestihne ne z důvodu nemožnosti, ale protože se stydí - zastavit na dálnici celý autobus).
Problém spíš vznikne tam, kde člověk očekává určitý servis a dodán je jiný. I to se stává u autobusové dopravy (popřípadě ve vlaku). Tam, kde se standard hledá, tam ke konfliktům očekávání a skutečnosti dojde častěji.
U vlaků a autobusů se začínalo u opačného konce - tam to nevadí, když není rozdíl mezi 1. a 2. třídou.
Lukáš Dvořák

Anonymní řekl(a)...

Tak jsem z úspěchem prošel mj. státní zkouškou ze správka a v této souvislosti mne napadly některé úvahy ohledně vykonání potřeby na veřejnosti z hlediska přestupku.
Představme si (pro přestupkáře klasickou) situaci, kdy je osoba X načapána kamerovým systémem, jak vykonává malou potřebu někde u náměstí (v parku, v uličce apod.)
Hlídka městské policie je rychlá a dotyčny hříšník strážníkům odpoví - jednal jsem v mezích krajní nouze podle přestupkového zákona, tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak (viz § 3 písm. b) zákona o přestupcích).
Lidově řečeno: strašně se mi chtělo, nikde žádný záchod, v hotelu mne nepustili, na veřejné záchodky na náměstí jen po zaplacení Kč 5, které nemám a paní mne vyhodila a nechci dopadnout jako Tycho Brahe, tak mi nezbylo nic jiného než si ulevit u keříku (stromku apod.). Navíc je argumentace, že pokud by se potřeba spustila sama, což se stát samozřejmě může, tak vedle bolestí bude na veřejnosti věc dokonána a vedle obdobného následku bude další viditelný následek, a to je znečištění oblečení.

Mno a tak sám nevím, jak bych takový argument řešil :-)

V tom letadle by to mohl být obdobný případ. Letadlo ve vzduchu, nemám minci, nikdo mi nepůjčil a bohužel, příroda si nedá poručit....

Patrik Šebesta

Jakub Kocmánek řekl(a)...

Milý autor může být ujištěn, že kdyby byly vesty za poplatek, mnoho se nezmění, při přistání na vodě se letadlo obvykle rozpadne a naprostá většina lidí vest neupotřebí... :)
Jinak... Na většině tras naštěstí je výběr a tak s Ryanairem prostě nelétám (hm, ale ani EasyJet není co býval... už neprodávají čaj Twinings, ale dosti podezřelé cosi z provenience Starbucks :) ).
Hlavní problém s těmihle komerčními šílenostmi je myslím čas od času ve skutečném ohrožení bezpečnosti... Euro za hajzlík je představitelné, ale to, že v turbulencích nepřestávají prodávat z takové té káry, která podle štítku prázdná váží 100kg už trochu problém je. Na scénu, dvě letušky vznášející se ve vzduchu s výrazem zcela lidského zděšení, po dopadu (pixla za zvuku "jako když se sype železářství") okamžitý přechod do uklidňujícího úsměvu s tím, že jedna letuška skáče šipku na nejbližší volné sedadlo a druhá bednu "drží" (sama třetinové hmotnosti), asi nezapomenu :).