25 listopadu 2007

Může absence publikace úplného znění zákona odůvodnit jeho protiústavnost?

V nálezu Pl.ÚS 53/04 Ústavní soud zaujal dosti podivný názor o neexistenci diskriminace mužů, pokud zákon stanoví důchodový věk odlišně v závislosti na počtu vychovávaných dětí pouze pro ženy. Na tento nález si již několik bloggerů včetně mne brousí zuby, nicméně jako poznámku před dotknutím se merita věci bych chtěl stručně zmínit mimořádně zajímavou otázku, kterou nález jen jaksi mimochodem zmiňuje (on tedy "jen tak mimochodem" zmiňuje i samotné meritum věci).

V odstavci 24. ÚS zmínil, že se
předně zabýval otázkou, zda napadené ustanovení § 32 zákona o důchodovém pojištění, v platném znění, není v rozporu s ustanovením čl. 52 Ústavy. Vycházel z úvahy, že Sbírce zákonů je v odborné literatuře přiznávána funkce informační, spočívající v tom, že Sbírka zákonů slouží jako oficiální zdroj poznání právních předpisů (srov. K.Klíma a kol., Komentáře k Ústavě a Listině, Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, str. 281). Přestože byl zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém, pojištění - jak bylo řečeno výše - za dobu své účinnosti patnáctkrát novelizován a od r. 1995 nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů po žádné novele v úplném znění, shledal Ústavní soud ustanovení § 32 zákona o důchodovém pojištění novelizované toliko zákonem č. 425/2003 Sb. za dosud natolik snadno přístupně seznatelné pro obecnou povědomost o právu, jako pravidlu, které usměřňuje chování těch, kterým je určeno.

Znamená to tedy, že by ÚS zrušil právní předpis pro jeho nesrozumitelnost jen proto, že tento předpis nebyl republikován ve Sbírce zákonů, jakkoliv byl mnohokráte novelizován? Domnívám se, že by to nebylo rozumné (mimochodem, není mi vůbec jasné, jak by ÚS určil, kdy se již zákon stane s ohledem na početné novelizace a současně s ohledem na absenci republikace nesrozumitelný).

Republikace, tedy vyhlášení úplného znění zákona ve znění pozdějších novel, není závazným vyhlášením autentického znění zákona, ale má jen informativní funkci - není totiž právním předpisem ve smyslu § 1 zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ale jen "dalším aktem" vyhlašovaným ve Sbírce zákonů ve smyslu § 2 téhož zákona. Mimochodem, jde o nešťastnou českou tradici - domnívám se, že by mnohem lepší praxí byla praxe vyhlašování konsolidovaného znění zákona ve znění všech novel: to by nemělo funkci informativní, ale skutečně závaznou (poslanci by pak hlasovali o konsolidované verzi zákona, nikoliv pouze o novelách, jak je tomu dnes). Za současného právního stavu však absence republikace nemůže být protiústavní a založit právní nejistotu může jen v ideálním světě zcela odtrženém od skutečné praxe toho, jak lidé poznávají právo. Jak známo, nahlížet do Sbírky zákonů umístěné na obecním úřadě se přestalo s nástupem internetu na sklonku 90. let (když ani předtím to asi nebylo nijak slavné - pamatuji se, že když jsem byl v roce 1992 na městském úřadě v malém městečku nahlédnout do Sbírky v rámci své přípravy na přijímací zkoušky na brněnské právnické fakultě, sešity Sbírky byly panensky netknuté).


PS: Mimochodem, nebylo na místě konečně zrušit nesmyslnou papírovou Sbírku, a nahradit jí autentickou internetovou?

26 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Internetová sbírka v podobě databáze tříděné jen dle sbérkových čísel?
Obávám se, že již nyní by měla povinnost státu sahat dále. (Ponechám stranou, nakolik může stát zpoplatňovat přístup do stávající elektronické verze sbírky)

Ono dále znamená, že stát by měl na každém obecním úřadě zdarma zpřístupnit nějaký právní informační systém, nabízející jak rychle dostupnou verzi toho kterého ustanovení, tak časové řezy jeho platnosti, a zejména vyhledávání dle slov (ale to už jsme někde psali,ne?)

((V našich podmínkách to dopadne tak, že stát za ohromné peníze vytvoří uřad, který takový systém bude vyvíjet. Postačilo by ovšam použít některý stávající.
A tím použít nemyslím znárodnit, ale ve veřejné soutěži nakoupit licenci, tedy vyjednat se soukromým vlastníkem podmínky provozování např. na 5 let.))

Bez nezpoplatněného přístupu k el. právnímu info systému (umožňujícímu vyhledávání dle slov, časové řezy atd.) je ztěží obhajitelná teze ignorantia iuris...

Stát to stejně bude muset udělat. Jde o to jestli dříve, nebo jestli o něco později.

Peter Brezina řekl(a)...

hm, k tomu se da dodat snad jen tohle: .

jo, meli sme i dobre ministry spravedlnosti...

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Ad oba předchozí komenty:
proč ČR nemá něco, co by bylo srovnatelné s JASPI, na které odkazuje v komentáři P. Brezina (ASPI je stejně tak nekvalitní systém, že by se snad za něj ani nemělo platit)?

Peter Brezina řekl(a)...

hm, tak jsem zase ten link zmrvil :) sice tam je, ale divne. Mazat to nebudu, adresa jinak je http://jaspi.justice.gov.sk (nebo staci ve firefoxu, ktery ma integrovany google jako standadrni vyhledavac, zadat "jaspi")

Anonymní řekl(a)...

ČR nemá podle mne nic podobného jaspi z toho důvodu, že ASPI má velmi schopné lobbisty.

A mimochodem - víte někdo, kolik platíme ze svých daní společnosti ASPI za předpisy na portálu veřejné správy? A byla na to nějaká veřejná soutěž?

Hynek Baňouch řekl(a)...

... kdyby ASPI investovalo do vlastního vývoje tolik co do lobbyingu a do využívání sociálního kapitálu, nemělo by konkurenci. Zarážející je, že je stále králem (jednookým, ale králem). Při tom množství chyb, nekonzistencí a občasné uživatelské nepřívětivosti je to téměř záhada.

MB zde
zmiňovaný Legsys je skutečně dobrý jako odpočinek při práci. (MB: "Bohužel je tak (vědecky) úžasný, že se s ním již nedá pracovat. Zkoušeli jste si někdy zadat osm podmínek ve čtvrtém redukčním archivu s vypnutým historickým filtrem? Ne? Tak do toho! Systém zjevně vyvíjejí velice inteligentní vědci, jen mi již v jeho současné komplexitě není jasné, pro koho je určen. Z kolegů neznám nikoho, kdo s tím systémem pracuje: každého na první pohled odpudí tři řady ikonek a raději spustí ASPI či LexDATA. Já si občas v aktu vzdoru LegGalaxy spustím, podívám se na hezké galaktické jádro spirální hvězdokupy X či průlet pásmem asteroidů a rychle klikám na volbu „Nic a konec“.")

Než naběhne, má člověk čas si přečíst noviny, a když je ready, tak zase nabízí luštitelskou hádanku. Summa sumárum, člověk se pak po tom hodinovém povyražení rychle a rád vrátí k ASPI, nebo začne hledat na www.psp.cz a www.senat.cz. Ale právě proto, že ASPI obsahuje chyby, je Legsys nutný pro verifikační funkci.

Jan Petrov řekl(a)...

Tak zkuste LexData, raději v desktopové verzi. Jeho vyhledávání je bezkonkurenční. Jaké má ASPI chyby?

(Moc s ASPI nepracuju, a když už, docela mě naštve, že načítá zákony dost dlouho a občas zamrzne.)

Anonymní řekl(a)...

Instalaci Legsys si vybrat nemohu. U ASPI byly zaznamenány chyby v textech starších předpisů. Chyby má každý systém, a proto je třeba mít možnost kontroly systémem jiným

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Mnohem horší je ASPI v judikatuře. Například při vyhledávání rozhodnutí ÚS nebo NSS mi bez problémů ASPI nabídne rozhodnutí NSS jako rozhodnutí ESLP!!!! (samozřejmě, z toho plyne poučení používat pouze stránku www.nssoud.cz a ne slabomyslné ASPI). No, už se těším, jak ASPI bude rozneseno na kopytech ambiciózního systému LEXdata.

Anonymní řekl(a)...

Hlasuji také pro Lexdata. Ne že by jejich správci občas nechybovali, ale když je na chybu upozorníte, reagují celkem rychle.

Michal Bobek řekl(a)...

Pro LexData hlasuji taky, a to hlavně tedy proto, že integrují všechny Beckovské časopisy ve fulltextu, což je příjemný přístup k literatuře. Do uživatelského komfortu německého BeckOnline to je sice ještě kus, ale alespoň něco.

Zpět ale k původnímu tématu tohoto postu: zrušení zákona pro absenci publikace jeho konsolidované verze. Když jsem tento odstavec poprvé četl, tak jsem se hodně podivoval.

Jsem ten poslední, kdo by protestoval proti odkazům na odbornou literaturu v soudním rozhodnutí. Nicméně není mi vůbec jasné, proč je potřeba pro vyvození skutečnosti, která plyne z čl. 52 Ústavy a zák. 309/1999 Sb., citovat doktrinální literaturu, tedy komentář k Ústavě.

Jsem rád, že se tohoto tématu chopil Zdeněk, který zná judikaturu českého ÚS nepoměrně lépe než já: když jsem totiž četl tento odstavec poprvé, tak jsem nepochopení druhé části argumentu v tomto odstavci přičítal mé neznalosti judikatury ÚS. Znamená snad skutečnosti, že nebylo publikováno konsolidované znění ve Sbírce, neústavnost předpisu? To už ÚS vážně někde řekl? Jestliže ano, tak to se máme vážně na co těšit, protože je možné rušit potenciálně tak třetinu právních předpisů (začneme třeba s o. s. ř.?)

Michal Bobek řekl(a)...

Ještě k předchozí poznámce Hynkově: že správnost ASPI verifikuje nahlédnutím do LexGalaxy. To je vskutku krásný příklad propasti mezi současným formálním a skutečným pramenem poznání právní úpravy (viz zde http://www.eui.eu/Personal/Researchers/mbobek/docs/publicita.pdf). Uživatel, který nedůvěřuje jednomu soukromému sebrání práva, si jde "autenticitu" ověřit do jiné soukromé sbírky.

Nelze se tedy než nepřipojit ke Zdeňkovu provolání - je nejvyšší čas zrušit papír a přiznat autenticitu elektronicky signované sbírce.

Anonymní řekl(a)...

... "Mimochodem, nebylo na místě konečně zrušit nesmyslnou papírovou Sbírku, a nahradit jí autentickou internetovou?" ...

Podle mého názoru by nebylo vhodné nahradit tištěnou Sbírku zcela. Stará zásada "co je psáno, to je dáno" v prostředí internetu bohužel nemusí vždy platit.

Představme si situaci, že onen server, na kterém by byla autentická sbírka umístěna, by takzvaně "spadnul" (pravděpodobně by se tak nestalo v důsledku značného náporu zájemců o listování ve Sbírce:) ale představa internetového útoku nebo technických problémů už představitelná je), v důsledku čehož by byla Sbírka po určitou dobu nedostupná.

Podmínkou platnosti zákona je jeho vyhlášení. Samotný pojem "vyhlášení" dle mého názoru nelze vykládat restiktivně v tom smyslu, že postačuje vyhlášení v určitém ohraničeném okamžiku. Musí zde existovat možnost kdykoliv se seznámit s textem právního předpisu, seznatelnost práva je jednou ze základních podmínek právního státu.
Přijmeme - li takovýto výklad, znamenalo by to, že v období výpadku serveru (které nemusí být vždy jen krátkodobé) nejsou právní předpisy vyhlášeny (za předpokladu, že zcela zrušíme tištěnou Sbírku) a že tedy nemohou platit. Potenciální konflikty (zejména při uplatnění zásady nullum crimen sine lege) by mohly být značné.

Z těchto důvodů by tedy bylo vhodné tištěnou Sbírku v určitém, byť značně omezeném, rozsahu ponechat právě pro případ podobných nečekaných událostí.

Michal Bobek řekl(a)...

Ad O. Novak: vyhlaseni ve Vami zminovanem smyslu je mozne i elektronicky. Jde o to, aby si mohl jednotlivec, stejne jako papirovou sbirku, stahnout a ulozit signovanou pdf verzi. V systemech, kde je elekronicka autenticita, je toto provadeno tak, ze je dana moznost stahnout si signovanou verzi k sobe na pevny disk a disponovat s ni stejne, jako kdyz si koupim papirovy vytisk sbirky.

Anonymní řekl(a)...

Zkuste i Codexis vážení pánové!

Anonymní řekl(a)...

Vážení diskutující,
jak již bylo obdobně konstatováno, diskuse se dostala od merita k paralelním projevům, subjektivním výlevům a prezentacím svých spontánních poznatků. Nejblíže mám k názorům p. Kühna, ale v mnohém s ním nemohu souhlasit. Ostatní, promiňte, jste až na výjimky mimo mísu. Chcete diskutovat věcně o ASPI, LexData, LexGalaxy, či dalších? O jejich spolehlivosti a funkčnosti? Či snad o lobbingu ASPI? Už padl názor, že neexistuje bezchybný IS, a týká se to i těch jmenovaných. Mám však dojem, že patříte mezi cca 5% populace, která půjde proti všem úspěšným z principu, že je úspěšný, např. proti ASPI. Nebo se mýlím a jste přístupní věcné argumentaci? Poskytnu vám (a zdarma) konzultace k celé historii (i zákulisní) a vývoji právních informačních systémů v ČR (popř. SR) od r. 1988 (!) až do současnosti a pak budete moci diskutovat, resp. budeme moci již spolu diskutovat. Spojte se se mnou, máte-li zájem... A že jste to měli na fakultě, ... a že s těmi systémy pracujete? No, budiž, ale možná právě to je ta falešná domněnka, že víte o čem hovoříte. Nechci Vám brát právo na svůj názor, či na prezentaci svých poznatků (... a jen dobře že je to možné!). Nicméně mám za to, že takto je to od vás, se vší úctou, "plivnutí" po tom druhém. Tak jak? Chcete být věcní? Na některé podněty vám odpovím teď hned. Ano, na portál veřejné správy bylo výběrové řízení a ASPI bylo jediné, kdo uměl všechny texty a všechna časová znění. Na uplatnění ASPI v resortu justice bylo také výběrové řízení. Časová znění předpisů, jak je má a umí ASPI, neumí nikdo. Kompletně všechny texty od r. 1918 (Sbírky zákonů) nemá nikdo, kromě ASPI. Konsolidovaná znění, co by závaznou formu platného textu předpisu, nemá vyřešeno ani např. EU, ani drtivá většina státu EU (pravděpodobně nikdo). A víte, že více jak 50% všech tzv. "Úplných znění", která vyšla ve Sbírce, je chybně (v rozporu s původním zněním předpisu a jeho novelami)? Též není od věci informace, že např. od 1.1.2005 vyšlo ve Sbírce 53 úplných znění zákona, ale pouze 12 z nich pak již nemělo další novelizaci (tzn. 41 jich je již neaktuálních). Vyvinutí nejlepšího právního informačního systému v dané zemi bez významné participace soukromého sektoru se v Evropě zatím nikomu nepodařilo. Takže pánové, s větším přehledem a věcněji... Jiří Effler

Guy Peters řekl(a)...

Několik poznámek.

1. V ASPI není celá Sbírka zákonů a nařízení; kompletní je toliko od roku 1945.

2. ASPI, pokud vím, začal jako veřejnoprávní projekt na Ústavu státu a práva.

3. Je hezké, že ASPI umí všechna účinná znění (popravdě řečeno, ne zcela přehledně), ale na portálu veřejné správy nejsou.

Anonymní řekl(a)...

Ještě jednou pane Urbane:

ad 1.) Cituji Vás: "V ASPI není celá Sbírka zákonů a nařízení; kompletní je toliko od roku 1945." - Mýlíte se, pokud však najdete "mezeru", je to přehnat, ale to se může stát každému, nebo to může být neúplnost vaší instalace.

ad 2. Cituji Vás: "ASPI, pokud vím, začal jako veřejnoprávní projekt na Ústavu státu a práva." - zásadní omyl, máte špatné informace. Tam začalo něco jiného a později, a ne současné ASPI.

ad 3. cituji Vás: "Je hezké, že ASPI umí všechna účinná znění (popravdě řečeno, ne zcela přehledně), ale na portálu veřejné správy nejsou." - ano, na PVS nejsou, nebylo to v zadání. Naopak, tento portál je určen především široké veřejnosti a zadáním bylo "pouze právě platná a účinná znění" - a to tam je. Musím dát zapravdu zadavatelům, protože běžně veřejnost neumí rozlišovat mezi platným zněním a účinným zněním.

Zkuste najít něco dobrého či nejlepšího na ASPI - je toho na výběr hodně! Co byste vybral Vy?
Zdravím. Jiří Effler.

Guy Peters řekl(a)...

Chystám se, že Vám napíši komplexní reakci u jiného postu, takže zde jen telegraficky.

ad 1. Velice se omlouvám, měl jsem zastaralé informace. Zkusil jsem to ověřit a zatím jsem nenašel jediný předpis z první republiky, který by chyběl. Výborně, tleskám, už bylo na čase. Je to ale záležitost posledních měsíců, ne?

ad 2. OK, do toho nevidím. Myslel jsem, že ASPI začalo pod vedením akademika Knappa jako projekt, který pak pokračoval jako LEGSYS.

ad 3. Pak je třeba zadání změnit. :-) Já zadavatelům za pravdu nedávám, protože veřejnost by měla mít přístup i k minulému právu, ne toliko aktuálnímu.

Mně osobně se na ASPI líbí, že tam jsou starakouské předpisy. Není jich sice mnoho, ale díky aspoň za ABGB či TZ 1852.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím pane Urbane.
ad 1) Děkuji za potvrzení. Ano, "vyplnění" mezer proběhlo v letech 2006 a 2007. Věřím, že již nic nezbylo. Ono totiž nejde jen o přepsání předpisu a uložení do úložiště, ale o zpracování novel, potenicálně prováděček.
ad 2) Pokud chápeme pojem ASPI jako historickou zkratku obecně používanou pro IS tohoto typu, pak máte pravdu - i akademik Knapp se v této věci významně angažoval. Produkt ASPI, který jako první tohoto druhu byl skutečně zprovozněn a šířen již na PC, šel vlastní cestou. Produt LEGSYS z produkce Ústavu státu a práva AV se stávajícím produktem ASPI nemá nic (ani historicky) společného. Nicméně akademik Knapp přispěl k usměrnění názorů, jakou cestou by měl jít potenciální produkt ASPI. Ovšem i prof. Cejpek publikoval a popisoval ASPI, ale opět v té obecné rovině, bez souvztažnosti k současnému produktu.
ad 3) S přístupem veřejnosti k historickému právu máte obecně pravdu. Jak však již bylo zmíněno, nejde jen o prostý stav textu k nějakému dni - již jen samotné množství změn ročně způsobuje nepřehlednost. Dám k dispozici jeden jev z praxe - diskutujeme o publikaci tzv. "Úplných znění" v současné Sbírce. Je až moc reakcí na to, že když tento dokument se někdo objeví, je připomínkováno, že tam nejsou zapracovány následné novely (lidé jsou "oklamáni" tím názvem "úplné znění"), atd.

Hezký den. J.E.

Guy Peters řekl(a)...

Ještě před slíbenou komplexní reakcí jinde:

ad 2. Aha. Problém asi bude v tom, že to, čemu dnes doc. Kühn říká PIS, se v 80. letech říkalo ASPI. Nemám informace o tom, zda Vaše ASPI vyrostlo na zelené louce, nebo zda na něco navazovalo.

ad 3. Nebránil bych se tomu, kdyby místo officiálního úplného, tj. platného, znění, byl v ASPI jen profil tohoto dokumentu. Člověk ho prakticky k ničemu nepotřebuje.

Anonymní řekl(a)...

Ad p. Král a Codexis: Pokud vím tak zatím neobsahuje literaturu. Co se týče judikatury, tvrdí, že obsahuje více judikátů než ASPI a lexdata, nicméně praktický test mi spíše potvrdil opačný závěr. Takže zatím bych ho spíše nedoporučoval.

P.S. Pokud zná někdo jeho přednosti oproti ostatním PISům, sem s nimi.

Martin

Anonymní řekl(a)...

K danému tématu nedávno vyšel článek v Profitu: http://www.estat.cz/konec-neprehlednych-zakonu2.html

Anonymní řekl(a)...

Mám možná dotaz trochu mimo mísu. Existuje tekováto situace: Zákon byl již několikrát novelizován a následně bylo vyhlášeno úplné znění tohoto zákona. Pak vyjde pozměňovací předpis k původnímu zákonu. Jaký status bude mít následně to předchozí vyhlášené úplné znění? V ASPI je toto úplné znění považováno jako neplatné, zrušené vydáním novější novely, ale v této novele není o zrušení ani o změně úplného znění zmínka. Existuje tedy v některém právním předpise ustanovení, že vydáním novely předpisu se automaticky ruší předchozí vyhlášené úplné znění? Nebo je to jen chyba ASPI? Na portále veřejné správy (pouze platné předpisy v aktuálním znění) je toto úplné znění také nedohledatelné, což by nasvědčovalo tomu, že bylo skutečně zrušeno...

Předem děkuji za odpověď.
F. Dragomir

Tomáš Pecina řekl(a)...

Úplné znění, ač je vydáváno ve Sbírce, není právním předpisem, jen z praktických důvodů vydávanou kompilací, takže nelze dost dobře hovořit o jeho "statusu" ani požadovat, aby bylo novelou explicitně derogováno: nemůžete zrušit něco, co nikdy neplatilo. ASPI, pokud vím, eviduje pro ÚZ pouze hlavičky.

Technicky vzato každá další novelisace předpisu činí k datu své účinnosti všechna předchozí úplná znění obsoletními, takže ASPI postupuje v tomto smyslu správně a logicky.

Hynek Baňouch řekl(a)...

Ad Verifikace a poznamka MB:
(jestli je to tedy po takové době relevantní)
Jsem rád, že také podporuješ autentickou el. sbírku a ještě raději jsem, že nacházíš zalíbení v jednom z tradičních témat sociologie práva ;-)

Ad. rychlé křížové ověření správnosti: Ano, dělám to tak, v zájmu rychlosti (často pracuji s předpisy napříč celým právním řádem a v časovém rozpětí platnosti 50 a více let; to prostě ÚZ nepokryjí, a běhat pro sbírku není často třeba; ev.nedorozumění se vysvětlí dříve), a objevím-li rozpor, jdu samozřejně to písemné sbírky, která je občas skutečně jediným zdrojem informace (viz např. přílohy k prováděcím vyhláškám k celnímu zákonu, které v ASPI nejsou.)

K papírové sbírce se obracím i když vím, že i zde jsou chyby; jen jde o chyby oficiální, resp. de iure chybami nejsou
(viz např. Pl. ÚS 11/04:
"...dne 27. 9. 2002 byla rozeslána Sbírka zákonů, v níž bylo, na základě zmocnění obsaženého v zákoně č. 310/2002 Sb., předsedou vlády pod č. 418/2002 Sb. vyhlášeno úplné znění zákona o ochraně utajovaných skutečností, ve kterém nebyl § 73 členěn na odstavce a možnost soudního přezkumu nezmiňoval.") Premiérské úplné znění patrně nebylo úplné.