pondělí 21. ledna 2008

Kapitáne, kam s tou lodí?

Stále vedeme. Když jsem před nějakou dobou oznamoval vítězství České republiky v nevypsané soutěži „kdo bude první odsouzen Soudním dvorem ES pro neplnění práva ES“, netušil jsem, že se nejenom dosáhneme prvenství, ale také se zřejmě trvale vyhoupneme na první příčku mezi novými členskými státy (rozšíření v roce 2004).

Jak známo, Komise ES dohlíží na dodržování práva Společenství. Tu se pouze přeptá, tu zašle formální výtku a v nepočetných případech také zažaluje členský stát u Soudního dvora ES. K prosinci 2007 jsem zaregistroval již 6 odsuzujících rozsudků proti České republice a desítky dalších vedených řízení o porušení Smlouvy. Pro srovnání – Slovensko má zatím jeden vavřín, většina z dalších nových členských států ještě za nic odsouzena nebyla.

Vedoucí příčka ČR coby „neplniče“ mezi novými členskými státy mě nijak výrazně neruší. Jak by totiž pravil klasik v „Eurospeaku“, Ordnung must be! Některá řízení v současnosti vedená proti České republice mě však přivádějí k otázce, jaký typ Ordnungu to tedy vlastně má být. K tomuto typu niterných úvah mě dovedla především žaloba Komise proti České republice ve věci C-496/07, kde je České republice vytýkáno, že zák. č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, porušuje svobodu pohybu pracovníků.

Napadaný § 28 zákona o námořní plavbě definuje „posádku lodi“ následujícím způsobem:

(1) Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán), důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní služby a pomocný personál.
[...]
(4) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky.
(5) Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele lodě.


Právě podmínka v odst. 4, která vyhrazuje pozici velitele lodi námořní lodi plující pod českou vlajkou pouze občanu České republiky, se dostala do hledáčku úředníků Komise. Ti s odkazem na čl. 39 Smlouvy o založení ES (která zakotvuje svobodu pohybu pracovníků) a navazující judikaturu Soudního dvora zdůrazňují, že toto ustanovení porušuje jednu ze základních svobod práva ES.

Možná vskutku porušuje. Česká republika však od „Kožených“ dob nemá jediné námořní plavidlo, které by bylo registrováno pod jeho vlajkou a na které by problematické ustanovení dopadalo. Nezaregistroval jsem, že by byla v současnosti ve Štětíne budována nová, silná česká baltská flotila. Chápu, že ve světě práva je rozhodujícím to normativní „mětí“ a nikoliv to reálné „bytí“. Neslučitelnost zůstává neslučitelností, i když na žádný konkrétní případ nedopadá.
Spíše mě překvapuje distribuce lidských zdrojů Komise: problémů s vnitřním trhem jistě není málo a mnoho z nich fyzické a právnické osoby podnikající na vnitřním trhu skutečně pálí. Namátkou: nestejné zařazování totožných položek do jednotného celního sazebníku v různých členských státech, vnitrostátní překážky dovozu v podobě pralesa poplatků, registrací a dalších dávek, obtížnost či nemožnost studentů z jednoho členského státu získat půjčku na studium za stejných podmínek jako studenti pocházející z daného členského státu atd. atd. atd.

Při pohledu na tyto dlouhé seznamy problémů mi uniká, jaký zásadní přínos pro budování společného trhu má „řešení“ neexistujících problémů neexistujících potenciálních kapitánů z jiných členských států na neexistující české námořní flotile. Na druhou stranu je ale uspokojivé zjistit, že i v Bruselu jedou na čárkový systém. Nejsou však čárky za strefování se do České republiky za to, že každých pár let neprochází v podstatě obsoletní legislativu, aby tam náhodou nebyl nějaký rozpor s právem ES, trochu příliš snadné?

Upřímně řečeno by mě nyní již zajímalo, proč Česká republika bezkonkurenčně vede mezi novými členskými státy v počtu neplnění Smlouvy? Nemám důvod se domnívat, že bychom měli méně výkonnou či méně schopnou státní správu než mají takoví Maďaři, Slováci či Poláci. Začali jsme s implementačními hrátkami příliš pozdě? Anebo má Komise zbytečně moc úředníků z ČR, kteří se nudí? Anebo kde je zakopán Europes?

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Není ta "horlivost" způsobena právě poměrně snadnou průkazností neslučitelnosti? A vlastně i relativní politickou "neškodností"?:-)
Jana Jirkalová

Martin Smolek řekl(a)...

Odpoveď na Michalovu otázku "proč vedeme?" je poměrně prozaická (a absurdní zároveň): v době po vstupu měla ČR velmi přísný režim notifikace transpozičních přepdisů, tj. na rozdíl např. od Polska či Maďarska jsme notifikovali transpoziční předpis, který se alespoň z větší části blížil stavu úplné slučitelnosti a zároveň byl vybaven dobře zpracovanou transpoziční tabulkou (pro ilustraci: některé nejmenované nové členské státy byly schopny odnotitifikovat směrnici o bezpečnosti na železnici přepisem týkajícím se civilního letectví, aniž by v tom předpise byla o mašinkách zmínka - čárka ale byla udělána a v Bruselu skutečně nebyla v této době kapacita na přezkum, co se jim vlastně dostává do notifikační databáze). Stávalo se tak, že transpoziční tabulka byla čekým "notifikátorem", kterým je Úřad vlády, rezortům zpracovávajícím tabulky shody i několikrát po sobě vrácena se žádostí o přepracování (to není kritika Úřadu vlády, tak by to mělo být všude), čímž došlo ke zdržení. To na konci roku 2004 to způsobilo, že vůči ČR bylo zahájeno 145 tzv. "nenotifikačních" řízení, zatímco u ostatních nových členských států se tento počet pohyboval max. kolem 10. Všechny dosavadní odsuzující rozsudky proti ČR jsou reziduem tohoto nepříliš slavného začátku, i když je nutno dodat, že naprostá většina z nich (více jak 95% to bude určitě) byla zastavena před tím, než se dostala k ESD. Ostatně 4 poslední rozsudky se týkaly téhož (léčiv) a souvisely se zdržením při přijímání zákona o léčivech, který byl přijat v prosinci 2007. Takže je to zatím o čárkách.

A kapitáni? To je skutečně právo dovedené ad absurdum...či možná lépe ad cimmermanum (ostatně v tomto duchu lze proti Komisi namítat důkazní břemeno, které Komise v rámci řízení podle čl. 226 SES nese: ať prokáže, ža naši neexistující kapitáni na neexistujících lodích plujících pod CZ vlajkou vykonávají veřejnou moc pravidelně a v nikoli nepatrném množství:-)

Michal Bobek řekl(a)...

Martine, díky moc za vysvětlení, to je vážně pikantní: každá snaha o dobrý skutek musí být potrestána.

Ad kapitáni: to zní vážně dobře, budu si na ten případ muset dát pozor, projednou by to mohlo být něco zajímavějšího než "argumentančí jednosměrka" řízení dle čl. 226 SES.