sobota 31. března 2007

Rozvod jako řemen

Po Michalových pákistánských stescích a některých vlastních dřívějších příspěvcích skoro uvažuji, zda bychom neměli zřídit novou rubriku, nejlépe pod názvem „Islám a my“, třeba jako kontrapunkt k povídačkám z Florencie, nebo naopak jako přirozeného kulturního spojence povídaček z Florencie proti povídačkám z Oxfordu....

Právě o střet kultur (možná ještě výraznější než mezi italským a britským přístupem k čemukoliv) a práv totiž jde v aktuálním německém soudním skandálu, který vzešel u soudu ve Frankfurtu nad Mohanem (Amtsgericht Frankfurt am Main) a který hýbe již nejen německými médii (viz např. rozbor ve Spiegelu: http://www.spiegel.de/politik/deutschland/0,1518,472966,00.html nebo anglicky na Fox News http://www.foxnews.com/story/0,2933,260580,00.html ). Šlo tu o klasický problém známý snad ze všech kultur, domácí násilí. Šestadvacetiletá žena, matka dvou dětí, už neunesla bití svým manželem, nejprve požádala o policejní ochranu po jedné násilné scéně, a poté, co nepomohlo ani policejní vykázání jejího manžela z domu, požádala – podnícena jeho vyhrožováním, že ji zabije – o rozvod, a to ve zkráceném řízení. Až dosud by se zdálo, už vzhledem k jednoduché prokazatelnosti domácího násilí dosvědčovaného i policií, že se jedná o jednoduchý případ, neboť co jiného už by mělo být pro křehkou manželku „nesnesitelnou tvrdostí“ ve smyslu § 1565 Abs. 2 BGB (http://bundesrecht.juris.de/bgb/1565.html )? Asi by tomu tak bylo, pokud by manželé byli Němci, protože však jsou – a zde přichází radikální obrat v ději - původu marockého a muslimského vyznání, a protože – podobně jako český skladník ve šroubárně ve vztahu k Vergiliovi – i německá soudkyně okresního soudu si může v bezesných nocích listovat v Koránu, překvapila v lednu soudkyně Christa Datz-Winter strany sporu tím, že tento rychlý rozvod odmítla provést s poukazem na to, že v muslimském prostředí je násilí muže na ženě běžné a ospravedlnitelné, jak dosvědčuje v rozsudku citovaný verš z Koránu (súra 4, ája 34), podle nějž platí:
„Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký.“ (tolik překlad z http://www.muslim-inform.cz/ )

Jakmile se toto lednové rozhodnutí „zimní“ soudkyně dostalo na veřejnost, vyvolalo oprávněné zděšení, soudkyně byla minulou středu z případu odvolána a zvažuje se, že na ni bude podána kárná žaloba. Debata se rozhořela i mezi znalci Koránu, kteří upozorňují na chybně použitý překlad Koránu (http://www.iht.com/articles/2007/03/25/news/koran.php?page=1), zato němečtí politici a komentátoři soudkyni jednoznačně odsoudili za to, že by chtěla postavit šaríu nad německé právo.

Vzhledem k tomu, že mám k rychlým odsudkům obvykle dost daleko (skoro dál, než Michal do Pákistánu), neodsuzoval bych asi onu soudkyni tak příkře. Jakkoli si nedokážu představit odůvodnění, které by její rozhodnutí ospravedlnilo, zběsile alergická reakce německé veřejnosti na použití šaríi v německém rozsudku mi taky není blízká. Neviděl bych totiž chybu přímo v té odvolávce na islámské právo, ale v tom, že ta odvolávka – pokud můžeme věřit tomu, jak je obsah rozhodnutí, které bude sotva publikováno v některé ze sbírek německé judikatury, převyprávěn německými médii (nerad bych působil jako prezident Klaus, který v reakci na jedno volební usnesení NSS řekl, že s ním zásadně nesouhlasí a další kritiku provede, až si ho přečte) – byla patrně nemístná.

Dokázal bych si takovou zmínku dokonce představit i v českém rozsudku, ale jedině jako skutkovou okolnost. Není nepředstavitelné, že by bylo v rozsudku zmíněno, jak je určité manželské chování chápáno v některém menšinovém kulturním kontextu, a to i v opačném gardu: pokud by katolická manželka tvrdila, jak její manželství rozvrátila jednorázová manželova nevěra, mělo by to patrně jinou váhu, než pokud by totéž tvrdila členka hnutí hippies, takže proč neocitovat v rozvodovém rozsudku Bibli nebo nějakého guru květinových dětí?

Naopak určitě nelze na šaríu (ale ani na Bibli) odkazovat jako na pramen práva (a to samozřejmě ani pokud by ona svatba byla uzavírána podle islámského práva; manželství má možná některé rysy smluvního vztahu, ale představa šaríi jako zvláštních „smluvních podmínek“, které muslimští novomanželé uzavřením manželství akceptují, je v evropském kontextu poněkud zvrhlá…), ba dokonce ani jako na mimoprávní normativní systém (zde má při aplikaci českého, a zatím snad i německého práva, naštěstí stále výsadní postavení evropská, tedy o křesťanské základy opřená, morálka a mravnost). Tím méně lze dát takovému odkazu větší váhu, než veřejnému pořádku obsaženému v našem právním řádu.

A kromě toho – pokud už se soudce chce blýsknout svým všeobecným rozhledem - je dobré nezapomínat, že s jazykovým výkladem nevystačíme ani u zánovního kontinentálního práva, tím méně pak u čtrnáct století starého pramene, u nějž podle některých muftí (viz třeba www.islamonline.net ) například „bití“ už dávno neznamená „bití“….

Apropos, autor tohoto příspěvku není odborníkem ani na německé právo, ani na šaríu, ba ani na manželství (na to snad dokonce nejméně). Budiž proto závěrem pochválena lehkost psaní na blog, snad není pro čtenáře nesnesitelná…;-)

9 komentářů:

jirisykora řekl(a)...

Bohužel moje jazykové znalosti zdaleka nedostačují, abych se mohl relevantně zabývat zmíněnými odkazy, ale dnes je např. na Neviditelném psu článek, který tu věc popisuje dost odlišně, jednak se v něm tvrdí, že se "běžné" domácí násilí v Německu jako důvod pro zrychlený rozvod a tedy za nesnesitelnou tvrdost nepovažuje, jednak v rámci argumentace uvádí, že zmíněné citace byly posuzovány v rámci argumentace účastníka řízení, nikoliv snad jako samostané zdůvodnění rozsudku. S tím, že pokud by se těmito argumenty soud nezabýval, mohl by to být důvod pro jeho zrušení /zřejmě pro nepřezkoumatelnost/. Takže mám pocit, že jde jako obvykle o novinářské zjednodušení či dokonce snahu vyvolávat senzaci, kde není.

Jiří Kindl řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jiří Kindl řekl(a)...

Asi to opravdu bude do znacne miry novinarska kachna. Prislo mi to opravdu jako trochu z jineho sveta ... diky za ten odkaz na Neviditelne psa, pro jednoduchost (a dalsi ctenare) je tady.

Jeste mne dost zarazilo tvrzeni, ze soudkyne byla z pripadu odvolana. Pokud je tomu opravdu tak, tak mi to prijde mnohem zavaznejsi nez odvolavky na koran v oduvodneni rozsudku. Prece nelze soudce 'odvolavat' pro nesouhlas s oduvodnenim, to bychom byli zase u kabinetni justice a zasadu zakonneho soudce bychom si mohli strcit za klobouk (nicmene nevim, v jake mire se dana zasada uplatnuje v Nemecku a rad se necham poucit). Je-li oduvodneni rozhodnuti tak spatne (coz zrejme nebude - jak naznacuje ten clanek na Neviditelnem psu), tak by asi dane rozhodnuti melo byt zruseno instancnim postupem; rozhodne by se vec nemela 'resit' odvolanim soudkyne.

Pavel Molek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Molek řekl(a)...

Nezbývá než doufat, že když už kolem toho němečtí novináři spustili takový povyk, podaří se někomu ulovit celé to rozhodnutí. Jeho převyprávěná podoba je snad dostatečná jako podvozek k obecné úvaze o použitelnosti nebo nepoužitelnosti citace ze svaté knihy náboženství nacházejícího se na opačné straně barikády "střetu civilizací", ale podklad pro diskuzi je to - sebekriticky uznávám - poněkud slabý. Totéž platí u toho "odvolání". Lišky z "Fox News" sice uvádějí, že byla odvolána, otázka je, jestli jejich rozlišovací schopnost dokáže oddělit třeba podjatost z důvodu pocitu mediálního tlaku od jiných představitelných důvodů "odchodu" soudkyně z případu...

Petr Bříza řekl(a)...

Ad Jirka Kindl:
Taky nejsem odborník na německé právo, ale pokud si dobře pamatuji z jedné nejmenované knížky o předběžné otázce, tak zásada zákonného soudce je v SRN vnímána velice silně, jde o ústavní princip zakotvený v čl. 101 Základního zákona, jehož porušení se může účastník dovolávat dokonce i v případě, kdy německý soud poruší povinnost podat k ESD předběžnou otázku.

Lada Vyhnanek řekl(a)...

Pro němčináře tady mám tiskovou zprávu z Amtsgericht Frankfurt am Main.
zde

Soudkyně, přesně jak se obává Pavel Molek nebyla nějak záhadně odvolána, ale bylo rozhodnuto o její podjatosti (na návrh navrhovatelky). Nejde tedy snad o příklad kabinetní justice, i když argumentaci rozhodnutí o podjatosti neznám.

Jinak - stejně jako bych nerad vyvozoval závěry z prvních tiskových zpráv, měl bych strach spoléhat se na tak nespolehlivé zvíře, jakým je neviditelný pes:)

lada vyhnanek řekl(a)...

Omlouvám se, odkaz jsem dal nějak špatně, po kliknutí je potřeba odmazat začátek (https://www2.blogger.com/)

david kosar řekl(a)...

více než týden staré posty nikdo moc nečte, ale kdyby se přece jen někdo k tomuto tématu vrátil, přikládám link na stránky Der Spiegelu, který se této kauze obšírně věnuje (a navíc je to anglicky...).


http://www.spiegel.de/international/germany/
0,1518,474629,00.html