čtvrtek 22. října 2009

Motto roku a novinky z Latinské Ameriky

V poslední době v "americké" konstitucionalistice (rozuměj v USA) doslova frčí komparativní studie na téma soudního přezkumu, modelů soudnictví apod. zaměřené na Latinskou Ameriku. Publikací na toto téma přibývá jako hub po dešti (např. zde, zde, zde a zde). Jeden kolega mi to vysvětlil tím, že o americkém ústavním právo už bylo napsáno téměř vše (tato témata jsou prostě "written out"), a tudíž se většina doktorandů/začínajících profesorů musí poohlédnout jinde. Evropa je prý moc daleko, mluví se tam mnoha jazyky, všechno je tam moc složité - a vůbec v Americe to prý (skoro) nikoho nezajímá. Latinská Amerika - říká kolega - je naopak blízko, stačí ovládat v podstatě jeden jazyk (od španělštiny to není k portugalštině zas tak daleko) a hlavně se jedná o klíčovou oblast z hlediska amerických geopolitických zájmů.

Ale zpět k tématu. V pondělí ústavní komora Nejvyššího soudu Nikaragui * (dále jen "ÚKNSN") dospěla k závěru, že omezení opakovaného mandátu nikaragujského prezidenta je protiústavní. Pro lepší pochopení významu tohoto rozhodnutí zmíním pár reálií.

Současný nikaragujský prezident Daniel Ortega je dřívějším lídrem Frente Sandinista de Liberación Nacional (FSLN), politické strany, která bojovala proti diktátorskému režimu rodiny Somoza. V roce 1985 byl zvolen nikaragujským prezidentem (právě za jeho vlády USA sponzorovaly tzv. contras, což vedlo ke slavné kauze před Mezinárodním soudním dvorem), nicméně v roce 1990 prezidentské volby prohrál.

Do prezidentského křesla se dostal znovu až v roce 2007 (mandát je stále - resp. opět - pětiletý). Ortegovi se ale nelíbí (resp. nelíbilo), že ústavní dodatek z roku 1995 k nikaragujská ústavě (ústava samotná pochází z roku 1987) zavedl mj. dvě zásadní omezení prezidentského mandátu: (1) nikdo nemůže být prezidentem více než dvakrát; (2) nikdo nemůže být prezidentem dvakrát po sobě [viz čl. 147 písm. a) nikaragujské ústavy]. Shodou okolností Ortega by v případě příští kandidatury porušil obě výše zmíněná pravidla.

Ortega měl dvě možnosti. Přijmout nový ústavní dodatek nebo přesvědčit ÚKNSN, že stávající ústavní dodatek - tj. čl. 147 písm. a) nikaragujské ústavy - je protiústavní. V Nikaragui se nakonec ukázala druhá cesta jako jednodušší - k ústavnímu dodatku totiž nenašel Ortega dostatečnou podporu.

Jak k tomu došlo? Prezident Ortega (a 109 dalších regionálních politiků z FSLN) podali tzv. "amparo" (pro zjednodušení řekněme, že se jedná o obdobu ústavní stížnosti) 15. října. ÚKNSN obdržela amparo 19.října a tentýž den (!) rozhodla. Přitom vyřízení ampara trvá obvykle roky. Před tímto blitzkriegem bledne i český ÚS závistí. To ale není všechno. Navíc to podle zpráv vypadá, že aby všechno šlo hladce, soudci naklonění Ortegovi rozhodli tuto věc tak rychle, aby se k věci nemohli vyjádřit liberální kolegové z ÚKNSN (kteří by mohli být proti). Tito liberálové nebyli k mání, tak je předseda ÚKNSN nahradil soudci jinými (hádejte jakými).

A jakou argumentaci Ortega použil a ÚKNSN přijala? Někteří už asi tuší... Zásadu rovnosti před zákonem (něco ve stylu čl. 1 LZPS) a právo volit a být volen (zjednodušeně něco ve stylu čl. 21 odst. 3 a 4 LZPS). Text rozhodnutí zatím není na webu k dispozici (nebo se mi ho aspoň nepodařilo dohledat), nicméně podle skoupých informací byla použita následující argumentace: skutečnost, že "lid z roku 2007" má menší pravomoci než "lid z roku 1995" je v rozporu se zásadou rovnosti před zákonem. Omezení prezidentského mandátu je navíc v rozporu s právem volit i právem být volen, a je tudíž nedemokratické. Suma sumárum, ústavní dodatek z roku 1995 [pokud jde o čl. 147 písm. a) nikaragujské ústavy] je v rozporu s nikaragujskou ústavou z roku 1987.

Paralelu s českými reáliemi nechť si každý udělá sám. Každopádně však nikaragujská kauza ukazuje, že přezkum ústavnosti ústavních dodatků je dvojsečná zbraň. Spočívá totiž na premise, že soudci jsou vždy hodní hoši a politici vždy špatní hoši. To je ale bohužel příliš krásná premisa na to, aby byla pravdivá.

Jinak pokud si někdo myslí, že výše uvedené rozhodnutí ÚKNSN je pouze ojedinělý úlet (pořád ho ještě musí potvrdit Nejvyšší soud Nikaragui rozhodující en banc - tj. v plénu 16 soudců), tak se mýlí. Podobným směrem se vydala i ústavní komora Nejvyššího soudu Kostariky a kolumbijský Ústavní soud.

Co na závěr? Měli jsme tu v posledních pár týdnech knihu roku a disent roku. Dovolím si navrhnout rovněž motto roku - které si vypůjčím od Pavla Molka (jenž se sám nechal inspirovat reklamním sloganem firmy Adidas):
impossible is nothing“.

* Nikaragua nemá specializovaný ústavní soud, nýbrž pouze specializovaný senát při Nejvyšším soudu zabývající se výhradně ústavním otázkami. Mnozí komentátoři přesto považují tyto specializované senáty za ústavní soudy sui generis.
** Bližší info o kauze naleznete zde (anglicky) a zde (španělsky).

5 komentářů:

David Schmidt řekl(a)...

Srovnávat ústavní kulturu Latinské Ameriky a Evropské unie můžeme jen omezeně, tak by bylo možné popřít každou demokratickou instituci (asi jako by britští lordi argumentovali africkými "demokraciemi" v debatě, že se s volebním právem zašlo moc daleko). Nikdo netvrdil, že omezení Parlamentu při přijímání ústavních změn je perfektním řešením. Ale už jen podle pravděpodobnosti je lepší, než se spoléhat, že oni "dobří hoši" budou vždy právě jen v Parlamentu. Dělba moci je lepší než nedotknutelný monopol, protože umožňuje lidem volit mezi poslušností soudu, nebo politické moci. Při konstitučním "cézaropapismu" Parlamentu taková volba není možná...

Anonymní řekl(a)...

V tomto případě by mě zajímal více názor španělských n. portugalských akademiků. Když čtu US noviny o střední Evropě, tak se vždycky divím, jestli v té jejiích CEE žiji :-)

Honza Krumpera

Anonymní řekl(a)...

Mě se líbí ta naivní víra, že demokracie nebo diktatura automaticky znamená ráj nebo peklo. Místo toho abychom seznali, že jde o víru a nikoliv důsledek, tak napíše tuny papíru o konstituonalismu.

Petr Coufal
ne Plzeň

Anonymní řekl(a)...

Neumíte někdo francky ? Zajímal by ten zákon i internetovém pirátství, který včera prošel ústavní radou. Stačil by jenom konkrétní popísek, o co přesně jde (znáte média), pls. pls....

Merci

Milena Horská

Anonymní řekl(a)...

Je to přeložené na justice.co.uk
David Orálek