neděle 11. února 2007

Francouzština jako referenční jazyk pro výklad právních textů EU?

Jen bych ve stručnosti poukázal na pokus některých kruhů prosadit francouzštinu jako referenční jazyk pro výklad právních textů v Evropské unii. Nebudu to rozebírat do detailu, protože o konkrétních okolnostech toho pokusu moc nevím, ale přijde mi, že to zapadá do kontextu některých našich dřívějších diskusí o problematice mnohosti jazyků v EU (viz třeba příspěvky zařazené v sekci (Ne)publikace práva EU a evropský jazykový Babylon).

Co se toho pokusu týče, tak čerpán z příspěvku na blogu The Antitrust Hotch Potch, který si můžete přečíst (v AJ) včetně některých zajímavých komentů zde. Ve stručnosti jde o to, že Comite pour la langue du droit europeen (CPLDE) navštívila 7.2. 2007 evropské instutice ve snaze podpořit zavedení francouzštiny jakožto referenčního jazyka pro výklad EU právních textů. Takový jeden referenční jazyk by měl tu výhodu, že by byl schopen řešit případné výkladové problémy dané odlišností jednotlivých jazykových verzí. Obdobně jako se u vícejazyčné smluvní dokumentace činí rozhodnou jedna jazyková verze. Francouzština by to měla být prý proto, že má dobrý smysl pro detail a přesnost vyjadřování.

No ... nevím, jestli je přijetí jednoho jazyka (nota bene francouzštiny, kterou neovládám ;o))) zrovna správným řešení pro EU jazykový babylon. Spíše mi přijde, že EU má mnoho jiných problémů a konflikty mezi různými jazykovými verzemi nejsou tak časté ani zásadní, aby bylo třeba toto uniformizující řešení přijímat. Co si o tom myslíte? Jak obecně, tak zrovna o francouzštině?

13 komentářů:

Jan Mates řekl(a)...

Já bych byl pro to, aby se konečně jeden jazyk vybral, ovšem podle mě to nejde udělat ze dne na noc, ale po takovém rozhodnutí by měla EU řekněme 10 let aktivně podporovat výuku tohoto jazyka ve všech členských státech, aby se všichni mohli připravit. I když nevím, jestli by to prošlo, pro začátek by asi bylo vhodnější, kdyby byly vybrány jazyky 3-4 už to by samo o sobě většinu problémů muselo eliminovat.

Samozřejmě by bylo asi nejlepší, pokud by se oficiálním jazykem stala angličtina a to jednak proto, že je jednoduchá a druhak proto že je to jazyk, který umí téměř každý. Na druhou stranu angličtina není jazykem civil law a tak kolikrát při překladu právního textu úpí jak angličtina tak i text sám. K francouzštině se moc vyjadřovat nechci jsou tu jistě povolanější, ale je to prostě jazyk civil law. Snad jen, do toho, aspoň mi to trápení k něčemu bude :o) .

Jan Komárek řekl(a)...

Co se týká údajné větší preciznosti právnické francouzštiny, připadá mi to spíše jako takové klišé, jež vyhovuje těm, kdo umí francouzsky, kterým to dává komparativní výhodu, a tak to klišé živí (podotýkám, že sám francouzsky jakž takž umím, i když samozřejmě na daleko horší úrovni, než anglicky. Na druhou stranu jsem dva roky celkem pravidelně četl právnické texty ve francouzštině). Rád bych viděl nějaké konkrétní příklady toho, kdy dokáže francouzština vyjádřit něco, co angličtina ne.
V několika článcích, které jsem četl, se píše, že to, že Soudní dvůr pracuje ve francouzštině, je dáno historicky (v době, kdy ESD vznikal, nebylo Spojené království členem tehdejších společenství), nikoliv snad tím, že by se někdo tehdy domníval, že je francouzština lepším právnickým jazykem. Ale třeba mě lepší franštinář vyvede z omylu.
(Jen na okraj, právnická angličtina má také pěkné lahůdky; kdysi jsem viděl zadání eseje z jurisprudence, kde měli studenti diskutovat rozdíl mezi "a law", "the law", "law" a nakonec "laws"; dostat tohle do písemky, tak s pláčem odejdu...)
Ale zpátky k druhé části otázky: ač by to možná bylo praktické, mít jeden referenční jazyk, nevěřím tomu, že by se kdy povedlo něco takového prosadit. A ani tomu nefandím.

Klára Lavická řekl(a)...

Co se zmíněného pokusu týče, mé znalosti francouzštiny bohužel doposud nedosahují takových rozměrů, abych mohla dostatečně zhodnotit tvrzení o tom, že francouzština je nejlogičtějším a nejracionálnějším jazykem, a proto si zaslouží být opět „exkluzivním“. Touto otázkou se též zabýval David Charter v pátečním vydání The Times ve svém článku French wheel out Napoleon to lay down the law in EU Tower of Babel
(http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/europe/article1356187.ece). Názory, jak vidno jsou velmi diferencované, od nacionalistických „angličtina je nejlepší na poezii, francouzština na politiku, němčina na filozofii a italština na zpěv“ až po vzteklé (volně parafrázováno) „takové prohlášení je obdobně povrchní jako říkat o ženách, že se hodí tak akorát k plození a muži k přemýšlení“. Byť profrancouzská argumentace používá i pěkné příklady - Verdiho Rigoletto, Kantovu Kritiku čistého rozumu či Napoleonův Code Civil, představující nesporně velké kulturní hodnoty, klonila bych se spíše k radikálnějšímu názoru, tedy že tento profrancouzský návrh je spíše než konstruktivním návrhem na řešení problematiky jazykových překážek EU dalším výkřikem frustrovaného galského kohouta nad ztrátou jeho vlivu.

Jiří Kindl řekl(a)...

Jen kratka poznamka k JK: Co se tyce tech rozdilu mezi jednotlivymi pouziti slova "law", tak podle "pravych" Oxonianu to ostatne spravne nepochopil ani Dworkin, coz je zasadni chyba jeho teorie ;o))) Disinterpretoval tak totiz Harta, ktery si naopak (asi zejm. s ohledem na jeho napojeni na ruzne filosofy jazyka) danych rozdilu byl nalezite vedom. Takze ta jurisprudencni otazka smerovala na to zkritizovat Dworkina a kdyz to nekdo patricne udelal mel asi vyhrano. :-) My jsme meli takovou jednu otazku obdobnou, byt ne tak zcela explicitne. Nicmene ruzne cleny pred "law" jsem v te sve eseji menil asi natrikrat ...

A jeste k te francouzstine / myslim, ze N. Petit v tom postu na The Antitrust Hotch Potch spravne uvadi, ze s tou francouzstinou je to spise mytus. Ja sam jsem zaznamenal (diky V. Korah) treba rozdil mezi francouzskou a anglickou verzi blokove vyjimky pro vertikalni dohody. Neprislo by mi, ze by francouzstina byla nejak preciznejsi nez anglictina, ale v tomto smeru jsem opravdu jazykovy diletant ...

Jan Komárek řekl(a)...

Nějakým nedopatřením se nám do nastavení blogu dostala funkce moderování komentářů, proto Vám zřejmě včera nešly Vaše komentáře okamžitě zobrazit. Bohužel jsem na to přišel až teď ráno (a moderování odstranil). Moc se omlouvám.

Jan Prevratil řekl(a)...

Nakolik mohu jako aktivní uživatel soudit, francouzština není v preciznosti právního vyjadřování nijak výjimečná. Dokáže být velmi přesná, ale též velmi nepřesná, zejména v závislosti na vyjadřovacích schopnostech autora, ale především na tom, zda autor sám chtěl být jasný a srozumitelný.

Není také myslím pravda, že by právní francouzština měla nějaký jedinečný "esprit", který by v rámci komunitárního práva byl nezbytný a nepřenosný. Když čtu citace judikatury ve svěžím dílku autorské dvojice Craig/De Búrca, přijde mi, že z textu "vane" anglický duch. Přitom je to všechno překlad z francouzštiny, překlad přesný, ale dobře transponovaný do jazykové "atmosféry" cílového jazyka.

Ergo: není důvod, proč by francouzština měla mít nějaké extra postavení. Dodávám, že bych nepřeceňoval význam té iniciativy - v Comité jsou sice některá zvučná jména, ale je to myslím poměrně efemerní, stejně jako spousta dalších originálních iniciativ - přednedávnem třeba jeden francouzský politik navrhoval, že v případě rozporu mezi výkladem ESD a Rady by měla vždy mít přednost Rada. Charming indeed.

Pokud jde o samu otázku jazyků, váhám.

Jeden jazyk mi nepřijde jako vhodné řešení, paradoxně možná právě kvůli existenci odchylek - máte-li více verzí téhož textu, máte možnost "odfiltrovat" verzi, kde autor "ujel". Bude-li verze jedna, případná chyba (která ovšem, připouštím, bude méně pravděpodobná) se bude hůře "obcházet".

20+ jazyků je taky problematických - náklady, průtahy...

Z "technického hlediska" by se mi proto asi nejvíc líbila střední cesta - používání "velkých jazyků", tedy přibližně EN, FR, DE, IT, ES, PL (tedy podobně, jak to dělá třeba OHIM). Volba je ovšem vždycky arbitrární - proč šest? proč tři románské, dva germánské a jen jeden slovanský?

Navíc existuje problém přístupu k právu a k justici - stačí připomenout vše, co už se tady i jinde řeklo, zejména péčí Michala B., k otázce závaznosti nepřeložených norem.

Poslední problém: jazykový režim je zároveň "tvrdá" politická otázka, které navíc rozumí (nebo je o tom alespoň přesvědčen) každý. Naděje na nějaké radikálnější řešení je proto myslím minimální - spíš můžeme očekávat podobné příběhy, jako byl problém s českou vlajkou zavěšenou před EP nikoliv na stožáru (těch byl nedostatek, protože někdo si včas neuvědomil, že došlo k přistoupení), ale "potupně" na lanku mezi dvěma stožáry. Well, if this is not a reason to shut down Europe, then...

peter brezina řekl(a)...

Ja tým "žabožrútskym" jazykom tiež vládnem (pasívne viac než obstojne :) ale nijak mu nefandim. Rozhodne si nemyslim, že by bol omnoho presnejší než angličtina, naopak sa mi zdá, že je na presnosť omnoho náročnejší: angličtina ako jazyk žije úplne vlastným životom, mimo akékoěvek štátne inštitúcie (akademici ju akurát avokna sledujú), a keďže drvivá väčšina tých, ktorí anglicky hovoria, nie sú Angličania, ten jazyk si akosi "zvykol" na istú jednoduchosť (a tak je vlastne ťažšie spraviť v ňom chybu, a ak sa to už podarí, často sa dá z textu samého zistiť pôvodný úmysel - to zvlášť platí práve pre "neanglických" speakers/writers). Francúzština naproti tomu je fakt náročná, a v prípade chyby je o dosť ťažšie zrekonštruovať pôvodý úmysel. To je aspoň môj dojem z praxe (z oboch jazykov prekladám, aj keď nie úplne právne texty).

Inak ale úplne súhlasím s tým, že okolo francúzštiny vládne skôr "mýtus presnosti/exkluzivity", výrazne živený väčšinou frankofónnych intelektuálov (rozhodne drvivou väčšinou tých, ktorí žiaden iný jazyk neovládajú) - sám som sa s tým opakovane stretol.

Čo sa týka jazykovej rôznosti, jednak ma živí (takže pracky pryč! :) , jednak ju považujem skutočne zajeden z princípov Únie, na ktorý by sa nemalo zbytočne siahať. Nacionalita a "jazyková sloboda" sú v Európe vôbec horúcou pôdou...

Petra Novotná řekl(a)...

Podle mého názoru je kadžý jazyk přesný či precizní, nepřesní jsou pouze jeho uživatelé. Brala bych angličtinu, francouzštinu a němčinu jako referenční jazyky, dva germánské proto, aby byl klid u sporů typu common v. civil law.

Mně osobně jsou dlouhá souvětí a trpný rod mnohem příjemnější na čtení ve francouzštině než v angličtině, ale to bude asi tím, že jsem si zvykla na stručnou americkou legalese (překládat anglické znění rozsudků ESD do americké angličtiny je také docela legrace). U starších textů a textů novějších, o kterých vím, že vychází ze starších, vždy ověřuji znění i ve francouzštině.

České překlady snad raději ani nečtu, stejně je pak srovnávám a nejvíc mě naštvě, když je vidět, ze kterého jazyka to bylo přeložené, člověk aby pak věštil z koule, které že bylo to původní "pravé" znění.

Doufala bych, že alespoň v Nj, Fj a Aj vznikají texty současně a pod kontrolou, ale někdy těžko říct.

Příklad, na který si teď rychle vzpomenu:
článek 33/1 nařízení 1346/2000

jednotlivých tried veriteľov
individual classes of creditors
einzelner Gruppen von Gläubigern
certains groupes de créanciers
taluni gruppi di creditori
determinados grupos de acreedores
určitých skupin věřitelů


Buď se bude navrhovat rovnou jen v jednom jazyce, aby se vědělo, z čeho vycházet, anebo se přikláním k více (3) referenčním jazykům.

peter brezina řekl(a)...

K trom jazykom: EN, FR a DE dávajú zmysel už preto, že fungujú ako "relay languages", takže reálne sa prekladá do nich a z nich, len zriedka (ak vôbec) medzi ostatnými jazykmi priamo.

Michal Bobek řekl(a)...

Nekolik premis politickeho realismu, se kterymi zacal uz Jan Prevratil:

1)Velka trojka (UK, Fr, De) nebude nikdy souhlasit s tim, ze by nektery z ostatnich trech jazyku byl jazykem urednim a jejich ne.

2) Jakmile budou tri, pak nebudou prvni po velke trojce, tedy It, Es, Pl nikdy souhlasit, aby byla jenom velka trojka a nikoliv jejich. Tim padem jsme u kompromisu typu OHIM (ostatne diky za poznammku, nevedel jsem, ze OHIM po poslednim pristoupeni prihodil polstinu mezi sve jazyky).

3) V okamziku, kdy mame 6 urednich jazyku, pricemz jsou to velke jazyky, proc by meli souhlasit mensi staty? Navic jsem u stejneho problemu jako jsme byli na zacatku, pouze jsme zmensili rozsah katastrofy, ale problemy zustanou stejne.

Kompromis: esperanto, tedy jazyk, ktery neni jazykem nikoho?

To by mozna ve strednedobe perspektive braly mensi staty, ale nebudou to brat velke, protoze jejich instinkty jim rikaji, ze ony budou tratit.... (kdyz budou odmitat treti neutralni jazyk, racionalni kalkulace jim rika, ze se bude tak jako tak pouzivat jejich).

Jan Prevratil řekl(a)...

Pro upřesnění k Michalovi B.: Pokud vím, OHIM polštinu jako pracovní jazyk nezavedl, proto jsem použil slovo "podobně". Do seznamu jsem ji přidal pouze coby důsledek vlastní spekulace.

Radovan řekl(a)...

A k prohloubení politického realismu Michala Bobka až na dřeň: Pravidla pro používání úředních jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně (290 SES). Tím se změna jeví jako nemožná.

Druhý problém francouzské iniciativy: Francouzština jako zdrojový jazyk už ani nepřevládá. Smysl by zavedení jediného úředního jazyka mělo pouze za současného výlučného užívání stejného jazyka jako zdrojového, každé jiné řešení výkladové problémy spíše prohlubuje, jak již výše upozorňuje Jan Převrátil: Bitva mezi zdrojem a jediným úředním jazykem má nejistý výsledek, bitva mezi úletem a "zbytkem" umožňuje jít po smyslu sdělení.

A nevěřím, že by se podařilo prosadit pouze vnitrojazykovou interpretaci jediného úředního jazyka. I v něm by docházelo k nejasnostem a problémům - následnou nadvládu poskytovatele jazyka si pak ani nechci představit.

Anonymní řekl(a)...

Vsichni, kdo tady rikaji, ze Aj je lehka, nevi o cem mluvi - mozna ze zacatku, kdy je clovek prijemne prekvapenej, ze muze rikat Ja spat, ty spat... ale kdyz dojde na odposlech, fraze apod. tak najednou zjisti, ze je to jeden z nejtezsich jazyku. O jeho univerzalnosti si take dovolim zapochybovat, protoze texaskej farmar mluvi zcela jiste jinak nez oxfordsky profesor.
Anglictinu se ucim uz dlouhe roky, esperanto par mesicu a uz ted jsem si u mnoha vyjadreni jistejsi v esperantu vic, nez v te proklamovane anglictine :/