20 listopadu 2008

Bulharské střípky

Již dlouho jsem jich tolik neslyšel. Politických vtipů různého vyznění a různé míry cyničnosti. Některé se hodně podobají českým vtipům konce osmdesátých let. Kupříkladu tento: kdy bude jasné, že došlo k revoluci? Až Štrougalova vdova navštíví Bilaka ve vězení a bude mu vyprávět, jak zastřelili Jakeše na Husákově pohřbu. Dosaďte si za tato jména současnou bulharskou nomenklaturu (jména jsem si bohužel nezapamatoval) a máte aktuální politický vtip, se kterým sklidíte ovace v každém sofijském baru.

Nedávný pobyt v Sofii a třídenní besedování s místními sociology, politology a právníky na téma společenské a právní transformace v postkomunistických společnostech na mě zanechalo dojem. Bohužel ne jenom pozitivní; spíše tak trochu podiv, s kým to vlastně vytváříme ten stále užší svazek mezi národy Evropy a stále užší Unii. Aby nedošlo k mýlce: Bulhaři jsou strašně milí a pohostinní lidé; místní kuchyně je výtečná; zelenina a ovoce jsou skutečně zelenina a ovoce (tj. rajčata jsou rajčata a nikoliv gumové tenisáky napíchnuté chemickým hnojivem a přetřené na matně červeno) atd. Na druhou stranu dochází člověk po chvíli pozorování k závěru, že pod tenkým modrým Euro-nátěrem se skrývá české germánské duši dost vzdálený Balkán. K tomu snad několik nahodilých a nepříliš provázaných střípků.

Již minulý rok po přistoupením Bulharska k Evropské unii jsem upozorňoval na jeho podivný status „členství ne-členství“. Bulharsko se sice stalo členem Evropské unie k 1. 1. 2007, co však následovalo, byla žeň suspenzí různých evropských režimů vůči Bulharsku, především v oblasti vzájemného uznávání: od technického stavu letadel až po uznávání bulharských rozsudků. V mezidobí došlo také k pozastavení financování ze strukturálních fondů pro bulharské projekty, a to s odůvodněním, že míra tamní korupce je taková, že je to jako kdyby Unie házela finanční prostředky přímo místním mafiím. Otázka připravenosti nové členské země na přistoupení k Evropské unii je asi vždy poněkud subjektivní záležitostí. „Staré“ členské státy se v roce 2004 asi taky podivovaly, cože si to pouštějí k tělu. Nicméně nechat do klubu přistoupit někoho, z koho následně učiním člena třetí kategorie?

S tímto rezervovaným přístupem ze strany evropských institucí poněkud kontrastuje nezměrná přízeň, jaké se v Bulharsku evropské instituce těší. V bulharských průzkumech veřejného mínění bývá tradičně nejoblíbenější institucí Evropská komise, a to (asi?) právě proto, že je to jediná instituce, která občas klepne místní politiky přes prsty. Nezměrné Euro-fanouškovství dokonce pomáhá formulovat vtipy i vůči členským státům, které tento entuziasmus navenek nesdílejí. Jsme vděčným cílem. Kupříkladu by prý měl Čechům někdo konečně vysvětlit, že byť jak Brežněv, tak Barosso oba začínají na „B“, je mezi nimi nějaký rozdíl.

Místní sociologové se rádi ohánění právě statistikami důvěryhodnosti institucí. Z nich vyplývá, že bulharské orgány požívají důvěry občanů v řádu jednotek. Z toho se pak rozebíhají různé zajímavé studie o tom, jak se v disfunkčním systému vytvářejí alternativní vynucovací mechanismy. Fascinující je kupříkladu systém soukromých firem, které fungují coby „exekutoři“; při nefunkčním systému soudního výkonu rozhodnutí je vynucování v šedé zóně jedinou možností, jak se domoci dlužné části, a to i pro státní orgány.

Samostatnou kapitolu a předmět sociologických studií tvoří bytový sektor a (ne)placení služeb spojených s užíváním bytu (především tedy topení a teplá voda). Byty jsou zde také v (osobním) vlastnictví. Co však nebylo dovedeno do důsledků jsou rozvody tepla a vody. Hlavně u staršího komunálního bydlení (paneláků) je běžné, že 40 a více bytů v jednom bloku mají společný rozvod tepla a vody s jedním jediným měřícím přístrojem, který je umístěn při vstupu do bloku. Náklady na teplo, které nejsou malé, jsou pak rozpočítány na jednotlivé domácnosti, které se mají složit na účet. Tento systém nefunguje a systém vytváří stále více neplatičů a černých pasažérů. Někteří tvrdí, že teplo nepotřebují, neboť si topí klimatizací. Jiní naplatí proto, že vědí, že státní teplárna teplo tak jako tak nezastaví, dokud v rámci bloku bude alespoň někdo platit, takže nemá smysl „vyhazovat“ peníze. Postupem let se dosáhlo neplacení účtu za teplo takových rozměrů, že v některých blocích je až 90% neplatících domácností; pokud se teplárenská společnost snaží v těchto případech o odstávku celého bloku, tak zbylí platící zákazníci si stěžují. Dodavatele tepla pak pravidelně každoročně zachraňuje značnými finančními injekcemi stát, čímž se vlastně dodávka tepla stává veřejným statkem, který se platí z daní (s výjimkou těch několika poctivých, kteří svůj účet zaplatili a pak mají to privilegium zaplatit dvakrát – jednou přímo a podruhé za ostatní skrze daně).

Ze všeho nejvíc mě ale asi zarazila bulharská obsese různými konspiračními teoriemi, obviňování, a spekulace o tom, ze které frakce bývalé bulharské tajné služby pochází ten který politik a jak je ten či onen společenský problém působen tu svobodnými zednáři, onde řádem templářů (který si nedávno v Bulharsku založil nějaký zklamaný „velmistr“ zednářské lóže, jehož lóži odmítly ostatní lóže uznat).

A na závěr z úplně odlišného soudku: všude mezi právníky ve střední a východní Evropě se asi vždy stočí nakonec řeč na ústavní soud. Bulharský ústavní soud je zajímavou institucí. Nemá pravomoc rozhodovat o ústavních stížnostech fyzických či právnických osob. V důsledku toho má jeho 12 členů k vyřízení v průměru okolo 100 věcí ročně, většinou v oblasti abstraktní kontroly ústavnosti. Byť je údajně bulharská právní akademie vzácně zajedno v tom, že by měl ústavní soudu dostat také pravomoc rozhodovat o ústavních stížnostech, pohled soudu je naopak jednotný, že nikoliv. Být soudcem bulharského ústavního soudu bude tedy dobrou prací s atraktivní pracovní dobou; zpravodajovat nějakých 10 věcí ročně asi nebude decimující nápad, přičemž průměrná délka odůvodnění rozhodnutí soudu je v nejlepší francouzské tradici cca 2 – 3 stránky dlouhá.

Bulharský ústavní soud také představuje ideální antitezi pro tvrzení, že ústavní soudy jsou v postkomunistických státech nástrojem právní přeměny. Zpravidla bývají; velice ale záleží na tom, jak a z koho je první soud jmenován. Zatímco kupříkladu v České republice, v Polsku, Slovensku či Maďarsku byly první ústavní soudy stvořeny z osobností nakloněných společenské proměně (i když samozřejmě v různé míře; český názorově jasný a antikomunistický první Ústavní soud byl i v těchto relacích jedinečný), bulharský ústavní soud byl údajně složen ze zasloužilých soudruhů a komunistických profesorů. Při této personální základně se pak nestal spoluporodníkem společenské proměny, ale naopak konzervátorem starých pořádků.

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

"zpravodajovat nějakých 10 věcí ročně asi nebude decimující nápad, přičemž průměrná délka odůvodnění rozhodnutí soudu je v nejlepší francouzské tradici cca 2 – 3 stránky dlouhá"

roztomilé :-). zřejmě jsem konečně objevil práci svých snů.

Anonymní řekl(a)...

Bohužel nemám mnoho času diskutovat na tomto webu, ale jako právníka, který již téměř čtyři měsíce tráví významnou část svého času pracovně v Bulharsku, jste mne svými, poněkud nepřesnými střípky, donutil změnit se z občasného čtenáře tohoto blogu, aspoň pro tuto chvíli v diskutéra.

Bulhari rozhodne netrpi adoraci sve politicke reprezentace a jsou k ni dost kriticti a podle meho az prehnane skepticti. Nicmene tvrdit, že záměnou Stanisheva za Štrougala získáte aktuální politicky vtip hodny vseobecnych ovaci, je preci jen trochu mimo.

Netvrdim, ze Vasi bulharsti spolubesednici nepovazuji svou politickou reprezentaci za mafii, ktera se strili na pohrbech, ale ze by tato frustrace dosahla rozmeru konce normalizace v CR a zdejsi spolecnost se z ni lecila jen humorem a nicim jinym nezila, to opravdu ne. Politickymi vtipy tedy ve zdejsich barech nijak zvlast nezabodujete a verte, ze pokud uz se debata u piva stoci k politice v podstate se od prazskych ci brnenskych debat o teckovi, ickovi, volvolankovi, puchejrovi a ja nevim kom jeste lisit nebude.

Btw prestoze jsem dalek toho nejak hodnotit zdejsi politiku predseda vlady Stanishev je 42 lety absolvent LSE a ekonomicke reformy, ktere zde jako vudce socialistu, tedy prejmenovanych komunistu, prosadil, stejne jako rozpoctovy prebytek cca 2 miliardy Eur jsou pro ceske pravicove volice jen snem a pro ty levicove murou, ktera je muze jednou cekat po vlade okresnich a krajskych tajemniku KSC.

Vtip o panech na B bude spis z Bruselu nez ze Sofie. Pravda Bulhari maji obecne cizince radi a ve vztahu k clenstvi a institucim EU maji pozitivni vztah.

To, ale neznamena, ze by Bulharskou populaci bylo mozne oznacit za nejake Euro nadsence bojujici vtipem proti nevernym. Bezne lidi to prilis nezajima a mezi temi vzdelanymi jsem ja spis zaslechl vtipy na tema rozpadu EU v dusledku rozhodnuti o prijmout BG.

Statut clena neclena je spis problem EU. Pokud uz ale uvadite konkretni veci bylo by vhodne uvest, ze letadel uz se to netyka a uznavani rozsudku je EU nepouzita moznost, tedy hrozba a bic na mistni politiky, aby se stavem justice neco delali.

Korupce a EU fondy by byla na dlouho a ja zpravu Komise necetl, tak nemohu komentovat. Neodpustim si vsak otazku, zda to pozastaveni je pro BG vubec smula? spatna reklama jiste, ale za par let az ostatni vcetne CR budou cerpane penize vracet muze byt pohled jiny. Vraceli jini a i kdyz se o tom v CR nemluvi vracet budeme i my a ja jsem zvedav na to procento.

Vas popis problemu s neplatici je hodne nepresny. Meridla tepla na topeni dorazila do Bulharska davno a prestoze nejsem expert neverim, ze v CR existuje u vetsiny centralne vytapenych bytu nejaky kohout, kterym by slo jednoduse odpojit jednotlive neplatice. Teplo se tedy v jednotlivych bytech meri, jen nelze odpojit jednotlive neplatice, kterych je na rozdil od CR mnoho, coz ale spis vypovida o socialni situaci mnoha lidi nez o nejakem spatnem nastaveni systemu.

Samostatnou kapitolou je pak fakt, ze v bg bylo vzdy zvykem za energie platit na zaklade mesicne vystavovanych faktur, coz se samozrejme snazi soukromi dodavatele s ohledem na naklady zmenit.

Ponekud absurdne jim v tom ale brani treba Komise pro ochranu hospodarske souteze, ktera v teto veci udelila i par pokut.

Nicmene v tuto chvili vladne stav, kdy se mnoho lidi stalo neplatici aniz by vedeli, ze neco dluzi. Nam to muze znit absurdne, ale pokud jste vzdy platil az po tom, co Vam prisla faktura, trochu Vas tma v byte prekvapi. Znam to z vlastni zkusenosti. Vcera jsem pri ceste z prace nasel u elektromeru sveho bytu chlapika, ktery mne spolecne s dalsimi 5 byty odpojoval. O platby se mi stara sekretarka, ktera dosud platila podle faktur a proste ji nenapadlo, ze kdyz neprisla faktura za zari a rijen mela by sama u dodavatele overit, co a jak mam zaplatit. Chlapik mne nakonec neodpojil, pravda neco to stalo.

Vzhledem k tomu, ze US nerozhoduje o ustavnich stiznostech tak toho jako advokat o jeho praxi mnoho nevim.

Se soudruhy budete mit nejspis pravdu, protoze Zivkov tusim odstoupil tak, ze to oznamili v rozhlase, komunisti se prejmenovali na socialisty a vyhrali prvni volby. Po dvou letech hyperinflace je tusim vyhnaly od vlady demonstrace, ale zas tak moc o tom nevim.

Kdyz se podivate na web stranky
soudu, zjistite, ze soudce ESJ za BG (Arabadzhev) sedel v onom prvnim US. Nechce se mi ale ted hledat jakou ma povest.

Vami uvedeny pocet rozhodnuti se mi pri pohledu na stranky US zda jeste nadhodnoceny. Bud na strankach neuvadi vse, nebo jich loni meli 11 a 5 procesnich a
"rekordni" byl rok 1998 se 33 rozhodnutimi.

Na zaver jsem si nechal ty spekulace a konspiracni teorie. Nekdy v roce 2002 jsem se ucastnil seminare CAK a Chicago Law school, na nemz se byvaly statni zastupce statu Illinois ptal ucastniku, co je podle nich nejvetsi problem CR. Vetsina odpovedela, ze korupce.

Tohle mne vzdycky stvalo, mel jsem kratce po vojne a rekl neco v tom smyslu, ze nevim kolik lidi, kteri prave odpovedeli, ze nejvetsim problemem je korupce, se s ni skutecne setkalo a nejvic mi vadi obsese lidi o ni neustale mluvit a na druhe strane ji tolerovat. Nedelam si iluze, ze korupce byla, je a bude a to i v USA ci zapadni Evrope.

Rozdil je v tom, ze v Cechach ji vidime za vsim a u kazdeho aniz bychom cokoli vedeli, ale kdyz se pak nekdo z kritiku s korupci skutecne setka, mlci a o to hlasiteji obecne siri, ze jsou vsichni zkorumpovani.

Navic, o co hlasiteji nadavame o to vic takovy model jednani schvalujeme. Tehdy jsem pouzil priklad, ze v Cechach je tusim 8 z 10 vysokoskolaku neschopno tehdy povinne vojenske sluzby a kdo nezasel za znamym, nedal bonbonieru ci neco nesimuloval je tedy za blba. Tolerance takovych postupu vsak k te korupci v dusledku vede.

Konspiracni teorie, nadavani na politiku a politiky jsou podle mne vsude. V Cechach a jinych postkomunistickych zemich se k tomu vsak pridava ci pridavala jeste tzv. "predposranost", ktera vede k tomu, ze o co vic se bojim proti necemu protestovat o to vic o tom vsude obecne vypravim.

Rozhodne netvrdim, ze BG nema spoustu problemu a nehodlam spekulovat, zda jsou za nami 10, 15ci 20 let.

Taky chapu, ze prvni dojem ze Sofie nemusi byt zrovna pozitivni, jen nechapu, proc se v posledni dobe kazdy, kdo tu stravil v nejlepsim pripade tyden, vybere jen negativni stripky aniz by si cokoli overil.

Mozna byste byl prekvapen jak Bulharsko a Sofii hodnoti manazeri, co maji, a to nejen na Balkane uz neco za sebou.

Mozna byste byl i prekvapen kolik schopnych a vzdelanzch lidi tu zije a zjistil byste, ze vetsina z nich nechodi do baru nadavat na politiky, rozvijet konspiracni teorie ci poslouchat politicke vtipy, ale jen a jen za zabavou, a to oni umi, a za pisnickou (zde je odkaz na jednu, ktera Vam toho o bulharske dusi rekne vic nez vsechny Vase diskuse s mistnimi konspiratori http://www.youtube.com/watch?v=ziCJ6TaUg3Y)

Ostatne budete-li mit znovu cestu, ohlaste se nebo prijedte v zime na lyze (zvu Vas), seznamim Vas s kolegy a lidmi, ktere jsem tu potkal a mozna s Tech stripku potom slozite trochu jiny obrazek.

Ze Sofie zdravi,

Martin Vacek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Jó, toň ten prestarý protiklad mezi Dichtung und Wahrheit

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Moc díky M. Vackovi za v podstatě druhý (a velmi zajímavý) post k postu. Když jsem byl předloni v Sofii, měl jsem z ní velmi pozitivní dojmy (pravdou ale je, že jsem toho zase moc neviděl, bydlel jsem v Hiltonu v centru města, ale centrum jsem docela pěšky obešel). Nicméně ze statistik je pravda, že Bulhaři mají k orgánům EU velkou důvěru, asi největší ve střední a východní Evropě (v tomto pohledu se mi zdá kontrast k českému pohledu na Brusel trefný).

Jinak ÚS Bulharska: před časem jsem se potkal s bulharským advokátem, který se specializuje na řízení před ÚS. Ústavní komparatistika mu mnoho neříkala, takže když jsem mu vysvětlil, jak funguje český ÚS, byl zcela šokován (z jeho pohledu vůbec nejde o ústavní tribunál). Michalův popis bulharského ÚS je tedy přesný, snad s tím, že jejich pracovní výkon ještě přecenil.

Jinak problémy bulharské justice např. s publikací judikatury odpovídají problémům v ČR před takovými patnácti lety (to samé platí o Rumunsku).

Juraj Alexander řekl(a)...

Vazeni, co je ale velmi prekvapive, je ze rozhodnutia bulharskeho US su na stranke aj anglicky, nemecky a francuzsky. Samozrejme, toto je nerealne pre akykolvek skutocne aktivny sud, ale je nad cim sa zamysliet... vsetka cest!

Anonymní řekl(a)...

to Zdeněk Kühn:

on nejen stav bulharske justice, s vetsi ci mensi mirou zjednoduseni se to totiz da rict o aplikaci prava, ekonomice a spolecnosti obecne.

Pominu-li to zjednodušení, pak v roce 1993 u nas důvěra v EU asi byla podobna, ale že by definičním znakem tohoto nadšení bylo vtipkování na úkor euroskeptiků? Nevím.

To je ale drobnost, Michaluv post mne donutilo komentovat predevsim jeho obecne vyzněni v podobě podivu nad přijetím jakýchsi asiatů. Možná jsem to špatně pochopil, ale takový přístup mne dráždí.

Netvrdím, že tu Michal nemohl slyšet vtipy či odsudky na náš postoj k EU (ponechám stranou otázku jaký ten "náš" postoj vlastně je), ale zrovna tak, a možná častěji, tu můžete slyšet "vtipy", že rozhodnutím o přijetí BG a RO zahájil Brusel "perestrojku", která právě přispěním těchto národů skončí stejně jako ta předchozí.

Kontrast je tedy možná trefný, ale podiv z něho dovozovaný, alespoň pro mne, dost mimo.

Troufam si tvrdit, že většina těch vůči Čechům skeptických (opravdu?) spolubesedníků by asi souhlasila s tím, že BG a Ro byly do EU přijaty víc z geopolitických důvodů než důvodů spočívajících v připravenosti jejich ekonomik. Není potom víra, že jim členství v EU pomůže na místě?

Predstavme si, že by nás EU přijalo v roce 1995. Jak píše Michal podiv byl i v roce 2004. Byl na místě? A pokud se diví Francouz musí se divit Čech?

Ten Michalův podiv je navíc postaven na ne zcela přesných informacích, které Michalův post obsahuje.

Ono to zjednodušení o 10 či 15 letém zpoždění totiž může platit obecně a možná i v některých jednotlivostech.

Pominu-li jak může být někdo žijící v zemi, ve které se v 90. letech dluhy vymáhaly odvozem dlužníka do lesa, fascinován systémem vymahačských firem, musím se ohradit proti tomu, že vymahačské firmy jsou zde jedinou možností výkonu rozhodnutí.

Oni totiž Michalovi spolubesednící buď nevědí nebo Michalovi neřekli, že v Bulharsku již nějakou dobu fungují zákonem zavedené úřady soukromých exekutorů. Pokud mohu říct ze své krátké zkušenosti jsou schopni vykonatelné pohledávky vymoci se stejnou efektivitou jako ti čeští.

O Bulharském ÚS toho opravdu mnoho nevím. Bez možnosti rozhodovat o ústavních stížnostech však stěží někdy mohl být tím, kdo vháněl do společnosti vítr změn.

Potud naprostý souhlas s Michalem. Pokud se ale někdo pouští na takto čteném webu do hodnocení soudců jakožto zasloužilých soudruhů, čekal bych, že si tuto u sklenky vína sdělenou informaci ověří a přidá víc než jen hospodskou pravdu.

Tím nechci říct, že by Michal touto informací trefil kozla, na 99% bude mít pravdu, protože tady, aspoň co já vím, v roce 90 k žádné revoluci nedošlo. Komunisti se prejmenovali a jelo se dál.

O to víc bych takové základní ověření čekal v případě, že rychlým pohledem na stránky US zjistíte, že bulharský soudce v ECJ v tom prvním US sedel. Asi by nás tedy mohlo zajímat, zda je to zasloužilý soudruh (pardon nemám teď čas to hledat).

Pokud si ale uvědomíme tuhle historii, udiví nás jako Čechy, kde konspirace o "sametové revoluci" šířil nejen p. Cibulka, nějaká ta místní teorie?

A nepublikoval Michal takovou, byť třeba pravdivou, konspiraci? Nebo si nejdřív ověřil, kdo v tom soudě seděl?

To Juraj Alexander:

Zdejší právní informační systémy obsahují aj překlady téměř všech bg předpisů, což mne osobně překvapilo.

Závěrem si dovolím ještě dvě malé poznámky, na BG a RO se celá Evropa včetně nás divá při jejich posuzováníjako na nějakou nerozlučnou dvojici. Nenechte se zmást, obě země a především jejich obyvatelé a jejich mentalita jsou velmi odlišné.

Vítat Bulhary do EU jako asijskou hordu je nadsázka, kterou by ne všichni přijali. Pokud mohu soudit z rozhovorů s kolegy, moc dobře vědí, že jsou nejchudší zemí EU se spoustou problémů a nedělají si iluze, že je evropané vítají s otevřenou náručí. Na druhou stranu fakt, že i dnes hodně rodičů dává svým dětem jména po svých rodičích či prarodičí, není prázdným gestem, ale vyjádřením respektu, které děti ke svým předkům mají.

Nazývat pak národ, který měl svůj stát již v době, kdy na území Evropy byla Francká a Byzantská říše, hordou asiatů, to by přes částečný asijský původ nemuselo vzbudit všeobecné ovace.

Ostatně ony ty zdejší důchody asi při 10% rovné dani a rozpočtovém přebytku nebudou valné a mnocho důchodců jistě bude podporováno svými dětmi. Při průměrné mzdě cca 300 EUR měsíčně pak ty počty neplatičů nemusí být až tak překvapivé, což jistě není omluva. jen ten problém, bzť nejsem sociolog, bude asi někde jinde než v nedůsledném převodu bytů do vlastnictví původních nájemníků.

M. Vacek

Michal Bobek řekl(a)...

Ad M. Vacek:

Moc Vám děkuji za komentáře a i milé pozvání. S ohledem na to, že do Sofie pojedu minimálně ještě dvakrát v příštím roce (bohužel ale ne v lyžařské sezóně), rád využiji nabídky ke skládání odlišné mozaiky.

Ve zbytku: plně respektuji, že Vaše dojmy jsou odlišné od mých. Trochu se ale dovolím ohradit vůči tomu, že posbírám jakési dojmy, aniž bych si cokoliv ověřil.

- statut člena/nečlena a suspendování některých komunitárních režimů: zde jsem odkazoval na předchozí post z ledna 2007, aniž bych tvrdil, že tyto věci ještě trvají. Co jsem zmínil nové, je právě to pozastavení financování ze strukturálních fondů.

- Ad neplatiči: máte pravdu, zde je v textu renonc s tím, že by byl měřák jenom na vstupu, to jsem se upsal. Nicméně existence problému s neplatiči a černými pasažéři se tato nepřesnost nedotýká. Na druhou stranu, ne, že bych chtěl rozkládat Vaše „fakta“ (či dojmy?), ale to, že by tento fenomén byl o „sociální situaci mnoha lidí“ taky nemusí být úplně korektní: Dr. Ruzha Smilova (sociologie na St. Kliment Ochridski), která právě o tomto tématu psala a prováděla na to podrobný sociologický výzkum mezi neplatiči (už by to měla mít hotové, její práci Vám mohu sehnat), tvrdila, že mezi prvními přestala platit „střední“ třída a hlavně právníci, kteří si uvědomili, že jsou vlastně nepostižitelní a že když (údajně dost vysoké) účty platit nebudou, tak že jim mnoho nehrozí.

- Ad složení bulharského ústavního soudu a jeho nápad: zde jsem vycházel z rozhovorů s Atanasem Slavovem (vyučující ústavního práva na St. Kliment Ochridski) a Danielem Smilovem (politologie tamtéž). Na web ústavního soudu jsem se přirozeně díval, stejně jako na rozhodnutí v angličtině a jejich množství, ale s ohledem na minimalistické publikační zvyky s ohledem na judikaturu ve střední a východní Evropě věřím údaji jejich.

- Ad složení prvního ústavního soudu: podívate-li se na oficiální medailonky soudců z 90tých (úplně první ústavní soud zde bohužel chybí), jak na Vás působí? http://www.constcourt.bg/ks_eng_frame.htm; Prokurátoři, státní arbitři, soudci a akademici za komunistického režimu, životopisy skoro jako přes kopírák.

V ostatních věcech mohu Vaše názory rozporovat či s nimi souhlasit, nicméně těžko je vyvrátit či potvrdit, právě proto, že jde o názory. A to samé platí o Vašich výhradách vůči mému postu.

Souhlasím s Vámi, že rozšíření EU o BG a RO (již) v roce 2007 bylo geopolitickou hrátkou (a problémem) Bruselu, nikoliv Sofie či Bukarešti.

Konspirační teorie: Vaše paralela s českou posedlostí korupcí bude asi velice trefná. Co mě v tomto ohledu zaujalo bylo, že debata na tato témata neprobíhala na stránkách Blesků, Šípů anebo ve čtvrté cenové těsně před zavíračkou, ale že se o těchto otázkách seriózně bavili vysokoškolští pedagogové a výzkumníci na oficiálním fóru. To bylo asi to, co mě na tom zarazilo.

Michal Bobek řekl(a)...

Pro doplnění, převzato z Hospodářských novin (HN.IHNED.CZ 26. 11. 2008)


Bulharsko přišlo o miliony eur z unie

První zemí, na kterou Evropská komise použila výjimečnou sankci, škrty v pomoci z bruselských fondů, se stalo Bulharsko. Stalo se tak proto, že vláda Sofie se nepolepšila v řádném využívání unijních fondů. Rozhodnutím komise proto včera přišla o 220 milionů eur a osud dalších 340 milionů eur zůstává nejistý.

Bulharsko spolu s Rumunskem vstoupilo do unie 1. ledna 2007, ale přidělování pomoci z Bruselu bylo podmíněné vzhledem ke špatnému výkonu státní správy a soudů. Evropská komise o tak silné sankci rozhodla poprvé v historii. "Takovou situaci jsme tu ještě neměli, ale musíme chránit zájmy daňových poplatníků v Evropě, a to i v Bulharsku," prohlásila mluvčí komisaře pro rozšíření Krisztina Nagyová. Podle ní sice byly učiněny kroky k nápravě, ale většina těchto opaření jsou pouze přísliby budoucích akcí, které ještě nepřinesly konkrétní výsledky. Brusel každoročně hodnotí, zda Bulharsko a Rumunsko udělaly v oblasti justičních reforem, boje proti korupci a organizovanému zločinu dostatečný pokrok.

Stamiliony, o které Sofia s definitivní platností včera přišla, pocházejí z pomoci přidělené v době, kdy Bulharsko ještě nebylo členem unie. Protože nebyly do jeho přijetí zcela vyčerpány, mohlo je používat i po přijetí. Už v červenci letošního roku Evropská komise však varovala, že pokud v rozdělování fondů nedojde do konce listopadu k nápravě, peníze Bulharsku odejme.

Vláda v Sofii na podzim představila 350stránkový nápravný plán, ale jeho výsledky jsou v Bruselu považovány za nedostatečné. Důvodem kritiky je jak neprůhledný způsob rozdělování unijní pomoci, tak pochybnosti o nezávislosti fungování justice, Organizace Transparency International řadí Bulharsko co do míry korupce na poslední místo v Evropě. Prokuratura v Bulharsku sice vyšetřuje osmdesát případů podplácení, ale žádný z odpovědných činitelů ještě nebyl odsouzen pro korupci a nepotrestána zůstává více než stovka případů vražd mafiánského stylu. Meglena Plugčevová, vicepremiérka, která má na starosti využívání unijních fondů, byla rozhodnutím komise zklamána.

Bulharsko nadále může využívat pomoci z unijních fondů určených na léta 2007 až 2013. Z nich může celkem získat z Bruselu zhruba 11 miliard eur.