neděle 11. května 2008

Návrh zprávy o roli národního soudce v evropském soudním systému


Díky EU Law Blogu jsem narazil na Návrh zprávy EP o roli národního soudce v evropském soudním systému. Je to opravdu zajímavé čtení, zejména pro člověka, který se v praxi setkal s tím, jak se národní (v mém případě tedy čeští) soudci potýkají s aplikací evropského práva.

Příslušná zpráva uvádí množství jakýchsi politických doporučení či proklamací, které však opírá o dotazníkovou akci proběhnuvší s více než 2000 národními soudci. Nevím o tom, že by nějaká obdobně rozsáhlá akce proběhla v minulosti (teď vynechávám stranou různé akce týkající se dílčích oblastí, např. aplikace evropského soutěžního práva na národní úrovni), a tak by to asi nemělo uniknout pozornosti čtenářů, kterým není evropské právo lhostejné.

Zpráva samotná není tak dlouhá (vlastní shrnutí závěrů je jen na 5 stranách; zajímavá je ale také příloha, která obsahuje shrnutí výstupů zmiňované dotazníkové akce; celkem má tak dokument 57 stran) a nemíním ji tu nijak analyzovat. To bych ponechal povolanějším (včetně mých spolubloggerů), kteří se aplikací evropského práva národními soudci zabývají detailněji. Michala určitě potěší pozornost, jaká se ve dané zprávě věnuje problematice jazykové, kdy se problém jazykové nevybavenosti soudců, problém překladů - jejich dostupnosti a správnosti atp. klade jako jeden ze stěžejních problémů a vylepšení jazykových dovedností jako jeden z úkolů. Trochu mi to připomnělo čtení jednoho judikátu krajského soudu, kde se soud "přiznal", že vycházel na podporu své argumentace z jednoho staršího rozhodnutí Komise, byť - jelikož je nenašel ani v češtině, ani v angličtina - tak vycházel jen z toho, jak bylo toto rozhodnutí komentováno v jedné (starší) učebnici na evropské soutěžní právo. Přitom dané rozhodnutí je k dispozici v německé jazykové verzi ...

Zajímavá jsou i statistická data o tom, zda soudci vědí, jak nalézat relevantní prameny evropského práva (no ... přinejmenším Eurlex by snad mohl znát každý, byť tomu tak vždy není; 8% respondentů sdělilo, že neví, jak prameny evropského práva nalézat; jiní nevěděli, že existují překlady do jejich jazyka atp.) a jak často tak činí (v nových členských státech - tedy i v ČR - tak prý pravidelně činí cca 10%, cca 20% nikdy a cca 70% vzácně; ve starých členských státech jsou ta čísla o malinko "lepší"). Samostatná pozornost se věnuje také řízení o předběžné otázce atd. atp.

Obdobně mne zaujala samostatný bod věnovaný výtce, kterou k evropskému právu měli někteří národní soudci a která je diskutována pod bodem "Obscurity of Community law itself", kde (podle mne oprávněně) někteří soudci poukazují na problém spočívající se zbytečnou složitostí a nejasností evropských norem a někdy i odůvodňování rozsudků ze strany ESD.

Žádné komentáře: