16 dubna 2008

Proč je ČR státem soudních znalců?

O současné České republice se někdy v právních kruzích s trochou nadsázky hovoří i jako o „státu soudních znalců“, což odkazuje na skutečnost, že o řadě důležitých rozhodnutí správních i justičních orgánů fakticky rozhodují znalecké posudky. V poslední době různí zainteresovaní lidé tvrdí, že využití soudních znalců v ČR už přesahuje únosnou mez a že reálný vliv těchto aktérů neodpovídá tomu, jakou roli jim český právní řád přisuzuje. Na „přeznalcování“ upozorňují experti na odborných seminářích, ombudsman, ti, kteří jsou nespokojeni s vypořádáním rozličných vlastních právních nároků i mnozí další.

Kde jsou ale příčiny toho, že se ČR stává tímto „státem soudních znalců“. Na základě mých osobních poznatků a prožitků (byť z poněkud „extrémní“ znalecké oblasti) i řady více či méně (ne)formálních debat se pokusím o stručné zobecňující shrnutí. Existují podle mě tři hlavní příčiny, z nichž jedna je za určitých okolností z hlediska hlásané právní kultury a etiky ospravedlnitelná, další dvě jsou ovšem problematické. Vliv čtvrté je pak zanedbatelný.

První příčinou je skutečnost, že roste právní regulace nejrůznějších oblastí a realita, kterou právo upravuje, se stává stále složitější. Seznam znaleckých oborů dokonce ne zcela odpovídá soudobým potřebám. Správní, policejní či justiční orgány nemají dostatek znalostí a musí proto spoléhat na objasnění ze strany soudních znalců z nejrůznějších oborů a odvětví. Často je problém natolik složitý, že není ani jasné, na co se znalců ptát.

Na druhou stranu jsou často znalci dotazováni na věci, které mají příslušné orgány znát na základě požadovaného vzdělání nebo si je mohou bez větších problémů zjistit či nastudovat. Tím se dostáváme k druhé hlavní příčině, kterou je to, že znaleckým posudkem je suplováno obstarávání podkladů a důkazů pro rozhodování. Shrnout ji lze zhruba do úvahy příslušného orgánu „proč se s tím budu dřít, když to za mě udělá znalec.“ Tento postoj pak posiluje i související skutečnost, že znalec je u řady řízení takřka automaticky vyžadován a jeho přibrání je jistým zvykovým právem.

Třetí, zřejmě nejvíce problematickou příčinou, je snaha příslušného orgánu přenést zodpovědnost za vlastní rozhodnutí na znalce. Přestože znalec nesmí hodnotit důkazy ani řešit právní otázky, je do těchto činností někdy tlačen okolnostmi přibrání i otázkami. Sami znalci jsou pak často zmateni ohledně toho, na co mohou či nemohou odpovídat.

Samozřejmě i oni mají většinou zájem o svoji účast na co největším počtu případů, protože z toho mají zisk a mohou mít i dobrý pocit z uplatnění vlastních odborných znalostí. Nicméně tato čtvrtá příčina hraje ve výsledném stavu „přeznalcování“ jen velmi omezenou roli.

Ohledně řešení problému přetváření ČR do „státu soudních znalců“ jsem skeptický. Přes deklarovanou snahu „něco s tím dělat“ na obecné úrovni debat, často, když dojde na lámání chleba v konkrétním případě, převáží postoj „znalec to vyřeší za nás“. Nechci samozřejmě paušalizovat, ale v řadě případů se tak děje. Na tom nic nezmění novely, nové zákony (včetně případného nového zákona o znalcích a tlumočnících) či interní pokyny, ale jen změna právní kultury. I když se o ni kvalitní lidé v justici i státní správě upřímně snaží, je taková změna dlouhodobou záležitostí a zatím se - pokud vím – plošně nechystá…

18 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Velmi děkuji za zajímavý a důležitý post. Ráda bych přidala pár dalších postřehů z poněkud méně "extrémní" praxe. Já osobně se zabývám právy duševně nemocných a seznam výtek, které k fungování znalců u nás mám, by vydal na samostatný článek.

Musím s Vámi souhlasit v tom, že způsob přibírání znalců je dnes železná košile, která se těžko mění. Ze své zkušenosti vím, jak těžké je přesvědčit soudce, aby do řízení o způsobilosti k právním úkonům přizval jiného znalce než psychiatra. Jsem bytostně přesvědčena, že to, jestli je člověk schopen se sám o sebe postarat a chápat, co se kolem něj děje (rozpoznat bankovky/trefit na nádraží/nakoupit si), je schopen mnohem lépe posoudit psycholog či sociální pracovník, než lékař, který sice umí správně určit diagnózu, stanovit léčebný plán a prognózu, ale o schopnostech jednotlivých pacientů často neví zhola nic. Nemluvě o rozdílu s jakým přistupuje k člověku (pacientovi) lékař a psycholog/sociální pracovník - humanitně vzdělaný člověk. Holt když se v tomhle řízení sto let dělá psychiatrický posudek, proč zavádět nějaké novoty, že?

Stejně tak musím naprosto souhlasit s přenášením zodpovědnosti ze soudce na znalce. Nechtěla bych paušalizovat, ale případy, ve kterých soudce pokládá dotazy typu: V jakém rozsahu by dle názoru znalce měl být posuzovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům? jsou více než běžné.

Na závěr snad už jen poznámku, že s tím, jak se ze znalecké činnosti stává lukrativní bidlo (např. v souvislosti s rychle se rozvíjejícím se medicínským právem), bohužel přibývá i těch znalců, jejichž práce řekněme není vždy perfektní (mířím především do řad znalců - lékařů). Kontrolní mechanismy se však nezdají být příliš efektivní - pokuta, kterou může znalci uložit soudce, bývá ukládána většinou toliko za prodlení s dodáním posudku, nikoli však např. za jeho nekvalitní zpracování, spočívající např. v nedostatečném odůvodnění závěrů, neodkazování na odbornou literaturu, o kterou znalec své závěry opírá, atd.

Vyškrtnutí ze seznamu znalců, což je další možná sankce, bylo např. v roce 2006 využito tuším asi 43x. Bohužel ze způsobu jakým Ministerstvo spravedlnosti vede tuto statistiku, nelze zjistit, kolik ze znalců bylo vyškrtnuto, protože přestali splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti, a kolik z důvodu porušení svých povinností... A pokud se týká sankce ultima ratio neboli odsouzení za spáchání trestného činu podle § 175 trestního zákona - podání nepravdivého znaleckého posudku, je situace obdobná. Vzhledem k tomu, že MS vede statistiku společně s TČ podání křivé výpovědi, počet 126 spáchaných TČ, nám toho moc neřekne.

Z vládního plánu legislativních prací vyplývá, že v říjnu 2008 by MS mělo vládě předložit novelu zákona o znalcích a tlumočnících. Počkejme si, jak moc bude novela reflektovat tato naše volání.

Jana Koláčková

Anonymní řekl(a)...

Zrovna u politických trestných činů bych viděl příčinu v tom, že se obvykle jedná o zločiny symbolem, textem či gestem a jelikož už došla situace tak daleko, že se jako zločin symbolem bere třeba i zločin tzv. "zástupným symbolem" (už jsem slyšel i o zástupném symbolu zástupného symbolu), tak soudce z hlediska obsahu symbolu, gesta atd. zkrátka vůbec neví, která bije.

Místo aby to smetl ze stolu jako jasnou ptákovinu s nulovou společenskou nebezpečností, objeví se z jeho vůle na scéně znalec (v případě pana Mareš člověk, který jako spulupracovník Policie ČR napíše pro policii brožurky a pak jak nezávislý znalec potvrdí, že se podle nich při rozpoznávání postupovalo správně), který mu vůbec vysvětlí, oč se vlastně vůbec jedná.

Co jsem četl některé znalecké posudky ohledně politických trestných činů, obsahově to často bylo na úrovni průměrného referátu na střední škole (pochopitelně nejhorší věci produkoval Gregorovič) a opravdu to zrovna případě Gregorovičova likvidačního posudku byl v podstatě jediný důkaz, který, i když byl obhajobou fundovaně kritizován, brala soudkyně jako něco svatého.

Anonymní řekl(a)...

Vynikající článek, zejména volbou thematu.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Jedno z themat, u kterých nelze paušalisovat.

Setkal jsem se se znaleckým posudkem z oboru kriminalistiky, ve kterém znalec kromě odpovědi na položené otázky brilantně zhodnotil důkazy, učinil skutková zjištění a vyvodil příslušné právní závěry, že pod rozsudkem musel blednout papír (to je samozřejmě extrém, toto znalci nepřísluší), a na druhé straně "znalec" z oboru dětské psychiatrie si ani nevyžádal od ošetřujícího lékaře zdravotní dokumentaci pacienta a veškeré – mylné – závěry vyvodil z jediného rozhovoru z dítětem, které s ním navíc odmítlo hovořit.

Anonymní řekl(a)...

Vojtěch J. Cepl

Ach, znalci.
Problém druhé a třetí příčiny je velice vážný, podle mne je to tiché přesouvání soudní moci někam úplně jinam, kde navíc věci nelze moc dobře kontrolovat. Pokud je systém budován k tomu, aby soudce nešlo podplatit (a skutečně je zaznamenaných případů mnohem méně, než se tvrdí a věří), pak znalec přímo zaplacen je, a to zcela otevřeně, pokud si strana jeho posudek objednala předem.

Kromě případů "znalců na nacismus", kde vůbec nechápu, k čemu je podobný posudek dobrý, mohu přispět z vlastní praxe autorským právem, kde se dějí podobné špatnosti v masovém měřítku (posudky na téma výkladu § 2 a.z. bych mohl vydávat pravidelně jako noviny). A to vše s těmi nejbizarnějšími výsledky (znalec, který dal v jednom případě dobrozdání, že logo je vždy autorským dílem, v jiném případě tvrdil, že logo není nikdy autorským dílem, a to v obou případech přinesly strany, aniž byl nějaký posudek objednáván).

Vina v těchto případech není na znalcích, ale jen a jen na soudcích, kteří podobné věci provádějí; nikdo vám nezabrání podobný posudek prostě nepřipustit jako důkaz.

Anonymní řekl(a)...

Problém se znalci vidím v malé znalosti otázek skutkových ze strany soudců, a v hypertrofii práva. Vedlejší efekt neustále nových právní předpisů je, že otázky skutkové se stávají otázkami právními. A to složitými.

Existují znalci se znaleckým oprávněním daně, clo. Bytostně právní oblasti.

90-95 % všech znaleckých posudků je z oblasti oceňování nemovitostí, vypracovaných za účelem stanovení daně z převodu nemovitosti. Znalec musí ocenit tzv vyhláškovou cenou, podle prováděcí vyhlášky k zákonu o oceňování. Znalec zde aplikuje právo (vyhlášku) na konkrétní případ - nic víc. Takový posudek je ze zákona finančním úřadem vyžadován. Je to ze zákona prolomení iura novit curia.

Dále vyslovím kacířskou myšlenku. V budoucnu se bude právo dělit na právo "základní" a "odborné". Přičemž odborné právo budou vykládat neprávníci - daňoví poradci, znalci, atd.

Lukáš Křístek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Otázka, zda je určité dílo autorským dílem ve smyslu AutZ, je právní (a potenciálně velmi složitá, zvlášť v digitálním věku), takže tam může znalec nejvýš dodat soudu pro jeho rozhodování podklady.

Přesto mám zadání znaleckého posudku, zda je autorským dílem stránka ve wikipedii (nejmenovaná naivní justiční umělkyně z liberecké pobočky KS v Ústí n. Labem poté, co byla na vadu své otázky šetrně upozorněna, ji změnila tak, že nyní se ptá, je-li článek ve wikipedii jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, čímž se ovšem s přehledem zařadila na čelo žebříčku kandidátů na autora nejblbější otázky znalci vůbec).

Anonymní řekl(a)...

Vojtěch J. Cepl:

Tato otázka - "zda je X výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti" - byla donedávna naprosto standardní postup, používala se masově (dokonce ji odvolací soudy svého času vyžadovaly), ale také se už objevila početná opozice, co podobnou otázku odmítá a považuje ji za pokus o přehození klíčové otázky na znalce (já jsem v té opozici, proto o tom píši).

Mám dojem, že okolo § 2 a.z., který je naprosto nejdůležitější z celého zákona, vůbec nejde vymyslet smysluplnou otázku na znalce.

Anonymní řekl(a)...

re znalec a autorsky zakon - stravil jsem ted kvuli jedne veci nekolik dnu obecnymi i konkretnimi uvahami o vztahu autorskopravni ochrany, prumyslovych vzoru a ochrannych znamek, zejmena u trojrozmernych tvaru a jejich zobrazeni, a priznavam, ze "prehazovaci" soudce jsem schopen na psychologicke urovni pochopit - proc se namahat nad netrivialnimi otazkami a praci se spisem (ktera me treba bavi, ale to je zrejme uchylka, navic je samozrejme treba mit na ni cas), kdyz si muzu nechat vypracovat papir a pak jenom prepsat jeho zaver...

Ale nedokazu si skutecne predstavit, k cemu by tady znalec vubec mohl byt dobry, a uprimne se bojim, k jakym zaverum by dosel - po tech trech dnech jsem myslim sice dal, nez jsem byl na zacatku, ale rozhodne bych nemohl na tohle tema napsat ani slusnou slohovku.

U SPS ES (a plati to myslim i o SD) jsou znalci rarita - za ctyri roky nevim o zadnem ustanoveni. Nekdy by se dalo spekulovat, zda by se nehodili (hospodarska soutez, i kdyz tam nas zpravidla hojne zasobuji strany), ale treba prave v dusevnim vlastnictvi jejich absence myslim netreba zelet.

A propos - vzpominam si dobre, ze nemecka, rakouska a tudiz i stara ceska judikatura dovozuje, ze jelikoz se tyhle veci musi posuzovat ocima prumerneho spotrebitele, muze takove posouzeni zpravidla provest soudce sam, protoze koneckoncu spotrebitelem je? Jeden z mistnich soudcu tuhle maximu aktualizoval a pouziva, alespon pokud jde nektere druhy zbozi, indikativni test "ask my wife". Pokud vim, funguje to.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad V. J. Cepl:

S potěšením tedy konstatuji, že v této otázce mezi námi panuje naprostá shoda.

Anonymní řekl(a)...

neodpustím si tento odkaz

http://aktualne.centrum.cz/domaci/foto.phtml?gid=6657&id=193836

znalec se objevuje až na konci, ale určitě to stojí za čtení...

Anonymní řekl(a)...

promiňte za odchylení od tématu. dvakrát už tady zazněla zmínka o hypertrofii práva (základní+odborné právo). tento problém zřejmě je velmi zásadní, jak bylo řečeno v článku, vědecko-technický pokrok činí svět složitějším. zajímalo by mě, jaká řešení nabízí právní teorie, aspoň jména autorů, kteří o tom něco napsali.

Anonymní řekl(a)...

Souhlasim s temi prispevky, ktere uvadeji, ze 'znalci na nacismus' jsou nesmysl.

Zvlaste pak taci, kteri maji k zpivani nacistickych songu velmi blizko.

Otto Dostál řekl(a)...

Přidám něco k dobru... kriminalistická balistická expertíza - otázky policie pro znalce:
1.) "Zda se jedná o zbraně ke střelbě způsobilé a zda-li je k jejich držení potřebné povolení"
2.) "Zda-li bylo ze zbraní v poslední době vystřeleno a zda s nimi nebyl spáchán dosud neobjasněný trestný čin?"...

Anonymní řekl(a)...

zastupuji ve věcech ochrany autorských práv a skutečně výklad § 2 Az je velmi složitý. Přiznám se a červenám se, že vždy zadám znalecký posudek, zda dílo odpovídá definici § 2 Az. V podstatě je hranice otázky, zda dílo má nárok na ochranu Az velmi tenká, zvláště pak v dnešním postmoderním uměleckém světě, kde skutečně nevím, zda lopatu zapíchnutou do hromady písku považovat jako celek za dílo hodné ochrany Az. znalec v tom či kterém oboru může vnést alespoň trochu světla objektivity do zcela subjektivního světa umění. I když poslední znalecký posudek, kde znalec vyjádřil, že dílo je dílem autorským kvůli jeho vysoké výtvarné a technické hodnotě. Tečka. A obvinil protistranu, že zcizila autorská díla. To mě moc nenadchlo a obávám se, že takovýto posudek moc nepomůže.

Pavel Raboch řekl(a)...

Přeznalcováno, přenotářováno (bez urážky). Ale každý chce být dobře živý.

Takže hlavně mít dobrou lobby, když se píší zákony ...

Unknown řekl(a)...

Chci oslovit všechny ty,kteří zde hovoří o soudních znalcích z oblasti zdravotnictví. Může-li z Vás někdo poradit prosím Vás o to. Otázka je jednoduchá :

může soudní znalec psychiatr přesně určit s odstupem 5 ti měsíců diagnózu psychického stavu(nepříčetnost) pachatele,který se dopustil trestného činu?

Anonymní řekl(a)...

Pachatel povypráví a znalec napíše. Technicky to samozřejmě lze a soudce má alibi. Z praxe je známo, že to nejde už ani druhý den, pokud má vyšetřovaný na výsledku nějaký zájem.

Michal Drvota