pondělí 26. března 2007

Účelový výklad zákona obtočený o dva rohy

V německém tisku (Süddeutsche Zeitung ze dne 9. 3. 07, str. 5) jsem narazil na první pohled absurdní případ: Zemský soud (Landsgericht) ve Stuttgartu odsoudil k pokutě vlastníka obchodu, který prodával protinacistickou symboliku (nášivky, nálepky, trička apod.) pro punkerskou scénu. Z drtivé většiny se jednalo o jasně protinacistické symboly: proškrtnutý hákový kříž, hákový kříž, který je vyhazován do koše apod. Zemský soud přesto obžalovaného odsoudil k peněžité pokutě na základě § 86a německého trestního zákona (StGB), který zní:

§ 86a Verwenden von Kennzeichen verfassungswidriger Organisationen

(1) Mit Freiheitsstrafe bis zu drei Jahren oder mit Geldstrafe wird bestraft, wer
1. im Inland Kennzeichen einer der in § 86 Abs. 1 Nr. 1, 2 und 4 bezeichneten Parteien oder Vereinigungen verbreitet oder öffentlich, in einer Versammlung oder in von ihm verbreiteten Schriften (§ 11 Abs. 3) verwendet oder
2. Gegenstände, die derartige Kennzeichen darstellen oder enthalten, zur Verbreitung oder Verwendung im Inland oder Ausland in der in Nummer 1 bezeichneten Art und Weise herstellt, vorrätig hält, einführt oder ausführt.
(2) Kennzeichen im Sinne des Absatzes 1 sind namentlich Fahnen, Abzeichen, Uniformstücke, Parolen und Grußformen. Den in Satz 1 genannten Kennzeichen stehen solche gleich, die ihnen zum verwechseln ähnlich sind.
(3) § 86 Abs. 3 und 4 gilt entsprechend.


3. senát německého Spolkového soudního dvora minulý týden (15. 3.) rozhodnutí zemského soudu zrušil a obžalovaného osvobodil. Na první pohled se celý případ zdá jasným a člověk se táže, jak mohl Zemský soud vůbec takto rozhodnout.

Druhý pohled je ale zajímavější: rozhodnutí Zemského soudu totiž nebylo motivováno velice ubohým jazykovým výkladem předmětného ustanovení StGB, ze kterého by soud dovozoval, že znak jako znak a je jedno, jestli je přeškrtnutý, nebo ne, hákový kříž je stále hákový kříž. Znamenalo by to, že soud mechanicky aplikoval ustanovení, aniž by zohlednil zájem, jehož ochranu předmětné ustanovení sleduje. V obecném smyslu nad rámec trestního práva by se zdálo, že soud nezohlednit účel daného ustanovení.

Rozhodnutí Zemského soudu však bylo přesně opačné: chráněný zájem totiž zohlednil až moc. Zemský soud opřel svoji argumentaci o to, že pokud bude povoleno rozšiřování protinacistických symbolů, v trestním zákoně se vytváří mezera, která bude neonacistům umožňovat rozšiřování zakázaných symbolů. Soud byl toho názoru, že skutečnost, že někdo prodává primárně protinacistické symboly jej nevylučuje z trestního postihu: u každého jednotlivého kusu zboží s protinacistickou symbolikou by tak mělo být přezkoumáno, zda nemůže dojít k jeho zneužití ze strany neonacistů. U jednoho z prodávaných artefaktů pak také Zemský soud došel k závěru, že antinacistické vyznění nebylo na první pohled jednoznačné a že se tak mohlo jednat o produkt na "dvojí" použití. Je možné tvrdit, že ochrana účelu zákona je ze strany Zemského soudu natolik široká, až začne samotný smysl normy popírat.

Tento případ je zajímavým příkladem toho, že natáhnu-li účelový výklad zákona příliš daleko, mohu se dostat věcně ke stejnému výsledku, jako kdybych jej vůbec nezohlednil. Zohlednění účelu zákona v právní argumentaci se tak stává kruhovým: mechanický jazykový výklad vede ke stejně nesprávnému výsledku, jako přehnaná teleologie.

5 komentářů:

david kosar řekl(a)...

Rozhodnutí Spolkového soudního dvora je na druhou stranu přímo ukázkovým příkladem "'viewpoint' a 'content' discrimination" u svobody projevu.

Proč by jedna strana měla možnost užívat (anti-)nacistickou symboliku a druhá ne? Tato otázka se prolínala i nedávným postem pavla molka o "vzpomínkovém setkání" Kamaradschaftu v Rakousku u příležitosti dne obětí holocaustu.
[http://jinepravo.blogspot.com/2007/01/holocaust-v-prvn-teorii-i-praxi.html]

Osobně si myslím, že cesta nastolená Spolkovým soudním dvorem není šťastná ani vhodná. Preferoval bych spíš nějakou verzi (tj. ne nutně tu nejpřísnější a la Branderburg v. Ohio) testu "clear and present danger".

Michal Bobek řekl(a)...

Jisteze je. Ale na "viewpoint" discrimination a hodnoceni obsahu projevu je zalozena jakakoliv judikatura svobody projevu, a to i ve Spojenych statech, i kdyz mohou nakrasne tvrdit, ze tak necini. Cini, ale pouze jinde - mamisto toho, aby se bavili o tom, ktery typ projevu ma byt v demokratickem pravnim state omezen, tak se bavi o tom, co je projevem a co poziva zdanlive "absolutni" ochranu. Hodnoceni se presouva z faze vyvazovaci do faze definicni, je tam ale stejne.

Clear and present danger test nikdy nefungoval - myslim, ze Brandenburg v. Ohio je toho prikladem, jeste horsi priklady jsou pak treba Denis nebo Yates.

Anonymní řekl(a)...

Já si myslím, že zemský soud interpretoval zakázaný symbol správně. To co mohl nesprávně posoudit, byl úmysl pachatele. I protinacistický symbol může být použit k propagaci nacismu, ale ten kdo jej šíří jako protinacistický nemůže být trestně odpovědný za šíření nacismu, kdežto neonacista, který jej pro tento účel zneužije, ano. Stejně tak buddhista užívající svastiku nebude trestně odpovědný, kdežto neonacista zřejmě ano.

jakub jost řekl(a)...

Nuz, to bude zrejme ten "problem" teleologickeho vykladu. Tento vyklad nevyhnutne predpoklada aplikaciu "prava na kolieskach". To, co identifikujeme ako clear and present danger je do velkej miery urcovane skusenostou. Zatialco stretnutie kamaradschaftu v USA vyvola maximalne udiv, v Nemecku je s podobnymi stretnutiami skusenost ina, preto je ich posudzovanie omnoho citlivejsie, a podla mna spravne (aj ked nehovorim nutne o tomto verdikte). Polopatisticky povedane, pokial na mna zasteka foxterier, zrejme sa skor usmejem, ak zasteka rotvajler, moje pocity budu trochu rozdielne, a to napriek tomu, ze mozno ani jeden z tych psov nechce zautocit. Mieru, do akej by zautocit chceli, sice nepoznam, ale nasledky utoku si viem predstavit dobre. Preto su hranice medzi imminent threat a niecim nevinnym velmi zavisle od skusenosti s akou sme v minulosti zakusili ich posobenie. Vid. napriklad statisticky velmi maly vyskyt terorizmu (v porovnani trebars s obezitou alebo rakovinou pluc), ktory je sprevadzany silnymi pre-emptive opatreniami. V Nemecku je rotvajlerom nacizmus, v USA terorizmus.

jakub jost řekl(a)...

Aby som to zhrnul, niekedy rychlejsie pisem ako myslim, tak spolocnost, a zrejme aj sudcovia v tomto pripade, ked rozhoduju o nejakom opatreni proti negativnemu javu, beru do uvaha nielen stupnicu na urovni "imminent" ale aj tu na urovni "threat". Su teda ochotni prijat vacsie riziko pri mensich nasledkoch a naopak.