pátek 22. května 2009

Jistě, pane ministře...

Po sofistikované diskusi o metanormách a právních předpisech obsahujících ustanovení různé právní síly si dovolím klesnout o několik pater níže do reality všedního ústavněprávního života České republiky.

Otázka zní na první pohled banálně: Kdo v České republice jmenuje ministry?

Odpověď naleznete zde.

P.S. Že by se rodila nová ústavní zvyklost…?
P.P.S. Děkuji jedné nejmenované osobě z jedné nejmenované institutice za tip...

20 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Za komunistů se to tak dělalo, pouze to mělo lepší košilku, tj. číslo jednací, fontama se neplýtvalo a dole byl spolupodpis důvěrníka uličního výboru KSČ na Letenské.

Pavel Škaloud

Anonymní řekl(a)...

Asi inspirace nějakým novátorským právním názorem ZK :-)

Jindra Poledník

Anonymní řekl(a)...

Omlouvám se, že ruším Vaše kruhy, ale:

Prezident jmenuje do funkcí členy vlády, a ústava zná jen předsedu vlády, místopředsedy a ministry. Nezná ministry toho či onoho.

Proto prezident jen jmenuje a pověřuje řízením. Košer formulace uvedená v jmenovacím dekretu zní:

"Prezident republiky jmenuje pana XY ministrem a pověřuje ho řízením ministerstva YX." Nikdy tam není "Prezident republiky jmenuje pana XY ministrem YX".

Prezident může někoho pověřit řízením pouze něčeho, co zákon zná. Zákon ale nezná ministerstvo pro lidská práva ani ministerstvo pro evropské záležitosti.

Proto VK jmenoval Kocába a Fuleho pouze ministry, a nechal na vládě, čím konkrétně ho pověří. Nemohl ho pověřit lidskými právy, protože zákon žádné ministerstvo pro lidská práva nezná, je to jen sekce ÚV (Úřadu vlády), kterou vláda může kdykoli zrušit.

Novátorství v tom opravdu nehledají, dělalo se to tak už za Havla.

http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6088.shtml

P.H.

David Kosař řekl(a)...

Ad P.H.:

Usnesení vlády ČR zní "vláda JMENUJE ministra" (nikoliv "pověřuje"). To Vám přijde v pořádku?

p.s. Kritiku prezidenta v tom opravdu nehledají; žádná tam není...

Anonymní řekl(a)...

Usnesení zní - "Vláda jmenuje MINISTRA Štefana Füleho ministrem pro evropské záležitosti."

To znamená, že Vláda ČR svým usnesením nedělá z občana Štefana Füleho ministra, protože Štefan Füle ministrem je a už nějaký čas byl, ale jmenuje ho jako ministra Vlády ČR (bez portfeje) "ministrem pro evropské záležitosti", kdy tento pojem (tuto funkci) je třeba brát jako celek.

Guy Peters řekl(a)...

Už to má precedent s Vondrou.

Guy Peters řekl(a)...

Ačkoliv kancelář není ministerstvem, jak si novináři pletou (neexistuje žádné "ministerstvo pro lidská práva a menšiny"), přesto si myslím, že si tuto kompetenci neměl president republiky nechat vládou sebrat. Z čl. 68 odst. 5 ústavy: "V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů," a historicky též § 72 druhé čs. ústavy: "President republiky stanoví, který z členů vlády řídí jednotlivá ministerstva," bych dovodil, že president republiky pověřuje též řízením kanceláří, zde pro evropské záležitosti a pro lidská práva a menšiny.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad David Kosař

Vadilo by, kdyby tam bylo: "Vláda jmenuje ministra Štefana Füleho vedoucím Útvaru vlády pro evropské záležitosti." ?

Anonymní řekl(a)...

Pseudoproblém (a jako vždy) u pseudofunkce. Škoda slov.

Hanka Kubátová

Tomáš Sobek řekl(a)...

vedoucím Útvaru Úřadu vlády pro evropské záležitosti ... vypadlo mi slovo "Úřadu" :)

David Kosař řekl(a)...

ad TS:

To by bylo samozřejmě v pořádku (obdobně byla jmenována ministryně spravedlnosti předsedkyní LRV; usnesení č. 636).

Pokud ale jmenovací dekret prezidenta zní tak, jak tvrdí PH (osobně jsem ten dekret neviděl, ale myslím, že z tvrzení PH můžeme vycházet), tak by ale v takovém případě Štefan Füle byl stále pouze "ministrem vlády ČR" (tj. bez portfeje v pravém slova smyslu), a nikoliv "ministrem pro evropské záležitosti" (jak ostatně již shrnul anonym z 23:26). Pojmenování samo o sobě asi není problém, ale vláda má pak velmi širokou diskreci (v podstatě bianco šek), čím takového ministra pověří (viz níže).

ad TS, GP a PH:

Spíše se tak kloním k názoru GP, že si prezident měl ponechat pravomoc pověřit ministry bez portfeje vedením určitého úřadu nebo alespoň rámcově určit jejich agendu (u druhé varianty otázkou zůstává JAK, když prezident nemůže jmenovat ministra XY ministrem YX). Ostatně čl. 68 odst. 2 Ústavy zní: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev NEBO JINÝCH ÚŘADŮ“. V současné době je totiž možné, aby vláda poté, co prezident jmenuje ministry bez portfeje toliko jako "ministry vlády ČR" a nepověří je vedením konkrétního úřadu, pověřila tyto ministry v podstatě jakoukoliv agendou [teoreticky by se klidně mohla rozhodnout, že ministrem pro evropské záležitosti bude Kocáb a ministrem pro LP pak Füle, nebo oba ministry pověřit úplně jinou agendou]. Trošku moc diskrece na můj vkus.

Vůbec mě překvapuje, že současný prezident, který se obecně nerad vzdává svých pravomocí (resp. je využívá v maximální možné šíři), v této věci tak lehce ustoupil.

Ad HK:

Však z toho nikdo vědu nedělá. Berte to jako využití šance napsat nový post s minimem námahy:) Jinak o praxi, kterou popsal PH jsem nevěděl (ani jsem neznal její zdůvodnění), takže pro mě to už přínos mělo.

Anonymní řekl(a)...

David Kosař:

Já tipuji, že klíč je ve slovech A NA JEHO NÁVRH. Kde není návrh, není pověření.

Je to sice trapné, když to tvrdím právě já, ale zrovna u jmenování členů vlády budu tvrdit, že prezident žádnou diskreci nemá (ale aby to někomu nebylo líto, budu naopak tvrdit, že prezident má právo kdykoli se mu zlíbí odvolat premiéra).

Dále tipuji (tipuji proto, že tuhle agendu nedělám, jen zpovzdálí sleduji), že další problém může být v definici jiného úřadu v čl. 63, protože v čl. 79 je věta "Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem" (ergo Kocábovci nejsou žádné ministerstvo ani jiný správní úřad, ale jen jeho dílčí část, alespoň ve smyslu čl. 79). A zřejmě se někdo někdy rozhodl, že "jiným úřadem" ve smyslu 62-a) se myslí "jiný správní úřad" ve smyslu 79/1. Je otázka, zda správně, ale už to tak běží. To je stejné jako s dvouvládím, je to sice pitomost, ale pokoušet se to dnes změnit by vyvolalo víc škod, než to nechat být.

Současný ústavněprávní bordel má tři základní a jednu vedlejší příčinu: Základní jsou 1) horkou jehlou šitá, nedomyšlená ústava, psaná stylem "to budeme řešit, až ta situace nastane", či ještě hůř "ale to se přece nikdy nemůže stát"; 2) nedostatek smyslu pro významné detaily, a 3) u některých naopak přebytek smyslu pro bezvýznamné detaily. Vedlejší příčinou je nedostatek kontinuity a přehledu: dost dobře třeba nelze řešit jednu prezidentskou pravomoc bez znalosti, jak fungují ty ostatní, ale zcela běžně se to děje. To pak vede k řadě různých, začasté teleologických a zdánlivě nesouvisejících ad hoc výkladů, jednou to střihneme tak, příště onak ... a ne každému dochází, že jednou se ty zbrkle nastřihané výklady někde potkají a nebudou do sebe zapadat.

P.H.

David Kosař řekl(a)...

Ad PH:

Jak tedy přesně zní návrh předsedy vlády:

a) na jmenování pana X ministrem, který se zároveň pověřuje řízením ministerstva A.

b) na jmenování pana Z ministrem, který se nepověřuje řízením žádného ministerstva (neb odpovídající ministerstvo neexistuje).

Anonymní řekl(a)...

David Kosař: Nevím, jmenovačky nedělám a jsem tomu rád. Výsledek má formu osobního dopisu a klíčová věta zní zhruba takto: "Podle čl ... jmenuji Vás ministrem a pověřují Vás řízením ...". Popř.: "Podle čl ... jmenuji Vás ministrem." Kdyby VK chtěl Kocába či Füleho něčím pověřit, de iure by z ministrů bez portfeje udělal ministra s portfejí. Pověření prezidentem je na vyšší úrovni, než pověření vládou. A svým způsobem by to byla i legalizace oněch dvou "institucí" coby "úřadů".

P.H.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ve světle výšeuvedeného objasnění mám tu čest nominovat post na titul "Úlet roku".

Jiří Kmec řekl(a)...

Ad TP/
Kdo to vyhrál loni? ;-)

Tomáš Sobek řekl(a)...

Jirko, Tomáš Pecina uděluje cenu Úlet roku dvakrát do týdne. ;)

Anonymní řekl(a)...

Mimo téma uvádím odkaz na jiné, o poznání bohémštější usnesení vlády ad personam (kde jsou ty časy, kdy vládli intelektuálové...):

http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/967F30F7DBA8CE27C12571B60070DCF8


P. Caban

Anonymní řekl(a)...

Vložení odkazu je nějak nad mé síly, takže je to:

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 12. června 1991 č. 193 k žádosti vlády České republiky o trvalý návrat pana Václava B ě l o h r a d s k é h o ze zahraničí, a vláda v něm:

I. ž á d á pana Václava Bělohradského o trvalý návrat ze zahraničí do České a Slovenské Federativní Republiky;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády sdělit toto rozhodnutí vlády panu Václavu Bělohradskému.

Provede: předseda vlády (JUDr. Petr P i t h a r t v. r.)

Anonymní řekl(a)...

A důvod onoho roztomilého usnesení?

Tipuji: zachování dvojího občanství V.B.?

Umím si představit, že pro některé právní řády může být poměrně zásadní rozdíl mezi "vrátil se dobrovolně do země původu" a "byl povinen vrátit se do země původu", s rozdílnými důsledky pro zachování občanství státu, kam emigroval.

P.H.