úterý 4. května 2010

Pavel Molek: Bem-vindo em Lisboa!

Bom dia! Vzhledem k postupnému odlivu inspirace jsem sice na podzim upustil od plánu založit na Jiném právu rubriku Povídačky z Lisabonu, ale...právě teď je nejlepší doba najít někoho, kdo bude nový, mladý, nějakého sekáče, který se nezakecá, a tuto rubriku založí. Ano, chápete správně, tento krátký hostovací post má být mou srdečnou pozvánku do Lisabonu. Universidade Católica Lisboa (neděste se, z pohledu hostujících studentů se katoličnost univerzity pozná jen podle krucifixů na stěně, pokud chcete, můžete si na ně zajet zvyknout třeba do škol v sousedním Bavorsku, jinak jsou ale spíš terčem narážek některých vtipnějších profesorů) nabízí několik LL.M. programů. Ten nejnovější, nejalternativnější, nejlepší, no zkrátka ten, jemuž jsem věnoval již sedm měsíců života a ještě dva přihodím, se jmenuje Law in a European and Global Context. Uznávám, mnoho to neříká. O to více vám ale řekne samotný program. V jeho rámci se totiž jako apoštolové na orloji (krucifix, že by mé metafory byly přeci jen posledními měsíci deformovány?) střídají jedni z nejlepších profesorů Evropy i Ameriky, takže třeba já jsem tu konečně poznal osobně lidi, které jsem dříve znal jen z článků a postů na JP: Daniel Halberstam, Mattias Kumm, Eric Posner, Mitchell Lasser a hlavně oba páni programoví ředitelé, tedy Miguel Poiares Maduro a Joseph Weiler. Tihle všichni (a mnohem víc, kompletní seznam tváří a jmen, stejně jako veškeré další informace, najdete v brožuře) se tu postupně střídají a nabízejí vám svůj pohled na evropské právo, ale taky na právo mezinárodní i na obskurní (aspoň pro běžného českého pozitivistu) přístupy k právu: právo a literatura, Law&Economics a podobně.

Přiznám se, že pod těmito alternativními pohledy jsem nabyl pocitu, jako kdybych v ČR studoval právo vždy jen jako nějakou mapu země, díval se na ni zdálky i zblízka (a opravdu, než se naučíte nazpaměť všechny vesnice, říčky a potoky, chvíli to trvá a někdo tomu může zasvětit celou plodnou akademickou kariéru), a až tady jako by mi tu mapu někdo pootočil a ukázal, že není placatá, ale plastická, že má kopce a údolí, které jsem předtím neviděl. To střídání má tu výhodu, že poznáte opravdu působivou řadu pohledů a lidí (a to zblízka, ve skupince dvaceti studentů – aspoň tolik nás je letos). Nevýhoda je, že to je opravdu spíš ochutnávka a nikoli intenzivní „vztah“. Proto taky doporučuji toto LL.M. hlavně těm, pro které to má být poslední nebo první krok akademické kariéry. Jako poslední krok je to dobré pro ty, kteří po studiu v ČR mají stále (oprávněný) pocit, že obraz práva nabízený českými fakultami je poněkud placatý. Těm doporučuji tento kurz jako pěkné zpochybnění relevantnosti znalostí, které si pět (popřípadě více...popřípadě méně...) let tak pracně soukali do hlavy. A jako první krok je to dobré pro ty, kteří uvažují o Ph.D. nebo LL.M. někde v Americe nebo Evropě, ale ještě neznají přesně to jméno, které by chtěli následovat. Ono, vybrat si Chicago jen proto, že tam žil Al Capone, nebo NYU jen proto, že New York je město, co nikdy nespí, je opravdu trochu málo. Tady v Lisabonu (čili skoro doma) máte možnost zjistit, kterého profesora stojí za to následovat třeba až do horoucích pekel (ano, myslím Houston v červenci, kam se vydáte za profesorem Nimmerem), či se do nějakého – oboru - zamilovat. Já jsem se třeba (akademicky) zamiloval do Daniela Halberstama, proč si to nepřiznat, a kdybych nebyl akademicky, pracovně i jinak zadaný, nevím, nevím....

Už by to chtělo nějaké špatné zprávy, že?

První špatná zpráva je, že poplatek za studium, 14 000...euro, asi leckdo bude jen obtížně hledat v prasátku (keramickém myslím, abych nebyl nařčen, že nabádám k týrání zvířat). Na druhou stranu je to stále výrazně méně než podobné americké LL.M.

Druhá špatná zpráva je, že to je náročné. No, dost náročné. Ale právě pokud je to pro vás naopak dobrá zpráva, jste ti správní adepti pro tenhle program (samozřejmě anglicky, portugalština je v kurzu prakticky zakázaným jazykem). Zjistíte totiž, že dokážete na jednu hodinu načíst průměrně 70, ale někdy taky 200 stránek textu. Že dokážete přes víkend napsat na zadané téma dvě stanoviska generálního advokáta, která mají hlavu i patu. Nebo aspoň tu patu. Je to jen otázka množství vypité kávy a disciplinovanosti. Toho prvního nabízí Lisabon dostatek, toho druhého....inu, Lisabon je město, které člověka poněkud rozptyluje. Uvidíte sami, pokud se rozhodnete podat přihlášku. Deadline je 20. května. Držím palec a těším se na doplňující dotazy. Obrigado pella vossa attencao!

46 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

tak se přiznejte :-) Kolik máte provizi za kus ?

Jan Včelař

Anonymní řekl(a)...

Pokud dovedete "načíst průměrně 70, ale někdy taky 200 stránek" za hodinu, pak se rovnou přiznejte, že studujete v Plzni.

Takto nemá cenu studovat. Takových turbostudentů chodí na této zeměkouli několik stovek milionů, pravda jen pár za to ale bude platit nekřesťanských 14.000 EUR.

Milan Vodrážka

Anonymní řekl(a)...

Pane Molku, nějak jsem nepochopil tu vaši rádobyvtipnou narážku na kříže v učebnách ? Osobně vaše poznámky a vyjádření na toto téma považuji za vysloveně nechutná, ale pokud si na tom chcete stavět logiku PR článku jednoho kurzu, pak vás mohu jenom politovat.

Kdysi jsem studoval na Katolické Univerzitě v Leuvenu, kříže tam byly všude a je to jedna z nejlepších univerzit na světě. Jestli jde podle vás víra n. řád zakladatelů školy proti vědě, pak vás mohu jen politovat a zařadit mezi české prosťáčky obdivující televizní pohádky o Janu Husovi a doufat, že se vám za 14.000 EUR dostane vzdělanosti, které je jinak na základních školách na západ od Aše zcela zdarma.



Michal Drtina

P.S. : nejsem věřící, ale alespoň vím, co ten kříž symbolizuje. Pokud si z toho dělají vaši vyučující legraci, pak je i vás mohu jen politovat.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad MV

Pavel neříká, že přečte tolik stran za hodinu, ale na hodinu.

Ad MD

Takové vtipy běžně říkají sami křesťané: "Ještě, že ho ukřižovali. Krucifix se dobře nosí. Ale kdyby ho utopili v kašně s vodotryskem ... ." Tak proč by někomu mělo vadit, co napsal Pavel?

Anonymní řekl(a)...

Ty vtipy na kříže mě také přijdou dost nechutný, ale to je taková česká plebejská klasika ....

Spíše mi ale chybí popis toho, v čem je to "challenging" (uvedené obory lze nastudovat i na PF UK nebo si koupit kýženou publikaci) a připomíná mi to "je to skvělý" od blondýny v prváku.
Čekal bych více "vyvážené" kritiky a chladnou hlavu. I když teď mě napadá, že zaplatit za něco 14.000, tak bych to s tou chladnou hlavou neviděl tak růžově :-)))

Roman Ščurek

Anonymní řekl(a)...

Aha, tak to se omlouvam. Toho "na" hodinu jsem si sice všiml, ale bral jsem to jako 50 kč na hodinu :-) anebo jako překlep. Navíc mi to nepřijde zrovna moc relevantní údaj, jeden blázen z EU nám dával denně 200 stránek rozsudků v daňových věcech na každou svou hodinu v příštím dni. Třetí den byl koš za učebnou na chodbě plný hned po hodině. Ale to byl kurz zadarmo.... Za půlmilionu bych si kažou stránku lepil do alba vlastní blbosti.



Milan Vodrážka

Anonymní řekl(a)...

Co myslíte , napíše někdo podobný chvalozpěv na studia na české PF ? :-)))))))))


Jan Včelař

P.S. : tak se přiznejte Pavle, kolik máte za kus ?

P.S. Add-in: Já bych rád jel, ale musíte nějak sdělit manželce, ať si tu hypotéku doplatí sama.

David Kosař řekl(a)...

Ahoj Pavle,
koukám, že jsi to pěkně schytal, tak přejdu Tvou vtipnou narážku mlčením...:)

Přidám jenom jednu "technickou". Pokud chcete studovat LL.M. v USA (a nemáte na to, abyste si to platili sami), tak Vám nedoporučuji dělat předtím LL.M. jinde. Český Fulbright pro to jaksi nemá pochopení (s argumentem "když už jedno LL.M. máte, na co potřebujete druhé? dáme radši peníze někomu, kdo LL.M. ještě nemá").

Podobně je to s americkým doktorátem v oboru práva [Pavle, žádné Ph.D., ale S.J.D. nebo J.S.D.:)]. Pokud nemáte LL.M. ze špičkové americké právnické fakulty, tak dosáhnout přijetí na kýžené doktorské studium je hodně "tricky".

Jan Komárek řekl(a)...

Když jsem četl Pavlův post, trochu jsem čekal, kolik se zde objeví moudrých a zkušených hlav, které shledají, že když se přeci právo učí na PF (UK, MU, ZČU, UP), je zbytečné za to platit a ještě se obtěžovat za hranice ČR. Natož když tu na to máme ty učebnice, že;-) Jsem rád, že jsem se nezklamal. I když, vlastně bych se raději mýlil.

Za studenty anebo mladé doktorandy, kteří jsou zvídaví a myslí si, že stojí zato skutečnému vzdělání něco obětovat (jen u nás jaksi pořád není kde), mohu jen poděkovat Pavlovi za tuhle upoutávku, která vystihuje můj dojem, který jsem z uvedeného kursu měl (ačkoliv jsem se ho přímo nezúčastnil a měl pouze možnost vidět některé z jeho vyučujících učit).

Btw, nevím, o který kurs (s těmi stovkami stránků rozsudků ESD) se jednalo, ale stovky stran čtení týdně jsou na anglosasských univerzitách celkem běžná porce. Mám dojem, že jednou z kompetencí dobrého právníka je poznat, co číst, číst efektivně a umět se rychle orientovat v kvantech materiálů.

Jan Komárek řekl(a)...

Ale já bych zrovna řekl, Davide, že ty jsi dobrá ilustrace toho, jak může LL.M. k tomu S.J.D./J.S.D. pomoci, ne? Pokud se nemýlím, právě profesoři z USA, kteří Tě učili na CEU v LL.M., byli klíčoví pro Tvé přijetí do doktorského programu na NYU, ne?

K americkému doktorátu už pak stějně Fulbright moc nepomůže, pokud se nepletu.

Samozřejmě dobrá cesta je to americké LL.M. s pomocí Fulbrighta a pak S.J.D. na téže škole (tak to myslím fungovalo u Zdeňka Kühna). Výhodou toho Lisabonu, o které mluví Pavel, ale je ta koncentrace špičkových lidí (i když uvidíme, zda se ji podaří Madurovi/Weilerovi udržet).

No, to tady ale stejně jen tak mudrujeme, poněvadž masochistů, kteří by chtěli dělat "opravdový" doktorát asi není příliš ani mezi čtenáři JP:-)))

David Kosař řekl(a)...

Ad Jan Komárek:

S tím přijetím máš samozřejmě pravdu. NYU je ale specifická v tom, že dává všem přijatým doktorandům automaticky plné stipendium (tuition+životní náklady). Pokud je mi známo, tak to není v USA zvykem, takže ten Fulbright (nebo něco obdobného) stejně nakonec potřebuješ.

Pořád si myslím, že má cesta je nestandardní (abych nebyl pochopen špatně, nemyslím si, že bych byl tak výjimečný, ale že mi pomohla souhra náhod) a že ta Zdeňkova je schůdnější [BTW letos nepřijali na NYU zvenku nikoho...].

Všechno ale nakonec jde. Když si někdo udělá např. u Halberstama v Lisabonu dobré očko, tak má na přijetí Michiganu jistě šanci. I když je to zase podle mě hodně "risky" spolehát se na jednoho člověka - jak známo, američtí profesoři jsou na sabbaticalu každou chvíli, takže prevděpodobnost, že "Váš" profesor se Vám nebude moci věnovat, je dost velká.

Anonymní řekl(a)...

Komárkova očekávání jsou jistě zajímavá, ale na druhou stranu je celkem logické, že když si něco kupuji, tak se ptám, zda to má takovou cenu a porovnávám to s jinými nabídkami. A je mi líto : to samé v Berlíně a zadarmo.

Jana Krtinová

Občasný blogger řekl(a)...

Díky Tome, že nejdřív čteš, a pak píšeš:-)

Davidovi a Honzovi děkuji za věcnost a smysluplné připomínky - problém je v tom, že v ČR asi ještě neexistuje nic, co by se dalo brát jako standardní cesta k postgraduálnímu studiu v zahraničí, snad se to aspoň daří Fullbrightovi, jinak řečeno LL.M. v USA za americké peníze už snad je cesta aspoň pro pár tuctů studentů, u všeho ostatního mám pocit, že jde o individuální cesty jednotlivých kousků. Právě proto chci kus svého nadšení (věřte nevěřte, i když jsem Čech, dokážu být zadarmo nadšený z toho, když mi něco přijde dobré) přenést dál, a vyvážený být snad ani nemusím, je sice před volbami, ale nejsem médium, natož veřejnoprávní. Ale abych byl vyváženější: ano asi u tří z dvaceti profesorů jsem zaškrtl v dotazníku, že jsem s nimi nebyl plně spokojen, z toho jeden byl opravdu slabý (i když to bylo, aby se tak řeklo velké jméno).

Ostatním komentátorům díky za to, že nezklamali má očekávání (snad jen abych poopravil renomé "vtipkujících" přednášejících, jde spíš o to, že se občas zarazí, když kříž za jejich zády dá jejich jinak standardní replice nový význam, a posunou ji někam dál).

Guy Peters řekl(a)...

ad Jan Komárek. Jeden troll jaro nedělá. Někdy si říkám, proč je tady ta nesmyslná moderace, když neeliminuje trolling. Chápu, kvůli nadávkám. Ale ty lze přeci smazat ex post.

Občasný blogger řekl(a)...

P.S.: Mimochodem, sám jsem se do Lisabonu přihlásil díky Honzovu postu na JP z loňského 22.dubna, takže svým postem posílám tuto šťastnou kartu (ani nevím, jestli existuje nějaký protiklad Černého Petra - že by Bílý Pavel?) dál se štemplem osobní zkušenosti; a děkuji (nejen za ten post) Honzovi Komárkovi a dalším dobrým rádcům.

Ad Tom Sobek: Díky za bezva vtip, na tohle téma znám podobný, ale ten se musí zahrát naživo, takže....zase někdy;-)

Anonymní řekl(a)...

Jen jedna otázka : učí vás nějaký známější Němec, Švýcar, Francouz, Anglán nebo Španěl ?

US univerzity jsou ve všech žebříčkých sice na špičce, ale to je také tím, že si je sami dělají :-) ve své bláhové myšlence se stále porovnávat a vítězit a naplnit tak americký dětinský sen. Podobně je to nakonec i s cit. indexy u non-english publikací. A v případě práva studovat US law a jejich pojetí mezinárodního práva a nedej bože i evropského práva není přímo ztráta času ale peněz rozhodně. Pokud teda nechcete působit za velkou louží, ale tam byste byl jeden z milionů.

Jan Hořejší

Jan Komárek řekl(a)...

Janu Hořejšímu - pokud ta otázka směřuje na Pavla, mohl byste se obtěžovat rozkliknout odkaz, který Pavel v postu uvádí. Uvidíte, že v tom kursu neučí zdaleka jen Američané. Bavit se tady na blogu o tom, zda jsou lidé jako Armin von Bogdandy, S. Weatherill nebo Martinj Hesselink v Německu (Spojeném království nebo Nizozemsku) "známější" mi připadá nedůstojné (bylo by to jako debata fanoušků fotbalu někde u piva zda je lepší Ronaldo anebo Messi).

Přemýšlel jsem, zda je vůbec potřeba reagovat na podobné komentáře - jestli to není malichernost. Ale myslím že není. Pavel tu jde s kůží na trh, podobně jako jiní studenti, kteří píší o svých zkušenostech ze zahraničí. Snaží se motivovat jiné, aby to také zkusili. A já osobně věřím tomu, že se u nás právnictví (v nejširším slova smyslu) zlepší teprve v okamžiku, až zde naroste masa lidí se zkušenostmi ze zahraničí, které nabízí to, co se zde stále nedostáva. A myslím, že je potřeba reagovat na hlasy, podle nichž to je v tom našem českém teplém smrádečku stejně nejlepší.

Tím se dostávám k reakci Jany Krtinové: pokud myslíte, že to je v Berlíně lepší (anebo stejné) jako v tom programu, který popisuje Pavel, jenom dobře. Já mohu srovnávat s Oxfordem, NYU anebo Stockholmem (a samozřejmě také s ČR). V Berlíně jsem nikdy nebyl a tu zkušenost nemám (i když na druhou stranu mám mnoho přátel mezi právníky z Německa, Španělska anebo Francie). Myslím, že tu nejde o to, dokazovat, který program je lepší a který horší, ale spíše ukázat, co který nabízí. A se svými zkušenostmi prostě souhlasím s Pavlem, že je to portugalské LL.M. docela unikatní.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad David Kosař

Milý pane kolego Kosaři, velmi si vážíme Vašeho doktorátu z NYU, nicméně tajným hlasováním jsme dospěli k rozhodnutí, že Vám tu habilitaci nedáme. Až budete zase v NY, řekněte tomu Dworkinovi, nebo jak se jmenuje, že ho pozdravují bafuňáři české právní vědy.

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Jan Hořejší: Ke jménům, která uváděl Honza, bych určitě doplnil Neila Walkera (mnohem lépe přednáší než píše, nutno říct), Samanthu Besson (lidská práva, aby došlo i na to Švýcarsko) a Mattiase Kumma. Akorát na žádného Španěla jsem tu ještě nenarazil, vzhledem k poměru Portugalců ke Španělům to možná není náhoda;)
A co se týče výuky mezinárodního práva v USA (k tomu evropskému právu bych jen podotkl, že v USA učí evropské právo právě třeba Joseph Weiler, co dodat), jeden z nejlepších předmětů se tu jmenuje Two visions of International Law: jeden semestr Eric Posner předvádí svá kouzla s alternativními americkými pohledy na mezinárodní právo (teorie her a Law and Economics) a další semestr vás Němec Armin von Bogdandy vrátí četbou Kanta zpět do evropských kolejí. A pak si vyberte;)

Anonymní řekl(a)...

Díky za odpověď. Obecně je to samozřejmě každého věc, ale pokud někdo píše na blog o kurzu za takové peníze, tak snad ještě mohu pod ten článek napsat, že je to předražené vzhledem k jiným nabídkám, ne ? Ten případ s Berlínem a (bezplatným) studiem v Německu se také hodí.

ke kvalitě právníků :
Obávám se, že čekání na Godoty v podobě studentů zahr. škol je dávno out. Dnes má zahr. studium práv již několik stovek českých právníků a nijak (zřetelně) pozitivně se to neprojevilo. Ten stejný (nulový) trend je i v ekonomických oborech. Dokonce neznám ani jednu publikaci, nebo např. nějak poznatelně kvalitní rozhodnutí nebo odůvodnění, na kterém by se nějaký pozitivní trend zahraničního otucomingu projevil. Buď je někdo chytrej anebo je blbej. Titul a diplom neřeknou nic.

Každá zkušenost (a to i mimoprávní) se hodí a jet na několik let makat za hranice považuji za základ, ale právničina není žádný 10 let načtený světobor. Nerozhoduje špičkové vzdělání ale špičková praxe a to jsou dva různé světy, které je stupidní propojovat jako se to děje u některých slabomyslnějších povah v USA (chytrej jde na dobrou Univerzitu a chytrej lépe i uspěje v praxi, takže vztah UNI-PRAXE není jednoznačně prokazatelný, jak by se z primitivní korelační analýzy zdálo). Problém ale je, že i když uspějete v USA (jakože takový případ českého právníka neznám), tak to nic neimplikuje co do praxe v ČR, a to zcela zákonitě. Právo ani právní zásady nejsou přenositelné, teda kromě papíru v nějaké akademické plkačce. Takže u nás z možnosti studovat v zahraničí vzniká a zůstává jenom ta stupidní titulomanie : mám MBA/LLM, tak .... a vono ve skutečnosti nic, ale kdo si přizná, že to byly vyhozené peníze :-)


Jan Hořejší

Anonymní řekl(a)...

V Americe lze studovat v magistru i windsurfing :-)
Tak jako v 50.letech se hlavy otáčely k východu a klaněly se jejich soudruhům, tak dnes se posunulo kyvadlo na západ .... Jen moc nechápu, co je na americkém právu tak inspirativní, když oproti Evropě jsou vzadu o takových 50let. Na americký akademický prostor mám jednoznačně záporný názor, jde jen o atrakci pro byznys.

Petr Klíček

Jan Komárek řekl(a)...

Nemyslím, že bych přesvědčil pana Hořejšího, ale snad má ještě význam reagovat s ohledem na čtenáře blogu, především mezi mladšími ročníky a současnými studenty fakult u nás.

K zahraniční zkušenosti a jejímu vlivu na kvalitu právnictví (tj. jak lidí, tak činnosti, kterou dělají): pokud si prokliknu profily advokátů velkých AK v Praze (nejen těch zahraničních), jsou plné absolventů zahraničních škol. To není náhoda - i když samozřejmě vše lze vyvrátit tak, že jsou prostě dobří, a proto v těch AK jsou bez ohledu na diplomy (Jirka Kindl by samozřejmě věděl lépe, zda pro přijetí do Weilů hraje roli diplom z Oxfordu nebo odjinud - pochybuji, že by to komukoliv soudnému bylo jedno). Já si ale myslím, že jsou tak dobří právě proto, že někde byli, resp. právě to studium v zahraničí je dostalo tam, kde teď jsou.

Pokud chcete tvrdit, že "nezná[te] ani jednu publikaci, nebo např. nějak poznatelně kvalitní rozhodnutí nebo odůvodnění, na kterém by se nějaký pozitivní trend zahraničního otucomingu projevil", těžko se mi na to odpovídá, poněvadž nepovažuji za vkusné poukazovat na publikace a rozsudky produkované nejen mými kolegy na blogu, kteří takovou či onakou zahraniční zkušenost mají. Snad i letmý pohled do Právníka anebo Právních rozhledů ale naznačí, že lidé, kteří jsou otevření ven (netvrdím, že všichni musí mít zvenku zrovna formální diplom), píší lépe než ti, kteří rovnou z domácí PF zamířili někam na katedru téže školy (o kvalitě produkce některých profesorů ani nemá cenu se rozepisovat). Popř. můžeme srovnat, jak vypadaly články před 20 lety a jak vypadají dnes.

K tomu, zda jsou "právo a právní zásady" přenositelné jinam, než do "papíru v nějaké akademické plkačce" snad jen tolik: jak behěm práce na MZV, tak třeba teď na ÚS se mi docela hodí schopnost přistupovat k problémům s otevřenou hlavou a bez narýsovaných dogmat, která pořád ještě český způsob výuky implantuje do hlav studentům. Jakože např. res iudicata znamená tohle a tohle, přičemž je to definice založená na o.s.ř., která ale nemusí nutně platit v řízení o přezkumu norem před ÚS. Vědět, jak o právní moci uvažují jiné právní řády (a hlavně proč) je docela užitečné. Podobně to je s precedenty, odlišením otázek právních a skutkových atd. Daleko důležitější je ale hodnotový rámec, který se podle mé zkušenosti třeba školy v USA snaží zprostředkovat, zatímco tady si s tím nevíme rady.

Já svoji volbu samozřejmě nikomu nevnucuji - ale na rozdíl od mnoha komentátorů tady na blogu (kteří se jistě všichni podepisují svým jménem) je celkem snadno ověřitelné, nakolik je podepřená reálnými zkušenostmi.

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Jan Hořejší: Nemohu souhlasit. Víte, proč jsem jel studovat do zahraničí? Protože jsem viděl evidentní rozdíl mezi tím, co jsem psal já, a co psali kolegové, kteří studovali v cizině. Protože mi došlo, že i kdybych strávil v knihovně PrF a na netu zbytek mládí, nenapíšu tak dobrý článek jako Honza Komárek nebo Michal Bobek. Protože mi došel propastný rozdíl mezi koncepty azylových rozsudků, které jsem psal já a které psal třeba David Kosař (a protože si nemyslím, že bych v rámci dichotomie chytrej/blbej prostě spadl do množiny beznadějných tupohlavů, dovolil jsem si předpokládat, že rozdíl bude v jeho studiu na Středoevropské univerzitě v Budapešti a že mám stále naději;). Kdyby byl v ČR nějaký právní realista a dal by si tu práci rozebrat třeba judikaturu NSS, dovolil bych si tvrdit, že by dokázal vystopovat, kdy na soud nastoupili mladí soudci, kteří studovali v USA, Švédsku či Německu. Jejich styl se nemusí leckomu líbit, jejich citace judikatury a literatury se mohou zdát příliš komplikované, rozsudky příliš dlouhé, ale pro sladění judikatury NSS s evropským právem (marně uvažuji, kde by člověk pochopil evropské právo v ČR) byly klíčové a výborně se doplňovaly a doplňují (a ty debaty stojí za to;) s přístupem starších soudců, kteří zase mají perfektně zažitý proces a správní soudnictví dělají roky. Tož tak. Prostě mě do Lisabonu přivedl pocit vlastní nedovzdělanosti. Snad mi to moji studenti z loňského roku odpustí;) Děsí mě lidé, kteří jsou přesvědčeni o vlastní dovzdělanosti. Howgh.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Petr Klíček

"Na americký akademický prostor mám jednoznačně záporný názor ..."

Vyhlásíme na americkou právní vědu embargo. Přestaneme je citovat.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Osobně nejsem přesvědčen o vlastní dovzdělanosti, ale o zbytnosti se v právu vzdělávat. Neumím si představit žádný reálný scénář, v němž by mi hlubší vzdělání v právu bylo v reálné aplikační praxi v ČR k čemukoli dobré. Co bych s tím vzděláním jako dělal? Vy si někdo umíte představit, jak to uplatnit, když rozsudky jsou v ČR v zásadě náhodné?

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad Tomas Sobek: :)

Ad Dan Dvoracek: Co tak stat sa sudcom a pisat ine rozhodnutia? Ze je sudnictvo zatvoreny klub? Co tak napisat o tom clanok (odborny alebo popularny)? Ze hrozi vytvorenie zleho meno? Co tak ist do politiky a skusit to zmenit? Same sa veci nezmenia.

Navyse, zas tak zle s tou nahodnostou to hadam nebude. Sporove konanie pred sudom predsa nie je jedinym uplatnenim pravnika-advokata. Je to siroke spektrum. Podstatou je dostat do systemu ludi, ktori vedia rozmyslat "inak". Vobec pri tom nejde o to, ci vzdelanie nadobudli v common-law tradicii alebo na kvalitnej nemeckej univerzite.

Dan Dvoracek řekl(a)...

JJ: Chápu snahu myslet pozitivně, ale světélko na konci tunelu nevidím.
Sporné řízení skutečně není jediným uplatněním advokáta. Nicméně ono si vás to vždycky nakonec najde. I když budete "jenom radit se smlouvami", pokaždé vás dostihne, že vlastně vůbec nevíte, jak ta smlouva u soudu projde. A tak dále a tak podobně.

Můj povzdech byl ale v zásadě spuštěn tím, že tady čtu o super právnickém vzdělávacím kurzu... a pak chodím k soudu a tam si připadám jako blbec pokaždé, když se pokouším mluvit o zásadách právní úpravy, právních principech, judikatuře ESD a podobných věcech. Prakticky vždy jen vidím tři páry očí obrácených v sloup a výraz nepochopení kombinovaný se znechucením a opovržením (Zdravím MS Praha).

Takže já v rovině idealistické propagaci takových kurzů chápu. V rovině praktické mi to přijde jako pořizovat si převodovku na Porsche, když mám doma Trabanta.

Mrzí mě, že jediní pravidelní přispěvatelé sem z řad soudců jsou dobří soudci - to trochu kazí obraz a já vlastně nadávám na nesprávnou adresu.

Smyslem mého postu tedy nebylo, že se nemáme s věcí snažit nic dělat, ale že to kvalitní vzdělání je k ničemu.

Anonymní řekl(a)...

To je právě to. Chytrej člověk má potřebu se dovzdělávat a podle mého názoru vám 90% lidí s LLM upřímě potvrdí, že jim to studium bylo na ... max. jako vstupenka do Bar Ass.

A) vzhledem ke stejnosti CV, se vám může zdát, že rozhoduje v praxi i level univerzity.´Důkazu však nemáte. Kdyby jste byl školen v psychologii, pochopil byste, že rozhoduje první dojem a protože se za něj stydíme a nepřiznáme se ho, tak si to musíme racionálně zdůvodnit : např. "ona měla v CV zahr. stáž :-)". Chytrej člověk získá lepší univerzitu i práci.

b) byl uveden jako příklad poznání celkem banální příklad z prvání komparistiky. Stačí znát německé právo a pak budete i smlouvu chápat v ČR a za Aší jinak. Podle mě si pletete vlastní neznalost konkrétní věci (nic ve zlým, všechno je vždy jednou poprvé) s možností to skrze US nějak z přednášek dovodit, což je zjevná iluze.

c) zmínění čeští autoři nejsou v ČR nijak uznávani. Prostě vy je máte rád a jejich styl vám vyhovuje a proto chcete být jako oni. Pelikánová, Dědič nebo Š. jsou však daleko více ceněni a to nejen praxí.
Ve skutečnosti je to tak, že je mezi lidmi rozdíl ve schopnostech a než si to přiznat, raději se budeme slepěopičit.

d) obávám se, že si nejste schopni přiznat, že právo je řemeslo a že se cvičí praxí. Fascinují vás "nové pohledy", zpravidla proto, že ty stávající ani neznáte a proto budete české VŠ profesory bezdůvodně urážet.

Německé, francouzské, španělské, holandské právo neznáte, proto ani nemůžete znát evropské a proto vás tak "nové US pohledy" fascinují.

Jan Hořejší

Anonymní řekl(a)...

"Podstatou je dostat do systemu ludi, ktori vedia rozmyslat "inak". "

To už tady bylo v roce 1948 a v 1989. Je zajímavé, že do těchto dvou dat justice fungovala dobře.

Michal Strnad

Dan Dvoracek řekl(a)...

S Janem Hořejším jest souhlasiti.

Jaroslav řekl(a)...

Ano,věřím, že k portugalštině člověk v kurzu nepřičichne, když ve dvou větách máte tři chyby (bem-vindo se pojí s předložkou "a" nikoliv "em", pela se nepíše s dvěma "ll" a totež atenção je jen jedno "t". Už to svědčí o (ne)vědeckém přístupu. Vše vždy ověřovat. Dvakrát ověř a jednou piš.
PS. Když napíšu také PR článek, dostanu slevu na školném?
zdraví Jaroslav Valenta

Anonymní řekl(a)...

Nutno rozlišovat. Jsou lidé chytří, kteří si najdou své místo ve společnosti (moudří) a jsou lidé chtří, kteří hledají v právu něco, co nesdílejí ostatní a otravují ostatní tím, jak jsou hloupí a nevzdělaní.

Například vám může Maduto říkat, co chce, ale projde to, co projde. Obojí je přitom zdůvodněno. Právnická moudrost spočívá v tom, že
a) předem poznáte, která názor zvítězí a/nebo
b) ohodníte, který názor je lepší a/nebo
c) poznáte, který názor je vyšší/insiprativnější atp.

Chtěl bych vidět Madura, jak napíše klientovi nějaký právní názor. Ono jedna věc je mít funkci a bez skutečné odpovědnosti házet opinion a perlit právními zásadami všech možných právních systrémů nebo sedět na soudě a vybírat si z názorů stran a druhá věc je schopnost odhadnout, jak něco dopadne, pokud tam mám tyto dva hráče a podle toho se zachovat (připravit smlouvu, vést řízení, atp.).

Jinak dlouhá a rozsáhlá odůvodnění (někdy i s intelektuálním prvkem) jsou k ničemu, když vím, že za rok je přebije nějaký jiný inovátor (ze stejného soudu). Preferuji stručná, přehledná a jasná odůvodnění. Kdo je dnes umí psát ?

Petr Vrba

Anonymní řekl(a)...

Už jste někdy slyšel amíka mluvit "latinsky" :-) ?

Drtivá většina z nich neumí vůbec žádný jazyk a všichni to jsou světoznalci.

Václav Koníček

Jakub Jošt řekl(a)...

@DD: Neberiem Vam Vasu skusenosti, len nesuhlasim s takym postojom v principe. Rozmyslajte o tom tak, ze niekto si prave kladie taku otazku, aku si kladiete Vy (naco je to dobre). Povedzme, ze prijme Vasu odpoved a von studovat nepojde. Skoda nie? Ak by totiz isiel, mohli by ste ho casom stretnut na sude a jedno rozhodnutie, ktore sa Vas tyka, mohlo byt rozhodnute kvalitne.

@MS: Ako sofizmus pekne:), inak nie.

Anonymní řekl(a)...

O sofismus nejde. Od revoluce zde stále někdo otravuje s reformami justice a práva. Jak to dopadlo ?

Ty řeči o potřebe kodifikovat občana, obchoda atp. ... kdo to má stále poslouchat. Ty řeči o inspiraci německým, evropským právem (viz. ta slavná 196a, za který by za 1. republiky šel legislativec učit na Podkarpatskou Rus) ...

Ty řeči o potřebe NSS .... a jak to dopadlo víme všichni.
Přitom se stačí naučit pořádně základy svého vlastního práva a pak je několik let praktikovat (ne o nich přednášet !!) a neměnit je kvůli proslavení se. S praktickým právníkem se domluvím všude na světě, s akademickým žvanilem nebo ex politikem pracujícím v justici nikdy.

Michal Strnad

Dan Dvoracek řekl(a)...

JJ: To já si právě nemyslím. V zásadě souhlasím s Michalem Strnadem.
Domnívám se, že zahleděnost do vzletných teoretických konceptů vede v praktickém právu k jeho akademizaci, což je podle mne jedna z největších nemocí dneška. Vnitřní spokojenost soudce/asistenta s rozhodnutím (a zde mluvím o vyšších soudech) zčasta není dána užitečností takového výkladu, ale jeho intelektuální brilantností, myšlenkovou originalitou a po hříchu i překvapivostí.
To se podle mě zásadně vylučuje s úlohou práva, jak jí rozumím - poskytovat normálním lidem návod, jak se mají chovat, když nechcou problémy nebo chcou dosáhnout cíl A či B. Zcela to popírá seznatelnost a předvídatelnost práva pro jeho adresáty, což je podle mě škodlivý jev.

Takže pokud někdo, kdo se chce věnovat právu, uvažuje o tom, že půjde dělat LLM do Lisabonu, tak moje upřímné doporučení je, ať se na to vykašle a jde dva roky dělat obchoďáka do velkoobchodu s pračkama. Pro svou praxi právníka tam získá takový základ, jako nikde jinde.

Jakub Jošt řekl(a)...

Z mojej strany posledna reakcia, aby sme to tu nezahlcovali.

@MS

1. Neviem, preco staviate praktickeho pravnika a absolventa zahranicneho programu do kontrapozicie. Vy ste snad este nestretli praktickeho pravnika, ktory by zaroven studoval v zahranicii? Pozrite, ja nemam taky vhlad do ceskeho prava ako Vy, ale mate napriklad z Jiriho Kindla pocit, ze je zvanil? Je zvanil Zdenek Kuhn alebo Vojtech Simicek, ci Petr Kuhn?

2. Je to sofizmus. Taka argumentacia sa dala pouzit aj v 89tom. Ved koho uz len bavilo pocuvat tie reci. Nepaci sa Vam nejaky napad, koncepcia? Prosim, zapojte sa do diskusie, pretoze *o tom to je*. Argumentujte.

@DD Prepacte, ale myslim si, ze sa mylite. Z mojej skusenosti to NIE SU ZAHRANICNI PRAVNICI, ktori pouzivaju zlozity pravnicky jazyk. Naopak, akykolvek moj kontakt som zahranicnymi pravnikmi (ci uz v jednej medzinarodnej pravnickej firme alebo v ramci vzdelavacich programov) sa vzdy vyznacoval strachom z "legalese". Nepoznam praktickejsieho sudcu ako sudcu britskeho. Ale netvrdim, ze mimo Ciech je vsetko dobre a v nich zle. Hovorim vsak z vlastnej skusenosti, ze pocuvat napriklad Josepha Weilera, ci rozpravat sa s nim, je fascinujuci zazitok a to nie preto, ze by problem o ktorom hovori dokazal "zamlzit", ale presne naopak - vie ho osvetlit. Inak plati to, co v reakcii na pana Strnada.

P.S. Obvinit Madura ci Weilera z nedostatku kontaktu z praktickym pravom, to chce skutocne bud istu davku opravnenej odvahy alebo naopak provincneho rozmyslania.

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad DD: (posledny koment, slubujem) Este jedna poznamka, precitajte si prosim po sebe prispevky a zvazte, aky nazor vlastne zastavate.

V prispevok 12:34 hovorite o hlbsom vzdelani v prave, v prispevu 14:11 dokonca o Porsche - cize povodne Vas argument znel, ze vzdelanie v zahranicii moze byt velmi kvalitne, ale neuplatnite ho v Cechach. Potom sa prehodila vyhybka a v nasledujucich prispevkoch hovorite priam o nevhodnosti takehoto vzdelania.

Tak ako je to?

Dan Dvoracek řekl(a)...

Je to tak, ze je to propracované a v ideální rovině jistě velmi kvalitní vzdělání, jehož praktická aplikace je v části nemožná a v části nežádoucí.

Že jsou někteří zahraniční soudci a odborníci lepší než někteří naši soudci a odborníci, je jistě pravda.
Stále jsem přesvědčen, že naléhavost potřeby předvídatelnosti práva a jasnosti a rychlosti soudního rozhodování pocítíte lépe ve velkoobchodě s pračkama než v programu LLM.

Čest výjimkám, ale pravou potřebu něco změnit, nebát se a bojovat nezískáte, podle mého názoru, studiem, ale tím, že si s váma soud párkrát, s prominutím, vytře.

Jakub Jošt řekl(a)...

"naléhavost potřeby předvídatelnosti práva a jasnosti a rychlosti soudního rozhodování"

V takom pripade mozem Cecham len zagratulovat. Tu na Slovensku mame s nejasnostou a prietahmi dost velke problemy a inspiracia zahranicim by v mnohom neskodila (kedze tam nemaju).

Anonymní řekl(a)...

ad "Nepoznam praktickejsieho sudcu ako sudcu britskeho. "

Tak to je dávná historie :-) když už tak Holandsko nebo Španělsko. UK/Francie jsou dnes otřesné případy.

Janka Holá

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Jaroslav Valenta: Díky, máte samozřejmě pravdu a já jsem trubka, že jsem si to nenechal zkontrolovat někým povolanějším. Ale na portugalštině pracuji, vážně!

Ad Jakub Jošt: Věcně nemám k Vašim argumentům co dodat, napsal jste to líp, navíc hezkým jazykem, který jsem už dlouho nečetl;-) Takže mohu jen podepsat a poděkovat za vytrvalost.

Jakub Jošt řekl(a)...

Menim nazor, zacina ma ta diskusia bavit.

@Janka Hola: V Holandsku a Francuzsku sa zial vobec neorientujem. Pokial vsak ide o porovnanie Spanielska a Spojeneho kralovstva, mohli by ste byt konkretnejsia? Ako tomu totiz ja rozumiem, tak sudy Spojeneho kralovstva aplikuju tradicne (a v niektorych oblastiach prava cum grano salis vylucne) "bottom-up" pristup. Vzdy ked sa na europskej urovni dohaduje nejaka legislativa, su to prave Briti ktori sa vzpieraju "abstraktnym" argumentom, ktore nemozno aplikovat na konkretnu situaciu. Naopak, common law tradicne vychadza z posudenia skutkoveho stavu. Pokial ide o Spanielsko, prepacte, ale domnievam sa ze ide o protipol toho, co vidno v common law. Aplikacia (a napriklad v pripade europskeho prava casto velmi kuriozna:) prava vychadza "zhora". V akom zmysle je to v UK hroza?

Občasný blogger řekl(a)...

Měním názor, zkusím Jakuba Jošta doplnit;-)

Nějak jsem odvykl debatám na JP a přiznám se, že co mě po tom půl roce nemile zarazilo, je rychlost závěrů mnoha diskutujících, ve stylu "takto nemá cenu studovat", "studium mezinárodního práva v USA je ztráta času", "Amerika je jen atrakce pro byznys" či "v Německu je to stejné zadarmo" (uvozovky neoznačují přesné citace, jen mě nenapadlo, jak parafráze výroků diskutujících jinak oddělit od mých vlastních výroků) a basta! Konec debaty i argumentace, mám v tom jasno, pokud ne od narození, tak aspoň od revoluce. Ať už kterékoliv. Třeba u fyzika by mě to nepřekvapilo, protože fyzik může být zvyklý na to, že (aspoň některé, pokud je mi známo, přiznávám veřejně, nejsem fyzik, toto je jen právníkův diletantský příklad - s těmihle doplněními už je ta poznámka snad neškodná, ne?) přírodní zákony prostě platí "a basta" (tedy pokud nedělá kvantovou fyziku nebo teorii relativity;-), ale právník?! Joseph Weiler v jedné přednášce (a jsem trubka, že jsem si to musel poslechnout až od něj) zmínil, že právo je ze své povahy diskurzivní disciplína a jen polovina právníkových schopností je vědět, druhá polovina je umět to sdělit tak, aby mě druhá strana komunikace pochopila. Disciplína otevřená debatě a přesvědčování, disciplína bez zjevených jasných pravd, za kterými je "a basta" (kromě "jednoduchých případů", ale o nich asi JP není). Asi dělají právnické fakulty vážně někde chybu, pokud produkují absolventy argumentující "a basta", absolventy neponechávající prostor pochybnostem o tom, jestli druhá strana nemůže mít přeci jen pravdu (a třeba ani ne pravdu, ale aspoň "point"), zvědavě se netěšící na její argumenty.

Takže děkuji Jakubu Joštovi, že aspoň jeden komentář ve stylu "a basta" provokuje doplňujícími otázkami;-) A těším se, že se třeba dozvím, proč je v tom Berlíně "totéž", když už je to zadarmo. Takový komentář by měl pro čtenáře možná větší cenu než celý můj post.

Jakub Jošt řekl(a)...

@Pavel Molek (obcasny blogger ak spravne rozumiem) a ostatni

Ja myslim, ze cely problem sa da zhrnut nasledovne. V niektorych pravnych kulturach je nejake tvrdenie len hodenou rukavicou, ktora caka na oponenta, aby ju zdvihol, predniesol svoje argumenty a nasledna so svojim sokom zasadol k pohariku kvalitnej skotskej whisky (multivitaminoveho dzusu).

V inych kulturach je tvrdenie namiesto zaciatku diskusie jej koncom, po ktorom nasleduju uz len ad hominem utoky.

Ja napriklad nie som fanusikom "super programov" za "desattisice dolarov" a velmi by som ocenil, ak by niekto napisal podobnu recenziu o nejakom programe v Berline, Bologni, Sheffielde a pod. bez toho, ze by cloveka, ktory napisal prvu recenziu obvinil z nepatricnej naklonnosti k "nabubrelej akademii" USA.

Som student a tak ak niekto mate skusenosti z Nemecka, Chorvatska, Hong Kongu, prosim, podelte sa o ne. Velmi rad sa budem hlasit na kvalitny program zadarmo.

Otazka je "invitation to persuade", ako na nedavno skoncenom moote pekne povedala Eleanor Sharpston.

@Pavel Molek 2 Spominate, ze Vas motivovala kvalita clankov ake pisu absolventi prestiznych skol. Osobne v tomto pripade vidim zmysel aj v oponenture, ze totiz ludia ako Michal Bobek pisu kvalitne clanky AJ preto, ze nemaju na ociach klapky a neboja sa priznat, ze precitali aj nejaku "hoch" beletriu. Literatura a pravo, akokolvek zaujimava, je vsak uz ina tema.

Občasný blogger řekl(a)...

Omlouvám se za nejasnost, ano, cokoli je v této debatě podepsáno jako občasný blogger, má být podepsáno mnou, to jen abych odstranil možné pochybnosti.

Pavel Molek: Hostující blogger začátečník