pátek 3. srpna 2007

Červencové švestičky

Omlouvám se čtenářům Jiného práva, že svoji blogovací přestávku přeruším pouze odkazem na články, které jsem psal jinam. Snad poslouží jako ospravedlnění mým kolegům, kteří udržovali Jiné právo živé, a pokud ne, snad alespoň jako svého druhu vysvětlení (Píšu teď ze Světového kongresu právní a sociální filozofie, tak mi na chvíli připadá odlišení mezi těmito dvěma pojmy důležité. Nepochybuji o tom, že na dovolené, která mě teď čeká, na něj zase zapomenu. Ne tak na celý kongres, o kterém se mi snad povede napsat příště).

Nejprve bych rád upozornil na stručnou recenzi knížky, kterou jsem se pročítal v červnu: L’autorité de l’Union européenne (Brusel, Bruylant, 2006) editovanou francouzskými profesory Loïcem Azoulaiem a Laurence Burgorgue-Larsen. Pro mě osobně byla knížka zajímavá tím, že mě propojila s diskusemi o evropské ústavnosti ve frankofonní literatuře, kterou jinak příliš nesleduji. Zahrnuje poměrně abstraktní příspěvky, stejně jako články zaměřené na specifické aspekty autority Unie (např. v mezinárodní politice nebo v bezpečnostní a obranné politice). Co je charakteristické pro celou evropskou ústavní debatu, jednotliví autoři se neshodli ani na základním východisku celého sborníku: jak rozumět tomu, co je autorita. To však nic nemění na tom, že bych knížku s klidným srdcem doporučil každému, koho zajímají problémy evropské ústavnosti a ústavní teorie. Více naleznete v recenzi, která by měla vyjít v Common Market Law Review (odkaz je na moje SSRN stránky).

Zaujmout by také mohl poslední přehled zajímavých rozhodnutí Soudního dvora, který jsem psal pro Soudní rozhledy (vyjde v čísle 9). Zahrnuje nejen mé zamyšlení nad případem Lucchini Siderurgica (C-119/05), o němž zde již psal Michal, ale nad mnohými dalšími. Červen a červenec byl velice plodný na zajímavé (a samozřejmě také sporné a diskutabilní) rozsudky. Telefónica O2 Czech Republic (C-64/06) je rozhodnutím o druhé předběžné otázce položené českým soudem a dotýká se pravomoci Soudního dvora odpovídat na otázky vzešlé v situacích, které nastaly ještě před přistoupením členského státu k EU. Ordre des barreaux francophones a germanophone a další (C-305/05) se týká ochrany profesního tajemství advokáta. Řekl bych, že rozsudek v mnohém pokulhává za stanoviskem generálního advokáta a ponechává spoustu problémů bez řešení. V čase, kdy Soudní dvůr soutěží o kvantitu a nikoliv kvalitu svých rozhodnutí, to však zřejmě nemůže nikoho překvapit. Bohužel. Konečně, Kretzinger (C-288/05) se týká mého oblíbeného principu ne bis in idem a navíc i Eurozatykače. Obě to jsou témata, ke kterým se doufám ještě vrátím.

Konečně v časopise Respekt vyšla moje krátká úvaha nad justičními čekateli, které prezident Klaus odmítl pro jejich nízký věk jmenovat. Poděkovat bych tady chtěl svému kamarádovi a kolegovi z Oxfordu Jaroslavu Brožovi, který v jednom z komentářů k mému staršímu příspěvku (také se týkal našeho neústavního prezidenta) použil citát z knihy Otázka demokracie od Vladimíra Čermáka. Z několika reakcí na ten článek od mých přátel a kolegů jsem pochopil, že pomohl pozvednout jeho úroveň. Tak jen pro pořádek: Otázka demokracie je určitě v řadě knížek, ke kterým bych se rád někdy dostal, citaci jsem však mohl použít díky tomu, že čtu pozorně Jiné právo. Což není zas tak špatná zpráva pro naše čtenáře.

1 komentář:

Michal Bobek řekl(a)...

Hereticka myšlenka: právní blogy se zrodily v okamžiku, kdy se v kongresovém sále setkala nudná přednáška s Wi-Fi ;-)

Nebývalá aktivita na Jiném právu tomu budiž důkazem. Výlevy právních teoretiků v Krakově totiž záhy znudily i ty skalní nadšence právní filosofie ....