06 listopadu 2007

Příběhy bezpráví

Naši spolubloggeři trávící svá mladá léta v nejlepších evropských knihovnách, popřípadě v tranzitním prostoru letiště ve Frankfurtu či Vídni pravidelně obohacují prostřednictvím Jiného práva nás zápecníky informacemi o nejzajímavějších právnických konferencích vyjadřujících se s evropským rozhledem k problémům dneška. Abychom nediskriminovali ty akce, které se s pohledem zacíleným na českou kotlinu vyjadřují k problémům včerejška, rád bych upozornil, že pokud budete do 11. listopadu projíždět matičkou Prahou (teď v listopadu už se tam zklidnil turistický ruch, což neznamená, že by tam nebylo rušno...), stojí zato navštívit Václavské náměstí.

Jeho malebná vizáž, která mě coby venkovana vždy dojme stejně jako pohled na „Hradčana“, je totiž nyní doplněna malým komunistickým lágrem, který vyrostl hned pod svatým Václavem. Národní patroni tak mohou shlížet přes listopadové mlhy na dva soustředné oplocené čtverce, kterým dominuje dřevěná strážní věž a v jejichž středu je – na imaginárním apelplace – několik desítek postav, jakýchsi dvourozměrných figurín, z nichž každá představuje fotografií obličeje a krátkým shrnutím povolání, věku, „zločinu“ a trestu jednoho skutečného politického vězně (blíže na www.pribehybezpravi.cz). Jejich osudy pak ožívají jednak v publikaci Příběhy bezpráví z vězeňských spisů, ještě působivěji pak v ampliónu, který ze strážní věže vyvolává úryvky z rozsudků a příběhy jednotlivých postav...
Tvůrce tohoto netradičního happeningu, společnost Člověk v tísni, jakoby chtěla volbou osudů naznačit, jak bohatá byla škála typů lidí, které do reálných táborů a věznic přesunula ruka socialistické justice – od mladých studentů a skautů, přes katolické kněží, vojáky, lékařky až k sedlákům a jejich rodinám... Ani na právníky nebylo zapomenuto a tak když jsem z této výstavy pod širým nebem odcházel, amplión zrovna vyvolával příběh JUDr. Zdeňka Kesslera. V době odsouzení mu bylo dvacet sedm, jen mu narozdíl od majora Gagarina nikdo nezpíval, že „svět je mladý podle Vás“...
Místo toho amplión vyvolává jeho trest odnětí svobody na sedmnáct let, přesně tolik, kolik uplynulo od sametového 17. listopadu, než české soudnictví snad konečně přišlo v případu "prokurátorky Lídy" (odsouzené na překvapivě vysokých osm let odnětí svobody s výslovným dodatkem soudce, že se jedná o trest reálně nevykonatelný a mající tak spíše - nemalou - hodnotu morálního odsouzení) na zdařilý recept, jak se důstojně vypořádat s těmito příběhy bezpráví...

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Zajímavý článek. Je však s podivem, že oni mladí velikáni práva z transitních prostorů nekomentují. Vždyť kdo nezná svou minulost, neovládně ani svoji budoucnost (volně s G.O.1984). Pro ně je určena básnička, kterou jsme se za útlého mládí museli učit (namísto language) do omrzení:
Rudým písmem dneska září
Sedmička v mém kalendáři.
Vzhledem k tomu sice (můj ročník, který musí vymřít, aby se justice konečně vzpamatovala) víme, že Aurora vystřelila (zítra je to neskutečných 90 let), ale I. dodatek bychom těžko dávali dohromady. Bohužel soudce MS v P je bílou vránou - shodou okolností přišel do justice jako podnikový právník. Jak bychom na našich ctihodnostech chtěli, aby soudily třeba své učitele a školitele, že.
Někdy se nechce věřit, že existuje zákon č. 198/1993 Sb., vstupuje-li do chrámu spravedlnosti i nemálo členů zločinecké organizace ve smyslu tohoto zákona.
Ale to jsou jen výkřiky do tmy, nedejte se odradit od svých brilantních postřehů, které jsou nezvratitelným příslibem, že by z Vás nevyrostl žádný další Urválek či Vaš. Ačkoli i tito pánové absolvovali v období demokracie.
Ne že bych byl anonym a styděl se za svůj názor, ale zapomněl jsem heslo. Zde má adresa, aby bylo možno pisateli, nezbednému úředníku, umýt hlavu, že si dovolil zavítat do "pánského klubu": jvachuda@msp.justice.cz, jaroslav@vachuda.eu

Guy Peters řekl(a)...

Je to opět jen drobnost, ale na pojem "socialistické justice" jsem allergický. V letech 1948–1989 jsme tady neměli žádný socialism, nýbrž kommunism.

Matěj Šuster řekl(a)...

Petr Urban:

Myslim, ze sami komuniste by nesouhasili s tvrzenim, ze v letech 1948 - 1989 jsme tu měli "komunismus". Já bych to nazýval "státním / etatistickým socialismem".

Guy Peters řekl(a)...

To byste se divil: P. N. Fedosejev et
al.: Základy vědeckého komunismu. Svoboda, Praha 1971: "V téže práci
[Kritika Gothajského programu] K. Marx dokázal, že sama komunistická
[zdůrazněno mnou – poznámka P. U.] společnost projde dvěma fázemi: první, neboli nižší – socialismem, vyšší – komunismem.", pp. 227–228.

Rovněž i V. I. Lenin v práci Stát a revoluce používal pojmu
"první fase kommunistické společnosti" – p. 228. ""Pokud se výrobní
prostředky stávají společným vlastnictvím," napsal V. I. Lenin o
socialismu, "potud můžeme i zde použít termínu 'komunismus', máme-li na paměti, že je to neúplný komunimus."" – p. 255

"Já bych to nazýval "státním / etatistickým socialismem"." Pak jste anarchista.

Jan Mates řekl(a)...

Ad: Petr Urban – myslím, že se v podstatě shodujete, zkuste si namalovat množiny, a zjistíte, že podmnožinou komunismu, jak sám citací klasiků dokládáte je socialismus, tedy dalo by se říci, že tu byl socialismus a komunismus v jednom :-), i když já se spíš kloním k Matěji Šusterovi, tady prostě žádný komunismus nebyl ….. . A pochybuji, že je kolega Šuster anarchista, alespoň z jeho příspěvků na jiném právu bych se nic takového neodvažoval soudit :-).

PS: Buvé et faites la fête prolétaire de tout les pays unisez-vous. :-)))

Guy Peters řekl(a)...

Jenže ve skutečnosti je to naopak. Socialism (v širším slova smyslu) je nadmnožinou socialismu (v užším, tj. v běžném smyslu slova, např. Socialistická (tj. sociálně-demokratická) internacionála), a kommunismu, tj. leninismu.

"Klassiky" jsem citoval čistě kvůli jejich self-perepci; ve skutečnosti kázali bludy.

Anonymní řekl(a)...

Ad Aurora

Kde udělali naši japonští přátelé chybu?

Bylo to u Cušimy v bitvě, která se odehrála ode dne 27.5.1905. Tehdy přišlo admirálu Kataokovi na pomoc loďstvo admirála Kamimury a rozprášilo divisi ruských obrněnců. V tu chvíli rychlé křižníky, mezi nimi i Aurora pod velením admirála Enkvista, opustily ostatní loďstvo a plnou parou se hnaly na jih a zachránily se v neutrální Manile, kde byly internovány. Tím se křižník Aurora o výtlaku 6.700 tun, (корабль был построен нe в 1897-1903 годах, но в США 1900 г.), zachránil pro "dějinou událost" dnes před devadesáti lety. Mířit Japonci lépe, mohli jsme epochu, některými přispěvateli zvanou socialism, jinými komunism, lépe však ji nazvat obdobím totality, úplně přeskočit.

Zde link na obrázek té loďky:

http://www.enlight.ru/camera/165/index.html

Ale je to v bukvičkách. Zdraví "с праздником" и "слава труду!" J. Vachuda, nezbedník

Anonymní řekl(a)...

ad P.U a M.Š. Jen drobnost - zcela oficiální prohlášení o povaze režimu učinili jeho představitelé např. také 11.7.1960 a to následujícím způsobem: "Vstoupili jsme do nového období našich dějin a jsme odhodláni jít dále k novým, ještě vyšším cílům. Dovršujíce socialistickou výstavbu, přecházíme k budování vyspělé socialistické společnosti a shromažďujeme síly pro přechod ke komunismu." Prohlášení - Ústava Československé socialistické republiky; Marek Souček

Guy Peters řekl(a)...

Ano, tím byl v ČSR ukončen "lidově demokratický" régime a vybudován socialism. Nicméně, pokud vím, tak klassici marxismu-leninismu tento pleonasm nepoužívají.

Anonymní řekl(a)...

re..."pokud budete do 11. listopadu projíždět matičkou Prahou (teď v listopadu už se tam zklidnil turistický ruch, což neznamená, že by tam nebylo rušno...), stojí zato navštívit Václavské náměstí."

A když to stihnete o den dřív, tak můžete taky pěkně dostat dlažební kostkou do měkkých částí těla, neboť od právnické fkulty se bude šířit násilí. (Ne že by v tom PfUK měla nějakou významější roli, ale právě u ní si (neo)nacisté dávají dostaveníčko)