sobota 3. října 2009

Host do domu a zlé pryč (Teta Kateřina Reloaded)

Melčák napravo, Lisabon nalevo (přesněji tedy Lisabon napravo a Melčák nezařazený), kompetence sem, pravomoci tam, kautely Bůh ví kde. Tento způsob podzimu zdá se mi poněkud ústavním. A už trochu nudným. Jsem proto velice rád, že jak náš bývalý, tak náš budoucí host se rozhodli z ústavního šílenství příjemně vybočit. Jan Petrov mi mimo jiné konečně vysvětlil, co to je akruální princip v účetnictví. Dokázal také, že právníci umí pracovat s barvičkami. Slíbil, že ještě několik účetních záludností dodá. Vítám našeho hosta na říjen, kterým je místopředseda Nejvyššího správního soudu, Michal Mazanec. U něj mám ještě větší radost, že se zařekl, že nebude psát o právu. Tedy nějaký paragráfek se mu do jeho příspěvků patrně vloudí, ale hlavní pozornost bude věnována věcem o poznání záživnějším, než je právo: opeře, krásné literatuře, filmu, fotografii, výtvarnému umění či architektuře. Máme se věru nač těšit.

Nu a protože není možné, abych u koncoměsíčních nebo začátkoměsíčních děkovacích a zdravících příspěvků neulehčil trochu své těkavé mysli, zde je tedy tradiční svodka aktuálních událostí:

Z nové knihy s názvem "Poland and European integration", která se mi dostala do rukou mezi novinkami v knihovně Evropského univerzitního institutu, se s překvapením dozvídám, že evropská integrace je vlastně polský vynález. Již jsem párkrát zažil polskou historickou „skromnost“, nicméně dočítat se v úvodu knihy, že každého Monneta, Spaaka a Spinelliho lze z polské strany vypárovat Raczynskim, Retingerm či Ciolkoszem, je trochu silné kafíčko. No nic, doufám, že na Rue de la Loi si to uvědomí a začnou masově přejmenovávat budovy a stanice metra. V Plzni došlo k palácovému převratu a novým děkanem se stal Jiří Pospíšil. Česká společnost pro evropské a srovnávací právo byla přijata za člena Mezinárodní federace evropského práva (FIDE). Na blogu Teorie práva mě rozesmálo dělení Tomáše Sobka, který v rámci příspěvku „Právní ornitologie“ rozdělil právníky na slepice, orly a bažanty. Hned se mi před očima začali míhat jednotliví mě známí právníci s různými ptačími hlavami. Příjemně mě překvapilo, že se slovenská justice bouří. Zatím to sice nejsou davy, ale i přes sto soudců je hezké číslo. Po letním extempore na téma „aklamační volba jediného zachránce justice“ (pokud kliknete na tento odkaz, tak doporučuji sekci "galéria", ta je fakt výživná) do čela Súdnej rady, kdy jednotlivé soudružské kolektivy okresních a krajských soudů vyjadřovaly předem podporu ministru spravedlnosti, který je náhodou také soudcem NS, jsem si nad slovenskou justicí zoufal. Tak třeba se nad Tatrou i na něco zablýskne. Včera jsme byli pro změnu opět odsouzeni Soudním dvorem ES za neplnění Smlouvy, tentokráte za neprovedení směrnic týkajících se průhlednosti obchodování na regulovaných trzích. Zrají olivy.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Chápete, proč se takto ústavní soud ztrapňuje Velvyslance k Rychetskému pustili
Před nedávnem vyzývala pí.Wagnerová v ČRo k podání stížnosti na zákon o zkrácení vol. období, teď zas před projednáváním věci, přijme Rychetský právě Německého vyslance.

Do doby pořadu na ČRO s Wagnerovou jsem podobné úlety ústavních soudců bral jen jako neukojenou osobní touho po moc (hybatelé dějin), ale nyní mi přijde, že svoje choutky už nezvládají a začínají mlaskat.

Michal Prokop

Tomáš Pecina řekl(a)...

Jen malou jazykovou poznámku:

Správné znění nadpisu by mělo být "…a zlý pryč", protože "zlý" (nebo "ten zlý") je náhradou tabuisovaného slova označujícího Ďábla.