sobota 16. května 2009

Odvolat, neodvolat, odvolat, neodvolat …

Testovací otázka: jaký ústavní činitel má v případě svého odvolání k dispozici patrně nejvíce soudních opravných prostředků?
(Nepodvádějte a skutečně se zamyslete předtím, než si kliknete na „Celý příspěvek“.)

Patrně správná odpověď: guvernér České národní banky. Nejenom, že by se mohl dle vzoru předsedkyně Nejvyššího soudu obrátit jak na Ústavní soud, tak na správní úsek Městského soudu v Praze. V protokolu o Statutu Evropského systému centrálních bank, který je součástí primárního práva ES, je totiž velice zajímavé ustanovení čl. 14.2., o kterém asi příliš mnoho lidí neví:

„14.2. Statuty národních centrálních bank stanoví zejména, že funkční období guvernéra národní centrální banky trvá nejméně pět let.

Guvernér může být z funkce odvolán pouze tehdy, přestane-li splňovat podmínky požadované k jejímu výkonu nebo se dopustí vážného pochybení. V případě odvolání guvernéra z funkce může dotyčný guvernér národní centrální banky nebo Rada guvernérů podat žalobu k Soudnímu dvoru, a to z důvodu porušení této smlouvy nebo některé právní normy vydané k jejímu provedení. Tyto žaloby je nutné podat do dvou měsíců ode dne vyhlášení či oznámení žalobci nebo v případě, že se tak nestalo, do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce o rozhodnutí dozvěděl.“


Toto ustanovení je unikát. Nejenom že zakotvuje přímý přístup odvolaného guvernéra k Soudnímu dvoru. Zakotvuje také pro právo ES velice atypickou situaci, kdy by měl Soudní dvůr pravomoc zrušit rozhodnutí orgánu členského státu, v případě České republiky pak buď rozhodnutí prezidenta republiky (pokud by chtěl guvernéra úplně odvolal z Bankovní rady) anebo rozhodnutí prezidenta republiky kontrasignované předsedou vlády (pokud by ho pouze sesazoval jako guvernéra, nicméně ten by zůstával nadále členem Bankovní rady).

V rámci tohoto přezkumu by, ostatně stejně jako před Ústavním soudem, železná logika „Kdo jmenuje, ten odvolává“, a to bez udání důvodu, asi neprošla.

13 komentářů:

David Kosař řekl(a)...

To bychom se asi pobavili, kdyby tato situace skutečně nastala...

Michale, je toto ustanovení opravdu unikát nebo se nám přímý přístup jednotlivce k ESD potuluje i někde jinde?

Mě osobně tato pravomoc ESD přijde dost úlet. Může pak někdo vůbec pochybovat, že EU nespěje k federalizaci?

Michal Bobek řekl(a)...

Unikátem jsem nemyslel přístup fyzické osoby k Soudnímu dvoru, ten by se našel i jinde, ale to, že by Soudní dvůr rušil správní akt ogránů členského státu. Přímé žaloby k Soudnímu dvoru jsou totiž koncipovány jako kontrola institucí společenství (neplatnost, nečinnost) anebo jde o žalobu vůči členskému státu na neplnění (226 a jeho prodloužení v 228).

I když na druhou stranu ten protokol sám nestanoví, co by bylo vlastně obsahem výroku Soudního dvora. Bylo by možné argumentovat, že by jeho obsahem neměl být výrok zrušující rozhodnutí orgánu členského státu, ale obecné konstatování porušení Smlouvy, obdobně jako právě v řízení o porušení Smlouvy dle čl. 226 SES. Pak by ale bylo velice zajímavé provedení takového rozsudku na úrovni členského státu ...

David Kosař řekl(a)...

Myslel jsem přímý přístup jednotlivce k ESD proti aktu (soudnímu či správnímu) členského státu.

Michal Bobek řekl(a)...

Zajímavé by byly ostatně také otázky litispendence. Ne snad ani tak mezi Městským soudem v Praze a Ústavním soudem, ty by to nějak pořešily, ale třeba mezi Ústavním soudem a Soudním dvorem. Znamená zahájené řízení před vnitrostátním Ústavním soudem překážku probíhajícího řízení ve stejné věci před Soudním dvorem a naopak?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Litispendence by se zřejmě řešila přerušením podle § 109 odst. 2 písm. c) OSŘ, nicméně de lege ferenda by měla být pro tyto situace pevná pravdila, s federalisací EU se podobné případy budou množit.

Anonymní řekl(a)...

Myslim si, ze se tento problem neda posuzovat jen z pohledu prava, ale musi se pridat i ekonomicka teorie. Myslim si, ze guverner ma specialni postaveni, ktere je v mnohem vyssi nez predsedkyne NS a mnohem vice "Evropske". V urcitem ohledu je jeho odvolani stejne jako odvolani Evropskeho komisare...

Guverner CNB, je clen Rady guverneru. Podle clanku 3 Protokolu, hlavne 3.1 a 3.3, haji ESCB celoevropske zajmy. Proto by se asi EU nelibilo, kdyby ho mohl peskovat kdejaky prezident, v cemz vidim cast smyslu tohoto ustanoveni. Druha cast je v pojmu "nezavislost" z cl.7 a jeji udrzeni. V soucasne ekonomicke teorii se preferuje nezavislost pro centralni bankovnictvi. Za prvne to nebylo vzdycky, to je zalezitost poslednich 20 let (prace Kydlanda, Prescotta a jinych) a jeste k tomu se ani presne nevi, co to nezavislost je a pravni systemy ji muzou definovat, jak chteji. Goal/target independence a pod., jsou o tom napsany stohy papiru... Vazne pochybeni muze byt pro narodni pravni system neco, co je pro ESD vykonavani nezavislosti... Tomu asi chce tento predpis zabranit.
Take muze byt vazne pochybeni pro narodni pravni system, ze guverner uprednostni koordinaci s dalsimi centralnimi bankami pred "ochranou meny." Podobnych pripadu se jiste da najit velke mnozstvi.

Petr (posilam email MB k autorizaci prispevku)

Michal Bobek řekl(a)...

Petře,

Máte naprostou pravdu. Začleněním ČNB do ESCB se stal guvernér příslovečným sluhou dvou pánů. A pokud má tedy mít zvláštní povinnosti vůči Evropě, pak, pokud bagatelizuji, mu Evropa poskytne zvláštní ochranu.

Takže ekonomické a politické pozadí celé volby je jasné. Ale – přistoupením ČR k EU se do pozice dvojí loajality dostala také třeba celá exekutiva a justice. Soudce má povinnost v případě konfliktu mezi ustanovením jakéhokoliv českého předpisu, včetně Ústavy, a předpisu práva Společenství neaplikovat český předpis. Teď to přeženu, ale pokud ho za to někdo pošle do kárného řízení, tak k Soudnímu dvoru do Lucemburku se přímo nikdy nedostane. Stejně tak celá veřejná správa, která má aplikovat a zachovávat právo Společenství. Už proběhly kauzy, třeba před ÚOHS či ČZPI, kde tyto správní úřady neaplikovaly české předpisy, které byly podle jejich názoru v rozporu s právem ES. Pokud někdo za toto začne odvolávat pracovníky úřadů nebo jejich předsedy, tak si mohou jít stěžovat tak maximálně na lampárnu (oprava: podat si žalobu ve správním soudnictví ;-). A nemá snad být vnitrostátní soudce, který je soudcem práva Společenství, také nezávislý? ÚOHS by měl být asi taky, ne? (Tedy alespoň předtím, než vytvoří personální unii s Ministerstvem vnitra.)

Zajímavá je myšlenka, že zvláštní ochrana se poskytuje pouze guvernérovi, protože sedí v Radě guvernérů. To by pak znamenalo, že se tak poskytuje evropská ochrana právě jeho činnosti v Radě guvernérů, ale již nikoliv jeho činnosti v Bankovní radě, a to ani při provádění evropských věcí v rámci ČNB a ČR. Tím by se dala unést konstrukce, že čl. 14.2. je jakýmsi prodloužením ochrany funkcionářů Společenství, vlastně jakási „diplomatická imunita“, která chrání de facto orgán Společenství.

Ten článek to ale nijak nespecifikuje či nezužuje, v jakém rozsahu guvernéra chrání, takže by se dalo také tvrdit, že je chráněn guvernér při jakékoliv činnosti, také při činnosti vnitrostátní. Což by bylo možné také odůvodnit, protože i na (anebo především na) vnitrostátní úrovni provádí spornější věci k ochraně zájmů Evropské unie, kde by mohlo docházet k typu konfliktů, které popisujete. Tohle pak ale zase kulhá v tom ohledu, že je chráněn pouze guvernér, a nikoliv další členové Bankovní rady; pokud o většině opatření ČNB hlasuje Bankovní rada (tady se přiznám, že neznám podrobně zákon o ČNB, takže spíš spekuluji), pak chránit guvernéra nedává moc smysl, protože ho vždycky přehlasují. A evropská ochrana pro kolektivní orgán vedení národních bank není – zvláštní přístup k Soudnímu dvoru má pouze guvernér, ostatním členům Bankovní rady by pak musel „stačit“ Městský soud v Praze.

Anonymní řekl(a)...

Prakticky kazdy vyssi urad ma povinnost dvoji loyality, ale guverner CNB je v tomto unikat. UOHS neschvaluje preshranicni fuze (jestli se nepletu), tedy svym dosahem nepresahuje hranice CR. NKU se take zabyva rizenimi jen v ramci CR. Stejne i ceske soudy, maji jurisdikci pouze v CR (az na vyjimky). Pokud CNB si zacne hrat se svymi devizovymi rezervami, muze treba poskodit svedskou monetarni politiku. V tom si myslim, ze je duvod pristupu guvernera k ESD. Proc to nemaji ostatni? Zase, myslim si, ze toto opatreni je natolik silne, ze postaci jen guverner. Guverner je vudci postava a da se argumentovat, ze jit proti ESCB a guvernerovi je silne kafe, ktere si moc prezidentu nedovoli.

Je zde take potreba se podivat, jak by se "pripad odvolaneho guvernera" jinak dostal k ESD. Dovolim si tvrdit, ze tezko, i kdyz v tom nejsem expert. Pouzije se cl. 226 Smlouvy? Bude to navrhovat Komise nebo jiny clensky stat? Pouzije se cl. 230 Smlouvy a cl. 231 Maastrichske smlouvy? (Btw, myslim si, ze toto ustanoveni (cl. 231 MS) by se pouzilo v soucasnost).

Petr

Anonymní řekl(a)...

Není to jen v komunitárním právu, ale i ve vládním návrhu zákona o České národní bance - letošní parlamentní tisk č. 800 - viz http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=800&CT1=0
Není ta možnost v primárním právu pouze pro případ, že se jedná o stát v eurozóně ? Tak jsem to aspoň pochopila při projednávání zmíněného návrhu zákona.
Šimáčková

Anonymní řekl(a)...

A dovoluje vůbec česká ústava odvolat člena bankovní rady?

per řekl(a)...

Ano, to ustanovenie je zrejme jedno z tych ktore zacinaju platit az vstupom do eurozony, kedze tato uprava sa aj v SR preberala az pred zavedenim eura. Okrem toho ze ide o dost atypicku pravomoc ECJ, je na tom ustanoveni zvlastne aj to, ze nie je presne jasny okruh opravnenych subjektov na takuto ochranu - ci su to vsetci guverneri zdruzeni v prislusnej rade guvernerov, alebo je to len ich "sef" (co tusim naznacuje nemecke znenie toho clanku). Peter Kocvar

Anonymní řekl(a)...

Ja nesouhlasim s tim, ze to zacne platit az pri vstupu do eurozony. Malo se o tom vi, ale monetarni politiku jsme zacali sladovat uz se vstupem do ESCB (cili do EU).

Potom nechapu, co je nejasneho na nemecke verzi. Myslim, ze i tam je napsano, ze "guverner/predseda prislusne centralni banky" a potom "guverner/predseda nejake narodni banky."

Petr

per řekl(a)...

Mate pravdu, to ustanovenie sa uplatnuje aj mimo eurozony, kedze v bode 43.1 protokolu o ESCB sa uvadza len bod 14.3 a nie bod 14.2 To ze sa to stanovenie "prebudilo" prave pred prijatim eura zrejme znamena len to, ze si ten protokol niekto aj precital a porovnal so zakonom.
K tomu nemeckemu zneniu - vyjadril som nazor, ze to znenie skor veci objasnuje v porovnani s inymi, je mi luto sa ak to nebolo dost jasne. Peter Kocvar