čtvrtek 18. června 2009

It’s Fulbright time 2009!

Před dvěma lety na blogu Jiného práva popsal P. Bříza své postřehy na téma Fulbrightova stipendia, aby jej v minulém roce následoval J. Petrov. Přestože mnohé již bylo Petrem a Jendou řečeno, navazuji tímto na tuto tradici spolu se Slávkem Šuchmanem, neboť jsme měli to štěstí a stipendium na rok 2009/2010 získali.

Deadline a eseje

Deadline přihlášek byl v letošním roce stanoven na 1. září. Nezbývá nám než opakovat slova P. Břízy, že příprava přihlášky je skutečně náročná a nepochybujeme, že leckoho ta náročnost odradí. Zejména zpracování dvou esejí (Study/Research Objective a Personal Statement) dá člověku zabrat, chce-li, aby na čtenáře nějakým kouzlem zapůsobily. To, co si dovolujeme doporučit, je dát vaše eseje někomu přečíst. Pomůže vám to učinit si představu, jak by asi mohli na váš esej reagovat pracovníci Fulbrightovy komise. Následuje-li reakce: „hm, pěkné“, asi je ještě vhodné na nich zapracovat. V případě obou esejí se nám vyplatilo projektovat naši minulou praxi a studium do přítomnosti tak, že studium ve Spojených státech není ničím jiným než přirozeným a logickým vyústěním vaší dosavadní zkušenosti a že víte přesně, čeho jím chcete dosáhnout. To, co se obyčejně doporučuje, je zaměřit svou pozornost především na první větu, první odstavec, vašich motivačních esejí. Tak jako polovina hudební produkce, která jde do rádií, obsahuje nějaký „hook“, měl by něco obdobného mít i každá vaše esej. Jeden z nás třeba text začal do latinky přepsaným ruským ustáleným spojením vyjadřujícím vztah komunistického Východu k USA.

Pokud máte cestu do Prahy, pak je dobře začít návštěvou Poradenského centra Fulbrightů (otevírací doba na liště vpravo), kde Jakub Tesař ochotně zodpoví všechny vaše dotazy, a ještě si třeba odnesete vypůjčený manuál pro přípravu na TOEFL. Jednou týdně jsou zde pořádány dvouhodinové semináře o studiu.

Při samotném výběrovém řízení si členové Fulbrightovy komise dávají celkem záležet na pestrosti vybraných studentů. To, že letos byli vybráni dva právníci, považujeme celkem za (příjemnou) souhru náhod. Ostatně celkově bylo vybráno sedm studentů, student(ka) environmentálních studií, archeologie, sociologie, hudby, historie a dva právníci.

Zkouška TOEFL

Pokud jde o zkoušku TOEFL, tak (nad rámec řečeného v dřívějších postech) bychom za sebe doporučili obezřetnost i při volbě místa, kde hodláte zkoušku skládat. V současné době to je možné v Praze na třech místech a v Ostravě. Jedno z míst se nachází někde pod Nuselským mostem a, upřímně, bylo to tam z hlediska podmínek tragické. V místnosti se nachází tak 20-30 lidí. Zkouška je rozdělena na čtyři části s tím, že podle nějakého klíče máte jiné pořadí testu, než vaši kolegové. Je skutečně chuťovka, když se soustředíte na poslechovou část na téma např. vzniku černých děr a co se stává s tělesy, které do nich vletí, když i přes sluchátka slyšíte oba své sousedy, jak v části „speaking“ popisují, proč mají rádi psy.

Výběr právnických škol a přijímací řízení.

Nejpůvabnější fází podávání přihlášek je výběr tří škol, na kterých byste rádi studovali. Jak již předesílal P. Bříza, výběr na základě žebříčku U.S. News není ideální. Dokonce i pracovníci Fulbrightovy komise se nechali slyšet, že v takovém případě jsou obzvláště obezřetní. Nejedná se tedy jen o „urban legend“, jak by se mohlo zdát. Jak bylo již avizováno v dřívějších postech, uchazeč si vybírá tři školy (s tím, že do jedné tabulky může uvést i další jména právnických škol – jaký je význam nám není známo). Fulbright, resp. Institute of International Education, který celý proces administruje, vám navrhne i čtvrtou školu. V této souvislosti můžeme dementovat slova P. Břízy, že čtvrtou školou je vždy American University. Jednomu z nás z IIE jako čtvrtou školu doplnili NYU, což je instituce z první pětky podle žebříčku U.S.News. Pořadí na tomto žebříčku tak patrně není v otázce určení čtvrté školy rozhodující.

Získaní stipendia vám sice nezajistí přijetí na vámi vybrané právnické školy, nicméně coby „Fulbrighter“ máte určitý kredit navíc, což se na výsledcích přijímacího řízení projeví. Pokud jde o dodatečná stipendia od samotných škol (Fulbright hradí školné do výše 18 tisíc USD, což při částce přesahující 40 tisíc na školách z první desítky znamená doplatit třeba 23 tisíc USD). V tomto ohledu je přijímací řízení infarktové. Přijímací řízení na jednotlivých školách totiž probíhá nezávisle na sobě. Může se vám tak stát (true story), že se dovíte o vašem přijetí na NYU a udělení stipendia, které pokrývá celé tuition fee plus něco navíc. Musíte se ale rozhodnout během pár dní a to ještě nevíte, jak dopadly vaše ostatní přihlášky, zejména ta, na které vám zaleží nejvíce. Vážit pak, zda počkat na výsledky z ostatních škol a riskovat, že nebudete přijati na vysněnou školu a možnost získat stipendium na NYU vám propadne, patří mezi starosti, kterým se chcete vyhnout. Ekonomická krize a s tím spojená nižší míra peněžních prostředků, které školy dávají do nejrůznějších stipendijních fondů, vám na klidu nepřidá. Zpravidla ale lze prostřednictvím českého zastoupení Fulbrightovy komise se školou domluvit posunutí termínu, ve kterém se musíte rozhodnout, zda přijetí na (v tomto případě) NYU potvrdit.

Ale teď rychle začněte pracovat na zkoušce TOEFL (běžte na co nejbližší termín, doručení výsledků totiž nějaký čas trvá), do detailu vypracovaných esejí a výběru tří osobností, které zatížíte neodolatelnou žádostí o doporučení pro prestižní studium…ať to do 1.9. stihnete! Hodně štěstí!

16 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Stále nechápu smysl. K čemu mi bude US law univerzita v Evropě ? Možná tak u CV v nějaké horní/dolní to zabere, ale ve skutečnosti je to jen ztráta času. Btw absolvoval jsem jedno z nejlpeších MBA i LLC v USA, protože mi to včetně skoro ročního pobytu platila z větší části kancelář (dnes by to už asi kluci neudělali :-) ale přišlo mu to jako velká nafouknutá bublina a kromě kamarádů a pár vzpomínek to k evropské praxi není. Nechci se ale nikoho dotknout (před zaměstnavatelem jsem tvrdil samozřejmě kdysi také něco jiného).

To mi přišla daleko normálnější a užitečnější výuka mezinárodního práva v Barceloně, navíc za desetinu ceny.


Ludvík Toman

P.S. : Vám například nepřijdou US knihy o právu jako nafouknuté a dokola se různě opakující jednoduché tautologie, které se dají zkrátit do 10 obsahových stránek ? U nás je studium z větší části stupidní biflárna, ale ve státech jsem si zas připadal jak mezi sice natěšenými ale de facto středoškoláky.

P.S. 2: spolužáci z Barcelony mi podle vlastního zkušenosti doporučovali Moskvu (pro mezinárodní právo nebo diplomacii), podle nějaký česko-ruský smlouvy se prý dává 10 stipendií ročně. Nevíte, byl tam někdy nějakej právník a jak je to s tou kvalitou?

Jan Petrov řekl(a)...

Omlouvám se, že se dotknu nejméně významných bodů. (Proč si myslím, že kvalitní LLM či MBA studium v USA má smysl, to by zasloužilo delší odpověď, na kterou teď nemám čas.):

Kancelář -- jaká? V seznamu advokátů jméno Ludvík Toman chybí.

Vystudovat "jedno z nejlepších" MBA i LLM v USA za pouhý rok, blahopřeji k tomu.

Anonymní řekl(a)...

Bych to viděl trochu podobně, stačí se podívat, zda nás legislativa USA nějak inspiruje a případně kde. Obávám se, že západní Evropa (Nizozemí, severské státy, Španělsko) je už několik desetiletí (i díky dlouhých let amerického protekcionismu) před USA a inspirace ze strany práva USA je nulová. Především ale praxe je naprosto odlišná.
Lepší strávit půl roku na praxi v Německu nebo Rakousku než několik let studovat precedentní právo v UK nebo USA.
Na LLM stačí být v USA půl roku a ještě stihnete i zápis do BARu. MBA, pokud máte u nás VŠE, nemá smysl studovat, ale stihnout to do jednoho roka lze.

M. Ježek

Jan Petrov řekl(a)...

Stále nechápu smysl. K čemu mi bude US law univerzita v Evropě?

Vas presvedcovat nebudu a sam nemam dost zkusenosti, abych to umel zhodnotit. Dal jsem, mimo jine na rady seniornich pravniku, schopnych i akademicky. Pri zakladani SROcka jeden LLM nevyuzije, ale bude z nej tezit dloouho (pravo nejsou nasprtana pravidla, ale schopnost argumentovat, stylizovat, premyslet, chapat...)

Mrknete se na skvely clanek o smyslu dobreho vysokoskolskeho vzdelani.


Možná tak u CV v nějaké horní/dolní to zabere, ale ve skutečnosti je to jen ztráta času.

Napr. A&O ci WC nejsou horni dolni, ale u nejake mezinarodni advofimy by jeden mohl pracovat i bez LLM. Nemyslim, ze se chodi do USA studovat hlavne kvuli CV.

Btw absolvoval jsem jedno z nejlpeších MBA i LLC v USA ... ale přišlo mu to jako velká nafouknutá bublina a kromě kamarádů a pár vzpomínek to k evropské praxi není. ...

Je divne, ze Vam MBA kurzy "v evropske praxi" k nicemu nebyly: byznys je o dost mezinarodnejsi nez pravo. Treba MBA kurzy corporate finance na NYU mi pripadaly dost dobre. Zaujala me vyuka na zaklade byznys kejzu. Drive jsem o nich nevedel.

...

P.S. : Vám například nepřijdou US knihy o právu jako nafouknuté a dokola se různě opakující jednoduché tautologie, které se dají zkrátit do 10 obsahových stránek ?

Ne, vazne ne, vubec ne, ani jedna US kniha, ze ktere jsem se ucil, ne. (A to myslim preferuju strucnost a jednoduche tautologie take nemusim.) Tedy pokud myslite coursebooks, ktere se v USA bezne pouzivaji pri vyuce: napr. tato nebo tato. Vazne nevim, ktere "US knihy o pravu" ctete.

U nás je studium z větší části stupidní biflárna, ale ve státech jsem si zas připadal jak mezi sice natěšenými ale de facto středoškoláky.

To je divne. V USA je pravni ci MBA studium postgradualni -- vsichni studenti museli po stredni skole nejdriv absolvovat 4 roky bakalare. Takze kdyz nastoupi na J.D. nebo MBA, nejsou nejmladsi a maji za sebou vysokoskolsky styl vyuky. Je to znat.

Anonymní řekl(a)...

Abosloval jsem po několika letech praxe MBA a předtím obor právo a finance a musím potvrdit názor, že MBA je (skoro) k ničemu. Dnes už existuje dobrá ekonomická literatura i staff i u nás, navíc většina US MBA příkladů je nepoužitelných. Zůstane ve vás tedy jen něco ze statistiky a pak hlky plky předmětů typu Marketing/HR atp. Za ty peníze doporučuji nebrat. Navíc je to často vnucování modelu danné země (např. USA nebo GB) založeného na jejich zkušenostech, který v jiném prostředí jednoduše nefunguje (např. rozhodování o výhodnosti BU nebo real-estate market). O praxi tam mnoho nezavadíte, case studies jsou nepoužitelné, zůstane jen kus teorie jako na nějaké ubohé soukromé škole v ČR, pár zážitků ze "show" a sebechvály a v ruce několik vizitek.

LLM je jen další zbytečný a anglosasky předražený titul, myslet a argumentovat vás tam opravdu nenaučí. Kde jste na tuhle propagandu přišel ? A o linkované Open University to snad ani nemyslíte vážně. Předražený korespondenční kurz od doktorandů a postdoců, to je podle vás nějaké vzdělání ? Ve W/C neměl LLM skoro nikdo, tedy pokud tam někdo ještě dnes zbyl :-) . O Linklaters asi už víte.
Stejně nechápu, proč by mělo být pro mladého právníka ternem dělat otroka u Big5 nebo W/C, příp. posunovat spisy na soudě.

Občas si zde připadám jako v 80.letech, kdy všechno západní bylo in, i když to byla pozlacená cetka od kolotočářů. Pokud hodnotíme kriticky vlastní vzdělání a naše univerzity, měli bychom být schopni nezaujatě kritizovat i školy jinde a neříkat jenom plusy. Časem stejně dojdete k tomu, že tohle chlubení se stane trapné s tím, jak má zkušenost s západními universitami více lidí a zjišťuje, že to je jako u nás ( a že se přeci také nebavíme v diskusích o tom, jak jsme těžce studovali civilní proces u W.). O trapném psaní titulů LLM/MBA u jmen už ani nemá smysl psát .



M. Ježek

Jan Petrov řekl(a)...

Z MBA kurzů jsem dělal jen finance –- a kurzy Corporate Finance a Cases in CF na Sternu mi připadaly skvělé, i když jsem CF předtím měl na IES FSV (a na VŠE kurz, tuším, podniková ekonomie). (Jasně, člověk dostane základy/určitý přehled, pak se musí chytit v praxi.)

Zajímalo by mě, jak vypadají MBA kurzy managementu/marketingu – k managementu jsem si koupil jeden Stern coursepack a zdá se velmi schopný. Na nic mi připadaly kurzy marketingu a managementu na VŠE.

Linkovaná Open University – to snad nemyslíte vážně Vy. Linkoval jsem článek (ten mi připadal zajímavý); že jeho autor má něco společného se zmíněnou univerzitou, je irelevantní.

Chlubit se LLM/MBA jsem zas tolik lidí neviděl.

Německá Uni Bonn mi nepřišla o tolik horší než USA. Jenže: na obecné civilní právo byli v Bonnu skvělí (výhrada: málo práce s case law), zato kurzů obchodního práva jste si tam moc zapsat nemohli.

Argumentovat -– v tom se jeden zlepší, už když jen přečte desítky amerických kejzů. Což může i z ČR. (Ale přijde o kritické zhodnocení kejzů v hodině.)

Západní univerzity „jako u nás“ vážně nejsou.

To řeším, co by pro mladého právníka mělo být terno. Nějaké tipy (jenda.petrov@centrum.cz)? Děkuji za ně.

Anonymní řekl(a)...

Z linku jsem pochopil, že je celý založený na prohlášeních Open University, tj. něco jako Západočeská Univerzita nebo Univerzita Pardubice.
Viz. jejich typicky "vědecká" argumentace :
"I při letmém pohledu na nejúspěšnější kapitány průmyslu je až zarážející, kolik je mezi nimi lidí s "nepraktickou" vysokou školou - matematici, fyzikové, lékaři, technici (tedy lidé, kteří strávili léta matematickou analýzou, lineární algebrou či základy teorie relativity). "

Co je na tom zarážejícího ? Pro někoho, kdo na MBA měl základy statistiky, by nemělo být problém pochopit, že vzhledem k poměru historického počtu VŠ (neskutečně vysoký počet matfyzáků, chemiků, jaderných inženýrů (ale i mediků) na počet obyvatel v ČR oproti západním zemím) je normální, že to generuje jejich vyšší zastoupení ve vedení firem. Samozřejmě uplatnění v těchto přirodovědeckých a logických oborech, kde je navíc konkurence celosvětová, je u nás prakticky nulová (VŠ, AV a trochu ministerstva).
Dnes většina nejchytřejších studentů přešaltrovala už při výběru školy na atraktivní finance, právo, mrkting, politologii a podobné modní obory a také technické univerzity přiznávají, že šla jejich (průměrná) kvalita hodně dolů (ČVUT, MFF, JI. 3.LF), o regionálních a soukromých univerzitách ani nemluvě. K tomu si přidejte, že před rokem 89 šel na VŠE a PF jen lempl -až na vyjimky.

Argumentace OU je asi tak stejně logická, jako kdybych si teď prošel seznamy nezaměstnaných a tvrdil, že výuka financí, práv, kunsthistorie nebo politologie/sociologie nemá smysl nebo je špatná, protože je "zarážející", že jich je na seznamech nezaměstnaných nejvíce.

ad LLM : kdo chce, ať si to platí. Jen si myslím, že je nesmysly typu TOEFL, eseje atp. a pak nákladné LLM o ničem je pro mladýho právníka poznat pár klientů a učit se od praktiků. Bohužel je vzdělání hlavně v humanitních směrech je dnes více byznys a tisíce rotujících učitelů se musí nějak uživit.

M.Ježek

Jan Petrov řekl(a)...

Dekuju za dobrou odpoved.

Mozna je "matematiku" na top pozicich nadproporcionalne hodne i po zohledneni ceskych specifik. Nevim. (Jinak myslim, ze MFF a FJFI nebyly masove skoly ani za bolsevika.)

Uznavam, ze ten clanek (dobre napsany) je spise o pocitech a citacich (anecdotical evidence) nez o statistickych datech. (Ale kde neni scholarly study po ruce...) A je mozne, ze se mi libi jen proto, ze odpovida mym predsudkum.

Jinak jsem slysel, ze ve vedeni PPF je dost matfyzaku. Neprekvapilo by me to. Ale jestli je to pravda, nevim.

Co pisete o poklesu kvality technickych a matematickych skol ("hodne dolu"), je zajimave. (Statistika/pocity :) ?) Ze pred r. 89 sli na VSE jen lemplove, nevim, mozna.

Nakolik je LLM v praxi "o necem", musi posoudit nekdo nepredpojaty, kdo tu praxi zna (ja ne). (Caveat: u nekterych praxi se LLM vyuzije vice, u jinych mene.)

TOEFL je brnkacka ;)

Anonymní řekl(a)...

AD TOEFL :
Jenže ta TOEFL brnkačka mě jako studenta přišla celkem draho, a to mi tam dali do listening compr. nějaký ujetý druhy tropických dřevin :-).

AD MFF UK
Naopak, MFF UK byla za komoušů právě neskutečná masovka. Ještě v roce 1991 měla více studentů než PF UK, pravda polovina počtu byla specializace pedagogika nebo programování. Vzhledem k tomu, že jsem na Troji bydlel čtyři roky na kolejích, tak bych o jejich schopnosti uspět dost pochyboval. Mnoho z nich opovrhovalo ostatní společností pro "hloupost", přitom jsou zakomplexovaní, někdy poměrně nekulturní, nehygieničtí a ve společnosti naprosto nemožní. Nejlépe jim bylo v Labu (mluvím o průměru, byly samozřejmě světlé vyjimky). A podle vzezření a chůze je poznám (bohužel dodnes) na 100 metrů daleko. Realita po škole je celkem hodně zaskočila, mysleli, že na jejich rozumy svět čeká. Nakonec skončí v lepším případě v nějakém ústavu nebo v horším v poradenské firmě jako analytici (BCG, McKinsey, SAP) a nadávají dál. Statisticky to podchycené nemám, jen moje pozorování exspolubydlících a jejich spolužáků. Dokonce i Kožený se kdysi v tisku chlubil, že je má v teamu :-).

AD PPF
PPF vede Kellner (VSE) - pokud ta osoba vůbec kdy existovala, Minx (VSE) Brož (PF UK), kdysi Ziegler (VSE),Chvátal (VSE), Labak (MBA), Hart (DAMU:-) a jediný MFF je tam Šmejc , kdysi podejce kopírek (viz., jejich webová prezentace, klíčoví lidé).

Jediné kouzlo MFF před revolucí bylo to, že to byla de facto jediná "skorohumanitní" škola, kde se učila teorie a ne marxistická polívečka nepoužitelná na západ od Aše od soudruhů profesorů jako na FF UK, VŠE, PF. Také citovanost byla na čeké poměry vysoká. Dnes už ale těžce upadá.
FJFI bere dnes 700 lidí do prváku. To není masovka ?

K poklesu kvality
U MFF to lze poznat např. na počtu vyhozených u mat. analýzy a počtu recyklantů (matfyzácké označení pro znovuzapsaného matfyzáka). Kdysi o tom psal prof. Dvořák ( z 1/3, kteří to udělali napoprvé na 1/6 dnes a to prý změkčili kriteria). Na PřF UK o tom mluvil prof. Markoš v radiu (stali jsem se fabrikou na kredity a s tím jak stoupá počet studentů a klesá logicky i kvalita výbraných, tím klesá i kvalita výuky, aby si jim přizpůsobila, a čas pro diskuse, konzultace atp. pořad : CRo6, Vstupte). Jen pro doplnění právníkům podotýkám, že studium na těchto oborech probíhalo naprosto odlišně od anonymní právničiny nebo ekonomie, kde to maximálně zachranovali dnes již zrušené kruhy.
VŠCHT - kdysi chlouba české vědy - dokonce zrušila přijimací testy a stejně jich musí na konci prváku 40% vyházet, protože na to nemají a okecat se to tam nedá. CVUT snad vezme každýho a nevyhodí nikoho.

Před revolucí jste měl z gymplu čtyři možnosti :
1) přírodovědecké a lékařské obory
- tam šli ti nejchytřejší (nebo nejnabiflovanější)
2) technické obory - CVUT, VSCHT - početně vysoké ale už hodně zaostávající žijící z tradice a v pol. 80 let to atraktivní moc nebylo
3) humanitní a umělecké obory - protekce, protekce a kvalitu nechám stranou, velice nízký počet míst
4) VŠE, peďák nebo PF - 5 letá ulejvárna, kvalita mizerná a pak ouřad nebo státní podnik, tj. ouřad- tam šel zbytek a byl aspoň čas pro koníčky

Je mi líto, že se tady musím zabývat účelovou argumentací Open University, ale je dobré vědět, že před 20 lety vypadalo rozložení na univerzitním písečku naprosto jinak. A tato neznalost souvislostí kombinovaná s expanzí "klíčových a revolučních" prohlášení je pro podobná předražená korespondenční učiliště rychlokvašek typu Open University typická.

M.Ježek

Jan Petrov řekl(a)...

Diky.

Matfyzaci, ktere znam, zazita klise vyvraci. Ale neznam jich zas tolik.

Chapu, ze motivaci autora clanku a podvedomy vzkaz -- vy, co jste studovali materialove inzenyrstvi, se zapisete na Open University a stanou se z Vas spicky ceskeho byznysu. Ale ta motivace mi neprijde tak silna, aby autor chtel hodne kecat. Navic tvrzeni o "kapitanech ceskoho prumyslu" je jen jedna veta z celeho clanku.

Studium by, myslim si, melo byt hlavne intelektualne narocne: at uz clovek studuje matematiku, pravo (a ano, pravo jde ucit chytre) nebo politologii. Je lepe studovat 5 let neco mene praktickeho, kde nezhloupnete, nez nejakou jakoze praktickou stupiditu, kterou stejne rychle zapomenete.

Znam na sobe: Kdyz jsem se dva tydny bifloval na (ceskou) pravnickou zkousku, byl jsem potom blby jak stoudev (a definice a seznamy trestnych cinu si uz vazne nepamatuju). Zato po zkouskach z matematiky na IES jsem tu hlavu mel rozhybanou.

PPF -- neslysel jsem to o klicovych lidi (i tak dekuji za data), spis o lidech na levelu top - 1, ci top - 2. (Netvrdim, ze je to pravda nebo ze tomu verim.)

MFF UK -- nevedel jsem.

FJFI -- psal jsem, ze to nebyla masovka za bolsevika.

Jinak, je pokles prumerne kvality absolventu VS takova tragedie? Drive: absolvovalo 100 spickovych studentu. Dnes: absolvuje 100 spickovych + 100 horsich studentu. (A ty spickove lze rozlisit podle znamek, ne? Aspon tam, kde znamky maji vypovidaci hodnotu.)

Tak treba na J.D./LL.M. (a asi i MBA) se musite vazne hodne snazit, aby Vas vyrazili. Ale pokud nemate dobre znamky, dobra kancelar (v USA) Vas nezamestna. + grading on the curve.

Anonymní řekl(a)...

Kdyby jich bylo stále stejně 100 dobrých, tak je to v pořádku, ale ono je to asi tak, že když si studenty dnes a před 30 lety zařadíte do žebříčku podle kvality odshora, tak ve srovantelné špíčcce jich je v přírodovědných a technických oborech o 50% méně než před 30 lety, těch dobrejch je asi tak stejně a zbytek nemá smysl hodnotit. Průměr se pak posunul o hodně dolů.
Souhlasím, že by studium mělo být intelektuálně náročné a samozřejmě atraktivní/zajímavé, ale v mnoha případech (OU je toho krásným příkladem) se toho dociluje tak, že studenti nemají a tedy neznají základy, dá se jim seznam literatury a pak se to blábolí a píšou eseje nejlépe. V životopisné knize prof. Zahradníka je jedna pěkná osobní vzpomínka, kam podobná demokratizace vzdělání v 70.letech vedla, když se kvůli atraktivitě pro širší masy vyhodila ze studia chemie v Německu matematika (především dif. počet) a jak se opět tvrdě musela zavést a k čemu to v mezidobí vedlo. Mnoho oborů dokázalo v historii svoji potřebnost tím, že sázelo na kvalitu, na přesné posloupnosti vzdělání, kontrole a fungování ve společenstvech. Tak to funguje v Japonsku, Izraeli, v Německu, které generovali top vědce pro celý svět. Možná to není ze začátku tak atraktivní studium, možná to není free/cool, ale kam vede bezbřehý liberalismus založený na počtech studentů a pak na známostech můžeme vidět na profesionálitě advokátů, firemních právníků a především soudců u nás. Odstrašujícím případem je i naše AV. Ti nejlepší prostě obor i jeho pověst nezachrání, pokud se nehlídá průměr.

Tuto poslední větu linkovaného článku jsem předtím nečetl :"Autor je studentem Open University Business School a zároveň komerčním ředitelem jejího českého zastoupení ". Herbalife ve vzdělání ?

Ad české právnické fakulty
S tím testováním a stylem výuky na PF mám podobnou zkušenost. Po několikatýdenním učením jsem to jeden den před každou státnicí raději zabalil, protože se mi to z hlavy začalo vykuřovat a ten den a noc jsem si uklidňoval nervy v lihu - a pak to vždy dopadlo dobře. Trestné činy jsem uměl nazpamět kromě trestních sazeb kvalif. skutkových podstat, a to jsem trest dělal jenom jednou. K čemu to bylo tak akorát dobré nemusím snad psát. Proto bych na známky na školách moc nedal.

M.Ježek

Anonymní řekl(a)...

Pokud se týká kvality studia, tak někdy v pol. 90.let jsem četl statistiku z Min.Šk. o tom, ze které školy před revolucí nejvíce profesorů (poměrně k počtu všech profesorů) vycestovávalo ven : druhé místo patřilo dnešní 1.LF (hlavně Lybie) a první místo dnešní KTF (hlavně Vatikán:-)

Ivan Hrozný

Tomáš Pecina řekl(a)...

Vzhledem k tomu, že jsem na Troji bydlel čtyři roky na kolejích, tak bych o jejich schopnosti uspět dost pochyboval. Mnoho z nich opovrhovalo ostatní společností pro "hloupost", přitom jsou zakomplexovaní, někdy poměrně nekulturní, nehygieničtí a ve společnosti naprosto nemožní. Nejlépe jim bylo v Labu (mluvím o průměru, byly samozřejmě světlé vyjimky). A podle vzezření a chůze je poznám (bohužel dodnes) na 100 metrů daleko. Realita po škole je celkem hodně zaskočila, mysleli, že na jejich rozumy svět čeká. Nakonec skončí v lepším případě v nějakém ústavu nebo v horším v poradenské firmě jako analytici (BCG, McKinsey, SAP) a nadávají dál. Statisticky to podchycené nemám, jen moje pozorování exspolubydlících a jejich spolužáků. Dokonce i Kožený se kdysi v tisku chlubil, že je má v teamu :-).

Skoro bych myslel, že mě znáte – jsem a mathfysák a typický seriový loser :-)

Anonymní řekl(a)...

Pokud jsem se vás dotknul, tak se omlouvám. Na druhou stranu mohu říci, že síťovej Qauke s několika matfyzákama byl nejlépe strávený večer :-). Aspoň ráno bolela hlava z pro změnu z nečeho jiného, žádný amorální exces a ještě se ušetřilo. Za to legraci spočívající v tom, že půl dne spolubydlící z labu v Karlíně přes síť otvíral a zavíral v pravidelných intervalech na obou PC na Troji v pokoji CD mechaniku jsem dodnes nepochopil. O frekvenci výměny ložního prádla bych se u matfyzáků také nerad zmiňoval.

M.Ježek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Vida, konečně se debata stáčí na něco obecně atraktivního :-)

Možnost výměny prádla na trojských kolejích, kde jsem cca pět let bydlel, mne upřímně překvapuje, její možnost ale kategoricky nevylučuji.

Jinak pokud jde o mathfysáky a jejich typologii obecně, je opravdu třeba rozširovat "masové" absolventy učitelského studia, což byla jen taková lepší pajdárna, a skutečné, ryzí mathfysáky, absolventy odborného studia, totální cvoky a magory v pravém a nejlepším smyslu tohoto slova.

Pokud jde o tvrzení, že pracujeme v nejlepším případě někde v podniku jako sapoví konsultanti, mohu-li mluvit jen za své bezprostřední spolužáky, jeden (Dušan Baran) byl několik let ředitelem České spořitelny (nyní ponížil, je jen vicepresidentem, pokud vím), další (Lubor Žalman) je ředitelem Živnobanky, jiný (Petr Marsa) má polovinu ve finanční skupině Fio. Řada dalších je v zahraničí, nejčastěji v USA. Že by se někdo živil námezdně u počítače, mi není známo, ale připouštím to.

Ať jsme kdekoli, jedno je nám společné: nikdy, za žádných okolností, na mathfys nenadáváme a jakoukoli urážku vůči němu směřovanou bez milosti mstíme :-)

Anonymní řekl(a)...

Žalman otročil 8 let u McKinsey :-) Jinak jsem mluvil o průměru mého pozorování. Pokud vemete management RB nebo ČS, bude tam matfyzáků pod 5%. S tím USA jste to trochu přehnal, pokud nemáte na mysli cleansing officů, možná tak maximálně pár fyziků dělá asáky ve Skotsku nebo v podobně vzrušujících destinacích, ale většina maká na risku různých bank nebo kreslí powerpointy. Nebudu ani zmiňovat jednoho z jmenovaných, kam tu banku (skoro) přivedl.

M.Ježek