sobota 5. dubna 2008

Krvácející Slovensko?

„V roce 2006/2007 studovalo na českých vysokých školách šestnáct a půl tisíce studentů ze Slovenska. To je o dva tisíce více než v roce předchozím a skoro dvakrát tolik oproti roku 2004/2005.“

Tyto a podobné agenturní zprávy dnes již asi nikoho nevzrušují. Ohnivé debaty, které se vedly před nějakými čtyřmi lety na téma „slovenská invaze“ na české vysoké školy, zdá se pohasly. Vše to tuším začalo v roce 2001, tedy s podepsáním meziresortní smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou. Stanovila, že občané smluvní strany smějí studovat na veřejných vysokých školách druhé smluvní strany za stejných podmínek, jako studenti domácí. V důsledku této smlouvy došlo na českých veřejných vysokých školách k zásadnímu přerodu a změně kvality studentů ze Slovenska; „brat Slovák“ přestal být tou zajímavou figurkou studenta – samoplátce, který na mě v mých studentských letech zapůsobil tak maximálně množstvím vypité borovičky. Začali přicházet jiní studenti a jejich počet začal exponenciálně růst (Pro úplnost je třeba uvést, že i před rokem 2001 na českých veřejných vysokých školách studovali v rámci početně omezené výměny i kvalitativně odlišní studenti - nesamoplátci).

Nemám pochyb o tom, že na české vysoké školy dnes přichází špička slovenské generace, výtečně vybavena schopnostmi, inteligencí a znalostí jazyků. V rámci přinejmenším právnických a společensko-vědních oborů slovenští studenti vždy pozitivně vyčnívají. Snad jen anekdotický příklad: Central and Eastern European Moot Court Competition je každoroční soutěž v simulovaném soudním procesu v oboru evropského práva, pořádaná University of Cambridge. Jedná se o náročnou soutěž, která od studentů právnických fakult vyžaduje zvládnutí materie a její prezentaci písemně a ústně v angličtině. V roce 2006 se ve finále soutěže v chorvatském Záhřebu ocitly Univerzita Karlova v Praze a Univerzita Komenského v Bratislavě. Členové obou týmů však byli Slováci, tudíž finále byl slovenský souboj mezi „pražským“ a „bratislavským“ týmem.

Zajímalo by mě, jestli jsou někde přístupná čísla kupříkladu z osmdesátých let 20. století ohledně toho, kolik tehdy studovalo na českých školách slovenských studentů a naopak, tedy jak výrazná byla studentská „výměna“ mezi oběma částmi federace. Můj dojem by byl, že v absolutních číslech, daných přirozeně jinými počty studentů vysokých škol obecně, je současný jednostranný pohyb studentstva větší, než v dobách federace.

Nárůst slovenského studentstva na českých vysokých školách nebyl zpočátku kvitován s nadšením. Podepsáním výše zmiňované smlouvy byla opuštěna byť jen minimální reciprocita; počty slovenských studentů se pohybují řádově v tisících, počty českých studentů na slovenských vysokých školách řádově v desítkách, maximálně stovkách. Proč se má z českých veřejných peněž platit vzdělání pro Slováky?

Zaznívající opačný názor byl argument kvalitou: právě proto, že ze Slovenska přichází špička mladé generace. Jejím působením na českých školách se zvyšuje nejenom kvalita studentstva českých škol, ale podporuje se i soutěživost v rámci fakult. V konečné fázi navíc podstatná část absolventů zůstane v České republice.

Musím se přiznat, že jako student jsem nebyl z argumentu zvyšování kvality a soutěživosti na Univerzitě Karlově až tak nadšen. Důvody byly pohříchu přízemní. S nástupem slovenských studentů se moje naděje na získání vysokoškolské koleje postupně rozplývaly, neboť jediným kritériem byla vzdálenost bydliště od školy: soutěž o kritéria absolutní dojezdnosti mezi Chrudimí a řekněme Čadcou či Popradem byla od počátku prohraná. Pravidelné anabáze na začátku akademického roku ohledně získávání přistýlky na studovně či alespoň náhradního ubytování v Brandýse nad Labem mé sklony k internacionalismu zrovna nepodporovaly.

Tyto a jiné drobnosti sociálního života se však postupně řešily a s nimi rostla, myslím nejen moje, tendence k docenění té zvyšující se kvality a soutěže. Z pozdější pozice občasného pedagoga na českých právnických fakultách pak již jednoznačně převládlo pro-slovenské nadšení. Přirozeně, každý pedagog za předpokladu, že vláda platí za hlavu studující v českém jazyce bez ohledu na to, zda má český, slovenský či třeba ukrajinský pas, bude mít raději kvalitnější studenty jiné národnosti, se kterými je radost pracovat, než průměrného studenta českého. Z původního „Ano, ale …“ se tak postupem času stalo bezvýhradné „ANO“.

V posledním době jsem se na celou otázku však podíval také ještě z jiné strany: té vnitro-slovenské. Přednášení a výzkum mě v poslední době stále častěji zavály na Slovensko. Při posledním pobytu v Bratislavě jsem se se zájmem vypravil do údajně největšího odborného knihkupectví. S výjimkou jedné knihy jsem vůbec nic nekoupil: nebylo co. Více jako polovina odborných publikací jsou české, zbytek je sice slovenské provenience, nicméně velice různé kvality. Při rozhovorech se zástupci slovenské justice a právní akademie zjišťuji, že panuje personální zoufalství. V právní akademii nikdo až na drobné výjimky nepublikuje, nikdo se nehabilituje. Sehnat kvalifikovanou pracovní sílu na určité úrovni mimo Bratislavu je údajně takřka nemožné: ostatně samotný slovenský Ústavný súd, sídlící v Košicích, má dlouhodobý podstav odborného aparátu poradce soudce, což odpovídá v Čechách pozici asistenta soudce Ústavního soudu.

Slovensko personálně krvácí. Lze přepokládat, že personální nouze se bude ještě zhoršovat: jestliže panují podobné problémy dnes, jak to bude vypadat v řádů pěti let, kdy by mělo do práce nastupovat oněch přibližně 7 – 8 tisíc slovenských vysokoškoláků, kteří v uplynulém roce nastoupili na české vysoké školy? Vrací se vůbec někdo? Nevím, zda existují nějaká věrohodná čísla o návratnosti „českých“ Slováků. Podívám-li se po svých známých slovenského původu, návrat je spíše výjimkou: pro tu absolutní špičku bylo studium v Čechám pouze přestupní stanicí pro cestu dále na Západ či za moře, podstatná část však zůstává. Přemýšlím, kdy (či zda) se to změní? Kdy začne být návrat rentabilní?

68 komentářů:

peter brezina řekl(a)...

z (myslim) zrejmych dovodv prepnem zase do materinskeho jazyka.

"S výjimkou jedné knihy jsem vůbec nic nekoupil: nebylo co. Více jako polovina odborných publikací jsou české, zbytek je sice slovenské provenience, nicméně velice různé kvality."

ten dojem je podla mojich skusenosti uplne presny. Ja doma kupujem snad len filosofiu (tam vdaka Kalligramu - mimochodom plus-minus vydavatelstvo slovenskych Madarov) znovu ozila rada Filozofia do vrecka, v ktorej vysiel napriklad aj Hart (Právo, sloboda, morálka), Rawls (Spravodlivosť ako férovosť) ci Wittgenstein (Modra a Hneda kniha, Traktat). Inak je to skutocne bieda, az na par disertacii ( Nemec, M.: Stat, cirkev a pravo v rimskej risi...), Brostlov popis procesu so Sokratom Atensky lud versus Sokrates ci knihu byvaleho guestbloggera R. Prochazku Dobra vola, spravodlivy rozum vyslo nico zaujimave naposledy snad pred 10 rokmi, aspon co sa pravnej teorie a filosofie tyka. A zo zbezneho pohladu na ostatne odvetvia mam obvykle dojem, ze sa to prilis lisit nebude (hoci ucebnice trestu a obcana vyzerali celkom slusne).
Zaujimavejsie je vsak nieco este ine: opakovane sa mi stava, ze v prominentnych knihkupectvach nachadzam mnozstvo knih razu, ktory by som oznacil "hystericke sarlatanstvo" - ci uz ide o (militantne) proticirkevne dielka alebo prace "statopravne" (proti nim je Pavlickov dvojspis Cesi a Nemci svieze moderne liberalne dielo...). Spolocne maju hlavne to, ze v Prahe by som ich musel hladat v obskurnych priestoroch...
To mozno aj vysvetluje, preco sa tam my "exulanti" zrovna nehrnieme...

Ale mozno je moj dojem prilis povrchny, a Jakub Jost (pripadne niekto dalsi, kto sa prida) mi ho za tyzden u nas v Modre pri vinku vyvrati ;)

Tomáš Pecina řekl(a)...

Zajímalo by mě, jestli jsou někde přístupná čísla kupříkladu z osmdesátých let 20. století ohledně toho, kolik tehdy studovalo na českých školách slovenských studentů a naopak, tedy jak výrazná byla studentská „výměna“ mezi oběma částmi federace. Můj dojem by byl, že v absolutních číslech, daných přirozeně jinými počty studentů vysokých škol obecně, je současný jednostranný pohyb studentstva větší, než v dobách federace.

Tím bych si nebyl jist. Nevím, jestli se dají tato čísla někde najít, ale z osobní zkušenosti mohu říct, že v polovině 80. let, kdy jsem začínal studovat na MFF UK mathematickou fysiku, z 15-členného kruhu (kam patřily i další mezní a "obskurní" obory, jako např. biofysika nebo astronomie) byli čtyři Slováci.

Michal Bobek řekl(a)...

Ad T. Pecina - myslím, že potvrzujete můj odhad. Pokud jsem dobře informován, nyní je podíl slovenských studentů právě třeba na Matfyzu v nižších ročnících někde mezi 1/3 a půlkou. Při presumovaném navýšení celkového počtu studentů na Matfyzu mezi polovinou osmdesátých let a dneškem mi to dává že jich tam bude nyní, jak jsem uváděl v absolutních číslech (ale možná i relativních), více.

Ale třeba mě někdo znalý dnešních poměrů opraví.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Na pražských právech je podíl slovenských studentů asi desetina, ale je to jen velmi hrubý odhad prostřednictvím mého semináře a státních zkoušek. Už deset let tvrdím, že je to pro ČR mimořádně výhodné (a pro SR mimořádně nevýhodné), a to z důvodů, které naznačil Michal Bobek. Předpoklad kritiků, že financujeme z našich daní vzdělání cizím státním občanům, je mylný. Ve skutečnosti z našich daní přispíváme na to, abychom nejlepší mozky přebrali Slovensku. Ostatně nejvlivnější v ČR působící právník je Slovák (mám samozřejmě na mysli P. Hollandera).

peter brezina řekl(a)...

len by som doplnil, ze podla vyrocnej spravy za rok 2005 (inde som to nenasiel) a tam uvedeneho postu prijatych studentov je ten Zdenkov odhad uplne presny :)

Daniel Krošlák řekl(a)...

Problem, ktory naznacil Michal, je naozaj velmi vazny. Jeho priciny su, domnievam sa, historicke. Nebudem zachadzat dalej do minulosti, nezostava vsak nic ine len skonstatovat, ze zatial co kazda vlada od r. 1993 verbalizovala zaujem o skolstvo ako prioritu, skutocnost bola presne opacna. Je to velmi kratkozraka politika, zial.
Ked som sa minule rozpraval s nasim prodekanom, veci ktore mi povedal, na mna vplyvali velmi negativne. Nasa fakulta (PFTU) nema dostatok penazi, ani na platy, ani na materialno-technicke vybavenie. Som svedkom nasho neustaleho prosebnictva o pomoc... Dalsi momentalny problem sa tyka akreditacie, problemu s garantmi. Pritom ide castokrat len o smiesne zabo-mysie vojny. Ludia zrejme rozmyslaju skor tak, ako tomu druhemu poskodit, ako ho odstavit, miesto toho aby sme sa spajali a pomahali si...
Je to smutna realita, ale na druhej strane je aj urcita nadej. Je tu velmi nepocetna vrstva mladych intelektualov, ktori sa snazia o zlepsenie. Dolezite je, aby v tejto katastrofalnej situacii nerezignovali, aby sa preniesli cez vsetky tie castokrat nezmyselne prekazky. Aj ked to nie je vzdy jednoduche...

Matěj Šuster řekl(a)...

Otázkou je, co motivuje Slováky masově odcházet do zahraničí, tj. zda jsou jim dostupné příležitosti na Slovensku skutečně tak "špatné", anebo naopak zda jsou v jiných zemích alternativní příležitosti pro Slováky natolik atraktivní, že jim prostě dávají přednost. Lze si rovněž klást otázku, proč se slovenské firmy a instituce nesnaží přetáhnout špičkové odborníky prostředictvím cenového "mechanismu" (nabídkou vyšší mzdy). S výjimkou širého kraje východního slovenska mi ovšem Slovensko rozhodně nepasuje do množiny chudých zemí s tragicky nekvalitními institucemi, kde lze očekávat "odliv mozků".

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že záver robíme trochu ukvapene. Nemyslím si že rozhodnutie maturanta, ktorú univerzitu si zvoliť odráža jeho predstavy o kvalite školy (if any). Podľa mňa ide do veľkej miery o to, že (predpokladám, že) náklady na štúdium v ČR a v SR budú veľmi podobné (ak k tomu v SR pridáme dlhodobú - nateraz ľavicovo umlčanú - snahu o zavedenie školného), tak sa študentom nedivím, že zvolia zahraničie, ktoré je tak jazykovo blízke, a kde je skôr možnosť popri škole aj niečo zarobiť (nepodceňoval by som práve posledný faktor).

Trochu mi pri úvahách o kvalite chýba skôr porovnanie o výbere fakúlt v čase, keď už človek čo to vie o kvalite rôznych škôl - tak napríklad výber miesta na doktorandúru, nebodaj štúdijný pobyt. Myslíte si, že Slováci sa do ČR hrnú robiť PhD.? :)

Nechcem tým všetkým povedať, že v SR to je nejaké ružové, ale záver, že najšikovnejší idú do ČR (odôvodnení tým, že sa ich počet v ČR zvyšuje) sa mi zdá trochu pritiahnutí za vlasy.

Použijem iný prímer (bez akéhokoľvek náznaku, že by som ním mal chcieť niečo vyjadriť): Prečo v poslednom čase sa dosť zaujímavé množstvo českých pedagógov habilituje, resp. inauguruje na Slovensku, žeby tiež známka kvality, alebo odliv mozgov? :)

PS: A čo sa týka domácej kvalitnej literatúry, či to nie je tým, že všetci Slováci píšu iba v zahraničných periodikách/vydavateľstvách :):):)

PS2: a že by sa na Slovensku nehabilitovalo???? :):) veď u nás sa habilituje aj v odbore preklad českých právnických kníh so slovenčiny. :)

K.Csach

Michal Bobek řekl(a)...

Ad K. Csach:

"Myslíte si, že Slováci sa do ČR hrnú robiť PhD.? :)"

To nevím, možná ne. I když znám 3 Slováky, kteří nyní dělají Ph.D. v Praze na PF UK a žádného Čecha, který vyrazil opačným směrem. Ale to může být dáno také nereprezentativním vzorkem.

"(...) záver, že najšikovnejší idú do ČR (odôvodnení tým, že sa ich počet v ČR zvyšuje) sa mi zdá trochu pritiahnutí za vlasy."

Má chvála "slovenskému vzorku" na českých univerzitách byla vyjadřována především vůči zbytku českých studentů, mezi kterými slovenští studenti pozitivně vyniknou. V případě, že tato skupina nepatří mezi slovenskou generační elitu a naopak si ty nejlepší necháváte doma, nezbývá mi než závidět a vše odvolat ;-)

"Prečo v poslednom čase sa dosť zaujímavé množstvo českých pedagógov habilituje, resp. inauguruje na Slovensku, žeby tiež známka kvality, alebo odliv mozgov? :)"

Dobrý argument. Z poslední doby jsem si ale vědom pouze profesury docentky H. Válkové na PF Trnavské univerzity, o jiných habilitacích/jmenovacích řízeních Čechů na Slovensku nevím. Budu vděčný za jakýkoliv drb v tomto ohledu.

Anonymní řekl(a)...

Michale, tohle je přece klasika. Lidé jako Zoubek, Raban, Machalová, ..., kteří by v Česku neměli šanci se habilitovat, to v pohodě udělají na Slovensku.

Tomáš Sobek

Matěj Šuster řekl(a)...

Tomáš:

Myslíš Tatianu Machalovou? Není ona původem Slovenka?

Ale seznam publikací má celkem dlouhý.

POZN: já jsem o ní doposud v životě neslyšel - čímž samozřejmě nechci říci, že je "bezvýznamná" :o).

Michal Bobek řekl(a)...

Ad T. Sobek - uznavam nachytani na neznalosti "klasiky", nicmene bych netvrdil, ze to, ze nekdo se habilitoval/byl jmenovan profesorem na Slovensku znamena automaticky prislusenstvi do kategorie "tech, co nemaji v Cechach sanci". Pri zabomysich valkach, osobnich rozbrojich a skutecnosti, ze akreditaci k oboru x u nas casto miva pouze fakulta y, tak nekdy asi nebude jina cesta.

Vas vyrok ale smeroval vuci lidem v nem citovanym a nebyl patrne urcen k zobecneni.

Anonymní řekl(a)...

Ad MB
Ano, rozhodně jsem nechtěl generalizovat. Motivace a metody mohou být různé. Nicméně, když mi jeden český docent popisoval, jak si zařídil (ano, zařídil) habilitaci na Slovensku, tak mi z toho naskakovaly pupínky.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Ještě bych dodal, že moje formulace "by v Česku neměli šanci se habilitovat" byla nešťastná.

TS

Jakub Jošt řekl(a)...

No, Slovensko sa proste nedrzi starej Svatoplukovskej povesti. Moj skromny nazor studenta, ak sa ma robit na Slovensku nieco zmysluplneho, musi to byt koncentrovane. Tak ako na Slovensku nepostavime 25 futbalovych jedenastok schopnych uc&astnit sa MS vo futbale, tak na Slovensku nebude 8 clenna brectanova liga a pod. Da sa to vsak obist tym, ze elita na Slovensku spolu bude spolupracovat, s nejakym cielom. Zial, toto nevidim inak, ako ze sa proste ludia, ktori nesu najvacsi diel zodpovednosti (nebudem ukazovat prstom:) zacnu mobilizovat a nieco pre tento ciel obetuju...aspon cas a sem-tam pozvanie na pivo ci kavu.
.
Moj osobny dojem z posledneho casu je vsak VELMI dobry, pretoze sa mi zda, ze po svete je vela vela vela sikovnych Slovakov...len ich tak dostat do jednej miestnosti - ale tak, snazime sa o to:)...a ak to nevyjde, mozeme sa hrat na europanov...alebo svetoobcanov, alebo pozriet nejake nemecke, madarske, zidovske ci rusinske korene...alebo tie ceske.

Anonymní řekl(a)...

Som rád, že som to tu mojou malou ironickou poznámkou rozrpúdil :).

ad Jakub: Holt, máš pravdu, ale na to, aby sa týchto ľudí podarilo dostať do jednej miestnosti, musí byť v tej konrétnej miestnosti dosť stoličiek (voľných). A ono to nie je až také jednoduché. Riešenie je, ale trochu zložité a dlhodobé a neisté. Niekto sa musí utrhnúť a spraviť cezfakultnú spoluprácu (plus získať prostriedky). To však vyžaduje, aby sa dalo so všetkými ľuďmi rátať dlhodobejšie, a nie, že o rok/dva ubziknú robiť do finančného žraloka...

ad Michal: :):):) samozrejme, že si tých najlepších nechávame doma, za pecou, ešte si nepočul o slovenskej kapitálotvornej vrstve??? To máme chcieť, aby nám ich zobrali??? Ale vážne: Problém mobility už tu bol x-krát rozoberaný, nechcem sa k tomu vracať, len krátko: málokto ide robiť PhD mimo svoju alma mater, a to je tak trochu problém. Či nebude dôvodom úprieboojnosti Slovákov v zahraničí samotný fakt, že sú v zahraničí a cítia tlak, že niečo dosiahnú, iba ak sa budú snažiť (rodičovské nitky v§čšinou za hranice nesiahajú:):):))

A čo sa týka slovenských habilitácií je to tak všelijak. Naozaj je obrovský problém v žabomyšacích konfliktoch medzi gardami. A ak sú jednotlivé odbory skôr samoderžavie ako parket na výmenu názorov, tak to aj tak vyzerá.

Inač ako som už písal niekedy skôr, problém Slovákov je v ich podkritickom množstve. Naozaj veľa vecí závisí od počtu ľudí. Čo myslíte, aký je pomer medzi počtom kvalitných nemeckých právnických diel a českých, zodpovedá pomeru obvateľov, a ako je tomu asi v pomere ČR:SR?

K. sach

PS: a zabudol som, viete mi Slováci, ,my sme taká inšia kultúra :):):):):):):)

Daniel Krošlák řekl(a)...

Ad Tomas Sobek

No s tou habilitaciou to nemusi byt na Slovensku vzdy take jednoduche... Ono asi zalezi o koho ide a na akej univerzite sa habilitacia vykonava. Koniec koncov habilitaciu alebo profesuru na Slovensku robili ceski ucitelia uz za prvej CSR. A ked poviem mena ako O. Sommer, K. Lastovka, B. Tomsa ai., tak aj Tomas Sobek bude musiet uznat, ze to neboli uplni nimandi...

A mam aj protipriklad - nedavno si jeden slovensky kolega robil habilitaciu na PF UK v Prahe. Kriteria splnal, len nepresiel vedeckou radou univerzity a to preto - a teraz sa drzte :) - ze nemal poznamky pod ciarou vo svojej habilitacnej praci podla pozadovaneho vzoru. Na baze tohto prikladu by som podobne ako Tomas Sobek mohol mat velke pochybnosti o kvalite ceskych univerzit a nimi habilitovanych pedagogoch...

Daniel Krošlák řekl(a)...

Ad Matej Suster

Podmienky na Slovensku su vo viacerych ohladoch v porovnani s ceskymi fakultami pozadu. Nebudem to teraz rozoberat blizsie. Otazka ovsem je, ci toto sposobuje odliv kvalitnych studentov do CR, Rakuska, pripadne inde. Myslim si, ze ani nie a dokonca si myslim, ze mnozstvo kvalitnych studentov tu aj ostava. Problemom je len mozno kvalita skol, ktora nedokaze nasledne vytazit z ich potencialu maximum, lebo mnohi kolegovia pedagogovia maju zaujem skor v inych oblastiach ako v uceni (teraz mam na mysli pravnikov), najma tam, kde za to dostanu viac penazi...
Okrem toho je problemom skol personalna politika, ked sa zamestnavaju alebo stanu doktorandmi znami, alebo uplni (prepacte to slovo) ritolezi...

Anonymní řekl(a)...

Ad Dano K.: Nemaj mi to za zle, ale aké sú podmienky na habilitáciu na PF UK? a aké inde? To je asi ako keby si napísal, že spĺňal všetko, iba tie skriptá mu nejaký tajtrlík/úradník z knižnice nepovažoval za vedeckú monografiu, a preto mu to odmietli dať. Je zvláštne pustiť sa do habilitácie, a nemať ani jednu monografiu s poznámkami pod čiarou. :):):):):) (to som teraz paušalizoval a možno sa nehodí na Tvoj príklad).

K.Csach

Daniel Krošlák řekl(a)...

K T. Machalovej, ja by som sa neodvazil ju takymto sposobom vytiahnut. Staci si pozriet je habilitaciu:
Tradice a perspektivy racionalistického právního myšlení : analýza Kantova a Habermasova pokusu o záchranu racionality práva. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 342 s.
a budete vediet, ze menovat ste mohli radsej niekoho ineho.

Daniel Krošlák řekl(a)...

Ad Kito
Neviem presne, pisal som o Tvojom byvalom kolegovi z medzka z KE, ktory zakotvil teraz v BA a TN. To, co som napisal, som len pocul. Inak, poznamky tam mal - vyslo to aj knizne, mozes si to pozriet. Problem bol len, ze neboli tak strukturovane, ako oni ocakavali...
Proste si myslim, ze mu to nechceli dat, tak si vymysleli takuto kravinu...

Anonymní řekl(a)...

Ad Daniel
Opakuji, že jsem nechtěl cokoli generalizovat o habilitování na Slovensku.

Ad Machalová
Bez komentáře. :)

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Ad Dano:
priznám sa, že som rozmýšľal, ktorého z kandidátov máš na mysli, teraz už viem (tých stroskotancov - bez emotívneho náboja - je tam viac). Čo ak mu nechceli povedať skutočný dôvod, prečo mu to nedali? Ale tento konkrétny príklad nehabilitovania je naozaj trochu zvláštny (a to nielen z procedurálnych dôvodov).

Ad Tomáš:
ale my, malý národ veľkých ľudí, sa cítime dotknutí :)
K.Csach

Anonymní řekl(a)...

Ad K.Csach

A co teprve my - malí lidé. :)

Tomáš Sobek

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad K. Csach...podla mna to VOBEC nie je problem. Chce to len jedno - chciet.

Ad P. Brezina...ci tento tvoj dojem vyvratim bude do velkej miery zavisl od toho, kolko vina vypijes:) (ale tak okrem tebou menovanych by sa este cosi zaujimavo naslo).

Anonymní řekl(a)...

Ad Jakub: Ty si ešte asi nepôsobil na slovenskej VŠ :):) ale kvitujem Tvoj záujem (Keď sa vrátiš z Albionu - tam si teraz, nie? - tak daj vedieť :):) ). Len aby záujem neskončil pri hľadaní prostriedkov na tonery a kancelársky papier (btw. to by bola téma na post). :):)
K.Csach

PS: ale ináč súhlasím, treba chcieť, treba aby viacerí chceli :):)

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad Karol...posobil, posobil, a zatial aj posobim...ako student :)(cize ziaden albion pre barbinky !!!), ale vdaka jednej takej aktivite (fppf.blogspot.com) mam moznost nahliadnut aj do "tonerovych" problemov, o platoch nehovoriac. Ano, podmienky nie su dobre...ale ved o tom sa bavime. Podla mna najhosie co sa moze stat je, ze mladi ludia ako ty (mozeme si tykat?) budu v hlave neustale drzat frustraciu z tonerov. Ja viem, mne sa to lahko hovori...ale ine vychodisko nevidim, teda okrem tradicne slovenskej metody, t. j. cakanie na spasitela (v zidovstve je aspon abstraktny a kazdy vie, ze k spaseniu si musi pomoct) Janosika , Jurosika alebo Gajdosika.

Anonymní řekl(a)...

Ti dám Karol, Kristián je moje ctené :) meno. Ver mi, že mňa tie tonery vôbec, ale vôbec netrápia. :) A poznám okolo seba tiež dosť šikovných ľudí, ktorí by sa radi do niečoho pustili a aj sa púšťajú, len majú pomalý rozbeh a pri trojročných zmluvách nie si absolútne schopný vidieť výsledok svojej práce... a ak k tomu pridáš nedostatok inšpirácie strednou gardou, zavalenie výučbovými povinnosťami.. good luck :). Ale všetko sa dá, len treba mať šťastie :).
A ver mi, že na spasenie naozaj nikto nečaká... ...ale chápem dezilúzie kolegov, ktorí musia písať príspevky v mene svojich školiteľov (áno, aj také prípady sú a to ako v ČR aj v SR)... a potom sa majú snažiť o spoluprácu práve s takouto zberbou?
K.Csach

Anonymní řekl(a)...

no nič, trochu som sa nechal uniesť do vĺn off topic. Súčasný stav je každému jasný, riešenie trochu menej :). Čo by mňa zuajímalo je geografický element. Kto chodí podľa vašich skúseností viac do ČR, západ alebo východ SR?

A ďalej, ako je to s dostupnosťou slovenských časopisov v ČR?

PS: Jakub, zaujímavý rad spasiteľov (ta ho doplním) Jánošík, Gajdošík, Krivošík :)

K.Cs.

Michal Bobek řekl(a)...

Dostupnost slovenských časopisů - do knihovny NSS máme předplacenou Justiční revue, a to je obávám se vše. Meditovali jsme o jiných titulech, jako by byl Právny obzor či Bulletin advokacie, ale nakonec zůstalo u té JR (která je ale velice zajímavá).

Mohl bych se ale trochu vrátit k původnímu motivu příspěvku? Proč ze Slovenska odchází tolik lidí studovat jinam, hlavně tedy již po gymnáziu? Jestli si upřímně myslí, že české vysoké školy jsou o tolik kvalitnější? Kde tuto představu vzali? Anebo to je, jak někdo psal, snaha dostat se do "velkého světa" z područí rodičů? Finančně to asi levněji nevyjde ...

Jan Petrov řekl(a)...

Dovolil bych si vyzvednout následující myšlenku K. Csacha, kterou považuji za důležitou: "Inač ako som už písal niekedy skôr, problém Slovákov je v ich podkritickom množstve. Naozaj veľa vecí závisí od počtu ľudí. Čo myslíte, aký je pomer medzi počtom kvalitných nemeckých právnických diel a českých, zodpovedá pomeru obvateľov, a ako je tomu asi v pomere ČR:SR?"

Je to důvod, proč komentář k BGB (Palandt) koupíte za 100 €, zatímco nově vydaný "Velký komentář" (který by však v SRN jistě nebyl považován za Großkommentar) k českému OZ stojí přes 150 €, ačkoli obsahuje méně textu a podstatně méně informací i kvality.

Na druhou stranu: BGH nerozhoduje 8x více věcí ročně než český NS. Ovšem i soudci nejvyšších soudů stojí "na ramenou obrů" -- a v doktríně i právnickém vzdělávání musí ten osminásobný rozdíl být znát.

Obzvláště malým právním řádům může pomici právní komparatistika. Nevede ani tak k justifikaci určitého výsledku (kolik právních řádů, tolik řešení), ale především k lepšímu pochopení problému a sundání "klapek z očí".

Pokud by se tedy na Nejvyšším soudu mísily vlivy německého, rakouského, polského, francouzského, britského a jiného práva, nevedlo by to sice k vyšší právní jistotě -- k vyšší kvalitě judikatury a rychlejšímu rozvoji českého práva však ano.

Anonymní řekl(a)...

Ad: MB: Justičná R sa v poslednej dobe dosť IMHO polepšila.

Ináč, aké su asi náklady na štúdium v ČR? Má niekto aspoň roughly predstavu? Ja si myslím, že motivácia zdrhnúť z hniezda je mimoriadne významná (omnoho viac ako chuť/smäd po kvalite).

Čo sa týka preferencií, zaujímavá je aj táto stránka: www.arra.sk (akademická ratingová...), má niekedy pochybné výskumné metódy, a niekedy vyznieva smiešne, ale je to zaujímavé a podnetné čítanie.
K.Cs.

Jan Petrov řekl(a)...

Britské právo beru zpět jako pěknou hloupost.

Anonymní řekl(a)...

ad jan petrov: Palandt zrovna nie je dobrý príklad komentára (je to skôr wegweiser). Großkommentar je napríklad mníchovský, a ten stojí mastne cez 1000€...

Niekedy mám pocit, že by bolo jednoduchšie, lacnejšie a rýchlejšie naše spory prekladať do nemčiny, francúžštiny či angličtiny a posielať ich na rozhodnutie tatam.. :)
K.Cs.

Michal Bobek řekl(a)...

Ad K. Csach - moc dekuji za odkaz na ARRA. Jak tam rikaji ve zprave o kvalite vedeckeho vyzkumu, cisla a tabulky reknou mnohe. Z vedeckych ustavu je zajimavy hlavne Ustav statu a prava SAV, ktery zjevne vypadl ze vsech zebricku s vyjimkou "cerpani grantovych prostredku". Vypada to tak intimne zname ...

Ad J. Petrov: "Obzvláště malým právním řádům může pomici právní komparatistika."

Jiste. Muze. Proto ji v CR nikdo nedela.

Ve zbytku nam debata zacina trochu "Ceplovatet" - ne, ze bych pana profesora nemel rad, ale jeho casto ventilovany nazor "nic vlastniho nepiste, ale jenom prekladejte (respektive kopirujte) americke veci" nepovazuji za prilis konstruktivni.

Michal Bobek řekl(a)...

Jinak obecne ke srovnani v pravu a vztahu Cechu a Slovaku, respektive jejich ustavnich soudu: hrabal jsem se v judikature obou ustavnich soudu a dohledaval vzajemne citace. Kdo si myslite, ze koho cituje a kdo naopak ne?

Jan Petrov řekl(a)...

Ad Kristian Csach:

Netvrdím, že Palandt je Großkommentar. Na druhou stranu, poslední vydání českého komentáře k obč. zák. je Groß- jen názvem a cenou (cenový skok je ostatně evidentní důvod pro "přelakování" beckovských komentářů). Mimochodem (a to není jízlivost ani výtka), Beck, se svými zahraničními zkušenostmi, skočil na český trh jako liška do kurníku. Např. věděl, že musí co nejdříve "obsadit" soudce NS.

Myslím, že dobrý Wegweiser je základ; teoretické rozbory bonus. České komentáře (s čestnou výjimkou, pokud vím, Spáčilovy části komentáře k obč. zák.) nedostatečně reflektují judikaturu NS. Jejich autoři nejsou s to vyhledat a přečíst relevantní judikatury a odkázat na ně. Namísto toho opisují desetkrát opsané citace z judikatury (a řadí je na konec komentovaného paragrafu, aniž by je provázali s textem komentáře).

Napsat dobrý komentář zvládne tlupa mravenců pod dobrým vedením -- přečíst judikát, "zakatalogizovat", přečíst judikát, "zakatalogizovat"... Lze odhadovat, že německé komentáře z převážné části píší nikoli profesoři, nýbrž jejich asistenti.

Jinak řečeno, dobrý komentář je to, co si zřejmě vytváří některé advokátní kanceláře pro interní potřebu.

Ad Michal Bobek:

Když se americké nahradí za "americké, německé, rakouské...", v podstatě s prof. Ceplem pro oblast akademického civilního práva souhlasím.

Daniel Krošlák řekl(a)...

Ad Michal
Na tvoju otazku, myslim, viem odpovedat aj bez vyskumu. Slovensky US cituje cesky, cesky vsak slovensky nie.
Ked sa chces vratit k povodnej otazke, mozno mam pre Teba spekulativnu odpoved. Slovaci odchadzaju z rovnakych dovodov, ako odchadzali historicky od konca 19. st. Praca, peniaze, lepsia perspektiva, moznost presadit a mozno aj nejaka vnutorna tuzba. Koniec koncov nasi intelektuali vzdy studovali inde, lebo na Slovensku v podstate neboli vysoke skoly (neratam AI, TU, ci Bansku akademiu).

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad Kristian...prepac:)...Kristian, Kristian, Kristian. No, ja mam predstavu, ako sa to da riesit, mozeme niekedy osobne:). V skratke, pozitivny priklad.
.
Ad Michal...Suhlasim s Danom. Podla mojej skromnej mienky nie je velky rozdiel medzi KU v Prahe a UK v Bratislave, pokial ide o vyucbu. Ale obrovsky rozdiel je napriklad v mene jednotlivych skol, v pocte zahranicnych advokatok posobiacich v Prahe, v pocte diskotek v Prahe, v pocte cohokolvek v Prahe, napodobne v Brne, a tiez by som nezabudsal na kontakty so zahranicim, ktore ma KU omnoho lepsie. Lebo to je v zasade to, co mladeho Slovaka zaujima, ked si vybera skolu. Zaroven vsak maju Cechy jednu zasadnu vyhodu oproti skolam z inych zahranicnych krajin...JAZYK. Cestinu mame na Slovensku zadarmo, navyse zadarmo mame aj studium u vas (tusim). Ak vznikne nejaky problem v tychto dvoch veciach, stane sa Cesko alternativou k ostatnym zahranicnym skolam, a tam uz by nemuselo dopadnut tak slavne, pokial ide o pravo.

Jakub Jošt řekl(a)...

Inak...k tomu citovaniu, dnes sme to riesili na obcanovi. Problem je v tom, ze slovenski sudca, ci pravnik vseobecne, ma vobec problem citovat slovenske judikaty, pretoze su CHABO publikovane. Tak opat vyuzije dve spomenute vyhody (jazyk a pristup zadarmo) a odcituje ceske.

Jan Petrov řekl(a)...

Skutečně jsou na jaspi.justice.gov.sk (i jinde) dostupná jen ta rozhodnutí Najvyššího súdu, která byla publikována ve sbírce (příp. v některém časopise), anebo dělám něco špatně? Vždyť rozhodnutí soudů nižších stupňů se v jaspi zveřejňují.

Anonymní řekl(a)...

ad Jan Petrov:
Komentáre v Deutschlande. Osobne si nemyslím, že by tie komentáre písali asistenti. Väčšinou sú obsahové celky veľmi rozumne pospájané a konkrétny človek
Ono tých vydaní naozaj veľkých komentárov nie je až tak veľa ako Palandta (ten je naozaj asi robený asistentami), prípadne rôznych beckových Kurzkommentárov. Mal som možnosť trochu rozprávať s niektorímí, čo určité state do veľkých komentárov písali, a naozaj si myslím, že je to ich vlastné dielo (ono by to bola neuveriteľná hanba, keby napríklad Basedowova časť mníchovského komentára BGB bola napísaná asistentom). A keď si nájdeš čas a pustíš sa do čítania a porovnávania jednotlivých vydaní veľkých komentárov, nájdeš obrovské rozdiely v statiach, a ak poznáš štýl autorov, dokážeš ich spoznať (napríklad Schmidta, Canarisa, Lieba, Medicusa, Basedowa či Joosta spoznáš dosť rýchlo :):) ).

Inak čo sa týka zverejňovania rozhodnutí, ak máš prístup k justičnej revue, pozri č. 12/2007 Majerský R.: Zjednocovanie rozhodovacej činnosti súdov v Slovenskej republike. Myslím, že tam píše zaujímavé veci práve o zvereňovaní (a teraz dúfam, že som netrafil vedľa, nemám práve to číslo JR po ruke).
K.Csach

PS: Ad J.Jošt: sa mi páči úvaha o počte zahraničných advokátok ako o motivačnom činiteli :):):):) milý preklep

Daniel Krošlák řekl(a)...

To jaspi niekedy ani poriadne nefunguje... Takze niet sa nad cim divit, niekedy mi to nenajde ani zakon. Alebo, ze by som s nim nevedel robit? :-)

Anonymní řekl(a)...

Ad Daniel K.:
Jaspi je optimalizované pre IE, ak používaš niečo iné (napríklad Mozillu), potom musíš na prvom okne dole vľavo prepnúť na štandard internet formát - ináč ti nič nenájde. Okrem toho má jaspi nenormálne nefunkčný (moja skúsenosť, neviem či naozaj zodpovedá pravde :):)) vyhľadávač - neskloňuje, niekedy má problém s diakritikou, dáva rôzne výsledky s tým istým zadaním, ale aspoň niečo máme...

Ad Michal B: čo sa týka SAV Ústav štátu a práva, grantov a výkonov, pozri napríklad toto (preleť výročné správy, rozloženie čerpania prostriedkov... podľa mňa tam granty slúžia na základný chod ústavu):
http://www.usap.sav.sk/index.php?id=apvv

K.Cs.

Anonymní řekl(a)...

Ceplův názor, že nemáme psát vlastní věci, ale raději překládat nebo opisovat cizí věci, se dobře říká, ale špatně realizuje. Udělat kvalitní překlad klasické práce může být těžší než napsat vlastní knihu.

Uvedu příklad. Zrovna píšu kapitolu, ve které mimo jiné analyzuji Dworkinův semantical sting argument. Předtím jsem si přečetl asi deset článků na toto téma, přičemž každý nabízí několik výkladů zoufale nejasných formulací Dworkinova argumentu. Představa, že bych měl přeložit Laws Empire do češtiny, mi přijde jako noční můra.

České překlady nečtu. Ale když mi studenti Hartův termín "reflective attitude" nesmyslně překládali jako "reflexní postoj" místo, aby ho smysluplně přeložili jako "reflektovaný postoj", tak jsem si vzal Fantysův překlad The Concept of Law a je tam "reflexní postoj". :)

btw. Není shoda na tom, jestli by se měly překládat klasické (ale v mnoha ohledech zastaralé) práce nebo raději žhavé novinky.

Tomáš Sobek

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad J. Petrov...neviem ako s Jaspi, ale na svojej stranke zverejnuje NS SR skutocne len pripady uverejnene zbierke, cize zrejme to nebude od veci.
.
Ad K. Csach...preklep:), no dobre, tak advokatiek. Ale slovny zaklad je rovnaky, advokatka, tak neviem:).

Jan Petrov řekl(a)...

Rád si přečtu doporučený článek; děkuji za odkaz.

Všiml jsem si optimalizace pro IE i přepínače na stránce vlevo dole (možná to je zbytečně neobratné -- automatické rozpoznání prohlížeče není zas takový problém).

Stále mi však připadá divné, že si v modulu "súdne rozhodnutia" lze přečíst rozhodnutí Okresného súdu Dolný Kubín, ne ale Najvyššího súdu SR.

Anonymní řekl(a)...

Aha, ještě jsem to překontroloval. Fantys tam má "reflexivní postoj". Nicméně, i tak je to nevhodný překlad.

Nicméně, připustil bych diskusi, jestli se má termín "reflective attitude" přeložit jako "reflektující postoj" nebo jako "reflektovaný postoj".

Záleží na tom, jestli je podstatou věci to, že aktér sebe-kriticky zvážil (reflektoval) svůj postoj, nebo to, že kriticky zvažuje (reflektuje) ono pravidlo, resp. postoje ostatních.

Celý Hartův termín je "critical reflective attitude". Ovšem Hart dodává, že tento postoj se projevuje v kritice i sebe-kritice. :)

Pozn. Např. termín "reflective equilibrium" se do češtiny tradičně (a smysluplně) překládá jako "reflektovaná rovnováha".

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

A ještě poslední dvě poznámky. :)

Gramatický výklad dává přednost překladu "reflektující". Nicméně sémantický výklad dává přednost překladu "reflektovaný". Termín "kritický reflektující postoj" je totiž pleonasmus.

Na termínu "reflexivní" mi vadí ona dvojznačnost. Může to znamenat reflektující nebo naopak založený na reflexu. Když něco dělám reflexivně, tak to nedělám reflektovaně (promyšleně).

Sorry, už mlčím.
Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Ad J. Petrov: nie je súdne rozhodnutie ako judikát :) (T.Sobek by to určite :) nazval Slovenské tautologické orgie).

Ad: J.Jošt: Advokátka t.j. advokát ženského druhu, alebo advokátska kancelária? :):) nie je advokátka ako advokátka :)

peter brezina řekl(a)...

ad Tomas:

ja bych to mozna barbarsky prelozil jako reflektivni, protoze mam pocit, ze tam nejde primo o zadnou z tech dvou alternativ, ktere zminujes, ale o zpusobilost, pripravenost k oboum. Ale nemam momentalne u sebe original a ten preklad je taky nekde v krabici...

Anonymní řekl(a)...

ad Peter

Slovo "reflektivní" se nabízí na prvním místě, ale je to vůbec překlad? :)

Tom

Jan Petrov řekl(a)...

Já vím -- ale v JASPI sekce "Judikatura" obsahuje jen ta (nepočetná) rozhodnutí NS SR, která byla vydána ve sbírce. Jak se dostat k těm ostatním?

Nechci provokovat; skutečně mě to zajímá; rád bych si v judikatuře NS SR početl. Proto budu vděčný za odpověď.

Michal Bobek řekl(a)...

Jendo, k další judikatuře NS SR než té, která je uveřejněna v oficiální sbírce, se nedostaneš.

NS SR uveřejňuje pouze cca 80 judikátů ročně (+ ty, co jsou na síti, ale ty jsou myslím stejné se sbírkou?), zbytek není přístupný.

Mělo by se to změnit, pokud vím, plán byl, aby byla všechna rozhodnutí přístupná již od ledna 2008, ale zatím to vázne na nějakých technických věcech.

Ano, je to paradoxní situaci, kdy v JASPI můžeš dohledat rozhodovací činnost (civil a obchod) soudů nalézacích i odvolacích, ale dovolací stupeň, který má sjednocovat judikaturu, de facto neexistuje.

Jan Petrov řekl(a)...

Děkuju Ti.

Už se těším, až se ty technické problémy vyřeší. Bude ze mě velký komparatista -- od Šumavy k Tatrám ;)

Roman Majerský řekl(a)...

Ad Jan Petrov:
Na jaspi.justice.gov nájdeš skutočne len tie zo "Zbierky". To že tam nájdeš rozhodnutia nižších súdov je z dôvodu že im to MS SR prikázalo. To NS SR urobiť nemôže a
sám sa do projektu nezapojil.

Ad "anonymný":
Ďakujem za odkaz na môj článok, a týmto ďakujem kolegom zo západu za cennú inšpiráciu a lit. pramene. Snažil som sa poukázať na slovenské reálie.

Ad Dano Krošlák:
Z Jaspi je to niekedy veľmi ale veľmi ťažké:)))

Ad Jan Petrov a Michal Bobek:

Michal má skutočne aktuálne a správne info o zverejňovaní rozhodnutí NS. Pracujem na NS, takže som priamo pri zdroji. Po vzore NS ČR a NSS
ČR sa aj náš NS rozhodol ísť cestou
zverejňovania. Konečne. Zatiaľ je to len v skúšobnej internej prevádzke.Ak teda hovoríme o judikatúre NS, hovoríme len o "Zbierke". To je zatiaľ málo. Takže zverejňovať, zverejňovať a zverejňovať.

Jakub Jošt řekl(a)...

K tym rozhodnutiam NS SR...however, pocul som o ludoch, ktori sa k nim dostali...cize treba si urobit cas a letny vecer stravit pri pohari vina s nejakym sudcom. Napokon, toto je velmi efektivna metoda obecne.

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad Roman Majersky...cize rozumiem tomu tak, ze NS SR na tom nejak pracuje, spravne? Bude viac judikatov?

Roman Majerský řekl(a)...

Jakub, obidve metódy sú prospešné. Každá z iného pohľadu. Vyskúšaj.

Testuje sa software na anonymizáciu rozhodnutí, ktorá je nevyhnutným predpokladom zverejnenia rozhodnutí. O anonymizácii na tomto fóre nemá zmysel písať. Opakoval by som napísané.

Tento proces bude ešte chvíľu trvať, vydrž to. Dúfam, že finálna podoba bude ako je to na NS ČR alebo NSS ČR.

Bude viac judikátov? Dobrá otázka. V tradičnom ponímaní "judikátu" nie. Zverejňovanie zásadne neovplyvní kvantitu rozhodnutí v "Zbierke". V JR som písal, že zverejňovaním sa zvýši tlak na NS čo sa týka konzistentnosti rozhodovania, a tak akurát bude zverejňovanie tlakom na prijímanie zjednocujúcich stanovísk. Ani o tomto na tomto fóre ďalej nemusím.

Dôležité je, aby sa zverejňovalo keďže robiť rozdiely medzi rozhodnutiami na "nete" a v "Zbierke" nemá veľkú logiku.

Anonymní řekl(a)...

Ad Roman M.:
a nevieš nahodou, ako to dopadlo s poslednou (?) zbierkou rozhodnuti - zaujima ma jedno rozhodnutie zo spravneho kolegia (sedel som tam, aby som znizil vekovy priemer :)) konkretne sp. zn 8 Sžo 17/2007, asi best of slovenského práva (v pozitívnom aj v negatívnom práve). Pôvodne malo ísť na publikáciu, a referujúca sudkyňa aj predsedkyňa mi sľúbili, že mi ho pošlú na mail (holt, dajako sa nestalo). Takže ho ja mám iba v nedefinitívnej verzii (a predsa ho používam pri výuke... prečítajte, pochopíte, myslím, že každého hodí do stoličky).

K.Csach

PS: koho by rozhodnutie zaujimalo, je naskenovane tu (v texte od s. 9 nasl. - nedajte sa zmiasť právnou vetou, je o úplne niečom inom): Usual aj unusual disclaimer applies
http://www.pravo.upjs.sk/files/7fe16fce7f4fad361b6fd16af6e95e66.pdf

Roman Majerský řekl(a)...

Ad K. Csach

8 Sžo 17/2007 v "Zbierke" zaitaľ nevyšlo. Práve som to pozrel. Domnievam sa však, že bude s veľkou pravdepodobnosťou publikované. Musíš počkať.

Jakub Malinovský řekl(a)...

Tohle bude prostě vždy hodnotit každý jinak a je jasné, že jinak to bude vidět český uchazeč o studium, který se kvůli tomu jejich přílivu nedostal na VŠ (a přiznejme si, že kromě těch úplně nejlepších a nejhorších je to mnohdy loterie), jinak student, který nedostal kolej, jinak vyučující, který kvůli tomu má v průměru lepší studenty, jinak vyučující na Slovensku, který je šokován odlivem mnohých potencionálních nejlepších studentů, ale i třeba student, jehož přítelkyně je spolužačka původem ze Slovenska atd.

Nikde jsem neviděl statistiky, kam slovenští studenti po dokončení studia v ČR jdou. Docela by mě zajímalo, kolik procent dále do zahraničí, kolik do ČR a kolik na Slovensko. Přiznejme si, že pokud zde zůstanou, tak jsou to ti nejlepší možní přistěhovalci, od kterých nehrozí ani zapálená česká města, ani masový parazitismus na sociálním systému či snad potíže s integrací, a naopak budou státu ve většině případů přinášet zisk.

Samozřejmě je však složitou otázkou, jak to obhajovat před tím neúspěšným českým uchazečem o studium a zda je správné takto odlivem mozků ničit sousední stát.

Anonymní řekl(a)...

ad K.Csach - ad NS SR 8 Sžo 17/2007

ďakujem za inšpiráciu, vo všeobecnosti.
a to hodenie do stoličky ... ako to mám-e chápať ... ako zadosťučinnenie pre slabšie strany, ako inšpiráciu v "boji" proti "silnejším", alebo ako ?

ďakujem za osobný názor, P.Kubala

Anonymní řekl(a)...

To hodenie do stoličky: všimni si čo vlastne všetko v tom rozsudku "napadli".

Jednak zvláštny spôsob ako si pomohli s tým plnomocentsvom v zmluve - je to prvé slovenské rozhodnutie (pokiaľ viem), ktoré uvádza do života inkorporačný test - prekvapivé ustanovenia (surprising terms), a to spôsobom, akoby o tom ani netušili (a keď zvážiš, akým zvláštnym spôsobom uvažovali v tejto veci predinštancie).

Ďalej akým ležérnym spôsobom súd prehlasuje, že zmluva je síce podpísaná, ale na niektorých otázkach tam uvedených sa nedohodli,


ďalej zvláštny spôsob úvah o slobodnej voľbe advokáta,

pred koncom narážka o konštitucionalizácii súkromného práva - odvolanie sa na ústavu vo vťahu medzi dvoma subjektami (drittwirkung???),

a úvaha o obchádzaní zákona - stručne jasne :)

a najpodstatnejšie je to, čo ani nespomenuli - ochrana spotrebiteľa pri adhéznych zmluvách, ktorá je ako vyšitá pre tento prípad.

A keď naviac zvážime, že to bolo v rámci správneho súdnictva.... holt, contract law rethinked
K.Csach

PS: o tom, že súdom nie je jasný rozdiel medzi plnou mocou a dohodou o splnomocnení (nateraz) pomlčím :)

Anonymní řekl(a)...

ad K.Csach_II.

áno, po opätovnom prečítaní človek zistí, že sa venovali rôznym veciam v odôvodnení rozhodnutia, ale asi si povedali, že podstatné je rozhodnutie katastra potvrdiť, na dôvodoch nezáleží.

P.Kubala

Anonymní řekl(a)...

..hmm, zaujímavý argument. :)

Ale naozaj, myslím, že cieľ bol oveľa ambicióznejší ako iba potvrdiť rozhodnutie. Cieľom bolo - IMHO - urobiť prietrž takýmto praktikám rôznych požičiaveteľov peňazí.

Ak naviac zvážiš rýchlosť, s akou to prebehlo všetkými inštanciami...
K.Cs.

alexandra řekl(a)...

Sorry ale z pohľadu študenta tlacháte prázdnu lamu, ste moc profesne degenorovaní. Hm keď maturujem a podávam si prihlášku tak aké sú kritériá - Praha - veľké mesto, veľa klubov, ďaleko od rodičov, veľa brigád a samostanosť. Brno tiež detto - naopak - celkom blízko domov, takže ak ma to v Brne nebaví, idem na vikend za rodičmi, a zase si mozem pobrigadovat a budem mat titul. To su asi jedine kriteria ake platia. Myslím že v Plzni napr. až tak veľa studentov Slovákov nie je , lebo je to pánubohu za chrbtom. Nehľadajte komplikované riešenia - proste sú to veľké mestá, kde je kopa možností a zábavy a práce - to človek asi v Trnave alebo Bystrici nenájde. Takže preto odcházame

Anonymní řekl(a)...

Ad K.Csach_III

Ak sa venujete aj oblasti ochrany spotrebiteľa, určite ste si povšmili:
1. skôr veľmi ťažkopádne, ba priam hrozné, novely občianskeho zákonníka (mimoriadna splatnosť, rozhodcovské doložky ...)
2. priamu líniu všetkých správ katastra, ktoré zamietajú návrhy na vklad spoločnosti "emergency" a následne rovnaký postoj všetkých krajských súdov voči podaným odvolania voči zamietnutým vkladom.

Vzbudzuje to vo mne skôr dojem "štátnej mašinérie", ako právny štát.

Váš názor. P. Kubala