02 září 2009

Ještě jedna glosa k usnesení ÚS

Představme si, že by Soudní dvůr ES na počátku 60. let formuloval doktrínu přednosti evropského práva před právy členských států, a současně v kauze Costa/ENEL vyslovil, že tehdejší znárodňovací kroky italské vlády proti energetické firmě ENEL byly s evropským právem rozporné. Dnes by asi žádná doktrína přednosti evropského práva neexistovala. Podobný příklad lze uvést z USA roku 1803. Pokud by tehdy NS USA rozhodl agresivně proti prezidentovi Jeffersonovi, nebyla by se vytvořila doktrína přezkumu ústavnosti federálních zákonů. Domnívám se, že tyto historické paralely jsou použitelné na blížící se rozhodnutí ÚS. Patřím k těm, kteří si českého Ústavního soudu velmi váží. Čl. 9 odst. 2 Úst považuji za její jádro, od kterého se ústavodárce nemůže odchýlit, a jehož kontrolu ultima ratio může vynucovat Ústavní soud. Případ úst. zákona č. 195/2009 Sb. však do ochrany nezměnitelných náležitostí demokratického právního státu evidentně nepatří (srov. detailně můj post tady). Pokud ÚS vysloví, že ústavní zákon o zkrácení volebního období Sněmovny je nicotný, neboť mimo možnosti Parlamentu, myslím, že tím jakoukoliv myšlenku „protiústavního ústavního zákona“ v této zemi na dlouhé dekády pohřbí. Bude to škoda, protože takovouto pravomoc by ÚS měl mít. Kauza ústavního zákona o zkrácení volebního období Sněmovny ji však dehonestuje stejným způsobem, jakým se to svého času stalo ve věci nálezu č. 403/2002 Sb. (mimoústavní inkorporace lidskoprávních smluv do ústavního pořádku).

A zde je jeho zbytek.

10 komentářů:

Tomáš Sobek řekl(a)...

1) Jestli někdo definitivně pohřbil myšlenku protiústavního ústavního zákona, tak je to Zdeněk.

Zdeněk totiž chápe čl. 9(2) jako negativní vymezení ústavotvorné pravomoci Parlamentu. Takže jestliže Parlament pod hlavičkou "ústavní zákon" přijme předpis, který by změnil podstatné náležitosti demokratického právního státu, pak to není ústavní zákon, ale jenom nicotný pokus o ústavní zákon. ÚS to pak bude deklaratorně konstatovat.

2) Druhá možnost je, že čl. 9(2)budeme chápat jako ústavní metanormu, která stanoví, že ústavní zákon, měnící podstatné náležitosti demokratického právního státu, je protiústavní. Takový protiústavní ústavní zákon je pak dobrý kandidát k tomu, aby ho ÚS (konstitutivně) zrušil.

Anonymní řekl(a)...

Souhlas s panem Sobkem. Pan Kuhn trpí utkvělou představou, že by zrušení UZ byla obrovská výhra pro budoucví pravomoce a proto je schopen aktivizovat, psát a psát.

Pro miliony jiných lidí dosavadní postup ÚS je obrovská prohra a léčit si na tomto případu doktrinální komplexy je nevkusné. Volby nejsou legrace.

Marek Šemík

Jan Petrov řekl(a)...

Ano, vykolíkovat si hřiště pro příště: rozhodnout, že ÚS může na základě čl. 9 odst. 2 Ústavy zrušit (deklarovat za nulitní) ústavní zákon, a zároveň neutralizovat veřejný a politický odpor rozhodnutím, že ve věci "Melčák" podmínky pro aplikaci čl. 9 odst. 2 Ústavy naplněny nebyly.

Uvidíme.

Nemám na věc silný názor, líbí se mi ale Tvůj příměr, že 9(2) Ústavy je "jaderná puma" ústavního práva. A mám za to, že teď není právě vhodná příležitost pro zmáčknutí červeného knoflíku. [Je to jako s tím, kdo často volá o pomoc, a komu pak, když se skutečně topí, pomoc již nikdo neposkytne (pomoc = podpora veřejnosti "na barikádách").] Ať už si o systematičnosti jednorázového ústavního zákona o zkrácení volebního období myslíme cokoli.

Považuji ovšem za nešťastné, že ÚS vůbec přistoupil k odkladu vykonatelnosti (když, myslím si, měl od počátku tvrdit, že odkladu netřeba, neboť rozhodne včas) a že ústy své místopředsedkyně (jíž si jinak velmi vážím) prohlásil, že stihne meritorně rozhodnout teprve po případných říjnových volbách.

ÚS v bouři, kterou sám zavinil, utrpěl zbytečné reputační škody. I když: u řady internetových diskuzních míst mi připadalo, že většina spíše hájila ÚS a jeho postup (možná domněle) vedoucí ke zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období. Před několika lety by jednoznačně převládl "klausistický" přístup. Ta změna je patrně způsobena úpadkem pověsti české politiky.

Z toho, myslím, plyne ponaučení: Proti soudcokracii lze nejúčinněji bojovat nikoli vydáváním svérázných pamfletů, nýbrž usilováním o to, aby si veřejnost politiky a politiků vážila.

Lada Vyhnánek řekl(a)...

Pan Sobek se ale snaží říct něco jiného, než že ÚS pochybil. Totiž že je rozdíl mezi deklarací nedostatku kompetence (kompetenční pojetí materiálního ohniska), o čemž mluví Zdeněk, a zrušením pro rozpor s hierarchicky vyšší normou, metanormou (materiální pojetí).

Ale v tomhle gardu je to slovíčkaření, kterému by možná vyhověla formulace protiústavní "ústavní zákon" :).

Druhá věc ale je, že - obecně - každý nedostatek kompetence nezpůsobuje nicotnost. To je pravda jenom u absoulutního, extrémního nedostatku kompetence.

Když ÚS rozhodoval o jezech na Labi, taky neprohlásil, že je zákon nicotný, ačkoliv si Parlament usurpoval kompetenci náležející státní správě příp. soudům.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Marek Šemík

Můžeme si povídat o tom, jestli je láhev poloprázdá nebo poloplná, můžeme na tom třeba i habilitovat, ale jak to souvisí s tím, že Zdeněk Kühn údajně aktivizuje, to vážně nevím.

David Schmidt řekl(a)...

K maření přípravy voleb a voleb samotných (pokud se překročí pevně stanovená lhůta) raději nic.

Ale co je méně přijatelné? Že ústavní soudci přestřelí, anebo že se jim dopředu sebere zbraň, kterou jim čl. 9/2 svěřuje? V obou případech přeci minou cíl, protože máme dvě možnosti:

1. v případě, kdy to ústavní soudci přeženou, nález nebudeme jako nicotný respektovat a tím pádem se kruh uzavře, protože moc ustavující rozsoudila moc ustavenou

2, a nebo budeme nyní ignorovat čl. 9/2 a v případě odstraňování demokracie přijdeme o právní prostředky boje.

Beru variantu 1, (zastávám textualismus a čl. 9/2 je čl. 9/2)

P.S. Ústavní soud přežila i taková zákonná regulace nájemného, co teprve něco, na čem se shodne ústavní většina.

Anonymní řekl(a)...

Ad Sobek.
Pokud čtete jeho dnešní dva posty poctivě, tak z toho vidíte snahu udělat z odpůrců možného posuzování UZ neznalé idioty. Přitom se vám kvůli navýšení ega soudců před očima odehrává nechutné divadlo, kdy proti sobě stojí zájem konat volby a zájem poslance, který má u soudu oproti jiným účastníkům/stěžovatelům naprostou přednost, soud rozhodne dokonce rychleji než v ostatních případech, dokonce si odloží účinnost aktu bez zmínky v petitu atp. Nedávno zde p.Kuhn psal v případě prezidentských pravomocí o tom, že je "zcela jasné", že sem mají vykládat restriktivně ve prospěch přímo volených orgánů. Teď už podobnou (a nakonec subjektivní) argumentaci nepoužil.

Proč myslíte, že to ti soudci dělají ? Pro 8 měsíců jednoho poslancování ve jménu zachování principu XY? Ne, protože si chtějí dokázat, že mohou sahat i na ÚZ. Ať teď ale rozhodnou jakkoliv, je všem jasné, že to bylo řízení, které nemměli od včerejška pod kontrolou a jejich nezávislot kvůli jejich vlastnímu strachu z reakcí se přiblížila nule.


Marek Šemík

Tomáš Sobek řekl(a)...

Jestli se jednou budou ústavní soudci volit, půjdu do toho s volebním heslem: "Jenom sociální idiot jako já může být opravdu objektivní."

Libor Václavík řekl(a)...

Mám podezření, že si ÚS tento případ vybral záměrně, aby si přisvojil pravomoc posuzovat ústavnost ústavního pořádku.

Zkrátka všechny teď trochu podusí, pak rozhodne v neprospěch amorálního Melčáka, volby, o které většina politiků i veřejnosti stojí, budou, a nikdo se zas tak nebude v době vrcholící volební kampaně zabývat tím, že se ÚS znova začal mocensky rozpínat. To už se zas bude řešit, kdo po kom hodil vejce, kdo ukazoval pinďoura, či podobné záležitosti.

Maximálně se teď či potom přijme novela Ústavy o rozpouštění Sněmovny, ale je tu značné riziko, že jasná mocenská odpověď politiků na tuto mocenskou snahu ÚS nakonec nebude.

Petra Svobodová řekl(a)...

Libor Václavík: Ne. Jsou to úplní mocichtivý -cenzurováno-. Doufám, že nastane hodně tvrdá mocenská odpověď.